iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Miliardář Šmejc koupil reprodukční kliniku v Praze

Investiční skupina Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce koupila pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International. Uvedly to pondělní Hospodářské noviny bez konkrétní hodnoty transakce. Roční obrat zdravotnického zařízení je podle deníku kolem 150 milionů korun. Česko patří spolu se Španělskem k hlavním centrům umělého oplodňování v Evropě, uvádějí HN. Jedním z důvodů jsou vstřícné zákony.

Koupi kliniky potvrdil mluvčí skupiny Emma Capital Pavel Zuna. „V této fázi je naše role spíše ve financování,“ řekl HN. Dodal, že pokud se nestane něco mimořádného, hodlá skupina jít při dalších akvizicích ve zdravotnictví metodou postupných kroků.

Ke koupi kliniky Europe IVF International se skupina Emma Capital spojila s firmou Innova Healthcare. Ta se podle HN bude o společný reprodukční podnik starat provozně. Innova Healthcare vlastní několik zdravotnických zařízení v Praze, Ostravě a Brandýse nad Labem. Ve společném podniku se Šmejcovou skupinou má 30procentní podíl.

Kliniku Europe IVF International založil v roce 2010 lékař David Kult. Soustředí se hlavně na reprodukční medicínu a endoskopické operace se zaměřením na léčbu neplodnosti. V prvních letech se orientovala převážně na zahraniční klientelu, mimo jiné z Německa, Itálie, Francie či USA. Postupně ale roste počet českých pacientů.

HN připomínají, že reprodukční medicíně v Česku dominuje zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Kliniky skupiny FutureLife se kromě Česka a Slovenska nachází také ve Velké Británii, v Irsku, v Rumunsku, Finsku a Estonsku. Podle HN je FutureLife po španělské skupině IVI dvojkou na evropském trhu.
Podnikatel Jiří Šmejc je podle říjnového žebříčku časopisu Forbes s majetkem 20 miliard korun 10. nejbohatším Čechem. Šmejc je menšinovým vlastníkem a předsedou představenstva společnosti Home Credit, která poskytuje spotřebitelské půjčky.

Do loňského roku byl také partnerem miliardáře Karla Komárka v loterijní skupině Sazka. Kromě aktivit spojených s investiční skupinou Emma Šmejc také vlastní ostrovní hotelový resort v Maledivské republice.

V PONDĚLÍ SMUTEK ZA SENÁTORA KUBERU

K uctění památky zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery bude pondělí 3. února dnem státního smutku. O rozhodnutí kabinetu informoval na Twitteru Úřad vlády. Počítá se s vyvěšením vlajek na úředních budovách na půl žerdi.
Ve stejný den se uskuteční smuteční shromáždění k uctění Kubery v Krušnohorském divadle v Teplicích a pietní shromáždění v pražském Rudolfinu.

Prezident Miloš Zeman udělí při této příležitosti Kuberovi Řád bílého lva, informoval Pražský hrad.

Kubera, který zemřel náhle 20. ledna ve věku 72 let, patřil mezi nejvýraznější politiky ODS. Téměř čtvrtstoletí stál v čele Teplic, dvě desetiletí byl senátorem. Ve vedení horní komory působil od roku 2016 nejprve jako místopředseda, od konce roku 2018 jako předseda.

Naposledy byl státní smutek vyhlášen loni 12. října na den pohřbu zpěváka Karla Gotta. Předtím se tak stalo po úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Třídenní státní smutek platil od 21. do 23. prosince 2011. Podobu státního smutku neupravuje žádný zvláštní zákon. Předpis o užívání státních symbolů pouze uvádí, že se vyvěšuje státní vlajka na znamení smutku na půl žerdi. Vládní usnesení ukládá ministrům, hejtmanům, primátorům, starostům a dalším vedoucím úřadů, aby vyvěšení vlajek na půl žerdi zajistili.

