iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Smrt diktátorovi, nepřítel doma, Čaputová není zlato

Smrt diktátorovi, nepřítel není v USA, ale doma, Čaputová není zlato: Íránci už druhý den protestují v Teheránu a dalších íránských městech proti vládě, jejíž revoluční gardy se přiznaly, že sestřelily ukrajinské civilní letadlo se 176 lidmi na palubě. Mnoho cestujících byli Íránci, případně lidé s dvojím občanstvím. Demonstranti skandují protirežimní hesla. Sobotní protest policie rozehnala a krátce zadržela britského velvyslance.

„Lžou, že naším nepřítelem je Amerika. Náš nepřítel je právě tady,“ skandovali protestující před teheránskou univerzitou. Pořádková policie už v sobotu zasáhla proti tisícům demonstrantů slzným plynem. V neděli do hlavního města přesunula posily.

Íránci svou nespokojenost s režimem, pod jehož vládou zemi trápí vysoké náklady na život i vysoká nezaměstnanost, vyjadřovali také na sociálních sítích. Také íránská média zvyšují tlak na vedení země. V sobotu večer policie použila slzný plyn proti tisícům lidí, kteří vyšli do ulic Teheránu a dalších velkých měst po celé zemi. Skandováním „Smrt diktátorovi!“ mnozí vyjadřovali hněv proti nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. O protestech informovala i polostátní média, videa z demonstrací se šířila po sociálních sítích.

„Omluvte se a odstupte,“ vyzývá na titulní straně reformní list Etemád. Jde podle něj o „požadavek lidu“, aby odešli ti, kdo jsou zodpovědní za nezvládnutí krize kolem pádu letadla. Jiný, umírněný deník napsal, že by měli být odvoláni či odstoupit ti, kteří odkládali zveřejnění příčin katastrofy, čímž poškodili důvěru lidí ve státní zřízení.

Při sestřelení ukrajinského letadla přišlo ve středu o život všech 176 lidí na palubě. Velká část jich byla z Kanady. Íránské revoluční gardy se po třech dnech zapírání přiznaly, že stroj neúmyslně sestřelily. Gardy byly tou dobou v pohotovosti v očekávání americké odvety za íránský raketový útok na americké síly na základnách v Iráku, který byl odplatou za americký likvidační útok na vlivného íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu.

Íránský prezident v sobotu prohlásil, že v případě sestřelení ukrajinského letadla šlo o „katastrofální chybu“, a omluvil se. Jeden z velitelů revolučních gard ale ještě více rozlítil hněv lidí prohlášením, že o sestřelení letadla informoval úřady už ve středu. Kritika úřadů není v Íránu neobvyklá, většinou ale zůstává skrytá. Íránští představitelé se nyní snaží vykreslovat katastrofu s letadlem jako další ránu zasazenou národu, který truchlí po zabití Solejmáního.

Demonstranti už v sobotu plakáty s generálem strhávali. Rozhořčení na úřady lidé ventilují i na sociálních sítích, kde se ptají, proč jejich představitele více zaměstnávala snaha odrážet kritiku ze zahraničí, než starost o truchlící pozůstalé. Jiní se zase ptají, proč letiště nebylo v době takového napětí uzavřeno.

„Solejmání byl vrah, jeho lídr je taky,“ skandovali Íránci:

Íránská policie také v sobotu krátce zadržela britského velvyslance, který v neděli popřel, že se účastnil protivládního protestu, jak tvrdila některá íránská média. „Mohu potvrdit, že jsem se nezúčastnil žádné demonstrace,“ uvedl velvyslanec Rob Macaire.

Dodal, že šel na předem ohlášenou akci k uctění obětí ze sestřeleného letadla. Uctění památky obětí pokládá za normální, a to tím spíše, že mezi nimi byli také tři britští občané. Místo opustil hned poté, co začaly zaznívat protivládní hesla. Zatčen byl před jednou z teheránských univerzit, které se staly centrem demonstrací. Po více než hodině byl propuštěn.

V ulicích se sešly tisíce lidí:

„Zatčení našeho velvyslance v Teheránu bez důvodu a bez vysvětlení je hrubým porušením mezinárodního práva,“ uvedl k tomu britský ministr zahraničí Dominic Raab. „Íránská vláda stojí na křižovatce. Může pokračovat ve své cestě a stát se politicky a ekonomicky izolovaným vyvrhelem, nebo může přijmout kroky ke zmírnění napětí a diplomacii,“ dodal.
Velvyslance si v neděli předvolalo ještě íránské ministerstvo zahraničí, aby svou účast na sobotní nepovolené demonstraci vysvětlil. Před velvyslanectvím podle agentury AFP demonstrovalo 100 až 200 lidí, kteří spálili britskou vlajku.

Agentura Fars, která z demonstrace zveřejnila i snímky, uvedla, že se sobotního protestu zúčastnilo 700 až 1 000 lidí. Reuters napsal, že demonstranti se skandováním dožadovali rezignace Chameneího. Video, ve kterém lidé demisi požadují, bylo zveřejněno na Twitteru. Reuters poznamenal, že pravost nahrávky potvrdit nemůže.

