iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman vyznamená policistu, zachránil 10 lidí ve Vejprtech

Prezident Miloš Zeman chce ocenit policistu, který se podílel na záchraně lidí z hořícího domova pro postižené ve Vejprtech na Chomutovsku. Chce mu udělit medaili za hrdinství, řekl v pořadu Press klub Frekvence 1. V relaci se také ohlédl za kongresem ODS či kauzou okolo Heleny Válkové.

„Kromě toho, že bych chtěl vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým, tak bych vám chtěl sdělit, že mi bude ctí, policistovi, který vytáhl deset lidí s nasazením vlastního života, udělit 28. října medaili za hrdinství,“ prohlásil v Press klubu prezident Miloš Zeman.

V domově pro mentálně postižené pacienty při požáru zemřelo osm lidí. Záchranáři na místě ošetřili 30 lidí, do nemocnic Krajské zdravotní odvezli 17 pacientů, zranění tří z nich jsou vážná. Příčinu vzniku požáru kriminalisté vyšetřují jako obecné ohrožení z nedbalosti. Oznámení o požáru přijali hasiči krátce před 5. hodinou ranní.

Během rozhovoru Miloš Zeman pogratuloval Petru Fialovi, který byl znovu zvolen předsedou ODS. „Já se znám s Petrem Fialou dlouhá léta, ještě z doby, kdy byl ministrem školství. V každém případě jsem ochoten spolupracovat s jakýmkoli vítězem voleb,“ odpověděl Zeman na otázku, zda by byl ochotný spolupracovat s panem Fialou, pokud by ODS vyhrála volby a on byl zvolený premiérem.

Po svém znovuzvolení předsedou ODS se Petr Fiala nechal slyšet, že chce přivést stranu do vlády z pozice nejsilnější strany. „My ten zápas, zápas o naši republiku, vyhrajeme,“ řekl Fiala.

„Vzpomněl jsem si na svůj citát: „Vstoupíme do Strakovi akademie hlavním vchodem“, nikdo mi tenkrát nevěřil, ale podařilo se to. Nicméně to zatím nevypadá, že by ODS mohla vstoupit do Strakovi akademie hlavním vchodem, uvidíme jestli se najde nějaký postranní vchod,“ okomentoval výrok Fialy Zeman.

Zeman navrhuje Křečka

Prezident se také vyjádřil k událostem minulého týdne týkající se Heleny Válkové, která odmítla kandidaturu na post ombudsmanky. Na pozici veřejné ochránkyně práv ovšem zůstává. S tím nesouhlasí ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který chce o věci dále diskutovat. „Za prvé mu do toho nic není, za druhé vycházím ze stanoviska premiéra, který je s prací Heleny Válkové v této funkci spokojený,“ řekl Zeman na Frekvenci 1.

Helena Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století údajně hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. Spolupracovala i s prokurátorem Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd.

Zeman stáhl nominaci Válkové a na ombudsmana navrhl Křečka. Už potřetí

Na pozici veřejného ochránce práv navrhl bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka. „Stanislav Křeček byl dlouho dobu ve Sdružení na ochranu nájemníků, tedy chránil práva, to je vlastně práce ombudsmana. Toto je moje doporučení,“ doplnil.

Konec Týdnu s prezidentem

Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček oznámil konec pravidelného vysílání pořadu Týden s prezidentem, který moderoval Jaromír Soukup. Podle Ovčáčka pořad již vyčerpal svůj potenciál a nemůže přinést nové impulsy. V nedělním rozhovoru to potvrdil i Miloš Zeman. „Témata se vícenásobně opakovala a už to nemělo šťávu a náboj,“ objasnil.

STAROSTA VEJPRT: OSM UDUŠENÝCH TRAGÉDIE

„Jezdili jsme spolu na výlety. Nebyli to klienti, byla to rodina,“ říkala novinářům starostka Vejprt Jitka Gavdunová v neděli dopoledne. Se slzami v očích, s roztřeseným hlasem. V tamním zařízení pro mentálně postižené při ranním požáru zemřelo osm lidí, další se zranili.

„Je to pro město velká tragédie, protože domov patří odjakživa k našemu městu. Známe ty klienty od dětství. Sama těžce nesu tuto ztrátu, velmi těžce,“ popisuje pohnutým hlasem starostka. „Osm obětí je nesmírná tragédie. Doufejme, že nebudou další...Požár vznikl v neděli krátce před pátou hodinou ráno. Celá obec byla na nohou. Také starostka hned doběhla na místo. Všichni se snažili pomoct.„Pan místostarosta vlétl do ohně, aby pomohl klientům a odnesl to. Leží v nemocnici v Kadani na pozorování,“ řekla Gavdunová.