ŠKOLÁCI PRAHY CHTĚLI UNÉST LETADLO

V pátek 27. ledna 1961 se v oblacích nad středočeským Benešovem odehrálo mimořádně neobvyklé drama. Bylo asi čtvrt na tři odpoledne, když do pilotní kabiny dopravního letounu Československých aerolinií vpadli dva ozbrojení únosci. Posádka se jim postavila. Během rvačky došlo i ke střelbě. Únoscům přitom bylo pouhých patnáct let.

Michael Procházka, Václav Posedil a Michal Svoboda spolu navštěvovali 92. osmiletku v Praze 4. Kamarádili se. Tolik, že začali plánovat společný útěk z komunistického Československa na Západ. Příprava jim zabrala několik měsíců. Politické důvody ale v jejich úmyslu nehrály roli. Chlapci nevycházeli s rodiči. Jedním z motivů byl i strach z jejich reakce na špatné známky na pololetním vysvědčení.

BOJ S NEJHORŠÍM NÁSILNÍKEM BRITŮ

Mladík, který odhalil největšího britského násilníka Reynharda Sinagu, popsal, jak musel se zločincem před svým útěkem svést souboj na život a na smrt. „Ovládl mě instinkt, adrenalin a touha přežít. Myslel jsem si, že jsem ho možná zabil,“ vylíčil muž. Policie mu ze začátku příběh o znásilnění nevěřila a podezírala ho z napadení.

Britský soud na začátku ledna uložil šestatřicetiletému Sinagovi doživotní trest s podmínkou, že za mřížemi musí strávit nejméně třicet let. Indonéského studenta vyšetřovatelé usvědčili z celkem 136 znásilnění mladých mužů, které před útokem zavedl pod falešnou záminkou k sobě domů a omámil.

Kdyby se teenager, kterému britská média přezdívají jménem Peter, v červnu 2017 neprobudil uprostřed znásilnění, Sinaga by ve svých ohavných zločinech s největší pravděpodobností pokračoval. Peter, jemuž bylo v době útoku osmnáct let, se probudil polonahý uprostřed Sinagova bytu a rozhodl se zápasit o život tak dlouho, dokud jeho protivník neležel bez hnutí na zemi.

„Probudil jsem se dezorientovaný s tváří na polštáři. Na podlaze byla přikrývka. Spodní prádlo a džíny jsem měl stažené ke kolenům. Sinaga byl nade mnou a měl kalhoty až u kotníků,“ uvedl podle The Guardianu Peter. Po jeho probuzení spolu muži začali bojovat. „Sinaga křičel, že jsem vetřelec. Neustále to opakoval. Hlavou mě praštil do nosu a kousal mě. Byl jsem zmatený. Prali jsme se a on mě kousl do ramene,“ popsal mladík.

„Byl to malý muž. Já jsem byl silnější a několikrát jsem ho zasáhl. Potom spadl na podlahu. Cítil jsem se vystrašeně. Věděl jsem, že jsem v Manchesteru, ale jinak jsem neměl ponětí, kde jsem. Myslel jsem si, že jsem ho možná zabil. Ovládl mě instinkt, adrenalin a touha přežít,“ dodal Peter.

Nejsem hrdina, říká o sobě mladík

Teenager po útěku ze Sinagova bytu zavolal své matce, která ho odvezla na policii. Tam ho však strážníci zadrželi kvůli podezření, že Sinagu napadl. Peter strávil jedenáct hodin na policejní cele, než policie našla v Sinagově telefonu, jenž vzal Peter s sebou, videa pořízená při dalších znásilněních.

Je to moje děťátko, popsala matka monstrum znásilňující muže

Sinaga si vyhlížel mladé muže, kteří byli podnapilí a byli sami v klubech uprostřed Manchesteru. Řadu jich nalákal do svého bytu tak, že jim slíbil místo na přespání nebo možnost dobít si mobilní telefon.