Demonstrace v Isfahánu: Demonstranty podpořil Trump

Účastníky demonstrací podpořil americký prezident Donald Trump. S poukazem na listopadové potlačení íránských protivládních protestů Trump varoval íránský režim před „dalším masakrem pokojných demonstrantů“.
Trump na Twitteru napsal, že jeho vláda demonstrace v Íránu podrobně sleduje. Vyzval také íránské úřady, aby umožnily organizacím pro lidská práva protesty monitorovat. „Nesmí dojít k dalšímu masakru pokojných demonstrantů ani k zablokování internetu. Svět vás sleduje,“ napsal šéf Bílého domu.

Při listopadových protivládních protestech v Teheránu a dalších městech zemřelo nejméně 300 lidí, podle některých zdrojů však až tisíc lidí. Íránci tehdy vyšli do ulic poté, co vláda rozhodla o zvýšení cen benzinu až o 300 procent.
Úřady následně při protestech zablokovaly přístup na internet a proti demonstracím, které přerostly v nesouhlas s náboženským vedením země, tvrdě zakročily. Podle organizace Amnesty International íránské bezpečnostní složky po neozbrojených demonstrantech střílely.

Ozvěna z minulosti. Když USA sestřelily letoun Íránu

Pád ukrajinského letadla u Teheránu Íráncům připomíná jinou, desítky let starou tragédii. V roce 1988 posádka amerického křižníku USS Vincennes křižující vody Hormuzského průlivu zaměnila íránské civilní letadlo na lince Iran Air 665 za útočící stíhačku a sestřelila jej.

Kapitán se domníval, že hrozí napadení. Letoun však na své pravidelné lince mířil do Dubaje. Nikdo z 290 lidí na palubě nepřežil. Až v roce 1996 Spojené státy Íránu vyplatily mimosoudní vyrovnání jako odškodné. Formální omluvy se však Írán nedočkal.

V LIBYI PŘÍMĚŘÍ, PŘIJATA VÝZVA ERDOGANA A PUTINA

Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, která ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní následně souhlasil. Haftarovy síly nicméně varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana příměří poruší.

Polní maršál Haftar vyslyšel výzvu prezidentů Turecka a Ruska z tohoto týdne, kteří navrhli, aby obě strany ukončily boje 12. ledna. K mírovému řešení vyzvali i zástupci evropských zemí a institucí Evropské unie.

Haftar výzvu Recepa Tayyipa Erdogana a Vladimira Putina původně ve čtvrtek odmítl.

Zatímco Turecko otevřeně podporuje mezinárodně uznanou vládu a Sarrádžovým silám tento týden začali pomáhat turečtí vojenští odborníci, Rusko podle pozorovatelů patří mezi ty země, které vsadily na Haftara. Ačkoliv to Moskva popírá, podle Turecka po Haftarově boku bojuje 2 500 ruských žoldáků. Polní maršál má také podporu Egypta, Jordánska či Spojených arabských emirátů.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tamní dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. Haftarovy jednotky minulý rok v dubnu zahájily tažení na Tripolis a tamní vládu. Při střetech mezi oběma o moc soupeřícími vládami byly zabity a zraněny stovky civilistů.

V sobotu pozdě večer nicméně mluvčí Libyjské národní armády Ahmad Mismarí v prohlášení nahraném na video uvedl, že LNA přijímá příměří v západní oblasti země, která zahrnuje i metropoli Tripolis, „pokud budou také ostatní strany příměří respektovat“.

Turečtí vojáci míří do Libye, oznámil prezident Erdogan

Vláda sídlící v Tripolisu se v komuniké vydaném v neděli časně ráno ke klidu zbraní rovněž připojila. „V reakci na výzvu tureckého a ruského prezidenta k příměří oznamuje šéf prezidentské rady vlády národní jednoty příměří začínající 12. ledna v 00:00 hodin,“ napsala vláda.

Podle agentury Reuters bude ale těžké jakýkoli klid zbraní dodržet vzhledem k vystupňování bojů kolem Tripolisu a strategického pobřežního města Syrta v poslední době. Síly věrné maršálu Haftarovi tento týden oznámily, že převzaly nad Syrtou kontrolu

ÍRÁN SE MŮŽE ZA SOLEJMÁNIHO POMSTÍT TŘEBA ZA 10 LET

Velvyslanec České republiky v USA Hynek Kmoníček předpokládá, že nynější krize mezi USA a Íránem se neodrazí na výsledku blížících se voleb amerického prezidenta. Konflikt nevyústí ve válku, jelikož Íránci si uvědomují, že Americe nemohou vojensky konkurovat, komentoval napjatou situaci na Blízkém východě v pátečním Rozstřelu.