Osm lidí však požár nepřežilo. Podle Gavdunové se během požáru udusili.

„Za obec jako za zřizovatele musíme říci, že domov jsme měli z hlediska rizika požáru velmi dobře vybaven,“ uvedla. Přiznala však, že požární čidla byla umístěna pouze na toaletách, neboť tam lidi chodili kouřit. Navíc podle jejích slov se klienti již jednou požár pokusili sami založit.

Starostka uvedla, že v minulosti se několikrát stalo, že klienti se pokoušeli objekt zapálit. „Náš personál nemá šanci to ohlídat,“ uvedla starostka. „V zákoně není, že bychom měli mít protipožární čidla. My jsme si je dali jako něco navíc,“ řekla. „Klienti si mohou dovolit úplně všechno, volně se mohou pohybovat, přijdou se sirkami a zapalovači. Požáry jsme v minulosti podchytili. Bylo by se potřeba zaměřit na to, že taková benevolence vůči lidem, kteří jsou na tom mentálně od šesti do dvanácti let by taky neměla být.“

O příčině požáru nechtěla starostka spekulovat.

Pouze dva z osmi zemřelých klientů mají opatrovníky z řad rodiny, zbývajícím šesti dělalo opatrovníka město, konstatovala starostka na mimořádné tiskové konferenci. Město na znamení smutku na radnici vyvěsilo černou vlajku. Na místě zasahovalo několik posádek záchranné služby Ústeckého kraje, dvě posádky z německé záchranné služby, jedna posádka z Karlovarského kraje. Na místo přijel i generální ředitel HZS Drahoslav Ryba a premiér Andrej Babiš. V odpoledních hodinách také zasedne bezpečnostní rada kraje.

Ve Vejprtech vzplál domov pro mentálně postižené. Osm lidí zemřelo

Co bylo příčinou zatím není jasné.

„Je to ohromná tragédie. Až budeme mít nějaké bližší informace, budeme hledat způsob, jak jako kraj pomoci,“ řekl iDNES.cz hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček s tím, že na místo jede jeho náměstek Martin Klika a také vedoucí odboru kanceláře hejtmana Luboš Trojna.

„S tragédií se musíme vyrovnat jako rodina,“ řekla na závěr starostka Gavdunová. „Uvidí budoucnost, zda jsme jim schopni poskytovat adekvátní péči.“Na místě v době požáru bylo celkem 35 klientů domů a tři pracovníci. Celkem osm lidí požár nepřežilo, další 27 lidí utrpělo zranění, z toho čtyři lidé jsou ve vážném stavu, dva z nich bojují v nemocnici o život. Zraněn je také místostarosta obce a policista, který na místě evakuoval klienty z domu.

MERKELOVÁ: KONFLIKT V LIBYI NEMÁ ŘEŠENÍ

Účastníci berlínské konference o Libyi se podle německých médií dohodli na dodržování zbrojního embarga. Slíbili konec vojenské podpory znesvářeným stranám. Konflikt nemá vojenské řešení, řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která uvedla, že se na tom shodli účastníci jednání. Výsledky by podle ní měla schválit i Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání, které šéfka německé vlády považuje za důležitý příspěvek ke snahám OSN o mírové řešení situace v Libyi, se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do Německa zavítali také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.
Aby se situaci podařilo uklidnit a bylo možné začít hledat cestu k dlouhodobému míru a politické transformaci, svolala německá kancléřka Angela Merkelová do Berlína konferenci na nejvyšší úrovni.

Podpořte nás v Libyi, jinak nahrajete terorismu, vyzval Erdogan Evropu

V libyjském konfliktu proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož vláda uznávaná většinou mezinárodního společenství má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu sedmimilionové severoafrické země, odkud do Evropy míří velké množství migrantů. Do bojů, které začaly loni v dubnu, promlouvají i zahraniční státníci. Sarrádže podporuje Turecko, které se v Libyi přímo vojensky angažuje, Katar nebo Itálie, na straně Haftara stojí zase Rusko, Egypt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty.

