iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Smrt Horákové, tvrdý prokurátor Urválek, dohled Válkové

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. INFO.CZ má k dispozici několik článků, v nichž dnešní favoritka na post ombudsmanky a současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Článek v prvním čísle časopisu Prokuratura z roku 1979 sepsala dokonce s Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd.

„Naprosto odmítám, že jsem se jakkoliv podílela na šikaně disidentů. To je absolutní a urážlivá lež,“ reagovala Válková pro INFO.CZ. Premiér Babiš považuje obvinění za závažná a říká, že je Válková „musí vysvětlit“. Prezident Zeman je jimi údajně „velice nepříjemně zaskočen“.

„Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití,“ píše Válková s Urválkem v úvodu článku k takzvanému prokurátorskému nebo také ochrannému dohledu, který mohly soudy ukládat od roku 1973. Komunistickým soudcům uvedený institut umožňoval například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání, popíjet alkoholické nápoje a podobně. V podstatě šlo o domácí vězení uvalované na nepohodlné občany.

„Helena Válková obhajovala institut ochranného dohledu jako oprávněného právní postupu. Ten byl přitom převzat ze sovětské praxe jako nedemokratický nástroj, který byl často zneužíván proti politickým oponentům,“ řekl INFO.CZ historik Petr Blažek.

Článek Heleny Válkové a Josefa Urválka o ochranném dohleduautor: Info.cz

Válková tehdy pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR (GP ČSSR) a ochrannému dohledu se věnovala dlouhodobě. V časopisu Prokuratura jsou k nalezení dva články z let 1979 a 1981. „Problému“ ale také zasvětila svoji kandidátskou práci v roce 1982 a následně i celou publikaci, která vyšla v roce 1984 (Ochranný dohled, jeho místo, účinnost a možnosti v systému zacházení s recidivními delikventy).

„Brněnský Anthropoid“ i hrůzy nacismu a komunismu: TOP články INFO.CZ o historii

„GP ČSSR plnil vedle jiného důležitou koordinační a dohledovou roli při přípravě politických procesů. Je přitom příznačné, že Válková o využívání ochranného dohledu proti politickým oponentům nepsala a tvářila se, že tento problém neexistuje. Musela přitom o používání tohoto nástroje proti oponentům režimu vědět, neboť o těchto případech vznikla řada interních dokumentů v rámci komunistického bezpečnostního aparátu,“ dodává Blažek.

Ochranný dohled mohl být uložen i běžným recidivistům, ale případy z tuhé normalizace ukazují, že to byl oblíbený nástroj k šikaně disidentů, který má kořeny v tehdejším Sovětském svazu, na což poukazuje i historik Blažek. Generální prokuratura ČSSR se sovětskými prokurátory čile spolupracovala. Válková sama tuto spolupráci popisuje v jednom ze svých článků v časopise Prokuratura nazvaném příznačně „Výchovná úloha hlavního líčení“.

„Z podnětu Všesvazového ústavu pro výzkum příčin a prevence zločinnosti při GP SSSR v Moskvě bylo dohodnuto s Výzkumným ústavem kriminologickým při GP ČSSR v Praze uspořádat společný výzkum výchovné úlohy hlavního líčení, jakožto neobyčejně důležitého úseku soudní práce, kdy zásada veřejnosti umožňuje občanům sledovat proces a vyvozovat z něho určité závěry stran spravedlivosti a či nespravedlivosti a jiných momentů významných pro formování mravního a právního vědomí,“ píše Válková. Ve chvíli, kdy se spolupráce mezi GP ČSSR a GP SSSR prohlubovala, sovětský „vynález“ ničil životy lidí, ve velkém pak po vzniku Charty 77.

Mlátil a psychicky deptal chartisty. Při výslechu Kafka dokonce popálil ruce Třešňákovi

Ochrannému dohledu neunikla řada známých tváří disentu, včetně mluvčího Charty 77 Ladislava Lise. Ivan „Magor“ Jirous mu věnoval dokonce jednu ze svých sbírek poezie. K tříletému ochrannému dohledu byl v září 1981 odsouzen například i sociolog a polistopadový politik Rudolf Battěk.

