iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Wu-chanu nová nemocnice do 6 dnů, léčí koronaviru

Lidé omdlévající na ulici, přeplněné nemocnice a těla zesnulých ležící na chodbách. Kvůli nebezpečnému koronaviru už v Číně uvrhli do karantény nejméně třináct měst a mnohde je situace kritická. Nemocných přibývá, a to i mezi zdravotníky. Ve Wu-chanu se proto nyní staví nová nemocnice. Hotová musí být za neuvěřitelných šest dní.

„Lunární Nový rok oslavíme tady. Nemáme čas. Inspekci to tu musíme předat za šest dní,“ popisuje jeden ze stavbařů. Na západním předměstí Wu-chanu narychlo staví novou nemocnici, kde se budou léčit lidé nakažení novou formou koronaviru. Ten má na svědomí už 26 obětí.

Povzbudit má stavitele také štědrá mzda – úřady jim údajně vyplácejí třikrát víc než obvykle. Vzorem je zdravotnické zařízení, které vzniklo v roce 2003 v Pekingu během epidemie SARS. Do služby Čína povolala stovky dělníků i strojů. Nová nemocnice musí stát co nejdřív. Má umět přijmout najednou až tisíc lidí, píše server South China Morning Post.

Svět tak obletěla videa cvrkotu na místě budoucí jedno- až dvoupatrové nemocnice. Ty stávající totiž nápor pacientů nezvládají. Wu-chanské nemocnice naléhavě žádají o další ochranné brýle, roušky, čepice a ochranné oděvy. A podle videa, které se objevilo na síti Weibo a brzy zase zmizelo, nemají kapacitu ani na odklízení mrtvých.

„Žena na videu říká, že se těla nechávají na nemocničních chodbách, protože lékaři se starají o ostatní pacienty,“ píše k záběrům z neupřesněné wu-chanské nemocnice uživatel, který si video stihl uložit a umístil ho na Twitter. Na veřejnost se dostaly také záběry nemocných omdlévajících přímo na ulici. Deník The New York Times přinesl výpovědi lidí, které přeplněné nemocnice odmítly přijmout. Jedním z nich je jedenapadesátiletý Siao Š’-ping, který měl více než dva týdny horečku a potíže s dýcháním.

V první nemocnici mu řekli, že má virózu, a poslali domů. Testy na koronavirus mu nedělali. Nevzdal to a pokračoval v objíždění nemocnic. Odmítli ho v dalších třech. Lékaři nepřijali ani ženu jedenačtyřicetiletého Cchaje Pcheje.
Číňanka obešla kontrolu Jistá žena z Wu-chanu se na sociálních sítích chlubila, že prošla kontrolou na letišti cestou do Francie i přesto, že měla zvýšenou teplotu a kašel. Vzala si prášek.

Poté, co se vyfotila, jak si užívá večeři v Lyonu, obdržela čínská ambasáda v Paříži množství stížností. Ta se s ženou spojila a vyzvala ji, aby šla k lékaři. Ten jí řekl, že už se nemusí podrobovat testům, protože nevykazuje známky nákazy koronavirem.

„Někdy se jen schovám a pláču, ale to jí říct nemůžu. Musel jsem ji ujistit, že to není ten virus. Je to velmi děsivé. Máme dítě a staré rodiče. Co když všichni onemocníme?“ naříká zoufalý muž. Vláda v pátek nařídila, že žádný pacient s horečkou nesmí být odmítnut, uvádí CNN.

Vzhledem k tomu, že zdravotníci dlouho nevěděli, jak snadno se virus přenáší, mnozí jsou nyní mezi nakaženými. Ti zdraví zase nemají dostatek ochranných pomůcek a nákaza jim stále hrozí. Úřady uvádějí patnáct nemocných zaměstnanců nemocnic.

Podle serveru South China Morning Post s odkazem na dva dobře obeznámené zdroje jich je však mnohem víc. Jediný pacient totiž údajně nakazil čtrnáct zdravotníků. „Bojíme se o nakažené kolegy, ale nám ostatním nezbývá než pokračovat v práci,“ líčí jeden z lékařů pod podmínkou anonymity.