Už před jejím začátkem dávali někteří účastníci najevo své požadavky. Šéf americké diplomacie Pompeo vyzval k podpisu příměří a zavedení účinného mechanismu, díky němuž na klid zbraní bude možné dohlížet. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase prohlásil, že Haftar musí skoncovat se svým agresivním postojem. Sarrádž poznamenal, že Haftarovi jde jen o moc.

Oba libyjští aktéři už v neděli jednali s Merkelovou a s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem, i když vždy separátně. Vzhledem k tomu, že podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dosud oba odmítali být společně v jedné místnosti, se zřejmě odděleně uskuteční i velká část konference. Ta naváže na jednání z Moskvy ze začátku týdne, na nichž už Sarrádž podepsal dokument o příměří. Haftar tak sice odmítl učinit, ve čtvrtek ale přislíbil, že klid zbraní hodlá dodržovat.

Na bezpečnost během konference, jíž se účastní také zástupci OSN, Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Británie, Číny, Spojených arabských emirátů, Konga, Itálie, Egypta a Alžírska, dohlíží v německé metropoli na 4 500 policistů. Nad středem města v neděli opakovaně krouží vrtulník, uzavřeny jsou některé mosty přes Sprévu, na níž hlídají policejní lodě. S omezeními se musí vyrovnat i městská hromadná doprava.

KOKEŠOVÁ VYHRÁLA MISS GLOBAL, OBVINĚNA Z PODVODU

Druhá česká vicemiss Karolína Kokešová (23) zvítězila ve finále mezinárodní soutěže krásy Miss Global v Mexiku. Šlo o sedmý ročník klání, jež se řadí mezi soutěže stojící ve stínu tradičnějších přehlídek Miss World a Miss Universe. Vyhlášení narušil jeden ze sponzorů, který dívky obvinil z podvodu.

„Karolína Kokešová je vítězka Miss Global 2019. Neuvěřitelný úspěch! Jsme strašně pyšní,“ napsali v neděli dopoledne zástupci soutěže Česká Miss na svém facebookovém profilu k fotografii druhé české vicemiss. Česká Miss tak po umístění Kláry Vavruškové na Miss Earth slaví další světový úspěch, díky němuž se letošní ročník stává nejúspěšnějším v celé historii soutěže. Přenos finálového galavečera Miss Global trval dlouhých šest hodin a vzhledem k událostem na jeho konci bylo vyhlášení výsledků mimo kamery.

Zakončení bylo vysloveně dramatické. Před vyhlášením výsledků vystoupil na podium jeden z hlavních sponzorů soutěže a finalistky soutěže obvinil z manipulace s výsledky, jelikož nepostoupila jeho favoritka z Mexika. Proti tomu se výrazně ohradila Miss Kolumbie a následně ji podpořily i ostatní dívky. V tu chvíli došlo k zastavení celého přenosu i soutěže. Dívky se odebraly do zákulisí a po pauze na poradu vedení Miss Global byly vyhlášeny vítězky.

„Po všem, co se událo, jsem nečekala, že vůbec bude vyhlášení a tím méně, že se umístím. Doteď tomu nemůžu uvěřit, ale mám korunku, takže ano, vážně se to stalo,“ řekla Karolína nadšeně. Kromě vítězství České republiky slaví umístění i Hany Novoa z Peru, Adrielle Castro z Brazílie, Riza Santos z Filipín a Mikaela Rose z Austrálie

Potěšení z umístění naší reprezentantky neskrývá ani obchodní ředitelka České Miss Veronika Farářová: „Jsem na Karolínu neskutečně hrdá, nepodcenila přípravu a všechny své dosavadní zkušenosti zúročila. Vítězství si zaslouží. Díky patří samozřejmě i celému týmu České Miss. Definitivně je tím potvrzeno to, co všichni vědí. Česka Miss je jediná národní soutěž krásy, která umožňuje vítězkám změnit svůj život a dosáhnout úspěchu za hranicemi. Tvrdá dřina týmu se jednoznačně vyplácí a budeme v tom pokračovat!“

Karolína Kokešová se na soutěž připravovala už od poloviny listopadu a striktně dodržovala jídelníček i cvičební plán. „Vážím si šance, kterou jsem dostala a přistupuji k tomu zodpovědně. Bez ohledu na to, zda se umístím, chci především co nejlépe reprezentovat naši zem,“ řekla Kokešová před odletem do Mexika v jednom z rozhovorů.

