iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Mikyska: Prosperující OKD, trestní oznámení, a dál?

Zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD – od prosperity ke konkursu a k drahému bydlení: Parlamentní i politické vody opět rozčeřila Zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke kauze OKD. Velmi kvalifikovaný a objektivní rozbor celé kauzy byl uveřejněn od JUDr. Ivana Přikryla, uznávaného odborníka na bytové, obchodní i občanské právo, který byl na uveden na těchto stránkách. Protože jsem dříve pracoval pro odvětví hornictví, jak na úrovni ministerstva, tak i na úrovni podnikové, dovoluji si přidat k rozboru JUDr. Ivana Přikryla několik poznámek přihlížejícího „pamětníka“.

Pamatuji si ještě plně prosperující OKD s cca 100 tis. zaměstnanci. Tvořilo jeden z páteřních podniků Severomoravského kraje. Po roce 1989 byl zahájen proces odstátnění a posléze privatizace této společnosti. Jistojistě by se postavení tohoto klíčového podniku s hlavním předmětem činnosti, jímž byla hlubinná těžba černého uhlí, ve struktuře hospodářství v budoucím čase změnila, a to i kdyby nedošlo k tak zásadní změně společensko-ekonomických poměrů po roce 1989. Nad celým „porevolučním „ vývojem OKD se ovšem stále vznáší otázka: skutečně muselo skončit OKD až v konkursu a nájemníci v tzv. bytech OKD skutečně v nich musejí bydlet za drahé nájemné, bez toho, že by měli možnost si byt koupit za nějakou rozumnou cenu? Přitom tyto dva mnou zmíněné neveselé dílčí konce vývoje OKD jsou nesporné. Zpráva parlamentní vyšetřovací komise nabízí retrospektivní pohled na vývoj OKD dnešníma poučenýma očima. Obsahuje i některé, z mého pohledu decentně vyjádřeno, více než odvážné právní názory a doporučení. Ty budou předmětem kritiky oponentů této zprávy.

Pro moji osobu je však zpráva parlamentní vyšetřovací komise přesto cenná. Jednak ji vnímám jako žákovskou knížku všem těm minulým vládám, politickým stranám a vedoucím politikům (mimochodem politických trička zúčastněných jsou širokospektrálně různobarevná), kteří asistovali u jednotlivých ekonomických i právních kroků na cestě odstátnění a privatizace OKD. A nejsou v ní jen samé výborné, ba naopak. Jako dotčený a jmenovaný oponent (jeden z nich se neprodleně ozval) bych se asi bránil argumentem, že po bitvě je každý generálem. V řeči bonmotů bych asi já hořce dodal, že když se kácí les (socialistické vlastnictví podniku hlubinného hornictví a mění se struktura hospodářství), létají třísky. A že vše se v procesu privatizace nepovedlo. Vývoj OKD až k dnešní hořké realitě je ovšem velmi významnou válečnou ztrátou této transformace.

Jednou z nejméně zdařilých a sociálně bolestivých kapitol této cesty OKD jsou tzv. byty OKD. Považuji za nesporné, že v rámci různých právních a ekonomických kroků mohla a měla být přijata právně vynutitelná opatření, aby nájemníci v bytech OKD měli možnost změnit si svůj status nájemce v nájem v družstevním bytě družstva nájemníků, anebo v jím vlastněném bytě. Nestalo se a nejspíše se již ani nestane.

Uvedu příklad ke srovnání: pracoval jsem v jiném hornickém podniku uranového průmyslu, měli jsme cca 950 podnikových bytů. Umožnili jsme nájemcům podnikových bytů vytvořit si vlastní bytová družstva, kterým jsme pak prodali bytové domy za rozumnou cenu. Co to byla rozumná cena? Byla to cena vycházející ze znaleckých posudků a současně taková, kterou jsme byli schopni vysvětlit nájemcům bytů, že je ekonomicky i právně odůvodněná, tedy že je přijatelná i pro zájemce o privatizaci bytu. Druhá strana to akceptovala. Cca za půl roku byl proces ukončen. Procházím-li se dnes naším bývalým podnikovým sídlištěm, vidím opravené, udržované a vylepšované domy, ve kterých je cena za bydlení přijatelná. Lze mít stejný dojem při obhlídce bytů OKD?

