iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Iniciátor e-shopu Vondráček vydělává na zakázkách ČR?

Tomáš Vondráček, který zapojil programátory, aby udělali e-shop na prodej dálničních známek zadarmo, vydělává na státních zakázkách. Informuje o tom server Týden.cz. Portál Hlídačstátu.cz totiž v souvislosti s jeho firmami eviduje devět smluv s CzechTourismem a pražským magistrátem. Jméno Tomáše Vondráčka je spojené například s českou pobočkou reklamní agentury WMC Grey a digitální agenturou Actum.

Prvně jmenovaná získala v minulosti několik zakázek financovaných z veřejných zdrojů. Jde konkrétně o společnost WMC Praha, která ze sta procent patří pod křídla WMC Group, jejímž jediným akcionářem je právě Vondráček.

Portál Hlídačstátu.cz eviduje na jméno WMC Praha devět smluv s Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism nebo s Hlavním městem Praha, v jejichž rámci Vondráčkově firmě náleželo plnění v objemu necelých deseti milionů korun. Smlouvy byly uzavřeny v letech 2016 až 2019. Za tyto peníze WMC Praha vytvářela komunikační strategie pro incomingový cestovní ruch (CzechTourism) nebo zajišťovala kampaň „Prodej čistého vzduchu“ v rámci projektu Čistou stopou Prahou.

Z veřejných peněz si však berou i jeho další firmy, třeba společnosti Engine Room nebo Young Blood. Server Týden.cz článek uzavírá tím, že v lednu 2018 agentura WMC Grey, kde Tomáš Vondráček působí, získala čtyřletý tendr Jihomoravského inovačního centra. Podle oborového magazínu Marketing&Media má jeho společnost do roku 2022 změnit vnímání Brna. Za téměř 50 milionů korun má totiž ukázat Brno a jeho okolí jako rychle rostoucí a technologicky vyspělý region, kam se vyplatí se přestěhovat z ciziny.

VLÁDA CHCE RUŠIT V REGIONECH STAVEBNÍ ÚŘADY, OBCE PROTI

Stavební úřady zůstanou jen v obcích s rozšířenou působností, mohou si zřídit územní pracoviště. S tím přijela do Zlínského kraje ministryně pro místní rozvoj. Vzbudila tím rozruch, protože z její nedávné schůzky s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Svazu měst a obcí vyplynulo, že stavební úřady v menších sídlech budou i dál.

„Plánované rušení stavebních úřadů v menších sídlech nepadlo. Naše podmínka byla, pokud zůstanou úřady v obcích, musí být dostatečně personálně zajištěné. Proto se debatuje o tom, že základní stupeň by byl na obcích s rozšířenou působností (ORP),“ uvedla ministryně Klára Dostálová (ANO) v reakci na dotaz MF DNES. Prezentovala tak návrh ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva vnitra, které rozhoduje o územním rozložení úřadů.

To by znamenalo zásadní změnu. V současnosti je například ve Zlínském kraji 36 stavebních úřadů, pouze třináct z nich je ale v ORP. O úřad by tak přišli například ve Slavičíně, Chropyni, Slušovicích nebo Koryčanech. Tamější obyvatelé by pak za úředníky museli dojíždět.

„To aby si vzali půl dne dovolenou, pokud se chtějí na úřad dostat,“ reagoval starosta Slavičína Tomáš Chmela. „Kromě toho jsem přesvědčený, že aby mohli úředníci povolit stavbu v nějakém místě, měli by ho znát,“ dodal. Už v minulosti proti rušení úřadů zásadně protestoval, stejně jako například starostka Chropyně Věra Sigmundová (ČSSD).

„Zrušením malých pracovišť by se hlavně služba vzdálila od občanů. Lidé by museli kvůli tomu, co dnes vyřídí v Chropyni, jezdit do Kroměříže,“ řekla. Jenže Svaz měst a obcí si závěry pondělní schůzky vykládá jinak. Diskutovat je připravený jen o stavebních úřadech v nejmenších obcích, které často čítají jediného zaměstnance. V takzvaných „dvojkových“ pověřených obcích a v ORP mají zůstat zachované.