„Pro Rudolfa Battěka z toho vyplývají tyto povinnosti: a) sdělovat orgánu, vykonávajícímu ochranný dohled (tj. policii) potřebné údaje o zdrojích své obživy a na jeho žádost tyto údaje prokazovat, b) osobně se hlásit u tohoto orgánu ve lhůtách, které on stanoví c) trpět vstup tohoto orgánu do svého obydlí, d) předem oznamovat tomuto orgánu vzdálení se z místa pobytu,“ píše Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných v jednom ze svých hlášení. Battěk měl ovšem obrovské štěstí – z vězení byl nakonec propuštěn na podmínku a ochranným dohledem tak projít nemusel.

Jedno z největších justičních „zvěrstev“ se odehrálo v procesu se zakladatelem samizdatové knihovny Libri Prohibiti Jiřím Gruntorádem, který byl odsouzen v červenci 1981 za „podvracení republiky“ k tříletému ochrannému dohledu, tedy k maximální sazbě. Čtyři dny budovu Městského soudu v Praze obléhali příslušníci StB i VB a nepustili do soudní síně nejen Gruntorádovy kamarády, ale ani nikoho z rodiny. Gruntorád byl prvním, komu byl uložen ochranný dohled na základě politického deliktu, což vyvolalo pobouření i za hranicemi tehdejšího Československa.

„Stávalo se, že policajti přišli ve tři ráno a museli jste je pustit dovnitř. Nemuseli mít žádné povolení a mohli vykonat domovní prohlídku,“ řekl INFO.CZ Gruntorád. Podle něj je rovněž třeba připomínat, že nebýt ochranného dohledu, nezemřel by ve vězení v roce 1988 ani politický vězeň Pavel Wonka. Ten skončil v komunistickém žaláři poté, co porušil podmínky právě ochranného dohledu. Wonku zradil vyčerpaný organismus a nebyla mu ani poskytnuta odpovídající lékařská pomoc.

Disidenti byli vyděděnci, dceři jsem šeptal, že Havel jednou bude prezident, vzpomíná obhájce Hulík

Oslovené disidenty i historiky pobuřuje, že Válková v současnosti nejen zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva, ale rovněž patří k hlavním favoritům na post ombudsmana, tedy veřejného ochránce práv.

„JUDr. Válková byla nejen členkou KSČ, ale byla také součástí justičního aparátu, který se před listopadem 1989 podílel na přípravě zákonů a dalších právních norem, stejně jako na vyhodnocování jejich uplatňování. Je absurdní, že v současnosti zastává roli vládního zmocněnce pro lidská práva a nyní dokonce kandiduje do funkce veřejné ochránkyně práv. Považuji to za naprostý výsměch obětem totalitního režimu a ukazuje to, že se do čela státu skutečně dostávají lidé s nevábnou minulostí,“ uzavírá Blažek.

Sama Válková odmítá, že by se jakkoliv podílela na šikaně disidentů. „To je absolutní a urážlivá lež. Mnohokrát jsme řekla, že jsem za minulého režimu nebyla žádnou hrdinkou, jako mnozí jiní, chtěla jsem se pouze věnovat mé práci a její součástí bylo psaní odborných statí a komentářů, to je celé,“ uvedla pro INFO.CZ.

Institut ochranného dohledu byl podle ní původně namířen na recidivisty, kteří páchají majetkovou a násilnou trestnou činnost. „O tom jsem psala. Jestli, a jak to režim zneužíval, o tom jsem samozřejmě neměla ponětí,“ tvrdí Válková.
Premiér Andrej Babiš pro Právo uvedl, že „obvinění jsou závažná. Paní profesorka se v médiích vyjádřila v tom smyslu, že nařčení odmítá. Věc ale musí vysvětlit.“ O osudu kandidatury Válkové na ombudsmanku rozhodne prezident Miloš Zeman, který se má vyjádřit v neděli. Podle Seznam Zpráv jej informace „velice nepříjemně zaskočila“.