Druhá česká vicemiss se na soutěži představila v národním kostýmu od módního návrháře Davida Hanykýře. Autor se při tvorbě kostýmu inspiroval sklářským průmyslem České republiky a českou přírodou. Na finálový galavečer kráska vynesla také nepřehlédnutelné bílé šaty se třpytem z dílny návrhářského dua Poner.

Karolína Kokešová na Miss Global bojovala kromě svých konkurentek z celého světa také s nemocí. Do Mexika odletěla reprezentovat Českou republiku již na začátku ledna. Hned po příletu se však musela poprat s horečkami a bolestí v krku.

HLEDÁ SE VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

Poslanecké kluby by už příští týden měly říct, kdo bude jejich favoritem na ombudsmana po Anně Šabatové. Poté, co ze hry kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, vypadla Helena Válková, budou mít poslanci na výběr ze tří kandidátů.

Prvním kandidátem na ombudsmana je vládního zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, druhý adept na post veřejného ochránce práv je advokát Jan Matys. Posledním je někdejší poslanec ČSSD a zástupce současné ochránkyně práv Stanislav Křeček.

Největší šance na zvolení má podle zjištění MF DNES první zmíněný muž, byť poslanecké kluby chtějí ještě to, komu dají jejich členové hlas, probrat v úterý. „Skvěle kvalifikován je bezesporu Vít Alexander Schorm, kterého považuji za nejlepšího z dosavadních kandidátů. V klubu TOP 09 o tom sice ještě budeme jednat, nicméně si troufnu předjímat, že i ostatní kolegové jej budou chtít podpořit,“ řekla MF DNES předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Volbě Schorma jsou nakloněni i lidovci, STAN nebo Piráti, ale ti chtějí ještě vyslyšet ostatní kandidáty.

Kdo je Vít A. Schorm

● Narodil se v roce 1973 v Brně. V roce 1998 získal diploma of advanced studies, public comparative law of European States na pařížské Sorbonně. V roce 2000 složil doktorát na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
● Předtím působil jako poradce předsedy Nejvyššího soudu Otakara Motejla, poté byl až do roku 2000 vedoucím kanceláře místopředsedy vlády Pavla Rychetského.

● Od roku 2002 pracuje jako vládní zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.
● Ve volném čase rád chodí po horách a fotografuje.

I ANO asi řekne Schormovi ano

Dát své stanovisko k volbě chce v úterý také nejsilnější poslanecký klub, tedy hnutí ANO. Podle informací MF DNES také vážně zvažuje podporu Schorma. „Někteří naši poslanci jsou o jeho podpoře už teď přesvědčeni, zatím to ale nesmějí ani naznačit,“ řekl MF DNES člověk z poslaneckého klubu ANO pod podmínkou anonymity.
Kdo je Stanislav Křeček
● Vystudoval výtvarnou školu a geologickou průmyslovku. Živil se jako horník, dělník a geolog až do nástupu na právnickou fakultu. Pro své angažování ve studentských časopisech byl ale donucen prostředí justice opustit.
● V 90. letech založil advokátní praxi a stal se spoluzakladatelem Sdružení na ochranu nájemníků.
● Byl poslancem za ČSSD.
● Má za sebou aféru kvůli neoprávněnému používání titulu JUDr. Získal ho až v roce 2005.

Stanislav Křeček

Tomu, aby byl novým ombudsmanem Schorm, je údajně nakloněn i premiér Andrej Babiš, byť na dotazy MF DNES nereagoval. Prý proto, že vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva má celkem liberální názory. Ostatně byl to také premiér, kdo už se nechal slyšet, že ombudsmanem by neměl být bývalý nebo současný politik, a Křeček politikem byl.

Nicméně ani on není úplně bez šance. Volit ho chtějí někteří poslanci SPD nebo ČSSD. „Kandidát na ombudsmana by měl bránit především ty, kteří to potřebují. Zároveň by neměl být aktivistou a loutkou neziskových organizací. Těmto požadavkům vyhovuje Stanislav Křeček,“ říká Radek Koten (SPD).

A obdobně mluví i Antonín Staněk (ČSSD). „Za nového ombudsmana budu volit kandidáta, který zastaví rozšiřování agendy úřadu a nárůst jeho zaměstnanců. Tomuto požadavku se nejvíc blíží Stanislav Křeček.“ Ostatně i šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka kvituje, že se Křeček volby zúčastní. „Již jako zástupce ombudsmana projevil dostatečnou erudici i kompetenci,“ zdůvodnil to Chvojka.

