iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Marček se přiznal k vraždě Kuciaka, odškodnění milion eur

Čtením obžaloby začalo hlavní líčení se čtyřmi obžalovanými v případu vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Pokud jim bude u soudu prokázána vina, hrozí jim až doživotí. Jeden z obžalovaných, Miroslav Marček, již vinu přiznal. Popsal, jak v únoru 2018 Kuciaka a jeho partnerku zastřelil. Sedmatřicetiletý bývalý voják Marček je druhým z původně pěti obviněných v případu Kuciakovy vraždy, který přiznal vinu.

Ještě loni uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó, který přistoupil na trest vězení 15 let. Kuciak a Kušnírová byli zavražděni ve svém domě ve Veľké Mači nedaleko Trnavy 21. února 2018. Marček řekl, že vstoupil do dvora domu a čekal v letní kuchyni, až Kuciak přijde domů.

„Poté se spolu vrátili pan Kuciak i paní Kušnírová. Chvíli jsem čekal, dokud se nenaskytne vhodná příležitost. Ta se naskytla, když slečna Kušnírová šla na toaletu. Zaklepal jsem na dveře. Otevřel pan Kuciak, jeho jsem zasáhl do hrudi. Naneštěstí jsem uviděl, že je tam ještě jedna osoba. Ona (Kušnírová) vběhla do kuchyně, já jsem šel za ní a tam jsem zasáhl i ji,“ uvedl Marček. Dodal, že vraždu chtěl uskutečnit již 19. února, ale Kuciak nebyl v domě sám.

Podle Marčeka měl být Kuciak původně unesen a zavražděn tak, aby ho nikdo nenašel. To ale označil za nereálné. Hovořil také o tom, jak upravil vražednou zbraň a náboje a řekl, že objednávku na Kuciakovu vraždu dostal na konci roku 2017.
Policie původně jako Kuciakova vraha označila jiného obžalovaného, Marčekova bratrance Tomáše Szabóa. Již během vyšetřování se ale ke střelbě podle médií přiznal právě Marček, který uznal vinu i po dnešním zahájení hlavního líčení. Marček zpočátku v případu vystupoval jako vrahův řidič.

Marček při téměř tříhodinovém výslechu před soudem vypovídal také k vraždě podnikatele Molnára, kterého podle vlastního vyjádření zastřelil v jeho domě, kam se vloupal spolu se Szabóem. Motivem loupeže byly peníze.
Dvojice v domě ale našla jen asi tisíc eur (25 250 korun), byť měla informace, že by tam Molnár měl mít sedmdesát tisíc eur (1,77 milionu korun).

Kočner a Zsuzsová svou vinu za vraždu odmítli

Szabó před soudem tvrdil, že od Andruskóa dostal objednávku na zbití reportéra. Dodal, že Marček mu po návratu z Kuciakova domu řekl, že tam viděl dvě mrtvoly. Szabó rovněž popřel účast na vraždě Molnára. „Já s tou vraždou nemám nic společného. Nevím, proč si to Marček na mně vymyslel,“ řekl. Již předem odmítl odpovědět na případné dotazy soudu či prokurátora.

Patnáct let vězení. Soud přijal dohodu zprostředkovatele Kuciakovy vraždy

Kuciakovu vraždu si podle obžaloby objednal podnikatel Marian Kočner. Prokurátor v pondělí u soudu řekl, že motivem byla msta za to, že Kuciak poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.

Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá Alena Zsuzsová předala Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Marčekem. Kočner a Zsuzsová svou vinu za vraždu u soudu odmítli již v úvodu procesu.

Kuciakovi rodiče žádají odškodné jeden milion eur

„U pana Andruskóa jsem si žádnou vraždu neobjednala. Všechna jeho tvrzení jsou absolutní lží. Co se týče pana Kočnera, nikdy si u mně žádnou vraždu neobjednal,“ řekla při výpovědi u soudu Zsuzsová. Dodala, že Kočner ji finančně pomáhal z důvodu, že se stal kmotrem její dcery.