EXMINISTRYNĚ VÁLKOVÁ SE CHCE BRÁNIT U SOUDU

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) se bude bránit soudní cestou kvůli článku webu Info.cz, podle kterého na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti disidentům. Uvedla to dnes v komentáři pro ČTK. Už předtím označila na svém facebooku tvrzení, že se podílela na šikaně disidentů, za absolutní a urážlivou lež. Premiér Andrej Babiš (ANO) deníku Právo řekl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná a musí je vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout svoji kandidaturu na veřejnou ochránkyni práv. Na ni ji Sněmovně v prosinci navrhl prezident Miloš Zeman.

Server Info.cz zveřejnil články, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů Válková obhajovala institut ochranného dohledu, který často sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou.

„Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti,“ napsala v komentáři pro ČTK. „To, co bylo publikováno, je nejen lež a pomluva, ale současně to svědčí o nekompetentnosti. Ochranný dohled zakotvený v zákoně od roku 1973 byl určený jako opatření, kterým se kontrolovali pachatelé závažné násilné a sexuální kriminality, recidivisté. Jeho účinnost se sledovala
výzkumem. A na tom výzkumu jsem se podílela. Právě o tom výzkumu pachatelů obecné kriminality jsem publikovala odborný text, který byl dnes zveřejněn a překroucen zcela lživě ve snaze mě absolutně diskreditovat,“ uvedla Válková.
„Byly to pouze ryze odborné práce, za které se nestydím. Poznatky z nich jsme použili i po roce 1990 při koncepci humanizace trestní justice,“ poznamenala. „O tom, že byl ten samotný institut ochranného dohledu zneužíván, jsme se dozvěděli po roce 1990. Tenkrát se o tom nemluvilo a nesledovalo se to,“ dodala.

„Pokud jde o jméno prokurátora Urválka, na tomto výzkumném pracovišti pracovaly desítky lidí, publikovala jsem s mnohými z nich a jen těžko jsem se tomu mohla vyhnout. O žádnou politiku nešlo. Já jsem s ním přišla do styku jen několikrát při zpracování odborných textů,“ doplnila.

Babiš v reakci pro Právo uvedl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná, musí je podle něj vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout kandidaturu na ombudsmanku, nebo se vzdát pozice zmocněnkyně pro lidská práva.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním obědě s prezidentem Zemanem uvedl, že informace nebyla známa v době, kdy byla Válková ministryní spravedlnosti. Se stanoviskem chtěl počkat, než se zmocněnkyně vyjádří. „Je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci situaci vysvětlit,“ uvedl.

To, že je Válková zmocněnkyní pro lidská práva a uchází se o místo ombudsmanky, je podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové skandální. Považuje to za výsměch odpůrcům a obětem komunismu a zároveň za selhání premiéra a prezidenta. Pokud se informace potvrdí, je na místě vyvození odpovědnosti, uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že mnohem lepším kandidátem na ombudsmana je vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, kterého společně s advokátem Janem Matysem nominoval Senát.

SOUDKYNĚ SEDLÁKOVÁ Z BLANSKA MĚNILA ROZSUDKY, CHCE ZNOVU SOUDIT

Téměř před dvěma roky zbavil kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) soudkyni Danu Sedlákovou z Okresního soudu Blansko taláru. Uznal ji vinnou ze změn rozsudků v šesti civilních záležitostech, kdy zcela změnila nebo otočila vyhlášení rozsudku oproti následnému písemnému vyhotovení. Sedláková požádala o obnovu řízení, funkci soudkyně chce zpět.