Podle rychlých průzkumů nesouhlasí s postupem Donalda Trumpa v Íránu víc než polovina Američanů. Nepokazil si jedenáct měsíců před volbami svou druhou kandidaturu?

Myslím, že ne. Když se podíváme podrobněji na ten zmiňovaný průzkum, tak těch 53 procent Američanů, co nesouhlasí se způsobem řešení Íránu, je úplně to samé číslo, které jsme dostávali předtím, než začala tato krize. Co se ale zvýšilo, je množství Američanů z těch 53 procent, kteří by Trumpa nikdy nechtěli volit. Tam to bylo na 29 procentech a stouplo na 39. Takže přesvědčil již ty přesvědčené ještě víc.

Kmoníček: Další odvety Íránu vůči USA lze očekávat

Írán už před druhými volbami zlomil vaz jednomu americkému prezidentovi. Nemůže po Jimmym Carterovi zlomit vaz také Donaldu Trumpovi?

Doba se změnila a u Cartera to bylo souborem ještě dalších příčin, ale dá se říct, že v Americe v žádném případě volby nevyhrávají zahraničně-politická témata. Donald Trump má našlápnuto pravděpodobně k celkem hladkému vítězství do svého druhého termínu, pokud ekonomika Spojených států bude vypadat tak, jak vypadá, a nevrátí se zcela nečekaně krize, která by musela být velikosti, řekněme, té hypoteční krize kolem roku 2007.

Mohl by ho ohrozit začátek skutečně velkého válečného konfliktu, který by přinesl mnoho obětí, a to by byla íránsko-americká válka. To si ale obě strany velmi dobře uvědomují, protože i sami Íránci vědí, že s rozpočtem 6,3 miliardy dolarů ročně na obranu mohou těžko dlouho konkurovat státu, který za totéž utratil jenom loni 716 miliard. To je obrovský nepoměr.

Byl pro vás osobně útok na generála Solejmáního osobním nápadem Donalda Trumpa nebo jednal v souladu s dlouhodobými zájmy americké diplomacie?

Tyhle věci nevznikají jako osobní nápady, ale vznikají jako osobní rozhodnutí. To, že se generál Solejmání objevoval na seznamu možných odvetných terčů ze strany Pentagonu, jsme věděli, dá se říct, desetiletí. Oni vždycky dávají prezidentovi takový mustr, kde si může vybrat mezi deseti až patnácti věcmi, od nejjednodušší po nejsložitější. A pravidelně tento seznam možných odvetných akcí končil útokem na generála Solejmáního. Popravdě nikdo, ani oni sami, nevěřili, že si ho prezident v tu chvíli vybere, že prostě půjde automaticky až ke konci nabídkového mustru.

Zachoval by se podle vás stejně Barack Obama?

Barack Obama by se tak zcela jistě nezachoval, což mohlo být i důvodem toho, že se prezident Donald Trump právě tak zachovat chtěl. Vycházíme z toho, že jak prezident Bush mladší, tak Barack Obama byli ve stejné situaci. Dostali tento nabídkový list, dokonce už tam byla dvakrát situace, kdy byla připravována akce přímo na generála Solejmáního, a záviselo už pouze na rozhodnutí prezidenta. Prezident Bush mladší i Obama se rozhodli, že vzhledem k jeho vládní pozici do takového rizika nepůjdou.

Při raketovém útoku USA v Bagdádu zahynul vojenský mozek Íránu

Změnil útok na generála Solejmáního postoje české diplomacie vůči Íránu?

Ne, to se myslím nijak nezměnilo. My máme celkem jasně vyprofilovanou pozici tak, abychom se vešli do toho boxu s názvem Evropská unie, který je podobný americkému, ale není stejný. Příkladem jsou věčné diskuze o tom, že my souhlasíme s tím, že jaderná dohoda mocností s Íránem byla dobrá věc.

V rámci NATO jsme spojenci Ameriky, současně jsme ale součástí Evropské unie, která je ve věci jednání s Íránem poněkud zdrženlivější. Má tedy ČR v tomto ohledu blíže k Trumpovi, nebo k Bruselu?

Já myslím, že máme jednoznačně blíže k Bruselu, protože bychom se nedohodli právě v té jedné základní věci, to znamená na hodnotě dosažené dohody mnoha evropských a neevropských partnerů s Íránem ohledně jeho jaderného programu

Ta je pro Trumpa skutečně nepřekročitelnou záležitostí. On to považuje za věc bytostně špatnou. Naopak my z evropské strany argumentujeme asi takto: Je-li tak výhodná pro Írán, proč ji pak Írán kritizuje úplně stejně jako USA a proč stejně jako USA využije každou sebemenší příležitost, jak z ní utéct? To nedává logický smysl. A jsou-li Peršané něco, jsou opravdu striktně logičtí. Kdyby ta dohoda byla tak výhodná, tak nám z ní pořád neprchají.

Očekával jste vy osobně tvrdší reakci Íránu?

