iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Žalobce nechce pustit dr. Ratha z vězení, přidal mu 2,5 let

Státní zástupce Jiří Pražák dnes Krajskému soudu v Praze navrhl, aby bývalému středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi uložil za přijímání úplatků za zmanipulované veřejné zakázky Středočeského kraje a krajských nemocnic trest vězení nejméně na devět a půl roku. Pro Rathovi spoluobžalované – bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra Kotta – požaduje v takzvané druhé větvi jejich korupční kauzy 8,5 roku vězení.

Pro ústřední trojici případu chce žalobce souhrnné tresty. Za přijímání úplatků a manipulace s tendry v první části kauzy je už soud poslal loni pravomocně za mříže. Rath i další obžalovaní vinu odmítli.

Spolu s bývalým hejtmanem a manželi Kottovými je v případu obžalováno ještě šest lidí, například generální ředitel stavební společnosti Metrostav Pavel Pilát. Tomu navrhuje státní zástupce uložit pětiletý nepodmíněný trest. Firma by podle jeho závěrečného návrhu měla zaplatit 25 milionů korun a měla by být deset let vyloučena z účasti na veřejných zakázkách.

Pražák uvedl, že pro obžalované požaduje přísné tresty. „Výše slíbených a převzatých úplatků se pohybovala v řádech desítek milionů korun. Jednalo se o zakázkách za stovky milionů,“ prohlásil. Dodal, že pokud se lidé nezačnou bát trestů za korupci, nemůže být nikdy vymýcena. Chce, aby soud také nechal Kottovým a Rathovi propadnout celý majetek a aby jim uložil i zákazy činnosti. Pilátovi navrhuje peněžitý trest 1,5 milionu korun a zákaz působit ve vedení firem.
Rath a Kottovi si podle státního zástupce domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi však 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie.

Obžalovaní se podle spisu dopustili trestných činů přijetí úplatku, podplácení či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Obžaloba se týká kromě Metrostavu i dalších společností.

Bývalý politik Rath si od počátku října odpykává sedmiletý trest, který mu pražský vrchní soud uložil za korupci při výběrovém řízení na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Manželé Kottovi jsou ve vězení na šest let. Soud v červnu uznal jejich vinu v případech ovlivňování tendrů na opravu Buštěhradu a budovy gymnázia v Hostivici u Prahy.

EXŠÉF KONTRAROZVĚDKY TÓTH: ZORGANIZOVAL JSEM SLEDOVÁNÍ KUCIAKA

Bývalý šéf slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth ve středu před slovenským soudem přiznal, že zorganizoval sledování zavražděného novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem byl podle něj podnikatel Marian Kočner, kterého státní zastupitelství obžalovalo, že si objednal Kuciakovu vraždu.

Tóth vystupuje jako svědek při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu v Pezinku, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní. Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také jeho přítelkyni Martinu Kušnírovou.

„Probíhalo to paparazzování Jana Kuciaka snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo krátkou dobu,“ řekl Tóth. Dodal, že Kuciak nevedl žádný společenský život a že žil jako mnich. Tóth dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.

Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. „Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy,“ řekl Tóth, který začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.
Před soudem Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků.

Kočner podle Tótha zdůvodnil svou žádost o sledování novinářů připravovaným internetovým portálem, prostřednictvím kterého by žurnalisty kritizoval. „Chtěl (Kočner), aby to mělo bulvárnější část a zda bych uměl zajistit paparazzování novinářů. To sledování probíhalo od dubna 2017,“ uvedl Tóth, který se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.

Marček se u soudu přiznal k vraždě a popsal, jak novináře Kuciaka zastřelil

Tóth vypovídal, že Kočner mu odevzdal osobní údaje o 28 osobách, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.
Kočner se podle Tótha před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli.

Prokurátor v úvodu celého procesu řekl, že Kočner si objednal vraždu Kuciaka ze msty za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost. Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala již odsouzenému prostředníkovi Zoltánu Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

Před soudem Tóth rovněž řekl, že Kočner ho z vazby úkoloval prostřednictvím motáků, které vynášel jeden z Kočnerových advokátů v případu, ve kterém podnikatel spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun). Kvůli posílání motáků policie Kočnera loni na podzim obvinila z maření spravedlnosti.

Tóth během dlouhého výslechu dále vypověděl, že mu Kočner řekl, že má kompromitující materiály na vládní politiky a že chtěl prosadit svého kandidáta na šéfa prokuratury. Kontakty Kočnera na přední politiky nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), včetně expremiéra Roberta Fica, již v úterý ve své svědecké výpovědi zmínil odsouzený zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó. Podle slovenských médií jako Kočnerova volavka pro komunikaci s politiky či jinými významnými osobami pracovala Zsuzsová.

Podle Tótha Kočner v jednom z motáků žádal zprostředkovat intervenci Fica ve věci své ústavní stížnosti proti vazbě. Kočnerovu stížnost později zamítl tříčlenný senát ústavního soudu, jehož členem byl i bývalý poslanec Ficovy strany Mojmír Mamojka. Tóth řekl, že se ve zmíněné záležitosti setkal s Mamojkou.

Marček se v pondělí přiznal, že Kuciaka a Kušnírovou v jejich domě zastřelil, jako řidič mu podle něj pomáhal jeho bratranec Szabó. Marček také řekl, že v roce 2016 zavraždil podnikatele Petera Molnára; tato vražda je součástí procesu v Kuciakova případu. Kočner, Szabó i Zsuzsová vinu v případu Kuciakovy vraždy odmítli.

VÍCE ADMIRÁLKA DO VEDENÍ NATO

Patří mezi čtyři ženy v norských ozbrojených silách, které to dotáhly do nejvyšších pater velení. Pětapadesátiletá viceadmirálka Louise Dedichenová je zároveň historicky první ženou, která zasedá jako stálá národní zástupkyně v nejvyšším vojenském orgánu NATO – ve Vojenském výboru.