Volbu Křečka zvažují i komunisté, byť třeba Zdeněk Ondráček MF DNES přiznal: „Nevím ani, kdo jsou kandidáti. Pro mě je to zcela zbytečný úřad.“ A předseda Trikolóry Václav Klaus ml. to doplnil: „V pondělí navrhneme zrušit ombudsmana. Díky němu jen různé instituce a spolky šikanují občany.“

Nekandiduji na olympiád

V případě Křečka se někteří poslanci netají tím, že by ho volili, nicméně hlas mu nakonec nedají, protože má na tu funkci podle nich poměrně vysoký věk – 81 let.

„Šimon Peres byl zvolen prezidentem Izraele před svými osmdesátými čtvrtými narozeninami. Já se navíc nehlásím na olympijské hry, na práci pokrývače nebo řidiče autobusu, ale na intelektuální práci. Takže nepodceňuji to, ale podle mého názoru věk není v mém případě případný problém,“ odráží to Křeček, který byl od roku 2013 zástupcem ombudsmanky.
Zatím bez pomyslného hlasu je ve Sněmovně třetí kandidát – advokát Jan Matys.

Třetím kandidátem je Jan Matys

Stejně jako jeho dva protikandidáty oslovila MF DNES i advokáta Jana Matyse s dotazy týkajícími se jeho nominace a kandidatury na post příštího ombudsmana. Do uzávěrky vydání ale na otázky neodpověděl. Podle svých slov byl časově zaneprázdněn.

● Jana Matyse na post ombudsmana navrhl senátor Tomáš Jirsa (ODS). O kandidaturu se ucházel už v roce 2010, tehdy ale neuspěl.
● Matys se advokátní praxi věnuje více než 40 let. Před revolucí byl v advokátní poradně spolupracovníkem Otakara Motejla.
● Jako firemní právník má zkušenosti ze všech oblastí práva. Jeho specializací je průmyslové právo, ochranné známky a patenty, správní, pracovní i trestní právo.

Šátky a trestání dětí

A jak coby možný budoucí ombudsman smýšlí Schorm? Současná veřejná ochránkyně práv se třeba postavila za studentku, která si stěžovala na to, že jí na základě neutrálně formulovaného školního řádu zakázala škola nosit muslimský šátek, v čemž jí dal za pravdu i Nejvyšší soud.

„Prospělo by, aby se ta otázka stala předmětem širší diskuse. Pokud ale jde o zákaz mít zahalené jen vlasy při běžné výuce ve škole, tak tady by se ten zákaz měl ubírat jen potřebami výuky v té škole, ne nějakými abstraktními hodnoceními typu – děvčata se zahalenými vlasy tady nechceme,“ říká Schorm k regulaci nošení šátků ve školách u žaček muslimského vyznání.

Anna Šabatová coby ombudsmanka také uvažovala o zákazu fyzického trestání dětí. „Jedna věc je, když se rodič dopustí v afektu zkratkovitého jednání, a druhá věc, když to někdo používá systematicky k usměrňování svého potomka. A ještě bych k tomu dodal, že u nás je zákonem zakázáno bít psa, ale dítě zakázáno bít není?“ poznamenal Schorm.
Ombudsmana volí Sněmovna na šest let. Šabatová končí v polovině února.

HAMÁČEK: UPRCHLÍKY Z ŘECKA NEPŘIJMEME

Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. V pořadu Partie televize Prima to řekl vicepremiér ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kauzu pokládá za uzavřenou.

Řecko loni začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Hamáček pak uvedl, že se řecká strana jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout.

„Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam 40 dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné,“ uvedl Hamáček.
Podle něj by bylo možné do ČR přivézt z Řecka afghánské či pákistánské chlapce mezi 16 a 18 lety. „Řekové sami říkají, že jejich umístění do rodin není realistické. Upozorňují na to, že by to vyžadovalo umístění do nějakých speciálních ústavů... Nepřivezu do ČR osmnáctileté Afghánce, protože to pokládám za bezpečnostní riziko,“ řekl ministr. Uvedl, že věc pokládá za uzavřenou.

