iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Válková odmítla rezignaci, usilovala o zmocněnkyni

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a z postu kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, neodstoupí. Podpořila ji dnes většina členů rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady – advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity – odstoupili.

„Dodržel jsem, co jsem řekl,“ sdělil ČTK Němeček. Válkovou před několika dny vyzval, aby odstoupila z postu zmocněnkyně i místopředsedkyně vládní rady pro lidská práva kvůli článku s Urválkem a postoji po zveřejnění této kauzy, jinak radu opustí sám. K němu se dnes přidal jen Smekal.

Radě předsedá Babiš

Dnešní zasedání podle informací ČTK začalo tím, že Válková radním své stanovisko vysvětlovala. Už dřív rezignovat odmítla. Premiér Andrej Babiš (ANO) jako předseda rady na jednání není. Vládní rada pro lidská práva má 25 členů. Patnáct z nich tvoří zástupci úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset lidí zastupuje veřejnost, mezi nimi byli právě Němeček a Smekal. Radě předsedá Babiš, stačí, když se ročně zúčastní dvou zasedání. Místo něj řídí jednání právě Válková. Loni poté, co se Válková stala zmocněnkyní, rezignoval na členství v radě už vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa

Válková z funkcí odejít odmítla. Vzdala se ale minulý týden své kandidatury na post ombudsmanky. Na ni ji navrhl původně prezident Miloš Zeman, nominaci pak stáhl.

Rada: Válková je přínos

„Setrvání jsem podmínila souhlasem a podporou mě v této funkci většinou členů občanské části (rady vlády). Zřejmě se mi podařilo lépe vysvětlit všechny okolnosti případu,“ řekla po jednání rady novinářům. Uvedla, že ji Němečkův odchod z rady mrzí. Na jednání se také omluvila za svá „vyjádření do médií pod vlivem emocí“ a za to, že z pragmatických důvodů vstoupila do KSČ.

„Uznáváme přínos současné zmocněnkyně vlády pro lidská práva na prosazování lidskoprávní agendy a zefektivnění činnosti Rady,“ stojí mimo jiné ve stanovisku, které dnes rada přijala. Podle mluvčí odboru lidských práv a ochrany menšin Olgy Jeřábkové pro něj hlasovali všichni členové rady, včetně Němečka a Smekala. Rada očekává, že Válková bude aktivně prosazovat lidskoprávní agendu. „Doporučujeme vládě, aby využila svých možností a v maximálně možné míře zařadila lidskoprávní agendu mezi své priority,“ uvedla v usnesení rada.

Jednání lidskoprávní rady o setrvání či odchodu Válkové, která ještě jako poslankyně ANO vede sněmovní petiční výbor, trvalo dnes přes dvě hodiny. Válková členům rady vysvětlovala svůj pohled na kauzu. Válková, která jako poslankyně ANO stojí v čele sněmovního petičního výboru, v 70. letech napsala spolu s Urválkem článek o takzvaném ochranném dohledu. Tento nástroj režim používal u propuštěných z vězení. Zákon tehdy opakovaně kritizovala Charta 77 kvůli porušování práv, zneužíval se i k šikaně disidentů. Válková dohled hájila, podle ní se měl uplatňovat u recidivistů. Zmiňovala ho v souvislosti s dnešní probační službou. Toto srovnání experti důrazně odmítli

Na Radu dorazili i Daniel Herman a Monika Šimůnková

Němeček výzvu k rezignaci Válkové zveřejnil v neděli na svém facebooku. Uvedl, že pokud zmocněnkyně z funkcí neodstoupí, odejde z rady on sám. „Chceme i s kolegy v úvodu vyzvat paní profesorku k rezignaci. Ani ne tak kvůli minulosti, jako kvůli přítomnosti,“ řekl Němeček před jednáním novinářům. Vadí mu způsob, jakým se hájila. „Myslím si, že její vyjádření poškodila pověst rady vlády pro lidská práva. A je třeba to nějakým rozhodným způsobem řešit,“ dodal. Kolik členů rady má shodný názor, ale upřesnit nechtěl. Více členů dnes podle něj bylo nerozhodných, převážila ale snaha po efektivitě rady.

Němeček na facebooku podotkl, že sice Válková jednání rady řídí docela dobře, neumí si ale představit, že by se kauza jen přešla a dál se jednalo, jako by se nic nestalo. Poznamenal, že v případech, „kde se normální lidé hroutí, určitý typ omyvatelného člověka vše vydrží“.

Na dnešní jednání dorazila i zástupkyně ombudsmanky Monika Šimůnková či bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). „Myslím si, že určité zkratky, kterými se některé věci interpretují, jsou zavádějící,“ řekl k informacím médií o článku Válkové s Urválkem.

Válková minulý týden vzdala svou kandidaturu na funkci veřejného ochránce práv. Za překážku označila své někdejší členství v komunistické straně. Na ombudsmanku Válkovou navrhl původně prezident Miloš Zeman. Nominaci pak vzal zpět. Urválka, který jako prokurátor figuroval v komunistických procesech 50. let a poslal na smrt Miladu Horákovou, prezident označil za „nejodpornější zjev československé justice“. Válková po setkání s hlavou státu řekla, že ji Zeman ve funkci vládní zmocněnkyně ale podpořil. Z postu ji může odvolat vláda. Kabinet si Válkovou v pondělí vyslechl, o jejím setrvání či odchodu ale nehlasoval, ceskajustice.cz

BABIŠ RESPEKTUJE ROZHODNUTÍ RADY O VÁLKOVÉ

Premiér Andrej Babiš (ANO) respektuje, že rada pro lidská práva ve čtvrtek podpořila poslankyni Helenu Válkovou (ANO) jako vládní zmocněnkyni pro lidská práva. Novinářům dnes řekl, že při opačném názoru rady by kabinet Válkovou odvolal. Předseda ČSSD Jan Hamáček, který v pondělí vyvolal jednání o Válkové na zasedání kabinetu, novinářům řekl, že už jeho strana vyčerpala možnosti. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ale věc nepovažuje za uzavřenou. Poslankyně na jednání rady vysvětlovala okolnosti kauzy článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Rada vlády pro lidská práva se ve čtvrtek usnesla, že uznává přínos Válkové pro prosazování lidskoprávní agendy a zefektivnění činnosti rady. Podle mluvčí odboru lidských práv a ochrany menšin Olgy Jeřábkové pro usnesení hlasovali všichni členové rady, včetně advokáta Tomáše Němečka a Huberta Smekala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kteří z rady kvůli setrvání Válkové odstoupili.

Babiš dnes připomněl, že se čtvrtečního zasedání rady, které předsedá, neúčastnil. „Bylo to na radě a všichni potvrdili, i ti, co odešli, že je to jiná kvalita, že to (Válková) dělá dobře, angažuje se, bojuje za lidská práva,“ uvedl Babiš. Dodal, že takové rozhodnutí respektuje. „Pokud by rada řekla, že nemá pokračovat, tak bychom paní profesorku odvolali,“ uvedl.
Válková svou pozici obhajovala už na pondělním jednání vlády, kam bod prosadil Hamáček. Kabinet o jejím pokračování jednal, ale nakonec nehlasoval. „My jsme víceméně vyčerpali možnosti. Pokud ANO nezmění svůj názor, tak se s tím hnout nedá,“ odpověděl dnes před zasedáním vedení ČSSD Hamáček na otázku, zda se bude kabinet z iniciativy jeho strany záležitostí znovu zabývat.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) naopak chce o věci dál mluvit. „Vypadá to, že se to hraje do autu, a to poškodí všechny,“ míní. Zmocněnec podle něj reprezentuje Česko i navenek a je důležité, aby měl autoritu a věrohodnost. „Jsem přesvědčen, že paní Válková ji ztratila,“ konstatoval při příchodu na zasedání ČSSD.

