iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Politici 50 států světa v Izraeli na fóru o holokaustu

Nejvyšší představitelé pěti desítek států se sjeli do Izraele na čtvrteční světové fórum o holokaustu, které je připomínkou 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš. Izrael kvůli zabezpečení účastníků zmobilizoval deset tisíc policistů.„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ řekl na pietní akci v jeruzalémském památníku Jad Vašem izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Poznamenal však, že si v Izraeli pamatují, „že před 80 lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády“. „Židé se z holokaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval.

Vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. Vyzval proto svět, aby vůči němu zaujal rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.
„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holokaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence.

V americké delegaci je kromě amerického viceprezidenta Mikea Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, ve středu ale účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku. Nedokázal by dorazit včas.

Ruský prezident Vladimir Putin znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety. „Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holokaustu byli sovětští občané.

Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. Kontroverzní údaj, který ruský prezident zmínil několikrát, zřejmě zahrnuje i 1,5 milionu židovských obětí z východní Evropy okupované Sovětským svazem na základě předválečného paktu s nacistických Německem.

Poprvé přijel i německý prezident, přál si poučení Němců

„Holokaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a netolerance, který se objevuje stále častěji.

Izraelský prezident Reuven Rivlin pak přirovnal rasismus a antisemitismus ke zhoubné chorobě, vůči níž nejsou imunní ani demokratické státy. Antisemitismus se podle něj netýká jen Židů.

Jako první poválečný prezident Německa promluvil v jeruzalémském památníku také Frank-Walter Steinmeier. „Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesáti milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, 75 let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier.

Zpočátku navíc hovořil hebrejsky. „Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci. Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier. Antisemitismus a rasismus je podle něj často prezentován jako řešení současných problémů.

Podle prezidenta je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla však zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“

Premiér Andrej Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.
Babiš si ve čtvrtek poslechl osudy tří žen pocházejících z rodin, jež před válkou žily v Československu a které přežily holokaust. Jedna z nich, Eva Morrisová, opustila své rodné Boskovice s rodinou v den, kdy bylo Československo přepadeno německým vojskem, a poprvé se vrátila až po téměř 50 letech.

„Ty příběhy jsou neuvěřitelné v tom, že my všichni si málo uvědomujeme to, že je fantastické, že vůbec žijeme. Pro ty lidi byl život to nejcennější,“ řekl Babiš. Vyprávění podle něj bylo dojemné.

Kromě Morrisové Babišovi své příběhy vyprávěly také Eva Grossmannová, jež se před nacisty skrývala více než dva roky v dědečkově zahradě v Olomouci, a Chava Lindenová, jež pochází z německé židovské rodiny, která žila také v Olomouci od 17. století až do deportace do Terezína, kde se Lindenová narodila.

Babiš se také setká s předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gancem.

Zelenskyj přenechá své místo na pietní akci pamětníkům

Na světové fórum dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se společně s dalšími členy vládní delegace vzdal svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci v památníku Jad Vašem. Přeživším bylo totiž podle izraelských médií určeno jen třicet z celkových osmi set míst.

„Dozvěděli jsme se, že řada přeživších holokaustu nedostala příležitost navštívit světové fórum o holokaustu. Naše delegace jim přenechala místa, stejně jako několik izraelských ministrů,“ napsal ukrajinský prezident na Twitteru. „Tito lidé si zaslouží poctu nejvíce ze všech,“ dodal. Zelenskyj se tedy osobně do památníku nedostaví. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.

Varšava a Moskva válčí o válku, polský krizový štáb má vyvracet ruské lži

Zástupci památníku Jad Vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.

První světové fórum o holokaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.
Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě ve čtvrtek bude chybět polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku a že ji dostal ruský prezident Vladimir Putin.

RVAČKA MINISTRA SÓLYMOSE V BRATISLAVĚ, PODAL DEMISI

Slovenská policie ve středu vpodvečer zadržela v centru Bratislavy ministra životního prostředí Lászlóa Sólymose ze strany Most-Híd, protože se v opilosti choval agresivně. Policie informovala, že zadržené muže později propustila a že v případu zahájila trestní stíhání. Sólymos oznámil ve čtvrtek svou demisi.

Incident se odehrál před čínskou restaurací. Portál týdeníku Plus 7 dní s odvoláním na svědkyni incidentu napsal, že dvojice po obsluze restaurace házela peníze, ministrův společník jednoho z Asijců napadl a Sólymos mu pak dal facku.

Podle listu Sme se ministr a jeho bratr pohádali s personálem restaurace a poté, co z ní byli vykázáni, ministrův bratr kopl do prosklených dveří a rozbil je. „Selhal jsem. Všechny škody, které jsem způsobil, samozřejmě uhradím. Majitelům restaurace se omlouvám. Omlouvám se každému, koho se mé chování právem dotklo,“ řekl Sólymos před novináři.
Ministr za malou koaliční stranu Most-Híd uvedl, že se zachoval špatně v době, kdy prožívá těžké období ve svém rodinném životě. Podle médií při potyčce vykřikoval, že mu umírá matka.

Premiér Peter Pellegrini Sólymosovo rozhodnutí odstoupit z funkce ministra označil za gesto politické kultury.
Když na místo dorazila policie, odmítal politik nastoupit do jejího auta a opakoval, že je ministr. Asi po hodině, kdy se neustále dral ven, policisté Sólymose ve svém autě odvezli. Na místě byla i sanitka, ale po chvíli odjela.