Očekával jsem velmi precizní a až intelektuálně vycizelovaný přístup Íránské strany. Mám tak trochu obavu, že jsme ho právě teď svědkem. Íránci si po útocích dali velmi velkou práci, aby oznámili prostřednictvím Švýcarska i dalších sil, že toto je z vojenské odvety vše a že žádná další nebude následovat.

Klíčová je ta formulace „z veřejné a vojenské odvety“. Já si nemyslím, že by to íránská zpravodajská komunita brala v této fázi za uzavřenou věc. Američané měli svůj spor se Solejmáním od roku 2003 a zaplatil za něj v roce 2020. Trvalo to sedmnáct let, ale už se nikdy z toho seznamu nedostal. Já si myslím, že je několik amerických jmen, která jsou v ohrožení podle úplně stejného přístupu. Toto jsou věci, které se hrají na deset až patnáct let.

Když jste zmínil konkrétní jména, které máte na mysli?

Nechci Íráncům radit, já myslím, že oni mají poměrně velký přehled o tom, jak funguje naše kultura, možná i větší, než máme my.

Mám to chápat tak, že hrozí spíše něco podobného jako fatva, ne teroristický útok na nějakého konkrétního politika nebo, když zmiňujete kulturu, kulturního činovníka, spisovatele, umělce?

Já nechci v žádném případě spekulovat, ale řekněme, že docela máme přehled o způsobu uvažování politické části íránské elity i tamních bezpečnostních a zpravodajských složek. Pro mě je celkem jasné a logické, že se ta politická část rozhodla na vojenský útok odpovědět limitovaným vojenským útokem a snažit se získat politické body k tomu, aby vytlačila Spojené státy z oblasti.

To se jim nepodaří úplně, ale částečně tam teď mají nějaké body a uvidíme, jak dopadne celkové řešení Iráku, což je to, co íránskou stranu vždy zajímalo nejvíc. Co se týče zpravodajských složek, nedokážu si představit, že by to pro ně takto skončilo, zavřeli ten file a odešli. Myslím, že kolegové na naší straně to budou cítit podobně a že se dokážeme všichni dopočítat, kdo u toho rozhodnutí byl a kdo se tím pádem dostává do situace, že si ho budou Íránci pamatovat.
Myslíte, že kdyby nebylo jedenáct měsíců před volbami, že by Donald Trump k tomuto útoku nedal souhlas? Souvisí to s těmi blížícími se americkými volbami?

To jsou četné spekulace, nakolik to souvisí s volbami. Ale právě proto, že všichni víme, že zahraniční politika vám nemůže v USA prezidentské volby vyhrát, ale teoreticky vám je může prohrát, a že Donald Trump to ví taky, tak si myslím, že tam to spojení s volbami nebude tak velké. Že to na ně má vliv, to je jasné. Okamžitě se to stalo domácím americkým politickým tématem.

Podívejme se jenom do Kongresu, kde se už v tuto chvíli pravděpodobně začínají kongresmani hádat o tom, jestli Trumpovi po dnešním hlasování odebrat část pravomocí vrchního velitele pro eventuální vojenský konflikt s Íránem, přičemž už mezitím došlo k deeskalaci, což ale nikoho nezajímá, protože Kongres se dřív nemohl k té rezoluci dostat, takže se to zase stalo klasickým předvolebním republikánsko-demokratickým problémem uvnitř politiky spojených států, který ale rozhodně volby nerozhodne.

Zapomeňme na volby a podívejme se na impeachment. Nebýt impeachmentu, byl by útok, nebo ne?

Vždycky to tam chceme najít, my jsme v tomhle jako Íránci. Ve všem vidíme nějaké vyšší spiknutí a cíl odvádění pozornosti od jednoho problému na druhý, ale myslím, že tady jde skutečně jen o shodu okolností. Navíc impeachment je dvojsečná zbraň. Právě proto k němu třeba Nancy Pelosiová dlouhodobě nechtěla směřovat, protože ví, že pokud nemáte čísla v Senátu, tak impeachment nemůže dopadnout jinak, než že dá Donaldu Trumpovi poměrně pohodlné předvolební téma – nedokáží mě zabít politickými hlasy, snaží se mě politicky zabít impeachmentem, jsem mučedník. To je pro něj v zásadě výhodné téma.

Vy jste zmínil podobnost Čechů a Peršanů. Je to opravdu tak, že si jsme s obyvateli Íránu podobní?

Íránci jsou indoevropané, takže pokaždé, když narážíme na kulturní rozdíly třeba při jednání s arabskou částí Blízkého východu, opakovaně vás překvapí to, jakým způsobem nám jsou podobní Íránci, například smyslem pro humor a taky tím, jak jsou citliví na to, jakým způsobem jim něco nabídnete. Češi velmi dobře chápou íránské vtipy. Klasický íránský vtip o tom, že dáváte-li Íránu nějakou nabídku, záleží na tom, jaká slova zvolíte, každý Čech okamžitě pochopí. Dám příklad: na teheránské ulici spadne do jámy íránský mulláh a lidé mu chtějí pomoct ven. Volají na něj, podej mi ruku. On sedí na dně jámy a ani se nehne. Počkají deset minut, než jde kolem další mulláh. Oni říkají: nechce ven, my jsme volali, ať nám podá nám ruku, a on se ani nehnul. A on: no jasně, musíte na něj volat „nabízíme ti ruku“.
Íránská „facka“. Na americké základny v Iráku dopadly balistické střely

Vraťme se k politice a k postoji ČR. Ptali se naši spojenci z Washingtonu na to, jestli Česko zatím zůstává v Iráku?

