iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Válková chce být zmocněnkyní, Zaorálek a Hamáček proti

Prokurátorský dohled: Komunistické vnitro požadovalo možnost uvalit jej i preventivně: Při vzniku institutu tzv. ochranného dohledu se střetlo tehdejší vedení Federálního ministerstva vnitra ČSSR s Ministerstvem spravedlnosti ČSR, které bylo předkladatelem návrhu. Vyplývá to z archivních materiálů, na které narazila Česká justice při pátrání po souvislostech článku, který stál za koncem kandidatury Heleny Válkové na funkci veřejné ochránkyně práv. Zástupci Veřejné bezpečnosti tehdy požadovali dokonce uvalení dohledu i preventivně a bez svolení soudu.

Institut ochranného dohledu byl do československého právního řádu zaveden v březnu 1973 zákonem č. 44/1973. Už na začátku jeho příprav se do celého procesu vnesl moment politický, kdy na zasedání předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) 10. prosince 1970 zazněl požadavek „chránit všemi zákonnými prostředky socialistický pořádek a práva občanů před činností nejen protisocialistických, ale i asociálních živlů“. Předsednictvo ÚV KSČ konstatovalo stoupající trend činnosti těchto „živlů“, jejich recidivu, což mělo mít i „politický dosah“.

Návrh představil ministr Němec

Tehdejší legislativní rada federální vlády pověřila provedením těchto požadavků české ministerstvo spravedlnosti. To ovšem již během roku 1970 podle všeho pracovalo na věcném záměru zákona ochranného dohledu, jak vyplývá z dopisu českého ministra spravedlnosti Jana Němce legislativní radě vlády z října 1971, v němž představil „návrh zásad zákonné úpravy ochranného dohledu“.

Návrh v tomto dopisu představil ministr Němec (funkci ministra spravedlnosti ČSR zastával v letech 1969-81) jako první z kroků, po němž by měla následovat komplexnější úprava o lidi propuštěné z výkonu trestu, přičemž „vychází z poznatku, že kladných výsledků v boji proti hlouběji mravně narušeným jedincům, kteří nebyli výkonem trestu odnětí svobody dostatečně převychováni, možno docílit – jak ukazují zkušenosti z jiných států, především socialistických – dočasnou kontrolou způsobu života těchto jedinců, tj. dohledem nad nimi“.

Text Válkové a Urválka kritiku obsahuje

Němcem předložený koncept obsahuje v podstatě ve všech základních bodech později schválený zákon č. 44/1973. S dvěma výjimkami. Oproti konečné verzi počítal návrh s tím, že by bylo možné ochranný dohled uvalit i na mladistvé pachatele. „Ježto i mezi mladistvými delikventy jsou tak mravně narušení jedinci, že v zájmu dostatečné ochrany společnosti je třeba u nich použít ochranného dohledu, není důvod paušálně vyloučit mladistvé z uplatnění ochranného dohledu,“ popisuje se v tomto materiálu. Předpokládá se ovšem se specifickým přístupem k mladistvým, který by upravovaly prováděcí předpisy tak, aby bylo vůči nim postupováno „obezřetně a citlivě“. Ve schválené verzi zákona ovšem už hned druhý odstavec §1 vylučuje z ukládání dohledu mladistvé. Druhá odlišnost spočívá v tom, že v průběhu ochranného dohledu Němcem předložený návrh nedoporučuje variantu, kdy by o jeho předčasné ukončení mohl požádat ten, na něhož byl uvalen. Důvodem mělo být to, že by to vedlo k „paušálnímu podávání věcně nepodložených návrhů“, které by zatěžovaly soudy. Naopak platný zákon možnost, že by ten, jehož se dohled týká, o předčasné ukončení dohledu požádat mohl, obsahoval.

Mimochodem, právě kritiku funkčnosti tohoto ustanovení v praxi, tedy že soudy dostatečně rychle nereagují na žádosti o předčasné ukončení dohledu, obsahoval dnes kritizovaný text dvojice Válková-Urválek. Stejně tak je v tomto původním návrhu počítáno s tím, že by soudy mohly během průběhu ochranného dohledu měnit jeho původně stanovené podmínky. Ačkoliv to žádný z předložených paragrafů neobsahoval, byl to předpoklad předkladatele.

„Předpokládá se, že by během výkonu ochranného dohledu bylo možno rozsah omezení a povinností uložených soudem měnit, podle okolností konkrétního případu. Bylo by možno v rámci stanoveném soudem omezení a povinnosti během výkonu dohledu zmírnit, jestliže by k tomu opravňovaly příznivé poznatky o změně způsobu života a chování osoby podrobené dohledu, nebo výkon dohledu, v uvedeném rámci opět zpřísnit“, popisuje se v návrhu z října 1971. Konkrétní provedení ovšem návrh ponechával na prováděcích předpisech. V praxi se však tento předpoklad očividně nenaplnil. A zde opět dvojice Válková-Urválek ve zmíněném článku v časopise Prokuratura kritizují, že tuto možnost zákon neobsahuje, což vede ke zbytečnému výkonu dohledu u osob, u nichž již ztratil opodstatnění.

Kritika od náčelníků Veřejné bezpečnosti

Co bylo ovšem důležité, Němcův návrh nepřipouštěl možnost, že by o ochranném dohledu rozhodoval jiný orgán než soud. A právě to bylo trnem v oku tehdejšímu vedení Federálního ministerstva vnitra ČSSR. To již v průběhu vzniku zásad návrhu při připomínkovém řízení vyslovilo v lednu 1971 nesouhlas, a to jak se způsobem, kterým ministerstvo spravedlnosti návrh vypracovalo, tak s předloženým obsahem.

Podle informace, kterou vedení vnitra předložil náměstek Ján Pješčak, pozdější Generální prokurátor ČSSR, mělo vyplynout z „podrobného zkoumání a posuzování“ návrhu, že ten ne zcela vyhovuje potřebám Veřejné bezpečnosti. Šlo o to, že navrhovaná opatření by nepůsobila ihned po účinnosti zákona a také, že by se vztahovala jen na pachatele trestné činnosti po účinnosti tohoto zákona. „Tyto nedostatky byly shodně kritizovány okresními náčelníky VB – účastníky internátního školení v SSSR – v doškolovacím kursu,“ stojí ve zmíněné informaci pro vedení federálního vnitra.
Ochranný dohled mimo trestní řízení? Nepodařilo se

A řešení? Vzít si inspiraci v socialistických zemích, kde k uvalení ochranného dohledu není potřeba, aby bylo vůbec vedeno trestní řízení. Důsledně se pak má při přípravě paragrafovaného znění zákona o ochranném dohledu prosazovat, aby se prolomila dosavadní zásada, že o uložení ochranného dohledu rozhodne soud v odsuzujícím rozsudku. Cílem je prosadit, aby tak musel soud učinit i na návrh prokurátora samostatně u osob, kde je „důvodné podezření, že budou páchat trestnou činnost nebo se dopouštět porušování veřejného pořádku a pravidel socialistického soužití“.

Nepodařilo se a zákon setrval na silné roli soudů v celém procesu rozhodování o ochranném dohledu. „Skutečnost, že ochranný dohled znamená ve svých důsledcích zásahy do osobní svobody občana, vůči němuž je zaveden, vyžaduje, aby o jeho uložení a o určení jeho obsahové náplně rozhodoval orgán, u něhož jsou dány potřebné předpoklady pro kvalifikované a objektivní posouzení zákonných podmínek opatření týkajících se ochranného dohledu. Tyto předpoklady jsou dány v plné míře u soudu,“ píše se ve zmíněném návrhu zásad z října 1971, které připravilo ministerstvo spravedlnosti. Jak je však zřejmé, i přesto si represivní orgány normalizačního režimu našly cestu, jak tohoto institutu zneužívat, a to ať s vědomím či bez vědomí konkrétního soudce. Petr Dimun, ceskajustice.cz

VÁLKOVÁ: O URVÁLKOVI JSEM SE DOZVĚDĚLA POZDĚJI

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) po dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem řekla, že ji prezident v této funkci podpořil, byť o jejím obsazení nerozhoduje. Zeman dnes stáhl nominaci Válkové jako své kandidátky do sněmovní volby veřejného ochránce práv.