Personál restaurace skončil v nemocnici

Policie potvrdila, že dvojice zadržených mužů slovně i fyzicky napadla personál restaurace a že jeden z její zaměstnanců byl převezen k ošetření do nemocnice. Způsobenou škodu na poničených dveřích restaurace vyčíslila na asi 1000 eur (zhruba 25 tisíc korun). Případ vyšetřuje pro podezření z výtržnictví a z poškozování cizí věci.
Nefeť pleseň, chskym či stožár. Danko je bezedná studnice vtipů

Demisi ohlásil Sólymos v probíhající kampani před únorovými parlamentními volbami. Odstupující ministr je trojkou na volební kandidátní listině své mateřské strany Most-Híd, která by se podle průzkumů veřejného mínění do parlamentu již nedostala. Sólymos z pozice ministra životního prostředí prosadil například připravované zálohování plastových lahví a plechovek s nápoji či zdražení skladovného s cílem podpořit třídění dopadu.

PŘEDRAŽENÉ RADARY? BABIŠ I POSLANCI SE ZLOBÍ

Ministerstvo obrany se ohradilo proti obvinění, že nakoupilo radary Vera NG třikrát dráž než před pěti lety NATO. Podle ministra Lubomíra Metnara se jedná o odlišný systém a ceny nelze srovnávat. Nechává i tak zakázku, o níž se zajímá premiér Andrej Babiš, prověřit. „Informoval jsem ho o jednotlivých aspektech. Předpokládám, že jsem mu to vysvětlil,“ uvedl Metnar.

NATO v roce 2014 nakoupilo radary za 434 milionů korun bez DPH. Cena systému pro českou armádu se bez DPH vyšplhala na 1,245 miliardy korun.„Chtěl bych podotknout, že ministerstvo obrany pořizuje pro armádu České republiky nejmodernější pasivní sledovací systém a tento systém je velmi odlišný od dodávek pro NATO,“ prohlásil Metnar.

Cenu ověřoval nezávislý znalecký ústav, který vzešel z výběrového řízení. „V závěru nezávislého posudku je explicitně uvedeno, že cena je v místě a čase obvyklá a nespekulativní,“ uvedl mluvčí resortu Jan Pejšek.„Náš systém je bojový, plně autonomní, mobilní, s balistickou ochranou na rozdíl od systému NATO. Vzhledem k tomu, že se v poslední době objevila v médiích celá řada informací a spekulací, tak jsem rozhodl, abych měl vyšší, nebo maximální míru jistoty, aby se tento nákup prověřil nezávislými orgány ministerstva obrany,“ uvedl ministr

Zakázka se podle odhadů ministerstva prodražila dvojnásobně

Zakázka na radary se oproti odhadům ministerstva dvojnásobně prodražila. Původně totiž počítalo s cenou okolo 780 milionů korun s DPH. Ministerstvo podle deníku Právo, který na zakázku upozornil, samo přiznalo, že chybovalo, protože použilo starý posudek ceny.

Armáda se dočká izraelských radarů. Metnar podepsal nákup za 3,5 miliardy

„Do současné doby mám identifikováno pouze jedno pochybení, a to ke kterému došlo v únoru 2019, kdy jsme předkládali na vládu materiál pro informaci o tomto nákupu s částkou předpokládané hodnoty 780 milionů. Tato částka vycházela z marketingového průzkumu let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně,“ připustil ve čtvrtek ve Sněmovně Metnar.
Nákup kritizují někteří členové branného a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Bývalá ministryně obrany za ANO Karla Šlechtová Právu řekla, že se výbor bude nákupem zabývat na příští schůzi. Podle předsedkyně výboru Jany Černochové není ztrojnásobení ceny za několik let zcela běžné.

Kromě radiolokátorů získá armáda i deset nákladních vozidel Tatra, čtyři terénní automobily, deset stanů, stožáry, vysílačky a výpočetní techniku.

Problémy provázely i nákup osmi mobilních 3D radiolokátorů, které armáda v prosinci získala z Izraele. Tendr na jejich nákup zpochybnila bývalá ministryně Karla Šlechtová a zabývala se jím i Vojenská policie. Nákup kvůli tomu měl několikaleté zpoždění. Armáda dlouhodobě upozorňuje na to, že dosud používané radary překročily svou životnost a jsou na hranici funkčnosti.

MINISTR HAVLÍČEK: ZAKÁZKA NA IT SYSTÉM SE ZRUŠÍ

Kritizovaná zakázka na IT systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun se zruší. Ve čtvrtek to uvedl vicepremiér a budoucí ministr dopravy Karel Havlíček. Softwarová společnost Asseco Central Europe, která zakázku od SFDI vysoutěžila, už dříve oznámila, že je ochotná od smlouvy odstoupit bez náhrady.

Zakázka byla terčem kritiky z řad odborníků, opozice i premiéra Andreje Babiše. Vadilo jim, že pro zakázku nebyla otevřena veřejná soutěž, systém byl navíc podle nich předražený. Kvůli tendru skončil ve funkci ministr Vladimír Kremlík. Jeho nástupcem se v pátek stane současný ministr ministr průmyslu a obchodu Havlíček. Premiér zároveň vyzval k odstoupení náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka a ředitele fondu Zbyňka Hořelicu.

Stát v minulých dnech zadal prověření smlouvy mezi SFDI a společností Asseco a chtěl najít cestu k jejímu zrušení.
Softwarová společnost ovšem ve středu oznámila, že je připravena smlouvu zrušit, aniž bude žádat jakoukoliv náhradu. Podle firmy současná situace kolem zakázky poškozovala její jméno. Premiér ve středu ohlásil, že kvůli tendru podá trestní oznámení.

