iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Medveděv končí, místopředseda rady státu, změna ústavy

Nejnepopulárnější ruský politik posledních let. Ale také muž, který od 90. let vždy věrně stál po boku Vladimira Putina. To je Dmitrij Medveděv, který tento týden překvapivě skončil ve funkci premiéra. Podle všeho to znamená i konec jeho politické kariéry. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Prezident Vladimir Putin ve středu oznámil změny ústavy, které mu podle analytiků pomohou udržet si moc i po konci současného funkčního období. Jen o pár hodin později rezignovala vláda Dmitrije Medveděva. Ta byla sice hodně nepopulární, ale tak náhlý konec nikdo nečekal.

Nejspíš ani sám Medveděv. „Z televizního přenosu samozřejmě nelze vyčíst všechno, ale z Medveděvova ospalého posedu v první polovině Putinova projevu lze usuzovat, že vůbec netušil, co se chystá – a jeho prkenné chování v závěru nevypadalo jako radostné očekávání nových výzev,“ píše analytik Mark Galeotti z pražského Institutu mezinárodních vztahů.

Někteří ministři upřímně řekli, že o konci kabinetu do poslední chvíle nevěděli. Medveděv se nyní přesune do funkce místopředsedy Bezpečnostní rady státu, která vznikla speciálně pro něj. Reálnou moc mít nebude. Chod tohoto orgánu řídí zkušený jestřáb Nikolaj Patrušev, někdejší Putinův kolega z KGB (o něm více zde: Muž s duší čekisty, který má jedno ošklivé tajemství).

Zatím se tu držte

Medveděvovi v očích veřejnosti ublížila nejen neradostná hospodářská situace země, ale především informace o jeho neuvěřitelném majetku. Fond boje proti korupci opozičního aktivisty Alexeje Navalného před třemi lety zjistil, že přes nastrčené fondy vlastní obří rezidenci na moskevském předměstí, ale i jachty, vinice a zámek v Itálii.

Navalného video shlédlo 33 milionů lidí a vyvolalo rozsáhlé protesty. Když se Medveděv o půl roku později vydal na Krym, opět si zavařil. Na okupovaném poloostrově musel čelit otázkám důchodců, kdy dojde k navýšení penzí. Jeho odpověď se v Rusku stala kultovní: „Prostě nemáme peníze. Zatím se tu držte!“ chlácholil naštvané seniory premiér a dával se na ústup.

Zřejmě poslední ránu jeho popularitě zasadila penzijní reforma, kterou se odchod do důchodu zvýšil o pět let. Byl to nevyhnutelný krok pro udržení systému, ale devadesát procent obyvatelstva bylo proti. Není divu – při současné střední délce života se mnoho ruských mužů penze nedožije.

Hospodářské potíže a hněv vyvolaný reformou penzí se podepsal i na popularitě Vladimira Putina. Hlavním hromosvodem zloby se však stal Medveděv a jeho kabinet. Podle říjnového průzkumu centra Levada bylo 72 procent Rusů přesvědčeno, že zájmy vlády se neshodují se zájmy občanů. Více než polovina respondentů uvedla, že vláda se o životy obyčejných lidí nezajímá.

Volant vždy držel Putin

Končí tak mocenský tandem, který stál v čele největší země světa posledních dvanáct let. Vystudovaný právník a milovník Deep Purple Medveděv se s Putinem potkal počátkem 90. let v Leningradu, kde oba pracovali v týmu
„Putin je o osm let starší a má sovětské názory. On byl v této dvojici dominantní postavou a tato dynamika vydržela celých třicet let,“ charakterizuje jejich vztah list The Guardian.proreformního starosty Anatolije Sobčaka. Tam se zrodilo jejich přátelství.

Kariéra Medveděva byla vždy závislá na Putinovi. Ten z něj udělal svého osobního právníka a když se stal šéfem Kremlu, dal mu vysokou funkci ve svém týmu. Medveděv stál také v čele jeho volební kampaně a hrál klíčovou roli v modernizaci plynárenského molochu Gazprom.

V roce 2008 skončilo Putinovo druhé funkční období a šéf Kremlu za svého nástupce určil tehdejšího vicepremiéra. Západ doufal, že nový prezident povolí šrouby a nastolí liberálnější kurz. Jenže Medveděv ze stínu svého mentora nikdy nevystoupil. Na místě řidiče sice seděl Medveděv, ale volant stále z pozice premiéra třímal Putin. O čtyři roky později si role prohodili.

Po návratu do Kremlu začal Putin plnit své sny o návratu Ruska na velmocenské pozice. Anektoval ukrajinský Krym a jeho popularita vystřelila do nebes. Zařídil obrat v syrské občanské válce a vynutil si respekt na mezinárodní scéně.
Medveděvovi zůstaly na starost domácí nepříjemnosti: dopady západních sankcí, stagnující ekonomika, propadající se životní úroveň obyvatelstva, přebujelá korupce.

Podle opozice je jeho konec prvním krokem ke změnám, které mají zajistit přežití putinovského systému. „Medveděv už byl příliš toxický, byl to nejnepopulárnější politik v zemi. Proto tato zoufalá snaha prodat lidem nového Putina začíná odvoláním Medveděva,“ komentuje mocenské otřesy v Moskvě opoziční aktivista Leonid Volkov.

ŠÉFOVÁ EK LEYENOVÁ ZNIČILA DŮKAZY 4 MILIARD ZA PŘEDRAŽENÍ PORADCŮ V NĚMECKU?

Zatímco Ursula von der Leyenová začátkem týdne ve Štrasburku představovala rozsáhlý balík opatření týkajících se evropské klimatické politiky, v Berlíně měli v tu samou dobu zcela jiné starosti. Bylo totiž potvrzeno, že nedávno zvolená předsedkyně Evropské komise a bývalá německá ministryně obrany, která resort vedla posledních šest let, nechala smazat velmi důležitá data i ze svého druhého mobilu. Data, která se podle podezření týkají rozsáhlé kauzy ohledně rozdávání lukrativních zakázek na fiktivní nebo nedůležité poradenské služby na ministerstvu obrany.

BREXIT BUDE STÁT BRITY CO ÚČAST V EU ZA 47 LET?