Podle médií Zsuzsová pracovala jako volavka pro Kočnera. Kvůli komunikaci se Zsuzsovou přišel před rokem o funkci jeden z náměstků slovenského generálního prokurátora. Kočner se u soudu odmítl blíže vyjádřit k obžalobě s odůvodněním, že má vůči ní výhrady. Dříve během dne přiznal pouze vinu v části obžaloby týkající se nedovoleného ozbrojování.

Ať dělá, co má. Nebo skončí na Kuciaka. Kočner úkoloval slovenské soudy

Podle prokuratury Kočner bez povolení přechovával 60 nábojů v rodinném domě své bývalé manželky, které tam policie našla při razii v roce 2018. Za to lze podle slovenského zákona uložit trest až pět let vězení. Kuciakovi rodiče žádají od obžalovaných celkové odškodné jeden milion eur (25,25 milionu korun). Stejnou částku požaduje i matka Kušnírové. Obě rodiny uplatnily i nárok na proplacení nákladů na pohřeb svých dětí.

Vražda Kuciaka a Kušnírové vyvolala největší protivládní demonstrace na Slovensku od pádu komunistického režimu v roce 1989 a také politickou krizi, v zájmu jejíhož řešení odstoupil z premiérské funkce Robert Fico.

VARVAŘOVSKÝ: ÚŘAD OMBUDSMANA 120 PRÁVNÍKŮ, JAKO MINISTERSTVO

Poslanci by měli vybrat nového veřejného ochránce práv z kandidátů navržených Senátem, když ve výběru nezůstal nikdo, koho navrhl prezident Miloš Zeman. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla nynější ombudsmanka Anna Šabatová. Zeman navrhl do funkce pouze poslankyni Helenu Válkovou (ANO), přestože podle zákona navrhuje dva kandidáty. Válková oznámila, že z volby odstoupí poté, co se objevily informace o tom, že v 70. letech napsala odborný článek společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Ombudsmanka kritizovala prezidenta za to, že navrhl pouze Válkovou. Podle ní Zeman měl navrhnout dva kandidáty, protože to zákon o veřejném ochránci práv ukládá jako oprávnění i jako povinnost, uvedla.

Senát navrhl dva kandidáty, vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Oba jsou podle Šabatové kvalitní a Sněmovna by si z nich měla vybrat. Pokud by poslanci chtěli vědomě nechat volbu marně proběhnout, aby bylo možné vybírat nové kandidáty, považovala by to Šabatová za urážející.
Za to, že navrhl pouze jednu kandidátku, Zemana kritizoval i předchůdce Šabatové Pavel Varvařovský. Na rozdíl od ní si ale nemyslí, že by po odstoupení Válkové měli poslanci vystačit jen s kandidáty Senátu. „Je dost času, aby prezident dva kandidáty nahlásil. Nemůže to být problém,“ řekl. Podle něj by Sněmovna neměla o novém ombudsmanovi hlasovat, dokud nebude mít k dispozici i návrhy od prezidenta.

Varvařovský a Šabatová se rozešli také v pohledu na úřad veřejného ochránce práv. Varvařovský kritizoval, že se agenda úřadu stále rozšiřuje a že výrazně přibývá zaměstnanců. „Když jsem odcházel, měl jsem k dispozici asi 60 kolegů právníků. Už to se mi zdálo číslo obrovské. Teď je tam právníků asi 120,“ řekl. Podle něj nyní úřad ombudsmana vypadá jako nějaké ministerstvo, což mu bere důvěru veřejnosti.

Šabatová, jejíž šestileté funkční období skončí v únoru, naopak rozšiřování kompetencí podporuje. Podle ní to je součást evropského trendu, kdy úřady veřejného ochránce práv přebírají i problematiku lidských práv.

PROKURATURA SR ZRUŠILA OBVINĚNÍ FICA

Slovenská prokuratura zrušila stíhání expremiéra Roberta Fica za to, že se zastal již bývalého poslance krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Milana Mazureka odsouzeného za protiromské výroky. S odvoláním na vyjádření prokuratury o tom v pondělí informovala slovenská média.

