iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Válková se vzdává ombudsmanky, Zeman jistě vyhoví

V pátek 11.1.2020 poslankyně Válková v ČT prohlásila, že se vzdává funkce ombudsmanky po aféře s prokurátorem Urválkem. Jistě jim prý vyhoví i prezident Zeman a nebude ji nutit, aby o funkci nadále usilovala. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. INFO.CZ má k dispozici několik článků, v nichž dnešní favoritka na post ombudsmanky a současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu.

Článek v prvním čísle časopisu Prokuratura z roku 1979 sepsala dokonce s Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd.
„Naprosto odmítám, že jsem se jakkoliv podílela na šikaně disidentů. To je absolutní a urážlivá lež,“ reagovala Válková pro INFO.CZ. Premiér Babiš považuje obvinění za závažná a říká, že je Válková „musí vysvětlit“. Prezident Zeman je jimi údajně „velice nepříjemně zaskočen“.

„Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití,“ píše Válková s Urválkem v úvodu článku k takzvanému prokurátorskému nebo také ochrannému dohledu, který mohly soudy ukládat od roku 1973. Komunistickým soudcům uvedený institut umožňoval například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání, popíjet alkoholické nápoje a podobně. V podstatě šlo o domácí vězení uvalované na nepohodlné občany.

„Helena Válková obhajovala institut ochranného dohledu jako oprávněného právní postupu. Ten byl přitom převzat ze sovětské praxe jako nedemokratický nástroj, který byl často zneužíván proti politickým oponentům,“ řekl INFO.CZ historik Petr Blažek.
Článek Heleny Válkové a Josefa Urválka o ochranném dohleduautor: Info.cz

Válková tehdy pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR (GP ČSSR) a ochrannému dohledu se věnovala dlouhodobě. V časopisu Prokuratura jsou k nalezení dva články z let 1979 a 1981. „Problému“ ale také zasvětila svoji kandidátskou práci v roce 1982 a následně i celou publikaci, která vyšla v roce 1984 (Ochranný dohled, jeho místo, účinnost a možnosti v systému zacházení s recidivními delikventy).
„Brněnský Anthropoid“ i hrůzy nacismu a komunismu: TOP články INFO.CZ o historii

„GP ČSSR plnil vedle jiného důležitou koordinační a dohledovou roli při přípravě politických procesů. Je přitom příznačné, že Válková o využívání ochranného dohledu proti politickým oponentům nepsala a tvářila se, že tento problém neexistuje. Musela přitom o používání tohoto nástroje proti oponentům režimu vědět, neboť o těchto případech vznikla řada interních dokumentů v rámci komunistického bezpečnostního aparátu,“ dodává Blažek.

Ochranný dohled mohl být uložen i běžným recidivistům, ale případy z tuhé normalizace ukazují, že to byl oblíbený nástroj k šikaně disidentů, který má kořeny v tehdejším Sovětském svazu, na což poukazuje i historik Blažek. Generální prokuratura ČSSR se sovětskými prokurátory čile spolupracovala. Válková sama tuto spolupráci popisuje v jednom ze svých článků v časopise Prokuratura nazvaném příznačně „Výchovná úloha hlavního líčení“.

„Z podnětu Všesvazového ústavu pro výzkum příčin a prevence zločinnosti při GP SSSR v Moskvě bylo dohodnuto s Výzkumným ústavem kriminologickým při GP ČSSR v Praze uspořádat společný výzkum výchovné úlohy hlavního líčení, jakožto neobyčejně důležitého úseku soudní práce, kdy zásada veřejnosti umožňuje občanům sledovat proces a vyvozovat z něho určité závěry stran spravedlivosti a či nespravedlivosti a jiných momentů významných pro formování mravního a právního vědomí,“ píše Válková. Ve chvíli, kdy se spolupráce mezi GP ČSSR a GP SSSR prohlubovala, sovětský „vynález“ ničil životy lidí, ve velkém pak po vzniku Charty 77.