Jednání generálů devětadvacítky členských zemí Aliance se sice už pravidelně nějakou dobu účastní jiná žena – slovinská generálmajorka Alenka Ermenc, avšak z titulu náčelnice generálního štábu slovinské armády. Dedichenová byla přímo jmenována stálou národní zástupkyní Norska ve Vojenském výboru, tedy nejvyšším vojenském orgánu NATO.

„Situace ve světě není pro každého identická. Vzrůstající počet žen v NATO proto dělá Alianci silnější a lépe připravenou na bezpečnostní hrozby, jimž čelí,“ prohlásila Dedichenová, která se ujala funkce od ledna. „Je důležité posilovat hlasy žen – od našich jednání až po naše mise,“ konstatoval šéf výboru maršál Stuart Peach. Podle něj NATO chápe důležitost genderové vyváženosti a stále více žen je proto jmenováno do významných pozic.

Pětapadesátiletá Dedichenová dosáhla jako první žena v norském námořnictvu na hodnost viceadmirálky. Společně s generálkou Kristin Lundovou (povýšena 2009), kontradmirálkou Elisabeth Natvigovou (povýšena 2012) a generálkou Tonje Skinnarlandovu (povýšena 2017) patří mezi čtveřici žen v nejvyšším velení norských ozbrojených sil.

Vojenský výbor

Nejvyšší vojenský orgán Aliance, sídlí v Bruselu a zpravidla dvakrát ročně se schází na úrovni stálých vojenských zástupců a náčelníků generálních štábů zemí NATO. Výbor předkládá návrhy a doporučení nejvyššímu orgánu Aliance, Severoatlantické radě, a převádí do vojenské praxe politická rozhodnutí rady.

Předsedou dosud zpravidla býval Evropan, kvůli rovnováze uvnitř hierarchie Aliance. Evropští představitelé tak mají vyvážit roli severoamerických členů, především USA. Američané totiž obsazují řadu velitelských postů včetně vrchního velitele sil NATO. Výbor v současnosti vede maršál britského letectva Stuart Peach, předtím v letech 2015 - 2018 výbor řídil generál Petr Pavel.

„Očekávám, že to bude fungovat dobře. Nemyslím si, že bude trvat příliš dlouho a ve Vojenském výboru bude více žen,“ uvedla Dedichenové po svém jmenování. Podle svých slov se chce věnovat i klimatickým změnám v souvislosti s působením ozbrojených sil. Její dvě dcery jsou aktivistkami za životní prostředí.

„Klimatické výzvy určují agendu do budoucna, a to i pro ozbrojené síly. Norská armáda už dnes řeší několik takových úkolů jménem občanské společnosti a ty se mohou v budoucnu vztahovat i na další země,“ uvedla.

Dedichenová před jmenováním do Vojenského výboru NATO působila dvanáct let jako velitelka norské univerzity obrany. Předtím zastávala řadu pozic, jako vedoucí sekce logistiky, důstojníka pro styk s veřejností a vyučovala ekonomii.
V mládí vystudovala vysokou školu norského námořnictva, později absolvovala válečná studia v Paříží a dějiny konfliktů na Univerzitě v Oslo. Sloužila na moři na bojových fregatách KNM Stavanger a KNM Trondheim. Posléze na velitelství pro zásobování.

PUTIN NAVRHL NOVÉHO PREMIÉRA, ŠÉFA DAŇOVÉHO ÚŘADU

Ruská vláda premiéra Dmitrije Medveděva odstoupila. Podle agentury TASS premiér prohlásil, že pokládá za správné podat demisi vlády na pozadí návrhu ústavních změn, které předložil ruský prezident Vladimír Putin. Ten navrhl podle TASS jako nového předsedu ruské vlády ředitele Federálního daňového úřadu Michaila Mišustina.

Ředitel Federálního daňového úřadu Michail Mišustin. Ruský prezident Vladimir Putin jej navrhl na pozici nového předsedy vlády poté, co dosavadní premiér Dmitrij Medveděv i se svou vládou odstoupil. (15. ledna 2020) | foto: Reuters
Mišustin řídil ruskou daňovou správu od roku 2010. Kandidaturu třiapadesátiletého Mišustina Putin předložil dolní komoře parlamentu Státní dumě.

Agentura Reuters spekulovala, že novým premiérem by se mohl například stát moskevský starosta Sergej Sobjanin, ministr hospodářství Maxim Oreškinanebo ministr energetiky Alexandr Novak.

Putin podle agentury Interfax uložil stávající vládě plnit své povinnosti do jmenování nového kabinetu. Agentura také oznámila, že ruský prezident nabídl Medveděvovi novou funkci místopředsedy bezpečnostní rady státu. Má se v budoucnu věnovat bezpečnosti a obraně. V radě, které Putin předsedá, byl premiér dosud jedním z jedenácti stálých členů.

Prezidentův návrh podle Medveděva představuje významný zásah do fungování země a rovnováhy moci. „V tomto kontextu je zjevné, že jako vláda musíme poskytnout prezidentovi naší země možnost, aby přijal všechna nezbytná rozhodnutí,“ řekl premiér.

Poznamenal také, že další kádrová rozhodnutí ohledně složení vlády bude přijímat prezident. Putin řekl, že byl „spokojen s působením vlády“, ačkoliv se jí nepovedlo splnit určité úkoly, uvedla agentura Interfax.
Vicepremiér Vitalij Mutko později vysvětlil demisi vlády tím, že společnost si žádá změny, jak hovořil ve svém poselství i prezident Putin.