Zda bude zrušení zakázky výsledkem dohody s Assecem, nebo půjde o jednostranný krok ze strany státu Havlíček zatím nespecifikoval. Nový IT systém, který by měl zahrnovat mimo jiné e-shop či mobilní aplikaci, se pokusí vytvořit skupina programátorů ve veřejném hackathonu. Systém chtějí vytvořit během nadcházejícího víkendu, v pondělí ho pak zdarma předat státu. Elektronické dálniční známky by měly začít fungovat od příštího roku a zcela nahradit dosavadní papírové kupony.

MINISTR HAMÁČEK SE PO 13 LETECH ROZVÁDÍ

Manželství místopředsedy vlády, ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka končí. „Ano, mohu potvrdit, že jsme společně s manželkou požádali o rozvod,“ řekl iDNES.cz politik. S manželkou Kamilou má dva syny Lukáše a Matyáše. Na všem jsou rozvádějící se manželé domluveni, do soudu to ale nechce Hamáček komentovat. A kvůli nezletilým dětem požádal o zdrženlivost.

Ještě v roce 2018 Hamáček věřil, že jeho nepotká osud vysokých politiků, tedy že jeho manželství s přílivem funkcí skončí. „Samozřejmě politika je náročná činnost hlavně časově. Kdo trpí, to jsou ti nejbližší. Snažím se samozřejmě v rámci možností naplánovat ten čas, abych měl prostor i pro rodinu,“ svěřil se deníku Blesk.

Hamáček začal svou politickou kariéru v roce 1998, kdy se stal členem Mladých sociálních demokratů, kterým od roku 2002 čtyři roky šéfoval. Politické zkušenosti získával od roku 2000 i na mezinárodní úrovni, nejdříve jako člen řídicího výboru Evropských mladých sociálních demokratů, od roku 2006 dva roky coby viceprezident Světové organizace sociálně demokratické mládeže.

Členem ČSSD se stal v roce 2001 a stranickou kariéru začal v roce 2002 jako tajemník klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje. Přes funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD a poradce tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka byl v roce 2006 poprvé zvolen do Sněmovny, mandát pak ještě dvakrát obhájil.

V prosinci 2012 se stal jejím místopředsedou a funkci obhájil i po předloňských volbách. Po celé funkční období 2013 až 2017 byl předsedou parlamentní komory. V tomto směru drží ojedinělý primát, byl zvolen v 35 letech jako úplně nejmladší předseda Sněmovny v historii České republiky.

Hamáčka coby politika proslavila v minulosti snad jediná aféra. A to, když si dal během jednání Sněmovny dva panáky slivovice, které následně údajně špatně zareagovaly s jeho léky na bolest zad.

Nečas, Topolánek i Sobotka. Rozvody politiků jsou běžné

V roce 2007 například přiznal problémy s manželkou tehdejší šéf ODS Mirek Topolánek. Později vyšlo najevo, že žije s místopředsedkyní Sněmovny Lucií Talmanovou.

Podobný osud potkal i dalšího předsedu ODS a premiéra Petra Nečase. V červnu 2013 podal žádost o rozvod. Následně po kauze Nagyová potvrdil vztah s šéfkou svého kabinetu Janou Nagyovou, kterou si vzal za ženu. Bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek se rozváděl pod drobnohledem veřejnosti hned dvakrát. Nejdříve s první manželkou Zuzanou, v roce 2017 oznámil rozpad manželství také s Petrou Paroubkovou

Manželství bývalého premiéra Bohuslava Sobotky a Olgy Sobotkové definitivně skončilo v září 2018. Podle svých právních zástupců se dohodli na majetkovém vyrovnání a péči o dva nezletilé potomky včetně výživného.

KORONAVIRUS UVĚZNIL 3 ČECHY, V KARANTÉNĚ ČÍNY UŽ 20 MILIONŮ LIDÍ

V čínském městě Wu-chan, jehož jedenáct milionů obyvatel se kvůli rychlému šíření koronaviru ocitlo prakticky v karanténě, uvázli také tři čeští občané. Informoval o tom ve čtvrtek ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Lidé nemají do města jezdit a ani ho opouštět. Přerušena byla městská veřejná doprava, řada aerolinek pozastavila lety do oblasti.

„Ve Wu-chanu jsou tři čeští občané, dva studenti a jedna osoba, co tam trvale žije. Naši konzulární pracovníci jsou s nimi ve spojení. Řešíme s čínskými úřady možnost jejich přemístění,“ řekl ve čtvrtek ministr Petříček. Čeští diplomaté v Číně podle něj koordinují své kroky se zastupitelskými úřady dalších zemí EU.

Česko nemá s Wu-chanem přímé letecké spojení. Ministerstvo zdravotnictví proto v úterý uvedlo, že neuvažuje o screeningu pasažérů přilétajících z Číny. Uzavřený je i blízký více než šestimilionový Chuang Kang a město Čch’ pi s 500 tisíci obyvateli.

Ve městě nefunguje veřejná doprava, lidé z Wu-chanu, který platí za klíčové obchodní a dopravní centrum v čínském vnitrozemí, nemohou odcestovat vlakem ani letadlem. Letecká doprava do města ještě zcela přerušena nebyla, některé společnosti ale lety odřekly

České ministerstvo zahraničí nedoporučuje českým občanům cesty do Wu-chanu.
Jeden z místních obyvatel, kterého cituje BBC, uvedl, že má pocit, „jako by přišel konec světa“.