Ve Zlínském kraji jde o 25 obcí, z toho dvanáct je pověřených a třináct ORP. Pokud by v nich úřady zůstaly, mohlo by se rušení týkat jen jedenácti z celkem 36 stavebních úřadů v kraji.„Jsme ochotní jednat o tom, zda na malých obcích vytvořit územní pracoviště nebo jak jinak vyřešit, aby agenda zůstala dostupná občanům. Ale ve dvojkových obcích a ORP úřady musí zůstat zachované. Je to nejpřirozenější rozesetí úřadů v území,“ prohlásil předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Jasnější obrysy má návrh novely stavebního zákona dostat na konci března. Obce ale ustoupit nehodlají. Svědčí o tom i současné dění ve Slavičíně, kde vyhlásili výběrové řízení na obsazení volných míst na stavebním úřadu. Kvůli vleklé nejistotě totiž dva ze tří stávajících pracovníků odešli.„Naštěstí se nám hned přihlásili zájemci,“ uvedl starosta Chmela.

PENÍZE ČÍNY PRO UK SI NECHAL NĚKDO JINÝ?

Sporné financování česko-čínských konferencí, které se v minulých letech konaly na Univerzitě Karlově (UK), zůstává nejasné. Na co šly peníze, které na konference údajně poslali Číňané, vnitřní audit školy nezjistil. Univerzita podle kontroly účetnictví žádné peníze z Číny nepřijala.

Vyplývá to ze závěrů auditu, se kterými v pátek Akademický senát UK seznámil rektor Tomáš Zima. Vedení univerzity proto spolupracuje s policií, která v té souvislosti vyšetřuje podezření ze spáchání podvodu.

Podle dřívějších informací serveru Aktuálně.cz posílala čínská ambasáda na konference na univerzitě peníze firmě, kterou založil bývalý tajemník Česko-čínského centra UK Miloš Balabán. Tvrdil, že konference platí centrum samo, ale podle serveru lhal. Například na zářijovou akci dali údajně Číňané zhruba 600 000 korun. Balabán v říjnu na funkci tajemníka rezignoval aspolu se dvěma pracovníky firmy má odejít k 31. lednu i z Fakulty sociálních věd UK. Česko-čínské centrum pak Zima zrušil.

Výsledky mimořádného auditu, který univerzita kvůli kauze udělala, ukázaly, že se mezi školou a čínskými úřady, respektive Balabánovou firmou, nepřesunuly žádné peníze, uvedl Zima. Audit zkoumal hospodaření Česko-čínského centra UK od roku 2016 do konce loňského roku. Nenašel žádnou smlouvu s firmou, která se podle pracovníků správy Česko-čínského centra na pořádání akcí podílela. Nevysvětlilo se tak, co se stalo s penězi od Číňanů, které šly podle dřívějších vyjádření vlastníků Balabánovy firmy na úhradu přímých nákladů spojených s konferencí. Kauzou se zabývá také Fakulta sociálních věd (FSV) UK, kde Balabán řídil Středisko bezpečnostní politiky, tedy pracoviště se stejným názvem jako měla Balabánova firma.

Rektor Univerzity Karlovy Zima ukončil činnost Česko-čínského centra

Akademický senát fakulty na svém nedávném zasedání vyzval děkanát, aby vyčíslil, o kolik peněz mohla škola kvůli firmě přijít. Zástupci firmy sice už také nechali udělat audit, jak fakultě slíbili, jeho výsledky ale nechtějí zveřejnit. Vedení fakulty nabídli, že si je může její tajemník prostudovat v advokátní kanceláři. Fakultní senát to minulý týden označil za pohrdání senátem a fakultou. Už dříve se s Zimou shodl na tom, že by škola podle vývoje kauzy měla zvážit podání trestního oznámení.