Podle prokuratury speciální prokurátor zrušil obvinění Fica už loni 31. prosince. Policie dříve Fica obvinila ze schvalování trestného činu, jakož i z hanobení národa, rasy a přesvědčení a z podněcování k národnostní, rasové a etnické nenávisti.
„Strana SMER - SD a já osobně jsme vždy bojovali proti fašizmu a extrémizmu v naší společnosti. Proto je zarážející, že mě označili za extrémistu. Ale nedivím se, že se opozice, která je hodnotově prázdná a neumí argumentovat ani diskutovat, priživuje na tomto mediálním divadle,“ napsal 6. prosince minulého roku Fico na svou facebookovou stránku.
Robert Fico (Facebook)

OBVINENÝ ZA VYJADRENIE NÁZORU

Strana SMER - SD a ja osobne sme celý život obhajovali hodnoty a odkaz SNP a bojovali proti fašizmu a extrémizmu v našej spoločnosti. Jedným z významných úspechov nášho presvedčenia je aj 9. september ako Pamätný deň obetí holokaustu a rasového násilia, ktorý som presadil ako nezaradený poslanec ešte v roku 2001.

Preto je zarážajúce, že v obvinení, ktoré vnímam ako mediálne a vyjadrím k nemu svoj osobný názor, ma označia za extrémistu. Ani sa nečudujem, že opozícia, ktorá je hodnotovo prázdna a nevie argumentovať a diskutovať o tom, ako zlepšiť životnú úroveň na Slovensku, sa priživuje na tomto mediálnom divadle.

Ve videu pod příspěvkem pak vysvětluje, že Kotlebův poslanec Milan Mazurek podle jeho názoru zajistil straně hlasy voličů, neboť je pronásledován za to, že o Romech „řekl něco, co si myslí celý národ.“

Mazureka slovenský nejvyšší soud loni na podzim pravomocně odsoudil k peněžitému trestu za výroky v pořadu regionální soukromé rozhlasové stanice, kde v roce 2016 hovořil kromě jiného o nepřizpůsobivosti, násilí a vandalismu ze strany romského etnika, urážel Romy a hovořil o nebezpečí spojeném s islámskými migranty. Kvůli odsuzujícímu verdiktu přišel o poslanecký mandát; LSNS ho před únorovými parlamentními volbami zařadila na poslední místo své kandidátní listiny.

Fica za protiromské výroky stíháme dál, vyvrací žalobce zrušení obvinění

Fico nebyl prvním někdejším vrcholným politikem země, který v probíhající předvolební kampani čelil stíhání. Loni na začátku prosince vyšetřovatel obvinil exprezidenta Andreje Kisku v souvislosti s daňovým deliktem jeho rodinné firmy KTAG, jejíž jednatelem byl Kiska před zvolením hlavou státu v roce 2014.

Nyní je Kiska předsedou nové strany Za lidi, která patří mezi nejpopulárnější strany v zemi. Stíhání není na Slovensku překážkou pro kandidaturu ve volbách. Kiska dříve označil obvinění za politickou kampaň a jeho právní zástupci zpochybnili důvody exprezidentova stíhání.

BABIŠ S BENEŠOVOU NA NSS

Předseda vlády Andrej Babiš a ministryně spravedlnosti Marie Benešová navštíví ve středu 15. ledna 2020 Nejvyšší správní soud. České justici to minulý týden potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Účast Andreje Babiše pak potvrdili jeho dva poradci.

„Mezi tématy jednání je správní soudnictví, jeho systém a organizace, vývoj v oblasti správního soudnictví, počty a rozdělení soudců či otázky procesního práva,“ sdělil k návštěvě České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová zamíří na Nejvyšší správní soud na základě pozvání předsedy soudu Michala Mazance.

Podle informací České justice premiér Andrej Babiš vyjádřil přání se návštěvy zúčastnit. Ačkoliv nejsou známy podrobnosti jeho zájmu, lze usuzovat, že se bude ptát na problémy správního soudnictví z pohledu jeho rychlosti při rozhodování například sporů ohledně velkých dopravních staveb.