Oni věděli po prosincové návštěvě ministra obrany Metnara, že my jsme nadále zastánci principu „společně přicházíme, společně odcházíme“. Spíše čekali na to, jestli uděláme v tomto směru nějaké prohlášení. Já si myslím, že to pro ně bylo očekávané a milé překvapení, že naše reakce nebyla v tomto nijak hysterická.

Je to tedy pro ně důležité?

Je to pro ně důležité, protože se to zase používá v těch soubojích v Kongresu, jestli americká administrativa má, nebo nemá nějakou odezvu u spojenců. I když řekněme si, že to, co nejvíc zaznamenali američtí partneři, bylo výrazné nenadšení Benjamina Netanjahua a neochota Izraele se v této kauze nějak výrazněji vyprofilovat.

Byli jsme dopředu informováni, že něco takového může nastat? Na nějaké možné další bezpečnostní hrozby?

Dopředu nebyl informován nikdo, protože se to odehrálo neuvěřitelně rychle. Uvědomme si, že opravdu nikdo, ani Pentagon, a to nám přiznali, nečekali, že si tentokrát Trump vybere poslední variantu na seznamu. K tomu došlo odpoledne v Mar-a-Lago na Floridě na okraji schůzky s Trumpovými ekonomickými poradci a tématem té schůzky bylo:

Je toto ono řešení?

A odpovědí bylo: ano, toto je ono řešení, ale potřebujeme si ověřit, že se jedná o takzvaný čistý terč. Což znamená, že by z právního pohledu Solejmáního bylo zachránilo, kdyby ho třeba vítal někdo z irácké vládní strany. V té chvíli by k útoku nedošlo. Protože ho ale vítali jen jeho vlastní lidé na irácké straně, byl prohlášen za čistý terč a právní poradce prohlásil, že je možné k zásahu přistoupit. Ve chvíli, kdy toto rozhodujete na své straně, poslední, co děláte, je, že byste obvolával spojence. Takže jsme se to dozvěděli až ex-post, což je ale v této situaci pochopitelné. Od té doby komunikace funguje a dostáváme pravidelné brífinky.

To znamená každý den?

V této chvíli zhruba každý den a já i dneska večer o tom budu ještě mluvit s několika takřka nejvyššími úředníky na Národní bezpečnostní radě. Takže se dá říci, že v současnosti každých 24 hodin dostáváme nějaký update situace.
Aby se situace vyřešila, asi by měl někdo v této chvíli ustoupit. Je tady ze strany USA prostor pro to, aby to udělal Washington? Nebude naopak prvním ustupujícím Teherán? Nebo bude podle vás situace eskalovat?

Myslím, že v té veřejné politicko-vojenské fázi už by eskalovat neměla, protože Íránci si dali hodně záležet na tom, aby to bylo čistě reciproční. Tedy za vojenskou akci vojenská akce. Američané v podstatě čekali, jestli jim dá vojenská operace prostor ustoupit. Tím, že tam nebyly oběti, dala jim možnost ustoupit a Trump v podstatě nepřímo nabízel Íránu vlastními slovy deal. Když Trump řekne slovo deal, znamená to „vraťme k jednacímu stolu“.

Také bylo příznačné, že jsme po dlouhé době viděli prezidenta Trumpa, který přečetl pečlivě připravený statement slovo od slova, neutekl od něj na jednu jedinou slabiku. Tentokrát to byl prostě přesně sehraný skript. Součástí toho v podstatě byla jakási nabídka Íránu na nějaký příští deal, ke kterému by bylo možné dojít. Samozřejmě to začal vyvažovat nějakými blíže nespecifikovanými sankcemi, ale jasně dal najevo, že Amerika to považuje za již skončenou věc.

Což je přesně to, co obsahovaly všechny vzkazy ministra zahraničních věci Zarífa. Já myslím, že v této chvíli tato story, co se týče bezpečnosti, více méně končí. Ale přesouvá se pod stůl souboje zpravodajských složek, kde, jak jsem již říkal, nevidím ihned nebezpečí během pěti, během deseti dnů. Za pět, osm let bude nějaký seznam pro změnu na íránské straně a někdo si vzpomene, stejně jako si vzpomněli na americké straně v roce 2020 na rok 2003.

