iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: IT zakázky nad 6 milionů musí schválit vláda

Po skandálu kolem elektronických dálničních známek, který vyvrcholil odvoláním ministra dopravy Vladimíra Kremlíka vláda schválila, že se bude na svých zasedáních zabývat všemi IT zakázkami, které mají větší rozpočet, než 6 milionů korun za rok. Kromě toho vláda napravila nedostatek podobného usnesení z minulosti a stanovuje, že se toto nařízení týká i všech organizací podřízených jednotlivým ministerstvům. Dosud to tak nebylo.

Všechny nově plánované IT zakázky s hodnotou nad 6 milionů korun bude muset schvalovat vláda. Vyplývá to z dnešního usnesení ministrů, na které upozornil server Hlídač státu.

Navíc bude nutné mít vždy souhlas Odboru hlavního architekta Ministerstva vnitra s touto zakázkou. Ten posílí o deset zaměstnanců. Kromě toho dostane vnitro do rozpočtu 11,6 milionů korun na platy a FKSP pro tyto nové zaměstnance. Odbor hlavního architekta (OHA) už dnes schvaluje velké připravované IT projekty nad 30 Kč (6 milionů korun ročně) ve státní správě. Jeho úkolem je zabránit duplicitám, ke kterým dříve docházelo, dále potřeba vynutit dodržování architektonických principů výstavby Informačních systémů veřejné správy, zejména při využívání již existujících sdílených služeb a ve výsledku zefektivnit IT systémy spravované státní správou, kterých jsou tisíce.

Premiér při oznamování odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka zdůraznil, že vláda má od roku 2015 přijaté stanovisko, jak se schvalují velké IT zakázky. Sice neřekl, které konkrétní usnesení má na mysli, ale s největší pravděpodobností jde o Usnesení vlády č. 889 ze dne 2. 11. 2015.

Babiš minulý týden také řekl, že kritizovaná zakázka Státního fondu dopravní infrastruktuy na elektronické dálniční známky nebyla projednána na OHA. tomto bodě však nemá pravdu, jak jsme informovali již v pátek, žádost o stanovisko OHA k projektu “Elektronický systém časového zpoplatnění“ obdrželi úředníci na vnitru 27. listopadu 2019. Od té doby je v procesu schvalování. Poslední žádosti z OHA směrem k ministerstvu dopravy byly poslány 9. ledna s žádostí o doplnění některých podkladů a informací. Přesto na začátku minulého týdne ministerstvo dopravy samo vydalo tiskovou zprávu, v níž oznámilo uzavření smlouvy.

V dnešním usnesení vlády je také napravena nejasnost ohledně organizací, které musí předkládat své IT projekty ke schválení. Zatímco dosud to byly „ústřední správní orgány“, dnes se v usnesení vyjmenovávají i všechny podřízené organizace. Právě tím, že se jich předchozí nařízení vlády netýká, argumentovali zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury v počátku celé kauzy. Detailně jsme o tom psali v textu Kremlík zakázku k dálničním známkám nezruší, zkusí ji zlevnit. Vedení SFDI hledá kličky a slovíčkaří. Jiří Reichl, ceskajustice.cz

SPECIALIZOVANÉ SENÁTY BY ZNAMENALY PRŮTAHY?

Specializované senáty pro stavební řízení? Podle Mazance by to v praxi znamenalo průtahy: Nerovnoměrné zatížení soudců, nedostatek pomocného aparátu a financí a mnoho dalších překážek. Tak reagují zástupci justice na myšlenku ministryně pro místní rozvoj (MMR) Kláry Dostálové (ANO), že pro stavební řízení by mohly být u krajských soudů zřízeny specializované senáty. „Nejsme ideologicky v zásadě proti. Jen se domníváme, že nápad MMR nepůjde zrealizovat technicky,“ reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka s tím, že resort se s návrhem seznamuje.