Válková kandidaturu na ombudsmanku odmítla po kritice, že za minulého režimu spolupracovala na odborném článku s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Urválek se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským.

„Hlavně jsem (prezidentovi) vysvětlila okolnosti celého toho kvazipřípadu, proč jsem třeba řekla, že jsem neznala pana Urválka,“ uvedla Válková. Podotkla, že ve druhé polovině 70. let, když nastupovala do výzkumného pracoviště, Urválka skutečně neznala. „Až později ale jsem se samozřejmě dozvěděla, o koho jde,“ řekla. Prezident podle Válkové vyjádřil nad záležitostí „kritický údiv“. „Říkal, že jsem to měla v 60. letech více sledovat, ale věří mně a důležitá věc je pro mě, že mně prezident této republiky věří, že nelžu,“ zdůraznila Válková.

Následně se prezidenta ptala na názor ohledně svého setrvání ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „Pan prezident vyjádřil svůj názor tak, že on to samozřejmě nerozhoduje, rozhoduje vláda a premiér, ale on si myslí, že předpoklady pro užitečnou práci v pozici zmocněnkyně vlády pro lidská práva naplňuji a že bych jí měla zůstat,“ uvedla Válková.

Kabinet v pondělí o setrvání Válkové na místě vládní zmocněnkyně jednal, ale nehlasoval. Pro její odchod se vyslovili představitelé koaliční ČSSD. Válková rezignovat odmítla. Místo Válkové prezident navrhne do volby ombudsmana bývalého zástupce veřejné ochránkyně práv a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka. Loni Křeček jako Zemanův kandidát dvakrát neuspěl ve sněmovní volbě zástupce ombudsmanky, v této funkci tak skončil.

ŽALOBCE SUCHÁNEK ODMÍTL OBŽALOBU, ŽE PŘIJAL ÚPLATEK 50 TISÍC

Státní zástupce Pavel Suchánek v úterý u Obvodního soudu pro Prahu 10 odmítl obžalobu z toho, že přijal úplatek 50 000 korun od bývalého soudce Ondřeje Havlína za ukončení trestního stíhání opilého řidiče. Havlín byl již dříve za korupci odsouzen.

Suchánek ve výpovědi uvedl, že po něm Havlín zastavení stíhání žádal. Žalobce ho však musel kvůli vysokému obsahu alkoholu v krvi řidiče odmítnout. Dotazy na dosud neuzavřené kauzy i požadavky na ukončení věci ze strany kolegů nebyly podle něj v té době na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 2 neobvyklé.

Havlín přijal na počátku roku 2013 úplatek 200 000 korun za ovlivnění případu opilého řidiče. Podle současné obžaloby předal čtvrtinu peněz na parkovišti před budovou Obvodního soudu pro Prahu 2 Suchánkovi, který měl jako státní zástupce případ na starosti. Protože však následně zjistil, jak vysokou hladinu alkoholu v krvi muž měl, stíhání nezastavil a podal obžalobu. Za přijetí úplatku hrozí žalobci, který byl dočasně zproštěn funkce, až desetiletý trest vězení.

„Žalobu považuji za určitou spekulaci,“ zahájil svoji obšírnou výpověď u soudu Suchánek, který se v případu i sám zastupuje. Popsal, že měl v té době velmi mnoho práce. Když se ho Havlín na případ opilého řidiče Vojtěcha Kocúra zeptal, šel si ho vyhledat. „Byly tam skoro tři promile, žádné sociální důvody... Tak jsem si řekl, že přes to vlak nejede,“ prohlásil státní zástupce. Havlínovi to ale nejprve nesdělil, odpověděl mu až později, když skončilo prověřování kauzy. Havlín prý již na zastavení stíhání netrval. Kocúrovo stíhání bylo nakonec ukončeno pro neúčelnost, protože byl souzen za závažnější hospodářský trestný čin.

Suchánek uvedl, že si již nepamatuje, zda se v polovině ledna 2013 setkal na parkovišti s Havlínem. Obálku s penězi od něj podle své výpovědi ale nedostal. Havlína popsal obžalovaný státní zástupce jako špatného právníka, za kterého dělala veškerou práci úřednice. Často se prý chlubil věcmi, které nebyly pravda. Byl podle něj pomstychtivý a malicherný.

Žalobce vypověděl, že nemohl ovlivnit, jaké kauzy bude dozorovat. I v tom podle něj Havlín lhal. Nepovažoval však za nic divného ani nestandardního, že cizímu soudci sděluje informace ze spisu, který se ho netýká. Na možnost ukončit určitým způsobem případy se ho ptal „kdekdo“, podle Suchánka to na státním zastupitelství „takhle prostě chodilo“. „Vycházel jsem ze zásady, že právo svědčí bdělým. Kdo se mě zeptal a ty podmínky tam byly, tak jsem mu vyhověl,“ prohlásil. „Snažíte se být slušný, vyhovět, a nakonec skončíte jako obžalovaný,“ dodal.

Úplatnému soudci Havlínovi zmírnili trest, vězení se ale nevyhne

V případu v úterý svědčil také bývalý šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Bláha. Potvrdil, že veškerou agendu na dopravním úseku přidělovala jeho náměstkyně a že si žalobci neurčovali, na kterých případech budou pracovat. Suchánka popsal jako velmi pracovitého muže, který zvládal kauzy i za dlouhodobě nemocného kolegu. Sám se podle své výpovědi s dotazy na neukončené případy nesetkal.

Při příštím jednání chce soud vyslechnout také Havlína, který se dnes omluvil. Je na rehabilitaci v zahraničí. Bývalý soudce dostal pravomocný trest vězení na pět let a tři měsíce za korupci a ovlivňování případů, které se většinou týkaly opilých řidičů. Loni v září byl podmínečně propuštěn.

Spolu s Havlínem čelilo obžalobě dalších šest lidí. Do vězení poslal soud pouze státního zástupce Františka Fialu, ostatní obžalovaní odešli od soudu s podmíněnými tresty. V současné době projednávaný úplatek si měli podle tehdejších výpovědí rozdělit Havlín, Suchánek, bývalý policista Boris Štefl a nadace ve prospěch obětí trestných činů.

ZEMAN NAVRHNE NA OMBUDSMANA KŘEČKA

Prezident Miloš Zeman na funkci veřejného ochránce práv navrhne bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka (81). Uvedl to předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) po společném novoročním obědě se Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Ten oznámil pouze to, že Zeman se rozhodl stáhnout nominaci poslankyně ANO Heleny Válkové na ombudsmanku.

Prezident loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to ale neakceptovala.

„Neříkal (Zeman), že bych to nesměl říct. Jeho (prezidentův) kandidát bude Stanislav Křeček, kterého teď navrhne na ombudsmana,“ řekl Kubera.

Válková se rozhodla nominaci odmítnout poté, co vyšlo najevo, že za minulého režimu spolupracovala na odborném článku s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským. „Prezident mi předal písemně, že bere zpět nominaci paní Válkové na post ombudsmanky,“ řekl Vondráček.

Kubera uvedl, že Válková možná přijde i o funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „Můj odhad je, že tam stejně dlouho nevydrží,“ řekl. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí podle něho zatím nechtěl odstavení Válkové z funkce ombudsmanky i zmocněnkyně spojovat. Podle Vondráčka Válková vládní funkci neopustí. „Funkci vykonává dobře, není možná na stole její setrvání nebo nesetrvání,“ řekl novinářům.

Vláda v pondělí o setrvání Válkové na místě vládní zmocněnkyně pro lidská práva jednala, ale nehlasovala. Pro její odchod se vyslovili představitelé koaliční ČSSD. Válková rezignovat odmítla.