Poté jim nabídl nápoj, do kterého přidal drogu GHB. Když látka začala účinkovat, oběti znásilnil a natočil si je u toho. Většina obětí byli heterosexuálové a na to, co se jim stalo, si po probuzení pamatovali jen velmi málo nebo vůbec.
Jako hrdina si Peter nepřipadá. „Policie a přátelé tvrdí, že jsem hrdina, protože jsem zastavil největšího násilníka v historii. Jsem náhodný hrdina. Kdybych se neprobudil, pořád by v tom pokračoval,“ říká mladík s tím, že ho mrzelo počáteční chování policie.

„Odebrali mi otisky prstů a DNA. Nemluvili se mnou jako s obětí, ale jako s útočníkem. Sinaga byl v nemocnici, takže jeho mohli vyslechnout až později. Na vyšetření mě poslali až dva dny po útoku,“ říká Peter, který u soudního líčení se Sinagou vystupoval jako korunní svědek. Manchesterská policie se za své chování omluvila a uvedla, že si z Peterova případu vezme do budoucna ponaučení.

V OSVĚTIMI SVĚTOVÍ LÍDŘI, VIDĚLI HRŮZY NACISTŮ

Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co zde dělo. Na úvod pondělního hlavního ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se účastní přibližně 200 přeživších.

Uctění památky obětí, které v Osvětimi zahynuly, jsou přítomny delegace z více než 30 zemí. Mimo jiné přijeli prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a rovněž český premiér Andrej Babiš.Policie průběžně uzavírala provoz na všech hlavních křižovatkách od katovického letiště až k památníku, aby usnadnila příjezd zahraničních hostů. Přesto se na místě bývalého koncentračního tábora tvořily fronty státníků a zahájení piety se zhruba o deset minut zdrželo.

Organizátoři pietního shromáždění uváděli politiky do hlavního stanu u historické osvětimské brány, kde se shromáždili i přeživší z koncentračního tábora. Novináře převážely mikrobusy kolem táborových baráků do někdejší sauny, kde bylo v historických prostorách otevřeno improvizované tiskové středisko.

Hlavní ceremoniál začal projevem polského prezidenta u takzvané zdi smrti, kde byli vězni popravováni. Předtím kromě jiného Duda a Rivlin položili květiny u památníku polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal do Osvětimi zavřít dobrovolně, aby prověřil zprávy o tamních zvěrstvech nacistů a informoval o nich svět.

Duda slíbil dbát na památku obětí

„Jsou to tři generace od doby, kdy se několik tisíc vězňů, obětí krutosti, vyčerpáno otrockou prací, nemocemi, dožilo osvobození vojáky Rudé armády. Máme tu několik posledních přeživších, co zažili peklo holokaustu na vlastní kůži,“ uvedl při zahajovacím ceremoniálu Duda.

„Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holokaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Děkuji vám, pamětníci, za vaše svědectví a za to, že jste sem dnes přišli,“ dodal.

Přeživší se do Osvětimi sjeli z celého světa – z Izraele, USA, Peru, Ruska či Slovinska, uvedla agentura AP. „Chtěli bychom, aby příští generace věděla, čím jsme si prošli, a aby se to už nikdy neopakovalo,“ řekl rozechvělým hlasem 91letý David Marks. V Osvětimi přišel o 35 příbuzných, kteří sem byli přivezeni ze své rodné vesnice v Rumunsku.
U příležitosti letošního 75. výročí osvobození tábora Osvětim se už minulý týden konalo v Jeruzalémě světové fórum o holokaustu, kam přijely desítky státníků, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, amerického viceprezidenta Mikea Pence či prezidenta Francie Emmanuela Macrona.

Z těchto tří do Osvětimi nikdo nepřijede. Fóra v Jeruzalémě se naopak neúčastnilo Polsko kvůli sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války.

Kolorované záběry ukazují hrůzu Osvětimi, k vidění jsou vůbec poprvé

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.
Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.

Na pondělí připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který je připomínán z vyhlášení Valného shromáždění OSN od roku 2006. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.