Velká Británie na svůj odchod z Evropské unie vynaloží téměř stejnou částku, jakou do ní za posledních čtyřicet sedm let poslala. Vyplývá to ze srovnání nákladů brexitu od roku 2016, kdy se Britové pro opuštění EU rozhodli, a britských příspěvků do unijního rozpočtu. Pokud vše půjde tak, jak má, Unie se o jednoho člena zmenší na konci ledna.

Britští daňoví poplatníci už za to, aby odešli z EU, utratili 130 miliard liber. A do konce roku je to podle odhadu agentury Bloomberg bude stát ještě dalších 70 miliard liber na ztrátách podnikatelů a nižším ekonomickém růstu země. Celkem 200 miliard (5,9 bilionů korun). Od svého vstupu do Unie v roce 1973 až do letoška Británie do společného rozpočtu přispěje téměř stejnou částku, uvádí Business Insider s odkazem na projekce v dokumentu britského parlamentu.

Sedmačtyřicet let členství je bude stát 215 miliard liber (6,3 bilionu korun, jde o částku očištěnou o inflaci). Právě peníze, které Britové posílají do unijní kasy, přitom byly jedním z hlavních nábojů probrexitové kampaně před klíčovým referendem před třemi lety. Tábor „Vote Leave“ tehdy mluvil o 350 milionech liber (asi 12 miliardách korun), které Británii každý týden její členství v EU stojí.

Hlavní brexitář a europoslanec Nigel Farage spolu s ostatními lidem sliboval, že ušetřené peníze zamíří do národního zdravotního systému. Slogan o zbytečně utrácených milionech se objevil i na „bitevním“ autobusu, se kterým dnešní premiér Johnson objížděl britské ostrovy. Brzy se ukázalo, že šlo o prázdný slib. Nyní Johnson mluví o tom, jak celá země rozkvete a po brexitu konečně naplno projeví svůj potenciál. Nejdřív však bude muset dohnat země, se kterými ještě před referendem držela krok.

MANŽELKA BABIŠE DO POLITIKY?, PŘÁLA VOJÁKŮM ZA MEDAILE

Šest desítek českých vojáků si v pátek převzalo ocenění na pražském Vítkově za službu v zahraničních misích. Vojáci se vrátili z operací v Afghánistánu, Kongu a Golanských výšin. Během slavnostního ceremoniálu proběhlo předání peněz, které na misích vojáci vybrali na výcvik asistenčního psa pro malého chlapce.

Akce se zúčastnila i manželka premiéra Andreje Babiše Monika. Šéf vlády na ceremonii nebyl. Medaile Za službu v zahraničí převzali vojáci, kteří v Afghánistánu sloužili na kábulském velitelství českého kontingentu a u jednotky, která na základně Bagrám provozuje bezpilotní prostředky Scan Eagle. Oceněni byli i vojenští policisté, kteří v jednotce KAMBA hlídali české velvyslanectví. Medaile si převzali i vojenští pozorovatelé, kteří dohlíželi v misích OSN na situaci v Kongu a na Golanských výšinách na izraelsko-syrské hranici.

Vojákům za jejich působení poděkoval náměstek ministra obrany Radomír Jahoda a velitel Velitelství pro operace Josef Kopecký. Jahoda uvítal, že se všichni vojáci vrátili z mise v pořádku a ocenil je za výbornou reprezentaci české armády.
Speciální ocenění převzal Dušan Häutler, který první loňský půlrok působil v Kábulu na spojeneckém velitelství vzdušných sil. Od zástupce americké ambasády obdržel americkou vojenskou medaili The Air Commendation Medal. Häutler ji označil za ocenění nejen své práce na misi a dlouhodobého výcviku, ale i jako ocenění všech příslušníků české armády.

V Kábulu působil jako poradce na velitelství afghánských vzdušných sil. „Zaváděli jsme systémy údržby vrtulníků jejich letectva, nové logistické systémy podpory nově zaváděných vrtulníků nebo systémy tréninku afghánských techniků, aby byli schopni se v budoucnu starat o své vrtulníky bez pomoci spojeneckých sil,“ řekl novinářům.

Během šestiměsíčního působení spolupracoval jak s Američany, kteří měli na starosti velení, a Afghánci, tak i s Australany, Dány, Řeky či Švédy. „Byla to pro mě velká zkušenost, mohl jsem se podívat, jak pracují ve vzdušných silách u našich koaličních partnerů,“ řekl.

Irák, Afghánistán nebo Golany. Stovka českých vojáků obdržela vyznamenání

Vojáci působící ve velitelství 19. úkolového uskupení mezi sebou vybrali přes 3 500 amerických dolarů (asi 79 000 korun), které věnovali na výcvik asistenčního psa. Bude pomáhat pětiletému autistovi Markovi Svobodovi, který má zároveň potíže s motorikou. Podle právničky úkolového uskupení Ivony Králíčkové vrchní praporčík jednotky navrhl několik nemocných dětí, ze kterých pak vojáci vybrali, komu přispějí.

Králíčková měla na misi na starosti právní agendu jednotky, tedy například otázku přestupků, škod či úrazů. „Takže takovou by se dalo říct administrativní stránku celé té mise,“ řekla novinářům. Během půlročního působení vojáci zažili na kábulské základně několik útoků na sousední základnu nebo v centru Kábulu. „Je to poměrně rizikové prostředí, podle toho jsme se museli chovat. Určité malé obavy tam byly,“ poznamenala.

FIRMY I HOTELY PLATÍ PRODEJCŮM STRAVENEK, ZBYTEČNĚ, PENÍZE DÁT LIDEM

Šéf odborové centrály Josef Středula a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek přišli premiéra Babiše v pátek varovat před riziky stravenkového paušálu, který navrhuje Ministerstvo financí. Asociace hotelů a restaurací České republiky je však přesvědčena, že žádná katastrofa nehrozí a návrh může být přínosný.

„Máme bohužel dost závažné informace a to, že někteří podnikatelé nemají zájem přidat zaměstnancům prostřednictvím stravenkového paušálu, ale jim ubrat,“ prohlásil v pátek Středula. Obává se, že firmy mohou nový systém stravenkového paušálu využít k tomu, aby mohli odvádět sociální pojištění z menší částky. Tím by svým zaměstnancům snížili jejich budoucí důchody.