Chceme jít domů, prosí lidé z venkova úředníka. Kvůli koronaviru uvázli ve městě:

Do postižených oblastí se sjíždí další lékařská pomoc a v Pekingu vzniká skupina odborníků na SARS, která má boj s nebezpečným koronavirem vést. Vědci také pracují na vývoji nové vakcíny. Kromě Wu-chanu úřady z bezpečnostních důvodů odřízly už nejméně dvanáct dalších měst. V karanténě je přes 41 milionů lidí. V epicentru nákazy zejí regály v supermarketech a stánky na trzích prázdnotou. Lidé vykoupili ovoce, zeleninu, rýži. Policie kvůli tomu dovolila vjet do města některým nákladním autům se zásobami.

Zahraniční studenti ve Wu-chanu natáčejí své výpravy do obchodů. Ceny potravin strmě vzrostly a úřady varovaly, že tvrdě zakročí proti těm, kdo „křečkují“ zboží, nepřiměřeně zvyšují ceny nebo prodávají podřadné zboží.

Guvernér provincie Chu-pej podle AP oznámil, že v hmotných rezervách je pět tisíc tun rýže, čtyři tisíce tun oleje na vaření a více než 10 tisíc tun vepřového a hovězího masa. Zaměstnanci pekingského dopravního podniku zase dostali roušky, rukavice a dezinfekční prostředky na ruce. Musí sledovat, zda někdo z kolegů nemá horečku. Vozy metra a autobusy se dezinfikují každý den. Pekingské letiště, které je druhé nejvytíženější na světě, vyčlenilo zvláštní část pro lety z Wu-chanu s vlastním zázemím pro cestující a odbavování zavazadel.

Počet obětí viru v Číně vzrostl na 26

Uzavírání celých měst do karantény může působit jako tvrdý přístup, ale jde o krok „správným směrem“, když je třeba se vypořádat s doposud málo známým virem, říká Joseph Kwan z Hongkongské vědecko-technologické univerzity. Tím, že úřady zastavily provoz autobusů a metra, přinutily lidi zůstat doma.

Snižuje se díky tomu riziko, že obyvatelé měst, kteří jsou nakažení a ještě o tom nevědí, budou šířit virus dál. „To, že něco takového mohou podniknout, zní neuvěřitelně, ale v Číně se věci vždycky nedějí tak jako ve zbytku světa,“ uvedl Kwan. „Neexistuje mnoho zemí, které by mohly udělat to, co dělají v Číně, ale z hlediska veřejného zdraví jde o kroky správným směrem,“ dodal.

PUTINŮV PORADCE MEDINSKÝ, OBHAJOVAL SOCHU KONĚVA

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval svými poradci Maxima Oreškina a Vladimira Medinského, kteří donedávna zastávali funkce ministrů hospodářského rozvoje a kultury ve vládě premiéra Dmitrije Medveděva. Medinskij v minulých měsících zasáhl ostrými výroky do česko-ruských vztahů ve sporu o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva či o zamýšlený pomník vlasovcům.

Prezidentův výnos sice neupřesňuje působnost nových poradců, pro Medinského byla podle listu Kommersant fakticky vytvořena nová funkce, protože v Kremlu zůstává i dosavadní poradce pro kulturu Vladimir Tolstoj.

V nejbližších měsících se Medinskij podle deníku bude nejspíše zabývat oslavami 75. výročí sovětského válečného vítězství nad Německem. Exministr si podle listu Vedomosti zachová široké pravomoci a vliv. Medinskij se jako ministr kultury mimo jiné kriticky vyjadřoval na adresu české strany ve sporech o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva nebo o zamýšlený pomník vlasovcům.

Ministerstvo řídil od roku 2012. Ve funkci jej vystřídala Olga Ljubimovová, která na ministerstvu vedla odbor kinematografie.
„Starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditeli a zachránci města. Je to takový místní gauleiter,“ řekl Medinskij loni v září na adresu starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a přirovnal ho tak k činiteli NSDAP.
„Pokud se budeme chovat tak, jak předpokládá tento český politik, pak bude zjevně dalším krokem pálení ruskojazyčných knih,“ prohlásil také Medinskij. Následující den si náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, aby vznesl protest proti Medinského výrokům.

Vlastenecké filmy

„V ministerských funkcích si Medinskij a Oreškin vysloužili skandální pověst, ale ta jim nezabránila ve faktickém povýšení,“ napsal server Newsru.com. Připomněl, že Medinskij byl mnohokrát kritizován za pokusy o cenzuru v kinematografii, například podporoval myšlenku omezit promítání amerických filmů v Rusku, anebo otevřeně prohlašoval, že stát nebude financovat filmy nevyhovující režimu.