KIMOVA TETA SE PO 6 LETECH UKÁZALA, POPRVÉ OD POPRAVY MANŽELA

Teta severokorejského vůdce Kim Čong-una, jejíhož vlivného manžela nechal vládce popravit, se po šesti letech znovu objevila na veřejnosti. Kamery severokorejských médií Kim Kjong-hi v neděli zabraly v Pchjongjangu, kde po boku vládce sledovala představení oslavující příchod lunárního Nového roku.

Kim Kjong-hi je sestra Kim Čong-unova zesnulého otce Kim Čong-ila. Její manžel Čang Song-tchek byl v prosinci 2013 popraven při čistce ve vedení KLDR, což šokovalo mnoho pozorovatelů po celém světě. Před svým překvapivým koncem byl totiž pokládán za druhou nejmocnější osobu v KLDR. Kim Čong-un se k němu ale obrátil zády a při široce medializovaném procesu ho nechal shledat vinným z pokusu o svržení vlády.

Kim Kjong-hi zmizela po manželově popravě z veřejného života, o jejím osudu se široce spekulovalo.

Podle některých informací se nějakou dobu léčila v zahraničí, podle jiných spáchala sebevraždu či zemřela na infarkt.
„Většina pozorovatelů KLDR předpokládala, že Kim Kjong-hi odešla do exilu, nebo že byla dokonce po smrti manžela zabita. Je tedy rozhodně překvapující, že se po nějakých šesti letech znovu objevila po vůdcově straně,“ uvedl Oliver Hotham, editor portálu NK News, který se specializuje na informace z KLDR. Novináře překvapilo, že severokorejská média ženu zmínila hned po předsedovi parlamentu KLDR a zároveň formální hlavě státu Čche Rjong-heovi.

Zavražděný bratr severokorejského diktátora měl kontakty se CIA

„Že sedí vedle vůdce a je jmenovaná hned po Čche Rjong-heovi, naznačuje, že jí byla udělena významná nová pozice, možná i jako poradkyně Kim Čong-una v politických či ekonomických záležitostech,“ domnívá se Hotham.
„Je to rovněž připomínka, že severokorejský režim je brutální a zvláštní, koneckonců sedí vedle muže, který nařídil popravu jejího manžela,“ dodal.

Kim Čong-un má před sebou rok plný citlivých témat na poli mezinárodní i domácí politiky, píše Reuters. Čeká ho mimo jiné i pokračování dosud neúspěšných vyjednávání se Spojenými státy o denuklearizaci Korejského poloostrova.

V OLOMOUCI KONTROLY KAMIONŮ PŘINÁŠÍ VÝSLEDKY

Odstavené nákladní soupravy na nelegálních parkovištích a velký nepořádek v okolí. Rostoucí množství právě takových problémů s neukázněnými řidiči kamionů si vloni vyžádalo spuštění přísnějších a cílených kontrol. Nyní se už ukazují pozitivní výsledky této aktivity – počet těch řidičů, kteří v Olomouci porušují předpisy, trvale a výrazně klesá.

V průběhu druhého pololetí loňského roku strážníci při kontrolách zjistili 472 řidičů, kteří při parkování kamionů porušili zákaz nočního stání. Celkem 172 případů přestupků bylo vyřešeno pokutou na místě či přes složenku, v 74 případech bylo chování neukázněného řidiče řešeno domluvou a zbývajících 226 přestupků bylo předáno k řešení příslušnému správnímu orgánu. „Podstatné je, že oproti jaru minulého roku, kdy se situace zhoršovala, začalo postupně takových přestupků výrazně ubývat. Naši i zahraniční dálkoví řidiči si mezi sebou celkem rychle řekli, že v Olomouci jsou přestupky řešeny důsledně a poměrně přísně. Přesně to také bylo naším cílem,“ vysvětluje primátor Mirek Žbánek.