O odstoupení vlády předem podle ruské redakce BBC nevěděli ani její členové, šlo o „naprosté překvapení“.
Rubl po ohlášení demise vlády klesl na týdenní minimum, uvedl list Kommersant. Dodal, že členové vlády po Putinově projevu čekali kádrové změny, ale nečekali, že změní funkci i Medveděv.

Podle agentury AP krok vlády naznačuje Putinův záměr nachystat si pro sebe novou mocenskou pozici, až mu skončí nynější mandát hlavy státu. „Předávání moci začalo,“ shodují se i ruští politologové, oslovení deníkem Vedomosti.
Totéž si myslí i nejvýznamnější představitel ruské opozice Alexej Navalnyj „Jediným cílem Putina je udržet se u moci do konce života, mít celou zemi jako svůj osobní majetek a zmocnit se jejího bohatství pro sebe a své přátele,“ zhodnotil v reakci Navalnyj na Twitteru záměry prezidenta Ruské federace.

Podle německého politologa Alexandera Rara neprobíhá politická krize, ale řízená restrukturalizace politického systému. „Ruská zahraniční politika se nezmění. Neexistují žádné důkazy, že by mělo dojít k dramatickým změnám. Je zřejmé, že se v ruské vládě objeví nové tváře, vláda se však bude zabývat především sociálními otázkami,“ citoval Rara ruský portálu RIA Novosti. Politolog zdůraznil, že zahraniční politika Ruské federace je dál pod kontrolou prezidenta, který neztrácí moc.

Ruský prezident ústavní změny oznámil ve středu v tradičním poselstvím o stavu země. Řekl, že Rusko by nadále mělo zůstat silnou prezidentskou republikou, ústavní změny by však měly posílit roli ruských poslanců při vytváření vlády.
„Hlavní jsou zájmy Ruska,“ zdůraznil Putin. „Rusko, to jsme my,“ dodal s tím, že nemá na mysli jen přítomné v sále, ale všechny občany země. Případné ústavní změny by proto podle něj mělo potvrdit referendum.

Rusko jsme my. Putin pronesl poselství o stavu země, chce změnit ústavu

Putin chce posílit pravomoci parlamentu

Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, by měla mít nově podle Putina klíčové slovo při výběru předsedy ruské vlády, vicepremiérů i členů vlády. Její nominace by hlava státu nemohla odmítnout.

Prezidentovi by však zůstalo právo šéfa kabinetu odvolat. Prezident by také měl se souhlasem horní komory parlamentu jmenovat šéfy „silových“ resortů, tedy například ministry vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace.
Putin si v roce 2008 vybral Medveděva, tehdy místopředsedu vlády, jako svého nástupce v Kremlu v době, kdy mu ústava nedovolovala setrvat v čele státu po další období. Medveděv pak byl skutečně zvolen a Putin přešel na čtyři roky do čela vlády, ale zjevně si zachoval moc. Na jaře 2012 si funkce prohodili – Medveděv se stal premiérem, zatímco Putin se vrátil do Kremlu, tentokráte díky změnám v ústavě na šest let.

Stávající vláda vznikla předloni v květnu poté, co se Putin formálně znovu ujal funkce hlavy státu, po znovuzvolení na dalších šest let v březnu 2018.

BABIŠ: O e-SHOPU NA ZNÁMKY ZA 400 MILIONŮ JSEM NEVĚDĚL

Premiér Andrej Babiš kritizoval Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) za to, že neinformoval vládu o zakázce na vytvoření systému pro prodej elektronických dálničních známek. Ministr dopravy Vladimír Kremlík popírá, že by firma byla vybrána bez soutěže. Babiš (ANO) svou kritiku pronesl při návštěvě Brna, kde jednal i na Ředitelství silnic a dálnic.

„Dozvím se o tom z mediálního prostoru a má to divné konotace. Chci proto od pana ministra (Kremlíka, pozn. red.), aby na vládu předložil informaci o této zakázce. Protože v mediálním prostoru jsou informace, které tu zakázku staví do podivného světla. Na základě této zkušenosti budu chtít od všech ministrů, aby na vládu předkládali veškeré IT zakázky,“ kritizoval Babiš. Nový systém zajistí společnost Asseco Central Europe. Ta za vytvoření systému a jeho čtyřletý provoz dostane zhruba 401 milionů korun bez DPH.

Podle ministra dopravy Kremlíka (za ANO) zakázka nebyla přidělena, ale vysoutěžena. „Byla soutěž i znalecký posudek. SFDI vytipoval pět společností, které měly příslušné oprávnění podle zákona o ochraně utajovaných informací. A těchto pět společností oslovil. Ve výsledku pouze dvě společnosti podaly nabídky,“ vysvětlil Kremlík.

Podle něj SFDI postupoval na základě požadavků zpravodajských služeb podle speciálního postupu pro zákon o zadávání veřejných zakázek. „Vybrali jsme tu s nižší cenovou nabídkou, která byla dokonce nižší než podle znaleckého posudku mohl celý systém stát,“ upozornil ministr.

Více než čtyři sta milionů korun bude stát vybudování komplexního informačního systému. „Není to jen e-shop. Systém se skládá z několika modulů, jde o portál, který zahrnuje prezentační a uživatelské prostředí, e-shop včetně call centra, pak evidenci všech osvobození v rámci dálničních známek. Také evidenci kontroly, což je mozek systému, do kterého se ukládají veškerá data a která budou kontrolovat data. Pak klinika účetnictví, statistiky, reporty, celá platforma a integrace na okolní systémy,“ vyjmenoval Kremlík.

Babiš zdůraznil, že státní fond měl o zakázce lépe informovat, a to jak veřejnost, tak i ministra a celou vládu. „Nedocházelo by ke zkratkám a celému tomu podivnému mediálnímu obrazu. IT systémy mají v naší státní správě dlouhou tradici, a to ne úplně pozitivní. Nicméně pan ministr mě ubezpečil, že všechno proběhlo vpořádku,“ dodal premiér.