Zima v pátek novinářům řekl, že se na zástupce firmy opakovaně obracel dopisem, ve kterém je žádal o objasnění financování konferencí a toho, zda na ně od Číňanů dostali peníze a co s nimi udělali. Naposledy jim odeslal dopis 13. ledna. Pokud vedení univerzity odpovědi nedostane, nebo zjistí věci, které podle něj budou protiprávní, tak podá trestní oznámení, uvedl rektor. Odpověď zástupců firmy očekává do konce ledna.

ŘIDIČ RUMUNSKA PLATIL NA DÁLNICI POKUTU 132 TISÍC, NEZAPLATIL MÝTNÉ

Mimořádně vysokou pokutu uložili koncem minulého roku jihomoravští celníci rumunské firmě za neplacení mýta v Česku. Přišlo se na to, když na dálnici D2 kontrolovali jeden její kamion. Při lustraci zjistili, že přepravní společnost dluží 132 tisíc korun. Řidič musel hned zaplatit.

Praxe rumunské firmy byla taková, že řidiči na jedné mýtné bráně sice zaplatili, na další, kde nebyly kamery, už ale ne. Takže kamiony se celníkům v jejich systémech na některých úsecích ztrácely a po pár kilometrech se zase objevovaly.
„Šlo o takzvané skokany,“ uvedla mluvčí jihomoravských celníků Lada Temňáková.

Šoférům to procházelo několik měsíců, přesto je však celníci odhalili.

Vyšlo najevo, že dvě vozidla stejné rumunské společnosti na přelomu let 2013 a 2014 takto nezaplatila na téměř 650 zpoplatněných úsecích, dluh na mýtném činil téměř 27 tisíc korun.

„Na základě výpisu transakcí a časového propočtu objízdných tras se podařilo prokázat, že nebylo možné vybrané úseky objet a vozidla zpoplatněnou komunikaci skutečně užila bez zaplacení. Rumunské společnosti jsme uložili pokuty v celkové výši 182 tisíc korun včetně nákladů řízení,“ přiblížila mluvčí.

Částku 50 tisíc korun uhradila společnost ze složené kauce z předchozího období, zbytek však zůstával nezaplacený, i proto, že šlo o zahraniční firmu. „Pět let starý nedoplatek 132 tisíc korun zaplatil řidiči přistižený při kontrole na dálnici D2 prostřednictvím platebního terminálu,“ dodala Temňáková s tím, že za celý loňský rok jihomoravští celníci vybrali v terénu nedoplatky ve výši zhruba 2,2 milionu korun.

VE FRANCII URAZILA ISLÁM, TEĎ JÍ HROZÍ VRAŽDOU

Šestnáctiletá Francouzka se stala kvůli svým výrokům o islámu terčem nenávistných útoků. Hrozili jí znásilněním či vraždou a nyní se musí schovávat. Policie vyšetřuje, kdo je autorem výhrůžek, zároveň ovšem zkoumá, zda teenagerka sama nevyzývala k nenávisti.

Dívka jménem Mila, která touží stát se zpěvačkou, na svém Instagramu uspořádala chat, na němž odpovídala na otázky. Jedna z nich se týkala i sexuálních preferencí. Mila, která se považuje za lesbičku, se při tom dostala do konfliktu s jedním uživatelem.Ten s ní silně flirtoval a dělal jí sexuální návrhy. Mila ho odmítla. Uživatel ji následně nazval „špinavou lesbou“ a obvinil ji z rasismu a islamofobie.

„Nenávidím náboženství. Korán je plný nenávisti. Je v něm jen nenávist. Islám je podělaný náboženství. To je to, co si myslím,“ reagovala Mila, podle níž nemůže být rasistou člověk, který kritizuje náboženství.