Zpráva vyšetřovací komise ke kauze OKD vyústila v x trestních oznámení. Nejhorší budou zklamané naděje, že se ještě něco může efektivně změnit nebo že někdo může být volán k nějakému druhu právní odpovědnosti. Politická odpovědnost za vývoj OKD však pojmenována byla. JUDr. Martin Mikyska, ceskajustice.cz

HISTORIK BLAŽEK: VÁLKOVÁ ZNALA URVÁLKA, JE VYSTUDOVANÝ PRÁVNÍK

Poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková podala trestní oznámení pro pomluvu kvůli článku o své někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Urválkem na historika Petra Blažka. Ten s jejími tvrzeními nesouhlasí.

Už se vám to někdy stalo?

Pro mě je to poprvé, kdy na mě někdo podal trestní oznámení pro pomluvu v souvislosti s mou historickou prací, profesí. Překvapilo mě to. Pomluva jako trestný čin je podle Ústavního soudu přípustná pouze ve výjimečných případech, když to nejde řešit občanskoprávním sporem. Podmínkou je i to, že to musí být vážný zásah do práva osoby.

Víte, čeho se trestní oznámení konkrétně týká?

Zatím vím jen od novinářů, že se to týká citátů z článku Info.cz, za kterými si stojím. Mám doložit, že institut ochranného dohledu byl zneužíván proti odpůrcům režimu.

A byl?

Poprvé ho žalobce navrhl uložit proti známému disidentovi v roce 1978 v kauze evangelického faráře Jana Šimsy. Charta 77 ho už v roce 1984 označila za čs. variantu sovětského zákona o vnitřním vyhnanství, jen s tím rozdílem, že my nemáme Sibiř, takže člověk byl přikován k jednomu místu. Musel se pravidelně hlásit v danou hodinu a hlásit jakýkoliv pohyb mimo vymezenou oblast. Ten institut byl nedemokratický od začátku. Nešikanoval jen disidenty, ale všechny občany. Za dva a půl roku byl institut použit v 16 tisících případech. Jsem přesvědčen, že jsou mezi nimi stovky lidí, kteří pak byli v 90. letech rehabilitováni.

Válková říká, že to nevěděla.

Paní Válková nebyla na okraji justičního systému, měla specializaci na trestní právo, podle svých slov vstoupila do KSČ už na fakultě a pak nastoupila na generální prokuraturu, na nejvyšší úřad, který dohlížel na vyšetřování. Pracovala ve specializovaném ústavu, který měl k dispozici informace a statistiky, podle kterých pak psala své práce.

Helena Válková (2014)

Vyčítáte jí i další věci, třeba tvrzení, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek, spoluautor článku.

To považuji za nehoráznou lež, že jako vystudovaný právník neznáte dlouholetého předsedu Nejvyššího soudu, který se v minulosti jako prokurátor podílel na justiční vraždě Milady Horákové.

KREMLÍK PŘED VYHAZOVEM ODMÍTL ÚPLATEK 1,5 MILIONU OD ADVOKÁTA JANOUŠKA

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík v prosinci podle svých slov odmítl úplatek. Právník Martin Janoušek mu měl nabídnout 1,5 milionu za to, že ovlivní tendr na dozor nad mýtem. O situaci řekl Bezpečnostní informační službě, která plánovala sběr dalších důkazů. Tomu však učinilo přítrž Kremlíkovo odvolání.

Těsně před Štědrým dnem, 23. prosince, se tehdejší ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) sešel s advokátem Martinem Janouškem. Na setkání ministrovi Janoušek podle portálu Seznam Zprávy nabídl úplatek ve výši 1,5 milionu korun. Informaci později potvrdily i zdroje webu Aktuálně.cz.

Kremlík za ně měl ovlivnit zakázku na kontrolu mýta. Měl ji nechat na společnosti CGI, kterou Janouškova kancelář zastupuje. Koncem prosince se totiž začalo mluvit o tom, že by mohla být převedena na státní společnost Cendis, čemuž se Janoušek pokusil zabránit.

Kremlík však úplatek odmítl a o dva týdny později tento pokus nahlásil Bezpečnostní informační službě (BIS).