Podle Hamáčka by si měla „udělat pořádek doma“ také opoziční KDU-ČSL. Strana vystupuje razantně proti Válkové, její exiministr kultury Daniel Herman ale v hlasování rady Válkovou podpořil, řekl Hamáček. Zaorálek zdůraznil, že 15 z 25 členů rady jsou zástupci úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset zastupuje veřejnost. „Jen část je nezávislými osobnostmi. Někteří se proti tomu postavili, někteří překvapili jako pan Herman, kterému to asi nevadí, což mě udivuje vzhledem k tomu, s jakými tématy se v minulosti spojoval,“ uvedl Zaorálek.

Minulý týden se Válková po zveřejnění kauzy vzdala své kandidatury na ombudsmanku. Na ni ji původně navrhl prezident Miloš Zeman, nominaci pak stáhl. Obě pozice jsou podle Válkové odlišné, proto na veřejnou ochránkyni práv nekandiduje a zmocněnkyní zůstává. O ochránci práv rozhodují zákonodárci, zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda.

ZAORÁLEK PROTI VÁLKOVÉ, HAMÁČEK VZDÁVÁ BOJ

Premiér Babiš respektuje, že rada pro lidská práva ve čtvrtek podpořila poslankyni Helenu Válkovou jako vládní zmocněnkyni pro lidská práva. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že už jeho strana vyčerpala možnosti. Jeho stranický kolega, ministr kultury Lubomír Zaorálek, ale věc nepovažuje za uzavřenou.

Rada vlády pro lidská práva se ve čtvrtek usnesla, že uznává přínos Válkové na prosazování lidskoprávní agendy a zefektivnění činnosti rady. Podle mluvčí odboru lidských práv a ochrany menšin Olgy Jeřábkové pro usnesení hlasovali všichni členové rady, včetně advokáta Tomáše Němečka a Huberta Smekala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kteří z rady kvůli setrvání Válkové odstoupili.

Babiš v pátek připomněl, že se čtvrtečního zasedání rady, které předsedá, neúčastnil.

„Bylo to na radě a všichni potvrdili, i ti, co odešli, že je to jiná kvalita, že to (Válková) dělá dobře, angažuje se, bojuje za lidská práva,“ uvedl Babiš. Dodal, že takové rozhodnutí respektuje. „Pokud by rada řekla, že nemá pokračovat, tak bychom paní profesorku odvolali,“ řekl.

Válková ztratila věrohodnost, míní Zaorálek

Válková svou pozici obhajovala už na pondělním jednání vlády, kam bod prosadil šéf ČSSD Jan Hamáček. Kabinet o jejím pokračování jednal, ale nakonec nehlasoval. „My jsme víceméně vyčerpali možnosti. Pokud ANO nezmění svůj názor, tak se s tím hnout nedá,“ odpověděl v pátek před zasedáním vedení ČSSD Hamáček na otázku, zda se bude kabinet z iniciativy jeho strany záležitostí znovu zabývat.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) naopak chce o věci dál mluvit. „Vypadá to, že se to hraje do autu, a to poškodí všechny,“ míní. Zmocněnec podle něj reprezentuje Česko i navenek a je důležité, aby měl autoritu a věrohodnost. „Jsem přesvědčen, že paní Válková ji ztratila,“ konstatoval při příchodu na zasedání ČSSD.Podle Hamáčka by si měla „udělat pořádek doma“ také opoziční KDU-ČSL. Strana vystupuje razantně proti Válkové, její exministr kultury Daniel Herman ale v hlasování rady Válkovou podpořil, řekl Hamáček.

Válková zůstává zmocněnkyní pro lidská práva, dva členové rady rezignovali

Zaorálek zdůraznil, že 15 z 25 členů rady jsou zástupci úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset zastupuje veřejnost. „Jen část je nezávislými osobnostmi. Někteří se proti tomu postavili, někteří překvapili jako pan Herman, kterému to asi nevadí, což mě udivuje vzhledem k tomu, s jakými tématy se v minulosti spojoval,“ uvedl Zaorálek.
Minulý týden se Válková po zveřejnění informací, podle kterých údajně na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům, vzdala své kandidatury na post ombudsmanky. Na ni ji původně navrhl prezident Miloš Zeman, nominaci pak stáhl. Obě pozice jsou podle Válkové odlišné, proto na post veřejné ochránkyně práv nekandiduje a zmocněnkyní zůstává. O ochránci práv rozhodují zákonodárci, zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda.

ZEMAN: JUDr. KŘEČEK NEJLEPŠÍ PŘEDPOKLADY NA OMBUDSMANA

Prezident Miloš Zeman dnes oficiálně navrhl Poslanecké sněmovně na funkci veřejného ochránce práv Stanislava Křečka (81). Bývalý zástupce ombudsmanky, někdejší poslanec ČSSD a dlouholetý předseda Sdružení nájemníků ČR má podle prezidenta ty nejlepší předpoklady pro funkci, protože mu nechybí potřebné zkušenosti a má jasnou představu o směřování úřadu.

Zeman to uvedl v dopise předsedovi dolní komory Radkovi Vondráčkovi (ANO), který dnes Hrad zveřejnil na svém webu.
Prezident loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to ale neakceptovala.

Zeman se přesto rozhodl poslancům navrhnout Křečka do funkce veřejného ochránce práv. „I při vědomí toho, že v loňském roce nebyl podvakrát zvolen zástupcem veřejného ochránce práv, jsem pevně přesvědčen, že tento kandidát má ty nejlepší předpoklady pro výkon funkce veřejného ochránce práv. S chodem úřadu veřejného ochránce práv a s náplní jeho činnosti je podrobně seznámen, jelikož v letech 2013 až 2019 úspěšně působil jako zástupce veřejné ochránkyně práv,“ napsal Zeman.

Zájem o ochranu práv jednotlivců projevoval podle něj Křeček už v době své původní profese advokáta, kdy založil Sdružení nájemníků ČR, stal se předsedou tohoto občanského sdružení a dosud je jeho čestným předsedou. Prezident soudí, že dlouholeté profesní zaměření Křečka je nejlepším předpokladem pro výkon funkce ombudsmana, kterou je schopen zastávat ve prospěch lidí, kteří ochranu před případným pochybením veřejné správy potřebují. Zároveň by se podle Zemana v případě zvolení vhodně doplňoval s nedávnou zvolenou zástupkyní ombudsmanky Monikou Šimůnkovou.

Zeman původně na ombudsmanku nominoval poslankyni ANO a bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Ta ale nominaci odmítla poté, co vyšlo najevo, že za minulého režimu spolupracovala na odborném článku s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským. Zeman poté zvažoval, že místo Válkové nominuje poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou. „Ta však krátce před mým rozhodnutím kandidaturu odmítla,“ poznamenal dnes prezident.

Nynější veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové končí šestileté funkční období letos v únoru. Ombudsmana volí z kandidátů navržených prezidentem a Senátem poslanci. Horní komora navrhla vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Sněmovna by se k volbě mohla dostat zhruba za měsíc.

NSS ZAMÍTL DVĚ OBNOVY ŘÍZENÍ

Obnovy řízení: Soudce Bajer neuspěl s „pověřenou předsedkyní“, exsoudkyně Sedláková se spiknutím: Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Karlem Šimkou zamítl dva návrhy na obnovu kárného řízení. V jednom případě soudce namítal, že kárnou žalobu podala soudkyně, která byla funkcí předsedkyně pouze pověřena. V druhém případě pak šlo o údajné „komunálně justiční spříseženectví“ okolo Okresního soudu (OS) v Blansku.

Soudce OS v Děčíně Radomil Bajer požádal o obnovu kárného řízení, v němž byl v březnu 2017 shledán vinným z rozsáhlých průtahů. Kárnou žalobu na něj podala Zdeňka Hošková, a to v době, kdy vykovávala funkci předsedkyně OS v Děčíně z pověření předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboše Dörfla.