Výraznému zrychlení stavebního řízení by podle Dostálové pomohlo zřízení specializovaných senátů u krajských soudů ve vytipovaných krajích. Zabývaly by se třeba velkými liniovými a veřejně prospěšnými stavbami, uvedla ministryně minulý týden. „To je opravdu velmi odvážný nápad. Na osmi krajských soudech v republice je celkem 108 soudců. U některých soudů jich je pouze 9 nebo dokonce 6. S ohledem na požadavek „zákonného soudce“ by něco takového přineslo v praxi spíše průtahy než zrychlení řízení,“ reagoval pro Českou justici předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. Ten současné přetížení správního soudnictví řeší dlouhodobě. Problematika se na stole objevuje v souvislosti se schvalováním nového stavebního zákona.

Podle Dostálové už podobně funguje například správní soud v Ostravě, který se zabývá dopravními liniovými stavbami. Ministryně zřejmě měla na mysli dopad ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, kterým je ze zákona v rámci celé republiky založena příslušnost výlučně Krajského soudu v Ostravě ohledně rozhodování ve věcech umístění nebo povolení stavby dopravní infrastruktury, tj. stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související a stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související. V tomto případě jde však o speciální nastavení otázky příslušnosti konkrétního soudu k rozhodování ve věcech, které jsou nějak výjimečné. „Problematika „specializace“ určitých senátů v rámci jednoho soudu je ale otázkou jinou. Nerad bych se dočkal toho, že např. otázky DPH bude posuzovat ve správním soudnictví KS Brno, spotřební daně se budou soudit v Českých Budějovicích, atd…,“ varuje předseda soudu Petr Novák. Předně je podle něj nutné rozlišovat speciálně vymezenou působnost soudů na jedné straně a otázku specializací soudních oddělení na straně druhé.

K předestřenému návrhu se proto Novák staví negativně. „Možnost stanovení specializace pro určitá soudní oddělení by měla být možná, tedy nikoliv obligatorně daná, a to prostřednictvím rozvrhu práce soudu v rámci jakékoliv agendy na soudě (viz § 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy). Vznik specializovaných senátů pro stavební řízení (obligatorně) by jinak mohl způsobit nerovnoměrné rozvržení nápadu,“ vysvětlil s tím, že ve zcela specifických případech je možné speciální vymezení působnosti akceptovat, ale nikoliv v tak širokých agendách jako je např. stavební řízení obecně.

Řešením koncepční změna správních úseků?

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra zase upozorňuje na to, že každá zákonem vynucená specializace vede k nerovnoměrnému zatížení nejen soudců, ale i odborného aparátu. „Pokud by vláda chtěla návrh paní ministryně realizovat, musela by přidat finanční prostředky justici,“ varuje.

S tím souhlasí šéf plzeňského krajského soudu podle kterého by byla při realizaci klíčová finanční injekce pro soudy. „Spíše by bylo problémem, pokud by se uskutečnily představy, o kterých jsem již slyšel, a podle kterých by měly soudy v těchto věcech i rozhodovat jaksi meritorně, ne jen přezkoumávat správní rozhodnutí. To by se povaze správního soudnictví zcela vymykalo,“ dodává Sedláček. Je však nepravděpodobné, že by resort spravedlnosti chtěl uvolňovat další finance pro soudy, když letos jim naopak v rozpočtech škrtal a vybídl ke škrtům zaměstnaneckých tabulkových míst.
Soudci také připomínají, že ve srovnání s ostatní agendou stavebních řízení ve správním soudnictví není zase takové množství, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud by k úpravě senátů došlo, nebylo by to možné na menších soudech a došlo by tak k jejich dalšímu oslabování. „Řešení vidím jen v koncepční změně působení správních úseků jen na některých správních soudech, případně v několika samostatných „krajských správních soudech“,“ míní soudce NSS Filip Dienstbier.

Nejdelší je v současné době správní řízení na Městském soudu v Praze. Statistiky ale upozorňují, že kritická je delší dobu i situace i na Krajském soudu v Brně. A to přes fakt, že oba soudy si oproti minulým statistikám o několik procent polepšily. Zatímco na Městském soudu v Praze trvá řízení průměrně 569 dní, v Brně je to 516 dní. Nejlépe je na tom Krajský soud v Českých Budějovicích, kde řízení trvá v průměru 207 dní. „Pouze KS České Budějovice nevykazuje na správním úseku výraznější problémy,“ uvádí resort spravedlnosti v poslední výroční statistické správě.