Je ohrožena Evropa

Odborníci zatím nevědí, jak pravděpodobný je přenos koronaviru do Evropy. Dosud není k dispozici dostatek dat o jeho šíření, čeká se na více informací z Číny, řekla ve čtvrtek novinářům hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Podle ní zatím není nutné vydávat doporučení, aby Češi do Číny necestovali.

Až do odvolání doporučujeme necestovat do čínského města #Wuhan kvůli #koronavirus. Pokud jedete do Číny, vyhýbejte se místům, kde se shromažďuje větší množství lidí, a maximálně dbejte na hygienu.

Sedmnáct mrtvých

Počet obětí nového koronaviru stoupl podle posledních oficiálních informací nejméně na 17 a počet infikovaných dosáhl 544. Jednotlivé případy se objevily také ve Spojených státech nebo dalších asijských zemích. Kvůli nedostatku dat bylo bez jasného stanoviska přerušeno i středeční jednání Světové zdravotnické organizace (WHO), znovu bude zasedat ve čtvrtek.

USA potvrdily první případ nákazy virem z Číny. Nakažený přistál v Seattlu

„Konkrétní čísla pravděpodobnosti do Evropy zatím neumíme říct. WHO ještě nemá dostatek informací o tom, jaká je přenosnost onemocnění a jak je závažné,“ řekla.

WHO podle Gottvaldové nedoporučí státům konkrétní opatření, ta se odvíjejí od vyhodnocení rizika. Země ale dostanou větší míru legitimity například pro získávání seznamů cestujících od leteckých společností. „Nejdůležitější opatření v případě takové epidemie jsou ta, která se učiní v místě nákazy,“ dodala. Musí být účinná a nesmějí být příliš nákladná. Česko podle ní vyhodnocuje a sleduje dostupná data. „Další případná opatření se budou odvíjet od dalšího vývoje,“ uvedla.

Zatím úřady nedoporučují rušit cesty do Číny. „Nákaza je specifická pro tu oblast, my máme jiné kulturní podmínky, jiný způsob života,“ doplnila hygienička. Je potřeba se tam vyhýbat trhům s potravinami nebo místům se zvířaty nebo větším skupinám lidí. „Máme nyní chřipkovou sezonu, takže opatření jsou podobná, protože jde také o respirační virus,“ dodala. Lidé by si měli například více mýt ruce nebo nosit přes ústa roušku.

Milan Trojánek z kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce ve středu řekl, že průběh onemocnění koronavirem zachyceným v Číně je nejspíš podobný jako u virů stejné čeledi SARS nebo MERS a pravděpodobně se přenáší ze zvířat.

OSN: SAUDSKÝ KORUNNÍ PRINC SE VYSMÍVAL BEZOSOVI

Důkazní materiál podle zvláštních zpravodajů OSN naznačuje, že saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán skutečně hacknul telefon majitele Amazonu a jednoho z nejbohatších lidí světa Jeffa Bezose. Bezos dokonce údajně obdržel výsměšnou zprávu, která naznačovala, že princ ví o jeho aféře s milenkou. Zpravodajové žádají, aby USA zahájily vyšetřování kauzy.

O údajném kybernetickém útoku poprvé informoval britský deník The Guardian. Bezos si s MBS, jak je korunní princ znám, vyměnil v dubnu 2018 pozdravy přes službu WhatsApp. Z účtu korunního prince o několik týdnů poté přišlo Bezosovi video, které obsahovalo virus. Z Bezosova telefonu pak začalo odcházet neobvykle velké množství dat.

Experti OSN, který se kauzou zabývají v rámci vyšetřování smrti saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, s odvoláním na forenzní analýzu tvrdí, že důkazy naznačují „možné zapojení“ MBS do kyberútoku. V listopadu 2018 a únoru 2019 z WhatsApp účtu korunního prince odešly zprávy, které „odhalovaly soukromé a důvěrné informace o Bezosově osobním životě, které nebyly dostupné z veřejných zdrojů“, napsali zpravodajové.

MBS podle nich naznačoval, že ví o Bezosově mimomanželském poměru s bývalou televizní moderátorkou Lauren Sanchezovou ještě předtím, než se vztah stal veřejně známým. Podle pracovníků OSN Bezos obdržel fotku ženy podobné Sanchezové se „sardonickým popiskem“.

„Přít se s ženou je jako číst licenční smlouvu k softwaru. Nakonec musíš vše ignorovat a kliknout, že souhlasíš,“ stálo v něm podle deníku The Washington Post, který Bezos vlastní.

Kyberútok na Bezose vedla Saúdská Arábie, vyplývá z vyšetřování

Zpráva přišla přesně v době, kdy Bezos a jeho manželka přemýšleli o rozvodu. The Washington Post upozorňuje, že v tu dobu neexistovaly o kolapsu Bezosova manželství vůbec žádné veřejné zprávy

Důvod kyberútoku

Podle zpravodajů OSN mělo být cílem kyberútoku a následujících zpráv „ovlivnění, pokud ne (přímo) umlčení“ reportáží deníku The Washington Post o Saúdské Arábii. Zvláště kritické články o režimu v Rijádu psal právě zavražděný Chášukdží.

Zprávy Bezosovi přišly měsíc po říjnové vraždě Chášukdžího na saúdském generálním konzulátě v Istanbulu. Zpravodajové OSN poukazují, že ve stejné době byl Bezos a Amazon terčem saúdské online kampaně v souvislosti s reportážemi deníku The Washington Post o novinářově smrti

Podle Washington Postu stál za kyberútokem stejně jako celou online kampaní bývalý poradce korunního prince Saúd Kahtání, který byl v souvislosti s Chášukdžího vraždou vyšetřován. Saúdská prokuratura jej však propustila pro nedostatek důkazů.