Mlátil a psychicky deptal chartisty. Při výslechu Kafka dokonce popálil ruce Třešňákovi

Ochrannému dohledu neunikla řada známých tváří disentu, včetně mluvčího Charty 77 Ladislava Lise. Ivan „Magor“ Jirous mu věnoval dokonce jednu ze svých sbírek poezie. K tříletému ochrannému dohledu byl v září 1981 odsouzen například i sociolog a polistopadový politik Rudolf Battěk.

„Pro Rudolfa Battěka z toho vyplývají tyto povinnosti: a) sdělovat orgánu, vykonávajícímu ochranný dohled (tj. policii) potřebné údaje o zdrojích své obživy a na jeho žádost tyto údaje prokazovat, b) osobně se hlásit u tohoto orgánu ve lhůtách, které on stanoví c) trpět vstup tohoto orgánu do svého obydlí, d) předem oznamovat tomuto orgánu vzdálení se z místa pobytu,“ píše Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných v jednom ze svých hlášení. Battěk měl ovšem obrovské štěstí – z vězení byl nakonec propuštěn na podmínku a ochranným dohledem tak projít nemusel.

Jedno z největších justičních „zvěrstev“ se odehrálo v procesu se zakladatelem samizdatové knihovny Libri Prohibiti Jiřím Gruntorádem, který byl odsouzen v červenci 1981 za „podvracení republiky“ k tříletému ochrannému dohledu, tedy k maximální sazbě. Čtyři dny budovu Městského soudu v Praze obléhali příslušníci StB i VB a nepustili do soudní síně nejen Gruntorádovy kamarády, ale ani nikoho z rodiny. Gruntorád byl prvním, komu byl uložen ochranný dohled na základě politického deliktu, což vyvolalo pobouření i za hranicemi tehdejšího Československa.

„Stávalo se, že policajti přišli ve tři ráno a museli jste je pustit dovnitř. Nemuseli mít žádné povolení a mohli vykonat domovní prohlídku,“ řekl INFO.CZ Gruntorád. Podle něj je rovněž třeba připomínat, že nebýt ochranného dohledu, nezemřel by ve vězení v roce 1988 ani politický vězeň Pavel Wonka. Ten skončil v komunistickém žaláři poté, co porušil podmínky právě ochranného dohledu. Wonku zradil vyčerpaný organismus a nebyla mu ani poskytnuta odpovídající lékařská pomoc.

Disidenti byli vyděděnci, dceři jsem šeptal, že Havel jednou bude prezident, vzpomíná obhájce Hulík
Oslovené disidenty i historiky pobuřuje, že Válková v současnosti nejen zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva, ale rovněž patří k hlavním favoritům na post ombudsmana, tedy veřejného ochránce práv.

„JUDr. Válková byla nejen členkou KSČ, ale byla také součástí justičního aparátu, který se před listopadem 1989 podílel na přípravě zákonů a dalších právních norem, stejně jako na vyhodnocování jejich uplatňování. Je absurdní, že v současnosti zastává roli vládního zmocněnce pro lidská práva a nyní dokonce kandiduje do funkce veřejné ochránkyně práv. Považuji to za naprostý výsměch obětem totalitního režimu a ukazuje to, že se do čela státu skutečně dostávají lidé s nevábnou minulostí,“ uzavírá Blažek.

Sama Válková odmítá, že by se jakkoliv podílela na šikaně disidentů. „To je absolutní a urážlivá lež. Mnohokrát jsme řekla, že jsem za minulého režimu nebyla žádnou hrdinkou, jako mnozí jiní, chtěla jsem se pouze věnovat mé práci a její součástí bylo psaní odborných statí a komentářů, to je celé,“ uvedla pro INFO.CZ.

Institut ochranného dohledu byl podle ní původně namířen na recidivisty, kteří páchají majetkovou a násilnou trestnou činnost. „O tom jsem psala. Jestli, a jak to režim zneužíval, o tom jsem samozřejmě neměla ponětí,“ tvrdí Válková.
Premiér Andrej Babiš pro Právo uvedl, že „obvinění jsou závažná. Paní profesorka se v médiích vyjádřila v tom smyslu, že nařčení odmítá. Věc ale musí vysvětlit.“ O osudu kandidatury Válkové na ombudsmanku rozhodne prezident Miloš Zeman, který se má vyjádřit v neděli. Podle Seznam Zpráv jej informace „velice nepříjemně zaskočila“.