Zeman se podle předsedů obou komor s Válkovou dnes znovu sešel. „Pan prezident jde smývat slzy paní Válkové, která teď je u něj,“ uvedl s odkazem na Zemanova slova Kubera.

Senát na ombudsmana navrhl dva kandidáty, vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. „Senát trvá na svých kandidátech,“ prohlásil předseda horní komory. Osobně by ale úřad ombudsmana i zmocněnkyně pro lidská práva zrušil jako nadbytečné.

Někdejší poslanec ČSSD a zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček:
Datum a místo narození: 20. května 1938, Praha
Vzdělání: vystudoval geologickou průmyslovku a střední výt
varnou školu, absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy

Kariéra: byl soudním čekatelem, začátkem 70. let ale musel z justice odejít a živil se jako horník, dělník, geolog nebo výtvarník; po roce 1989 se stal advokátem; byl poslancem České národní rady (únor až červen 1990) nebo členem zastupitelstva Prahy 2 (1994 až 2002, 2006 až 2010); ve Sněmovně zasedal v letech 1998 až 2013, byl členem ústavně právního výboru, působil i ve výboru petičním či mandátovém a imunitním; od dubna 2013 do loňského prosince byl zástupcem ombudsmanky

Stranická příslušnost: člen Československé strany socialistické (do roku 1990); člen Demokratické strany práce (1992 až 1993); člen ČSSD (1993 až 2013; v roce 2013 členství ve straně přerušil kvůli svému zvolení zástupcem ombudsmanky).
Ostatní:

– Do funkce zástupce veřejného ochránce práv byl Křeček nominován jak Senátem, tak bývalým prezidentem Václavem Klausem. V roce 2014 byl i kandidátem na ombudsmana, do funkce byla ale zvolena Anna Šabatová. Křeček tak pokračoval jako zástupce.
– S Šabatovou se opakovaně neshodl, opačný názor vyjádřil Křeček například v roce 2014 ve sledované kauze studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco Šabatová dospěla k závěru, že škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství navenek, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.
– Prezident Miloš Zeman loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to ale neakceptovala. Jeho šestiletý mandát měl původně skončit v dubnu 2019, Křeček ve funkci nakonec zůstal až do zvolení nástupkyně, kterou se v prosinci stala Monika Šimůnková.

– Křeček se dlouhodobě zajímá o právní postavení nájemníků, byl předsedou Sdružení nájemníků ČR (SON) a odborným mluvčím ČSSD pro resort bytové politiky.

– Dvakrát se neúspěšně ucházel o senátorské křeslo. Poprvé neuspěl v roce 1996, kdy v Praze 8 prohrál ve druhém kole s Alenou Palečkovou (ODS). V roce 2012 jej ve finále volby v Praze 2 porazil Libor Michálek (nestraník navržený Piráty).
– V roce 1998 se ukázalo, že Křeček řadu let neoprávněně používal titul JUDr., později ale rigorózní zkoušku složil a titul doktora práv tak řádně získal (2005).
– Je dlouholetým příznivcem skautingu.

SOUDCE ELISCHER NEUSPĚL S NÁVRHEM KÁRNÉ ŽALOBY NA BRADÁČOVOU

Obviněný soudce Ivan Elischer neuspěl s žádostí, aby ministryně spravedlnosti podala kárnou žalobu na pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a její podřízenou Lenku Šimkovou. Ministerstvo to dnes uvedlo na dotaz ČTK. Elischer, který čelí obžalobě mimo jiné za přijímání úplatků, si stěžoval na nepřiměřené průtahy při posuzování jeho stížnosti proti zahájení trestního stíhání.

„Paní ministryně vyhodnotila podněty směřující proti státní zástupkyni Lence Šimkové a vrchní státní zástupkyni v Praze Lence Bradáčové a dospěla k závěru, že kárný návrh podávat nebude,“ sdělilo tiskové oddělení ministerstva.
Elischer adresoval ministryni Marii Benešové (za ANO) ještě další podnět ke kárnému řízení, který se týká dozorového státního zástupce jeho kauzy Vladimíra Pazourka a soudkyně pražského městského soudu Veroniky Cukerové. O tomto podnětu zatím ministryně nerozhodla, dodal úřad.

Soudce pražského vrchního soudu Elischer je obžalovaný z toho, že ovlivňoval rozhodování svého senátu ve prospěch některých stíhaných Vietnamců, kteří mu za to platili. Za zneužití pravomoci a přijímání úplatků mu hrozí až 12 let vězení a také trest propadnutí majetku. Až do pravomocného skončení stíhání nesmí soudit. Vinu odmítá, policii už dříve označil za neobjektivní a podjatou.

Ohledně Šimkové Elischer poukazoval na to, že jí trvalo téměř půl roku, než rozhodla o jeho stížnosti proti obvinění. Bradáčové pak vytýkal, že tuto dobu následně označila za přiměřenou. Pražská vrchní státní zástupkyně už dříve sdělila, že Elischerův podnět ke kárné žalobě považuje za zcela nedůvodný a argumentačně nepodložený.
V hlavním líčení s Elischerem a jeho spoluobviněnými plánuje pražský městský soud pokračovat v polovině února.

SOUD EU: MAĎARSKO PROTI NEZISKOVKÁM, PORUŠUJE ZÁKON

Maďarský zákon, který omezuje zahraniční financování nevládních organizací, porušuje právní předpisy Evropské unie. S takovým rozhodnutím přišel v úterý generální advokát Soudního dvora EU, podle kterého není zákon v souladu s principem volného pohybu kapitálu ani dalšími zásadami. V roce 2017 normu iniciovala maďarská vláda.

Vládní kampaň proti Georgeovi Sorosovi vyšla Maďary asi na 100 milionů eur (14. února 2018) | foto: Reuters
Evropská komise (EK) se na soud obrátila kvůli zákonu, kterým Maďarsko před třemi lety zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 tisíc korun), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích.

„Tyto podmínky se však uplatní pouze v případě darů pocházejících ze zahraničí, takže se mnohem pravděpodobněji týkají státních příslušníků jiných členských států než maďarských státních příslušníků,“ uvedl v úterý soud v tiskové zprávě ke stanovisku generálního advokáta Campose Sáncheze-Bordony. Z tohoto důvodu podle něj zákon porušuje princip volného pohybu kapitálu, neboť omezuje jak zahraniční dárce zveřejňováním jejich údajů, tak maďarské organizace.

Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které sponzoruje americký finančník maďarského původu George Soros. Podle Orbána se stavějí proti přísné antiimigrační politice jeho vlády a prosazují Sorosovy cíle. Nevládní skupiny jeho tvrzení odmítají.

Zákon, který kritizuje opozice, Brusel či Spojené státy, má podle Orbána zvýšit transparentnost spolků a odhalit organizace, jejichž cílem je „ovlivnit maďarskou migrační politiku a veřejný život“.Stanovisko generálního advokáta není pro soud závazné, ale ve většině případů se jím řídí. Pokud soud dospěje ke stejnému závěru, bude Maďarsko nuceno zákon upravit či zrušit.

Žaloba EK je součástí širšího řízení kvůli porušování unijních hodnot, které s Maďarskem kvůli řadě zákonů omezujících například působení nevládních organizací či univerzit vedou unijní orgány.

Sorosův orchestr, hanil slyšení v EU Orbánův mluvčí. Mířil i na Jourovou

Budapešť obviňuje Brusel z toho, že se snaží Maďarsko přimět k příjímání migrantů a disciplinární řízení označuje za protimaďarskou kampaň vedenou ve spolupráci se Sorosem. Maďarská opozice tvrdí, že cílem norem je oslabit demokracii a upevnit premiérovu moc.

PŘED SOUDCI V PEZINKU VYPOVÍDALI POZŮSTALÍ

Na Slovensku druhým dnem pokračuje soudní líčení v případu dvojnásobné vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Soud začal výslechem pozůstalých, kteří se v emotivních projevech obraceli k obžalovaným. Odpoledne odsouzený zprostředkovatel vraždy u soudu řekl, že byl prostředníkem mezi třemi ze čtyř obžalovaných v případu.