„Kategoricky odmítám lživé obvinění, která proti mě vznesl bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík. S ohledem na dlouhodobé přátelské vztahy jsme se na jeho žádost potkali v sobotu v Krkonoších, kde překotně a zmateně mluvil o své extrémně složité životní situaci, dokola rozebíral důvody svého odvolání i velmi citlivé aspekty svého osobního života,“ napsal v prohlášení zaslaném médiím Janoušek. „Mezi jinými pronesl i větu o nabídce 1,5 milionu, která mě zarazila, protože jsem nevěděl, o čem mluví,“ dodal s tím, že podá trestní oznámení pro pomluvu a křivé obvinění.
Babiš měl o vyšetřování vědět

S jejím šéfem Michalem Koudelkou pak plánoval další postup. Dříve, než se jim podařilo získat důkazy, však Kremlík ve funkci ministra skončil. Premiér Andrej Babiš jej 20. ledna, pět dní po tom, co pokus o úplatek BIS ohlásil, kvůli zakázce na e-shop pro elektronické dálniční známky odvolal.

ČSSD v pondělí na Twitteru oznámila, že bude chtít od Andreje Babiše vysvětlení. Jednání Kremlíka sociální demokracie označila za „přinejmenším nelogické“. Předseda sociálních demokratů později uvedl, že Kremlík nepodal kvůli úplatku trestní oznámení a policie to začala šetřit z vlastní inciativy.

Podle Kremlíka mu šéf BIS slíbil, že premiéra o nabídnutém úplatku a plánu na zisk dalších důkazů zpraví. Vědět o něm podle Kremlíka měla i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Jak Babiš, tak Bradáčová to však popírají. Oficiální vyšetřování pokusu o zkorumpování člena vlády tak neprobíhá.

CGI po odvolání Kremlíka nakonec o dozor nad mýtem přišla. Zakázku jeho nástupce Karel Havlíček (také za ANO) v pondělí převedl na Cendis (podrobnosti v článku Havlíček stopne tendr na supervizora mýta, stát tím podle něj ušetří).

OMBUDSMANKA SE ZASTALA ŽENY, O DLUHU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY INFORMOVÁNA AŽ ZA 5 LET

Zdravotní pojišťovna by měla pravidelně kontrolovat plnění povinností pojištěnců (v maximálně ročních intervalech) a pojištěnce o vzniku dluhu na pojistném informovat neprodleně po zjištění vzniku dluhu za kontrolované období. Současně by ho měla vyrozumět i o možnosti podání žádosti o prominutí penále. Po šetření ombudsmanky pojišťovna k této vstřícnější praxi přistoupila. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Iva Hrazdílková.

Ombudsmanka se zabývala stížností ženy, která nesouhlasila se způsobem provádění kontrol plateb na veřejné zdravotní pojištění. Zjistila, že dlužila pojistné za jeden měsíc ve výši 1080 Kč. Pojišťovna ji o dluhu informovala až po více jak pěti letech, to už byla žena téměř dva roky registrována u jiné zdravotní pojišťovny.

Dlužné pojistné ihned zaplatila a domnívala se, že z osobního jednání v pojišťovně vyplynulo, že tím pro ni záležitost končí a penále jí bude prominuto. Pojišťovna ji však následně vyzvala k jeho úhradě, protože o jeho prominutí nepožádala. Penále v té době přitom převyšovalo samotný původní dluh. Žena dluh na penále raději rychle zaplatila, ale stěžovala si ombudsmance na tento postup pojišťovny, když ji informovala s takovým časovým odstupem a spolu s vyčíslením penále ji neinformovala o možnosti prominutí penále.

Pojišťovna se podle zjištění ombudsmanky dopustila dvou pochybení. V první řadě neprováděla pravidelné kontroly plnění povinností pojištěnců: „Zákon sice výslovně nestanoví žádnou lhůtu k vyrozumění pojištěnce o dluhu, ale podle principů dobré správy by to měla pojišťovna dělat v rozumném období, zejména s ohledem na růst penále. Provést kontrolu až po více než 5 letech, kdy už navíc dlužník dávno není pojištěncem dané pojišťovny, rozhodně není dobrou praxí,“ hodnotí přístup pojišťovny ombudsmanka. Apelovala na ni, aby kontroly prováděla pravidelně, maximálně v ročních intervalech.

Za ještě závažnější pochybení ombudsmanka považuje skutečnost, že pojišťovna zaslala stěžovatelce pouze oznámení o výši penále a výzvu k jeho úhradě, aniž by ji informovala o možnosti prominutí penále. Takto postupovala nejen v případě stěžovatelky, ale obecně vůči všem pojištěncům. Ředitel pojišťovny tento postup obhajoval poukázáním na skutečnost, že právní úprava výslovně nestanoví zdravotním pojišťovnám povinnost dlužníky takto informovat.