Medinskij z pozice šéfa kultury propagoval „vlasteneckou kinematografii“, například oslavné filmy o Velké vlastenecké válce. Typickým příkladem je spektákl 28 panfilovců o hrdinné obraně Moskvy Historici upozorňovali, že film je založen na legendě vytvořené sovětskou propagandou. Medinskij jim vzkázal: „Jsem hluboce přesvědčen, že i kdyby ten příběh byl od začátku do konce smyšlený a Panfilov nikdy neexistoval, tak tuto svatou legendu nesmí nikdo špinit. A lidé, kteří se o to pokouší, jsou šmejdi.“

Šestatřicetiletý Oreškin, donedávna nejmladší ruský ministr, zase podle serveru čelil kritice, že se pokouší zatajit skutečný stav ruské ekonomiky. Opakovaně kritizoval statistický úřad za zveřejňované údaje, než v roce 2017 dosáhl podřízení úřadu ministerstvu hospodářského rozvoje.

SOROS DÁ MILIARDU NA GLOBÁLNÍ UNIVERZITU

Americký miliardář maďarského původu George Soros poskytne jednu miliardu dolarů (22,7 miliardy korun) pro spuštění projektu globální univerzity. Chce tak čelit autoritářským režimům a klimatickým změnám.„Dlouhodobá strategie naší nejlepší naděje spočívá v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, obzvláště takovému vzdělání, které posiluje samostatnost jedince rozvojem jeho kritického myšlení a zdůrazňováním akademické svobody,“ řekl Soros podle agentury Bloomberg ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že autoritáře a klimatické změny považuje za hrozby, které ohrožují přežití civilizace.

Soros je zakladatelem Středoevropské univerzity (CEU), která spolu s Bardovou vysokou školou v americkém státě New York vytvoří jádro globální univerzitní sítě. Nová instituce, která podle Sorose nabídne mezinárodní vyučovací a výzkumnou platformu, ponese jméno Open Society University Network (OSUN).

Vznikající OSUN považuje Soros za unikátní projekt. „V první fázi těsněji propojí existující síť. Ve druhé fázi tuto síť otevřeme dalším institucím, které se chtějí připojit,“ uvedl. „Abych ukázal náš závazek k OSUN, tak na to přispějeme jednou miliardou dolarů. Globální síť ale nebudeme budovat sami, budeme potřebovat partnerské instituce a podporovatele z celého světa, aby se k nám připojili,“ dodal.

Trump? Neuvěřitelný narcis

Za autoritářské vládce Soros označil amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump je podle něj „podvodník a neuvěřitelný narcis“, který překračuje limity americké ústavy. Si podle Sorose zase používá technologie k utužení totální kontroly nad obyvatelstvem. „Kdyby nebyli u moci, byl by svět lepším místem,“ uvedl podle BBC filantrop.

V BRITÁNII ZAŘADILI EXINCTION REBELION K EXTRÉMISTŮM

Britská protiteroristická policie zařadila environmentální hnutí Extinction Rebellion - Rebelie proti vyhynutí (XR) spolu s hnutím Greenpeace do stejného návodu pro boj s extremismem, do něhož patří i neonacistické skupiny. Hnutí hrozí právní odvetou, pokud nebudou z návodu vyškrtnuta a pokud se jim nedostane omluvy.

Návod zmiňuje ty skupiny, které vzbuzují „potenciální obavy“, že ohrozí britskou veřejnost. Policie dokument rozdává v rámci kontroverzního policejního prevenčního programu školám a zdravotnickým zařízením, které mají být s jeho pomocí schopny zjistit a nahlásit jakoukoliv podezřelou aktivitu, uvádí britský deník The Guardian.

Návod rozzuřil environmentální hnutí Extinction Rebellion. Spolu s dalšími aktivistickými skupinami, které zahrnují Animal Aid, Palestine Solidarity Campaign či Campaign for Nuclear Disarmament tvrdí, že jejich práva byla porušena, a hrozí, že odpoví právní akcí, pokud nebudou ze seznamu vyjmuty a pokud se jim nedostane omluvy.