Systém elektronických dálničních známek začne fungovat od letošního prosince. Ministr dopravy poukázal i na to, že se zvýší nejen komfort řidičů, kteří si budou moci dálniční známku na dálku. „Stát díky novému systému ušetří. Roční úspora na nákladech je asi 120 milionů korun,“ uvedl Kremlík.

SOUDCE KYDALKA PRAHY SE MUSÍ POLEPŠIT

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o deset procent na jeden rok. Dopustil se průtahů v deseti případech. Postih je tak mírnější, než navrhoval kárný žalobce. Ne všechny průtahy lze totiž podle kárného senátu klást plně za vinu Kydalkovi, který má dlouhodobé zdravotní potíže.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra vyčítal Kydalkovi sedm dalších případů, kde mělo dojít k průtahům a navrhoval snížení platu o 30 procent na dva roky. Při prvním jednání kárného senátu v prosinci minulého roku zmínil Vávra i variantu ztráty mandátu. Kydalka byl v posledních letech často v pracovní neschopnosti, na nemocenské je i nyní, k jednání k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně tedy nedorazil.

Soudce není běžný zaměstnanec

Podle předsedy kárného senátu Karla Šimky není soudce běžný zaměstnanec, ale ústavní činitel s vyšší odpovědností. I když je nemocný, má se obětovat a v určité míře vyvinout maximální možné úsilí, aby svěřené kauzy, byť nějakou zpomalenou a jednodušší formou, postupovaly vpřed. Od soudce lze žádat víc než od běžného zaměstnance, zdůraznil Šimka a odkázal na jedno z rozhodnutí jeho senátu z ledna minulého roku.

Tehdy Šimkův senát zbavil funkce soudce pro nezpůsobilost, protože trpěl dlouhodobými zdravotními problémy, které měly dopad na chod soudu. „Ústavní systém, který jej do této funkce vyslal, si nemůže dovolit, aby byl soudcem někdo, kdo není schopen tu funkci dlouhodobě vykonávat“, konstatoval tehdy Šimka. Kárný senát rozhodl, že soudce může být nemocný, avšak tato nemoc musí být charakteru přechodného, popřípadě i dlouhodobého, ale pak musí být „marginální“, bez zásadního vlivu na chod justice.

Šimka dnes ale zároveň vyčetl vedení Městského soudu v Praze (MS), že Kydalkovu situaci dlouho neřešilo a kárné žalobě nepředcházely žádné větší snahy o nápravu. Podle Vávry ale vedení nemá moc možností, jak v podobných situacích postupovat. Některé kauzy převzali jiní soudci. U dalších, s pokročilým dokazováním, by ale změna soudce prakticky znamenala opakování procesu a mnohaleté zdržení. Vávra doufá, že se Kydalka dá zdravotně do pořádku a bude pracovat jako dříve.

Podle Šimky byla z mnoha spisů, které měl kárný senát možnost prostudovat, na Kydalkovi zřejmá únava a „záblesky rezignace“. Konkrétně v jednom případu například Kydalka odročil jednání pouze za účelem rozhodnutí o 200 dní a kárný senát došel k závěru, že postup soudce nelze omluvit ani zdravotními problémy a vysvětlit ho lze jen bezradností a „valení balvanu před sebou“.

Zásluhy o justici i nedostatek sebereflexe

Šimka však také výslovně a opakovaně zmínil Kydalkovy zásluhy na dobré pověsti justice, kdy především při řešení případu H-Systém ukázal odvahu a stal se symbolem spravedlnosti. Proto kárný senát podle Šimky ani neuvažoval o možném odvolání z funkce soudce. Na druhou stranu kritizoval nedostatečnou míru sebereflexe a pýchu, kterou měl Kydalka projevit tím, že by uvažoval o možné změně svého zařazení na soudu jen za podmínek, které si stanoví on.
Na závěr Šimka vyslovil apel směrem oběma stranám a také varování, kdy opět zmínil, že i objektivní a soudcem nezaviněné důvody v podobě dlouhodobých zdravotních problémů, mají-li dopad na chod justice, mohou vést ke zbavení způsobilosti pro výkon funkce soudce. „Doufám, že se Kamil Kydalka dá dohromady,“ uzavřel Šimka.

Dnešního vyhlášení nálezu se Kydalka nezúčastnil. Jeho manželka novinářům řekla, že obětoval justici zdraví a že nedovolí, aby nyní ve svém stavu musel na nemocenské pracovat. Soudce Kydalka už v minulosti čelil dvěma kárným řízením. Za výroky o okolnostech amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause mu kárný senát uložil důtku. V roce 2015 ho uznal vinným kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Kydalka tehdy vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud.
Petr Dimun, ceskajustice.cz

MINISTRYNĚ BENEŠOVÁ ULEVÍ NSS

Vláda chce kriticky přetíženému Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) pomoci novelou, která rozšíří počet nepřijatelných stížností. Novela soudního řádu správního leží v Poslanecké sněmovně od roku 2018, ministryně Marie Benešová (za ANO) po dnešním jednání s předsedou soudu Michalem Mazancem slíbila urychlení jejího projednání.

V dlouhodobém horizontu připadá v úvahu i rozsáhlejší změna soudního řádu správního a celková reorganizace správních soudů. Podle Benešové by také na správní úseky krajských soudů mohli přejít někteří trestní soudci, kteří jsou nyní vzhledem k poklesu kriminality méně vytížení. Nikdo je ale nebude nutit, zdůraznila Benešová.

Podle Mazance v posledních letech stoupá počet kasačních stížností podávaných k NSS a soudci jsou už na hranici svých možností, co se týče množství vyřizovaných podnětů. Navyšovat počet soudců NSS ale Mazanec nechce, soud by podle něj měl zůstat štíhlý. Proto podporuje novelu, na jejímž základě by se část podnětů stala nepřijatelnou, soud by je nemusel řešit, a mohl by se tak soustředit na složitější kauzy a typově nové problémy.