Současně se ale objevují další problémy, když se někteří dálkoví řidiči přeci jen pokoušejí dodržování předpisů nějak obejít. „Stává se, že například v Holické ulici ráno po vyložení zboží odjede samotný tahač a na místě nechá odstavený návěs bez registrační značky, případně zde řidiči nechávají celý kamion a odjedou domů vlakem,“ říká ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický. Děje se to hlavně v souvislosti s prodlevami mezi vyložením zboží a nakládkou nového. Takovou situaci bude nutné vyřešit například změnou dopravního značení a také postihy těch, kdo zkouší předpisy obejít.

Potíže s kamiony a další aktuální dopravní otázky už od loňského roku koordinovaně řeší členové speciální pracovní skupiny. Z iniciativy primátora Mirka Žbánka se v této skupině schází zástupci Městské policie Olomouc, Policie ČR, Celní správy ČR a města.

Na posledním jednání se kromě parkování kamionů hovořilo také o průjezdu nákladních aut nad 12 tun městskou čtvrtí Nedvězí. V tomto ohledu nyní připravuje město praktické opatření společně s Olomouckým krajem a státní policií.

Připraveno je už zavedení tzv. celočervené zóny v Hamerské a Přerovské ulici a na Švýcarském nábřeží. Toto opatření funguje zjednodušeně tak, že v noci na semaforech svítí červená, a pokud přijíždí vozidlo povolenou rychlostí, reaguje systém spuštěním zelené. Pokud vůz rychlost překračuje, zůstane svítit červená a donutí tak řidiče zastavit.

Dalším připraveným řešením ke zvýšení bezpečnosti ve městě je zavedení radarového měření rychlosti v Přerovské ulici. „Nejde primárně o vybírání pokut, ale o prevenci, a je prokázáno, že měření rychlosti je jeden z nejúčinnějších nástrojů takové prevence,“ komentuje chystanou novinku náměstek primátora Martin Major. Ve druhém pololetí letošního roku očekáváme také rozšíření nabídek na nejmodernější mobilní radary. Město proto s výběrem modelu radaru vyčká, protože chce mít před zvolením finálního řešení možnost co největšího výběru. Spolu s komisemi městských částí vedení města vytipovalo kritické lokality, kde se často porušuje povolená rychlost, a právě zde budou nyní probíhat mnohem častější policejní kontroly rychlosti. Týká se to zejména ulic Jižní, Velkomoravská a Přerovská.
Michal Folta

KLIMA SE MĚNÍ, KRAJ S TÍM BUDE POČÍTAT VE SVÝCH PROJEKTECH

Zatravněné střechy, vodní plochy, zastínění nebo třeba zelené fasády. To jsou některá z řady opatření, které pomohou zmírnit dopady změny klimatu. Krajští radní dnes (27. 1.) schválili adaptační strategii, kterou se budou vybrané krajské projekty řídit. Strategie navrhuje opatření nejen ve městech, ale na celém území regionu. Dostanou ji k dispozici města a obce v kraji i soukromé subjekty.

„Jako první ze všech krajů v republice jsme si nechali vypracovat adaptační strategii na dopady změny klimatu. Hlavním důvodem je chránit a zlepšovat naše životní prostředí. Chceme přispět k tomu, aby se lépe žilo lidem ve městech, ze kterých se v létě stávají vyprahlá místa, kde se skoro nedá nadechnout. Na změny klimatu je nutné reagovat nejen ve stavitelství, ale i v lesním a vodním hospodářství, v dopravě, cestovním ruchu nebo průmyslu,“ uvedl hejtman
Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a připomněl krajský projekt POHO2030, který řeší pohornickou krajinu Karvinska a její proměnu. Projekty v této oblasti budou realizovány právě v souladu se schválenou adaptační strategií.