Obnova řízení je možná do tří let od rozhodnutí kárného senátu. Sedláková si na rozhodnutí NSS v minulosti stěžovala i u Ústavního soudu, ale neuspěla. „Stěžovatelka v průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem navrhla vypracování znaleckého posudku, který by se zabýval mj. i přidělováním věcí do senátu stěžovatelky a posouzením jejich složitosti, a to ke všem agendám, které stěžovatelka vyřizovala, včetně složité agendy s cizím prvkem. Kárný senát však navržený důkaz neprovedl,“ stálo v rozhodnutí ÚS z podzimu 2018. Soud ale porušení základních práv neshledal.

Předseda kárného senátu Karel Šimka při projednávání věci v dubnu 2018 uvedl, že se Sedláková dopustila závažných a nepřijatelných chyb, a to opakovaně. Navíc jí podle kárného senátu chyběla sebereflexe. „Provedla to, co soudce nesmí nikdy provést. Rozhodnutí ve věcech, která vydala, změnila tak, že je modifikovala a v některých případech popřela. Popřela jednu z klíčových zásad rozhodovacích činností soudů,“ uvedl. Jeho senát věc na stůl opět dostane v polovině ledna.

Dana Sedláková byla dlouholetou soudkyní blanenského okresního soudu. Jeho předsedkyně na ni podala kárnou žalobu pro průtahy ve spisech už v minulosti. V roce 2007 Sedlákové tehdy kárný senát Vrchního soudu v Olomouci snížil za průtahy v řízení v téměř pěti desítkách případů plat na tři měsíce o deset procent.

O obnovu kárného řízení naposledy žádal v roce 2018 někdejší soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 Roman Čonka. Argumentoval v ní především tím, že původní pravomocný verdikt byl vyhlášen při jednání v jeho nepřítomnosti, přestože se soudu omluvil ze zdravotních důvodů a žádal odročení. Kárný senát ovšem jeho žádost jednoznačně zamítl. Eva Paseková, ceskajustice.cz

POMOCNOU RUKU POTŘEBUJÍ I BÝVALÍ VĚZNI

I když počet vězňů u nás v posledních dvou letech klesá, Česko pořád patří v rámci Evropy ke státům s nejvyšším počtem obyvatel odpykávajících si trest za mřížemi. Na 100 000 obyvatel je jich více než 200. Když to letmo srovnáme s jinými evropskými zeměmi, tak například ve Švédsku je to na 100 000 obyvatel 59 vězňů, v Nizozemí 61. České věznice jsou dlouhodobě přeplněné a většina vězňů jsou recidivisté. To jsou poměrně smutná fakta, nemyslíte? Myslím si ale, že by se s nimi dalo něco dělat.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství je vysoký počet vězňů dán mimo jiné výškou trestů, které jsou u nás v porovnání se zahraničím delší, a také kumulací několika trestů. Doporučuje proto uvažovat nad snížením trestních sazeb u méně závažných, například majetkových, deliktů a navrhuje také diskuzi o změně, která by zamezila kumulaci trestů. To se osvědčilo například v Lotyšsku.

Sama za sebe si nedovolím hodnotit, zda je výše trestu u nás vzhledem k povaze zločinu adekvátní. Nedokážu ani posoudit, zda se místo vězeňské cely dostatečně využívá možností alternativních trestů. Podle červnové zprávy Rady Evropy totiž Česko patří v počtu alternativně odsouzených v Evropě nad průměr.

Problém je podle mého názoru především zmiňovaná opakovaná trestná činnost. Myslím si, že řešení by se mělo krom alternativních trestů hledat ještě i jinde. Stačí si zkusit odpovědět na otázku, proč se někteří navrátivší z vězení uchylují znovu ke zločinu. Často totiž nevidí jinou alternativu. Ve většině případech mají dluhy a nemají práci. Sužují je existenční problémy, společnost je přijímá s obavami a se záznamem v trestním rejstříku se nalezení práce stává prakticky nemožné.