Odboroví předáci varovali Babiše, k čemu může vést stravenkový paušál

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) je však přesvědčena, že žádný podobný katastrofický scénář nehrozí. Nejvyšší vedení odborů podle ní jen vytváří tlak na to, aby zamezilo rozšiřování zaměstnaneckých benefitů.
Návrh by podle asociace přispěl k rozšíření konkurenčního prostředí v oblasti stravování zaměstnanců. „Je zjevně trnem v oku mnoha zainteresovaným,“ myslí si prezident AHR ČR Václav Stárek. Postoj odborů považuje za nelogický. „Jsem přesvědčen, že by lidé uvítali v některých případech finanční příspěvek na stravu spíše, než papírové stravenky, které mají mnohdy problém uplatnit, a navíc jim pravidelně na konci roku propadá jejich platnost,“ uvedl Stárek.

Nepodložené domněnky a napadání podnikatelů

Asociace hoteliérů stanovisko vedení odborů považuje spíše za příklad vytváření argumentů na základě nepodložených domněnek, než o snahu hledat optimální řešení pro všechny zaměstnance. Odbory podle Stárka napadají podnikatele, pokud mluví o zneužívání systému ještě před jeho zavedením.

Oborový předák Středula varuje, že nový systém nemusí naplnit očekávání, aby milion lidí dostalo možnost mít stravenkový paušál. „Přesně naopak. Nedostanou nic a ještě ten výsledek bude záporný ve vztahu k ekonomice,“ řekl Středula na páteční schůzce s premiérem.

Babiš na jeho obavy reagoval překvapeně. „Mě paní ministryně informovala, že tím návrhem ministerstva financí milion lidí, kteří nedostávají stravenky a mají nevýhodu, tak vlastně získají nějaké dodatečné zdroje,“ uvedl Babiš.

Hoteliéři pochybují o funkčnosti klasických stravenek. „Skutečností zůstává, že papírové stravenky jsou anachronismem ve stylu potravinových lístků, jsou zneužívány k opakovanému použití, je s nimi spojena velká administrativní zátěž zaměstnavatelů, ale hlavně těch, kdo je od koncového zákazníka přijímají,“ dodává prezident AHR ČR Stárek.
Zálohované výživné nepřekročí 3000 korun, vyplácet se bude nejvýše dva roky

„Tento systém může fungovat jen tehdy, pokud jej budou restaurace a obchody akceptovat. V současné době již třetina restaurací stravenky vůbec nepřijímá. Stejně tak v celkovém objemu tržeb pro restaurace představují stravenky podíl pouze 15 %,“ uzavřel Stárek.

Vládní koalice se shodla, že firmy budou moci kromě klasických papírových stravenek dávat zaměstnancům nezdaněný pevný benefit vyplácený v penězích. Z každé stravenky platí firma, která je dává zaměstnancům, asi dvě procenta, a restaurace, které je přijímají, platí z každé stravenky firmám, které je vydávají, mezi pěti a sedmi procenty. Takže je to hlavně byznys pro stravenkové firmy.

ODBORÁŘI STŘEDULA, DUFEK, VAROVALI BABIŠE, STRAVENKY

Na rizika stravenkového paušálu přišli premiéra Andreje Babiše upozornit šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. „Máme bohužel dost závažné informace a to, že někteří podnikatelé nemají zájem přidat zaměstnancům prostřednictvím stravenkového paušálu, ale jim ubrat,“ prohlásil Středula.

„Ze stávající nějaké průměrné mzdy třeba 25 tisíc korun nedojde k přidání, ale z těch dvaceti pěti bude pouze dvacet čtyři, ze kterých by bylo placeno pojistné a ten tisíc korun, pokud by to bylo tisíc korun, tak by to bylo už mimo,“ varoval Středula, že firmy mohou stravenkový paušál využít k tomu, aby odváděli sociální pojištění z menší částky a tím zaměstnanci zmenšili jeho budoucí penzi.

„To znamená, že by došlo k poměrně závažnému výpadku a nenaplnilo by to očekávání, že milion lidí dostane možnost mít stravenkový paušál, ale přesně naopak. Nedostanou nic a ještě ten výsledek bude záporný ve vztahu k ekonomice,“ varuje odborový předák Středula.

Byl jsem překvapen, reagoval premiér na informace odborářů

„Byl jsme překvapen,“ reagoval pro iDNES.cz premiér Babiš. „Mě paní ministryně informovala, že tím návrhem ministerstva financí milion lidí, kteří nedostávají stravenky a mají nevýhodu, tak vlastně získají nějaké dodatečné zdroje. Podle pana Středuly a pana Dufka to tak není,“ řekl Babiš. „Musíme se setkat s paní ministryní a se zástupci ministerstva financí,“ dodal premiér.

Koalice se tento týden shodla, že firmy budou moci kromě papírových stravenek, za které si lidé kupují obědy, či závodního stravování dávat zaměstnancům nezdaněný pevný benefit vyplácený v penězích. „Z toho mám velkou radost. Dnes máme v naší zemi milion zaměstnanců, kteří nemají žádný benefit, protože si to prostě jejich zaměstnavatelé nemohou dovolit,“ řekla ministryně financí za ANO Alena Schillerová.

Z každé stravenky platí firma, která je dává zaměstnancům, asi 2 procenta. A restaurace, které je přijímají, platí z každé stravenky firmám, které je vydávají, mezi pěti a sedmi procenty. Takže je to byznys pro stravenkové firmy. Středula na dotaz iDNES.cz, co říká argumentu ministryně financí za ANO Aleny Schillerové, že papírové stravenky jsou dobré hlavně pro provizi stravenkových firem, odvětil: „To znamená, že kdybychom zrušili platební karty, tak budou všichni šťastnější? Protože to je stejný systém.“

I odboráři potvrdili, že za čtrnáct dnů se kvůli stravenkám a stravenkovému paušálu s premiérem potkají znovu.