S návrhem přijmout 50 syrských sirotků z řeckých táborů přišla loni europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Iniciativa Češi pomáhají pak koncem listopadu oznámila, že má seznam zhruba 200 rodin, které by byly ochotny dětské uprchlíky z řeckých táborů přijmout. Zakladatel iniciativy Jaroslav Miko tehdy řekl, že český ministr vnitra žádal o seznam syrských dětí a řecká strana opakovaně odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti.

Náročné profese budou mít dřívější důchod

Koaliční strany se dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Stále se však řeší, jakých profesí by se to mělo týkat, řekl také Hamáček v Partii na Primě.
„Těžké profese za každých deset let, které odpracují v těžké profesi, půjdou o rok do důchodu dříve. Na tomto konceptu je shoda ve vládní koalici. Jediné, co je potřeba, je dohodnout se na tom, které všechny profese to budou,“ uvedl Hamáček. Právě shoda na tom, kdo by měl mít na dřívější důchod nárok, je ale podle odborníků klíčová.

Průměrný důchod bude za rok 15 tisíc, slibuje Babiš. Kopl si do Maláčové

V programu má i přípravu návrhu dřívější penze pro fyzicky náročné profese. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a nyní i premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o tom, že je potřeba napravit nespravedlnosti systému. Zmiňují penze těžkých profesí a rozdíly v důchodech mužů a žen. Babišův kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že důchodovou reformu připraví. Uvedl ji jako první ze svých šesti hlavních priorit.

Vládní legislativní plán počítá s tím, že by ministerstvo práce mělo důchodovou novelu s novými pravidly předložit letos v červnu. Platit by pak měla od roku 2023. Zatím mohou chodit dřív do důchodu horníci, a to o sedm let. Opatření prosadila v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Hlavním důvodem bylo zavírání dolů. Ostatní mohou zvolit předčasnou penzi, snižuje se jim za to ale důchod.

O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala loni důchodová komise. Debatovala právě o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu. Zaměstnavatelé by u pracovníka platili vyšší odvody.

Koaliční strany se zatím neshodly na tom, jak by se mohly dorovnávat rozdíly v penzích mužů a žen. Podle původního návrhu se kompenzace měla odvíjet od počtu vychovaných dětí. „Budeme muset najít nějaký jiný koncept, který bude vyhovovat,“ uvedl Hamáček.

V tomto volebním období se reforma nestihne

Shoda v koalici není ani na podobě reformy. Důchodová komise loni souhlasila s tím, že by se nynější veřejný důchodový pilíř mohl rozdělit na dva - na nultý se solidárním základním důchodem a na první zásluhový podle odpracovaných let a výdělků.

Zvýšilo by to daně o 300 miliard, odmítla Schillerová plán Maláčové s důchody

„Kompletní důchodová reforma se nestihne, to říkám otevřeně,“ řekl Hamáček. Rozdělení na dva pilíře by se podle něj ale stihnout mohlo. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už několikrát zopakovala, že je skeptická k tomu, že by tato vláda jasnou reformu přijala. „Pokud paní ministryně řekla, že to nebude, tak to nebude,“ dodal vicepremiér.
Kritici komisi a ministryni práce vytýkají, že ve svých plánech reformy neřeší příjmy, z nichž by se penze platily. Experti upozorňují na to, že český systém není beze změn udržitelný. „Až zjistíme, co chceme a kolik to stojí, tak na to budeme hledat zdroje,“ uzavřel Hamáček.

RAKOUSKU HROZÍ DĚTEM ČR SOUD EU, DĚTI DRUHÉ KATEGORIE

Každý měsíc cizinci ze zemí Evropské unie, kteří pracují v Rakousku, přichází o tisíce korun kvůli takzvané indexaci přídavků. Na základě tohoto systému dostávají cizinci z EU přídavky na děti, které ale odpovídají nákladům na žití v zemi jejich původu. Češi žijící v Rakousku tak s penězi často nevycházejí. I když Čeští zaměstnanci v Rakousku platí daně a pojištění jako jejich rakouští kolegové, pokud nežijí jejich děti v Rakousku, ale třeba v nějaké české vesničce za hranicemi, přídavky na děti mají zhruba o 40 procent nižší než Rakušané.

Ročně to dělá i desítky tisíc korun. Pomoci jim zřejmě může už jen Soudní dvůr Evropské unie. Tam věc ale zatím ještě nedoputovala. Tisíce rodin jsou tak už rok v nejistotě. Přesně taková doba uplynula od té doby, co náš soused zavedl takzvanou indexaci přídavků na děti.