Přestože pojišťovna trvala na tom, že jí zákon neukládá postupovat jinak než doposud, s ohledem na principy dobré správy a vstřícnost vůči pojištěncům se rozhodla svou praxi změnit. Přijala opatření doporučená ochránkyní, a přislíbila pravidelně kontrolovat plnění povinností pojištěnců maximálně v ročních intervalech a neprodleně po zjištění dluhu pojištěnce informovat. Spolu s vyčíslením penále bude také pojištěnce informovat o možnosti podání žádosti o prominutí penále, ceskajustice.cz

PRIMÁTOR PARDUBIC CHARVÁT VYHODIL NÁMĚSTKYNI DVOŘÁČKOVOU

Dlouho byla pravou rukou primátora Pardubic Martina Charváta (ANO). Ten se však se svou náměstkyní Helenou Dvořáčkovou na začátku prosince nečekaně rozloučil. Podle oficiální verze politička z hnutí ANO na funkci rezignovala, realita je ale jiná. Charvát ji už ve svém týmu nechtěl. V exkluzivním rozhovoru pro MF DNES Dvořáčková říká, proč u primátora došlo k tak zásadnímu obratu i proč se rozhodla promluvit.

Bez veřejně oznámeného důvodu Charvát nečekaně vyzval Dvořáčkovou k odstoupení. Chtěl, aby sama na post rezignovala. Ona to udělala, ale po dvou měsících se rozhodla ozřejmit, jak její konec vypadal.

„Nevím, co se stalo. Nemá to žádnou logiku. Nikdo mi nic nevyčítal, najednou jsem měla skončit. Důvod? Neznám, alespoň ne oficiálně. Já jsem prosadila opravu Letního stadionu, primátorovi se nedaří hokej a takto to dopadlo. Jsem zklamaná. Jasné jenom je, že to žádná rezignace nebyla, to ví každý. Musela jsem odejít,“ uvedla Dvořáčková, která se prý do důchodu zatím rozhodně nechystá.

Co se tedy v prosinci stalo? Dodnes nezná důvod vašeho konce veřejnost, novináři ani opozice.

Ale já to vlastně taky přesně nevím. Ne, vážně, asi tuším, co se odehrálo, ale prostě si nejsem jistá, proč jsem musela skončit. Primátor mě na jednání klubu vyzval, abych rezignovala na svou funkci. Následně mi půlka klubu, ta loajální vůči primátorovi, řekla, abych přijala odpovědnost, jinak že mě natvrdo odvolají. Já jsem tedy přijala odpovědnost, ale dodnes nevím přesně za co.

To vše se odehrálo těsně poté, co se vám ve funkci podařilo po dlouhých letech od armády získat území Červeňák či zastupitelstvem protlačit opravu Letního stadionu. Nedává to logiku...

Nejste sám, kdo v tom hledá logiku. Po své rezignaci jsem měla stovky telefonátů s otázkou, co se to vlastně u vás v Pardubicích děje. Proč jsem skončila a proč právě nyní, když se nám toho tolik podařilo protlačit.

A vy jste s panem primátorem měla nějaké rozepře?
V posledním roce náš vztah ochladl. Už jsme si tolik nerozuměli. Ty první čtyři roky byly super, ale od posledních voleb už to nebylo ono. Sice jsme neměli žádné větší spory, ale už jsme nebyli jedna ruka. Ale že by přišel signál, že se chystá mé odvolání, tak to ne. Nic takového neproběhlo.

Takže žádné varování?

Ne. Přitom jsme tým lidí, takže bych čekala, že mi někdo včas řekne, hele, pozor, začínáš to dělat špatně, jsou tam chyby, naprav to. Jenže nic takového nepřišlo. Asi jsme nebyli tak týmoví, jak jsem si přála.

Ale snad vám nějaký důvod primátor Charvát říct musel, ne?

Začal na klubu vyjmenovávat moje projekty za posledních pět let. Ale to byly všechno věci, pro které celý klub vždy hlasoval. Tak to jsme se dost pohádali. Odmítla jsem, aby mě někdo očerňoval za věci, které měly jasnou podporu celého klubu včetně primátora. Rovnou jsem mu řekla, že jestli chce, abych odstoupila kvůli svým projektům, tak že se nedomluvíme. Za nimi si totiž stojím a stát budu. Řekla jsem mu tedy, ať mě raději odvolají, že do toho nejdu.