Vláda v minulém roce opakovaně projednávala informace ministerstva dopravy, kde byla právě rychlost správních soudů kriticky zmiňována. Nejvyšší správní soud také stojí v čele kritiků nového stavebního zákona z dílny ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Petr Dimun, ceskajustice.cz

VÁLKOVÁ BERE ZPĚTVZETÍ OMBUDSMANKY, HAMÁČEK JI NECHCE I JAKO ZMOCNĚNKYNI

Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček je připraven doporučit prezidentovi Miloši Zemanovi poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou jako kandidátku na ombudsmanku. Zeman zmínil jméno bývalé ministryně školství poté, co svou kandidaturu stáhla jeho adeptka Helena Válková (ANO). Hamáček však před novináři zdůraznil, že nominace je na prezidentovi, nikoliv na politických stranách.

Podle informace České justice dnes Helena Válková odeslala na Hrad oficiálně zpětvzetí souhlasu se svoji nominaci na funkci veřejné ochránkyně práv. Helena Válková to České justici potvrdila.

Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. Hamáček zopakoval, že by uvítal, kdyby Válková skončila i jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Odkázal v tom však na premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Já premiérovi řeknu svůj názor. Pokud bude paní Válková pokračovat ve funkci, tak z mého pohledu se bude věnovat víc obhajobě svého působení než samotnému fungování úřadu,“ uvedl Hamáček. Podle něj by to mohlo komplikovat chod celé agendy rady „Nicméně hnutí ANO má (ve vládě) většinu, pokud se premiér rozhodne paní Válkovou držet, sociální demokracie nemá sílu na to, aby ji odvolala,“ dodal.

Zda je možné navrhnout Valachovou ještě nyní jako druhý návrh hlavy státu, který zákon předpokládá, nebo by ji musel prezident nominovat až po případné neúspěšné první volbě veřejného ochránce práv, nechtěl Hamáček předjímat. „Na to musí odpovědět někdo z legislativy Sněmovny nebo kanceláře prezidenta,“ uvedl. Dodal, že Valachovou je připraven Zemanovi doporučit. „Ale upozorňuji, že tím, kdo navrhuje, je prezident, nikoliv strany,“ uvedl.

Babiš se o víkendu v médiích vyjádřil ve smyslu, že by kandidát na ombudsmana neměl být současný ani bývalý politik. „To je pak na diskusi mezi prezidentem a premiérem, zda premiér je ochoten podpořit kandidátku pana prezidenta,“ konstatoval Hamáček, ceskajustice.cz

VÁLKOVÁ SE NECHCE VZDÁT ZMOCNĚNKYNĚ VLÁDY, HAMÁČEK A ZAORÁLEK PROTI

Helena Válková odmítla na jednání vlády rezignovat z pozice vládní zmocněnkyně pro lidská práva a vláda pak o jejím odvolání ani nehlasovala. iDNES.cz to sdělil ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Usiloval marně o to, aby Válková ve funkci skončila, stejně jako další sociální demokraté.

Na tiskovou konferenci po jednání vlády pak už ani sociální demokraté nepřišli, pouze tři ministři za ANO - vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Je pravda, že téma do debaty zvedl pan ministr Hamáček a že se po jejím vystoupení nehlasovalo,“ potvrdila Schillerová. Válková odvedla podle ministrů za ANO na pozici vládní zmocněnkyně za lidská práva velký kus práce.

Exministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková, kterou prezident Miloš Zeman prosazoval i do pozice ombudsmana, je pod palbou kritiky kvůli tomu, jak se vykrucovala z toho, že psala za normalizace koncem 70. let společně text s prokurátorem Josefem Urválkem, který poslal v roce 1950 po vykonstruovaném procesu na šibenici národněsocialistickou političku Miladu Horákovou. Válková se hájila, že to nevěděla.

„Způsob, jak se paní Válková hájila, ji diskvalifikuje pro politické funkce,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Já premiérovi řeknu svůj názor. Pokud bude paní Válková pokračovat ve funkci, tak z mého pohledu se bude věnovat víc obhajobě svého působení než samotnému fungování úřadu,“ řekl Hamáček.