Policie za dokumentem stojí. Tvrdí, že jeho účelem je seznámit odpovědné orgány se symboly a znaky aktivistických skupin, na které narazí. To, že se objevují v dokumentu neznamená, že je policie nutně považuje za riziko, tvrdí Christopher Terris Taylor, PR manager britské protiteroristické policie.

Varování před environmentálními aktivisty

Není to poprvé, co se Extinction Rebellion objevila v policejních dokumentech po boku extremistických skupin. Dvanáctistránková brožura protiteroristické policie pro učitele radila odpovědným institucím, aby si všímaly lidí, kteří „hovoří v silných nebo emotivních termínech o environmentálních záležitostech jako je klimatická změna a ekologie“ či „vyjadřují obdiv těm, co byli zadrženi kvůli protestní aktivitě“.

V brožurce se přímo píše, že hnutí může přitahovat mladé lidi, kteří se začnou účastnit „nenásilných přímých akcí“ jako jsou protesty, při kterých blokují dopravu nebo se přilepují k majetku. „Mohou též kvůli tomu nechodit do školy nebo se účastnit plánovaných stávek mimo školu,“ upozorňovala brožurka. Podle britského deníku The Guardian jasně odkazovala na páteční studentské stávky za klima, inspirované švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou.

Návod se zvláště týkal učitelů, kteří mají povinnost v rámci preventivního programu ohlašovat chování, jež považují za extrémní. Podle policie je environmentální skupina nebezpečná právě proto, že přitahuje mladé, školou povinné žáky, kteří si nemusí být vědomi „filozofie protiestablishmentu, který usiluje o změnu systému“.

Podle brožury kampaň hnutí nevyzývá k násilí proti lidem, zahrnuje však jiné „aktivity porušující zákony“. Brožura zároveň dodává, že zatímco „starost o klimatické změny není sama o sobě extrémní“, aktivisté mohou vyzvat „zranitelné jedince“, aby spáchali násilné skutky či uskutečnili takové skutky sami.

Zařazení hnutí po bok extremistických skupin jako je neonacistické hnutí Národní akce či islamistická extremistická skupina Al-Muhajiroun vyvolalo v Británii velké pobouření. „Jak se opovažují,“ reagovalo podle stanice BBC samotné hnutí s jasným odkazem na legendární projev Thunbergové na půdě OSN v New Yorku.

„Učitelé, prarodiče či zdravotní sestry se svými nenásilnými akcemi pokoušeli co nejlépe přimět politiky a velké byznysové hráče udělat něco se zbídačeným stavem naší planety. A tohle je odpověď ze strany establishmentu,“ řekl mluvčí hnutí.
Policie se omlouvá, ministryně vnitra ji hájí Policie v reakci na kritiku uvedla, že se jedná o „chybu v úsudku“ a že přezkoumá, jakým způsobem k ní došlo a komu všemu se dokument, který byl uveřejněný v listopadu, dostal do rukou.

Vymřeme! Hnutí Extinction Rebellion vyrazilo do ulic a šokuje svět

Brožuru vydala jihovýchodní pobočka protiteroristické policie Counter Terrorism Policing South East (CTPSE), odpovědná za jihovýchod Anglie. „Tento dokument byl vytvořen na místní úrovni, aby pomohl našim partnerům zpozorovat známky sklonů k radikalismu. Zahrnutím Extinction Rebellion do tohoto dokumentu vzbudil (dokument) dojem, že je považujeme za extremistickou skupinu, jíž není,“ uvedla CTPSE.

„Oni (XR) jsou zcela jasně protestní organizace,“ řekla britská ministryně vnitra Priti Patelová, která se nicméně zastala protiteroristické policie s tím, že musí vše analyzovat s ohledem na možní hrozby pro veřejnost a musí se zabývat „celou škálou bezpečnostních rizik“.

„Opravdové riziko je vládní neaktivita v záležitosti nejnaléhavějšího problému naší doby a společnosti podnikající v oblasti fosilních paliv, které ničí naši planetu,“ reagoval podle deníku The Independent mluvčí XR.

Hnutí bylo založeno v březnu roku 2018 ve Velké Británii. Své odnože má i v Česku. Pozornost na sebe radikálními akcemi. Například v říjnu minulého roku aktivisté postříkali budovu ministerstva financí falešnou krví.

HROMADNÉ ŽALOBY DOPADAT JEN NA SPOTŘEBITELSKÉ SPORY?