Tisíce rodin přijdou o přídavky na děti, může za to novela zákona

Na základě tohoto systému dostávají cizinci ze zemí Evropské unie, kteří pracují v Rakousku, od rakouského státu na děti žijící v jejich vlasti přídavky, které odpovídají životním nákladům v zemích původu.
A protože je u nás levněji než v Rakousku, české rodiny dostávají méně. Podle ministerstva zahraničí se situace týká zhruba deseti tisíc rodin. Některé z nich si kvůli snížení přídavků stěžují u tamních úřadů. Zatím marně.

„V lednu 2019 jsme rakouským daňovým úřadům zaslali první stížnosti proti indexaci rodinných dávek,“ uvádí Dagmar Schellerová ze znojemské firmy Zahraniční služby, která českým rodinám pomáhá v komunikaci s úřady. Rakouské úřady ale odepsaly až za několik měsíců.

„Tam, kde jsme podali nejvíce stížností, konkrétně na daňovém úřadu Hollabrunn, jsme byli telefonicky na náš dotaz informováni, že Hollabrunn neposílá žádná předběžná rozhodnutí, nýbrž se počká až na rozhodnutí Evropského soudu,“ dodává Schellerová.

Děti druhé kategorie

K Soudnímu dvoru se celá věc zatím ještě nedostala. Záležitost se zasekla u Evropské komise.

„Bez důrazného tlaku na rakouskou vládu a toho, abychom na celou záležitost neustále upozorňovali, se nic nezmění. Evropskou komisi proto nyní žádám, aby zveřejnila informace o tom, v jakém stavu se nacházejí jednání mezi ní a rakouskou stranou,“ říká Martina Dlabajová, poslankyně ANO v Evropském parlamentu, která vyzvala tento týden Evropskou komisi mimo jiné i o informaci ohledně toho, kdy rozhodne o předložení celé věci Soudnímu dvoru EU.
Nízké přídavky na děti cizinců? Je to diskriminace, obviňuje EK Rakousko Nízké přídavky na děti cizinců? Je to di

Komise se hned po zavedení opatření Čechů, ale také třeba Maďarů a Slováků, zastala a uvedla, že rakouské nařízení jde proti pravidlům Evropské unie.

„Pokud pracovníci ze zahraničí přispívají do systému sociálního zabezpečení stejně jako místní zaměstnanci, měli by také obdržet stejné příspěvky, jako jejich zahraniční kolegové, a to i přestože jejich děti žijí v zahraničí. V Evropské unii neexistují něco jako děti druhé kategorie,“ řekla loni eurokomisařka Marianne Thyssenová a komise vyzvala Rakousko k nápravě. To ale zatím neustoupilo. Nyní Komise přešlapuje na místě.

„Čím déle se celá záležitost potáhne, tím to bude pro rodiny dotčené indexací složitější. Po celou dobu totiž nebudou dostávat rodinné dávky v té výši, na kterou mají podle unijního práva nárok. Evropskou komisi jsem proto již dříve požádala, aby objasnila, zda v případě, kdy se prokáže pochybení Rakouska, dojde k dorovnání nevyplacených částek poškozeným pracovníkům,“ dodává Dlabajová.

Každý měsíc rodiny přicházejí i o několik tisíc. Schellerová uvádí pro ukázku běžný případ, který s rodinami na jihu Moravy řeší. Rodina se dvěma dětmi ve věku 2 let a 6 let dříve před rokem 2019 obdržela v Rakousku, pokud tam řádně platila daně a pojištění, v plné výši přídavky na děti se sourozeneckým příplatkem a odečitatelnou položkou za měsíc 9 200 korun, od ledna minulého roku obdrží zhruba jen 5 700 korun.

Rakousko snižuje cizím rodičům dávky podle pobytu, Češi a Slováci se bouří

Za rok je to proto o více než 40 tisíc korun méně. A to už je v rodinném rozpočtu znát. Navíc se indexace týká také odpočtů na děti, které se kvůli indexaci také snížily. Do jednání mezi Rakouskem a Českou republikou se celá věc zatím nepromítla.