„Zastávám stejné stanovisko jako ministr vnitra,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Na otázku, zda by měla Válková odstoupit, odvětil: „Minimálně by to mělo zvážit.“Podle Hamáčka by mohlo setrvávání Válkové ve funkci komplikovat chod celé agendy vládní rady. „Hnutí ANO má ve vládě většinu, pokud se premiér rozhodne paní Válkovou držet, ČSSD nemá sílu na to, aby ji odvolala,“ řekl.

NKÚ SR: TÉMĚŘ POLOVINA MÝDLA SR SI NECHÁ SKYTOLL

Jen deset centů z každého eura zaplaceného prostřednictvím mýta za využívání zpoplatněných úseků silnic na Slovensku bylo v letech 2014 až 2018 použito na výstavbu nových dálnic. Vyplývá to ze zprávy slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který závěry svého zkoumání zveřejnil před dvěma měsíci. Zjištění úřadu je jedním z důvodů, kvůli kterým teď na Slovensku nespokojení autodopravci blokují část hraničních přechodů

„NKÚ na základě kontroly upozorňuje na neefektivní a nehospodárně nastavený systém, a také na vážná rizika do budoucna. Ta souvisejí s vlastnictvím celého technického zázemí pro výběr mýta, a z toho vyplývající omezené možnosti NDS (Národní dálniční společnosti – pozn. ČTK) při rozhodování o provozovateli mýta po roce 2022, kdy smlouva se společností SkyToll skončí,“ píše slovenský NKÚ ve zprávě z 22. listopadu loňského roku.

Záznamy slovenské databáze FinStat ukazují, že společnost SkyToll v roce 2018 hospodařila se ziskem 20,95 milionu eur (528,8 milionu Kč), což byl proti předchozímu roku nárůst 42 procent. Tržby se zvýšily o dvě procenta na 74,43 milionu eur (1,9 miliardy Kč). Hrubá marže, což je důležitý ukazatel, který vyjadřuje, kolik procent z tržeb firmě zůstane po zaplacení nákladů, činila 55,6 procenta.

Slovenští autodopravci od nedělního večera začali znovu blokovat některé úseky silnic, včetně hraničních přechodů s Českou republikou. Unie autodopravců Slovenska (UNAS) mimo jiné požaduje snížení silniční daně pro kamiony o polovinu. V reakci na zprávu NKÚ také žádají pozastavení mýtného systému. Společnost SkyToll jej provozuje od roku 2010.

„Platby mýta za devět let dosáhly částky více než 1,576 miliardy eur (39,8 miliardy Kč). Z této sumy odešlo za uvedené roky na účet společnosti SkyToll až 48 procent, to je 760 milionů eur (19,2 miliardy Kč). Tato suma byla už v roce 2018 vyšší o 44 milionů eur než stanovená cena za komplexní služby výběru mýta za roky 2010 až 2022. Na účty jiných smluvních partnerů odešlo z výběru mýta 108 milionů eur, zbývající částku 709 milionů eur získala NDS,“ píše se ve zprávě NKÚ.

Kontrola použití čistého výnosu z mýta podle NKÚ rovněž ukázala, že se v plné míře neplní příslušné vládní usnesení, které Národní dálniční společnosti ukládalo, aby po splacení investičních nákladů na budování mýta šel celý čistý výnos na rozvoj silniční infrastruktury ve vlastnictví NDS. Kontrolní úřad proto upozornil vládu, že společnost ani v období, kdy jsou investiční náklady budování mýta splaceny, nepoužívá čistý výnos ve smyslu tohoto záměru.

Za výrazně problematické označil kontrolní úřad i vlastnictví majetku v rámci systému mýta. „Stát, který prostřednictvím NDS zaplatil za vybudování mýtného systému 256 milionů eur (6,5 miliardy Kč), nevlastní nejen technická zařízení, ale ani systém jako takový. Mýtný systém je i po jeho zaplacení NDS ve vlastnictví SkyTollu,“ píše se ve zprávě slovenského kontrolního úřadu. Takový stav je podle kontrolorů v rozporu s principy hospodárnosti.