Návrh zákona o hromadném řízení doznal další výrazné koncepční změny. Podle informací České justice justice se zákon bude nově týkat pouze spotřebitelských sporů. Hromadnou žalobu už tak nebude možné podat například v případě, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí. „Návrh byl omezen zatím jen na spotřebitele. Došlo k tomu v rámci kompromisu na jednání koaliční rady vlády a to z podnětu koaliční ČSSD,“ upřesnil pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Zástupci justice, kteří kritizovali širokou působnost zákona, změnu vítají. „Bylo to řešení, po kterém většina právnické veřejnosti volala a které by dopadlo na okruh právních vztahů, kde mohou být využity ve prospěch slabší strany,“ reagoval na nejnovější změny v návrhu předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl.

Účastníci Kulatého stolu České justice k návrhu zákona o hromadných žalobách se v prosinci pozastavili právě nad tím, že v důvodové zprávě návrhu zákona se píše, že její účel je univerzální a věcná působnost co nejširší. Místopředseda krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil v této souvislosti varoval například před žalobami z principu. Ministerstvo nakonec námitkám ustoupilo. „Zúžení hromadných žalob jen na spotřebitelské spory vítám, pokud už je tento institut považován za nutný, pak je možné ověřit jeho fungování spíše v takto zúženém segmentu právního řádu,“ komentoval změnu předseda plzeňského krajského soudu Miloslav Sedláček.

Další odborníci ale stále zdůrazňují, že by bylo vhodné počkat na schválení paralelně vznikající evropské směrnice o zástupných žalobách a teprve poté novinku implementovat do tuzemské legislativy. „K hromadným řízením mám velmi chladný vztah, co však považuji za samozřejmé je, že bychom měli počkat na definitivní znění celoevropské úpravy,“ řekl dnes České justici předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. K institutu hromadných žalob a návrhu zákona se v rámci meziresortního připomínkového řízení negativně vyslovil i Nejvyšší soud či Česká advokátní komora. Legislativní rada vláda pak normu schválila až na druhý pokus po výrazných úpravách ze strany ministerstva.

„Změny provedené v poslední verzi návrhu zákona hodnotíme pozitivně. Vítáme především zúžení věcné působnosti. Je dobře, že byly v tomto ohledu konečně vyslyšeny připomínky odborné veřejnosti. Omezení na spotřebitelské vztahy považujeme za rozumné,“ hodnotí kroky koalice vedoucí advokátka AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová s tím, že některá sporná ustanovení jako například princip opt-out ale v návrhu zůstávají.

Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka upozorňuje, že pokud se zákon v praxi osvědčí, lze do budoucna kromě spotřebitelských sporů uvažovat o rozšíření na další oblasti a vztahy.

Vláda měla návrh zákona projednat v pondělí, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to ale odložila z časových důvodů. Hospodářská komora v pondělí uvedla, že by ministerstvo mělo návrh stáhnout. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců.

V Česku zatím není možné hromadné žaloby podávat. Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že nynější vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i účastníky soudu. Hromadné nároky v bagatelních výších se navíc podle ministerstva nevyplatí vymáhat.

Podle kritiků hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů. Představitelé soudů se obávají, že novinka soudy neodbřemení, ale naopak je významně zatíží.Eva Paseková, ceskajustice.cz

MORAWIECKY: NS MŮŽE DESTABILIZOVAT PRÁVNÍ ŘÁD

Za bezprecedentní krok, který může vést k destabilizaci polského právního řádu, považuje premiér Mateusz Morawiecki čtvrteční usnesení nejvyššího soudu, kterým tato instituce zpochybnila nově dosazené soudce. Nejvyšší soud uvedl, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou, o jejímž složení podle pravidel prosazených vládnoucí stranou Právo a spravedlnost rozhodují politici, nemají rozhodovat soudní pře.

„Jako předseda vlády nemohu dopustit, aby vznikl chaos a anarchie,“ řekl Morawiecki a nevyloučil, že se kvůli této věci obrátí na ústavní soud. „Usnesení nejvyššího soudu je nebezpečné pro státní zřízení Polska,“ dodal. Členy nejvyššího soudu obvinil z toho, že si přivlastňují právo vytvářet zákony, které přitom přísluší jedině parlamentu. Agentura AP připomíná, že nejvyšší soud si díky intervenci ze strany Evropské unie do velké míry dokázal udržet nezávislost na současné polské národně-konzervativní vládě.