Zoltán Andruskó to uvedl během své výpovědi v líčení, ve kterém vystupuje jako svědek. Loni v prosinci byl Andruskó v samostatném řízení odsouzen v Kuciakova případu k 15 letům vězení poté, co s policií při vyšetřování reportérovy vraždy spolupracoval a s prokurátorem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Kuciakovu vraždu si podle obžaloby objednal podnikatel Marian Kočner jako mstu za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost. Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá Alena Zsuzsová předala Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

„Já jsem zprostředkoval mezi Alenou Zsuzsovou a panem Szabóem na pokyn pana Kočnera vraždu Jána Kuciaka,“ řekl Andruskó, který je klíčovým svědkem obžaloby. Dodal, že Zsuzsová zuřila, když se dozvěděla, že kromě Kuciaka byla v domě novináře zastřelena i Kušnírová.

Andruskó také potvrdil obvinění, že mu Zsuzsová za vraždu odpustila dluh 20 000 eur (504 000 korun), vyplatila dalších 50 000 eur (1,26 milionu korun) a později také blíže neupřesněnou sumu v bankovkách. Řekl, že tuto poslední částku si nepřepočítal a peníze, odhadem 10 000 až 20 000 eur (252 000 až 504 000 Kč) odevzdal Szabóovi.

Výslech pozůstalých

Soud začal výslechem pozůstalých. „Chtěla bych se obžalovaných zeptat, proč si dovolili sáhnout na život našich dětí. Rovněž mají děti. Kdo jim dal právo pro jejich špinavé peníze a praktiky toto udělat?“ uvedla matka Kušnírové Zlatica, která se během své emotivní výpovědi rozplakala.

Kušnírová se dostala do krátké slovní potyčky s jednou z obžalovaných Alenou Zsuzsovou poté, co se jí Zsuzsová ptala na presumpci neviny. „Pokud by se to (vražda) nestalo, obě bychom byly doma, vy u své dcery, já u své,“ řekla Kušnírová, která žádá od obžalovaných odškodné milion eur (25,2 milionu korun) za nemajetkovou újmu. Odškodné ve stejné výši požadují i Kuciakovi rodiče.

U soudu Kušnírová řekla, že Kuciak jí a dalším členům rodiny přehrál nahrávku svého rozhovoru s podnikatelem Marianem Kočnerem, který reportérovi v roce 2017 vyhrožoval, že najde „špínu“ na něj a na jeho rodinu a že získané materiály zveřejní.

Tuto nahrávku pak loni zveřejnil portál Aktuality.sk, pro který investigativní novinář psal. Kuciak se kromě jiného věnoval Kočnerovým kontroverzním podnikatelským aktivitám. Vrah zastřelil Kuciaka a Kušnírovou 21. února 2018 v jejich domě ve Velké Mači nedaleko Trnavy; policie těla našla o čtyři dny později na základě podnětu příbuzných. „Nebylo to dlouho poté, co Kočner synovi vyhrožoval. První, co nás proto napadlo, bylo, že je za tím (vraždou) pan Kočner,“ vypověděl Kuciakův otec, jak reagoval na oznámení policie, že jeho syn byl zavražděn.

Odškodné pozůstalí chtějí, ale peníze si neponechají

Pozůstalí po zavražděné dvojici prohlásili, že požadované odškodné si nechtějí ponechat. „Ta suma nepůjde nám. Je to spíše požadováno proto, že pro lidi typu pana Kočnera je mamon vším. Celý svůj život asi zasvětil jen hromadění peněz a neštítil se ani toho, že dal zavraždit dva mladé lidi,“ řekl Kuciakův otec.

Součástí jednání je i obžaloba z vraždy slovenského podnikatele Petera Molnára, z níž jsou podezřelí dva z celkově čtyř obžalovaných. Úterního líčení se na vlastní žádost nezúčastnil obžalovaný Miroslav Marček, který v pondělí u soudu přiznal vinu a prohlásil, že předloni zastřelil Kuciaka i Kušnírovou a ještě v roce 2016 Molnára.

FIRMA IZRAELE NEDODALA ELEKTRONICKÉ NÁRAMKY

Izraelská firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků pro odsouzené. Podle Probační a mediační služby (PMS) kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu a jeho nahrazení namátkovými kontrolami probačních úředníků. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka a dodal, že PMS se již připravuje i na variantu vypsání nové veřejné soutěže.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila chování dodavatele za nezodpovědné s tím, že veřejnost může ztratit důvěru v elektronickou kontrolu trestu domácího vězení. Dodavatel podle ní velmi ztížil situaci celého projektu.

Firma SuperCom má s PMS smlouvu do roku 2024. Nové náramky v počtu 120 kusů s příslušenstvím měla dodat loni v říjnu. „Tato objednávka i přes intenzivní snahu Probační a mediační služby zatím nebyla dodána, čímž dodavatel porušil smluvní podmínky. Ačkoli je dodavateli známa skutečnost, že snižující se počet použitelných zařízení může v případě jejich nedostatku ohrozit provoz elektronického monitorovacího systému v ČR, neučinil prozatím potřebnou nápravu a nereaguje na výzvy ani přes urgence,“ uvedlo ministerstvo.

Elektronické náramky jsou v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů hlídají také některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu. U některých obviněných také nahrazují pobyt ve vazební cele. Probační služba problém podle ministerstva „intenzivně řeší“, aby co nejúčinněji zajistila další fungování monitorovacího systému.

Ministerstvo připomnělo, že smluvní podmínky umožňují uplatnit proti dodavateli sankce, pokud řádně a včas neplní svoje závazky. ”Jde například o použití garance bankovní záruky a odstoupení od smlouvy. Pokud k těmto krokům bude PMS nucena přistoupit, aby byly chráněny zájmy státu a předešlo se růstu majetkových škod, dojde k vyhlášení nové veřejné soutěže dříve než v původně plánovaném termínu,“ napsal úřad.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za ministra Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Na počátku loňského roku náramky aktivně hlídaly současně 91 lidí, počátkem roku letošního to bylo 162. PMS v říjnu uváděla, že má stále k dispozici 280 zařízení a že se jejich počet v dohledné době navýší na čtyři stovky.

Náramky doposud nosili zejména pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí, dále pachatelé krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatiči výživného. Zařízení ale monitorují i výtržníky nebo podvodníky. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Jednou z výhod náramků je to, že odsouzený či obviněný člověk může přes den chodit do práce. Volný čas musí trávit ve svém bydlišti.

ZEMAN POOBĚDVAL S PŘEDSEDY PARLAMENTU

Prezident Miloš Zeman v úterý na Pražském hradě poobědval s předsedy obou komor českého parlamentu. Šéf Sněmovny Radek Vondráček prezidenta obdaroval přenosnou palírnou, předseda Senátu Jaroslav Kubera pak Zemanovi předal nůž na dopisy. Před novináři následně řekl, že ho prezident na konci návštěvy praštil holí po hlavě.

„Pan prezident mě praštil hůlkou do hlavy, velice málo. Když jsme odcházeli, on mě poklepal na moji tvrdou hlavu. Takže nemůžu si stěžovat, bylo to příjemné,“ líčil šéf horní komory novinářům. Podle Kubery to byla lepší scénka, než když hlava státu při oficiálním přijetí navigovala svou holí někdejšího premiéra Bohuslava Sobotku. Kubera prezidenta obdaroval podobně jako předseda dolní komory. Zeman od předsedy Senátu dostal nůž. „Ne proto, aby spáchal harakiri (rituální sebevraždu), jak by si přáli jeho nepřátelé, ale na dopisy,“ vysvětlil Kubera. Podle něj byl Zeman dárkem celkem potěšen.