BABIŠ: DŮCHOD ZA ROK 15 TISÍC, POŘÁD MÉNĚ NEŽ V NĚMECKU

Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země, uvedl v nedělním pořadu Partie na televizi Prima premiér Andrej Babiš. Důchody podle něj příští rok dosáhnou v průměru 15 tisíc korun. Prohlásil, že příjmy ze sociálního pojištění rostou. Detaily důchodové reformy ministryně Jany Maláčové se dozví v úterý.

„Důchody budou nadále růst. Není důvod k obavě, že by nerostly. Myslím že to bude víc než 15 tisíc korun průměr v roce 2021,“ řekl. Doplnil, že vláda hodlá zakotvit další zvyšování důchodů i do rozpočtových rámců na následující roky po skončení funkčního období Sněmovny.

Letos se důchody v průměru zvýšily o 900 korun, tedy o 151 korun nad zákonem stanovenou valorizaci. Průměrný důchod by tak měl činit 14 326 korun. Podle Babiše není důvod obávat se toho, že by v budoucnu peníze na důchody státu chyběly.

„Tím, že navyšujeme mzdy, máme vyšší odvody sociálního pojištění,“ řekl. Odmítl varování ekonomů, že kvůli odchodu silných populačních ročníků do penze bude v budoucnu nutné počítat s propadem státních příjmů. „Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030? Kdo bude u vlády?“ řekl.

Babišovy výroky kritizovali představitelé ODS a TOP 09. „Andrej Babiš měl na rovinu říci, že žádná důchodová reforma s jeho vládou nebude, a vyzvat pracující občany, aby si na penzi raději o to více šetřili sami. Absurdním tvrzením, že navzdory demografickému trendu a nečinnosti vlády bude na důchody vždy, si dělá z lidí blázny,“ reagoval na twitteru poslanec Jan Skopeček (ODS).

K navrhované důchodové reformě, jejíž varianty představila tento týden ministryně práce Maláčová, se Babiš vyjadřovat nechtěl. Řekl, že podrobnosti zatím nezná, dozví se je až na úterním jednání koaliční rady. K samotné ministryni poznamenal, že přišla ze státní správy, takže nemá představu o tom, jak to vypadá na příjmové straně rozpočtu.
„Ale na té výdajové straně pořád přichází s nějakými nápady,“ dodal. Odmítl komentovat i vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové, která mluvila skepticky o tom, že by se důchodovou reformu podařilo prosadit před koncem funkčního období Sněmovny příští rok na podzim.

Premiér uvedl, že pokud se mluví o důchodové reformě, je nutné hledat konsenzus všech sněmovních stran a zároveň vyřešit příjmovou i výdajovou stránku reformy. Znovu přitom odmítl návrh ČSSD, aby se kvůli financování reformy zavedla sektorová bankovní daň.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek kritizoval Babiše za výrok, že neví, co je důchodová reforma a že se stará jen o zvyšování důchodů. „Důchodová reforma, Andreji Babiši, je zásadní změna současného systému nezbytná k tomu, aby byly důchody dlouhodobě udržitelné. Jinak těžce odskáčou všichni, ti nejslabší nejvíc,“ uvedl na twitteru.

Babiš také řekl, že bez ohledu na hospodářský vývoj země zůstanou zachovány nynější slevy na jízdné pro studenty a seniory. „Důchodci jsou priorita,“ sdělil s tím, že jeho vláda chce srovnat křivdy z minulosti a zvednout důchody ženám, které se doma staraly o děti, a nyní kvůli tomu nižší příjem než muži.

Čaputová modla, všichni by ji chtěli? A MACRONA SE BÁLA KRITIZOVAT, I KRÁLE BELGIE, TAKŽE NENÍ ZLATO

Kromě důchodů Babiš v Partii mluvil také o debatách s hnutím Milion chvilek pro demokracii, které podle svých slov pozval k jednání, ale zástupci hnutí prý chtěli přítomnost České televize, což Babiš odmítl. Prohlásil také, že se snaha o jeho sesazení přenáší do Bruselu.

Zopakoval také několik svých dřívějších nařčení, třeba že je nezisková organizace Transparency International „zkorumpovaná“ a „udavačská“. „Bere peníze od státu. Spolu s Piráty mě udává do Bruselu,“ míní s tím, že se Evropská unie mstí Visegrádské čtyřce, protože neumožnila zvolení jiného spitzenkandidáta do čela Evropské komise.
„Jediné Slovensko se nekritizuje, protože tam mají paní (Zuzanu) Čaputovou, která se stala modlou a každý by ji v Česku chtěl za prezidentku,“ dodal. Na otázku, co se mu dosud – v polovině funkčního období – nepovedlo, Babiš řekl, že „čekal, že to bude rychlejší“. „Ministři také nerostou na stromech,“ dodal.

KOLIK ROPY DOSTANE ČR Z IRÁKU ZA NAŠE VOJÁKY, JAKO JINÍ?