Novela je podle Mazance krátkodobé řešení. Dlouhodobě lze uvažovat o reformně procesních předpisů, správní soudnictví podle něj potřebuje „nový procesní motor“, stejně jako o reformě soustavy správních soudů. Nyní jsou to v prvním stupni úseky krajských soudů, nad nimi je jako druhá instance NSS. Podle Mazance by mohly vzniknout samostatné správní soudy. Zároveň by jich mohlo být méně, ovšem početněji obsazených, se specializovanými a lépe připravenými soudci. Podle Benešové jde o prvotní úvahy a reorganizace se nestihne v aktuálním volebním období. Slíbila na ní ale pracovat.

NSS loni obdržel 4642 nových podnětů napříč všemi agendami. O rok dříve jich bylo 4645. Do roku 2019 soud vstupoval se zůstatkem 2583 nevyřešených stížností a dalších podnětům. Balík nedodělků na začátku letošního roku narostl na 2949 spisů. Loni se také meziročně prodloužila průměrná délka řízení ze 178 na 195 dní, ceskajustice.cz

ADVOKÁTI NESMÍ DO VĚZNIC S MOBILEM

Překotný rozvoj informačních technologií silně ovlivňuje každodenní profesní činnost advokáta. Představenstvo České advokátní komory (ČAK) v této souvislosti důrazně doporučuje advokátům – obhájcům, aby nevnášeli do věznic na návštěvu svých klientů mobilní zařízení. „Takové jednání je považováno za vysoce rizikové,“ stojí v prohlášení na webu ČAK.

Podle mluvčí ČAK Ivy Chaloupkové jde o preventivní doporučení, které nevychází z žádného konkrétního incidentu. „Považujeme to spíše za preventivní doporučení tak, aby se advokáti možným rizikům vyhnuli a měli vždy a za všech okolností na mysli svou povinnost mlčenlivosti o datech klientů, tedy i o tom, že je musí i za této situace chránit,“ reagovala na dotazy České justice.

Rozvoj technologií zahrnuje nejen další možnosti jak si práci usnadnit, ale podle advokátů přináší i možnosti, kterými je možné prolomit dosavadní ochranu technických zařízení a datových úložišť, která advokát při své práci využívá. „Vzhledem k tomu, že za ochranu dat a informací, které advokát v rámci své profesní činnosti shromažďuje a uchovává, je v konečném důsledku odpovědný vždy advokát, je nezbytné sledovat, jak se reálná rizika v této oblasti mění a členy advokátní komory na aktuální reálná rizika upozorňovat,“ uvedl advokát Martin Maisner.

Advokát je ze zákona povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Toto pravidlo se vztahuje i na elektronickou komunikaci nebo právě na uchovávání dat v elektronické podobě, ceskajustice.cz

JANOUŠKA ZACHRAŇUJE MANŽELKA?, BUDE VYPOVÍDAT PŘED SOUDCI

Soud, který podruhé posuzuje žádost lobbisty Romana Janouška o obnovu jeho trestního řízení, předvolá k výslechu Janouškovu manželku a jeho někdejšího terapeuta Ivana Doudu. Vyhoví tak návrhům státního zástupce i Janouškova obhájce. Zasedání bude pokračovat 4. února. K dnešnímu jednání lobbista nedorazil, omluvil se ze zdravotních důvodů s tím, že lékař mu účast nedoporučil.

Pražský městský soud zamítl Janouškovu žádost o nové projednání jeho dopravní nehody už v roce 2016, což následně potvrdil i vrchní soud. Podnikatele odsouzeného ke 4,5 roku vězení se však loni na podzim zastali ústavní soudci, kteří žádost o obnovu řízení vrátili k novému projednání. Nařídili, aby se městský soud lépe vypořádal s Janouškovými argumenty, že jeho počínání v době nehody ovlivnil hematom v mozku a závislost na návykových látkách.

Předseda soudního senátu Tomáš Kubovec proto na dnešek znovu předvolal autory znaleckých posudků předložených obhajobou – psychiatra Jaroslava Zvěřinu, neurochirurga Petra Jelínka a bývalého znalce v oboru očního lékařství Jana Nováka. Jelínek zopakoval, že subdurální hematom může vést ke zkreslenému vnímání, Novák popsal souvislost mezi hematomem a omezením zorného pole.

Znalec Zvěřina vypovídal na žádost Janouškova advokáta Lukáše Trojana za zavřenými dveřmi, veřejnost tak jeho slova neslyšela. Trojan pak novinářům řekl, že právě obsah této výpovědi vedl k návrhům na předvolání Janouškovy manželky a terapeuta Doudy. Advokát a státní zástupce Vladimír Pazourek se shodli na tom, že tato dvě svědectví mohou pomoci dokreslit Janouškův stav v době nehody.

„Pan doktor Zvěřina hovořil k otázkám závislosti jakožto okolnosti, která nebyla v původním řízení zkoumána, protože nebyla známa,“ shrnul advokát. Na čem konkrétně měl být podle znalce Janoušek v době nehody závislý, nechtěl Trojan komentovat. Stejně tak se nevyjádřil ani k aktuálnímu zdravotnímu stavu klienta.

Psycholog a drogový expert Douda svědčil už v lobbistově hlavním líčení, kde svého dlouholetého přítele Janouška zařadil mezi problémové pijáky „tak jako 30 procent mužské populace“. Zástupcům médií tehdy také řekl, že neví o tom, že by Janoušek bral drogy.