Vondráček donesl hlavě státu malou mobilní přenosnou palírnu jako „důkaz moravské nadvlády nad přírodou“. Palírna na pevný líh, na níž je podle předsedy dolní komory uvedeno prezidentovo jméno, je prý zcela funkční. „Takže může teďka v Lánech pálit vlastní brandy, vlastní slivovici,“ dodal Vondráček.

V Česku je domácí pálení lihovin nelegální, a to v jakémkoli množství. Podle zákona o lihu je možno lihoviny vyrábět jen v pálenicích a lihovarech s povolením od státu. Za pálení alkoholu načerno hrozí pokuta až deset milionů korun. „Tak to by mě v životě nenapadlo,“ reagoval na tuto informaci Vondráček v SMS.

Zeman stáhl nominaci Válkové, na ombudsmana navrhl Křečka

Z Hradu si Vondráček odnesl tužku, kterou mu věnoval prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „Já jsem nedostal ani tu tužku,“ posteskl si Kubera. Předseda Senátu si nicméně pochvaloval obědové menu. Nejvyšší ústavní činitelé pojedli hovězí vývar s játrovými knedlíčky a jehněčí kotletky v čabajkové krustě se šťouchanými bramborami, které byly podle Kubery exkluzivní. Jako dezert byly podávány domácí makové koláčky. „Vypadaly jako Babišovy koblihy, ale byl jsem ujištěn o tom, že to nejsou Babišovy koblihy, ale koláčky staročeské s tvarohem a s mákem.

Cesta na Tchaj-wan není protičínská, hájí Kubera

Prezident Miloš Zeman nadále tvrdí, že chystaná cesta předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan není v ekonomickém zájmu Česka. Podle šéfa horní komory se však nebude jednat o protičínskou cestu a zájmy země neohrozí.

„Prezident trvá na tom, že to není v ekonomických zájmech České republiky,“ uvedl Vondráček, který také neskrýval pochybnosti o prospěšnosti Kuberovy cesty. „Prezident má pocit, že by nám to mohlo škodit,“ potvrdil Kubera.
Podle předsedy Senátu ale jeho cesta na Tchaj-wan není protičínskou návštěvou a nebude mít dramatické důsledky pro vztahy s Čínou, která Tchaj-wan pokládá za svou součást.

Předseda Senátu jako důkaz uvedl to, že byl navzdory některým očekáváním pozván na čínské velvyslanectví v Praze na páteční oslavy čínského nového roku. Slíbil, že se zúčastní i s manželkou. Uvedl, že by navštívil i samotnou Čínu. Peking ale podle dřívějšího Kuberova vyjádření musí respektovat, že Česko je suverénní země a nemůže k němu přistupovat z pozice síly.

Zeman se chtěl od Číny učit. Teď říká, že jí uškodí absence opozice

Kubera se chystá na Tchaj-wan koncem února v čele podnikatelské mise. S cestou se čekalo na výsledek tamních lednových prezidentských voleb. Zeman loni pohrozil, že pokud Kubera na Tchaj-wan pojede, skončí jejich přátelství. Obává se, že proti firmám, které by byly součástí Kuberovy delegace, mohou být ze strany Číny uplatňována odvetná opatření.

Kubera namítal, že Tchaj-wan je pro Česko třetím největším asijským obchodním partnerem. Čína patří zase mezi největší ekonomiky světa. Zemanovi vadí, že Čína nenaplnila v Česku slibované investice. Zrušil v této souvislosti svou jarní cestu do této asijské země. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

MACRON POSÍLÁ 200 VOJÁKŮ DO SAHELU, NEPŮJDOU TAM I ČEŠI? SR STAHUJE VOJÁKY

Francie nasadí dalších 220 vojáků jako posilu do boje proti islamistům na severu Afriky. Oznámil to v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce s představiteli pěti severoafrických zemí z regionu Sahel. Dohodl s nimi vytvoření společného velení, které má zlepšit boj proti vzmáhajícímu se povstání v oblasti.

„Nemáme na výběr. Potřebujeme výsledky,“ řekl Macron k jednání s prezidenty Burkiny Faso, Čadu, Mali, Mauritánie a Nigeru. V oblasti už nyní operuje okolo 4 500 francouzských vojáků v rámci operace Barkhane. V operaci by podle návrhu českého ministerstva obrany, který je v meziresortním připomínkovém řízení a který ještě má schvalovat vláda a parlament, mohlo působit až 60 českých vojáků. Ministr obrany Lubomír Metnar počátkem ledna uvedl, že přesný počet vojáků bude ještě předmětem jednání.

Operace Barkhane byla zahájena 1. srpna 2014. Česká republika společně s dalšími evropskými zeměmi obdržela nabídku Francie, jež ji vede, k vojenské účasti. Podle návrhu by mělo vzniknout úkolové uskupení evropských států, jehož účastníci budou poskytovat poradenství a asistenci malijským jednotkám a společně s nimi plnit úkoly při speciálních operacích proti teroristickým skupinám v severovýchodním Mali a na hranicích s Nigerem.

Francouzská armáda popřela, že nehodu vrtulníků v Mali způsobila palba Islámského státu

Česko má nyní v Mali zhruba 120 vojáků. Letos česká armáda převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM Mali), vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost. Hlavním úkolem mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Ministr Metnar dříve uvedl, že v ní slouží přes 600 vojáků z více než 20 zemí.

Souběžně s misí EU má v Mali také svou misi MINUSMA Organizace spojených národů (OSN). Česká armáda v ní má pět vojáků. Na rozdíl od operace Barkhane ale mise nevedou aktivní operace v boji proti teroristickým skupinám.

V KATALÁNSKU VÝBUCH V CHEMIČCE

Výbuch a následný požár v areálu chemické továrny u města Tarragona ve Španělsku si v úterý večer vyžádal jeden lidský život. Šest dalších lidí se podle informací katalánského rozhlasu RAC1 zranilo. Na místě neštěstí, které se stalo v obci La Canonja v regionu Katalánsko, zasahují dvě desítky hasičských sborů.

Místní úřady doporučily obyvatelům z preventivních důvodů nevycházet z domů. Civilní obrana ale oznámila, že se nevytvořil toxický mrak a že do vzduchu v okolí se nedostaly nebezpečné chemikálie z továrny. Výbuch, jehož příčina není zatím známá, nastal krátce před 19. hodinou a po ní začalo v továrně hořet. Plameny šlehaly tak vysoko, že byly vidět několik kilometrů daleko. V okolí místa neštěstí byla krátce přerušena silniční i železniční doprava, provoz už byl obnoven.

Výbuch byl podle svědků velmi silný a pocítili ho lidé v širokém okolí, uvedl deník El País. „Celý dům se zachvěl,“ popsala deníku El País okamžik exploze v továrně žena z dva kilometry vzdálené obce. Další svědkyně, která byla ve svém domě 12 kilometrů od místa neštěstí, řekla, že se třásly okenní tabule.

Na sociálních sítích si místní postěžovali, že po explozi nezněly varovné sirény. Podle hasičů to ale nebylo potřeba, protože mimo areál chemičky nehrozilo nebezpečí. Podle některých médií si exploze vyžádala jednu oběť, která zemřela na předměstí Tarragony asi tři kilometry od místa neštěstí poté, co se tam zřítil dům.

ZAMĚSTNAVATELÉ: NEMÁME INFORMACE O NEMOCNÝCH, KRITIZUJÍ e-NESCHOPENKY

Řada zaměstnavatelů hlásí v prvních dnech po spuštění e-neschopenek problémy. Vyplývá to z bleskového šetření Hospodářské komory. Zaměstnavatelé si stěžují na špatný přístup k portálu České správy sociálního zabezpečení, nebo že nedostávají upozornění o nemoci zaměstnanců. Podle ministerstva práce jsou služby plně funkční. Na Hospodářskou komoru se v prvních dnech po zavedení nového elektronického systému obraceli jak zaměstnavatelé, tak i samotní soukromí lékaři, které komora zastřešuje.