Nový stavební zákon by měl podle Dostálové vstoupit v platnost v roce 2021, účinnost pak bude nabíhat postupně podle jednotlivých paragrafů. „Určité prvky digitalizace už budou fungovat od roku 2021, nejvyšší stavební úřad od roku 2022,“ řekla. Vznikne 14 krajských stavebních správ.(epa, pd), ceskajustice.cz

EXEKUTOŘI: SOUČÁSTÍ JMĚNÍ MAJETEK, ZAMEZIT DLUHŮM DĚTÍ

Zvýší se ochrana nezletilých v oblasti dluhů a dojde k posílení role rodičů coby zákonných zástupců? Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh novely občanského zákoníku a občanského soudního řádu mající za cíl zamezit vzniku dětských dluhů vládě. Česká justice přináší přehled meziresortních připomínek k návrhu.

Statistiky ukazují, že na počátku května loňského roku bylo exekuční řízení vedeno proti 3 476 nezletilým, z toho 2 213 proti dětem mladším 15 let. Ale z důvodu časového posunu mezi okamžikem vzniku dluhu, uplatněním u soudu a podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci tyto statistiky neodhalují problém v celé šíři. O návrhu již Česká justice informovala.

Protože právo přiznané soudním rozhodnutím se promlčuje po deseti letech, pro věřitele může být výhodné zahájit vymáhání až v okamžiku, kdy dlužník dosáhne zletilosti a zahájí výdělečnou činnost. Podle důvodové zprávy je třeba si „uvědomit, že exekuční řízení je v současnosti vedeno i proti desítkám tisíc dospělých občanů, kteří dluhy nabyli jako nezletilí, a že naopak vymáhání dluhů vzniklých v dětství po dosažení dospělosti je relativně typické“.

S dětskými dluhy se tak potýkají i desetitisíce dospělých, které statistiky nedokážou zachytit. Dlužník si totiž ve snaze uhradit dětský dluh mnohdy vezme půjčku, kterou následně není schopen splácet, a tak se do exekuce dostane pro nesplácení této půjčky.

Aktuální právní úprava počítá s tím, že nezletilí, kteří ještě nenabyli plné svéprávnosti, jsou způsobilí k takovým právním jednáním, která odpovídají rozumové a volní vyspělosti nezletilého. V praxi to znamená, že pokud je dítě dostatečně vyspělé na uzavření smlouvy s dopravním podnikem, nese také odpovědnost při jízdě bez jízdenky.
Dvě varianty

Návrh novely byl předložen ve dvou variantách. První varianta omezuje možnost vymáhání dluhů z právního jednání nezletilého se současným zavedením ručení rodiče, který za nezletilého jednal anebo k jednání udělil souhlas. To by mělo zabránit situaci, kdy nezletilí do dospělosti vstupují s dluhy. Přitom ručením ze strany rodičů budou zároveň chráněni i věřitelé. Nezletilý mladší patnácti let se nebude moci zavázat ke smluvní pokutě.

Odpovědnost nezletilého navrhovalo ministerstvo omezit do výše jmění ke dni nabytí svéprávnosti. K tomu však vznesla výhrady celá řada připomínkových míst včetně Exekutorské komory ČR a Ministerstva vnitra. Exekutorská komora upozornila, že součástí jmění je jak majetek, tak i dluhy, což by u předluženého jmění prakticky znamenalo, že dluhy nebude možno vůbec uhradit, i když majetek určité hodnoty nepochybně existuje.

V reakci na připomínky upravil předkladatel návrh znění § 899 občanského zákoníku takto: „K uspokojení peněžité pohledávky z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze použít pouze majetek, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetek, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti.“ Uvedené se ale neuplatní při úhradě peněžitého dluhu, který by vznikl v rámci výdělečné činnosti nezletilého, k němuž udělil souhlas zákonný zástupce s přivolením soudu.