Podle ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra se nejvyšší soud dopustil „hrubého porušení zákona a jeho takzvané usnesení nemá žádné právní dopady“. Ziobrův náměstek Janusz Kowalski k závěrům nejvyššího soudu řekl, že „těch šedesát profesorů (členů nejvyššího soudu) mu je ukradených“ a že u něho nemají žádnou autoritu.

Soudcovská rada má pravomoc navrhovat prezidentovi nové soudce. To, že o složení tohoto orgánu rozhodují politici a ne sami soudci, je jedním z hlavních důvodů, proč justiční reformy prosazované Právem a spravedlností kritizuje jak Rada Evropy, tak Evropská komise.

DESÍTKY VOJÁKŮ USA UTRPĚLY PŘI ÍRÁNSKÉM ÚTOKU ZRANĚNÍ MOZKU

Íránský útok na Američany využívanou základnu v Iráku z 8. ledna způsobil nespecifikované zranění mozku čtyřiatřiceti příslušníků armády USA. V pátek to oznámil Pentagon. Okamžitě po útoku přitom Bílý dům tvrdil, že zraněn nikdo nebyl. Minulý týden americké ministerstvo obrany ohlásilo otřes mozku jedenácti Američanů.

Američtí vojáci z 82. výsadkové divize se připravují na cestu na Blízký východ. Pentagon schválil vyslání zhruba 3 000 vojáků kvůli zvýšenému ohrožení v regionu po zabití íránského generála Kásema Solejmáního.(4. ledna 2020) | foto: AP
Íránský útok byl reakcí na operaci u bagdádského letiště, při níž američané zabili významného íránského generála Kásema Solejmáního. Terčem raketového útoku se stala letecká základna Ajn al-Asad západně od Bagdádu a základna v Irbílu na severu Iráku.

Žádné oběti na životech útok nezpůsobil, přestože Teherán původně uváděl až osmdesát mrtvých amerických vojáků.
Prezident Donald Trump po útoku na základny prohlásil, že žádný americký voják nebyl zabit ani zraněn. V úterý ale řekl, že „slyšel o tom, že je bolí hlava a trpí několika dalšími věcmi“. Týden po útoku Pentagon oznámil, že při raketovém útoku bylo zraněno jedenáct vojáků.

„Žádný příslušník amerických ozbrojených sil nebyl při íránském útoku zabit, několik se však léčilo kvůli příznakům otřesu mozku, který utrpěli během explozí,“ uvedl tehdy kapitán Bill Urban působící jako mluvčí Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM).

Traumatická zranění mozku jsou důsledkem silných změn atmosférického tlaku, které doprovázejí výbuch, píše New York Times. Podle vojenských představitelů jsou změny v počtech zraněných způsobeny tím, že se jednak o všech Pentagon nedozvěděl okamžitě a poranění mozku navíc potřebují čas, aby se projevily.

Podle pátečního prohlášení mluvčího Pentagonu bylo osmnáct zraněných převezeno do nemocnic v Německu a v Kuvajtu, zbylých šestnáct zůstalo na základně v Iráku.Osm vojáků bylo z německé nemocnice už propuštěno a v pátek odletěli do USA na pozorování nebo k dalšímu léčení, uvedl mluvčí Jonathan Hoffman.

ERDOGAN: Z IDLIBU K NÁM PRCHAJÍ STATISÍCE LIDÍ, POTŘEBUJEME POMOC

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v pátek sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Evropskou unii při té příležitosti vyzval k větší podpoře syrských uprchlíků. Merkelová slíbila, že Německo pomůže zlepšit situaci běženců z Idlibu, kde nyní zuří největší boje. Oba státníci pak hovořili i o situaci v Libyi.

Erdogan na společné tiskové konferenci s Merkelovou uvedl, že před boji v Idlibu na severozápadě Sýrie utíká k tureckým hranicím na 400 tisíc lidí. Turecko už dříve během syrské občanské války hranice uzavřelo, protože na jeho území žije přes 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Turecké nevládní organizace začaly v Sýrii stavět domy pro uprchlíky, uvedla v pátek agentura Reuters. Merkelová v Istanbulu slíbila, že Německo pomůže situaci běženců z Idlibu zlepšit. Otázka migrace dlouhodobě kalí vztahy Turecka s Německem i s celou Evropskou unií, s níž Ankara před třemi lety uzavřela dohodu, jež výrazně zmírnila masovou migrační vlnu do Evropy. V posledním roce se však příliv migrantů do EU, konkrétně do Řecka z Turecka, opět zvýšil.