Prvním konkrétním projektem, který by měl adaptační opatření implementovat a přispět k realizační fázi strategie, je integrovaný projekt LIFE. „Koncept projektu jsme na podzim minulého roku předložili Evropské komisi. Ta jej akceptovala a vyzvala nás, abychom teď v březnu předložili plnou žádost. Změna klimatu je jedním z klíčových témat Evropské unie, takže věřím, že podporu získáme. Na projekty vycházející z adaptační strategie bychom z Evropy mohli získat 10 milionů eur. Takže vše běží, jak má,“ uzavřel hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Opatření, která adaptační strategie navrhuje, mají v letních měsících pomoci snížit teplotu ve městech, zlepšit využívání srážkových vod, redukovat smog a přízemní ozon nebo zatraktivnit prostředí pro trávení času venku. „Je prokázané, že například zelená fasáda osazená vhodnými rostlinami umí prostředí ochladit stejně jako desítky klimatizací. Zelené střechy navíc zadržují vodu, což má také vliv na zlepšení mikroklimatu ve městech. Světlé povrchy odrážejí sluneční záření, pozitivní účinky mají bezesporu i vodní plochy. Adaptační strategie také například myslí na to, že je potřeba přizpůsobit dopravní podmínky pěším a cyklistům,“ vyjmenovala náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Dalšími příklady opatření je intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie, podpora zasakování dešťových vod, koordinované výsadby zeleně nebo zlepšení podmínek pro cestující veřejnou dopravou klimatizací ve vozech. „Tato opatření posílí odolnost kraje vůči dopadům klimatické změny. Plánujeme zahrnout problematiku adaptací do přípravy krajských investic, chceme ale také podporovat adaptační opatření jiných investorů, ať už veřejných nebo soukromých,“ řekla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová s tím, že kraj počítá také s další podporou environmentálního vzdělávání a osvětovými kampaněmi ve vazbě na změny klimatu.

Adaptační strategie Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu vychází z předchozí Analýzy zranitelnosti Moravskoslezského kraje vůči dopadům klimatické změny s výhledy až do roku 2050 a orientačně dokonce do roku 2090. „Změny budou nutné. Klima se mění a je naší povinností lidem, kteří v našem kraji žijí, zajistit udržitelné podmínky pro další život. Adaptační strategie je proto nedílnou a důležitou součástí Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro roky 2019 až 2027,“ uzavřel hejtman kraje Ivo Vondrák. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

KRAJ BUDE AKTIVNĚJI ŘEŠIT KYVADLOVOU DOPRAVU NA PRADĚD

Za hezkého počasí bývá odpoledne několikrát do roka na parkovišti Ovčárna na Pradědu zmatek. Davy výletníků přijedou k vrcholu hory autobusem postupně během celého dne, zpátky ale chtějí všichni najednou posledními autobusy. Vzniká pak problém, protože kapacita spoje nestačí všem, kteří se najednou chtějí dostat zpátky dolů. Kraj hledá společně s dopravcem řešení.

„Mrzí nás, že k takovým situacím dochází. Umím si představit, že tlačenice na parkovišti a dlouhé čekání na zastávce může velmi znepříjemnit celý výlet. Tato situace nám není lhostejná a společně s dopravcem, který kyvadlovou dopravu mezi Hvězdou a Ovčárnou zajišťuje, budeme hledat řešení. Navýšit množství autobusů v případě hezkého počasí a zvýšené poptávky bohužel není možné, zákon o veřejných zakázkách neumožňuje měnit dynamicky počty nasmlouvaných vozů,“ uvedl náměstek hejtmana kraje pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka s tím, že ideálním řešením by byl aktivnější přístup hoteliérů, provozovatelů vleků a dalších, kteří podnikají v cestovním ruchu a bez turistů by se neobešli.