STAROSTA ŘEPORYJ NOVOTNÝ: SOUKUP Z BARRANDOVA SLUNÍČKÁŘ

Starosta pražské čtvrti Řeporyje Pavel Novotný komentoval na Twitteru roztržku mezi Milošem Zemanem a Jaromírem Soukupem, která skončila ukončením vysílání jeho pravidelného pořadu Týden s prezidentem. Novotného to nijak nepřekvapuje, protože Soukup je ve skutečnosti "převlečený sluníčkář".

Podle Pavla Novotného nebyl vlastně majitel mediálního domu Empresa Media nikdy velkým fanouškem prezidenta Miloše Zemana a ani nijak zvlášť nesdílí jeho názory. „Věřte nebo ne, je převlečenej sluníčkář,“ myslí si o Soukupovi.
Sám tvrdí, že k němu dříve měl velmi blízko a může tedy komentovat jeho překvapivý obrat ve vztahu k prezidentovi, se kterým doposud každý týden vedl rozhovor na své vlastní televizi. Na adresu moderátora nesčetných pořadů nešetřil populární starosta ani ostřejšími výrazy. „Je obchodník a magor,“ stojí v jeho příspěvku na Twitteru.

Soukup si podle něj raději „uřízne ruku“, než by podpořil nejen Zemana, ale i hnutí SPD nebo premiéra Andreje Babiše. Lídr SPD Tomio Okamura přitom sám byl častým hostem politických debat na Barrandově a se Soukupem se vídal i v soukromí. Zdálo se, že se Zemanem měl šéf Barrandova nekonfliktní vztah. Během finále posledních prezidentských voleb mohl například po jeho boku sledovat finále jeho souboje s Jiřím Drahošem.

Zprávy o rozkolu mezi Soukupem a Zemanem se začaly objevovat před několika dny. Spekuluje se o tom, zda nedošlo například k roztržce mezi Soukupem a Zemanovým blízkým spolupracovníkem Martinem Nejedlým.

V časopisu Týden, který Soukupovi patří, se také objevil text, který k Zemanovi nebyl nijak zvlášť obdivný. Přišla také kritika kvůli prezidentově nominaci Heleny Válkové na ombudsmanku. Celé to skončilo tím, že z Pražského hradu přišla na TV Barrandov zpráva, že Zeman již o další natáčení pořadu Týden s prezidentem nestojí. Šéfa televize to podle jeho slov mrzí, ale otevírá se díky tomu prostor pro nové pořady.

Soukup vytáhl Havla a „skoncoval” se Zemanem

Proti Válkové se ohradil i například poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který se Zemanem názorově v mnohém shodne a který byl i hostem pořadů na TV Barrandov. „Mně vadí především její dnešní názory. Její souhlas s Istanbulskou úmluvou, její promigrační postoje, její souhlas s manželstvím a adopci pro homosexuální páry. To jak vysvětlovala spolupráci s justičním vrahem jen podtrhuje pohled, kdo ona vlastně je,“ napsal na Facebooku.

Starosta Řeporyjí Novotný se v poslední době začal v médiích objevovat hlavně v souvislosti s jeho plánem postavit ve své obci pomník padlým Vlasovcům, za což sklízí obdiv i kritiku. Dostal se díky tomu i do vysílání ruské televize.

Výtržník Novotný? Advokát Vyvadil na něj podal trestní oznámení

Na sociálních sítích nešetří ostrými výrazy a kritikou i směrem do své vlastní strany. ODS tento víkend čeká sjezd, kde bude mimo jiné kandidovat na post místopředsedy europoslanec Alexandr Vondra. Novotný na Twitteru v úterý napsal, že zvažuje, zda nevystoupí proti němu. „Začíná mě štvát. Já ho ctím, konzervu, ale cítím se hecnut,“ uvedl. Později ještě dodal, že by jeho spolustraníci měli začít přemýšlet, jak sami mohou straně prospět místo toho, aby ho kritizovali. „Mám chuť je tam seřvat,“ dodal. Nakonec však napsal, že nechce na sjezdu vyvolávat žádné pozdvižení chce a bude „především potichu a hodný“.

AUTOBUSY NA HRADECKU KLIMATIZACI A WI-FI

Největší zakázku ve své historii uzavřel Královéhradecký kraj. Podepsal smlouvy za 7,7 miliardy korun na zajištění veřejné autobusové dopravy v regionu v letech 2021 až 2031. Linkové spoje bude obsluhovat 248 autobusů. Všechny budou mít klimatizaci a připojení k internetu přes wi-fi.

Podle závazku dopravců bude téměř polovina vozů nízkopodlažních, časem takových bude dokonce 80 procent.
Zakázka na autobusovou dopravu v kraji je rozdělená do osmi oblastí. Před podpisem smluv museli dopravci kraji předložit potvrzení o bankovních zárukách za řádné plnění dohody a podepsat smlouvu s provozovatelem integrovaného systému IREDO, který zajišťuje koordinaci veřejné dopravy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

„Po třinácti měsících jsme dokončili zásadní soutěž pro celý Královéhradecký kraj a jeho obyvatele. Jsem rád, že mohu všem cestujícím oznámit, že nové smlouvy s dopravci jsou podepsány a začnou platit od března 2021,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček (ODS).

Autobusy v kraji vyjedou podle nových smluv o půl roku později, než bylo původně v plánu, a to kvůli zdržení výběrového řízení. Kraj musel řešit množství námitek, osm návrhů a tři podněty od neúspěšných dopravců měl na stole i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Celkem vedl devět správních řízení.

V září sice úřad tendr zrušil, ale po takzvaném rozkladu kraje své rozhodnutí přehodnotil a výsledek soutěže potvrdil.
„Vzhledem k tomu, že výběrové řízení je ukončeno až nyní, termín jsme posunuli,“ vysvětlil pozdější platnost desetiletých smluv Červíček. Nyní jezdí autobusy v kraji na základě smluv na dobu neurčitou, které kraj s dopravci uzavřel po krachu předchozích soutěží.

Kraj zakázku vypsal na konci října 2018, v polovině loňského května nabídky podalo devět firem a sdružení, dosud pro kraj jezdilo jedenáct dopravců. Komise hodnotila celkem 31 nabídek v osmi oblastech. Hned ve třech oblastech bude jezdit zcela nový hráč, firma Transdev Morava, která je dceřinou společností francouzského Transdevu. Ve sdružení s rychnovským dopravcem Audis Bus bude zajišťovat autobusy na Rychnovsku, Novoměstsku a Trutnovsku.