„Na pracovní úrovni mezi ČR a Rakouskem v tuto chvíli žádná taková jednání neprobíhají vzhledem k tomu, že Evropská komise vede s Rakouskem kvůli indexaci rodinných přídavků a příslušných daňových zvýhodnění od 24. ledna 2019 řízení o porušení Smluv. Čekáme tedy na jeho výsledek,“ doplňuje mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

POSLANCI PALESTINY UŽ 10 LET NEPRACUJÍ, ALE BEROU PLAT

Rozbité dveře, zaprášený nábytek a pošta, kterou nikdo nečetl dvanáct let, tak teď vypadá budova Palestinské zákonodárné rady (PLC), čili palestinského parlamentu. Poslanci se tu totiž sešli naposledy už před více než 10 lety. Obnovení činnosti a zorganizování nových voleb komplikuje rivalita dvou hlavních politických stran, Fatahu a Hamásu.

Poslední volby se konaly v roce 2006 a nečekaně v nich zvítězil Hamás, píše AFP. Už dlouho se mluví o nových volbách, parlament však stále připomíná místo duchů. Na parkovišti pro stovky automobilů jich dopoledne stojí pár desítek. Hlavní vchod je zavřený a střeží ho jediný policista. Dovnitř se dá vejít zadními a napůl rozbitými dveřmi.Sedadla hlavní zasedací místnosti pokrývá prach, do schránek listonoš stále ukládá poštu pro poslance, ale některé jsou přeplněny k prasknutí, protože ji nikdo už roky nevyzvedl.

Budova byla otevřena v roce 2004, za palestinského protiizraelského povstání a v době, kdy Izrael nepovoloval tehdejšímu palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi opouštět jeho nedaleké sídlo v Ramalláhu. O dva roky později se konaly volby a rok po nich se Hamás, po vítězném bratrovražedném boji proti Fatahu, ujal vlády nad jedním z palestinských území, Pásmem Gazy.

V atmosféře otevřeného nepřátelství mezi poslanci bylo jednání parlamentu přerušeno. Většina poslanců přestala do svých úřadů docházet, i když dodnes pobírají plat, který činí asi 3 000 dolarů (68 tisíc korun) měsíčně. Jeden ze zaměstnanců PLC Raša Kavás řekl, že ačkoli 120 poslanců stále dostává plat, nemají pro koho pracovat.

Hamas se usmířil s Fatahem, budoucnost jeho milicí zůstává otázkou

Parlament dodnes plní některé ze svých oficiálních funkcí, k nimž patří koordinace práce s parlamenty jiných zemí. Někdy se konají jednání u kulatého stolu a občas i studentské návštěvy. „Po zastavení práce parlamentu v roce 2007 pracujeme prostřednictvím výborů, ale v nepravidelném rytmu,“ sdělil Ahmad abú Dajja, který organizuje práci výborů.
Další ze zaměstnanců přiznává, že nejčastěji se v parlamentu neděje vůbec nic. Pracovní doba stanovená původně od 08:00 do 15:00, je teď „přizpůsobivá“. „Jsme rádi, když se něco děje, máme pak dojem, že se znovu pracuje,“ přiznává Kavás.

Místo parlamentu Abbásovy dekrety

Od posledního parlamentního jednání vládne Arafatův nástupce Mahmúd Abbás s pomocí dekretů. Vydává zákony, které však nemají dopad na Pásmo Gazy. „Je to vratký politický řád. V legislativním systému jsou od roku 2006 mezery, což výkonné moci umožňuje naplno kontrolovat legislativní a dokonce i právní systém,“ tvrdí Árif Džafál, ředitel organizace, která se zabývá pozorováním stavu demokracie a voleb v arabském světě.

Abbás koncem roku 2018 řekl, že je připraven parlament rozpustit a vypsat nové volby. Jenže jeho záměr komplikují spory mezi Fatahem a Hamásem, tedy mezi Západním břehem Jordánu a Pásmem Gazy. A kromě toho i status východního Jeruzaléma.

Hamás několikrát vyzval Abbáse, aby určil datum voleb, avšak Abbás má podmínku: Izrael musí zaručit, že hlasovat budou moci i Palestinci z východního Jeruzaléma. Izrael tuto část města obsadil ze války v roce 1967 a později anektoval, což většina zemí neuznává. Bez dohody s Izraelem není možné zaručit Palestincům z východního Jeruzaléma účast ve volbách.

Ti, kdo v parlamentu ještě pracují, doufají, že se tentokrát podaří obnovit smysl jeho existence a patovou situaci vyřešit. „Vidíme, že politická vůle zorganizovat volby a obnovit práci zákonodárné rady je silnější než kdykoli předtím,“ řekl abú Dajja.