Druhá varianta, která je širší, představuje větší zásah do právní úpravy a mimo uvedeného mění i celkovou koncepci svéprávnosti nezletilých a její nabývání. Přílišné omezení odpovědnosti nezletilého by tak i podle předkladatele samotného mohlo vést k tomu, že s ním nakonec nebude chtít nikdo právně jednat. Navíc o tak rozsáhlém zásahu do právní úpravy by podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla proběhnout delší diskuse, protože se jedná o zásadní statusové otázky a jako takové ovlivňují celý právní řád.

Řada připomínkových míst se přiklonila k variantě první, našli se však i příznivci té druhé. Proto ministerstvo předložilo vládě oba návrhy.

Novela řeší problematiku dětských dluhů pouze pro budoucí případy, po nabytí účinnosti nové právní úpravy, přičemž situace předlužených osob, které již zletilosti dosáhly, má být řešena v rámci insolvenčního práva. Oddlužení u pohledávek nezajištěných věřitelů, které vznikly alespoň ze dvou třetin předtím, než dlužník dosáhl 18 let, lze totiž dosáhnout již během tří let.

Nejvyšší správní soud prostřednictvím jeho předsedy Michala Mazance doporučil, aby se účinky první varianty vztáhly i na již existující dluhy nezletilých pro případ, kdy před okamžikem účinnosti právní úpravy dosud nezletilí nedosáhli zletilosti. Ministerstvo rámci vypořádání připomínek uvedlo, že „přechodná ustanovení budou ve smyslu připomínky upravena“. Veronika Hejná, ceskajustice.cz

VLÁDA: SNAZŠÍ SDÍLENÍ INFORMACÍ MEZI ÚŘADY

Z téměř 150 zákonů by mohly zmizet podrobné výčty toho, jaké konkrétní informace si mají úřady předávat nebo mohou získávat v registrech. Úpravu, která s tím počítá, dnes schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání vlády zveřejněných na webu. Návrh ministerstva vnitra by měl zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle nedávno schváleného zákona o právu občanů na digitální služby. Návrh počítá i se systémem pro podávání elektronických petic.

Návrh vnitra uvádí, že stávající legislativa de facto neumožňuje širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vnitro se proto seznamy snaží vypustit. „S navrhovanou úpravou se pojí změna 144 právních předpisů, jejichž součást tvoří ustanovení s výčtem údajů, které mohou orgány veřejné moci využívat pro výkon své agendy z informačních systémů veřejné správy,“ stojí v návrhu.

Ustanovení s výčtem údajů by měla zůstat v zákonech jen pro případy, kdy by údaje obsažené v registrech mohly vypovídat o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či členství v odborech. Mezi výjimky má patřit i zpracování genetických a biometrických údajů, informací o zdravotním stavu či sexuálním životě a sexuální orientaci. Kvůli tomu, že se úřady navzájem nedostatečně informují o změnách informací zanesených v systémech, navrhuje vnitro zřídit centrální službu pro vyrozumívání o změnách údajů.

Předpis se zabývá i dalšími záležitostmi, například datovými schránkami, centrálním registrem zbraní či možností vytváření petic v elektronické podobě. Jejich podávání by měl umožňovat modul IT systému fungujícího podle zákona o správě voleb s názvem ePetice. Elektronická petice bude muset obsahovat stejné náležitosti jako listinná. „Petenti se do systému ePetice přihlásí pomocí portálu veřejné správy a prostředku se zaručenou identitou,“ uvádí vnitro. Identifikaci petentů by měl zaručit například občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, systém pohlídá i to, aby petice neobsahovala duplicitní podpisy.

Návrh kvituje expert TOP 09 na digitalizaci Michal Pilař, byť kritizuje, že ho vláda posílá do Sněmovny zhruba o dva týdny později, než požadovala v usnesení komora. „TOP 09 vítá snahu omezit informační povinnost občanů vůči státu. V našem programu i v praxi na námi řízených radnicích a úřadech již řadu let pracujeme se zmíněným heslem ‚Obíhat mají data, nikoliv osoby‘,“ uvedl.

Návrh navazuje na zákon o právu občanů na digitální služby, který bude zčásti účinný od začátku února. Lidé podle něj získají právo řešit se státem úřední věci výhradně elektronicky. Listinná forma zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou.
(