„Řešení vidím v tom, že hoteliéři a další podnikatelé v oblasti pomůžou přivézt na Praděd návštěvníky v exponovaných dnech. A zvážíme možnost využití rezervačního systému, kdy by si návštěvníci Pradědu mohli dopředu objednat jízdenky tam i zpět a měli by jistotu, že si výlet užijí bez komplikací s dopravou,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka a dodal, že se možnostmi ohledně rezervačního systému v kyvadlové dopravě mezi Hvězdou a Ovčárnou na Pradědu už začal Moravskoslezský kraj aktivně zabývat. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

LIDEM PEČUJÍCÍM O DĚTI S AUTISMEM POMŮŽE „HOMESHARING“

Moravskoslezský kraj finančně podpoří v Česku nový typ péče o osoby s poruchami autistického spektra. Takzvaný homesharing ulehčuje rodinám, které se starají o děti s autismem a těžkým mentálním postižením, umožňuje pečovatelům zregenerovat síly. Díky 200tisícové krajské dotaci bude moci o homesharing rozšířit své služby i organizace MIKASA z. s.

„Uvědomujeme si, jak náročná a vyčerpávající je péče o osoby s autismem. Velmi často se stává, že rodiny pečující o osoby s autismem žijí kvůli tomu izolovaně, jejich okolí jim poskytuje jen minimální nebo vůbec žádnou podporu. Péče bývá totiž nepřetržitá, bez možnosti regenerace či psychické rekonvalescence. Proto kraj podporuje aktivity, které by těmto rodinám byly tou pomyslnou pomocnou rukou a pomohly jim v jejich nelehkém životě. Jednou z nich je tento moderní a přirozený systém podpory rodin dětí s vážným zdravotním postižením,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální věci Jiří Navrátil.

Homesharing je v zahraničí osvědčený způsob pomoci všem pečujícím o osoby s poruchou autistického spektra, v České republice je novinkou. „Jde o sdílenou péči, kdy se pečlivě vybraní a proškolení jednotlivci, páry nebo rodiny pravidelně starají o postižené dítě mimo jeho domov. Hostitelská rodina tráví s dítětem společně čas, mohou si například uvařit oběd, hrát si nebo jít na procházku. Po návštěvě pak odvezou dítě zpět domů. Délka a frekvence takovýchto návštěv může být různá, od jedné hodiny či odpoledne v týdnu, po celý víkend, vše podle dohody a potřeby. Hostitelské rodiny nejsou profesionální pečovatelé, jsou to lidé, kteří chtějí pomáhat, lidé s empatií, trpělivostí a tolerancí,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jiří Navrátil.

Upozornil, že díky homesharingu získává dítě s autismem nové sociální kontakty, zkušenosti a dovednosti, podporuje se v samostatnosti, vytváří si novou síť vztahů mimo svou biologickou rodinu. Pečující pak mají možnost regenerovat síly pro každodenní náročný provoz, řešit další záležitosti, třeba zajít k lékaři, na úřady, věnovat se sourozencům dítěte nebo vlastním volnočasovým aktivitám.

„Tento způsob pomoci pečujícím rodinám je navíc přirozenější a levnější než obvyklé odlehčovací pobyty poskytované sociálními službami. Sdílením péče se povědomí o zdravotním postižení přirozeně šíří ve společnosti, jde tak o nenásilnou formu osvěty a destigmatizace,“ dodal náměstek hejtmana Jiří Navrátil.

„Homesharing přináší do České republiky nový koncept pomoci rodinám dětí s autismem. Cílem homesharingu je odlehčit rodinám s dětmi s autismem v náročné péči, a to prostřednictvím hostitelů. Ti zajišťují na přechodnou dobu péči o dítě s autismem a umožní rodičům odpočinek. Hostiteli mohou být lidé, kteří mají zázemí a volný čas, který chtějí naplnit smysluplnými aktivitami s dětmi s autismem. Naše organizace dlouhodobě pracuje na podpoře osob s autismem, jejich rodin a odborníků prostřednictvím odborných sociálních služeb a aktivit. Homesharing svým charakterem doplňuje nabídku našich činností k podpoře rodinného systému,“ řekl ředitel organizace MIKASA, z. s. Michal Panáček. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

FINANČNÍ DAR PO STŘELBĚ V NEMOCNICI DOSTANOU POSTIŽENÍ V NEJBLIŽŠÍCH DNECH

Pozůstalí po obětech prosincové tragédie v ostravské fakultní nemocnici i zranění střelbou dostanou během několika dní slíbené finanční dary. Administrace darovacích smluv se ujalo statutární město Ostrava, které je jedním z dárců. Další peníze postiženým pošle také Moravskoslezský kraj, městský obvod Ostrava-Poruba a město Valašské Meziříčí. Peníze budou vyplaceny v nejkratším možném termínu po podpisu smluv, které jsou již připravené.