Zpravodajové OSN si myslí, že kyberútok na Bezose je součástí širší saúdské kampaně umlčování oponentů režimu. Vyzývá USA a další státy, aby záležitost vyšetřily

Reakce Sáudů a Bezose

Saúdský ministr zahraničí Ádil al-Džubajr odmítl reportáž Guardianu jako absurdní. Myšlenku, že MBS vydal příkaz k kyberútoku na Bezose, označil za „pošetilou“. Odmítl též zprávu OSN s tím, že jedná o „stanovisko“ postavené na zprávě soukromé společnosti, která nebyla ověřena nezávislou agenturou

Zpravodajové OSN vychází ze zprávy Anthonyho Ferrantea, bývalého šéfa kyberbezpečnosti FBI. Toho Bezos najal, aby prozkoumal zabezpečení jeho telefonu poté, co informace o jeho aféře se Sanchezovou, včetně textových zpráv, které si dvojice zasílala, zveřejnil americký bulvární list National Enquirer.

Nezakrývejte mi ústa, mám astma a udusím se, říkal Chášukdží svým vrahům

Bezos tvrdil, že jej majitelé listu, mediální společnost American Media Inc (AMI), vydírali a hrozili mu, že zveřejní jeho intimní fotografie, pokud veřejně neprohlásí, že zprávy listu o něm nejsou politicky motivované.

The Washington Post tvrdil, že AMI je propojená s Saúdskou Arábií a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vůči němuž je deník velmi kritický. Bezos zveřejnil emaily, které mu měl poslat člen představenstva AMI Dylan Howard.
Bezosův mluvčí odmítl zprávy o hacknutém telefonu komentovat. Nejbohatší člověk na světě ve středu zveřejnil na svém Twitteru fotografii, na které se účastní říjnové vzpomínkové slavnosti na počest zavražděného Chášukdžího.

Pokud by USA zahájily vyšetřování případu, zřejmě by jej podle The Washington Post vedla FBI. Ta by však čelila obtížným diplomatickým rozhodnutím, kdyby našla dostatek důkazů o angažmá někoho ze saúdské vlády.
Podle deníku není jisté, zda by se rozhodla někoho obvinit a ohrozit tak diplomatické vztahy mezi Spojenými státy a Sáudskou Arábií za předpokladu, že daný jedinec nikdy nebude v USA čelit soudu.

V BĚLORUSKU SPOUŠTĚJÍ ELEKTRÁRNU OD RUSKA

Bělorusko zahájí provoz své první jaderné elektrárny. Zařízení u města Astravec vybudovali Rusové a jeho dokončení předcházela řada incidentů. Během výstavby zemřelo několik dělníků a opakovaně se porouchala nádoba reaktoru. Místní obyvatelé mají v živé paměti havárii v nedalekém Černobylu a obávají se, že se situace bude opakovat.

Když před deseti lety dorazili do města Astravec na západě Běloruska první buldozery, místní obyvatelé věděli, že hra skončila. Ačkoli vláda tehdy o zahájení budování jaderné elektrárny ještě oficiálně neinformovala, lidem z přilehlých vesnic bylo jasné, že vedení autoritářského státu dávno rozhodlo.

V následujících letech sledovali, kterak se formují masivní chladicí věže první běloruské jaderné elektrárny.
Výstavba začala v roce 2013 a na povel ji dostala ruská jaderná agentura Rosatom. Ačkoli mělo být zařízení dávno v provozu, jeho otevření zpozdila řada zásadních incidentů. První reaktor by měl být podle dosavadních plánů uveden do provozu v příštích týdnech

Černobylská atomová elektrárna leží jen sedm kilometrů od jižní hranice Běloruska a jaderná nehoda z dubna 1986 se vryla hluboko do paměti místních obyvatel. Směr větru a rozhodnutí sovětských úřadů zabránit škodám v Moskvě tehdy zapříčinily, že Bělorusko trpělo katastrofou více než kterýkoli jiný region Sovětského svazu.

Když se radioaktivní mraky začaly přibližovat k hlavnímu městu SSSR, dostali armádní piloti rozkaz pokropit je proudem jodidu stříbrného. V důsledku toho zůstává většina běloruské Gomelské oblasti na jihovýchodě země silně kontaminována. Podle listu The Independent je v tomto regionu dodnes mnohem větší výskyt onemocnění rakovinou než v jiných částech země.

Panika nastoupila až později, lidé neměli dost informací

Každý Bělorus starší padesáti let si havárii dobře pamatuje. Lidé vzpomínají na sucho v ústech, únavu či nedostatek informací o tom, jak moc je radiace nebezpečná. „Panika měla šanci nastoupit až později,“ říká obyvatelka Astravce Maria, která si nepřála zveřejnit své příjmení.

Ve stínu jaderného reaktoru. Lidé v Metsamoru se bojí o život

Podle ní jsou místní v pohledu na projekt rozdělení. Mnozí jsou nadšení nadprůměrnými mzdami a zlepšením infrastruktury. Populace ve městě se od zahájení výstavby elektrárny ztrojnásobila a vyrostlo tu nové sportovní centrum i nemocnice. Starší obyvatelé jsou ale neklidní a nedůvěřiví. „Myšlenka na události roku 1986 ve vás probudí strach ohledně toho, co se může stát v budoucnu. Víme, že nám možná neříkají celou pravdu,“ říká Maria.

