iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Klausova strana: Zrušit ombudsmana, ušetří se miliony

Hnutí Trikolóra podalo ve Sněmovně návrh zákona na zrušení úřadu veřejného ochránce práv bez náhrady. Ombudsman je podle lídra hnutí Václava Klause mladšího ukázkou rozpínavosti státu a zbytečné byrokracie. Poslanci budou v únoru hlasovat o novém ombudsmanovi. Hnutí disponující dvěma poslanci Sněmovně navrhne, aby hlasování o nástupci Anny Šabatové odložila do projednání návrhu zákona.

Klaus novinářům řekl, že z respektovaného úřadu vznikl postupem let obrovský aparát požírající stovky milionů korun. „Samotná agenda by mohla být obhospodařena čtyřmi právníky, třeba v kanceláři úřadu vlády, nebo Sněmovny,“ uvedl. Poznamenal, že ochraně práv občanů se věnuje i mnoho neziskových organizací.

Za vedení ombudsmanky Anny Šabatové se podle Klause stalo z úřadu středisko levicového extremismu.
Veřejný ochránce práv začal v Česku působit v roce 2000. Posláním ombudsmana, jímž byl jako první na šestileté období zvolen exministr spravedlnosti Otakar Motejl, je chránit občany před nečinností nebo špatným rozhodnutím orgánů státní správy. Pokud ombudsman zjistí, že konkrétní orgán pochybil, je v jeho pravomoci vyzvat ho k nápravě.
Na nového ombudsmana jsou nominování vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, advokát Jan Matys a bývalý zástupce ombudsmana Stanislav Křeček, ceskajustice.cz

NA NSS SOUDKYNĚ ZAVŘELOVÁ?

Novou personální posilou Nejvyššího správního soudu by se mohla stát Jitka Zavřelová, která nyní působí u Krajského soudu v Praze. Předběžně ji vybral předseda soudu Michal Mazanec, její jméno oznámil na webu soudu. Teď Zavřelovou čeká slyšení před plénem, tedy sborem soudců a potenciálních budoucích kolegů.

Jedenačtyřicetiletá Zavřelová je absolventkou brněnské právnické fakulty, působila jako advokátní koncipientka a poté jako asistentka soudce u Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Praze, kde v roce 2010 nastoupila jako soudkyně na správní úsek.

Nejvyšší správní soud je nyní personálně oslabený. Loni na funkci rezignovaly soudkyně Marie Žišková a Jana Brothánková, která pak v létě zemřela. Ke konci roku odešli Miloslav Výborný a Petr Průcha, první na základě osobního rozhodnutí, druhý kvůli věku.

V registru justičních činitelů má Nejvyšší správní soud 33 soudců. Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková a Milada Tomková však vykonávají desetiletý mandát u Ústavního soudu a Jan Passer působí v Tribunálu Soudního dvora EU.

Jako dosud poslední posila nastoupil loni Viktor Kučera, který předtím působil u Krajského soudu v Brně. Další posilou se má stát Sylva Šiškeová, advokátka a bývalá dlouholetá asistentka soudců správního soudu. Úspěšně se představila plénu a získala podporu soudcovské rady. V Brně také působí dočasně přidělení soudci, v lednu přišli Ondřej Sekvard z Městského soudu v Brně a Vladimír Doležal z Okresního soudu v Chebu. Zůstanou půl roku.

ÚS: ADVOKÁTI DOSTANOU VÍC PENĚZ ZA OPATROVNICTVÍ

Advokátní tarif říká, že pokud není stanoveno jinak, odvozuje se takzvaná tarifní hodnota od předmětu sporu Foto: archiv
Advokáti dostanou více peněz za opatrovnictví lidí, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů účastnit soudního řízení. Ústavní soud (ÚS) škrtl část advokátního tarifu, nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podle soudu neexistuje rozumný důvod, aby advokáti jako opatrovníci účastníků řízení dostávali nižší odměny než v situaci, kdy vystupují jako soudem ustanovení zástupci.

Už loni v říjnu Ústavní soud rozhodl o změně odměňování za opatrovnictví lidí s neznámým místem pobytu. Dnešní nález se týká stejného ustanovení zákona, ale jiné jeho části, která dopadá na opatrovnictví dlouhodobě nemocných.
„Jakkoliv Ústavní soud nepochybuje o tom, že kvalita odvedené právní služby advokáta se neodvíjí primárně od výše poskytnuté odměny, je třeba současně respektovat zásadu, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Doplnil, že za srovnatelnou práci má být odměna srovnatelná.