VÁLKOVÁ: ODMÍTNU OMBUDSMANKU

Bývalá ministryně Helena Válková prezidentovi sdělí, že odmítá nominaci na ombudsmanku. „Doufám, že mě nebude přemlouvat,“ řekla v pátek večer České televizi. Přesto nevyloučila, že ombudsmankou bude. Podle ní může prezident její návrh odmítnout.

V pátek v podvečer Válková oznámila, že se chce sejít s prezidentem Zemanem a prodiskutovat s ním situaci ohledně nominace na ombudsmanku. Později večer v České televizi uvedla, že nominaci na post ombudsmanky odmítne. Prohlášení učinila v průběhu diskuse s bývalým disidentem Jiřím Gruntorádem.

„Odmítnu tu nominaci dodatečně. Doufám, že se nebude zlobit. Doufám, že mi vyhoví,“ řekla v pátek Válková v České televizi. Na otázku, zda tedy nebude ombudsmankou, ale odpověděla, že to nemůže vědět. „Já řeknu, že to odmítnu, a samozřejmě že on (prezident) může zase odmítnout to moje odmítnutí,“ uvedla.

Nejprve Válková tvrdila, že se vzdá kandidatury na ombudsmanku, pokud by části veřejnosti vadilo její členství v KSČ před revolucí. Podle prvotních informací však neuvažovala o tom, že by se kandidatury vzdala kvůli článkům z minulosti, v nichž podle serveru Info.cz hájila zákony namířené proti disidentům.

VÁLKOVÁ VYVOLALA POBOUŘENÍ

Válková uvedla, že na členství v KSČ není pyšná. „Pokud by to mělo snižovat hodnotu, důstojnost, to že jsem byla v KSČ, byť jsem tam nebyla jako funkcionářka, tak si myslím, že ta instituce si to nezaslouží a musí tam být někdo, kdo je čistý jako padlý sníh a dělá agendu také dlouhodobě,“ řekla.

„Uvažuji o tom, že se jí (nominace) klidně vzdám, když pan prezident si bude myslet, že by to měla být funkce, kterou by měl zastávat někdo, kdo má lepší morální profil z hlediska dřívějšího členství v KSČ. Já si osobně myslím, že část veřejnosti má v tomto ohledu tak silný hlas, že ho budu respektovat. Nebudu ta, která bude dotčená jakýmkoli způsobem,“ poznamenala Válková. „Musíme dopřát sluchu i těm, kteří si myslí, že by to měl dělat někdo morálně bezúhonnější. Ale zatím mi to nikdo neříkal a v zákoně to není,“ dodala.

Informace webu Info.cz označila Válková za lživé. Válková se chce sejít s prezidentem Milošem Zemanem, který ji na ombudsmanku navrhl Sněmovně, a prodiskutovat s ním situaci.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na dotaz ČTK, kdy se schůzka uskuteční, uvedl, že se k věci do neděle nebude vyjadřovat. Zeman v neděli vystoupí v živě vysílaném rozhovoru na serveru Blesk.cz. Válková řekla, že s hlavou státu bude věc řešit možná po telefonu, možná osobně, idnes.cz

Lidskoprávní zmocněnkyně Válková prý hájila pronásledování odpůrců režimu

Server Info.cz ve čtvrtek zveřejnil texty, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. U jednoho z článků je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou.

Stať popisovala nutnost resocializace pachatelů trestných činů za pomoci takzvaného ochranného dohledu. Ten umožňoval soudům podle serveru například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání. Ochranný dohled byl za komunistické totality využíván k šikaně odpůrců režimu.

Válková po zveřejnění informací o článku v médiích tvrdila, že se Urválek pod článek jen podepsal, že nevěděla, kdo Urválek je, a že také nevěděla o zneužívání ochranného dohledu. Bývalý disident Jiří Gruntorád dnes v ČT řekl, že ochranný dohled porušoval nejen práva disidentů, ale lidská práva všech trestaných. „Někdo, kdo by se měl zabývat ochranou lidských práv, a do roku 1989 nevěděl, co jsou to lidská práva, tak tady je ten problém s osobní integritou. Ne v členství v komunistické straně,“ uvedl k tvrzení Válkové o důvodech odmítnutí nominace na ombudsmanku.
Pro opoziční politiky je jako kandidátka na ombudsmanku nepřijatelná. Exministryně spravedlnosti údajně na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. Sama to rezolutně popírá.

Válková ve čtvrtek uvedla, že se proti textu bude bránit soudní cestou. Tvrzení webu, že se podílela na šikaně disidentů, označila za absolutní a urážlivou lež.

Válková: Texty jsou odborné, nikoli politické

Své výzkumy z té doby považuje za odborné a chce, aby stejně jako všichni její kolegové a kolegyně, kteří ji znají, věřili, že se zabývala výzkumem, nikoli politickou šikanou disidentů, uvedla.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek či poslanec Václav Votava, kteří jsou členy koaliční ČSSD, v pátek vyloučili podporu Válkové při volbě ombudsmanky ve Sněmovně. Oba považují její reakci na kauzu jejích článků z minulého režimu za nedostatečnou.

Naopak poslanec hnutí ANO Milan Feranec v pátek uvedl, že Válkovou podpoří, protože zná její schopnosti a výsledky práce. Předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová novinářům řekla, že Válková by měla skončit jako zmocněnkyně a neusilovat o post ombudsmanky. Pokud tak neučiní, měla by záležitost podle Adamové probrat Poslanecká sněmovna.
Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora Parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse, idnes.cz

EXMINISTRYNĚ VÁLKOVÁ SE CHCE BRÁNIT U SOUDU

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) se bude bránit soudní cestou kvůli článku webu Info.cz, podle kterého na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti disidentům. Uvedla to dnes v komentáři pro ČTK. Už předtím označila na svém facebooku tvrzení, že se podílela na šikaně disidentů, za absolutní a urážlivou lež. Premiér Andrej Babiš (ANO) deníku Právo řekl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná a musí je vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout svoji kandidaturu na veřejnou ochránkyni práv. Na ni ji Sněmovně v prosinci navrhl prezident Miloš Zeman.

Server Info.cz zveřejnil články, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů Válková obhajovala institut ochranného dohledu, který často sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou.

„Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti,“ napsala v komentáři pro ČTK. „To, co bylo publikováno, je nejen lež a pomluva, ale současně to svědčí o nekompetentnosti. Ochranný dohled zakotvený v zákoně od roku 1973 byl určený jako opatření, kterým se kontrolovali pachatelé závažné násilné a sexuální kriminality, recidivisté. Jeho účinnost se sledovala
výzkumem. A na tom výzkumu jsem se podílela. Právě o tom výzkumu pachatelů obecné kriminality jsem publikovala odborný text, který byl dnes zveřejněn a překroucen zcela lživě ve snaze mě absolutně diskreditovat,“ uvedla Válková.
„Byly to pouze ryze odborné práce, za které se nestydím. Poznatky z nich jsme použili i po roce 1990 při koncepci humanizace trestní justice,“ poznamenala. „O tom, že byl ten samotný institut ochranného dohledu zneužíván, jsme se dozvěděli po roce 1990. Tenkrát se o tom nemluvilo a nesledovalo se to,“ dodala.

„Pokud jde o jméno prokurátora Urválka, na tomto výzkumném pracovišti pracovaly desítky lidí, publikovala jsem s mnohými z nich a jen těžko jsem se tomu mohla vyhnout. O žádnou politiku nešlo. Já jsem s ním přišla do styku jen několikrát při zpracování odborných textů,“ doplnila.

Babiš v reakci pro Právo uvedl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná, musí je podle něj vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout kandidaturu na ombudsmanku, nebo se vzdát pozice zmocněnkyně pro lidská práva.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním obědě s prezidentem Zemanem uvedl, že informace nebyla známa v době, kdy byla Válková ministryní spravedlnosti. Se stanoviskem chtěl počkat, než se zmocněnkyně vyjádří. „Je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci situaci vysvětlit,“ uvedl.