Co bylo dál?

Pak tedy podmínky zmírnil, a tak jsem jim řekla, že když mě tady nechtějí, chtějí mít klid na práci, nechtějí, aby se na zastupitelském klubu někdo s někým hádal, tak že tedy rezignuji. Co mně zbývalo?

Byl na klubu někdo, kdo vás podpořil s tím, že byste končit neměla?

Vlastně jen Iva Dolečková, která mi řekla, že mi už nestojí za to, aby na mne František Brendl a další opoziční politici furt křičeli a nasazovali. Jenže kvůli nim bych nikdy neodstoupila. Byla jsem na to zvyklá, navíc to je jejich výsostné právo a vlastně i povinnost opozice kritizovat vedení radnice.

To trochu potvrzuje můj dojem, že celý zastupitelský klub ANO je vlastně takové stádo, které jde za svým lídrem v podobě primátora Martina Charváta.

Takový pocit je možná správný, ale ještě nedávno jsme o věcech jednali, hledali jsme kompromisy, fungovali jsme jako normální politická strana. Ale co vedlo ke změně atmosféry uvnitř našeho klubu, o tom se můžeme jen dohadovat. Pokud primátor předpokládal, že bude v budoucnu takhle vystupovat a jednat, kandidátku složil dokonale. Klub hlasuje jako jeden muž.

Když jste vyhráli volby v roce 2014 a ujali jste se vlády nad Pardubicemi, tak jsem měl z ANO pocit, že máte chuť dělat věci jinak, měli jste drajv. V poslední době to poněkud vyvanulo a strana vypadá zabržděně.

To máte pravdu. Stejný pocit mám totiž taky. Popravdě řečeno chyběl nám tah na bránu. Něco se řeklo, pak se to čtyřikrát změnilo, nakonec se neudělalo nic nebo málo. Situaci nerozumím a nejsem schopna se jí přizpůsobit. Jsem povoláním statik. V tom oboru se na sliby nehraje, mohlo by to stát někoho i život. Když jsem zakládala s přáteli v Pardubicích ANO, šla jsem do toho s vizí a s velkými plány. Pomohli jsme kolegům do parlamentu, makala jsem na volební kampani bez nároku na cokoliv. Chtěli jsme to dělat jinak a jako jeden tým. Já se této vize nevzdám. Dlužím to voličům a vedení ANO, které mi dalo důvěru to v Pardubicích rozjet.

Myslíte, že změna atmosféry souvisí i s tím, že váš hlavní koaliční partner ODS má z logiky věci na mnoho věcí jiné názory?

Pravda je, že v prvním volebním období byla naše koalice asi kompaktnější, ale na druhou stranu tam problémy byly taky. Měli jsme tam zastupitele, se kterými nebyla úplně lehká domluva, a tak dále. Jinak si na ODS stěžovat nějak nemůžu. Jediný spor jsem s nimi měla ohledně Letního stadionu, jinak jsme spolupracovali zcela bez problémů.

Kolem opravy stadionu bylo docela dusno, ale řekl bych, že takové veřejné, že se nedělaly nějaké zákulisní kličky.
Pravda je, že jsme se hádali, ale na férovku. Bylo to drsné, ale ne zákeřné a nakonec jsme dohodu našli. Na celé věci mě nejvíce mrzelo to, že mne nakonec v těch nejtěžších jednáních primátor nechal samotnou. Nepodpořil mne, ale jsem máma, babička a stavařka, která je zvyklá to důležité zařídit sama, a tak jsem tedy musela mít na to koule já sama.

U projektu stadionu nějak dál pokračujete?

Ne, u Letního stadionu ne, o to jsme se s panem primátorem také pohádali. Byl v té době hodně nervózní, hrubě se mu nedařilo v Dynamu, které měl na starosti, a mně se podařilo prosadit tak těžký a složitý projekt. Myslím, že ta frustrace ale není na místě. Politika je místo, kde se také chybuje, a pokud se politik poučí, jde vše napravit. A to platí dvojnásob, když pracuje v týmu, kde se všichni vzájemně podporují a stojí za sebou.
Pravda je, že hokej je teď hlavním tématem a pan primátor se tváří, že v Dynamu téměř o ničem nerozhoduje. Minimálně opozici tento styl dost dráždí.