Litva, která leží jen deset kilometrů od Astravce, s výstavbou nesouhlasí. Podle ní porušuje bezpečnostní pravidla zavedená po fukušimské havárii, zejména doporučení, aby jaderné elektrárny nebyly blíž než sto kilometrů od velkých měst. Litevská metropole Vilnius se nachází jen 45 kilometrů daleko

Nevěřím bezpečnosti elektrárny, říká vyšetřovatel z Černobylu

Litevci už se začali připravovat na různé situace spojené s jadernou havárií – hromadí jodové tablety a staví protiatomové kryty. Litevská vláda vydala také oficiální příručku o přežití a v říjnu uspořádala cvičení bezpečnostních složek, jež napodobovalo reakci na jadernou katastrofu

Při stavbě reaktorů se podle dostupných informací odehrály nejméně dvě nehody. V červenci 2016 spadla dělníkům z jeřábu reaktorová nádoba. O pět měsíců později se porouchala náhradní reaktorová nádoba, která při cestě nákladním vlakem narazila do železničního stožáru.

Nejméně pět dělníků poté přišlo o život při různých stavebních nehodách. V kontrolní místnosti navíc podle The Independentu došlo nejméně k jednomu požáru. Podle Rosatomu jsou ale obvinění ohledně bezpečnosti elektrárny zcestná. Použité reaktory patří podle společnosti k nejbezpečnějším na světě.

Pro lajky cokoliv. Turisté se v Černobylu svlékají i do spodního prádla

Ne všichni ale tomuto prohlášení věří. Běloruský fyzik Jurij Voroněžcev, který v roce 1986 působil v komisi vyšetřující černobylskou tragédii, prohlásil, že není přesvědčen o tom, že je jaderná elektrárna Astravec bezpečná.„Nemyslím si, že jsou beloruští stavební dělníci lepší než ti sovětští. Máme stejné lidi a stejné systémy. Nezapomeňte, že nás Anatolij Aleksandrov, který navrhl Černobyl, ujišťoval, že jeho elektrárna je tak bezpečná, že by mohla stát na Rudém náměstí. Jeho sebedůvěra nedopadla dobře,“ říká Voroněžcev.

Špinavou elektřinu si nechte, vzkazuje Litva

Podle něj Bělorusko navíc další elektrárnu vůbec nepotřebuje. Vláda však trvá na tom, že zařízení bude sloužit k uspokojení domácích energetických potřeb. Původním plánem bylo elektřinu prodávat sousedním pobaltským zemím. Litva však vehementně odmítla, že by běloruskou „špinavou“ elektřinu kupovala.

Podle expertů to vypadá, že projekt má primárně ještě více sblížit Minsk s Moskvou. Rusko zaplatilo většinu nákladů na výstavbu, která stála v přepočtu celkem 236 miliard korun. Je rovněž jediným dodavatelem paliva do elektrárny a také bude nakládat s radioaktivním odpadem.

ŠÉF HNUTÍ ITÁLIE PĚT HVĚZD SKONČIL, NEDOKÁZAL ZASTAVIT PROPAD

Italský ministr zahraničí Luigi Di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Uskupení nyní podle něho dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany.

Di Maio svým stoupencům v Římě řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl sám o sobě znamenat konec vlády, kterou od loňského září tvoří koalice M5S a středolevé Demokratické strany.

„Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd,“ řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA. Předseda se tak ocital pod stále větším tlakem.

Nynější italskou vládní koalici vytvořilo M5S s tehdy opoziční Demokratickou stranou (PD) poté, co se rozpadla jeho koalice s krajně pravicovou stranou Liga tehdejšího ministra vnitra Mattea Salviniho. Di Maio v ní zastával spolu se Salvinim roli vicepremiéra.

M5S a PD – dva dosavadní političtí rivalové – se domluvili, aby zabránili novým předčasným volbám. Ty by totiž podle průzkumů zřejmě vyhrála krajně pravicová Liga, třebaže její preference jsou nyní o několik procent níže než loni na jaře. V řádném termínu by Italové měli jít k urnám nejpozději v květnu 2023.

Právě rostoucí popularita krajně pravicové Ligy, které loni v létě přisuzovaly průzkumy podporu až 38 procent voličů, vedla Salviniho k rozhodnutí položit minulou vládní koalici. Voliče v rámci své „plážové tour“ často oslovoval na plážích oblečený jen do plavek.

Už tuto neděli čeká koaliční strany test v podobě regionálních voleb v Kalábrii a kraji Emilia Romagna. Průzkumy pro ně podle agentury APA nevypadají dobře. V regionu Emilia Romagna, tradiční baště levice, by mohla o víkendu zvítězit krajní pravice. Některá média spekulují, že by tyto volební výsledky mohly vládní koalici položit a zemi poslat přece jen na cestu k předčasným volbám.

Stranu M5S založil v roce 2009 komik Beppe Grillo jako protestní hnutí, které kritizovalo tehdejší politickou elitu, představovanou mimo jiné právě Demokratickou stranou. S nástupem Di Maia do jeho čela se ale rétorika M5S zmírnila, citelně například v kritice EU.

V posledních volbách v roce 2018 bylo M5S nejsilnější stranou, když dostalo téměř 33 procent hlasů, zatímco Ligu tehdy volilo asi 17 procent hlasujících. Loni ve volbách do Evropského parlamentu se ale M5S propadlo zhruba na polovinu. Kolem 15 procent dávají této straně i nynější průzkumy mínění, zatímco Salviniho Ligu by nyní volilo zhruba 30 procent voličů.