Dopravu na Náchodsku zajistí CDS Náchod, na Broumovsku sdružení CDS Náchod a P-Transport a na Hradecku, Královédvorsku a Jičínsku BusLine KHK. Z kraje naopak zcela zmizí autobusy v barvách Arrivy a ČSAD Ústí nad Orlicí z koncernu ICOM transport.

„Všechny autobusy budou mít od začátku klimatizaci a připojení wifi. Nejméně 40 procent z nich bude nízkopodlažních a do čtyř let se poměr nízkopodlažních vozů zvýší nejméně na 80 procent. Nemůžeme vyloučit, že k tomu dojde už dříve,“ popsal parametry nových smluv vedoucí odboru dopravy Královéhradeckého kraje Tomáš Jurček.
Hejtmanství vybírá dopravce přes čtyři roky

Nejpozději po čtyřech letech provozu by měly být ve všech vozech také vnitřní informační panely. Cestující by na nich měli vidět informace o aktuální dopravní situaci, například o zpoždění přípojů ve stanicích. Hejtmanství vybírá dopravce pro desetiletý provoz veřejné autobusové dopravy přes čtyři roky. Původně se mělo podle nových smluv jezdit již v roce 2017, tehdy měly mít hodnotu 5,5 miliardy korun. Proti podmínkám se však postavili odboráři, kteří se obávali, že desetileté smlouvy prakticky zmrazí růst platů.

Navíc poukázali na nesmyslné dojezdové časy, které by autobusy v reálném provozu neměly šanci stihnout. V lednu 2016 oblékli protestní oranžové vesty, přesně v den, kdy o tendru jednali krajští radní. Ti sice tendr schválili, ale na jaře ho pozastavil a později úplně zrušil antimonopolní úřad kvůli nezákonným podmínkám.

NESERIÓZNÍ AGENTURY, PODRÁŽEJÍ STRANU SYNA EXPREZIDENTA KLAUSE

Trikolóra se na sociálních sítí tento týden chlubila průzkumy voličských preferencí, kde podpora hnutí Václava Klause mladšího přesahuje i sedm procent. Jedná se však o průzkumy agentur, ke kterým má odborná veřejnost často výhrady a bývají označovány jako neseriozní. Klaus také osobně zaútočil na organizaci STEM.

Jedná se agentury Phoenix research a SANEP, které nejsou členy Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR. Ta dohlíží u svých členů na dodržování metodických a etických standardů. Podle sociologa Daniela Prokopa, který v minulosti působil ve vedení agentury Median, nad metodikou zmiňovaných agentur nikdo nedohlíží a jedná se často o online panely, ze kterých nemusí vycházet reprezentativní výsledky.

Členové SIMAR si musí také hlídat kvalitu sběru dat a sdružení jejich činnost pravidelně audituje. Tím zaručují, že jejich průzkumy jsou věrohodné a účastní se jich reální lidé. „U ostatních je třeba se ptát, jak kvalitu svých dat veřejnosti zaručují. Obou zmíněných subjektů jsme se na to v minulosti ptali a zatím se to nedozvěděli,“ uvedla výkonná ředitelka SIMAR Hana Huntová.

Poslankyně z hnutí Trikolóra Zuzana Majerová Zahradníková ve čtvrtek na svém facebookovém profilu dává do souvislost právě výzkumy od Phoenix research a SANEP s výsledky od organizace STEM, které jsou velmi rozdílné. „Skokan týdne v průzkumech volebních preferencí je definitivně naše Trikolóra. Od 0,5 % od STEMu, přes 6,1 % od Phoenixu jsme dnes zakotvili na 7,4 % od Sanepu.“ uvedla.

S tím, že na výsledky Phoenix research a společnosti SANEP se nelze prakticky spolehnout, souhlasí také ředitel STEM Martin Buchtík. „Obecně mohu konstatovat, že v odborné komunitě panuje řada pochybností o způsobu provedení a interpretace dat některých šetření zmíněných společností, které sdílím,“ uvedl pro iDNES.cz. Dodal, že sám by takové výsledky neprezentoval a situace, kdy je jejich výzkum uváděný v tomto kontextu, ho mrzí.

Jsou zde srovnávány v případě Phoenix research a SANEP výsledky internetového dotazování s výsledky výzkumu vedeného metodou osobních rozhovorů od STEM.

Strakonický debakl

První volby, kterých se Trikolóra zúčastnila, byly prosincové opakované obecní volby ve Strakonicích. Klaus mladší před nimi na Facebooku prezentoval výzkum, podle kterého by jeho hnutí volilo téměř 16 procent lidí. Nakonec však dostalo pouze 3,32 procenta hlasů.

Podobně průzkumy volebních preferencí od Phoenix research a SANEP neváhá na sociálních sítích srovnávat ani lídr Trikolóry Václav Klaus mladší s výsledky dalších agentur jako je Median, Kantar nebo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Konkrétně proti STEM si Klaus mladší neodpustil i osobní útok. Na Facebooku tvrdil, že jeho hnutí si u organizace v minulost objednalo průzkum preferencí v jednotlivých krajích, za který zaplatilo několik set tisíc korun. „Tvrdili nám v něm, že máme 4 % skalních voličů a 3 % dalších pravděpodobných. Tak buď nás okradli a prodali nám totální bulšit. Nebo jim to nesedí teď,“ napsal.

Myslíte si, že má Trikolóra reálnou šanci se dostat po volbách do Sněmovny?

Ukázalo se však, že pro Trikolóru ve skutečnosti pracovala jiná společnost. Na to, že Klaus mladší si spletl názvy, upozornil Deník N. Pro Trikolóru ve skutečnosti pracovala agentura Stem/Mark, která se od STEM oddělila již v roce 1994.

Nejvypečenější je, že u té jediné agentury, kde to 8x kleslo (ze 4,0 na 0,5) jsme měli interní průzkum (za několik set tisíc) rozdělenej i po krajích. A tvrdili nám v něm, že máme 4% skalních voličů a 3% dalších pravděpodobných. Tak buď nás okradli a prodali nám totální bulšit. Nebo jim to nesedí teď. Anebo se 7/8 “skalních” voličů hrozně naštvalo, že se blíží Vánoce a přešli jinam.