Soudce Bajer namítal, že kárná žaloba byla podána neoprávněnou osobou, neboť institut pověřených předsedů nemá žádnou zákonnou oporu a jakkoliv je v justici využíván, není možné takto postupovat. Předseda soudu je totiž podle Bajera orgánem státní moci a má jednat pouze podle zákona, nemůže si ho extenzivně vykládat a osobovat si pravomoci, které mu nenáleží.

Soudce Bajer odkazoval na Šámala

Z pohledu podmínek pro obnovu řízení, jak ho zná trestní řád, se podle něj jedná o novotu: původní kárný senát se totiž podle Bajera k věci vůbec nevyjádřil, nekonstatoval, že byla kárná žaloba podána oprávněným subjektem. Pokud bychom takto postupovali, mohli bychom aprobovat jakékoliv pochybení soudu, dodal Bajer, který se odkazoval i na příslušný komentář Pavla Šámala. Dále pro obnovu svědčí i nálezy Ústavního soudu, které v těchto sporných věcech rozhodly ve prospěch navrhovatelů.
Soudce Bajer také zdůraznil, že v kárném řízení se sice postupuje podle trestního řádu, ale přiměřeně. Pokud by nyní byl trestní řád naopak použit striktně, bylo by to nespravedlivé, neboť proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání. Naopak trestní řád počítá s vícestupňovým rozhodováním a větším počtem řádných opravných prostředků.

Kárný senát: Předseda věděl, s kým jedná

Podle kárného senátu však o novou, soudu neznámou skutečnost v době rozhodování případu, nešlo. Kárný senát velmi dobře věděl, kdo návrh podal, že se jednalo o soudkyni funkcí výkonem předsedkyně soudu pověřenou. Samotný předseda kárného senátu, kterým byl v roce 2017 soudce Nejvyššího správního soudu Petr Průcha, s tímto termínem pracoval v listinách, kterými se obracel na účastníky řízení. Učinil tak, jak Šimka vysvětlil, vnitřní „právní úsudek“, že mu tato skutečnost nevadí. Pro to má svědčit i to, že Průchou vedený kárný senát v březnu 2017 při rozhodnutí zaznamenal změnu, kdy Hošková již vystupuje jako předsedkyně soudu. Kárný senát tedy v průběhu celého řízení věděl, s kým jedná a jakou vlastností disponuje, konstatoval Šimka.

Ohledně námitky proti striktnímu použití trestního řádu z důvodu jednoinstančnosti kárného řízení má kárný senát za to, že není namístě obcházet vůli zákonodárce, který v roce 2008 při zavádění současného systému kárného řízení stanovil i stávající úpravu mimořádných opravných prostředků.

Soudkyně dokazovala komunální justiční spříseženectví

Dnes již bývalá soudkyně Okresního soudu v Blansku Dana Sedláková se domáhala obnovy kárného řízení nepoměrně méně sofistikovanými prostředky, kdy jako důkaz navrhovala například čtrnáctideník věnující se problémům blanenského regionu. V podstatě všechny jí navržené důkazy měly prokázat „komunálně justiční spříseženectví“, jak to popsal soudce Šimka, jehož účelem bylo zbavit ji funkce soudkyně. O talár Sedláková opravdu přišla rozhodnutím kárného senátu, ovšem proto, že svévolně měnila rozsudky mimo jakékoliv zákonné mantinely. Česká justice o případu informovala.
Jednání kárného senátu se Sedláková nezúčastnila, což odůvodnila tím, že podala námitky podjatosti jak proti kárnému senátu, tak proti i soudcům, kteří o její námitce rozhodují.

Kárný senát její návrh zamítl s tím, že se zcela míjí s důvody pro obnovu. Předseda senátu Šimka zdůraznil, že rozhodnutí, kterým byla Sedláková zbavena funkce soudkyně, posvětil i Ústavní soud. O tom Česká justice rovněž informovala.Petr Dimun, ceskajustice.cz

KISKA OTEVÍRÁ DVEŘE V SR UPRCHLÍKŮM?, SMĚR PROTI

Na Slovensku se blíží parlamentní volby. Předvolební kampaň se v posledních měsících vyostřila zejména na sociálních sítích. Vládní strana Směr-sociální demokracie zveřejnila video, v němž útočí na bývalého prezidenta a nynějšího lídra stran Za lidi Andreje Kisku. Podle strany Směr-SD chce exprezident do země přivést tisíce migrantů.

Kiska přivede tisíce migrantů, straší Směr-SD Slováky v kampani | (1:05) | video: SMER - Sociálna Demokracia
„Jako nový premiér všem ukážu, že jsme moderní a bohatá země. Přijmeme tisíce imigrantů. Máme morální povinnost pomoci těmto a podělit se s nimi o naše bohatství,“ tvrdí hlas podobný exprezidentovi a šéfovi nové strany Za lidi Andreji Kiskovi ve zesměšňující videonahrávce, kterou v kampani Směr-SD zveřejnil.

Nahrávka je doplněna o záběry afričanů, které mají navodit uprchlickou krizi. Té Slovensko nečelilo ani v roce 2015, kdy do některých členských zemí EU proudily davy běženců. Díky migrantům budou podle videa Slováci pracovat jen do středy. „Neberte nám lidskou důstojnost,“ vzkazuje video Kiskovi a vyzývá voliče, aby jeho údajnou vizi nepomáhali naplnit.

Směr-sociální demokracie (Směr-SD) vystupuje i proti dalším politickým uskupením. V jiném videu zase imituje šéfa opoziční strany Svoboda a solidarita Richarda Sulíka s tvrzením, že ten naopak zavede šestidenní pracovní týden a že zruší polovinu státních svátků.

Do parlamentu míří 9 stran

Podle slovenských médií Směr-SD, jehož popularita klesá a vládní koalice pod jeho vedením by podle sondáží už nezískala většinu ve sněmovně, kontroverzními videonahrávkami přitvrdil a nemá problém uchylovat se k šíření falešných informací

Směr-SD v kampani také zmiňuje zvyšování platů zaměstnancům či příspěvků rodinám za současné vlády. Tvrdí rovněž, že volby rozhodnou o tom, zda země zůstane sociálním státem nebo uspěje alternativa, která bude sestavena na úkor lidí, jež se bez pomoci a solidarity neobejdou.

Volební preference před parlamentními volbami na Slovensku

Například Kiska v reakci zveřejnil otevřený dopis expremiérovi a šéfovi Směru-SD Robertu Ficovi, ve kterém napsal, že za 12 let svého vládnutí Fico umožnil zlu ovládnout Slovensko a že sám zlo šíří. V celém dopise Kiska Ficovi tykal, protože si prý před lety potykali, v jeho závěru však exprezident napsal, že bývalému premiérovi bude do budoucna vykat.
Směr v průzkumech sice vede, ale jeho podpora klesá. Podle lednového průzkumu agentury AKO pro televizi TA3 podpora Směru-SD dosáhla 17,7 procenta. Na druhém místě skončila krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) s podporou 11,7 procenta před třetí stranou Za lidi se ziskem 10,4 procenta. Křesla ve sněmovně by si podle sondáže rozdělilo dohromady devět stran a koalic. Volby na Slovensku budou 29. února.
Pokles vládní strany potvrdila i další sondáž, ve které zároveň posílila krajně pravicová LSNS. Nejnovějš průzkum veřejného mínění zpracovala agentura Focus vypracovala dříve v tomto měsíci na objednávku koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS)/Spolu.

oučasná koalice nejspíše většinu nezíská

Podporu Směru vyjádřilo v průzkumu 18,7 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů, v prosinci preference strany dosáhly 19,6 procenta. Na druhém místě skončila LSNS, která si polepšila na 13,6 procenta z prosincových 11,8 procenta.
Za LSNS, která se kriticky vyjadřuje například vůči NATO a Romům a hlásá boj proti korupci a politické mafii, následovala koalice PS/Spolu (10,5 procenta) s těsným náskokem před novou stranou Za lidi (10,3 procenta) exprezidenta Andreje Kisky.

Blízko pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách stranám zaručuje vstup do parlamentu, skončilo v tomto průzkumu hned několik subjektů. Mezi nimi jsou vládní Slovenská národní strana s podporou 5,1 procenta, dále opoziční Svoboda a Solidarita (5,4 procenta) a neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (šest procent).I tento průzkum mezi více než tisícovkou respondentů potvrdil, že stávající tříčlenná koalice by nezískala ve sněmovně většinu.

ELEKTRONICKÉ DÁLNIČNÍ ZNÁMKY ZA MILIARDU?

Již několik dní se mluví o tom, že „e-shop“ pro elektronické dálniční známky by měl podle plánů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) stát něco přes 400 milionů korun. Protikorupční bojovníci, IT specialisté a řada dalších lidí v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se kvůli tomu diví až zlobí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) hasí téměř půlmiliardový průšvih. Jenže to není vše, SFDI vypsalo další soutěž – tentokrát na zajištění prodejních míst na elektronické dálniční známky. Cena? Dalších 477 milionů bez DPH na 5 let. V případě prodloužení o dalších 5 let pak 926 milionů. Účet za zřízení elektronických dálničních známek v současném rozložení vyšplhá přes miliardu.

Nejen smlouva na zajištění „e-shopu na prodej dálničních známek“ za zhruba 400 milionů korun, ale také další – tentokrát už veřejná zakázka na “Výběr časového poplatku za užití zpoplatněné pozemní komunikace na obchodních místech a zajištění jejich provozu“. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky včetně vyhrazené změny závazku dle § 100 zákona činí 926.000.000,- Kč bez DPH, bez vyhrazené změny závazku tato předpokládaná hodnota činí 477.000.000,- Kč bez DPH,“ píše se v zadávací dokumentaci. Onou „vyhrazenou změnou“ je myšleno případné opční prodloužení o dalších 5 let. Termín pro podání nabídek byl do 18. prosince. Na profilu Státního fondu dopravní infrastruktury je zakázka stále vedena jako neukončená. Společnost Asecco, která již uzavřela smlouvu na onen zmiňovaný „eshop“ již pro zadavatele vytvořila “interaktivní uživatelský prototyp pro EDZ (elektronickou dálniční známku – pozn. red.). Smlouva ze srpna 2019 zní na 250.000 bez DPH. Pokud tedy sečteme všechny dosud známé částky 400.313.557 bez DPH za „eshop“, předpokládanou částku 477.000.000 korun bez daně za prodej na obchodních místech a již zaplacených 250.000 za prototyp, dostaneme se na celkovou sumu 877.563.557,- Kč bez DPH. S daní je to pak přes 1 miliardu (1.061.851.903 korun). A to lze předpokládat, že dosud nejsou známy všechny dílčí zakázky na tomto projektu.

Nejzávažnější na celém případu okolo elektronických dálničních známek je však skutečnost, že podle zjištění projektu Hlídač státu, který se specializuje na dohled nad veřejnými zakázkami, lidé připravující tendry zřejmě porušili zákon. Zakladatel Hlídače státu Michal Bláha to zjistil při sérii čtvrtečních jednání na ministerstvu dopravy a ministerstvu vnitra.
Právě na ministerstvu vnitra působí Odbor hlavního architekta eGovernmentu (OHA), který je pověřený koordinací rozvoje eGovernmentu v celé veřejné správě. Podle svého poslání má provádět kontrolu a schvalování významných ICT projektů, poskytuje konzultace, podporu a expertní služby ostatním subjektům veřejné správy, řídí rozvoj sdílených služeb eGovernmentu a stanovuje principy a standardy pro oblast ICT. Jeho zaměstnanci posuzují všechny plánované IT systémy s rozpočtem vyšším, než 30 milionů korun. Podrobně jsme psali třeba o tom, že v roce 2017 Vnitro schválilo velké IT zakázky za 25 miliard

SFDI nemůže začít platit za smlouvu na „známkový eshop“

Ředitel odboru Petr Kuchař Ekonomickému deníku potvrdil, že žádost o stanovisko jeho odboru k projektu “Elektronický systém časového zpoplatnění“ obdrželi jeho podřízení 27. listopadu 2019. A od té doby je v procesu schvalování. Poslední žádosti z OHA směrem k ministerstvu dopravy byly poslány před týdnem, 9. ledna. Přesto na začátku tohoto týdne ministerstvo dopravy samo vydalo tiskovou zprávu, v níž oznámilo uzavření smlouvy. Podle Kuchaře je však podstatným faktem, že zadavatel nesmí vydat peníze na projekt, který nebyl schválen jeho odborem.

Michal Bláha navíc upozorňuje na další skutečnost, kterou přiznali sami lidé ze SFDI ve své tiskové zprávě. A to, že zakázka nebyla zadána v klasickém výběrovém řízení s odkazem na existenci utajovaných skutečnostní v zadávací dokumentaci. „SFDI se pravděpodobně z časových důvodů rozhodl postupovat mimo zadávací řízení otevřené všem a oslovit pouze vyvolené dodavatele, které si sám vytipoval. Odůvodněním pro nestandardní postup měl být podle tiskové zprávy SFDI § 29 písm. b) bod 3 ZZVZ, kde se uvádí: „Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, b) jestliže by došlo k vyzrazení utajované informace zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.“ Právě zvýrazněnou část lidé ze Státního fondu dopravní infrastruktury zřejmě zcela ignorovali. „SFDI ve své zprávě ještě navíc přiznává, že opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ provedl (část dokumentace poskytl pouze dodavatelům s prověrkou). SFDI tak svým vlastním postupem dokazuje, že použití výjimky nebylo oprávněné. SFDI ale raději vůbec nespecifikuje, které části dokumentace a proč vlastně utajuje,“ upozorňuje ve svém textu Bláha.

Podle něj navíc ministr dopravy Vladimír Kremlík porušil nařízení vlády, podle kterého musí ministři a vedoucí ústředních správních orgánů informovat vládu před uzavřením smlouvy o nadlimitních veřejných zakázkách, které budou uzavřeny na základě některé z výjimek.

Proč nebyli osloveni velcí hráči s prověrkou?

Zpochybňuje také výběr oslovených firem a upozorňuje na skutečnost, že nebyly osloveny další opravdu velké firmy, které splňují podmínku bezpečnostní prověrky od Národního bezpečnostního úřadu. „SFDI uvádí, že oslovilo pět dodavatelů, z nichž si tři vyzvedli podklady a pouze dva podali nabídku. Jedná se o firmy ADASTRA, s.r.o., Asseco Central Europe, a.s., KOMIX s.r.o., ČD – Informační Systémy, a.s. a AUTOCONT a.s.

Postup SFDI je podle Hlídače státu zvláštní z několika důvodů:
• nebylo uveřejněno, jakým způsobem byl výběr vyvolených firem proveden (více o tomto výběru napíšeme v dalších článcích),
• u některých uvedených společností lze pochybovat, zda mají dostatek kapacit a zkušeností zvládnout obdobný projekt, což se ostatně projevilo v nepodání nabídek,
• pokud se některé oslovené firmy rovnou odmítly tendru účastnit, bylo možné oslovit jiné, což se ale nestalo,
• vůbec nebyli osloveni velcí hráči na trhu IT pro státní instituce např. IBM, ICZ, Atos IT Solutions and Services, Tesco SW, NESS, Hewlett Packard, Oksystem – všechny tyto firmy mají také bezpečnostní prověrku požadované (nebo vyšší úrovně) a mohly vytvořit soutěžní prostředí.

• SFDI na svých stránkách uvádí, že státní podnik CENDIS s.p. nemohl informační systém vytvořit, protože nemá bezpečnostní prověrku. To však není pravda: CENDIS s.p. má stejnou úroveň prověrky jako oslovené firmy na stupni Důvěrné – viz stránky NBÚ (stupeň utajení pro seznamování se s utajov. informacemi).
Proč byl tendr utajován? Značky tajných služeb a GIBS

Zajímavostí beze sporu je, že celý tendr, který ministrovi Kremlíkovi způsobil nevídané lapálie, byl chystán před koncem roku, což je vždycky více na očích těch, kteří se o veřejné zakázky zajímají, než obvykle, ale především to, že část zadávací dokumentace byla v režimu „Důvěrné“ podle klasifikace utajovaných skutečností. Co je na dálničních známkách tak citlivého?

Registrační značky vozidel, které používají tajné služby. „Zpravodajské služby a bezpečnostní složky uplatnily požadavky týkající se krycích dokladů a evidenční ochrany vozidel, které používají. Zároveň jsme společně požadovali zajištění systému vkládání evidenčních údajů tak, aby nebylo krytí našich vozidel zjistitelné. Tyto požadavky jsou mimo jiné v souladu se zákony 153/1994 o zpravodajských službách a 154/1994 o Bezpečnostní informační službě,“ uvedl mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha. „V žádném případě se žádná ze zpravodajských nebo bezpečnostních složek nepodílela na výběru či doporučení konkrétního dodavatele. Na základě zmíněných požadavků bezpečnostní složky pouze navrhly oslovit firmy, které mají zkušenosti s daným řešením nebo jsou již seznámeny s technickým řešením a splňují podmínky pro seznamování se s informacemi v příslušném stupni utajení, přičemž aktuální zadávací dokumentace by byla předána jen ministerstvem dopravy vybranému dodavateli,“ dodal mluvčí BIS. Podle něj smyslem požadavků zpravodajských a dalších bezpečnostních složek je především ochrana příslušníků zpravodajských a dalších bezpečnostních složek a jejich životů. „Poskytnutí extrémně citlivých údajů neprověřené firmě bez řádné bezpečnostní prověrky by bylo z bezpečnostního hlediska zcela nepřijatelné,“ dodal Ladislav Šticha.

Z materiálů uveřejněných v legislativní knihovně vyplývá, že další připomínky k registru svých vozidel vznesla také Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Pro ozbrojený bezpečnostní sbor, kterým je zejména GIBS, Policie České republiky a zpravodajské služby představuje zavedení informačního systému Státního fondu dopravní infrastruktury velmi závažnou komplikaci z hlediska problematiky krycích státních poznávacích (registračních) značek používaných na vozidlech při provádění služebních činností v režimu zákonného utajení. Stávající praxe neumožňovala odkrytí identity vlastníka vozidla. Zaevidováním vozidel osvobozených od zpoplatnění v informačním systému Státního fondu dopravní infrastruktury dojde k rozkrytí příslušnosti vozidel k ozbrojenému bezpečnostnímu sboru (Ministerstvu vnitra) a použití krycích státních poznávacích značek. Celkový složitý systém nezbytné konspirace těchto vozidel tak pozbývá smyslu,“ uvádí se v zásadní připomínce k chystanému informačnímu systému elektronických dálničních známek ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Zástupci inspekce upozorňují, že dojde k navýšení jejich rozpočtových prostředků, neboť úhrady za zpoplatnění komunikace budou probíhat ze zvláštních finančních prostředků. „V případě užití vozidla ve zvláštním režimu (např. při provádění zkoušek spolehlivosti) bude muset být poplatek uhrazen ze zvláštních finančních prostředků. Současně s tímto dojde k požadavku navýšení rozpočtových prostředků GIBS,“ uvádí se v materiálu.

Již zmiňovaná Bezpečnostní informační služba navrhuje, aby se zákonem zprostily od poplatku všechna vozidla, která jsou ve službách státu. „Dojde tak k významné úspoře jak finanční, tak časové, když nebude nutné každoročně řešit u každého státního orgánu zvlášť hrazení časového poplatku (stejně je hrazen z prostředků státního rozpočtu a jde fakticky o přesun finančních prostředků z jednotlivých kapitol). Státní orgány by tak pouze oznamovaly pořízení nového vozidla nebo pozbytí jeho vlastnictví,“ navrhuje konstruktivní připomínku kontrarozvědka.

Tato povinnost by se samozřejmě nevztahovala na vozidla, které tajné služby používají, ale které jsou tzv. „zakryté“ tedy registrovány na krycí firmy, aby nebylo poznat, že patří tajným službám. Jiří Reichlm, ceskajustice.cz

HLEDAJÍ SE NOVÍ STÁTNÍ TAJEMNÍCI

V roce 2020 končí funkční období většině státních tajemníků, kteří podle služebního zákona řídí personální agendu jednotlivých ministerstev. Jedná se o ty úřady, kde státní tajemník setrval po celou dobu svého pětiletého mandátu. Vláda se zatím chystá vyhlásit výběrová řízení na státní tajemníky čtyř ministerstev a Úřadu vlády. Návrh na vyhlášení výběrového řízení na pozici státního tajemníka projedná vláda u ministerstev vnitra (Jiří Kaucký), kultury (Zdeněk

Novák), obrany (Petr Vančura), místního rozvoje (Zdeňka Pikešová) a také na Úřadu vlády (Petr Špirhanzl).
Podmínkou pro to, aby se zájemce mohl ucházet o post státního tajemníka, je vedle vysokoškolského vzdělání, znalosti jazyka a bezúhonnosti také příslušná bezpečnostní prověrka a specifická kariérní minulost ve státní správě či samosprávě.

Vedle státních tajemníků samotných se tak mohou hlásit i „odborní“ náměstci ministrů, ředitelé sekcí a odborů, vedoucí úřadů organizačních složek státu, ředitelé krajských a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Za podmínky, že uchazeč v uplynulých osmi letech, a to nejméně po dobu čtyř let vykonával ve vedoucí funkci v organizační složce státu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle §5 zákona o státní službě.

Brzy se bude vyhlašovat výběrové řízení u státních tajemníků ministerstev spravedlnosti (Jan Lišák), školství (Jindřich Fryč) a životního prostředí (Jan Landa). Post státního tajemníka je pro dobrý chod úřadu klíčový, což ukázal případ bývalého státního tajemníka ministerstva zdravotnictví. Toho veřejně, a dlouho bezúspěšně, vyzývali k odstoupení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a posléze i premiér Andrej Babiš. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO NENÍ JEN O STŘELBĚ

Muži v Londýně musí bojovat s vrahem pomocí kosti narvala a hasicího přístroje: Ústavní právo bránit svůj život a život jiného zbraní neznamená ukotvení práva na střelbu, nýbrž právo na účinnou obranu života bez trestních sankcí i předmětem, který může sloužit jako zbraň. Uvedli to někteří senátoři na jednání ústavně-právního výboru v souvislosti s návrhem na změnu Listiny práv a svobod. Jiní nesouhlasí: Je to riskantní zásah do Ústavy, kvůli kterému nebude možné bránit se při znásilnění střelbou. Frekventovaným argumentem byl kel narvala.

Diskuse, při které příznivci i odpůrci zakotvení práva bránit svůj život a život jiného zbraní do Listiny základních práv a svobod setrvali na svých dlouhodobých pozicích, se odehrála tuto středu na 18. jednání ústavně-právního výboru Senátu. Novelu navrhuje skupina senátorů.

Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, se má dle návrhu změnit takto: V čl. 6 odst. 4 se na konci vkládá nová věta, která zní: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“.

Podle předkladatele senátora Martina Červíčka (ODS) návrh jednoduše zavádí explicitní právo na ochranu života, přičemž úpravu nakládání se zbraněmi ponechává na běžný zákon, který tímto nebude možné „vyprázdnit“.
Bude povoleno bránit se zbraní znásilnění?

Podle zpravodajky návrhu senátorky Anny Hubáčkové (zvolena za KDU-ČSL) však Listina jako základní předpis státu má být měněna jen v případech nejvyšší potřeby. A to podle tento případ není: „Symbolické gesto není tím, čím se má do Ústavy zasahovat,“ uvedla. Podle jejích dalších slov ani doplnění Listiny podle navrhovatelů nedojde k rozšíření práv občanů, naopak spíše k jejich zúžení a pokud jde o tzv. evropskou odzbrojovací směrnici, ta musí být tak jako tak transponována. Poté senátorka doporučila návrh zamítnout.

Na senátorku Hubáčkovou navázal s nesouhlasným stanoviskem senátor a právník Jiří Dienstbier (ČSSD), podle kterého jde o zásadní věc a zásah do Ústavy, kdy by se jakákoli změna měla pečlivě zvažovat i z hlediska katalog práv a svobod. Proto požádal o stanovisko sedm ústavních právníků, mimo jiné například docenta Gřivnu. Podle Jiřího Dienstbiera pokud se změna předkládá, měla by mít účel, obsahovat a přinášet opravdu změnu. Jenže když se na návrh podíváme, tak se navrhuje něco, co už je v článku 4 Listiny obsaženo, uvedl senátor Jiří Dienstbier.

Dalším problémem je podle něho institut nucené obrany a jednání v krajní nouzi, protože současný návrh míří jen na obranu života, nikoli jiných důležitých zájmů. Nejde o rozšíření práv a experti se shodují, že návrh obsahuje riziko, když jmenuje jen právo bránit život: Je podle navrhovaného ustanovení povoleno bránit se se zbraní znásilnění?, vznesl senátor otázku. Podle jeho slov návrh bourá dnešní meze nutné obrany. Sami autoři však říkají, že není třeba nic měnit, takže tato změna je deklaratorní, tím pádem zbytečná, a navíc může být ohrožující, řekl Jiří Dienstbier, podle které návrh postrádá atribut nezbytnosti.

Nechci se dostat do situace, že budu shánět kost narvala!

Podle slov Jiřího Dienstbiera právě docent Gřivna upozorňuje, že zbraní může být cokoli, co může sloužit jako zbraň. „Proto k zákazu držet zbraň nemůže dojít, i kdyby bylo zakázáno držet nože, neboť nelze zakázat nosit na veřejnosti jakýkoli předmět, který může posloužit jako zbraň,“ uvedl doslova senátor Jiří Dienstbier, podle kterého změny Ústavy nemají sloužit k vysílání politických vzkazů a symbolů.

Na otázky nezbytnosti reagoval další právník, a to senátor Zdeněk Hraba (za STAN), který upozornil, že ústavní zákony nepodléhají posuzování kritériem nezbytnosti a neprovádí se k nim RIA. „Přímá volba také nepodléhala kritériu nezbytnosti,“ upozornil senátor, podle kterého je předložený návrh o rozšíření práv o další právo. „Pokud by bylo ustanovení vykládáno tak, že při znásilnění se nelze bránit zbraní, tak by šlo o výkladovou zvůli,“ zdůraznil senátor Zdeněk Hraba.

Poté se senátor vyjádřil k principu, že zbraní může být cokoli, nejen střelná zbraň, na kterou má zbrojní průkaz tři sta tisíc lidí. Upozornil na tendence v některých evropských zemích zcela zakazovat nože, pepřové spreje nebo cokoli – pokud člověk neprokáže, že věc nemůže sloužit jako zbraň, nesmí u sebe předmět mít. „Nechci se dostat do situace, že budu shánět kost narvala! Proto návrhu vyslovuji podporu,“ řekl senátor Hraba. Kostí narvala musel loni v listopadu bránit lidi před vrahem v Londýně polský kuchař. Strhl kel ze zdi a šel s ním na muže, který nožem zabil dva lidi, zatímco druhý na vraha použil hasící přístroj.

Názor lidu v. názor lidu

Do přestřelky se senátorem Jiřím Dienstbierem se pak dostal předseda ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD): „Jako trestní právník určitě nesouhlasím, že by navrhovaná věta měnila náhled na nutnou obranu,“ řekl s připomenutím divokých devadesátých let, poznamenaných vraždami, únosy nebo vydíráním a vybíráním výpalného. „Vezmeme-li lidem právo na zbraň, zbraně bude mít jen ilegální zločin. Nutná obrana spočívá i v obraně jiného,“ upozornil na obsah návrhu.

„Mě jako senátora zajímá názor lidu,“ dodal s tím, že se mu senátor Dienstbier nemá za toto prohlášení co smát: „Můžete se ušklíbat a smát, jak chcete, já jsem se při vašem projevu nesmál,“ řekl směrem k senátorovi Dienstbierovi.
Senátor Jiří Dienstbier pak uznal, že RIA se na ústavní zákon opravdu nevztahuje, ale obecně je v jednacím řádu, upozornil. „Usmál jsem se při zmínce o vůli lidu. Já znám spoustu lidu, který návrh naopak nepodporuje,“ řekl a znovu upozornil na interpretační rizika.

Jsme bezpečná země, tak jak to vysvětlíme v zahraničí?

Podle senátora Martina Červíčka návrh posiluje pozici vůči zahraničí. Podle senátora Michaela Canova (STAN+SLK) se z hlediska odpůrců návrhu žádné argumenty nezměnily. „Já chci, aby to bylo přijato. Postup na úroveň ústavního pořádku je významný,“ řekl.

Z pozice předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pak vystoupil senátor Pavel Fischer (NK). Senátor přednesl čtyři výchozí body, aby pak položil otázku. Předně podle jeho slov „se zdá, že žijeme v zemi, kde máme důvěru v ozbrojené síly“. Za druhé „nemáme příklady špatného nakládání s občany, kteří mají zbraň“. Dále žijeme v době, kdy se rychle mění technologie i bezpečnostní situace a naposledy žijeme v otevřené ekonomice i v otevřené zemi. Podle slov senátora jsme tedy „zabezpečená společnost“.„Jak tu změnu budeme vykládat v zahraničí?, položil otázku senátor Pavel Fischer s varováním, abychom si nevytvořili problém.

Tak, že se odmítáme bránit rohem narvala

V závěru promluvil prezident spolku Liga Libe Pavel Černý, který obratem reagoval. Podle jeho slov vyšleme naopak do zahraničí signál, že nechceme skončit jako země, kde odzbrojují občany, kde lidé u sebe nesmí mít ani nabroušenou tužku a svůj život brání narvalím rohem. Budeme vypadat jako země, kde politici chtějí zabezpečit občany,“ řekl Pavel Černý.

Podle senátora Antla naopak nové ustanovení pomůže v soupeření s legislativou EU a podle senátora Červíčka to s mezinárodní bezpečností jako disciplínou vůbec nesouvisí. Návrh na doplnění Listiny o právo na obranu života byl poté přijat osmi hlasy proti dvěma nesouhlasným, jeden senátor se zdržel. Irena Válová, ceskajustice.cz

OBĚTI KRIMINALITY ČEKAJÍ NA PENÍZE OD STÁTU

Kvůli výkladu NSS čeká nárok obětí kriminality na peníze od státu úprava: Nárok na peněžitou pomoc od státu by opět měly mít oběti trestných činů výhradně při zhoršení jejich sociální situace. Vyplývá to z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Předloha v souvislosti s evropskými předpisy ale zejména upravuje zákon o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, konkrétně zajišťování majetku.