Neříkám, že bychom měli jakkoli podporovat pachatele závažných trestných činů nebo dokonce recidivisty, kteří si ničeho neváží a budou páchat zlo nehledě na to, jestli jim podáme pomocnou ruku nebo ne. Je tady ale i skupina lidí, kteří jsou nebo byli ve vězení kvůli nedbalosti, nepozornosti nebo souhrou nešťastných náhod. Pak jsou i tací, kteří sice zločin spáchali úmyslně, nicméně šlo jen o jedno uklouznutí z cesty a svého činu litují. Ti všichni si zaslouží druhou šanci. Navíc jsem přesvědčena, že když uvidí, že se k nim někdo chová slušně a snaží se jim pomoci, je větší pravděpodobnost, že se budou chovat slušně také.

Tito lidé potřebují odbornou pomoc. Bojují se společností, která je již předem stigmatizuje, s nedůvěrou i zmiňovanými dluhy. Osobně tak vítám všechny projekty, které mají za cíl pomáhat bývalým vězňům na jejich cestě zpět za normálním životem. A myslím si, že by to měla být právě KDU-ČSL, která bude vlajkovou lodí v prosazování této pomoci.
Rovnou přikládám návrhy, kterými bychom se měli seriozně zabývat. Je to podpora neziskových organizací, na které se bývalí vězni mohou obracet, bezplatný právní servis, alternativní formy oddlužení, pomoc při hledání práce, řešení splátek apod. Jen je důležité, aby o této pomoci vězni věděli a aby přišla včas.

Velkou úlohu hraje i práce v období výkonu trestu. Firmy, které využívají práce vězňů, často nabídnou stálou práci po propuštění těm, kteří se osvědčili a kteří o práci opravdu stojí. Důležité je také vzdělávání ve vězeňských učilištích, kde se mohou vězni rekvalifikovat v oboru dobře uplatnitelným na trhu práce. Skvělý projekt pořádá i ředitelka věznice ve Světlé nad Sázavou Gabriela Slováková. Tzv. Běh se žlutou stužkou upozorňuje právě na problematiku zaměstnávání propuštěných vězňů a s tím spojený boj s předsudky. Jak sama říká, když se vedle sebe na startovní čáře postaví vězeň a šéf velké firmy nebo společnosti, nepoznáte, kdo je kdo.

Ráda bych tímto svým článkem otevřela diskusi k tématu. Přinejmenším si myslím, že odpuštění jako akt křesťanské lásky a vzájemnosti má v dnešní době své místo a že se ho nedostává. Přestaňme proto zavírat oči a dělat rychlé soudy tam, kde naopak můžeme pomoci změnit lidské životy k lepšímu. Věřím, že se to úsilí a investice do hledání nových cest zúročí. Jsou to totiž investice do lidí, kteří se tak automaticky stávají nositeli a šiřiteli hodnot, které získali díky své osobnostní transformaci prostřednictvím výše naznačených podpůrných programů. Inga Petryčka, ceskajustice.cz

ADVOKÁT SOKOL: MATRACÍ VĚZEŇ NEPORUŠUJE VÝKON TRESTU

Pirát Michálek k odebrání matrace Davidu Rathovi: Vězení není hotel

Má mít odsouzený ve vězení právo na zdravotní matraci, pokud mu ji doporučí lékař? Tato otázka poslední dny rezonuje u politiků i právníků. Ředitel věznice podle šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala rozhodl v dobré víře z preventivních, zdravotních a humánních důvodů do doby komplexního posouzení a vyhodnocení zdravotního stavu lékařem vazební věznice, aby díky případné prodlevě nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu odsouzeného. Česká justice se v anketě právníků ptala, jak takový postup hodnotí.

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů

Předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek také předsedá podvýboru pro elektronizaci justice Foto: Piráti
Věznice není hotel. Lidé už jsou alergičtí na výsady Ratha, Dalíka, Janouška a dalších vlivných, které se podařilo odsoudit. Paní Bradáčová to skvěle vyhmátla a mám radost, že máme takhle důsledné státní zástupce. Předpokládám, že z toho vedení věznice v Teplicích vyvodí osobní odpovědnost.