Opilý Janoušek srazil autem v roce 2012 v Praze ženu, s jejímž vozem se předtím střetl a od nehody ujel. Původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, odsouzen byl za úmyslné ublížení na zdraví a za ohrožení pod vlivem návykové látky. Ve vězení zatím strávil zhruba rok a čtvrt. Nyní je na svobodě, protože brněnský krajský soud mu do letošního 30. dubna přerušil trest kvůli závažným zdravotním problémům.

Jedenapadesátiletý Janoušek dvakrát neúspěšně žádal pražský městský soud o prominutí zbytku trestu ze zdravotních důvodů. Poukazoval mimo jiné na posudek olomoucké fakultní nemocnice, podle nějž u něj po operaci hlavy přetrvává riziko těžkého poranění mozku. Zamítavé rozhodnutí pokaždé potvrdil i Vrchní soud v Praze – mimo jiné s tím, že Vězeňská služba je schopná zajistit nevyléčitelně nemocnému Janouškovi adekvátní zdravotní péči. Sledování nařízené vrchním soudem Janouška loni v létě zastihlo na plovárně či na kole bez doporučeného doprovodu.

ŠABATOVÁ KÁDRUJE KŘEČKA, NECHCE, ABY BYL OMBUDSMANEM

Možnou kandidaturu jednaosmdesátiletého Stanislava Křečka na ombudsmana nepovažuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová za šťastnou. Další dva kandidáty, tedy vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandra Schorma a advokáta Jana Matyse, má oba za stejně vhodné adepty. Šabatová to dnes řekla novinářům po tiskové konferenci. Mandát jí končí za měsíc.

„Letos nastala neobvyklá situace, že kandidatura jedné kandidátky byla stažena, ale zbylé dva uchazeče považuji za možné kandidáty, nemám informace o tom, že by byli spojeni s nějakou politickou stranou, nebo bylo v jejich minulosti něco, co by je pro výkon funkce diskvalifikovalo,“ uvedla Šabatová.

Křeček se o funkci ucházel už v roce 2014, nyní jej navrhne prezident Miloš Zeman. V úterý to po schůzce se Zemanem řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). „Nepovažuji to za šťastnou volbu,“ řekla jen Šabatová. Dodala, že víc se ke Křečkově kandidatuře vyjadřovat nehodlá.

Křeček byl do loňského roku jejím zástupcem a opakovaně se neshodli. Opačný názor vyjádřil například v roce 2014 ve sledované kauze studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco podle Šabatové škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.

Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) by se kancelář ombudsmana měla vrátit do časů prvního veřejného ochránce práv Otakara Motejla, což by znamenalo zejména zeštíhlení úřadu. Jako vhodného adepta na místo po Šabatové zmínila Josefa Varvařovského, bývalého ombudsmana, který však mezi navrženými není a z funkce v roce 2013 odešel z vlastního rozhodnutí před dovršením funkčního období.„Ani pan doktor Křeček by nebyl špatný kandidát, protože tu práci už dělal, měl rozumné návrhy, myslím, že to zeštíhlení by zvládl,“ řekla dnes novinářům v Brně Benešová.

Senát i prezident mohou nominovat na ombudsmana po dvou kandidátech. Zeman zatím navrhl pouze poslankyni ANO a bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Nominaci odmítla, když vyšlo najevo, že za minulého režimu spolupracovala na odborném článku s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským.

Loni v prosinci sdělil prezident v dopise poslancům, že druhý člověk, kterého chtěl na navrhnout, kandidaturu odmítl. Senát na funkci veřejného ochránce práv navrhl vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandra Schorma a advokáta Jana Matyse. Podle úterního vyjádření Jaroslava Kubery jejich kandidatura trvá.
Nového veřejného ochránce práv bude volit v únoru Poslanecká sněmovna, ceskajustice.cz

ADVOKÁT VYVADIL PODAL TRESTNÍ OZNÁMENÍ NA STAROSTU PRAHY 6 NOVOTNÉHO

Advokát Jiří Vyvadil podal trestní oznámení na Pavla Novotného. Starosta pražských Řeporyjí se podle něj opakovaně dopustil výtržnictví, když v rozhovorech s ruskými médii obhajoval stavbu pomníku vlasovcům, vyhrožoval oběšením ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo když označil maršála Ivana Koněva za sprostého vraha. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný se podle advokáta Jiřího Vyvadila během vystoupení v ruské státní televizi, ve kterém obhajoval zásluhy vlasovců na osvobození Prahy, dopustil hned několika trestných činů.

„První podezřelý (Pavel Novotný) vystoupil v pořadu ruské televize způsobem, který po obsahové i formální stránce nesl jednoznačně znaky trestného činu výtržnosti, jakož i zvlášť závažného zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, jak bude dále pojednáno,“ uvádí Vyvadil v trestním oznámení.
Novotného vystoupení podle Vyvadila mezi veřejností vyvolalo vlnu odporu. „Je neoddiskutovatelným faktem, že na československém území padlo na 145 000 sovětských vojáků a že i rozhodnutí o nástupu vojsk sovětské armády pomoci Praze,... mělo rozhodující odstrašující význam na ustupující nacistická vojska.“

Starosta Řeporyjí během zmíněného rozhovoru označil ruské televizní moderátory za zfetované. „Sám působil jako silně podnapilý či pod silným vlivem drog. Například tloukl hlavou o podložku, dělal nejrůznější primitivní posunky, ťukal se na čelo v reakci na dotazy redaktorů,“ tvrdí Vyvadil.