„Otázkou je také možné porušení povinností při správě cizího majetku ze strany klíčových manažerů NDS či resortu dopravy – lidí, kteří připravovali soutěžní podklady a smlouvu se společností. Skutečnost, že NDS není vlastníkem majetku mýtného systému, bude podle kontrolního úřadu zásadním způsobem ovlivňovat rozhodování NDS o prodloužení smlouvy se SkyTollem,“ uvedl úřad. Smlouva platí do konce roku 2022 a je možné ji prodloužit až do roku 2027, ceskajustice.cz

VE ŠPANĚLSKU SOUD SE STAROSTOU, OBŽALOVÁNI I DVA ČEŠI

Ve španělském Alicante v pondělí začal soudní proces kvůli vraždě starosty obce Polop, v němž jsou obžalováni i dva Češi Robert Franěk a Radim Rakowski. Ti podle prokuratury vraždu Alejandra Ponsody spolu se třetím mužem na objednávku v roce 2007 spáchali, za což jim hrozí až 27 let vězení. Jejich obhájci však tvrdí, že korunní svědek v procesu lže.

Klíčovou kartou obžaloby je právě svědek v ochranném režimu, jemuž původně zadavatelé vraždy za její provedení nabídli 35 tisíc eur (asi 880 tisíc korun). On však starostu zabít odmítl, a tak se posléze zosnovatelé vraždy obrátili na dva Čechy a španělského dealera drog Raúla Montera

Španělé zatkli dva Čechy kvůli podezření z nájemné vraždy

Jim podle vyšetřovatelů zadavatelé zaplatili 50 tisíc eur. Motivem činu bylo podle obžaloby odstranění starosty, jehož místo chtěl zaujmout radní pro místní rozvoj Juan Cano, což se mu také povedlo a starostou se stal.
Zatčen byl v roce 2009 a v pondělí stanul před soudem spolu s třemi dalšími muži, kteří vraždu starosty podle prokuratury zosnovali. Za podněcování k vraždě a další trestné činy jim hrozí až 25 let vězení.

Cano se v pondělí před budovou soudu v rozhovorech s novináři „vysmál“ obžalobě kvůli jejímu korunnímu svědkovi. Též jeden z jeho kompliců Salvador Ros novinářům řekl, že je „velmi klidný“ a že neví, z čeho je vlastně obviněn. Tvrdí, že je nevinný

Vražda starosty obce Polop (též Polop de la Marina), která leží v turisticky oblíbeném regionu nedaleko letoviska Benidorm, se stala 19. října 2007 večer ve starostově garáži. Když Ponsoda přijel domů, pachatelé na něj několikrát vystřelili a zasáhli ho mimo jiné do hlavy. Starosta za několik dní podlehl zraněním v nemocnici.

SOUDCI BRITŮ: BBC PLATOVĚ DISKRIMINOVALA MODERÁTORKU

Moderátorka veřejnoprávní stanice BBC Samira Ahmedová vyhrála soudní spor se zaměstnavatelem. Stěžovala si kvůli platové diskriminaci na základě pohlaví. Soud dospěl k závěru, že BBC nedokázala řádně zdůvodnit, proč Ahmedové za obdobnou práci platila šestkrát méně než jejímu mužskému kolegovi.

Soudní řízení skončilo už loni v listopadu, verdikt byl zveřejněn v pátek.

Jak Ahmedová, tak její kolega Jeremy Vine moderovali programy, kde zaznívají komentáře veřejnosti na adresu BBC. Zatímco Ahmedová za jednu epizodu programu Newswatch dostávala 440 liber (asi 13 tisíc korun), Vineovi platila stanice za díl obdobného pořadu Points of View 3 000 liber (téměř 90 tisíc korun). Oba pořady běží na kanálech s rozdílnou sledovaností.

Podle soudu se zaměstnavateli nepodařilo prokázat, že rozdíl v platech je opodstatněný, a vyloučit tak diskriminaci na základě pohlaví. „Rozdíl v platech je v tomto případu zarážející. Jeremy Vine přijímal za stejnou práci více než šestinásobek toho, co stěžovatelka,“ stojí v rozsudku.