Asi pětina firem si v průzkumu komoře stěžovala, že má potíže se vstupem na ePortál ČSSZ. „Přibližně každá osmá firma dodala, že informace o nemoci dostává jen od samotných zaměstnanců stejně jako před spuštěním eNeschopenek,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.„Firmy si ale stěžují i na to, že nedostávají automatickou notifikaci nebo na to, že nedostávají informace o eNeschopenkách přes kanál VREP (APEP), přestože si přes něj komunikaci s ČSSZ dohodly,“ doplnil.

Předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč viní z problémů ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou.„Překvapuje mne, že ministryně první pracovní den v lednu pořádá tiskovou konferenci, na které se slávou oznamuje, že e-neschopenky fungují skvěle a stanou se dle jejích slov miláčkem lékařů, ale zaměstnavatelů ani lékařů se na jejich zkušenosti se systémem eNeschopenek ani nezeptala,“ uvedl Hlaváč.
E-neschopenka zabere i 40 minut, chceme papírové. Lékaři hrozí žalobou

Bleskového šetření k e-neschopence, které Hospodářská komora provedla od 6. do 13. ledna, se zúčastnilo celkem 107 firem různých velikostí ze všech krajů v České republice.
Ministerstvo: portál funguje

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí na portálu sociální správy e-neschopenky pro firmy fungují a úřad postupně zpracovává žádosti firem o zasílání zpráv, a to do několika dnů.

„ČSSZ vnímá, že masivní zájem zaměstnavatelů o zřízení notifikačních služeb - respektive podávání žádostí o zasílání notifikací - vzniká až v posledních několika dnech. Žádosti o notifikační služby, které není možné automatizovaně zpracovat - tedy zejména papírové formuláře, jednotlivé okresní správy zpracovávají podle svých kapacitních možností, a to zpravidla ve lhůtách několika málo pracovních dnů,“ uvedla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.

Náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) před týdnem uvedl, že je určitá chyba na straně zaměstnavatelů. Podle něj byli velmi laxní, a přestože se mohli přihlásit do systému v prosinci, zapojují se až nyní. K 6. lednu se podle Povšíka přihlásilo asi 30 000 zaměstnavatelů. V systému jsou údaje 280 000 firem a institucí a 4,5 milionu zaměstnanců. E-neschopenku má využívat 22 000 zdravotnických zařízení.

Elektronické neschopenky už měly původně fungovat před rokem. První kabinet Andreje Babiše po volbách nicméně měl v úmyslu projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 zcela novým.

Po nástupu sociální demokratky Jany Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily a spuštění přesunulo na letošní leden. Zaměstnavatelé i lékaři si stěžovali, že systém není vyzkoušený. Podle nich by bylo lepší přechodné období bez sankcí, například jako při spouštění elektronického receptu.

POTÍŽE S PARKOVÁNÍM LYŽAŘŮ NA ŠERLICHU V ORLICKÝCH HORÁCH

Anarchie v parkování aut v horském sedle na Šerlichu v Orlických horách je snad ještě horší než v minulosti. Nepomohly pokuty od policie, prosby silničářů a horské služby ani posílená linka skibusu. Ukázalo se to znovu s prvním sněhem. Obec Deštné vidí jako řešení větší parkoviště, kraj pochybuje.

Zákazové značky jako by neexistovaly. Je všední den dvě hodiny po poledni a od značky se zákazem zastavení směrem k Deštnému parkuje na okraji silnice štrúdl více než padesáti aut. Další desítky vozů se mačkají před chatou Hájenka, tam stojí značka zákaz vjezdu.

Další kolona stojí podél silnice do Orlického Záhoří, beznadějně plná jsou dvě legální parkoviště, na nichž zuří nervózní boj o každé, třeba jen zdánlivě volné místo. Řidiči se hádají, někteří jsou i agresivní.

Mezi 11. a 14. hodinou policie patrně pod Šerlichem nezasahovala, žádné z aut nemá za stěračem pokutový lístek. Údajně však prý kritické místo nejen monitoruje, ale v rámci možností se snaží i pokutovat. Na Šerlichu teď odstavují auta běžkaři, sjezdaři i návštěvníci nedávno otevřené rozhledny. Sněhové podmínky jsou přitom stále mizerné. Až nachumelí doopravdy, bude ještě hůř.

„Když je na místě hlídka, opravdu nemá kapacitu na to, aby obsáhla celý prostor. Jen botiček bychom potřebovali desítky. Situaci známe a víme, že největší nápor, který se poslední dobou ještě zvýšil, je o víkendu,“ popisuje policejní mluvčí Alena Kacálková.

S rozhlednou je situace ještě horší. Každý chce do sedla autem

„Dříve tu parkovali jen běžkaři, pak se přidali sjezdaři mířící do Polska, ale nyní přibyli i turisté, které láká rozhledna na Velké Deštné. Trasa je téměř dálnicí a kapacita parkování je nedostačující. I přes naše výzvy, aby se návštěvníci na Šerlich dopravovali skibusem, téměř každý to zkouší autem a stává se, že ve špatných podmínkách nevyjede až nahoru,“ dodala mluvčí.

Situace se opakuje už čtvrtým rokem v řadě. Zhoršila se hlavně od doby, kdy provozovatel polského skiareálu v Zielenieci investoval do velkého boomu přeshraničního střediska a jedna z osvětlených sjezdovek začíná jen pár kroků od Šerlichu.
To nejhorší přitom pro sedlo v tisíci metrech nad mořem nastává, když napadne sníh. To někteří řidiči přestávají jízdu na zaváté silnici zvládat, zastavují, aby nasadili řetězy a za nimi se tvoří dlouhé kolony. Kvůli vozům parkujícím na okraji silnice je obousměrný provoz nemožný, stává se, že se nahoru nedostane ani sypač.

Někdo se vymlouvá na ubytování. Autobusem jedou desítky lidí

Podle Kacálkové však policie řidičům zakazovat cestu na Šerlich nemůže: „Nevíme, jestli jede na parkoviště, nebo jen projíždí.“ Dopravní kalamita v sedle komplikuje život nejen silničářům nebo řidičům autobusů, ale také týmu, který se stará o Masarykovu chatu.„Je to stále horší. Nemůže se k nám dostat zásobování, personál a často ani já. Také naši hosté někdy uvíznou, protože se stává, že cestu i naše parkoviště zablokují lidé, kteří si vymýšlejí, že jsou u nás ubytovaní,“ říká provozovatel Masarykovy chaty Radek Souček.

Objevují se hlasy, podle kterých by nově otevřená rozhledna na Velké Deštné měla mít v zimě raději zavřeno.
„Podívejte se na to procesí. Přede mnou jelo nejméně pět aut turistů, kteří tu teď vystoupili a pěšky půjdou na rozhlednu. Kdyby aspoň desetina všech lidí raději jela skibusem, hned by tu bylo volněji. Ale byl bych pro, aby se rozhledna na zimu zavřela,“ rozhlíží se po přeplněném parkovišti řidič autobusu, který do sedla dovezl sedm lidí.

V pracovní dny jezdí mezi Deštným a Šerlichem pět párů skibusů, o víkendech dokonce čtrnáct, v nejexponovanějších časech jezdí i třikrát za hodinu. Zatímco na Silvestra vyvezly skibusy na Šerlich 318 cestujících, 28. prosince se nahoru svezlo pouze 76 lidí.

Obec by ráda rozšířila parkoviště, je to ale velké sousto

Je zřejmé, že i v budoucnosti většina lidí mířících na Šerlich dojede spíš auty. Uvědomuje si to rovněž Deštné, které chce v horském sedle rozšířit parkoviště. S větší plochou počítá územní plán, obec má ve svém majetku i potřebné pozemky a o financování chce jednat s hejtmanstvím.

Podle obce by minimálně finanční spoluúčast kraje byla vhodná, neboť dopravní kolaps pod Masarykovou chatou je problém regionální, podobně jako situace v okolí Adršpašsko-teplických skal, kde doprava kolabuje naopak v létě kvůli návalu polských turistů.