Novotného otrlost nemá obdoby

Podle advokáta Vyvadila však Novotný pokračoval v trestné činnosti i v rozhovoru pro armádní televizi Zvezda, ve kterém prohlásil, že až vyhraje válku s Ruskem, pověsí tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Boj s Ruskem je málo, Novotný se pustil i do Číny. Vyvěsil vlajku Hongkongu

„V průběhu natáčení vytáhl velký útočný nůž, obrátil jej proti redaktorům a řekl jim: Vás nechám žít, ale Lavrov musí viset. Jde tedy o další skutek pokračujícího trestného činu výtržnictví a zřejmě i nebezpečného vyhrožování, který svou otrlostí nemá v historii obdoby,“ myslí si advokát Vyvadil. Tím však Vyvadilův výčet trestných činů starosty Řeporyjí nekončí. Ve výtržnictví prý pokračoval i koncem prosince, kdy na shromáždění před sochou Ivana Koněva na náměstí Interbrigády prohlásil, že sovětský maršál byl sprostý vrah a špína chlap.

Trestní oznámení míří i na celé zastupitelstvo

Vyvadil, který se netají sympatiemi k současnému režimu v Rusku, v trestním oznámení kromě Novotného míří i na kompletní zastupitelstvo pražských Řeporyjí. Vadí mu, že tamní zastupitelé jednomyslně schválili výstavbu pomníku vlasovcům. Tím se podle Vyvadila dopustili „zvlášť závažného zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.“

Vyvadil podal své trestní oznámení k Městskému státnímu zastupitelství v Praze. „Oznamovatel cítí morální újmu z těchto jednání a domáhá se postavení poškozeného,“ uvedl advokát v závěru oznámení. Jiří Vyvadil na sebe podobným způsobem upozornil už v listopadu, kdy podal trestní oznámení na novinářku Petru Procházkovou, která dala na novinářském fóru facku redaktorovi dezinformačního serveru Sputnik.

TCHAJWANSKÁ PREZIDENTKA: UŽ JSME NEZÁVISLOU ZEMÍ

Čína musí podle znovuzvolené tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen uznat skutečnost, že Tchaj-wan je již nezávislá země. Jakýkoliv pokus o invazi Peking „přijde draho“, uvedla v rozhovoru s britskou stanicí BBC poté, co se v sobotu podruhé stala prezidentkou ostrovní země. Čína však svojí politiku měnit nehodlá.

Nepotřebujeme vyhlašovat, že jsme nezávislá země,“ prohlásila prezidentka. „My již jsme nezávislou zemí s názvem Čínská republika, Tchaj-wan,“ dodala. Cchaj Jing-wen také zdůraznila, že si její národ pro svou vyhraněnou identitu a dobře fungující ekonomiku zaslouží, aby ho Čína respektovala. Prezidentka také řekla, že doufá v určité porozumění ze strany Číny, když tchajwanští voliči znovu projevili vůli být na Číně nezávislí.

Čínský vládní úřad na Tchaj-wanu ale ve středu sdělil, že Peking svou politiku vůči ostrovu měnit nehodlá. Podle jeho mluvčího „spočívá budoucnost Tchaj-wanu ve sjednocení země“. Čínské ministerstvo zahraničí tento týden uvedlo, že „ti, kdo obě země rozdělují, jsou odsouzení k tomu, aby byli prokletí navěky“.

Ve svém politickém programu usiluje Cchaj Jing-wen o zachování statu quo mezi oběma státy, připomněla AFP.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

EVROPA NEUVALÍ SANKCE NA ÍRÁN, JAKO USA

Francie, Británie a Německo ve čtvrtek podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho závazků vyplývajících z mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Dohoda totiž předpokládá, že si v případě podezření z jejího porušování mohou signatáři stěžovat u společné komise, v níž zasedají zástupci Íránu, Ruska, Číny, tří evropských mocností a EU.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na letišti v Novém Dillí. (14. ledna 2020) | foto: Reuters
Pokud komise neshodu nevyřeší, postupuje záležitost Radě bezpečnosti OSN. Pokud by ani ta spor do 30 dní nevyřešila, vstoupí znovu v platnost sankce uvalené OSN vůči Íránu, které dohoda původně uvolnila. Americká vláda v 10.1. ohlásila nové sankce proti Íránu, které jsou reakcí na nedávný raketový útok íránských ozbrojených sil proti americkým základnám v Iráku. Sankce USA zaměřily na osm íránských politiků a několik firem a sektorů íránské ekonomiky. Evropané se k sankcím sice nepřipojili, rovněž však na Írán vyvinuli tlak.

Rozhodnutí, že Francie, Británie a Německo podá stížnost, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí západoevropské trojice. Teherán krok evropských zemí vnímá jako strategickou chybu, podle Ruska se nejedná o dobrou volbu. Ministři tvrdí, že cílem stížnosti je záchrana dohody a obnovení diskuze s Íránci, která by Teheránu umožnila přehodnotit některá jeho minulá rozhodnutí. Stížnost nemá směřovat k obnovení protiíránských sankcí uvalených OSN.

Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, podepsalo v roce 2015 s Íránem šest světových mocností –Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mu mírové využívání jaderných technologií.
V roce 2018 americký prezident Donald Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že Spojené státy od ní odstupují. Následně Teherán postupně přestal plnit některé podmínky dohody a začátkem tohoto měsíce v reakci na zabití svého generála Kásema Solejmáního Američany oznámil, že se již nebude řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.
Ministři tria evropských zemí ve čtvrtek oznámili, že „vzhledem ke krokům Íránu nemají na výběr“ a obracejí se na komisi se stížností.

„Činíme tak v dobré víře, se společným cílem zachránit (dohodu) JCPOA a v upřímné snaze najít cestu ze zablokované situace prostřednictvím konstruktivního diplomatického dialogu,“ uvádí ve společném prohlášení. Ministři s odvoláním na americké sankce dodali, že jejich země „se nepřipojí ke snahám o vyvinutí maximálního tlaku na Írán“.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznil, že vidí ve stížnosti snahu zachránit jadernou dohodu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví v prohlášení zveřejněném na internetu uvedl, že Írán je připraven podpořit konstruktivní snahy vedoucí k záchraně jaderné dohody. Později íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf označil stížnost evropských signatářů za „strategickou chybu“, která nemá žádné právní opodstatnění.
Zabití Solejmáního byla sebeobrana, vzkázaly Spojené státy americké OSN

Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury TASS uvedlo, že evropští signatáři stížností spustili mechanismus, který může vyloučit návrat k plnění jaderné dohody. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně a vyzval Západ, aby skrze OSN obnovil sankce proti Teheránu.