Já si dokonce myslím, že moje odvolání souviselo s hokejem. Martin Charvát potřeboval schválit vše potřebné kolem hokeje a ODS potřebovala odstranit Dvořáčkovou. Nemám pro to žádné důkazy, ale je to jediné vysvětlení, ke kterému jsem došla. A upřímně řečeno, ODS není zcela kompaktní stranou a ledacos mi sami členové naznačovali.
Co vůbec říkáte na situaci Dynama? Vím, že na zápasy pravidelně chodíte.

Stále věřím, že to celé dobře dopadne. Hokeji samozřejmě nerozumím a sportovnímu managementu také ne, ale muselo se udělat hodně chyb, to je z průběhu extraligových ročníků od roku 2013 evidentní. Možná byla chyba i odvolání trenéra Radka Bělohlava, který zvládl dva těžké zápasy se Spartou a Kometou, a pak dostal na základě přání několika fanoušků výpověď.

Není bez zajímavosti, že to bylo to samé báječné pondělí, kdy jsem dostala příkaz k rezignaci. I proto řada lidí dává můj konec a zlou situaci v Dynamu do spojitosti. Stejné schéma: za dobré výsledky tvrdý trest. To by asi sportovec neudělal, nebo ano? A když tak nad tím přemýšlím, zas tak odlišná politika a sport není. Když nefunguje tým, nemůžeme očekávat výsledky.

Pokud to tak je, tak si ODS prosadila velkou věc - váš konec.

Upřímně řečeno, dokonce si myslím, že mým koncem ODS přejímá vládu nad městem. Už tam nezbyl nikdo, kdo by byl ochotný jít za hnutí ANO do konfliktu. Sice formálně má většinu v zastupitelstvu ANO, ale reálnou moc má ODS. Bohužel tak to podle mne je.

Máte pro to nějaké důkazy?

Za pozornost stojí třeba rychlá instalace Ondřeje Heřmana do vedení Dynama Pardubice, za kterou stál zastupitel za ODS Petr Klimpl. A ten samý politik v případě mého nástupce Jana Nadrchala uvedl, že se jim na klubu až překvapivě líbil a že ho tedy podpoří. To mi přijde u slabší koaliční strany už trochu přes čáru. Možná, že o nic nejde, ale nejsou to právě nejlepší signály pro ANO.

Tomu nerozumím. Můžete to specifikovat?

Mám pocit, že mým odvoláním jsme ODS vyklidili pozice a že to Martina Charváta časem dožene. Zůstal na to zásadní sám, můj nástupce bude potřebovat čas na rozkoukání, na získání zkušeností a to nějaký čas zabere. Myslím, že nás to z dlouhodobého hlediska dost poškodí.

A taky si myslím, že člověk navržený pro řízení sportovní stránky Dynama Ondřej Heřman může fungovat jako trojský kůň a možná o tom ani sám neví. Neúspěch Dynama nám určitě nepomůže. Nám, městu a ani pardubickému sportu. Byla jsem na všech zápasech a fanoušci a ani ti kluci si to nezaslouží.

Pravda je, že předchůdkyně primátora Charváta Štěpánka Fraňková také dost nepochopitelně během volebního období nechala odvolat náměstka Martina Bílka a byl to vlastně začátek jejího pádu, který skončil v opozici.
Je to logické. Na začátku postavíte nějaký tým, kterému věříte, a doufáte, že jste poskládal to nejlepší. Pak když do něj bez zřejmého důvodu začnete sahat, tak to těžko může přinést něco lepšího. Navíc mám pocit, že by se takto vlastní pravá ruka vyhazovat neměla, a když, tak ji obrazně řečeno musíte vyhodit někam výše, aby to nevypadalo úplně blbě.

Tak dělá se to, že takto ukončený politik dostane, jak se někdy říká, „trafiku.“ U vás nic?

Ani ťuk. Nějaké sliby proběhly, ale nic se nestalo. Neříkám to kvůli tomu, že něco potřebuji, vrátila jsem se do své firmy, pomáhám s dokončením přípravy stavby terminálu B, jsem v důchodovém věku. Spíše mě štve, že mám stále chuť něco dělat a teď bych měla sedět doma a koukat z okna. To se mi teda nechce. Spíše mi jde o princip, že by takovýto rozchod měl mít nějakou úroveň. Dáváme Pardubákům špatné signály.

Jaké konkrétně myslíte?