O části novely týkající se mezinárodní justiční spolupráce při zajišťování majetku Česká justice podrobně informovala.
Česká republika musí implementovat evropskou směrnici o vzájemném uznávání příkazů k zajištění majetku a příkazů ke konfiskaci majetku v trestním řízení. Soudy budou povinně upozorňovat i cizince, že jako poškození mohou vznést nárok na majetek v ČR a stát bude zajišťovat majetky v ČR podle rozsudků zahraničních soudů, informovala už dříve Česká justice.

Navrhovanou změnu u peněžité pomoci zdůvodňuje ministerstvo spravedlnosti problematickým výkladem jednoho z ustanovení. Nejvyšší správní soud podle podkladů loni v lednu uvedl, že oběti nemusejí zhoršenou sociální situaci prokazovat. Pro nárok na tuto pomoc postačí, že doloží rozhodnutí soudu, kterým jim přiznal náhradu škody nebo nemajetkové újmy, stojí v důvodové zprávě.

„Přitom smyslem institutu peněžité pomoci je od jeho zavedení do českého právního řádu zmírnění zhoršené sociální situace, do které se oběť dostala v důsledku spáchání trestného činu,“ uvedlo ministerstvo

Nejvyšší správní soud podle něj v podstatě nařídil státu nahrazovat peněžitou pomocí „všechny možné a myslitelné majetkové škody a nemajetkové újmy, pokud o nich soud pravomocně rozhodl“. Prakticky to podle důvodové zprávy znamená, že i v případech, kdy by oběť měla nárok na paušální částku 10.000, nebo 50.000 korun, může dostat bez dalších podmínek až 200.000 korun.

Na 10.000, nebo 50.000 korun má podle zákona o obětech trestných činů nárok člověk, jenž doloží újmu na zdraví, nebo těžkou újmu na zdraví, která mu zhoršila sociální situaci. Až 200.000 korun může obdržet v případě, že navíc doloží i ztrátu na výdělku nebo náklady související s léčbou.

„Přijetí navržených změn v části páté naopak bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet, neboť bude stanoveno na jisto, že oběti trestných činů mají buď nárok na vyplacení paušální částky, nebo na úhradu nákladů spojených se ztrátou na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, jen za podmínky, že se prokáže, že v důsledku spáchání trestného činu došlo k zhoršení jejich sociální situace. Nebude proto možné, aby oběť pouze poukázala na pravomocný rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o náhradě škody nebo nemajetkové újmy a domohla se automatického vyplacení zde uvedené částky až do výše limitu uvedeného v § 28 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 45/2013 Sb.,“ citovala Česká justice důvodovou zprávu už loni v souvislosti s návrhem ceskajustice.cz

V SR ZATKLI PROKURÁTORA TRNKU, NECHAL SE PODPLÁCET KOČNEREM

Slovenská policie si došlápla na dalšího koně ze stáje mafiána Mariana Kočnera. V souvislosti se zneužíváním pravomoci zadržela a obvinila bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku. Ten v poslední době proslul především díky nahrávce, ve které mu Kočner sprostě nadává. Jde už o druhé Trnkovo stíhání.

Policie bližší informace k nejnovějšímu obvinění zatím neuvedla. Podle slovenských médií případ souvisí s uniklou nahrávkou z Trnkovy kanceláře, která zachytila rozhovor Trnky ještě jako generálního prokurátora s tehdejším ministrem financí Jánem Počiatkem. Rozhovor byl kromě jiného o vleklém soudním sporu o ochranné známky státní loterijní firmy Tipos. Podle nahrávky pořízené patrně v roce 2009 Trnka slíbil Počiatkovi podporu pro jeho postup v kauze firmy Tipos, kterou řídí ministerstvo financí.

Tipos tehdy po prohraném sporu uzavřel s kyperskou firmou Lemikon dohodu o urovnání a na účet Lemikonu poslal v roce 2008 první splátku v přepočtu zhruba 407 milionů korun. Kvůli tomu se opozice tehdy neúspěšně pokusila ve sněmovně odvolat Počiatka z funkce.

Po medializaci aféry stát narychlo měnil zákony, což umožnilo bez svolení soudu pozdržet vyplacení dalších peněz Lemikonu kvůli mimořádnému dovolání generálního prokurátora. Po sérii soudních sporů Tipos v kauze proti Lemikonu nakonec loni u nejvyššího soudu uspěl.

Na zmíněné nahrávce Počiatek také hovořil o tom, že tehdejší šéf koaliční Slovenské národní strany (SNS) Ján Slota se s premiérem a předsedou vládní strany Směr-sociální demokracie Robertem Ficem nepodělil o zisk z kontroverzního prodeje emisních povolenek, které stát převedl na soukromou firmu pod cenu.

Národní kriminální agentura (NAKA) Trnku obvinila už v prosinci, a to ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Trnka totiž podle policie před vyšetřovateli zatajil nahrávku odposlechu v korupční aféře zvané Gorila. Kauza se týká uplácení politiků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006 výměnou za vliv společnosti na privatizaci a na chod některých podniků.

Trnka byl generálním prokurátorem v letech 2004 až 2011, poté dál pracoval na generální prokuratuře. Policie podle serveru HN Online soudí, že nahrávku zatajil s úmyslem získat majetkový prospěch pro sebe i Kočnera.

Obchodování s kompromitujícím záznamem dokazují i odposlechy Trnkova rozhovoru s Kočnerem, ve kterém slovenský mafián nadává prokurátorovi do „nebetyčných kok*tů“ kvůli snaze vydírat nahrávkou spoluvlastníka skupiny Penta Jaroslava Haščáka.

Už loni se také na veřejnost dostalo video, kterak Trnka ve své kanceláři instaluje s Kočnerem skrytou kameru. Ta pak zachytila třeba i debatu o tom, jak Slota „oholil Fica při emisích“.

Zatčení Dobroslava Trnky:

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila zadržení Trnky za průlom. „Zpráva o zadržení jednoho z bývalých nejmocnějších mužů ve státě, Dobroslava Trnky, je pro spravedlnost na Slovensku průlomová. Úkolem prokuratury, soudů a policie i nadále zůstává vypořádat se s těmi z vlastních řad, jejichž kredit vyvolává oprávněné pochybnosti veřejnosti a snižuje autoritu a důvěryhodnost těchto institucí,“ uvedla Čaputová.

Premiér Peter Pellegrini jej chápe jako jasný signál, že v zemi platí princip „padni komu padni“ a slovenská policie a prokuratura budou dál postupovat vůči každému stejně spravedlivě. Opozice pak zadržení Trnky sice uvítala, podle ní to však policie měla udělat mnohem dříve a měla také zadržet Počiatka a další lidi spojované s Kočnerovými nekalými praktikami.

Mimo službu Trnku postavili už na konci října. Z publikovaných záběrů se dá soudit, že byl zadržen ve svém domě v obci Hamuliakovo nedaleko Bratislavy, napsala agentura TASR. Další Kočnerova spojka v justici, někdejší tajemnice ministerstva spravedlnosti Monika Jankovská se po rezignaci vrátila na pozici soudkyně, čelí však dvěma disciplinárním řízením a soudit nemůže.

Marček se u soudu přiznal k vraždě a popsal, jak novináře Kuciaka zastřelil

Sám Kočner kromě několika případů ekonomické kriminality čelí také obžalobě z objednání předloňské vraždy novináře Jána Kuciaka. Soudní líčení nyní probíhá v Pezinku.

K vraždě mladého investigativce a jeho snoubenky Martiny Kušnírové už se přiznal jeden z obviněných Miroslav Marček. Ostatní ze čtveřice, tedy Kočner, Tomáš Szabó a Alena Zsuzsová vinu odmítají. Bývalý šéf slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth pak ve středu před soudem přiznal, že zorganizoval sledování Kuciaka a dalších reportérů.