CENY CESTOVNÍHO RUCHU NA OSTRAVSKU

Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji má vlastní ocenění. Ceny cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2019 představí výjimečné projekty cestovního ruchu a vyzdvihnou osobnosti, které turismus v Moravskoslezském kraji rozvíjí. O vítězích rozhodne také veřejnost.

„Cestovní ruch je pro ekonomiku našeho kraje velmi důležitý. Vytváří investice a pracovní příležitosti a přináší zisky. Například v roce 2018 se příjmy z turismu v našem kraji vyšplhaly na osm a půl miliardy korun. Nová soutěž Ceny cestovního ruchu Moravskoslezského kraje zviditelní dobře fungující projekty, bude také motivací pro ostatní subjekty v cestovním ruchu. Soutěž bude přínosná i pro návštěvníky kraje, kteří tak získají tipy na osvědčená místa, kde k turistům přistupují vstřícně a s respektem,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška, který nad soutěží převzal záštitu.

První ročník cen počítá s pěti soutěžními kategoriemi. Těmi jsou: osobnost cestovního ruchu, nejlepší počin cestovního ruchu, nejromantičtější místo, nejmilejší zařízení pro rodiny s dětmi a nejoblíbenější atraktivita v Moravskoslezském kraji v roce 2019. „Hlasující budou volit svého favorita z pěti atraktivit a míst předem schválených odbornou komisí. O nejromantičtějším místu, nejmilejším zařízení pro rodiny s dětmi a nejoblíbenější atraktivitě rozhodne široká veřejnost, tedy každý, kdo má zájem v soutěži hlasovat. O osobnosti cestovního ruchu a nejlepším počinu pak rozhodnou odborníci v cestovním ruchu, kteří se dobře orientují v místních poměrech. Těchto asi 200 subjektů oslovíme interně s žádostí o spolupráci na této soutěži,“ dodal David Karčmář, ředitel krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism, která soutěž ve spolupráci s Moravskoslezským krajem pořádá.

Lidé mohou hlasovat na webové stránce Ceny cestovního ruchu až do 13. 2. 2020. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 28. 2. 2020 v rámci veletrhu Dovolená na ostravské Černé louce. „Pokud se soutěž osvědčí, rádi bychom v ní pokračovali i nadále. Předpokladem je každoroční vyhlašování, avšak a drobnými úpravami, například co se týká obměny jednotlivých soutěžních kategorií,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

STOVKA JUNIORŮ BUDE KRAJ REPREZENTOVAT NA OLYMPIÁDĚ MLÁDEŽE

 Zimní Olympiáda dětí a mládeže ČR odstartuje tuto neděli 19. ledna v Karlových Varech. O medaile bude až do 24. ledna bojovat 1344 mladých reprezentantů ze všech 14 krajů. Moravskoslezský kraj bude zastupovat 98 sportovních nadějí ve věku 12 až 16 let.

 Olympiáda dětí a mládeže bude zahájena v neděli 19. ledna v 15 hodin v karlovarské KV Areně. Slavnostního ceremoniálu se zúčastní také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny. „Na poslední zimní olympiádě mládeže získali naši sportovci pro Moravskoslezský kraj 23 medailí. Někteří z nich jedou bojovat o vítězství i letos. Držím palce i nováčkům v krajské reprezentaci, aby jim na krku kovy zacinkaly co nejhlasitěji. Na slavnostním zahájení je budu stejně jako ostatní hejtmani doprovázet, těším se, až se v barvách naší výpravy projdu arénou a popřeji všem skvělé výsledky,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a doplnil, že 98 mladých sportovců z regionu doprovodí 31 trenérů. Nejpočetnější je výprava hokejistů, kterých do Karlových Varů pojede 22. Moravskoslezští sportovci nastoupí v modročernobílé barevné kombinaci.

 O medaile budou sportovci bojovat v 11 sportech a jedné umělecké disciplíně, v hraní na klávesové nástroje. Vedle tradičních zimních sportů, jako je lední hokej, alpské lyžování či biatlon se sportovci utkají také v karate nebo šachu.

 „Při poslední zimní olympiádě mladých se nejvíce dařilo snowboardistům, přivezli dvě zlaté medaile. Věřím, že budeme v tomto sportu opět úspěšní. Nastoupí například loňský vítěz Českého poháru Kryštof Minárik, vítěz loňského Mistrovství ČR v Alpine snowboardingu Adam Krupa nebo Adéla Keclíková, která na poslední zimní juniorské olympiádě vybojovala stříbro a bronz,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny a připomněl, že na poslední zimní Olympiádě dětí a mládeže se v celkovém pořadí krajů umístil náš region na 5 místě.

Nejvyšší příčku obsadil Moravskoslezský kraj v roce 2016. Největší úspěchy krajské výpravy jsou letos očekávány kromě snowboardingu i například v alpském lyžování, hokeji, krasobruslení nebo šachu. „Budu držet palce také nadanému šachistovi Richardu Stalmachovi. Několikrát za sebou zvítězil na republikovém mistrovství, také má třetí místo z Mistrovství Evropy,“ řekl náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny.

 Vlajkonošem krajské výpravy bude stejně jako na poslední zimní olympiádě bývalý olympionik Jakub Janda, který ve své sportovní kariéře nasbíral spoustu úspěchů ve skoku na lyžích. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí