iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rusové znovu na Kubu. Využívají politiku USA...

Modernizace železnic a oceláren, nové generátory a nákladní auta. Rusko se v posledních letech výrazně ekonomicky angažuje na Kubě, která je vděčná za každou zahraniční pomoc. Moskva tak podle deníku The Financial Times využívá opětovného ochlazení vztahů mezi Havanou a Washingtonem.

El Capitolio je jednou z nejnavštěvovanějších památek Havany. Monumentální budova nápadně připomínající washingtonský Kapitol prošla během posledních let náročnou rekonstrukcí a v budoucnosti by v ní měl opět zasedat kubánský parlament.

Podle listu The Financial Times oprava budovy z 20. let minulého století symbolizovala oteplení americko-kubánských vztahů, k nimž došlo za vlády Baracka Obamy. Jenže restaurátoři, kteří oživili její zlatou kupoli, nebyli Američané, ale Rusové. A loni v říjnu na slavnostní otevření jako čestný host dorazil ruský premiér Dmitrij Medvěděv.

Donald Trump totiž po nástupu do Bílého domu odmítl Obamův „jednostranný obchod“ s komunistickým režimem v Havaně a opět zpřísnil pravidla pro cestování na „ostrov svobody“ a obchodování s tamními firmami. Moskva, starý spojenec karibských soudruhů, vycítila příležitost.

Znovunalezené bratrství pochopitelně nedosahuje intenzity z dob studené války, kdy se Sověti pokoušeli na ostrově svobody umístit rakety s jadernými hlavicemi. Nedávné ruské kroky však podle analytiků umožňují Putinovu režimu usadit se Američanům za humny a ukazovat velmocenské svaly.

„Rusko vnímá Kubu jako užitečné místo, kde může demonstrovat své globální mocenské ambice. Za málo peněz a navíc pouhých devadesát mil od pobřeží Spojených států, což evokuje vzpomínky na studenou válku,“ řekl The Financial Times německý expert na Kubu Bert Hoffman. „Na rozdíl od jiných podniků jako je například angažmá v Sýrii jsou rizika a náklady malé a propagandistický efekt velký.“

Nejlepší vztahy za dvacet let

Důkazů opětovného sbližování je více. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel byl od své inaugurace před rokem a půl už dvakrát v Moskvě. Naposledy loni v říjnu, kdy mu také Vladimir Putin slíbil návštěvu oplatit.

Obě země sdílejí zpravodajské informace, spolupracují v oblasti kyberbezpečnosti a Rusko loni půjčilo Kubáncům 43 milionů dolarů na opravu svých zbraní vyrobených v éře SSSR. V červenci v Havaně kotvila jedna z nejmodernějších ruských válečných lodí Admiral Gorškov.

„Proč jsou vztahy s Ruskem na nejlepší úrovni během posledních dvaceti let?“ ptal se minulý měsíc článek otištěný v oficiálním deníku kubánské komunistické strany Granma. „Kuba a Rusko se v současnosti angažují v trvalém procesu zlepšování bilaterálních ekonomických vztahů v oblastech jako je energetika, hutnictví, automobilový průmysl, železniční doprava a letectví. To platí i o zemědělství a biofarmacii,“ odpověděl si autor článku.

Na ostrově sužovaném trvalým nedostatkem téměř všeho je podpora zahraničních aktérů jako je Rusko, Čína či EU vítaná. „Většina Kubánců nevnímá zvýšenou přítomnost Ruska jako něco vnuceného či unilaterálního, ale jako pomoc ve chvíli, kdy je naše ekonomika ve velice složité situaci,“ míní majitel podniku s hamburgery v Havaně Orlando Matos.
Rusko půjčilo režimu v Havaně na nízký úrok stamiliony dolarů, za které Kubánci nechají u ruských firem modernizovat zastaralé ocelárny z dob studené války. Nakupují za ně ale také nová ruská auta, náklaďáky, minibusy, letadla a lokomotivy.

Zaměstnanci Rosněfti na karibských plážích

Vzájemný obchod vzrostl v roce 2018 o třetinu na 388 milionů dolarů a loni podle předběžných odhadů dosáhl až půl miliardy. Naprostou většinu této částky přitom tvoří export z Ruska, které se tak pro Kubu stalo třetím nejdůležitějším obchodním partnerem. Před ním je jen Čína (2 miliardy dolarů za rok 2018) a Španělsko (1,3 miliardy).

„Rusko se snaží vybudovat s Kubou vřelejší vztahy než má Čína a pokouší se o to s menšími a čistě ekonomickými prostředky,“ upozorňuje bývalý britský velvyslanec na Kubě Paul Hare.

Mezi největší kubánské projekty zaštítěné Kremlem patří modernizace železnic za dvě miliardy dolarů a stavba čtyř nových generátorů o výkonu 200 megawatt ve dvou tepelných elektrárnách. Druhý projekt v hodnotě miliardy dolarů má na starosti ruská energetická společnost RAO, hotovo by mělo být do roku 2024.

Angažuje se také firma Rosněfť. Na Kubu už tři roky dováží naftu a podepsala s tamním ropným monopolem smlouvu na těžbu pomocí hydraulického štěpení u severního pobřeží ostrova. Společnost kontrolovaná ruskou vládou kromě toho posílá své zaměstnance na dovolenou na kubánské pláže. Na karibský ostrov tak do loňského října přijelo celkem 125 000 ruských turistů, o pětinu více než v předešlém roce.

STÁTY LONI NA ZBROJENÍ VYDALY 41 BILIONŮ, NEJRYCHLEJI ROSTLY VÝDAJE V EVROPĚ

V roce 2019 státy světa věnovaly na zbrojení celkovou částku 1,8 bilionu dolarů (zhruba 41 bilionů korun). Uvedl to v pravidelné roční analýze výdajů na obranu ve světě odborný časopis Jane’s. Nejrychlejší nárůst zbrojení vykázala východní Evropa. Česko v minulém roce též zvýšilo výdaje na obranu.

Ve srovnání s rokem 2018 se meziroční nárůst snížil ze šesti na jedno procento. Během příštích deseti let se podle odhadů Jane’s bude celkový objem světových výdajů na zbrojení zvyšovat o 1,5 až dvě procenta ročně. Seznam deseti států s nejvyššími vojenskými výdaji se ve srovnání s předešlým rokem loni nezměnil, uvádí se v analýze.

Na prvním místě jsou Spojené státy (726 miliard dolarů), dále Čína (217), Saúdská Arábie a Indie (57), Británie (56) a Francie (53). Rusko je osmé s výdaji ve výši 48 miliard dolarů. Ve srovnání s rokem 2018 Německo postoupilo na sedmé a Japonsko pokleslo na deváté místo, uvádí Jane’s. Desátá se umístila Jižní Korea.

Nejrychlejší nárůst zbrojení (5,2 procenta) celosvětově zaznamenala v loňském roce východní Evropa (12 procent). Rekordmanem je v tomto ohledu Bulharsko, které nákupem amerických stíhaček F-16 zvýšilo své výdaje na obranu o plných 125 procent.

V západní Evropě se vojenské rozpočty zvyšovaly pomaleji, ale i tak šlo o nejrychlejší nárůst od konce studené války (4,2 procenta). Lví podíl na tom mělo Německo, které zvýšilo výdaje na armádu celých 11 procent. Celkově stojí Evropa s 5,2 procentním růstem v čele žebříčku.

Nárůst armádních výdajů v Rusku a Společenství nezávislých států oproti předchozím rokům naopak stagnoval (1,2 procenta) a v roce 2020 by měl dokonce klesnout. Na Rusko připadá v rámci tohoto regionu kolem 90 procent zbrojních výdajů.

Členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že své vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Z 28 aliančních zemí v roce 2018 tento limit plnily USA, Řecko, Británie, Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Česko loni na obranu vyčlenilo 66,7 miliardy korun, což je o 11,5 procenta více než v roce 2018 a současně zhruba 1,2 procenta HDP. Příští rok by měl český armádní rozpočet představovat přes 1,3 procenta HDP.

KANADSKÝ PREMIER: UKRAJINSKÉ LETADLO SESTŘELIL ÍRÁN

Kanadský premiér Justin Trudeau potvrdil, že ukrajinské letadlo, které se ve středu zřítilo v Teheránu, sestřelil Írán. Informaci oznámil ve čtvrtek večer s odvoláním na zdroje v Pentagonu a tajné služby. Podle Trudeaua letadlo zasáhla íránská raketa, zároveň však dodal, že to mohlo být neúmyslné.

Letadlo spadlo několik minut po startu ve středu ráno v Teheránu. Na palubě bylo 176 lidí a všichni zahynuli, mezi oběťmi je 63 Kanaďanů.„Máme informace z mnoha zdrojů, zejména od našich spojenců a našich vlastních tajných služeb, které naznačují, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země-vzduch. Možná to nebylo úmyslné,“ řekl Trudeau.

V Íránu se nehoda vyšetřuje a možnost, že letadlo zasáhla raketa, byla jednou z hypotéz. Ve čtvrtek se v USA objevily zprávy, že letadlo mohla zasáhnout íránská protivzdušná obrana, protože jen několik hodin předtím armáda vypálila šestnáct raket na dvě základny v Iráku, kde jsou i Američané. Šlo o odvetu za americký likvidační útok na íránského generála v Bagdádu.

Trudeau vyzval k vyšetření incidentu a neodpověděl na otázku, do jaké míry jsou za pád letadla odpovědné USA. Právě kvůli jejich pátečnímu útoku na íránského generála Kásema Solejmáního Íránci ve středu v noci zaútočili na základny v Iráku a předpokládá se, že v té době byla v pohotovosti íránská protivzdušná obrana. Trudeau řekl, že je předčasné někoho za pád letadla vinit nebo dělat závěry.

„Nelogická povídačka“

Alí Ábedzádeh, který řídí íránskou organizaci pro civilní letectví, však zprávy tohoto druhu označil za „nelogické povídačky“.

„Z vědeckého hlediska je nemožné, aby ukrajinské letadlo zasáhla raketa,“ citovala ho íránská agentura ISNA. „Když letadlo zasáhne raketa nebo střela, bude padat volným pádem. Jak by bylo možné, aby se pilot po zásahu letadla raketou nebo střelou snažil vrátit zpět na letiště?“ řekl Ábedzádeh na dotaz CNN.

Írán sice povede vyšetřování, ale přizval k němu i státy, z nichž pocházejí oběti včetně Ukrajiny. Dal také najevo, že pokud jeho experti nebudou schopni získat informace z poškozených datových skříněk letadla, dá je k dispozici cizím odborníkům.

Trudeau k tomu řekl, že Írán chce, aby takzvané černé skříňky zůstaly v Íránu a že k vyšetřování pustí odborníky z Ukrajiny. Teherán podle něj umožní pracovníkům kanadského konzulátu pomoci rodinám obětí.

Podle stanov Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jejímž členem je i Írán, vede vyšetřování ten stát, kde se nehoda stala. Příslušný úřad toho státu pak musí kontaktovat úřady pro vyšetřování leteckých nehod dalších států: stát, kde je registrované letadlo (Ukrajina), stát, kde je registrovaný provozovatel (Ukrajina), stát, kde bylo vyrobeno letadlo (USA) a stát, kde je registrován výrobce (Boeing, tedy USA).

„Státy pak mohou vyslat své zplnomocněné představitele, aby se zúčastnili vyšetřování letecké nehody,“ popsal standardní postup Josef Bejdák z českého Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

Pád letadla může být omyl, řekl Trump. Média spekulují o zásahu střelou

Lze se však domnívat, že Írán nepustí americké vyšetřovatele na své území. Vyšetřování je však poněkud jiné, když nejde o typickou leteckou nehodu. „Pokud by šlo o zásah třetí osoby, dá se to zjistit na těch troskách. Dá se to zjistit ze záznamu z kabiny posádky,“ vysvětluje Bejdák. „Stopy jsou mechanické, viditelné pouhým okem, ale také mikroskopické a chemické. I u takové nehody se ale vydává závěrečná zpráva.“ Dodal, že v případech teroristického činu nebo vojenského útoku už nejde o leteckou nehodu v pravém slova smyslu.

Letadlo zasáhly dvě rakety SA-15

Také v USA panuje názor, že Írán letadlo omylem sestřelil. Pentagon však odmítl zprávy o letadle komentovat. Zpravodajka stanice CNN Barbara Starrová, která informuje z ministerstva obrany, řekla, že si Íránská armáda mohla myslet, že čelí útoku. Jedna z možností je, že „jednotka íránské raketové obrany něco viděla na svém radaru a domnívala se, že jde o útok, takže vystřelila,“ sdělila Starrová.

Později s odvoláním na amerického představitele obeznámeného s tajnými informacemi sdělila, že letadlo zasáhly dvě rakety SA-15 ruské výroby. Američané podle ní zaznamenali radarové signály zaměřující letadlo těsně předtím, než bylo sestřeleno. Tyto údaje byly známy už ráno po incidentu, ale analytici je celý den ověřovali.

EXPERTI: ÍRÁN UŽ MÁ TOLIK SANKCÍ, JE TĚŽKÉ VYMYSLET DALŠÍ

Americký prezident Donald Trump ve středu vyhlásil proti Íránu nové, blíže neurčené sankce. Mnozí odborníci se však diví, jaké by ještě Washington vůči Teheránu mohl zavést. Napsala to agentura AP. Bílý dům už dřív obnovil veškeré sankce uvolněné v rámci jaderné dohody z roku 2015. Tu Bílý dům po Trumpově nástupu vypověděl.

„Pokračujeme ve vyhodnocování možností, které máme pro odpověď na íránskou agresi. Spojené státy zavedou okamžitě další trestné hospodářské sankce proti íránskému režimu. Tyto masivní sankce zůstanou v platnosti, dokud Írán nezmění své chování,“ prohlásil prezident.

Trump to řekl ve svém středečním projevu, ve kterém se vyjádřil k nočnímu íránskému útoku na americké základny v Iráku. Pohrozil, že „mocné sankce“ uvalí, pokud íránský režim nezmění své chování. Americká ministerstva obchodu, zahraničí a financí, která se na tvorbě sankční politiky podílejí, předem neinformují o povaze chystaného postihu, aby se dotčené subjekty nemohly sankcím vyhnout. Podle některých expertů nicméně stále ještě existuje prostor pro potrestání Teheránu.

Bílý dům může například vyzvat ke znovuzavedení veškerých sankcí OSN, případně může stávající sankce rozšířit na íránské sektory financí, energetiky, námořní dopravy a obrany. Terčem sankcí mohou být další lidé, kterým Washington může zmrazit majetek nebo jim zakázat vstup do USA.

Spojené státy rovněž mohou sáhnout po takzvaných druhotných sankcích, které se uplatňují proti lidem či firmám ze třetích zemí, jež pokračují v kontaktech s Íránci vystavenými sankčnímu režimu.

„Mnozí se mylně domnívají, že Spojené státy už dosáhly maximálního tlaku na Írán, že vypálily veškerou munici. To není pravda. Na desetibodové škále nátlaku jsme někde u bodu 8,5,“ řekl novinářům Richard Goldberg, který na návrhu nových sankcí pracoval na schůzích americké Národní bezpečnostní rady (NSC).

Na přelomu loňského října a listopadu USA uvalily sankce, které se týkají sektoru stavebnictví, ale i dodávek materiálů využitelných v jaderném a raketovém programu Teheránu.

V létě se zase postih dotkl předních postav íránské politiky, a to i ajatolláha Alího Chameneího nebo šéfa diplomacie Mohammada Džaváda Zarífa, což íránský prezident Hasan Rúhání tehdy označil za „mentálně retardované“.

HAMÁČKA ZNEPOKOJUJE ČINNOST VÁLKOVÉ ZA KOMUNISTŮ

Šéfa sociální demokracie a ministra vnitra Jana Hamáčka znepokojily informace o činnosti vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové za bývalého režimu. „Samozřejmě je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů,“ uvedl Hamáček po setkání s prezidentem Milošem Zemanem.

Podobně se Zeman setkává i s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem, při večeřích v lánském zámku každý měsíc řeší aktuální politické otázky. „Určitě to neprospěje image toho úřadu,“ uvedl Hamáček na adresu bývalé ministryně spravedlnosti za ANO, poslankyně a kandidátky na ombudsmana. Právě prezident Zeman, s nímž se Hamáček ve čtvrtek odpoledne sešel, Válkovou na post ombudsmana navrhl.

Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století podle serveru Info.cz hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. Spolupracovala i s prokurátorem Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd. Podle serveru Info.cz disidenty i historiky pobuřuje skutečnost, že Válková je vládní zmocněnkyní pro lidská práva a má se stát novou ombudsmankou.
„Nebylo to veřejně známo v době, kdy paní Válková byla ministryní spravedlnosti a teď je čas, aby se k tomu vyjádřila ona,“ řekl šéf ČSSD.

Zeman v dopise poslancům, v němž Válkovou navrhl na ombudsmanku, napsal, že je všeobecně známou a respektovanou osobností. Kritici tehdy upozornili naopak na to, že odmítla senátní ústavní žalobu na Zemana jako pokračování boje o prezidentský úřad, nebo na výrok, že „ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo“, za který se později omluvila. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru.

Z oběda prezidenta a šéfa ČSSD má být nová tradice

Hamáček dorazil na Pražský hrad za prezidentem Milošem Zemanem formálně na novoroční oběd. Má jít podle Hradu o začátek nové tradice pravidelných setkávání současného šéfa sociální demokracie a hlavy státu, jinak také bývalého předsedy sociální demokracie.

„Nová tradice zahájena! Pan prezident na Hradě přivítal u příležitosti pracovního oběda 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Setkání se budou konat jednou měsíčně,“ uvedl a Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Dohodli jsme se, že se budeme vítat pravidelně jednou za měsíc, aby pan prezident měl možnost slyšet i názory druhé koaliční strany,“ řekl Hamáček. Jednání označil za přátelské a příjemné.

Čeští policisté z Iráku neodjíždějí, berou si jen dovolenou

Hamáček informoval Zemana, co dělá vláda pro to, aby byla zajištěna bezpečnost českých vojáků a policistů v Iráku poté, co eskalují vztahy mezi USA a Íránem. „Těch pět policistů, kteří jsou na místě a jsou tam v situaci, kdy ta jejich výcviková mise byla přerušena, neprobíhá výcvik, tak odjedou na dovolenou. Není to stažení, my jim umožníme čerpat dovolenou,“ řekl na Hradě ministr vnitra a šéf ČSSD.

Není podle něj důvod, aby Česká republika stahovala z Iráku vojáky a policisty, přestože k tomu vládu vyzývá KSČM, na níž je menšinová vláda závislá. Řeč podle Hamáčka při obědě byla i o přípravě změny volebního zákona a o tom, jak se ČSSD chystá na letošní krajské a senátní volby.

OPONA ZA STO TISÍC, ND PRODÁVÁ PŮVODNÍ VÝZDOBU STÁTNÍ OPERY

Na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se objevila neobvyklá nabídka. Na místě, kde se nachází majetek, který propadl státu, přišlo se svou nabídkou i Národní divadlo. To prostřednictvím webu prodává nepotřebnou oponu od akademického malíře Antonína Střížka. Ta několik let navíc zdobila scénu pražské Státní opery.
Minimální požadovaná cena je stanovena na 100 tisíc korun. Soudní odhad však operuje s ještě nižší cenou. O věci informoval portál Lidovky.cz.

„V každém případě je tato opona již nepoužitelné nejen v původním prostoru, ale jako opona vůbec vzhledem k limitujícím rozměrům. V tomto případě se jedná o jeden z mála případů, kdy obecná cena je vyšší než případná cena tržní, kdy lze jen stěží nalézt muzeum umění, sběratele, galerii, kteří by byli ochotni zakoupit umělecké dílo bez možnosti jeho prezentace vzhledem k rozměrům (9 x 16 m), které téměř znemožňují pravidelnou údržbu, péči, nemluvě o případných transportech, či restaurování,“ píše se v posudku, který vypracoval Jan Štíbr.

Tržní cenu sám na základě těchto skutečností odhaduje na 70 až 80 tisíc.

Opona Antonína Střížka, která byla původně určena k novému nastudování Kouzelné Flétny. Auto na malování použil akryl. Státní operu zdobila od roku 2002 až do jejího nedávného uzavření kvůli rekonstrukci.

Střížek se podle posudku inspiroval v gotice. „Střížkova opona v mých očích přece jen původní eleganci a hlavně stylovou jednotu prostoru narušuje. Činí tak ovšem decentně, barvy jsou tlumené, připomínají nadýchnutý prosvětlený pastel. Vnáší do vážného prostoru hravé prvky, idylizují jej,“ stojí v dokumentu.

Stát nabízí k odprodeji oponu ze Státní opery od Antonína Střížka. Minimální požadovaná cena 100 tisíc korun. Soudní odhad operuje s ještě nižší cenou se zdůvodněním, že při rozměrech 9 x 16 metrů je moc velká... Na oponě je zobrazená klíčová scéna pohádky Kouzelná flétna, a to rituální zkoušku prince Tamina, kterého doprovází princezna Pamina. Oba jsou decentně nazí a dávají se do malované krajiny a táhnou za sebou nařasený pruh látky, který je jednou z dominant obrazu.

Portál Nabídka majetku státu spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Gesci úřadu má na starosti ministerstvo financí. Kromě pozemků či domů lze na portálu zakoupit i psy, knihy, páčidlo, housle, postarší elektroniku nebo třeba vybavení do domácnosti.

Mnohdy se jedná o majetek, který propadl státu, a to hned několika způsoby. Zaprvé to jsou věci zabavené v souvislosti s trestným činem. Může jít o věci, kterými byl trestný čin přímo spáchán, tak i o ty, které byly ukradeny a následně policií zabaveny. Dalšími cestami jsou pozůstalosti po lidech nemajících žádné dědice nebo soudní úschova.

„Hlavní hrdiny pak ozařují dva kužele světla z divadelních reflektorů v ruku andělů s takřka růžovými křídly, divadlo připomíná i stylizovaný závěs v levém horním rohu oponu,“ popisuje oponu soudní znalec. V současné době je opona umístěna ve skladu. Podle úřadu jsou možnosti prohlídky silně omezené. Zájemci mají nabídky posílat e-mailem do poloviny ledna.

Historická budova Státní opery v Praze se téměř po třech letech oprav otevřela na začátku letošního ledna. Rekonstrukce stála 1,3 miliardy korun. Součástí úprav byla i nová opona. Ta vznikla podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, která se v roce 1945 ztratila. Nahradí oponu, kterou divadlo nyní nabízí k prodeji.

Z IRÁKU SE STAHUJÍ POLICISTÉ ČR, VLÁDA PŘIPRAVENA I K ŠIRŠÍ EVAKUACI

Kvůli situaci kolem konfliktu Íránu a Spojených států se ve čtvrtek dopoledne ve Strakově akademii sešla Bezpečnostní rada státu. Premiér Andrej Babiš řekl, že je Česko připraveno na případnou nouzovou evakuaci, „kdyby k něčemu došlo“. Podle něj i šéfa diplomacie Tomáše Petříčka se situace v oblasti uklidňuje. Čeští policisté se ale z regionu stáhnou.

Bezpečnostní rada státu se podle Babiše sešla hlavně kvůli tomu, aby uklidnila veřejnost. „Pro nás je prioritou bezpečnost lidí u nás i ve světě,“ dodal Babiš po jednání. Petříček řekl, že čeští vojáci v regionu zůstanou.

„Pozitivně vnímáme, že dochází k menšímu napětí. Čekala se nějaká odveta ze strany Íránu,“ uvedl premiér. To se ve středu stalo. Írán v noci zaútočil na dvě základny v Iráku, kde nejsou čeští vojáci. „Naštěstí nebyly žádné oběti na životech,“ dodal premiér.

„Probrali jsme situaci a napětí pomalu upadá. Doufáme, že konflikt bude dále řešen diplomatickou cestou,“ přeje si Babiš. Situace se podle něj lepší. Babiš zdůraznil, že v bezpečí jsou čeští vojáci i policisté nasazeni v misích v Iráku stejně jako ostatní Češi, kteří v Iráku jsou z pracovních důvodů, například kvůli obchodu nebo na diplomatické misi.

Na úřad vlády by měl po poledni dorazit i íránský velvyslanec v Praze Akbar Amínían.

Pět policistů se vrací, vojáci zůstanou

„Z důvodu přerušení výcviku a omezeného provozu ve výcvikovém středisku v Bagdádu, se čeští policisté přesunou do ČR. V okamžiku obnovení standardní činnosti se vrátí zpět do Iráku,“ uvedl ve středu odpoledne policejní prezident Jan Švejdar.

Z důvodu přerušení výcviku a omezeného provozu ve výcvikovém středisku v Bagdádu, se čeští policisté přesunou do ČR. V okamžiku obnovení standardní činnosti se vrátí zpět do Iráku. Mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová řekla, že stažení policistů nesouvisí s vývojem bezpečnostní situace. V Iráku nyní působí pět policistů na výcvikové misi. Ta bude podle Rendlové pokračovat.

Opatření, která přijala česká armáda premiér nechtěl specifikovat. „Jsme připraveni na evakuaci, kdyby k něčemu došlo,“ zdůraznil Babiš. Dodal, že je potřeba vnímat vyjádření Íránské strany. „Cítím, že není zájem pokračovat v žádném násilí,“ myslí si premiér.

„Mohu jen potvrdit, že rada státu vyhodnotila, že by mohlo dojít k jisté stabilizaci. Česku nehrozí bezpečnostní riziko,“ řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček s tím, že situace se nadále intenzivně monitoruje.„Čeští vojáci v Iráku zůstávají. Velení spojenecké mise, pod kterou vojáci spadají, jedná o pokračování mandátu s iráckou vládou,“ uzavřel ministr.

Podle Petříčka se o pokračování mise jedná mezi spojeneckým velením a iráckou vládou. Ministr také uvedl, že přesun německých a slovenských vojáků působících v misi nebyl národním rozhodnutím těchto zemí, ale rozhodlo o něm spojenecké velení operace. Petříček řekl, že po pozastavení mise jsou nyní čeští vojáci na základnách.

Zabití Solejmáního byla sebeobrana, vzkázaly Spojené státy americké OSN

Středeční útok byl odvetou za zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily v pátek u letiště v Bagdádu. V Iráku působí téměř 40 českých vojáků v misi NATO.
Představitelé kabinetu a armády už ve středu uvedli, že vojáci v Iráku jsou v bezpečí a jejich stahování se neplánuje.

Mimo ohrožení jsou podle nich i čeští policisté na výcvikové misi.

I podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty armáda dění v Iráku monitoruje a pravidelně vyhodnocuje. „Pokud by došlo k nějaké eskalaci nebo ke zhoršení, budeme na to reagovat, máme připravené plány,“ řekl.

Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Jejími členy jsou vedle premiéra a vicepremiérů v současnosti ministři obrany, zahraničních věcí, dopravy a zdravotnictví. Právo účastnit se jednání má i prezident. Řádné schůze se konají nejméně jednou za čtvrt roku, dnešní jednání je mimořádné a úřad vlády ho předem neavizoval.

STRANÁM SE LONI VYPLATILO 624 MILIONŮ, NEJVÍCE ANO

Stát loni politickým stranám a hnutím vyplatil na příspěvcích přes 624 milionů korun. Částka je o více než 60 milionů vyšší než předloni. Nejvíce peněz získalo loni vládní hnutí ANO, a to zejména díky počtu poslanců i krajských zastupitelů. Stát vyplatil příspěvek celkem 36 uskupením. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí.

Hnutí ANO získalo od státu 161 milionů korun, z toho 70,2 milionu korun tvořil příspěvek na poslanecké mandáty a 47 milionů korun na zastupitelské mandáty. Finančně druhou nejúspěšnější stranou se stala opoziční ODS, které stát vyplatil 85,7 milionu korun. Vládní ČSSD získala asi 75,9 milionu

Lidovcům stát vyplatil 55,7 milionu korun, komunistům zhruba o dva miliony korun méně. Piráti získali 45,1 milionu korun, hnutí SPD 41,1 milionu korun, STAN 38,8 milionu korun. Nejméně peněz ze sněmovních seskupení obdržela TOP 09, které stát poslal 32,7 milionu korun. Z mimosněmovních stran byli nejúspěšnější Starostové pro Liberecký kraj. Získali 6,3 milionu korun díky dvěma senátorům a zastupitelským mandátům.

Stát vyplácí stranám za každého poslance nebo senátora 900 000 korun ročně, za každého krajského zastupitele nebo zastupitele hlavního města Prahy 250 000 korun. Kromě toho mají strany, které získaly ve sněmovních volbách přes tři procenta hlasů, nárok na roční dotaci od šesti do deseti milionů korun podle volebního zisku.

Evropské volby přinášejí 30 korun za každý hlas stranám, které v nich získaly nejméně jedno procento hlasů. V roce, kdy se konají sněmovní volby, stát stranám vyplácí kolem miliardy korun. Rovněž v těchto volbách existují příspěvky na úhradu volebních nákladů.

VÁLKU S ÍRÁNEM NECHCEME, PROTESTY LIDÍ USA A SOULU

V několika amerických městech, ale i jihokorejském Soulu se ve středu protestovalo proti válce s Íránem. Demonstrantům vadí čím dál větší napětí mezi islámskou republikou a USA, mnozí také žádali rezignaci amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Američané protestovali proti válce v Íránu. Připojili se k nim i Korejci | (0:59) | video: Reuters / EFE, Andalou Agency
Skupiny lidí s transparenty se sešly v New Yorku, San Franciscu, Michiganu či Chicagu. „Odchod Spojených států z Blízkého východu!“ volali jedni. „Trump a Pence ven, a to hned!“ křičeli další.

Organizátoři protestů předem oznámili, že se demonstrace proti válce s Íránem budou konat na 185 místech napříč Spojenými státy. „Trumpova bezohledná akce zbytečně ohrozila na životě bezpočet amerických vojáků, Íránců a mnoho dalších civilistů,“ uvedli aktivisté s tím, že by válečný konflikt zpustošil celou Zemi.

„Miliony životů závisí na rovnováze (sil). Nikdo z nás by nevyhrál, jen politici a korporace,“ dodali podle serveru
Newsweek. Kromě Američanů protestovali také Korejci v Soulu.

Obavy z možné války USA s Íránem v demonstrantech vzbudil vývoj posledních dní, kdy Spojené státy na Trumpův rozkaz nechaly zabít druhého nejmocnějšího muže Íránu Kásem Solejmáního. Íránci slíbili odplatu a v noci na středu poslali balistické rakety na americké základny v Iráku.

Útok se obešel bez obětí nebo vážnějších škod, což americký prezident poté potvrdil ve svém projevu. Teheránu v něm slíbil také „mocné“ sankce, pokud nezmění své chování. Zároveň však dal najevo, že o válku s Íránem nestojí. Podle povahy íránské odvety se navíc zdá, že ani Írán nemá zájem o přímý střet.

VLÁDA NĚMECKA POSLANCŮM: NEPOKLÁDEJTE NÁM TOLIK DOTAZŮ, JSME ZAHLCENI

Prosíme, nepokládejte nám tolik dotazů. S takovou žádostí se německá vláda obrátila na poslance Spolkového sněmu. Od počátku současného volebního období na podzim 2017 totiž úředníci ministerstev museli zodpovědět už 6 185 písemných interpelací. V minulých dvou volebních obdobích jich přitom pokaždé byly sotva čtyři tisícovky.

O situaci informovala agentura DPA. Poslanci německého Spolkového sněmu mají v rámci své kontrolní pravomoci možnost posílat vládě krátké písemné dotazy k různým tématům. Během dvou týdnů na ně musí dostat od příslušného ministerstva odpověď.

Kromě takzvaných „malých dotazů“ mohou frakce klást kabinetu také „velké dotazy“, které už ale vyžadují komplexnější odpovědi. Na jejich vyřízení má vláda několik měsíců.

Podle současného kabinetu kancléřky Angely Merkelové ale počet krátkých písemných interpelací v aktuálním volebním období neúnosně vzrostl. Zatímco od podzimu 2017 už musela ministerstva odpovídat na 6 185 dotazů, v celém předchozím volebním období v letech 2013 až 2017 jich bylo jen 3 953.

Poslance proto nyní kabinet požádal, aby se ptali méně. V dopise úřad kancléřky uvedl, že odpovědi na písemné interpelace nadměrně zatěžují ministerské úředníky, kteří se pak nemohou věnovat jiné práci.
Řada opozičních poslanců žádost německé vlády kritizovala a někteří ji označili za absurdní. Upozornili na to, že kontrola vlády je jedním z hlavních úkolů opozice.

Dotazy vládě kladou tradičně opoziční představitelé. Podle aktuální statistiky nejčastěji informace požadují členové nejsilnější opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD). V aktuálním volebním období, které trvá o něco déle než dva roky, zaslali vládě už 1803 dotazů. Následují svobodní demokraté (FDP) s více než 1700, Levice s téměř 1600 a zelení s více než tisícem písemných interpelací.