Helena Válková (ANO), vládní zmocněnkyně pro lidská práva

Pokud měla Vězeňská služba posudek lékaře, který indikoval potřebu oné matrace, je povinna zajistit důstojné podmínky pro výkon trestu, mezi něž patří i to, aby se osoba ve výkonu trestu vyspala. Pokud by se ne mne jako vládní zmocněnkyni pro lidská práva obrátil doktor Rath či jeho advokát, budu moci ve věci konat. V dané věci také může činit kroky Úřad veřejného ochránce práv.

Jan Chvojka, předseda poslaneckého klubu ČSSD

Podmínky výkonu trestu by měly být pro všechny stejné, nikdo by neměl mít nějaké neoprávněné výhody. O tom nelze diskutovat, v našem státě platí rovnost před zákonem. V této souvislosti bych byl také rád, pokud by to platilo pro cílení kontrol. Mám pocit, že v poslední době se z médií dozvídáme zejména výsledky kontrol zaměřených na mediálně známé případy.

Tomáš Sokol, člen prezídia Unie obhájců a místopředseda České advokátní komory

Nemám rád unáhlené soudy, tedy bychom měli vyčkat stanoviska VSZ, audiatur et altera pars. Ale přiznám se, že mi to zatím připadá jako malichernost, tahat se s vězněm o matraci. Myslím, že spaním na byť i nadstandardní matraci vězeň neporušuje pravidla výkonu trestu, zejména pokud mu matraci povolil ředitel věznice. Samozřejmě, pokud v matraci nebylo ukryto něco, co tam být nemá. Rozhodně nesdílím představu, že by spánek na nadstandardní matraci narušoval proces resocializace odsouzeného.

Obhájce Lukáš Trojan, Lukáš Trojan, člen prezídia Unie obhájců

Jsem rád, že se otevřela diskuze o podmínkách, za kterých je v ČR vykonáván trest. Pokud jsou indikovány zdravotní důvody, není ani zákonné, ani etické sankcionovat kohokoliv za možnost použití zdravotní matrace. Žijeme na území státu, který je členem EU. Jsme v roce 2020 a nucení vězňů, pokud mají zdravotní indikaci, ke spaní na nevhodných matracích, je za hranou ústavnosti. Budu velmi rád, pokud se například podvýbor pro vězeňství Poslanecké sněmovny tématu chopí a uskuteční například seminář či konferenci k tématu výkonu trestu. Otevřít tuto debatu je zcela na místě. zejména za situace, kdy je ČR jednou ze zemí s nejvyšším počtem uvězněných na počet obyvatel v rámci evropského prostoru. Eva Paseková, ceskajustice.cz

BRITOVÉ UŽ V LEDNU OPUSTÍ EU, BUDOU I DALŠÍ ZEMĚ?

Lednový brexit je téměř jistý. Dolní komora britského parlamentu schválila zákon o odchodu země z EU
Dolní komora britského parlamentu ve čtvrtek schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě, kterou premiér Boris Johnson vyjednal s Evropskou unií. Předloha nyní zamíří do horní komory, Sněmovny lordů. Pokud její členové návrh zákona rovněž schválí a následně jej podepíše i královna, opustí Británie po měsících odkladů Evropskou unii s dohodou už na konci ledna, tedy za 22 dní.

Pro zákon hlasovalo 330 poslanců, proti se jich vyslovilo 231. Schválení předlohy v závěrečném čtení se očekávalo. Konzervativci premiéra Borise Johnsona mají po prosincových parlamentních volbách v Dolní sněmovně pohodlnou většinu. Zákon ve čtvrtek sněmovna schválila většinou 99 hlasů. To je dokonce více, než jakou většinu konzervativci mají.

Zbrzdí brexit automobilový průmysl? ‚Chaos na hranicích je pro dodavatele rizikový,‘ říká expert

Návrh zákona nyní poputuje do Sněmovny lordů. Neočekává se ale, že by ho její členové zamítli. Mohli by se však pokusit schválit některé dodatky. V tom případě by se předloha musela vrátit do Dolní sněmovny, která je ale může schválit nebo zamítnout.

Jedním z pozměňovacích návrhů, který má podle britských médií ve Sněmovně lordů šanci na schválení, je dodatek Alfreda Dubse. Rodák z Prahy, který byl jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty, chce, aby se do brexitového zákona vrátila záruka, že dětští uprchlíci budou moci i po brexitu přicházet za svými rodinami žijícími v Británii.

Tuto garanci obsahoval brexitový zákon, který Johnson předložil sněmovně na konci loňského října. Po vyhraných prosincových volbách ale vláda slib z návrhu zákona vyjmula. Opoziční labourističtí poslanci se tento týden pokoušeli dodatkem ochranu dětí uprchlíků do zákona vrátit, nebyli ale úspěšní.

Podpis královny

Pokud by Sněmovna lordů nechala zákon beze změny, chyběl by na britské straně už jen formální podpis královny. Na druhé straně Lamanšského průlivu bude muset brexitovou dohodu ještě ratifikovat Evropský parlament. Podle očekávání by tak měl učinit na schůzi 29. ledna.

Některé dodatky zamítli poslanci v uplynulých dnech už ve výborech Dolní sněmovny. Byl mezi nimi například labouristický návrh, aby dostali právo na trvalý pobyt všichni občané EU, kteří budou v den brexitu žít v Británii. Prosadit se nepodařilo ani návrh konzervativce Marka Francoise, který chtěl, aby v okamžiku brexitu odbíjel zvon na Alžbětině věži Westminsterského paláce, kterému se přezdívá Big Ben

KRÁLOVNA BRITŮ RYCHLE VYŘEŠÍ ODCHOD HARRYHO DO KANADY
.
Odejde princ Harry s Meghan do ústraní? Královna chce situaci vyřešit do několika dnů

Britská královská rodina chce najít řešení situace kolem prince Harryho a jeho ženy Meghan v řádu několika dnů. S odvoláním na zdroj z Buckinghamského paláce o tom ve čtvrtek informovaly zahraniční agentury. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu ve středu překvapivě oznámili, že se vzdají své role v královské rodině a začnou pracovat, aby byli finančně
nezávislí. Podle některých britských médií prohlášení vydali bez předchozí konzultace s královnou Alžbětou II., podle jiných ignorovali její pokyn, aby jej nezveřejňovali.

Princ Harry s manželkou plánují odejít z veřejného života. ‚Komplikovaný problém,‘ vzkázala královna

Panovnice a dva její následníci, syn Charles a vnuk William, chtějí podle zdroje citovaného zahraničními agenturami najít řešení krize kolem Harryho a Meghan „spíše v řádu dnů než týdnů“. Pověřili své týmy, aby hledaly způsob, jak vyjít touze manželského páru po větším soukromí vstříc.

Pětatřicetiletý Harry, který je nyní šestým v pořadí následnictví na britský trůn, a o tři roky starší bývalá herečka Meghan ve středu oznámili, že se chtějí vzdát svých rolí v královské rodině, zároveň ale hodlají dál ctít závazky vůči královně a organizacím, nad kterými převzali patronát.

Čas se svým synem Archiem, kterému bude letos teprve rok, chtějí Harry a Meghan trávit střídavě v Británii a Severní Americe.

Zapojení kanadské vlády?

Podle britských médií bude muset být zřejmě do plánů ohledně Harryho budoucnosti zapojena i kanadská vláda, neboť pár bude zřejmě chtít částečně žít právě v tomto bývalém britském dominiu. Alžběta II. je stále kanadskou hlavou státu.
Britská média ve čtvrtek dopoledne informovala, že Buckinghamský palác středeční prohlášení překvapilo. Stanice Sky News ale s odvoláním na svůj zdroj uvedla, že královna o chystaném prohlášení věděla, vévoda a vévodkyně ze Sussexu ale ignorovali její pokyn, aby jej nezveřejňovali.

V bezprostřední reakci Buckinghamský palác ve středu uvedl, že se jedná o „komplikovanou záležitost“, jejíž vyřešení zabere „určitý čas“.