Advokátní tarif říká, že pokud není stanoveno jinak, odvozuje se takzvaná tarifní hodnota od předmětu sporu, třeba od výše vymáhaného dluhu nebo hodnoty věci. Při výkonu funkce opatrovníka podle sporného ustanovení je však základní tarifní hodnotou 1000 korun. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby pak podle tabulky v tarifu činí 500 korun. Na základě jiného paragrafu se snižuje ještě o 20 procent na 400 korun.

Návrh na provedení škrtu podal jeden ze tříčlenných senátů soudu. Nyní na opatrovnictví nemocných dopadnou obecná pravidla obsažená v tarifu. Konkrétní výše odměny záleží na typu procesního úkonu i předmětu sporu, tedy například hodnotě částky, o kterou se spor vede.

HROMADNÉ ŘÍZENÍ ZNEUŽÍVÁNO K NEKALÉ KONKURENCI

Hospodářská komora nesouhlasí s návrhem nového zákona o hromadném řízení. Návrh zákona podle jejích zástupců totiž fakticky „zakládá příležitost pro nový legální byznys ne nepodobný vydírání“. Návrh zákona v pondělí kabinet nakonec neprojednal, přestože to měl v plánu. Podnikatelé se podle Hospodářské komory obávají především toho, že hromadné řízení bude zneužíváno k nekalému konkurenčnímu boji. Problémem je hlavně šíře oblastí, v nichž bude možné žalobu podat. Před tou varují i zástupci justice.

Další potíže může způsobit tzv. odhlašovací princip, odporující zásadě, že každý by se měl osobně bránit za svá práva.
„Nerozumíme tomu, proč vláda spěchá se svým vlastním návrhem, když je před schválením návrh směrnice, která bude harmonizovat podávání hromadných žalob v Evropě a kterou bude třeba tak jak tak implementovat do našeho právního řádu,“ poznamenal ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Ten předlohu už dříve kritizoval v rozhovoru pro Českou justici.

Vyčkat na evropskou směrnici doporučuje většina odborníků. Pokud by byl vládní návrh nakonec přijat v dnešní podobě, má podle Komory potenciál výrazně zbrzdit hospodářský vývoj v České republice. „Náklady spojené s vytvářením rezerv pro vedení případných právních sporů, fakticky vysouzené náhrady anebo vynucené důsledky mimosoudních vyrovnání, ztráta reputace třeba i jen v důsledku nenaplněné žaloby – to jsou zdroje, které budou českým firmám chybět na vlastní podnikání, tedy na inovace, investice, vyšší mzdy atd.,“ uvedli zástupci v tiskové zprávě.

Přestože návrh dostál během legislativního procesu výrazných změn, Hospodářská komory doporučuje vládě, aby byl stažen. Kabinet se v pondělí ke schvalování normy nedostal. Bod byl zařazen na jednání dodatečně v pátek, dnes ho ale ministři z časových důvodů odložili.

V Česku zatím není možné hromadné žaloby podávat. Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že nynější vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i účastníky soudu. Hromadné nároky v bagatelních výších se navíc podle ministerstva nevyplatí vymáhat.

Podle kritiků hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů. Představitelé soudů se obávají, že novinka soudy neodbřemení, ale naopak je významně zatíží.

LÉKAŘI MALÁČOVÉ: E-NESCHOPENKA NEFUNGUJE

Čekárny praktiků praskají kvůli začínající chřipkové epidemii ve švech. Lékaři ale ve svých ordinacích místo stoprocentního léčení pacientů stále bojují se špatně fungující e-neschopenkou. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom svého „miláčka“ chválí a informuje o jeho bezchybnosti. Praktičtí lékaři proto v otevřeném dopise apelují na ministryni Janu Maláčovou, aby o e-neschopenkách nepodávala zavádějící informace a začala dlouhodobě neúnosnou situaci ihned řešit.

Elektronické neschopenky podle lékařů nefungují bez problémů, vyplnění je časově náročné a systém často vypadává. „Ministerstvo klame veřejnost, že e-neschopenky fungují, a že pokud nefungují, jsou vinni všichni kolem kromě ministerstva. Bohužel musíme konstatovat, že se jedná o nedodělek, který není plně elektronický a co je elektronické, tak zdaleka nefunguje tak, jak to pacienti, lékaři a zaměstnavatelé potřebují,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. Praktici v dopise ministryni představují zásadní problémy, se kterými se v praxi potýkají. Ostrý start neschopenek bez možnosti předchozího vyzkoušení si tak vybírá svou daň.

Lékaři řeší technologické a administrativní problémy a nemohou se plně věnovat léčbě pacientů. Naprosto nepochopitelné je podle nich například zpracovávání odeslané neschopenky, které jak se ukazuje trvá často mnoho hodin, a dokonce i dní. Během této doby nelze s e-neschopenkou nic dělat, nelze nastavit či měnit pacientům vycházky, odeslat lístek peníze, nebo neschopenku na žádost pacienta ukončit. „Nikdo neví, v jakém stavu vlastně neschopenka je, jestli vůbec vznikla a zda ji může vidět

zaměstnavatel. Je to další jasný důkaz nepřipravenosti systému, který byl neuváženě a zbrkle spuštěn v ostrém režimu, přesto, že měl rok běžet ve zkušebním provozu,“ vysvětluje doc. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Opakované problémy zaznamenávají lékaři při vyplňování e-neschopenky i několikrát denně, například při změně zaměstnavatele. Systém lékaře nepustí, pokud nevyplní zaměstnavatele, ale pacienti ho často neznají. „Při mnoha jednáních v minulosti nám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přislíbila, že při neztotožnění jakéhokoli údaje bude možno pokračovat bez zdržení dál s tím, že ho úředníci ČSSZ poté sami doplní. Je to typická časově velmi náročná práce za úředníky, kterou ale MPSV nehradí,“ připomíná doc. Býma.

Lékaři vytýkají ministerstvu také to, že při nevypisování e-neschopenek mohou dostat až několikatisícové pokuty. V případě výpadků serveru přitom nemají jinou možnost než vypsat pracovní neschopnost ručně. „Pracovníci ČSSZ nám nejsou při problémech nápomocní. Je paradoxní, že ČSSZ zdravotníkům za práci nic neplatí, ale za její „špatné” provedení hrozí finančními sankcemi. Jinými slovy: doktore, pracuj pro můj úřad zdarma, nestěžuj si na to, že jsi dostal špatný pracovní nástroj a pokud s ním nebudeš dobře pracovat, dostaneš pokutu,“ říká MUDr. Šonka.

Praktičtí lékaři proto žádají ministryni Janu Maláčovou o schůzku, kde by se mohli společně zabývat řešením této dlouhodobě neudržitelné situace. „Jsme přesvědčení, že řadu problémů je možné vyřešit během krátké doby. Není však možné je zlehčovat, nebo před nimi zavírat oči,“ uzavírá MUDr. Petr Šonka. Bc. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová

NOVÁ NÁDRŽ NA RAKOVNICKU NA LIKVIDACI SUCHA

Ústecký a Středočeský kraj zaktualizují své zásady územního rozvoje a vymezí plochy pro vodní díla Kryry, Senomaty a Šanov a přivaděče vody z Kryr do Kolešovického a Rakovnického potoka. Svým usnesením to dnes schválila vláda. Ministerstvo zemědělství (MZe) také do konce března předloží návrh zásad pro majetkoprávní vypořádání u těchto staveb.
„Když jsme v polovině loňského roku s mými vládními kolegy navštívili Rakovnicko, slíbili jsme, že urychlíme přípravu stavby plánovaných vodních nádrží, protože oblast se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Jsem rád, že svůj slib plníme, do konce března chceme mít připravené i zásady pro výkup potřebných pozemků a staveb,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Nyní platná Politika územního rozvoje ČR se bude standardně aktualizovat až v roce 2021, dnešní rozhodnutí vlády tak přípravu zmíněných staveb zrychlí nejméně o rok. MZe již také připravuje návrh zásad pro vypořádání práv k nemovitým věcem dotčeným plánovanou stavbou vodního díla Kryry, které vládě předloží do konce března letošního roku.
Vodní dílo Kryry je stěžejním opatřením v rámci komplexního řešení sucha na Rakovnicku. To zahrnuje i další zmíněná opatření, tedy vodní díla Senomaty a Šanov, přivaděče vody z Kryr do Rakovnického a Kolešovického potoka a další technická a přírodě blízká opatření.

„Přehrada Kryry bude zajišťovat dostatek vody v povodí Rakovnického potoka i Blšanky, která bude sloužit především pro závlahy chmelařských a zemědělských oblastí a k nadlepšování průtoků v tocích v období sucha,“ uvedl ministr Toman.
Na Rakovnicku je nedostatek vody dlouhodobým a akutním problémem. S ohledem na výhled kapacity zdrojů vody v oblasti je výstavba vodního díla Kryry nezbytná, protože představuje jediné dostatečně efektivní opatření k dlouhodobému zajištění vody v oblasti. Voda z Kryr se bude využívat na zlepšení průtoku v povodí Blšanky i v suchých obdobích, což přispěje i ke zlepšení jakosti vody ve vodních tocích nařeďováním odtoků z čistíren odpadních vod. Podobně zlepší i odtokové poměry v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka.

Stávající vodní nádrže jsou znázorněny modře a nově navrhované vodní nádrže (VD Kryry, VD Senomaty a VD Šanov) spolu s přivaděči vody („Přivaděč VD Kryry – Kolešovický potok“ a „Přivaděč VD Kryry – Rakovnický potok“) jsou znázorněny červeně. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

PARDUBICKO VYLEPŠUJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU

Zástupci Pardubického kraje v čele s hejtmanem Martinem Netolickým a náměstkem pro oblast dopravy Michalem Kortyšem jednali v pondělí s vedením společnosti LeoExpress Tenders, která od 15. prosince loňského roku provozuje železniční dopravu na tratích 024 a 025. Společnost ve stanoveném termínu dle kontrol odstranila definované nedostatky. Informační systém bude dle dohody v provozu po ukončení výluky. Sankce za chyby budou vyčísleny do konce března. Prostředky společnost na základě požadavku kraje investuje zpět do cestujících.

„V tuto chvíli lze říci, že dopravce dodržuje jízdní časy, což je samozřejmě základ všeho. Do konce minulého týdne měly být odstraněny problémy s topením, byl doplněn personální stav stevardů, takže by nemělo docházet k tomu, že by byly jednotky neobsazené. Nutno dodat, že pokud není cestující odbaven, tak o tržby přichází dopravce, nikoliv kraj. I přesto, že zásadní problémy jsou odstraněné, tak budeme uplatňovat na konci zúčtovacího období sankce. Na jejich vyčíslení musíme počkat po uplynutí 90 dní od počátku platnosti smlouvy. V tuto chvíli jsme domluveni, že objem sankce bude investován do dalšího zlepšování služeb pro cestující. Stejný princip budeme uplatňovat také v případě Českých drah, pokud se v rámci šetření prokáže nějaké pochybení,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Průběžné a nehlášené kontroly budou pokračovat i nadále. „Kolegové z oddělení dopravní obslužnosti zcela nehlášeně projížděli ve čtvrtek a v pátek různé spoje napříč regionem a kontrolovali kvalitu poskytovaných služeb. Tyto kontroly budou samozřejmě pokračovat i nadále, a to nejen v rámci provozu společnosti LeoExpress, ale také u Českých drah,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš. „Po řadě jednání je patrný posun v myšlení vedení společnosti, která začala k naší spolupráci přistupovat s velkým důrazem a vědomím toho, že skutečně je výrazný rozdíl mezi komerčním rizikem a závazkovou smlouvou s krajem,“ uvedl Kortyš. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

STAVBA NA SEVERU MORAVY UPOZORNÍ NA NEJLEPŠÍ STAVBY V REGIONU

Stavba Moravskoslezského kraje se stala prestižní soutěží, která je v hledáčku stavebních firem, architektů či investorů. Dokazuje to velký počet přihlášených staveb v uplynulých ročnících. Hlavním cílem této akce je seznámit laickou i odbornou veřejnost se současnou úrovní stavitelství a architektury v regionu. Do 14. ročníku soutěže mohou soutěžící přihlásit svá stavební díla až do 15. března 2020.