RAZIE V NĚMECKU, ZAKÁZALI NEONACISTICKOU ORGANIZACI

Německý ministr vnitra Horst Seehofer zakázal krajně pravicovou organizaci Combat 18. Oznámil to mluvčí ministerstva Steve Alter. Organizace, jejíž číslo v názvu podle pořadí písmen v abecedě odkazuje na iniciály AH nacistického vůdce Adolfa Hitlera, je považována za ozbrojenou složku v Německu zakázaného neonacistického hnutí Blood and Honour.

V reakci na postup ministerstva vnitra dnes policie v šesti německých spolkových zemích přikročila k raziím, napsala agentura DPA. Hnutí Blood and Honour má původ v Británii, rozšířilo se včetně organizace Combat 18 ale i do řady evropských států včetně Německa. Organizace, která je známá také pod zkratkou C18, je podle hodnocení ministerstva vnitra neonacistická, rasistická a antisemitská a vystupuje radikálně proti demokratickému uspořádání, což je v rozporu s ústavou.

V Německu se stále častěji ozývaly hlasy pro zákaz této organizace, které zesílily po loňské vraždě vysoce postaveného hesenského politika Waltera Lübckeho a útoku na synagogu v Halle. Za oběma činy stáli podle policie příznivci krajní pravice. Zákaz organizace německá vláda dlouho odkládala s tím, že vše musí právně dobře připravit, poznamenala DPA.

Bezpečnostní úřady uvádějí, že C18 má v Německu asi 20 členů a že v jejím čele stojí durynský neonacista Stanley R., jehož byt ve čtvrtek policie prohledala. Další razie policie provedla vedle Durynska ve spolkových zemích Hesensko, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc.

„Byly zabaveny mobily, počítače a krajně pravicové symboly,“ uvedlo k raziím zemské ministerstvo vnitra v Porýní-Falci.
Německá odnož C18 zřejmě udržovala styky s českou neonacistickou scénou. DPA v této souvislosti připomněla případ, kdy německé komando na hranicích s Českem zadrželo v roce 2017 předpokládané členy C18. Ti se tehdy vraceli do Německa za společného střeleckého cvičení v Česku a u sebe měli munici.

ODS CHCE ODVOLAT ŘEDITELE DP V PRAZE

Zastupitelé ODS v pražském zastupitelstvu požadují odvolání ředitele dopravního podniku Petra Witowského. Důvodem je zakázka na servis souprav metra za 14,6 miliardy korun, kterou podnik zadal prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, tedy bez veřejné soutěže, firmě Škoda Transportation. Vyvození zodpovědnosti požaduje i ANO.

Své požadavky sdělili zástupci opozice na dnešním jednání zastupitelstva a dvou tiskových konferencích. Petr Witowski pochybení odmítl, schválení zakázky je podle něj čistě v kompetenci představenstva dopravního podniku (DPP).
Zástupci opozičních stran kritizovali fakt, že podnik zakázku zadal bez jakéhokoliv projednání s orgány města, které je stoprocentním vlastníkem podniku.

„Dokonce jsme o tom ani nevěděli, a nejen my jako opozice, ale ani rada hlavního města,“ řekl zastupitel a bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Upozornil i na to, že o zakázce nevěděla ani dozorčí rada podniku.
Zástupci ODS hovořili o zakázce za 22 miliard, DPP dříve uvedl, že je za 14,6 miliardy korun. Witowski novinářům potvrdil, že patnáctiletý kontrakt má hodnotu 14,6 miliardy.

Na místě je podle Svobody odvolání Witowského. „Prostě proto, že takto nemůže ředitel podniku jednat,“ řekl.
Postup vedení podniku kritizovali i zástupci hnutí ANO, požadavek na odvolání ředitele však zatím nepotvrdili. „Ještě o tom budeme na klubu jednat, ale pokud by měl být odvolán ředitel Witowski, tak úplně stejnou míru zodpovědnosti nese pan náměstek (Adam) Scheinherr,“ řekl zastupitel hnutí Radomír Nepil.

Podle DPP bylo rozhodnutí o zakázce dáno tím, že Škoda Transportation jakožto výrobce souprav metra vlastní práva na jejich dokumentaci a reálně tak servis žádná jiná firma zajišťovat nemůže.V reakci na kritiku Witowski řekl, že rezignovat rozhodně nehodlá a že představenstvo postupovalo podle zákona. „Nařčení z netransparentnosti odmítám,“ řekl.

Jednací řízení bez uveřejnění je podle něj zcela legitimní způsob řešení veřejné zakázky a tento typ obchodních smluv je plně v kompetenci představenstva podniku. Dozorčí rada bude o kroku informována na jednání příští týden, řekl dále.
Podnik si podle něj nechal zpracovat několik analýz, ze kterých vyšlo, že zvolený postup byl jediný možný.
Náměstek primátora pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr (Praha Sobě) uvedl, že ředitele odvolávat nehodlá.

Primátor Hřib kritizuje závislost na jednom dodavateli

DPP podle něj v roce 2009 propustil 300 zaměstnanců, kteří se starali o servis metra. Po nástupu do funkce zadal prověření možnosti zajištění servisu interně, řekl. „Ze všech podkladů, které máme, tato varianta vyšla jako velice riziková a nákladná,“ vysvětlil.

Scheinherr také dnes odpoledne řekl, že plánuje navrhnout úpravy stanov DPP. V případě uzavírání obchodních smluv nad určitou hodnotu by podle něj představenstvo firmy mělo být povinné o tom předem informovat dozorčí radu a vedení hlavního města jakožto jediného akcionáře podniku.