K mezinárodní situaci pak prohlásil, že se čeští policisté z Iráku stáhli jen dočasně a nyní jsou na dovolené. „Zřejmě tam proběhla špatná komunikace mezi vojáky a policisty, ale naši policisté se do Iráku vrátí. Spojené státy podle mého názoru neřešily konflikt s Íránem dobře, když zabily (Kásema) Solejmáního,“ řekl také s tím, že všechno se dá řešit diplomatickou cestou. Čeští vojáci by navíc podle něj měli být na místech, kde se dějí věci s přímým dopadem na Česko. Třeba v Turecku, Sýrii nebo Libyi.

ZEMAN VYHOVĚL VÁLKOVÉ, NEBUDE OMBUDSMANKOU, ŽE BY NEZNALA URVÁLKA? ÚSMĚVNÉ...

I kdyby paní profesorka Válková napsala s Josefem Urválkem článek o boji proti kůrovci, problém není v tom článku, ale ve spoluautorovi. V pořadu portálu Blesk.cz S prezidentem v Lánech to v neděli řekl prezident Miloš Zeman. Helenu Válkovou dříve navrhl na pozici ombudsmanky, nyní už ji ale za vhodnou kandidátku nepovažuje.

„Já dokážu pochopit článek o ochranném dohledu. Ano, byl zneužíván proti disidentům, ale stejně tak byla zneužívána i psychiatrická léčba. To neznamená, že by nebyli blázni, které na psychiatrii skutečně musíte poslat,“ řekl Zeman.

Otazník však pro něj je nevědět, kdo to byl Josef Urválek. To by podle Zemana měli vědět všichni dospělí občané. „Byl to nejodpornější zjev české, tehdy československé justice, který poslal na smrt řadu lidí,“ dodal. Je tedy podle svých slov rád, že se Válková nominace sama vzdala.

Jestli by měla Válková skončit i na pozici vládní zmocněnkyně pro lidská práva, je podle něj na premiérovi Andreji Babišovi. Ministr vnitra Jan Hamáček by uvítal, aby na této pozici Válková skončila. I podle něj to ale záleží na Babišovi.
Zeman také řekl, že jako ombudsmanku si dokáže představit poslankyni Kateřinu Valachovou (ČSSD). Pokud by mu ji předseda strany Hamáček navrhl, neměl by nic proti. Ten je na její navrhnutí připravený, nemůže se to ale podle něj už týkat současné volby ve Sněmovně, pouze by se mohla stát kandidátkou pro případnou novou volbu, kdyby Sněmovna nového ombudsmana nyní nevybrala.

S tím počítá i Valachová. „V případě neúspěšné volby budu svou případnou kandidaturu na ombudsmana konzultovat s panem prezidentem,“ uvedla. Podle Babiše by na funkci ombudsmana neměl kandidovat nikdo, kdo je v současnosti v politice nebo v ní v minulosti působil. „Měla by to být odborná a apolitická osobnost,“ uvedl na dotaz MF DNES. Najít někoho, kdo se celý svůj profesní život věnoval otázkám lidských práv nebo právní pomoci lidem v nouzi by podle něj neměl být problém.

Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Zeman ji přitom dříve nominoval na ombudsmanku. Že by nominaci měla Válková odmítnout, prohlásil v sobotu v televizi Prima premiér Andrej Babiš.

Zabití Solejmáního byla zpackaná akce

Zeman se v rozhovoru vyjádřil i k zabití íránského generála Kásema Solejmáního Spojenými státy. „Zabití generála Solejmáního vedlo k milionovým demonstracím v Teheránu. Íránský lid se sjednotil za svou vládou, což Trump asi nechtěl. Jde tak podle mě o zpackanou akci,“ řekl.

Za důsledek akce USA považuje i sestřelení ukrajinského letadla. „Došlo k chybě, ne ke zločinu. Ale zdá se, že všechny strany připouští, že tam nebyl úmysl,“ řekl. Konflikt však očekává nanejvýš na regionální úrovni.
Česká republika by podle něj měla mít připravena letadla pro případnou evakuaci vojáků z Iráku. „Zaplést se do tohohle konfliktu by nebylo úplně šťastné,“ dodal.

Do Číny nepojede, v Rusku si bude stěžovat

Do Číny na summit se zeměmi střední a východní Evropy se letos Zeman nechystá. Místo toho požádá prvního místopředsedu vlády Jana Hamáčka, aby ho zastoupil. Mimo jiné do Číny nepojede kvůli chybějícím zahraničním investicím. Země podle něj nesplnila to, co slibovala.

„A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ řekl Zeman. Za další důvod toho, že do Číny nepojede, označil to, že v zemi byl jako prezident už pětkrát a nyní je podle něj řada na někom dalším.

Do Ruska se pak Zeman chystá v květnu na oslavy konce druhé světové války. Na pracovníka ministerstva zahraničí, který kritizoval schválení zákona o 21. srpnu, si chce stěžovat.

„Tak bych asi s dobrotou mně vlastní navrhoval, aby ten - nevěřím, že by to byl přímo ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ale nějaký úředník, který se dopustil tohoto diplomatického faux pas - tak aby opustil svou funkci na ruském ministerstvu zahraničí,“ řekl Zeman. Dodal přitom, že by se Moskva měla od sovětské okupace distancovat, ne Čechům radit, aby na ni zapomněli.

Pomáhá pudink se záhadnou substancí

Zmínil také svůj zdravotní stav. Přibral již sedm kilogramů, tajemstvím je prý podle něj pudink. „Buď vanilkový nebo čokoládový a v něm je přimíchána nějaká záhadná substance, která zvyšuje chuť k jídlu,“ řekl. Díky zlepšení zdraví se v tomto roce chystá zase objíždět regiony, spíše než krajská zastupitelství však jednotlivá města a obce. Nechce totiž, aby si lidé jeho návštěvu vykládali jako podporu současných vedení před krajskými volbami.

PUTINŮV KALENDÁŘ HITEM JAPONCŮ

Kalendář s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který v minulosti býval v západním tisku i terčem posměšků kvůli „nepřekonatelné mužnosti“ ruského vůdce, se letos opět stal naprostým hitem. Stejně jako minulý rok jde na dračku hlavně v Japonsku, píše na své internetové stránce britský list The Mirror.

„Každoroční kalendář s vyobrazením Putina dříve poutal mezinárodní pozornost kvůli snímkům zachycujícím do pasu vysvlečeného ruského prezidenta při rybaření nebo při sestupu do díry vysekané v ledu vstříc mrazivé koupeli. V současnosti se stal globálním produktem, na který se netrpělivě čeká. Ale kalendář s Putinem na rok 2020 získal na oblibě ze zcela jiné příčiny,“ napsal list.

„Domníváme se, že příčina obliby kalendáře tkví v tom, že jej (ruského prezidenta) lze vidět, jak se mazlí se zvířaty,“ vysvětlil deníku manažer japonského obchodu Loft, který prodává kalendáře s Putinem čtvrtým rokem a letos má hned tři verze. Nejpopulárnější je právě se zvířaty, a to hlavně mezi mládeží obojího pohlaví.„Méně těla, více Trumpa, sbohem přetvářko a vítej, Merkelová,“ dá se podle deníku říci o jiné verzi kalendáře, ve které se ruský prezident stylizuje do role seriózního mezinárodního vůdce.

O tom svědčí i snímky se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a také s japonským premiérem Šinzóem Abem. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že do kalendáře byl speciálně zařazen snímek zachycující Putina, jak kráčí před Donaldem Trumpem, čímž poněkud smazává výškový rozdíl mezi oběma prezidenty.

Kalendáře s Putinem jdou mezi obdivovateli ruského vůdce na dračku každý rok. A často inspirují i k parodiím. „Soustředěný pohled prezidenta Putina přiměje každého Japonce horlivě pracovat po celý rok!“ píše ruský server Masaka (výraz „masaka“ má v japonštině označovat cosi nevídaného až neuvěřitelného) o letošním kalendáři z pohledu fiktivního japonského reportéra.

Sedmašedesátiletý šéf Kremlu je podle něj „nejpopulárnější kalendářový hrdina“ v celém Japonsku a už pátým rokem předstihuje všechny ostatní idoly ostrovního císařství. Pověrčiví Japonci totiž věří, že kalendář s Putinem přinese do domovů blahobyt. „Jaký je to (Putin) chytrý člověk! Chce přimět miliony Japonců žít podle ruského kalendáře a slavit jejich svátky!“ poznamenává smyšlený reportér.

NOVÝ PREMIÉR MALTY, MUSCAT ODSTOUPIL PO VRAŽDĚ NOVINÁŘKY

Novým maltským premiérem bude Robert Abela. Dvaačtyřicetiletý právník byl v noci na neděli zvolen šéfem maltské vládní Labouristické strany, což mu automaticky zajišťuje funkci předsedy maltské vlády. Přísahu by měl složit pravděpodobně v pondělí, informovala agentura DPA.

Dosavadní premiér Joseph Muscat loni v prosinci slíbil, že v lednu odstoupí kvůli kauze vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové z roku 2017. Daphne Caruanaová Galiziová psala o korupci a praní špinavých peněz v prominentních podnikatelských kruzích a o jejich vazbách na vysoké politiky.

Vallettská vláda čelila obviněním, že vyšetřování její vraždy z 16. října 2017 zdržovala, nebo do ní byla přímo zapletená. O případ se intenzivně zajímala i Evropská unie.

O přízeň zhruba 17 500 členů Labouristické strany se v sobotu ucházeli místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Christopher Fearne a poslanec Robert Abela, který byl podle agentury AFP považován za outsidera. Abela nakonec získal 57,9 procenta hlasů.

Syn někdejšího maltského prezidenta George Abely bude podle předpokladů pokračovat v kurzu nastoupeném svým předchůdcem Muscatem. Fearne naproti tomu sliboval rozsáhlé reformy. V úřadu by měl Robert Abela setrvat do září 2022.