Vyhlašovateli soutěže jsou ve spolupráci s Moravskoslezským krajem Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků a Obec architektů. Hlavním cílem soutěže je prezentace a propagace projektů a staveb, ale také přiblížení nejlepších stavebních děl a jejich tvůrců laické i odborné veřejnosti. „Náš region se mění před očima. Jedním z důkazů jsou i zajímavé stavby, které zde v posledních letech vyrostly. Je zcela na místě ty nejlepší náležitě ocenit a upozornit na ně. Hlavní cenu Grand Prix v minulosti získala například horní stanice lanové dráhy na Pustevnách, Multifunkční aula Gong v ostravských Dolních Vítkovicích nebo rekonstrukce vodního díla Šance. To jsou stavby v našem kraji, na které jsme právem hrdí, a je skvělé, že se staví i další,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který nad soutěží opět převzal záštitu.

„Od prvního ročníku, jehož slavnostní vyhlášení proběhlo v roce 2007, se do soutěže přihlásilo již 457 staveb. Z toho 231 staveb si odneslo ocenění v konkrétní kategorii a hlavní cenu GRAND PRIX získalo již deset společností,“ připomněl zástupce organizátora Luděk Lokaj.

Mezi oceněnými stavbami předchozího ročníku byly například Novostavba víceúčelového informačního a kulturního centra Píšť, Rekonstrukce objektu vily v parku Ed. Beneše v Kopřivnici, Obytný soubor Slezská Ostrava - Rezidence Františkov nebo CarTec Group – BMW Premium Selection a BMW Motorrad – Dolní oblast Vítkovic. Zvláštní cenu poroty vloni získala Revitalizace veřejného prostranství svépomocnou aktivitou občanů, Lesní park Hrabovjanka.

Kromě nejlepších stavebních děl je v rámci soutěže Stavba Moravskoslezského kraje vyhlašována Osobnost stavebnictví Moravskoslezského kraje. Toto ocenění získá výrazná osobnost, která se významně podílí na stavebním rozvoji regionu. V loňském roce si toto uznání odnesl Ing. Václav Daněk.

„Třináctý ročník Stavby roku překročil počtem přihlášených staveb mé očekávání. Pro stavebnictví je to velmi dobrá zpráva. Vážím si toho, jakou energii a odhodlání vnášejí v našem regionu investoři do realizací nových staveb. Když se k tomu přidá skutečná kvalita architektonického či inženýrského díla, zanecháváme po sobě významný odkaz a tvoříme historii. Předpokládám tedy, že i v novém, právě připravovaném 14. ročníku soutěže budeme mít opět hodně zájemců, kteří se budou ucházet o to nejlepší umístění v soutěži se stavbami, které budou účelné, přátelské k člověku a jeho životnímu prostředí, což je v dnešní době velmi důležité,“ řekl předseda Obce architektů Ostrava Ing. arch. Martin Chválek.

Architekti, projektanti, investoři, majitelé objektů nebo stavební firmy mohou do soutěže zapsat stavby dokončené a zkolaudované v Moravskoslezském kraji od počátku roku 2018 do konce roku 2019. Hodnotit se bude v šesti kategoriích: stavby občanské vybavenosti, bytové domy, rodinné domy, průmyslové stavby a dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby. Novinkou minulého ročníku byla kategorie stavby realizované mimo území kraje, tato kategorie je vyhlášena i letos.

„Soutěž Stavba Moravskoslezského kraje si od prvního ročníku zachovává velmi vysokou úroveň, kdy vznikají nádherné a pozoruhodné stavby. Určitě stojí za to si prohlédnout přihlášené a oceněné stavby minulých ročníků na stránkách soutěže, kde jde vidět, jak projektanti, architekti či investoři posouvají hranice tvořivosti a vnímání jako poslání pro budoucí generace. Věříme, že navážeme na úspěšné minulé ročníky a finále soutěže se stane důstojnou oslavou stavebnictví v Moravskoslezském kraji,“ podotkl člen představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Pavel Ševčík, Ph.D.

Nejlepší stavby bude vybírat jedenáctičlenná porota složená ze zástupců Krajské stavební společnosti při Svazu podnikatelů ve stavebnictví, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Obce architektů a zástupců Moravskoslezského kraje. Porota nominuje stavby do každé kategorie, přičemž se bude udělovat hlavní cena a čestná uznání. Z vítězných staveb jednotlivých kategorií bude vybrána stavba roku s udělením ceny GRAND PRIX. V loňském roce tuto cenu získala VD Šance - Převedení extrémních povodní, Ostravice. Projektantem je společnost AQUATIS a.s., přihlašovatelem díla a zároveň zhotovitelem je společnost OHL ŽS, a.s.
Renáta Kočařová