Scheinherr uvedl, že podobnou zakázku již v minulém volebním období bez většího rozruchu DPP přidělil u souprav metra Siemens. Vedení podniku podle něj postupovalo podle zákona a na základě zpracovaných analýz a za svoje rozhodnutí nese trestněprávní odpovědnost, není proto důvod Witowského odvolávat. Pro příště by nicméně podle náměstka bylo na místě, aby zástupci města o podobných rozhodnutích věděli předem.

„Já sám nejspíše navrhnu úpravu stanov tak, aby vznikla nějaká stropní hladina, kdy představenstvo společnosti má informovat valnou hromadu, tedy radu města,“ řekl náměstek.Případná úprava by se měla týkat i dozorčí rady, kterou nyní představenstvo o svých krocích informuje ex post. Úpravy stanov schvaluje pražská rada

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dodal, že situace tzv. vendor lock-inů, tedy závislosti na jednom dodavateli, je dědictvím minulých politických reprezentací. „Bohužel vendor lock-iny tady zavedla ODS,“ řekl. „Tyhle vaše šméčka, která jste tady dělali v minulých letech, budeme velmi intenzivně řešit,“ dodal směrem k zastupitelům ODS.

Zástupci opozice navrhli otázku možného odvolání ředitele DPP na program jednání, což všechny kluby podpořily, takže o ní zastupitelé budou ještě jednat. Přesné znění možného usnesení zatím není známé, má však hovořit o vyvození zodpovědnosti za schválení zakázky.

„Nechci být v koalici, kde budou pochyby o zakázkách v řádech miliard korun,“ řekl předseda klubu Spojených sil Jiří Pospíšil (TOP 09). DPP provozuje na třech linkách metra 61 stanic. Roční provoz metra vyjde na několik miliard korun. DPP je největší městskou firmou a zaměstnává skoro 11 tisíc lidí. Praha dotuje DPP více než 13 miliardami korun ročně.

PROPUŠTĚNÁ SESTRA SE UŽ ROKY SOUDÍ, NEMOCNICE ZPOCHYBNILA ÚRAZ

Pětapadesátiletá zdravotní sestra žaluje českobudějovickou nemocnici o neplatnost výpovědi, kterou dostala v roce 2013 pro zdravotní nezpůsobilost. Krajský senát jí dal za pravdu, že kvůli pracovnímu úrazu je výpověď neplatná, ale nemocnice zřejmě znovu rozhodnutí nepřijme a dovolá se k Nejvyššímu soudu.

„V září roku 2011 jsem na konci směny zakopla na neonatologickém oddělení o nerovnost na podlaze a zranila si koleno. Po několika měsících mi ho operovali. Jaké bylo moje překvapení, když jsem po léčení a pracovní neschopnosti dostala v roce 2013 výpověď z důvodu zdravotní nezpůsobilosti. Úraz jsem přitom okamžitě nahlásila,“ vysvětluje Věra P. počátek anabáze kolem zdánlivě banálního případu.

Žena celý život pracuje ve zdravotnictví. Je vdova a v době incidentu se starala o čtyři děti. Nemocnice podle ní nejprve pracovní úraz uznala, později jej ale prý začala popírat a nenabídla jí ani přeřazení na vhodnější pozici.
Uvádí, že po výpovědi se ocitla jako samoživitelka bez práce a bez prostředků. V řešení případu jí nakonec pomohl krajský úřad a inspektorát práce tím, že se kauza dostala až před soud a ten jí přidělil advokáta.

Spor se vleče už od roku 2013. Ačkoliv soudy prvního i druhého stupně vždy rozhodly, že výpověď byla neplatná, protože žena utrpěla pracovní úraz, nemocnice se stále odvolává.

Obstarává znalecké posudky a tvrdí, že zdravotní komplikace bývalé zaměstnankyně zavinilo opotřebení kloubu. Krajský odvolací soud se kauzou zabýval před několika dny už podruhé.

„Posudky obstarané přímo soudem, které vyzněly tak, že příčinou zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně byl pracovní úraz, neuznáváme a chceme jejich revizi. Požadujeme, aby tento soud rozhodnutí okresního soudu zrušil a věc mu vrátil,“ uvedl právní zástupce nemocnice Pavel Koloušek.

Právnímu zástupci žalobkyně Karlu Fořtlovi připadá celé soudní řízení nesmyslné a zbytečné. „Od začátku navrhujeme dohodu, ale nemocnice ji neustále odmítá. Opatřila si znalce, na které má mimo jiné osobní vazby,“ řekl Fořtl.
Odvolací senát nakonec stejně jako okresní soud uvěřil zdravotním posudkům expertů, které opatřil soud prvního stupně. Potvrdil tím loňský verdikt okresního soudu, který výpověď neuznal jako platnou a odvolání nemocnice zamítl.
„Nemocnice předložila znalecké posudky, které zavání formalismem. Neustále vše zpochybňuje, i když příčina zdravotního stavu je podle nás jednoznačná, a tou byl pracovní úraz žalobkyně ze září 2011,“ podotkl předseda senátu Jan Jursík.

Případ zdaleka nekončí. Zdravotní sestra, která se po zklamání z přístupu nemocnice přeškolila na jinou odbornost a dnes pracuje v soukromé ordinaci, požaduje doplacení ztráty ušlé mzdy. Základní hodnotu má 117 tisíc korun. S úroky z prodlení by tak musela českobudějovická nemocnice platit mnohem víc. Mimo jiné i za nemalé soudní výlohy.