Prosincová tragédie ve Fakultní nemocnici Ostrava si vyžádala 7 životů, dva lidé utrpěli zranění. Moravskoslezský kraj a statutární město Ostrava shodně poskytnou rodině každého zemřelého 100 tisíc korun, zranění obdrží od města i kraje 50 tisíc korun. Obvod Ostrava-Poruba pošle pozůstalým i zraněným po 20 tisících korunách, město Valašské Meziříčí pak pozůstalým i zraněným po 10 tisících korunách.

S ohledem na tíživou životní situaci obdarovaných a snahu o maximálně ohleduplný přístup k poškozeným osobám budou obdarovaní podepisovat pouze jednu darovací smlouvu, kde na straně dárců bude figurovat Moravskoslezský kraj, statutární město Ostrava, městský obvod Ostrava-Poruba a město Valašské Meziříčí.

Fakultní nemocnice Ostrava vyhlásila na podporu pozůstalým a zraněným veřejnou sbírku a zřídila transparentní účet, na který mohou lidé zasílat své finanční příspěvky. Doposud se vysbíralo skoro 7 a půl milionu korun, první část sbírky by měla být postiženým přerozdělena do dvou týdnů. Číslo účtu ČNB, kam mohou lidé ještě do konce března posílat jakékoliv částky, je 73030761/0710. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

V DĚČÍNĚ 5 MILIONŮ PRO LIDI NOVÝCH NÁVRHŮ MĚSTA

Oblíbená akce Tvoříme Děčín, ve které mohou lidé podávat návrhy na zlepšení města, vstupuje do třetího ročníku. Rada města na realizaci návrhů odsouhlasila pět milionů korun, což je stejná částka jako v předchozích letech.
„Vhodné jsou zejména návrhy na úpravy či instalace prvků ve veřejném prostoru, zvelebení veřejného prostranství, zkvalitnění životního prostředí, sousedská setkání, vzdělávání, volnočasové aktivity a podobně,“ popisuje Jiří Anděl, náměstek primátora, který má městské finance na starosti.

Oproti předchozím dvěma ročníkům došlo ke změně časového harmonogramu tak, aby příprava projektů vycházela na zimní období roku. Lidé budou moci podávat své návrhy během jara 2020. Poté úředníci magistrátu prověří, zda je možné návrhy realizovat. O vybraných projektech pak bude opět hlasovat veřejnost. Realizace se dočkají ty projekty, na něž vystačí schválený pětimilionový rozpočet. Přesné termíny, od kdy bude možné předkládat na magistrát nápady, budou zveřejněny během měsíce února na www.tvorimedecin.cz. Nyní se připravuje nový přehlednější web, jeho spuštění je naplánováno právě během února.

Minulé dva ročníky Tvoříme Děčín měly mezi lidmi velký úspěch. Loni lidé podali 54 návrhů, 27 z nich splnilo podmínky participativního programu a postoupilo do hlasování, ve kterém lidé vybrali ty, které si přejí v Děčíně uskutečnit. V současné době dochází postupně k jejich realizaci. „Vážíme si, že lidé mají o tuto akci zájem a že se zapojují do neustálého vylepšování našeho města,“ říká primátor města Jaroslav Hrouda.

Z minulého ročníku Tvoříme Děčín bylo dokončeno například workoutové hřiště v Březinách, lesní běžecké trasy či byla prořezaná a upravená Sněžnická vyhlídka. Realizace některých schválených projektů kvůli náročné projektové přípravě trvá déle, průběžně se na nich ale pracuje. Luděk Stínil
tiskový mluvčí