Jde o nepřijatelné precedenty. Od roku 2013 v Dynamu začali pracovat v managementu a i sportovní oblasti také lidé s nulovými zkušenostmi a bez předpokladů k těmto funkcím. Jediná jejich kvalifikace byla jejich loajalita. My v tom dále pokračujeme. Někteří se dokonce pokouší o zázrak již poněkolikáté v řadě od roku 2013 a zase neúspěšně.
Naši sponzoři jsou silné a úspěšné firmy. Jak se na způsob vedení Dynama se stočtyřicetimilionovým rozpočtem asi dívají? Dále ukazujeme, že je možné bez respektu a jakékoli slušnosti zamávat se šedesátiletou dámou, která založila stranu a makala na projektech, zatímco se někteří naparovali ve skyboxech.

Nejsem ješitná, ale někteří hoši ve straně by mohli být mými syny a tohle se mi prostě nelíbí. Naši voliči jsou i ženy a dívky, to není dobrý signál. Jak se chováme k parťákům ve straně, tak se můžeme chovat ke svěřenému majetku a k voličům. Tak to může být chápáno.

Svůj mandát zastupitelky opouštět nehodláte?

Ne, to dokončím. Oklepu se a ještě si něco najdu, nechci končit. Hodně mě to celé zklamalo, ale to mne nepoloží. Nevzdám se svých vizí a vždycky se budu snažit dělat tvrdou, férovou a týmovou politiku pro svoji stranu a pro voliče. Není co měnit. Jsem pořád stejná politička a pořád stejný člověk.

NEJLEPŠÍ FILM 2019 STAŘÍCI

Nejlepším filmem roku 2019 jsou Staříci. Ceny české filmové kritiky ocenily celkem 6 filmů, tisková zpráva Sdružení českých filmových kritiků: Road movie Staříci je nejlepší film minulého roku. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české filmové kritiky také ocenění za nejlepší režii a pro herce Jiřího Schmitzera.

Filmový debut Jiřího Havelky Vlastníci, odehrávající se na rozhádané domovní schůzi bytových vlastníků, proměnil dvě nominace – za scénář a pro herečku Terezu Ramba. Nabarvené ptáče bodovalo v kategorii Audiovizuální počin, kde kritici ocenili kameru Vladimíra Smutného. Drama uvedené v soutěži benátského festivalu sleduje drsný osud malého chlapce během druhé světové války. Český loutkový film Dcera, vyprávějící o křehkém vztahu rodičů a dětí, aktuálně nominovaný na Oscara, je nejlepším snímkem mimo klasickou kinodistribuci.

Cenu innogy pro objev roku získal Bohdan Karásek za svůj debut, vztahovou tragikomedii ze života třicátníků Karel, já a ty. Nejlepším dokumentem se stala road-movie o cestě otce a syna Dálava v režii Martina Marečka.

Ceny české filmové kritiky oslavily 10 let a za 30 lety svobodné porevoluční kinematografie v Česku, resp. Československu, se ohlédly speciální anketou. Součástí večera bylo i vyhlášení výsledků hlasování kritiků o nejlepší domácí film od roku 1989. Vítězem se stal oscarový titul Jana Svěráka Kolja.

Ceny předávali čeští spisovatelé společně s herci, kteří účinkovali ve filmových adaptacích jejich děl. Mezi nimi například Michal Viewegh a Vanda Hybnerová, Petra Soukupová a Petra Špalková nebo Josef Formánek a David Švehlík.

Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení českých filmových kritiků za podpory hlavních partnerů, kterými jsou innogy, Státní fond kinematografie, Ministerstvo kultury a Česká televize, která ceremoniál v přímém přenosu vysílala na programu ČT art. Dalšími partnery cen jsou Divadlo Archa, Champagneria a mowshe.

PIONÝR SLAVIL VÝROČÍ NA KONCERTU DĚTI DĚTEM

Pionýr letos slaví třicet let od obnovení své samostatné činnosti, a tak si více než tisícovka návštěvníků koncertu Děti dětem užila nejen skvělá hudební a taneční vystoupení soutěžících Pionýrského Sedmikvítku, proložená předáváním prestižních Putovních pohárů předsedy vlády ČR, ale také svéráznou „narozeninovou“ oslavu. Už 23. ročník koncertu uspořádal Pionýr tradičně spolu s Nadací Dětem 3. tisíciletí v sobotu 1. 2. v Kongresovém centru Praha.