„Sami na to nestačíme. Musíme vyřešit, kdo to bude spolufinancovat,“ říká deštenská starostka Alena Křížová (Sdružení nezávislých Dešteňáků), která možnost uzavření rozhledny na nejvyšším vrcholu Orlických hor dosud odmítá.
Podle hejtmanství nestačí nové parkoviště. Konat má policie Podstatné rozšíření parkoviště je mimořádně silné téma rovněž pro náčelníka Horské služby Orlické hory Josefa Hepnara:

„Už aby to bylo. Současný stav nám velmi komplikuje situaci. Nejvíc to pociťujeme, když pro úraz jedeme z Deštného na sjezdovku v Orlickém Záhoří. Přes Šerlich samozřejmě musíme, ale probíjíme se tudy opravdu jen s velkými obtížemi. S otevřením rozhledny je to ještě horší.“

Hejtmanství se sice jednání s Deštným o rozšíření parkoviště nebrání, avšak na zklidnění v sedle navrhuje trochu jiné řešení než svůj finanční příspěvek. Má totiž za to, že větší parkovací plocha spásou nebude.

„Rozšíření stávajícího parkoviště by určitě pomohlo, je však otázkou, kolik dalších vozidel by sem nově začalo zajíždět. Není vyloučené, že se situace s nedostatečnou kapacitou parkovišť bude opakovat s rozšiřováním sjezdovek v polském Zielenieci,“ upozorňuje mluvčí kraje Michal Friček.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

„Podle našeho názoru je potřeba, aby policie nevhodně parkující řidiče důsledně pokutovala, situace by se určitě zlepšila. Obec Orlické Záhoří zprovoznila záchytné parkoviště, a tak se nabízí možnost, aby na Šerlich zajížděla autobusová kyvadlová doprava. Totéž řešení by bylo vhodné i ze strany od Deštného v Orlických horách,“ říká Michal Friček. Podle něj hejtmanství v lokalitě nemá žádný pozemek pro parkování.

Vize počítá s vybudováním záchytných parkovišť v Horní Rokytnici a v Deštném a se zavedením zimního skibusu na trase Rokytnice – Mezivrší – Orlické Záhoří – Šerlich – Deštné. Třetí parkovací plocha, která již existuje u osvětleného běžkařského okruhu v Orlickém Záhoří, je většinou poloprázdná. Ostatně stejná slova platí o autobusových spojích, které na Šerlich jezdí například z Rokytnice, Náchoda, Rychnova, Lanškrouna nebo Olešnice.

MÍSTO VÁLKOVÉ NAVRŽEN NA OMBUDSMANA DR. KŘEČEK

Prezident Miloš Zeman na funkci veřejného ochránce práv navrhne bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka. Uvedl to v úterý předseda Senátu Jaroslav Kubera po společném novoročním obědě se Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem.

Ten oznámil pouze to, že Zeman se rozhodl stáhnout nominaci poslankyně ANO Heleny Válkové na ombudsmanku. Válková se rozhodla nominaci odmítnout poté, co vyšlo najevo, že za minulého režimu spolupracovala s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským.

„Neříkal (Zeman), že bych to nesměl říct. Jeho (prezidentův) kandidát bude Stanislav Křeček, kterého teď navrhne na ombudsmana,“ řekl Kubera.„Prezident mi předal písemně, že bere zpět nominaci paní Válkové na post ombudsmanky,“ řekl Vondráček.

Prezident loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Stanislav Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to však neakceptovala. Křečkovi bude v květnu 82 let.

Má smysl, aby prezident Zeman znovu nominoval Křečka, když už dvakrát neuspěl?

Kubera uvedl, že Válková možná přijde i o funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. „Můj odhad je, že tam stejně dlouho nevydrží,“ řekl. Premiér Andrej Babiš v pondělí podle něho zatím nechtěl odstavení Válkové z funkce ombudsmanky i zmocněnkyně spojovat. Podle Vondráčka Válková vládní funkci neopustí. „Funkci vykonává dobře, není možná na stole její setrvání nebo nesetrvání,“ řekl novinářům.

Válková: prezident mi vyjádřil podporu

Válková po schůzce se Zemanem řekla, že ji prezident podpořil, aby setrvala ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva, byť o tom prezident nerozhoduje. „Hlavně jsem (prezidentovi) vysvětlila okolnosti celého toho kvazipřípadu, proč jsem třeba řekla, že jsem neznala pana Urválka,“ uvedla Válková.

Stanislav Křeček

• Narození: 20. května 1938
• Vzdělání: vystudoval geologickou průmyslovku a střední výtvarnou školu, absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy
• Kariéra: byl soudním čekatelem, začátkem 70. let ale musel z justice odejít a živil se jako horník, dělník, geolog nebo výtvarník. Po roce 1989 se stal advokátem. Byl také poslancem České národní rady nebo členem zastupitelstva Prahy 2. Ve Sněmovně zasedal v letech 1998 až 2013, byl členem ústavně právního výboru, působil i ve výboru petičním či mandátovém a imunitním. Od dubna 2013 do loňského prosince byl zástupcem ombudsmanky
• Stranická příslušnost: člen Československé strany socialistické (do roku 1990), člen Demokratické strany práce (1992 až 1993), člen ČSSD (1993 až 2013, v roce 2013 členství ve straně přerušil kvůli svému zvolení zástupcem ombudsmanky)

Podotkla, že ve druhé polovině 70. let, když nastupovala do výzkumného pracoviště, Urválka skutečně neznala. „Až později ale jsem se samozřejmě dozvěděla, o koho jde,“ řekla.

Prezident podle Válkové vyjádřil nad záležitostí kritický údiv. „Říkal, že jsem to měla v 60. letech více sledovat, ale věří mně a důležitá věc je pro mě, že mně prezident této republiky věří, že nelžu,“ zdůraznila Válková. Vláda v pondělí o setrvání Válkové na místě vládní zmocněnkyně pro lidská práva jednala, ale nehlasovala. Pro její odchod se vyslovili představitelé koaliční ČSSD. Válková rezignovat odmítla.

Senát na ombudsmana navrhl dva kandidáty, vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. „Senát trvá na svých kandidátech,“ prohlásil předseda horní komory. Osobně by ale úřad ombudsmana i zmocněnkyně pro lidská práva zrušil jako nadbytečné.

ZEMAN: ČÍNĚ UŠKODÍ ABSENCE OPOZICE

Prezident Miloš Zeman prošel zajímavým názorovým vývojem na Čínu, kam měl letos znovu jet, ale nakonec ho zastoupí vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček. Před pěti lety Zeman v čínské televizi vyprávěl, že se od Pekingu chce učit, jak stabilizovat společnost. Teď říká, že Číně uškodí absence opozice.

„Jsem v Číně, abych se naučil, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost,“ vysvětloval Zeman na podzim 2014 v čínské televizi CCTV, proč se rozhodl do země přijet. „Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit,“ prohlásil také.

Uplynulo několik let a o Číně mluví Zeman jinak. „Šťastná země, která nemá opozici, ale obávám se, že té zemi nakonec absence opozice uškodí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk. „Číňané, byť chápu, že je může iritovat jak primátor Hřib, tak předseda senátu Kubera, který se chystá na Tchaj-wan, ale musí pochopit, že tady je prostě jiný politický systém, že my nemůžeme nařídit něco komunálním nebo opozičním politikům,“ řekl také Zeman. Čínská finanční metropole v úterý Šanghaj oznámila, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou poté, co české hlavní město podepsalo partnerskou smlouvu s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí.

Zeman teď říká, že do Číny nejede také kvůli chybějícím investicím. „Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala,“ řekl o víkendu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka nelze za zrušením prezidentovy cesty do Číny hledat zdravotní omezení.

„Pravidelně když pan prezident oznámí, že se některé aktivity nezúčastní, tak se objeví spekulace,“ řekl mluvčí. „O zrušení cesty do Číny mluvil pan prezident velice otevřeně. Samozřejmě za zrušením cesty pana prezidenta nejsou žádné zdravotní důvody,“ uvedl v úterý Ovčáček na dotaz iDNES.cz.