To, že je Válková zmocněnkyní pro lidská práva a uchází se o místo ombudsmanky, je podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové skandální. Považuje to za výsměch odpůrcům a obětem komunismu a zároveň za selhání premiéra a prezidenta. Pokud se informace potvrdí, je na místě vyvození odpovědnosti, uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že mnohem lepším kandidátem na ombudsmana je vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, kterého společně s advokátem Janem Matysem nominoval Senát.

MEDIA O VÁLKOVÉ

Lidskoprávní zmocněnkyně Válková prý hájila pronásledování odpůrců režimu: Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století údajně hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. Spolupracovala i s prokurátorem Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd.

Válková nyní zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Loni v prosinci také prezident Miloš Zeman navrhl Poslanecké sněmovně Válkovou na post ombudsmana - veřejného ochránce práv. Podle serveru Info.cz disidenty i historiky tato skutečnost pobuřuje. Médium poukazuje na několik článků, pod kterými je Válková podepsaná, a ve kterých mluví o nutnosti resocializování odpůrců minulého režimu.

Válková tehdy pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR (GP ČSSR). Věnovala se takzvanému prokurátorskému nebo také ochrannému dohledu. Ochranný dohled znamenal, že komunističtí soudci mohli přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, zakázat návštěvu určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání či pít alkoholické nápoje. Jednalo se o oblíbený nástroj k šikaně disidentů.

Válková to popírá. „O tom, že by se zneužíval vůči politickým disidentům, jsme tehdy neměli žádné informace. Já jsem nebyla v žádné komunistické struktuře, kde bych měla přístup k takovým informacím. Já jsem byla normálně řadovou členkou,“ uvedla pro iDNES.cz. Dodala, že ochranný dohled je v podstatě obdobou dnešního probačního dohledu.
“Ochranný dohled je nyní modifikovaný na probační dohled. Je to doplnění, když ještě někdo není dostatečně resocializován, když bych to měla říct tím starým slovníkem. To znamená, že po propuštění z vězení přestane páchat trestnou činnost, tak se uloží podmíněné propuštění s dohledem - probačním,“ dodala s tím, že informace v médiích je pro ni velmi poškozující.

V časopise Prokuratura z roku 1979 napsala navíc text společně s Josefem Urválkem, komunistickým prokurátorem, který se účastnil procesu s Miladou Horákovou. Válková podle svých slov však s Urválkem pouze pracovali na stejném oddělení.

Ochrana společnosti

„Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití,“ píše však Válková s Urválkem v úvodu článku.
„Helena Válková obhajovala institut ochranného dohledu jako oprávněného právní postupu. Ten byl přitom převzat ze sovětské praxe jako nedemokratický nástroj, který byl často zneužíván proti politickým oponentům,“ uvedl pro médium historik Petr Blažek.

O institutu Válková mluvila ve dvou článcích, napsala o ní také svou kandidátskou práci v roce 1982 a také celou publikaci Ochranný dohled, jeho místo, účinnost a možnosti v systému zacházení s recidivními delikventy.
„Válková o využívání ochranného dohledu proti politickým oponentům nepsala a tvářila se, že tento problém neexistuje. Musela přitom o používání tohoto nástroje proti oponentům režimu vědět, neboť o těchto případech vznikla řada interních dokumentů v rámci komunistického bezpečnostního aparátu,“ dodává Blažek.

Ochrannému dohledu neunikla řada známých tváří disentu, včetně mluvčího Charty 77 Ladislava Lise, Ivana „Magora“ Jirouse, sociologa a pozdějšího politika Rudolfa Battěka či zakladatele samizdatové knihovny Libri Prohibiti Jiřího Gruntoráda. Byl prvním, komu byl uložen ochranný dohled na základě politického deliktu

„JUDr. Válková byla nejen členkou KSČ, ale byla také součástí justičního aparátu, který se před listopadem 1989 podílel na přípravě zákonů a dalších právních norem, stejně jako na vyhodnocování jejich uplatňování. Je absurdní, že v současnosti zastává roli vládního zmocněnce pro lidská práva a nyní dokonce kandiduje do funkce veřejné ochránkyně práv. Považuji to za naprostý výsměch obětem totalitního režimu a ukazuje to, že se do čela státu skutečně dostávají lidé s nevábnou minulostí,“ řekl Blažek, idnes.cz