Hned v úvodním vystoupení shrnul předseda Pionýra Martin Bělohlávek celou myšlenku koncertu Děti dětem, když oslovil sál zaplněný dvanácti stovkami návštěvníků slovy: „Dobrý večer, holky a kluci, protože se sluší jako první pozdravit ty, pro koho je dnešní večer hlavně určen.“ Ač bylo hlediště skutečně zaplněné hlavně dětmi, navštívili koncert i významní hosté, mezi kterými byli zástupci obou komor Parlamentu ČR, vysocí státní úředníci i zástupci partnerů akce. Pro všechny byla připravena přehlídka hudebních a tanečních vystoupení. Program nabídl například mažoretky, sólový i sborový zpěv, moderní tanec, došlo dokonce i na rock a také na jedno divadelní vystoupení.

Celý večer se kromě přehlídky mladých talentů nesl také v duchu oslavy 30. výročí obnovení samostatné činnosti Pionýra. Nejen, že moderátor Jan Kovařík připomínal výrazné pionýrské momenty posledních tří desetiletí, ale děti v hledišti si přes celý sál posílaly polena, ze kterých na pódiu vznikala slavnostní hranice, protože táborák přece k oslavě pionýrského výročí patří. Zapálení (nebo spíše rozsvícení, protože kvůli bezpečnosti samozřejmě nešlo o skutečnou vatru) hranice bylo symbolickou tečkou za koncertem. Po ní už následovalo jen překvapivé předání nejvyššího vyznamenání Pionýra – Křišťálové vlaštovky – místopředsedkyni a ekonomce Pionýra Kateřině Brejchové a poté závěrečné vystoupení letošního hosta, ostravské pop-rockové skupiny Self Made.

Součástí koncertu Děti dětem je každoročně i předávání Putovních pohárů předsedy vlády ČR. Jejich novými držiteli jsou Olomoucko-zlínská krajská organizace Pionýra (v oblastech Dětská Porta a Literární část), Pionýrská skupina dr. Mirko Očadlíka (v oblastech Tance a Výtvarná činnost), Jihočeská krajská organizace Pionýra (v oblastech Divadlo a Melodie), Pionýr, z. s. - Krajská organizace Kraje Vysočina (za oblast Folklorních tanců) a Plzeňská krajská organizace Pionýra (za oblast Clona).

Záštitu nad koncertem převzal Ing. Andrej Babiš, předseda vlády ČR., Mgr. Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Ing. Robert Plaga, Ph.D., ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Děkujeme!
Koncert Děti dětem je tradičním vyvrcholením a přehlídkou vybraných vystoupení Pionýrského Sedmikvítku – otevřené kulturně-umělecké soutěže, které se každoročně účastní několik tisíc dětí. Mezi soutěžními oblastmi (Melodie, Divadlo, Tanec, Dětská Porta, Výtvarná činnost, Clona – film, foto, video a Literární část) si každý může najít tu svou, ve které se chce poměřit s vrstevníky. Mgr. Jakub Kořínek

VÍTĚZOVÉ CEN ČESKÉ FILMOVÉ KRITIKY ZA ROK 2019

Nejlepší film: Staříci – producent Jiří Konečný, Nejlepší dokument: Dálava – Martin Mareček, Nejlepší režie: Staříci – Martin Dušek, Ondřej Provazník, Nejlepší scénář: Vlastníci – Jiří Havelka, Nejlepší herečka: Vlastníci – Tereza Ramba, Nejlepší herec: Staříci – Jiří Schmitzer, Audiovizuální počin: Nabarvené ptáče, kamera – Vladimír Smutný, Mimo kino: Dcera – Daria Kashcheeva, Cena innogy pro objev roku: Bohdan Karásek – Karel, já a ty.

Anketa o nejlepší český film let 1990 – 2019

1. Kolja (1996, r. Jan Svěrák)
2. Kouř (1991, r. Tomáš Vorel)
3. Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992, r. Věra Chytilová)
4. Návrat idiota (1999, r. Saša Gedeon)
5. Obecná škola (1991, r. Jan Svěrák)
6. Pouta (2009, r. Radim Špaček)
7. Pelíšky (1999, r. Jan Hřebejk)
8. Lekce Faust (1993, r. Jan Švankmajer)
9. Protektor (2009, r. Marek Najbrt)
10. Je třeba zabít Sekala (1998, r. Vladimír Michálek)