Podobné útoky jsou podle Buchtíka mnohem větším problémem. Sám se nechce vyjadřovat ke konání jednotlivých politiků, ale upozorňuje, že na výzkumné agentury se systematicky stupňuje tlak, aby své výsledky vůbec neprezentovaly. „Přibývá osobních výhrůžek a výpadů, dehonestace naší práce,“ poznamenal.

Výzkumníci z organizace STEM jsou však podle něj stále přesvědčení, že jejich práce má smysl. „Transparentně publikované výzkumy nálad a postojů veřejnosti k demokracii patří a výpady, byť je to čistě lidsky náročné, nesmíme brát příliš osobně. Není náhodou, že nic takového v autoritativních a totalitních režimech není,“ dodal.

Míří Trikolóra do Sněmovny?

V posledních měsících se v průzkumech preference hnutí držely spíše pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nejlepšího výsledku dosáhla Trikolóra v listopadovém šetření od TNS Kantar, ve kterém se umístila na společném čtvrtém místě se STAN a SPD s podporou 6,5 procenta respondentů. Naopak nejhorší výsledek za poslední měsíce zaznamenalo hnutí na začátku letošního roku, kdy v průzkumu od STEM dostalo pouze půl procenta.

ÚPRAVY NEMOCNIC, PACIENTY ROZTŘÍDÍ VE VSTUPNÍ HALE

Zřízení nové sítě urgentních příjmů ve většině nemocnic je prioritou vlády, potvrdil tento týden v Brně premiér Andrej Babiš . Zrychlení akutní péče na jižní Moravě mají pacienti pocítit nejpozději do tří let. Změny se týkají většiny nemocnic v kraji.

V nemocniční vstupní hale čeká zdravotnický tým, který třídí pacienty podle závažnosti jejich stavu. Lékaři mají po ruce ambulance i důležité vybavení, aby během pár minut mohli provést základní vyšetření a rozhodnout o dalším postupu.
Zároveň se starají také o lidi, které nepřivezli záchranáři sanitkami, ale do nemocnice se dopravili sami. Už nemusí bloudit po budově a řešit, na které oddělení mají zamířit.

Nový „filtr“ na pacienty, jejž lidé znají hlavně z amerických seriálů, začne nejpozději do tří let fungovat také v jihomoravských nemocnicích. Plán, s nímž přišlo ministerstvo zdravotnictví, začíná dostávat reálné obrysy. Během návštěvy Brna jej jako prioritu potvrdil i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). „Samy nemocnice urgentní příjmy chtějí, protože ve finále pomohou celému zdravotnickému systému,“ prohlásil premiér.

A jižní Morava už na uskutečnění zásadní změny v příjmu vážně zraněných pacientů začala pracovat. Hejtmanství počítá, že nové „urgenty“ s vlastními lůžky vzniknou v šesti krajských nemocnicích – Břeclavi, Kyjově, Hodoníně, Vyškově, Znojmě i Ivančicích.

K nim se přidají i Boskovice pod patronátem města. „Letos uvolníme miliony na projekty, na samotné vybudování plánujeme čerpat dotace,“ poznamenal krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

Minimálně jeden urgentní příjem pro akutní případy s nonstop provozem tak nabídnou všechny okresy, ten hlavní zůstane zachovaný ve Fakultní nemocnici Brno. Zároveň u každého bude pacientům k dispozici pohotovostní služba (mezi 16.00 a 20.00 a o víkendech od 9.00 do 16.00), která vyřeší jednodušší případy.

Přípravy? Bez zádrhelů

Například ve Znojmě, kde sídlí největší nemocnice ve správě kraje, počítají s tím, že letos zvládnou připravit dokumentaci a příští rok se pustí do práce.

„Předpokládáme, že nový urgentní příjem dokončíme v letech 2022 až 2023. Bude se nacházet v přízemí pod anesteziologicko-resuscitačním oddělením. Pokud nedojde k nárůstu počtu pacientů, který by si vynutil posílení směn, postačíme si se stávajícím personálem,“ přiblížila mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.

Nyní sanitky dovážejí pacienty na dvě místa. „Méně závažné případy na centrální příjem. Ty, kteří jsou v přímém ohrožení života, pak přímo na urgent. Nově vše půjde přes jedno místo, kde erudovaný personál po základní diagnostice určí, jestli je nutné pacienta operovat, nebo ho poslat třeba na ARO. Přes nový příjem projdou i lidé, kteří se do nemocnice dopraví sami. Zachováme zároveň klasickou pohotovost pro méně závažné případy,“ nastínila plány Veselá.

Přípravy na vznik nového urgentního příjmu už řeší také v Hodoníně. Ředitel nemocnice Antonín Tesařík žádný zádrhel nevidí. „Už jsme dokonce určili, kde centrální příjmové místo zřídíme,“ podotkl Tesařík.

Konec hádek o pacienty

Nový systém by měl předcházet podobné situaci, která nastala před dvěma lety v březnu, když všechny jihomoravské nemocnice odmítly přijmout pacienty ze sanitek. Než se záchranářům podařilo sehnat volné lůžko, kroužili po Brně několik hodin a museli zamířit do zařízení v okolních krajích.

Přestože začal fungovat systém, kam jednotlivé nemocnice hlásí aktuálně volné kapacity, situaci to zcela nevyřešilo. Až nová síť urgentních příjmů „odbavování“ pacientů výrazně zrychlí, a lékaři by se tak měli zvládnout postarat o více lidí.
A to pomůže hlavně Fakultní nemocnici Brno, které má jako jediné zařízení v kraji status traumacentra, kam sanitky sváží pacienty v přímém ohrožení života, třeba po těžkých autonehodách.

„Především v odpoledních a nočních hodinách jsme obrovským způsobem přetížení akutními stavy a stávající urgentní příjem nestačí. Nepřetržitě operujeme na pěti sálech. Větší zapojení městských a krajských nemocnic do tohoto druhu péče nám rozhodně pomůže,“ uvedl ředitel FN Brno Jaroslav Štěrba.

Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že urgentní příjmy vzniknou po celém Česku. Na konci minulého roku jeho zástupci podepsali memorandum o spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Právě jejich prostřednictvím plánuje stát investovat do nové sítě stovky milionů korun. Samotné vybudovaní urgentních příjmů si pak každý zřizovatel koordinuje sám.

JANOUŠEK OBŽALOVÁN, NEOPRÁVNĚNÉ ÚHRADY Z POJIŠŤOVNY

Policie navrhla obžalovat lobbistu Romana Janouška a další čtyři lidi kvůli neoprávněným úhradám od zdravotních pojišťoven pro firmu Chambon, uvedla Česká televize. Dozorující státní zástupce Alexandr Dadam v pátek řekl, že návrh na podání obžaloby v kauze Chambon už obdržel. Jména obviněných ale nesdělil.

Podle Dadama pětice obviněných neoprávněně od pojišťoven vylákala úhrady za laboratorní vyšetření. Škoda se pohybuje okolo 284 milionů korun. Dalších 44 milionů je ve stádiu pokusu. Pojišťovny tyto peníze nevyplatily.

„Čtyři lidé jsou obvinění z podvodu, dva k tomu čelí obvinění z nedovoleného podnikání. Pátý je obviněn z podílnictví,“ uvedl Dadam. Dodal, že v těchto dnech od policie návrh na podání obžaloby převzal. V nejbližší době obsáhlý spis prostuduje a pak rozhodne.

„Spis má 48 svazků a řadu příloh. Prostudování nějakou dobu zabere. Rozhodnuto bude v řádu několika měsíců,“ řekl Dadam. Pokud obžalobu podá, případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Janouškův advokát Lukáš Trojan řekl, že nemá k případu žádné informace. „Já o ničem nevím, navíc nejsem zproštěn mlčenlivosti,“ řek

Laboratoř Chambon zajišťovala genetické krevní testy pacientů pro řadu nemocnic. V letech 2009 až 2010 údajně inkasovala neoprávněně velké úhrady od pojišťoven. Mezi obviněnými jsou podle už dříve zveřejněných informací podnikatelé Luboš Pašek, který byl blízkým spolupracovníkem Janouška, a Petr Ullrich. Dadam k tomu uvedl, že s ohledem na presumpci neviny nebude obviněné jmenovat.

Janoušek jezdí na kole i chodí na plovárnu, zjistil při sledování soud

Policie se na laboratoř zaměřila při rozsáhlé razii v roce 2013, která skončila pádem vlády premiéra Petra Nečase, a Paškovi tehdy policisté zabavili peníze a zlato za desítky milionů.

Janoušek si odpykává trest 4,5 roku vězení za to, že úmyslně srazil ženu autem. Trest má ale nyní přerušen ze zdravotních důvodů. Incident se stal v březnu 2012 v pražské Michli, kde opilý Janoušek nejprve naboural do jiného vozu a ujel. Když s ním řidička poté chtěla situaci řešit, rozjel se proti ní a porazil ji. Žena strávila přes měsíc v nemocnici.

POLICISTA SPOLUPRACOVAL S PIRÁTY, BYL PROPUŠTĚN

Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) propustila ze služby policistu za to, že vykonával činnost ve prospěch politické strany. Kriminalista Jan Šmíd podle dřívějších informací médií pomáhal opozičním Pirátům s legislativou.

OZ Jiří Mazánek vydal rozhodnutí o propuštění ve čtvrtek. „Více informací k této věci poskytovat nebudeme,“ dodal mluvčí. Řízení o propuštění Šmída ze služby zahájil Mazánek loni v červnu. Policejní prezident Jan Švejdar už předtím řekl, že taková spolupráce je nepřípustná.

Vedoucí pirátského týmu pro vnitro a bezpečnost a poslanec Lukáš Kolářík v pátek trval na tom, že podle něj a právních expertů nebyl porušen zákon. S rozhodnutím a jeho odůvodněním se chce seznámit, po analýze případně zváží právní kroky.

„Podle mě a našich právních expertů nedošlo k porušení zákona. To, co proběhlo v médiích, že se pan Šmíd zúčastnil jako host jednání našeho resortního týmu vnitro a bezpečnost, nemůže být důvod pro pozbytí způsobilosti práce policisty. To tvrdí i nová metodika ministerstva vnitra, která byla na moji žádost zpracována,“ sdělil Kolářík.

Byly to jen konzultace, hájí se Piráti

„Je běžnou praxí, že se policisté potkávají s představiteli politických stran a konzultují legislativu. Budu se chtít s tímto rozhodnutím seznámit, zejména s jeho odůvodněním a po jeho analýze případně zvážím možné právní kroky,“ dodal.
Na spolupráci Šmída s Piráty v květnu upozornil deník Právo. Za tuto opoziční stranu byl také policista, který se zabýval finanční kriminalitou, v říjnu 2018 zvolen jako nestraník do děčínského zastupitelstva. Detektiv později prohlásil, že se již v politice nebude jakkoliv angažovat.

Okolnosti Šmídovy pomoci Pirátům řešil také bezpečnostní výbor Sněmovny. Působení Šmída u pirátské strany kriticky hodnotili zejména členové výboru za ANO, ODS a SPD. Naopak zástupce Pirátů Kolářík zdůrazňoval, že Šmíd byl v pirátském týmu pro vnitro a bezpečnost jen jako host a konzultoval novelu ohledně úpravy vedlejších přivýdělků příslušníků bezpečnostních sborů.

PREZIDENT UKRAJINY NEPŘIJAL DEMISI PREMIÉRA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl páteční rezignaci předsedy vlády Oleksije Hončaruka, která patrně souvisela se zveřejněním nahrávky s nelichotivými vyjádřeními premiéra vůči hlavě státu. Zelenskyj uvedl, že chce Hončarukovi a jeho kabinetu dát šanci pokračovat v práci, informovala agentura Interfax-Ukrajina.

„Přemýšlel jsem a zdá se mi správné dát Vám i Vaší vládě šanci, když rozhodujete v některých velice důležitých záležitostech, které trápí naši společnost,“ řekl Zelenskyj poté, co se v pátek večer osobně sešel s Hončarukem. Situaci kolem úniku nahrávky označil za „nepříjemnou“.