Video se stalo široce sdíleným na sociálních sítích. Teenagerce začaly chodit výhružné zprávy, v nichž ji lidé nazývaly „špínou“ nebo „děvkou“ a přáli jí znásilnění či „smrt v pekle“. Někteří též vyhrožovaly, že jí „podříznou hrdlo“.
„Dostala jsem 200 zpráv čiré nenávisti za minutu,“ řekla Mia feministickému, protimuslimskému blogu bellica.
Její jméno, adresa jejího domu a název školy, na kterou chodí, byly zveřejněny na internetu. Podle Mily někdo do školy zavolal a vydával se za jejího otce. Ta zavolala polici, aby ji ochránila.

„Vážnost hrozeb učinila nezbytným dočasně odvolat dívku ze školy a postarat se o ni,“ uvedl prokurátor z města Vienne na jihovýchodě Francie. Dívce přidělil psychologického poradce. Policie jí poradila, aby se ukázala na veřejnosti teprve, až kontroverze ustoupí.

Prokurátor řekl, že začne vyšetřovat, kdo je autorem hrozeb. Zároveň zahájí druhé vyšetřovaní, které má za cíl zjistit, zda dívčiny výroky nejsou projevy nenávisti (hate speech). Na sociálních sítích uživatelé dívce vyjadřovali podporu pod hashtagem #jesuismila (jsem Mila), populárním se stal ale i hashtag jejích odpůrců #jenesuispasmila (nejsem Mila). Mezi těmi, kdo se dívky zastávají, jsou jak krajně pravicové, tak feministické skupiny, uvádí britský deník The Times.

Podle Marine Le Penové, předsedkyně pravicově populistického Národního sdružení, jsou dívčiny výroky „slovním popisem karikatur Charlie (Hedbo)“. Le Penová odkazuje na satirický časopis, který se stal v lednu 2015 terčem teroristického útoku. Ten opakovaně zveřejňoval karikatury proroka Mohammeda.„(Její slova) se nám mohou zdát vulgární, ale ve Francii v 21. století nemůžeme akceptovat to, že ji kvůli nim někteří lidé odsoudí k smrti,“ dodala Le Penová.

Kauza opětovně rozpoutala ve Francii debatu o vztahu náboženství a státu. Zastánci francouzského principu sekularismu (laicité) tvrdí, že by se Francie neměla vydat cestou multikulturalismu a poskytovat muslimům úlevy pro praktikování jejich víry ve veřejném prostoru. Francie jako první evropská země zakázala muslimům nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti. Též zakázala okázalé náboženské symboly ve veřejných školách. Kromě muslimských šátků se opatření týká i velkých křížů a židovských jarmulek.

PŘI STŘELBĚ V NĚMECKU 6 MRTVÝCH

Šest příbuzných v pátek zastřelil ve městě Rot am See na jihozápadě Německa šestadvacetiletý Němec. Policisté jej na místě činu zadrželi. Jeho motiv zatím není jasný, vyšetřovatelé ale podle místního policejního prezidenta Reinera Möllera předpokládají, že šlo o „rodinné drama“.

Mladík použil poloautomatickou krátkou zbraň, ke které měl jako sportovní střelec zbrojní průkaz. Kromě tří mrtvých mužů a tří žen si střelba v obci, která leží na půl cesty mezi Stuttgartem a Norimberkem, vyžádala také dva zraněné.

Podle Möllera je jeden z nich v ohrožení života. Dva mrtvé našli policisté v domě a čtyři za domem, ve kterém byl hostinec. Čin policii krátce před 13:00 ohlásil sám pachatel. Na policii následně počkal před domem, kde podle Möllera s rodinou bydlel.

Nyní je muž ve vazbě a odmítá vypovídat, než se dostaví jeho právník.

Všechny oběti střelby jsou s 26letým útočníkem v příbuzenském vztahu. Mezi mrtvými jsou jeho otec a jeho matka, u dalších osob se příbuzenská vazba upřesňuje. Obětem bylo od 36 do 69 let. Podle policejního prezidenta Möllera pachatel ohrožoval také dvě děti ve věku 12 a 14 let, kterým se ale nic nestalo. Na místě činu zasahovalo množství policistů z různých jednotek včetně příslušníků speciálního útvaru, uvedl Möller.