ASAD: NA ŽIVOTEM V IS BDĚL MOCNÝ ÚŘAD

Opuštěné kanceláře kdysi mocného Islámského státu vydaly nové důkazy o tom, jak teroristé spravovali svůj chalífát. Podle dokumentů získaných v syrské Rakce dohlížel nad děním v organizaci mocný úřad, který rozhodoval o životě a smrti občanů. Nyní mohou doklady posloužit u soudů se zajatými islamisty. A to i těch ze Západu.

„Obžalovaný se přiznal, že po hádce s dítětem proklel Alláha. Řekl ‚k čertu s Alláhem‘ - nechť se Alláh smiluje. Proto ho s Alláhovou pomocí odsuzujeme k smrti, férovému trestu za jeho skutky,“ stojí v rozsudku vydaném v syrské Rakce v dobách, kdy ještě patřila do Islámského státu.

Zápis ze soudního přelíčení vydal tamní Úřad pro spravedlnost a stížnosti. Ten byl zřejmě mnohem mocnějším orgánem dnes už poražené teroristické organizace, než její členové dávali veřejně najevo. Ústředí podle šířené propagandy mělo řešit jen prohřešky samotných bojovníků IS. Ve skutečnosti však tento úřad vydával vše, od rozsudků přes zatykače až po úmrtní a oddací listy.

A na území chalífátu v Sýrii i Iráku dohlížel také na denní život jeho občanů třeba tím, že reguloval používání telefonů či satelitů a hlídal dodržování náboženských svátků. Ukazují to alespoň skoro tři stovky dokumentů, které se podařilo získat syrsko-americké neziskové organizaci SJAC (Syria Justice and Accountability Center).

V provincii Rakká - někdejší metropoli IS, kterou dobyli Kurdové po pětiměsíční bitvě v roce 2017 - je z opuštěných kanceláří radikálů nashromáždil tamní aktivista a jejich naskenované kopie předal SJAC. Organizace je ověřila a popsala ve čtyřiadvacetistránkové zprávě Judge, Jury and Executioner (Soudce, porotce a vykonavatel).

V jednom z přiložených rozsudků třeba jistý podezřelý přísahá, že „hliník v zabaveném nákladu pochází z plechovek Coca Coly“ a že ve voze nemá „žádné elektrické kabely“. Výpověď dokládá otiskem svého prstu. Dokument popisuje také případ odsouzeného muže, který byl popraven vlastním synem, bojovníkem IS z Libanonu.

Tresty v IS

Rouhání proti Bohu: Smrt
Rouhání proti Prorokovi: Smrt, i když se obviněný kaje
Rouhání proti islámu: Smrt
Cizoložství: Ukamenování k smrti, pokud byl cizoložník ženatý, sto ran bičem a vyhnanství, pokud byl on či ona svobodný
Sodomie (homosexualita): Smrt jak pro osobu, která čin provádí, tak pro tu, která ho přijímá

Krádež: Useknutí ruky
Pití alkoholu: Osmdesát ran bičem
Špehování pro bezvěrce: Smrt
Odpadlictví od víry: Smrt
Ozbrojená loupež:
1. Vražda a krádež: Smrt a ukřižování
2. Pouze vražda: Smrt
3. Ozbrojená loupež: Useknutí pravé ruky a levé nohy
4. Terorizování lidí: Vyhnanství

Soudci u zločinů popsaných v Koránu vycházeli z práva šaría a předepsaných trestů, ostatní hodnotili podle svého uvážení. „Jakkoliv je Islámský stát znám pro svou brutalitu, je to právě Úřad pro spravedlnost a stížnosti, který hrál klíčovou roli při legitimizování násilí tím, že vydával takovéto rozsudky,“ píše SJAC. Připomeňme, že teroristé z Daeš nevykonávali jen „obyčejné“ tresty v rámci práva šaría, ale na svědomí mají i spektakulární násilí páchané na zajatcích.

Na kameru několik lidí podřezali, jordánského pilota zaživa upálili, jezídské ženy prodávali a kupovali jako sexuální otrokyně a popravám na náměstích přihlížely i děti. Není však jasné, jestli i tyto zločiny posvětil mocný úřad. Při tvorbě státní správy založené na represích a kontrole se islamisté nicméně částečně inspirovali u Sýrie autoritářského prezidenta Bašára Asada, kterým přitom oficiálně opovrhovali.

Organizace SJAC upozorňuje, že získané dokumenty mohou posloužit i dnes. Zajatým islamistům, a to i těm ze Západu, se díky nim mohou podařit dokázat zvěrstva, kterých se během čtyř let hrůzovlády IS dopustili. Podle tvůrců zprávy by se vyšetřovatelé měli zaměřit právě i na Úřad pro spravedlnost a stížnosti a jeho zaměstnance. Jejich seznam SJAC nyní začíná dávat dohromady a podle listu The Times of Israel ujišťuje, že se svou činností ani zdaleka nekončí. Před sebou mají členové neziskovky tisíce dalších dokumentů a videí, které musejí projít.

MÉDIA KANADY: HARRY, MEGHAN NEJSOU V KANADĚ VÍTÁNI

Rozhodnutí britského prince Harryho a jeho manželky Meghan udělat si z Kanady druhý domov vyvolává v zemi rozporuplné reakce. Kanaďané by sice uvítali, kdyby se Harry ujal role generálního guvernéra, nechtějí však platit jeho výdaje. Jeden z deníků dokonce napsal, že členové britské královské rodiny nejsou v zemi vítáni.

Generální guvernér je v Kanadě zástupcem britské královny. Jeden z nejčtenějších kanadských deníků The Globe and Mail ve svém editorialu napsal, že pokud by Harry a Meghan zůstali členy královské rodiny, nejsou v Kanadě vítáni.

Harry s Meghan vyvolali v médiích poprask, když před týdnem oznámili, že chtějí opustit role předních členů britské královské rodiny, finančně se osamostatnit a žít nejen v Británii, ale částečně také v Severní Americe.
V pondělí se kvůli jejich plánům uskutečnila rodinná schůzka, po které královna Alžběta II. v prohlášení pro média uvedla, že přání dvojice respektuje, i když by byla raději, kdyby se oba nadále plně věnovali reprezentačním funkcím v monarchii. Jak přesně budou nové role i budoucí život Harryho a Meghan vypadat, si chce rodina vyjasnit co nejdříve.

Meghan věděla, do čeho jde, řekl protokolář Forejt

Zatímco kanadský premiér Justin Trudeau na twitteru napsal, že Harry, Meghan a jejich syn Archie „jsou přátelé, kteří jsou vždycky vítáni“, list The Globe and Mail si to nemyslí. Konzervativní deník, který vždy tradičně monarchii podporoval, ve svém článku uvedl: „Kdyby byli obyčejnými občany, obyčejný Harry a Meghan ze Sussexu, byli by vítáni.“
„Ale jedinečnost této monarchie a její citlivé a zároveň zásadní místo v našem ústavním systému, znamená, že zástupce královské rodiny, princ, který je šestý v pořadí následnictví na trůn, není něčím, co si Kanada může dovolit. Porušuje to nevyslovené ústavní tabu,“ napsal kanadský deník. Upozornil, že kanadský postoj k monarchii je odlišný od toho britského. „Naši králové tady nežijí. Vládnou nám z dálky. Jsou našim srdcím blízcí, ale zároveň jsou daleko,“ uvedl list.
Jak deník rovněž poznamenává, Kanaďané mají monarchii rádi a každou návštěvu královny či jiných členů královské rodiny přivítají s nadšením. Členové královské rodiny by však v Kanadě neměli žít. „Kanada vítá lidi jakékoli víry, národnosti i rasy, ale jestliže jste předním členem královské rodiny, tato země by se neměla stát vaším domovem,“ uzavírá kanadský list.