„Abych se vyhnul jakýmkoli pochybnostem o našem respektu a důvěře k prezidentovi, napsal jsem prohlášení o rezignaci a předal prezidentovi s právem předložit je parlamentu,“ napsal Hončaruk ve svém sdělení. O loni zvoleném prezidentu Zelenském uvedl, že je pro něj příkladem transparentnosti a slušnosti.

Na otázku agentury Reuters, zda je opravdu připravený ze své funkce odejít, premiér později řekl, že by se neměly dělat „ukvapené závěry“. Ujistil, že skutečnost, že podal demisi, nebude mít dopad na ekonomické reformy a spolupráci Ukrajiny s Mezinárodním měnovým fondem.

Hončaruk odmítl říci, zda dopisem s rezignací chtěl otestovat, zda má prezidentovu důvěru. „Neukazuje to přání předsedy vlády odstoupit, ale spíše snahu udržet se ve funkci,“ poznamenal k tomu podle Reuters kyjevský analytik Volodymyr Fesenko.

V posledních dnech se na kanálu YouTube objevilo několik nahrávek pořízených během schůzek Hončaruka s ministrem financí, šéfem ukrajinské centrální banky a dalšími vysoce postavenými státními činiteli. Na nich člověk, jehož hlas se nápadně podobá Hončarukovu hlasu, tvrdí, že Zelenskyj má primitivní představy o ekonomice a „mlhu v hlavě“. Procesy v ekonomice je mu prý třeba vysvětlovat na příkladu „nákladů na bramborový salát“.

Prezident chce vědět, kdo se setkání zúčastnil

Zelenskyj je bývalý komediální herec bez politických zkušeností. Hlavou státu se stal při loňských prezidentských volbách díky velkému hněvu veřejnosti nad korupcí v nejvyšších kruzích. Sám sebe Hončaruk nazval „ekonomickým laikem“. Později se bránil, že nejmenované „vlivné skupiny“ kompilaci částí nahrávek ze schůzek vlády sestavily tak, aby to vypadalo, že prezidenta nerespektuje. „To není pravda,“ ujišťoval premiér.

Úřad prezidenta potvrdil, že Hončarukovu demisi dostal. Zelenskyj nicméně v pátek večer uvedl, že premiérovu demisi nepřijme, protože chce dát jemu i jeho vládě šanci pokračovat v započaté práci.

Zelenskyj v pátek podle ukrajinských médií nařídil vyšetřujícím orgánům, aby vypátraly, kdo je odpovědný za zveřejnění dotyčných tajných nahrávek z jednání u předsedy vlády. Zároveň chce, aby zjistily, kdo se tohoto setkání zúčastnil.
Pětatřicetiletý Hončaruk je ve funkci teprve od loňského srpna, nominoval ho do ní Zelenskyj. Je nejmladším předsedou ukrajinské vlády, kterého kdy Ukrajina měla.

BABIŠ, METNAR: VOJÁCI ČR V IRÁKU LEGITIMNĚ

Kvůli českým vojákům v Iráku se za premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem vypravili šéf KSČM Vojtěch Filip a předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. „Naši vojáci jsou tam na základě rozhodnutí a schválení iráckou vládou. My zatím jsme tam naprosto legitimně,“ řekl ministr obrany Lubomír Metnar, který se jednání u premiéra také účastnil.

Komunisté s dalším působením českých vojáků v Iráku nesouhlasí. „Pan premiér s ministrem obrany nás informovali, že vláda Iráku zatím usnesení iráckého parlamentu nerealizovala, že tedy nerozhodla o tom, že by měli být naši vojáci staženi,“ řekl po ranním jednání na Úřad vlády Filip.

Zmiňoval rozhodnutí iráckého parlamentu, které doporučilo irácké vládě stažení spojeneckých vojsk. „Česká republika měla respektovat usnesení parlamentu Iráku a stáhnout své vojáky z mise zpět do vlasti,“ shodlo se minulý týden kolegium KSČM.

Nechci, aby naši vojáci byli považováni za okupanty, řekl Filip

„Ano, je to doporučení,“ uvedl v pátek ministr Metnar. „Požádám svého partnera, místopředsedu iráckého parlamentu, o vysvětlení toho usnesení o tom, že vojáci cizích armád, kteří tam zůstanou, budou považováni za okupanty,“ řekl předseda KSČM. „Nechci, aby naši vojáci byli považováni za okupanty,“ prohlásil Filip. Impulsem ke snaze komunistů, aby byli čeští vojáci z Iráku staženi, byla smrt íránského generála, velitele elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního a další desítky lidí v iráckém hlavním městě Bagdádu po útoků pomocí dálkově řízeného bezpilotního letounu.

„Došlo k bezprecedentnímu porušení mezinárodního práva ze strany USA,“ shodli se minulý týden komunisté, kteří tolerují Babišovu menšinovou vládu hnutí ANO a sociální demokracie.

„Nikdo nemá právo beztrestně vraždit občany jiných států kdekoli na světě. Takové právo mezinárodní společenství nezná a ani ho nemůže nikomu poskytnout. Aby se naši vojáci nestali okupanty v cizí zemi, tak by Česká republika měla respektovat usnesení Parlamentu Iráku a stáhnout své vojáky z mise zpět do vlasti. V tom nebudeme ani prvním státem Evropy, který tak učinil. To KSČM zcela oprávněně požaduje od vlády ČR,“ shodlo se vedení KSČM a šéf strany Vojtěch Filip o tom informoval i premiéra.

Na základnách v Iráku působí nyní téměř 40 českých vojáků v misi NATO a podle české vlády jsou vojáci v bezpečí a odcházet nemusejí. „V rámci naší mise jsme se nerozhodli k nějaké evakuaci,“ uvedl Babiš. Komunisté mise bez mandátu OSN dlouhodobě kritizují. Ministerstvo obrany přitom připravuje návrh, podle kterého by až 60 českých vojáků mohlo působit v protiteroristické operaci v Mali, Nigeru a Čadu. Návrh musí schválit vláda a parlament.