Mění se i Zemanův pohled na televizi, kde vystupoval

Hradní mluvčí odmítl říci, zda se Zeman ve čtvrtek objeví v pravidelném pořadu na televizi Barrandov, kterou si také před časem Číňané vybrali jako jednu ze svých investic.„My ty věci vyjasňujeme. V pravý čas bude vše oznámeno. Do konce týdne bude zcela jasno v té záležitosti,“ řekl Ovčáček. Hrad připravuje plán nových mediálních aktivit a o pravidelná vystoupení prezidenta podle mluvčího lidé nepřijdou. Už z toho je zjevné, že se mění Zemanův pohled na televizi, která mu týden co týden až do loňska dávala prostor hodinu mluvit v Týdnu s prezidentem.

Majitel televize Jaromír Soukup, který se Zemanem vedl velmi servilní rozhovory, v minulých dnech sérií tweetů zpochybňoval Zemanův návrh, aby exministryně spravedlnosti Helena Válková zamířila na pozici ombudsmana.
Válková se této ambice vzdala, když server Info.cz upozornil na to, že v sedmdesátých letech společně napsala článek s prokurátorem Josefem Urválkem, mužem, který v roce 1950 poslal na šibenici Miladu Horákovou

Kazdy ma sve limity. A mym je, ze odmitam davat prostor lidem, kteri haji vrahy. Urvalek je stejny vrah jako Eichmann. A pokud v tom nejsme s hlavou statu zajedno, nevim, zda jsme schopni najit v necem jinem spolecnou rec... Nechci ,aby Cesko ridili lide jako Valkova

Jiný Zeman? Rozlítil ho i protest Rusů proti zákonu o roku 1968

To, že prezident Zeman začíná v některých záležitostech vystupovat trochu jinak, než byli ještě nedávno jeho příznivci i kritici zvyklí, dokumentuje i jeho vyjádření na adresu Ruska na konci loňského roku.

Za „absolutní drzost“ označil kritické vyjádření ruského ministerstva zahraničí k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny. „Před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům: ‚Co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?“ řekl Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy.

V tomto případě má ovšem Zemanova poměrně ostrá reakce vůči Rusku poměrně jednoduché vysvětlení. Během takzvaného pražského jara vstoupil do KSČ, ze které byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu s okupací vyloučen. Rusové tak zpochybnili zákon přijatý kvůli připomínání události, která měla velký vliv na život a kariéru současného českého prezidenta.

CNN PRIMA NEWS, MODEROVAT BUDE BOUČEK?

Novou tváří zpravodajského projektu CNN Prima News bude Libor Bouček. Stane se součástí týmu připravujícího několikahodinový ranní blok. CNN Prima News by měla začít vysílat na jaře Jsem přesvědčen, že Libor Bouček bude významnou posilou týmu CNN Prima News. Jeho nadšení pro kvalitní zpravodajství v kombinaci s obrovskou televizní zkušeností mě přesvědčilo, že je ideálním kandidátem,“ věří generální ředitel skupiny Prima Marek Singer.„Libor Bouček bude mít na starost přípravu a moderování ranního vysílacího bloku. Na vzájemnou spolupráci se velmi těším,“ doplnila ředitelka CNN Prima News Production Eliška Čeřovská.

Bouček míní, že přijmout nabídku vytvářet ranní vysílání CNN Prima News a provázet jím je pravděpodobně největší výzvou jeho kariéry. „Chci zúročit svoji téměř dvacetiletou praxi jak v rádiích, tak i v nejrůznějších televizních pořadech, a být tak divákům nejlepším ranním společníkem na televizním trhu. CNN Prima News bude nejen o důvěryhodnosti, rychlosti, ale i srozumitelnosti sdělení informací divákům. A to vše v nejmodernějším zpravodajském studiu ve střední Evropě. Když jsem před třiadvaceti lety jako návštěvník s údivem sledoval dění v atlantské centrále CNN, ani bych si netroufl snít o tom, že se jednoho dne můj osud s touto značkou pracovně spojí,“ prozradil Libor Bouček.

Boučkova kariéra je dlouhodobě spjatá s televizí Prima, kde provázel diváky například reality show VyVolení, vědomostní show Máme rádi Česko nebo českou verzí soutěže Pevnost Boyard.

Moderoval i šest ročníků České Miss, vyhlášení ankety Český slavík, Superstar, slovenskou taneční show Let’s Dance nebo talentovou show Hlas Česko Slovenska. Byl jedním z moderátorů Evropy 2 a Frekvence 1. Uváděl přenosy soutěže Eurovision Song Contest ale i Davis Cup, Mistrovství světa v hokeji v roce 2015 nebo Ligu mistrů.

V září do zpravodajského projektu CNN Prima News přestoupila z Novy Markéta Fialová. CNN Prima News, která by měla začít vysílat na jaře, bude přinášet kontinuální zpravodajství i další pořady po celý den, sedm dní v týdnu. Bude dostupná divákům po celé České republice.

Obsahem vysílání budou jak domácí zpravodajství, pokrývaná a zajišťovaná skupinou Prima, tak mezinárodní zpravodajství i pořady dodávané společností CNN. Na domácích reportážích se budou podílet také jednotlivé regionální zpravodajské týmy Primy. Zpravodajské studio CNN Prima News je jedno z nejmodernějších televizních studií v Evropě.

KOSOVSKÝ VELVYSLANEC KRITIZOVAL DJOKOVIČE

Do srbského tenisty Novaka Djokoviče se pustil kosovský velvyslanec v Bulharsku Edon Cana. Kritizoval tenistův zpěv nacionalistických písní, kterými srbští hráči oslavovali ne Na videu, které se v pondělí rozšířilo na sociálních sítích, je vidět druhý hráč tenisového žebříčku Djoković, jak se svým spoluhráčem Viktorem Troickým společně zpívají písně Pochod na Drinu a Vidovdan. Ty jsou v některých zemích bývalé Jugoslávie považovány za hymny srbského nacionalismu.

„Po vojenském pochodu pokračovali s Kosovem! Můžeš být vítěz ATP, ale zůstaneš primitiv, zaostalec a obyčejný balkánský nacionalista a šovinista. Není náhoda, že Novak Djoković je nejméně oblíbený tenisový šampion v dějinách,“ nediplomaticky napsal na Twitteru kosovský diplomat. Pochod na Drinu je tradiční srbská vojenská píseň z první světové války, kterou bez ohledu na původní historický význam i kontext častým zpěvem v 90. letech znevážily srbské polovojenské jednotky za válek doprovázejících rozpad Jugoslávie.

Píseň Vidovdan, tedy Den sv. Víta, vznikla koncem 80. let minulého století v době vzrůstajícího napětí mezi srbským a albánským obyvatelstvem v někdejší jihosrbské provincii Kosovo. To je v textu velebeno jako nezcizitelná součást srbské duše.

Srbská tenisová reprezentace v neděli vyhrála premiérový ročník ATP Cupu v australském Sydney, když ve finále výsledkem 2:1 zdolala výběr Španělska. Djokovič ve své dvouhře porazil světovou jedničku Rafaela Nadala a společně s Troickým rozhodli v deblu, v němž přehráli dvojici Carreňo, López.

Djokovičův otec Srdjan podle B92 uvedl, že jeho syn je „nacionalista“, stejně jako on i „většina lidí v Srbsku“.
„To není nic sprostého, milujeme svůj národ a svou zemi. Není to tak, že nenávidíme cizí národ a cizí zemi. Vy jste vstoupili do naší země a víte, že je to naše svatá země, jako je pro Židy Jeruzalém. Proto budeme vždy stát při našem Kosovu a nášem národu tam dole (v Kosovu). Nemyslete si, že se na tom něco změní za deset, 20, 100 či 1 000 let. Kosovo bude vždy srdcem Srbska,“ řekl Srdjan Djoković.