Merkelová v pátek v Istanbulu podle agentury DPA rovněž slíbila Ankaře podporu při posílení pobřežních hlídek mezi Tureckem a Řeckem. Spolková kancléřka také uvedla, že s Erdoganem hovořila o vězněných novinářích turecko-německého původu v Turecku. Podle DPA Erdogan slíbil jednat o těchto kauzách případ od případu.
Oba státníci hovořili také o situaci v Libyi, kam Turecko nedávno poslalo vojenské experty na pomoc mezinárodně uznávané libyjské vládě Faíze Sarrádže. Proti ní bojuje samozvaná Libyjská národní armáda v čele s polním maršálem Chalífou Haftarem.

Erdogan v pátek uvedl, že je třeba zesílit tlak na „pučistu Haftara“, aby podpořil dokument přijatý v neděli na mezinárodní konferenci v Berlíně. Text, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné návrat k politickému jednání o míru v Libyi.
Merkelová s Erdoganem dopoledne v Istanbulu slavnostně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity. Ta byla založena v roce 2008 a výuka začala v roce 2013. Merkelová při otevření kampusu mimo jiné zdůraznila důležitost svobody ve vědě a školství.

Turecký režim v posledních letech vyhodil z práce řadu státních zaměstnanců, včetně učitelů, kvůli podezření z jejich spolupráce s hnutím duchovního Fethulláha Gülena. Toho Ankara viní z dlouhodobé snahy svrhnout Erdoganovu vládu a Gülenovy příznivce, i jen domnělé, soudně stíhá. Tisíce jich skončily ve vězení a řada před represemi utekla, mimo jiné do Německa. Mnozí z nich však byli tureckou vládou uneseni zpět do země.

Merkelová dostala darem zrcadlo a starobylou helmu:

Asad bojuje s islamisty v Idlibu, lidé prchají

Více než 38 tisíc lidí bylo za pět dnů bojů v severozápadní Sýrii přinuceno opustit své domovy, informoval v pátek Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) mezitím uvedla, že lidé se k útěku rozhodli především kvůli obnoveným náletům syrské armády a jejího ruského spojence.
V uplynulých dnech se podle SOHR ruské nálety soustředily na západ provincie Aleppo, kde mají kontrolu nad územím povstalci a džihádisté. Mluvčí OCHA David Swanson uvedl, že OSN je velmi znepokojena téměř každodenními zprávami o náletech a ostřelování v severozápadní Sýrii.

Provincii Idlib a částem sousedních provincií Aleppo, Hamá a Latákíja dominuje džihádistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je někdejší syrskou větví Al-Kájdy. Na místě působí také skupiny odpůrců vlády syrského prezidenta Bašára Asada. Do oblasti Idlibu se totiž v předchozích letech stěhovali odpůrci režimu z ostatních částí země poté, co syrská vláda získávala zpět pod kontrolu území ztracená v občanské válce, jež vypukla v roce 2011.

Znásilňování, mučení a popravy. Válka v Sýrii zničila život milionům dětí

Novou ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů a na 400 tisíc lidí muselo podle OSN opustit domovy. Boje znovu zesílily koncem listopadu. V noci na čtvrtek zemřelo při bojích v Idlibu téměř 40 syrských vojáků poté, co na 450 radikálů zaútočilo na pozice syrské armády. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Syrská státní tisková agentura SANA uvedla, že ozbrojenci použili při útoku i auta s výbušninami. Podle TASS útok provedly téměř současně ze dvou směrů dvě skupiny po více dvou stovkách džihádistů s několika tanky a další těžkou technikou. Syrské jednotky podle ruského ministerstva rovněž zneškodnily až 50 ozbrojených radikálů a na 90 jich zranily.
Od začátku prosince bylo v severozápadní Sýrii podle OSN vysídleno 358 tisíc lidí, převážně žen a dětí. V uplynulých dnech v západním Aleppu a v Idlibu podle SOHR přišly při ruských náletech o život desítky civilistů. Moskva však odmítla, že by oblast bombardovala.