BBC má proto Ahmedové zaplatit náhradu ušlé mzdy 700 tisíc liber (20.8 milionu korun), kterou moderátorka na zaměstnavateli žádala. K vítězství jí přes Twitter pogratulovali kolegové z BBC, ale například také kanadská spisovatelka a feministická aktivistka Margaret Atwoodová.

Veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost BBC se s rozdíly v platech na základě pohlaví potýká nejméně od roku 2017, kdy zveřejnila seznam zaměstnanců vydělávajících více než 150 tisíc liber ročně (4,4 miliony korun). Dvě třetiny z nich tvořili muži.

DOPRAVCI SR UKONČILI BLOKÁDU HRANIC, DOHODNOU SE S PELEGRINIM?

Slovenští dopravci v pondělí pokračovali na některých přechodech s Českem, Polskem a Maďarskem v blokování kamionové dopravy. Odpoledne před druhou hodinou oznámili, že přechody a silnice uvolní. Reagovali na výzvu premiéra Petera Pellegriniho, který slíbil, že s nimi v takovém případě okamžité zahájí rozhovory.

Blokády na více než dvaceti místech Slovenska oznámila Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která už minulé úterý zahájila protesty za výrazné snížení silniční daně či za pozastavení výběru mýtného. V pátek blokovala dopravu i na třech hraničních přechodech s Českem.

Podle ranních informací slovenských webů stávkující autodopravci pro kamiony blokovaly hraniční přechody s Českem Makov a Svrčinovec, přechod na hranicích s Polskem Trstená a přechody s Maďarskem Medveďov, Slovenské Ďarmoty a Šahy. Kromě toho rovněž blokovali silnici v Krásnu nad Kysucou ve směru do Čadce

UNAS informoval, že v noci byly blokády na slovensko-českých přechodech Kúty, Drietoma, Holíč a Svrčinovec, na přechodech s Maďarskem Rajka, Medveďov, Siatorska Bukovinka, Kráľ a Slovenské Ďarmoty a také v Trstené.
„Blokáda zahájena podle plánu, nákladní vozidla posílají slovenští kolegové zpět do Česka,“ informovala česká policie v noci na Twitteru o situaci na dálnici D2. „Obdobná situace je i na ostatních bývalých hraničních přechodech v Jihomoravském kraji. Osobní auta projíždějí zatím bez problémů,“ dodala.

Podle Pellegriniho protest souvisí s nadcházejícími volbami

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) mimo jiné požaduje snížení silniční daně pro kamiony o polovinu. Podle dopravců je sazba zmíněné daně pro těžká nákladní vozidla na Slovensku druhou nejvyšší v Evropské unii.

Slovenské ministerstvo financí dříve nabídlo snížení zmíněné sazby daně o 12,5 procenta. Slovenský premiér Peter Pellegrini v pondělí uvedl, že stávka je v rozporu se zákony a může ekonomice země způsobit vážné problémy.
Ujistil, že je připraven s autodopravci jednat, a to prakticky ihned po uvolnění všech blokovaných komunikací. Vyloučil nicméně možnost zastavení výběru mýtného. Pellegrini vysvětlil, že Slovensko by se tak stalo z evropského pohledu levnou cestou, kterou by využívali všichni zahraniční autodopravci.

„Do hodiny od zprůjezdnění všech hraničních přechodů a všech úseků silnic je slovenská vláda připravená jednat s představiteli autodopravců,“ slíbil premiér.

Kamiony na dálnicích budou moci předjíždět dál, poslanci se neshodli

Premiér vyslovil podezření, že protest je spíše spojen s nadcházejícími volbami než se skutečnými problémy autodopravy. Poukázal přitom na skutečnost, že blokád se neúčastní všichni slovenští dopravci, například sdružení ČESMAD. Nespokojení autodopravci žádají pozastavení mýtného jako reakci na analýzu slovenského nejvyššího kontrolního úřadu, že provozovatel mýtného systému zinkasoval téměř polovinu z vybraných poplatků za jízdu kamionů a autobusů po zpoplatněných silnicích.