iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Stížnost ředitele VS Dohnala na Bradáčovou ministryni

Klid mezi žalobci nebude, dokud se neprovedou dřívější návrhy, že se zruší funkce VSZ Bradáčové v Praze a VSZ Ištvána v Olomouci. Jenže stále se kolem těchto návrhů chodí, jako kolem horké kaše. Nenašla se totiž odvaha ministrů spravedlnosti a spol. Konečně by do toho měla říznout nynější ministryně spravedlnosti Benešová a vyměnit bez dalších odkladů i NSZ Zemana. Těmto lidem jde totiž jen o to, že sem jim nechce z dobře placených koryt, jak tvrdí obyčejní lidé i odborníci. Ale tím trpí celá justice. Tady je třeba pevnou, ráznou a tvrdou ruku.

Bradáčová se postarala o věznění dr. Ratha, i když byla jen KSZ na severu Čech a obžaloba šla přes NSZ. Už tehdy se proslýchalo, že Bradáčová bude za věznění Ratha povýšena. Třeba si myslela na to, že dostane místo na NSZ. Nahradí NSZ Pavla Zemana.

Kontrolu Ratha provedlo VSZ v Praze, potvrdil ředitel Vězeňské služby. Chce se obrátit na Benešovou: Generální ředitel Vězeňské služby (VS) Petr Dohnal se kvůli postupu Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze ohledně případu uvězněného bývalého hejtmana Davida Ratha v teplické věznici obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti. Postup pražského VSZ považuje Dohnal za nestandardní a má za to, že zastupitelství zasahuje do pravomocí vězeňské služby. Řekl to na tiskové konferenci vězeňské služby v plzeňské věznici. Potvrdil tak informace České justice, že kontrolu iniciovala přímo vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že ústecké krajské státní zastupitelství shledalo v teplické věznici ohledně Ratha pochybení. Krajský státní zástupce Radim Kadlček pak sdělil, že dozorová prověrka ve věznici loni 11. listopadu zjistila porušení pravidel pro odsouzené při nošení svého oblečení a zákona, podle nějž mají odsouzení ve vězení stejná práva. Odhalila i pochybení v umístění vězně. Česká justice od počátku případu informovala o tom, že kontrola byla iniciována přímo z VSZ v Praze.

„Jsem velice překvapen, že státní zastupitelství mělo potřebu dle mého názoru tuto pseudokauzu medializovat, aniž o údajném pochybení věznice předem informovalo mě, jako přímého nadřízeného ředitele teplické věznice, případně ministryni spravedlnosti,“ řekl dnes Dohnal. Odmítl, že by byl Rath privilegovaným vězněm, že by měl nadstandardní celu nebo že by se nějak stavebně vylepšovala. Postavil se za ředitele teplické vazební věznice Petra Blažka.

Bradáčová uvedla, že Dohnal „disponuje zcela nepřesnými informacemi“. „Pan generální ředitel u mne doposud neuplatnil proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze či Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem žádnou výhradu a ze všech uvedených důvodů by bylo neprofesionální jakkoli jeho slova komentovat,“ napsala v sms pro ČTK.

Podle Dohnala se v listopadu do věznice v Teplicích dostavila zástupkyně VSZ v Praze a mimo jiné u Blažka zjišťovala, na jakou pracovní pozici bude Rath zařazen. Ředitel uvedl, že vězeňská služba má dlouhodobě nedostatek lékařů. Rath by tak za restriktivních podmínek mohl pracovat jako lékař ve věznici. Kontrola ale údajně Blažkovi důrazně odpověděla, že taková práce pro Ratha nepřichází v úvahu. Rath se už před nástupem do vězení zmínil, že by chtěl ve vězení pracovat jako lékař.

Takovéto jednání ze strany představitelů VSZ v Praze bychom museli považovat za nepřípustné zasahování do činnosti bezpečnostního sboru, jímž vězeňská služba je. Jediný, kdo může rozhodovat o pracovním zařazení vězňů, je vězeňská služba. Jednalo by se o výrazné vybočení z pravomocí dozorového státního zástupce,“ řekl Dohnal. Blažek mu prý také řekl, že věznici šéfuje od roku 2011, ale nepamatuje, že by někdy přijel zjišťovat podmínky některého z vězňů někdo z pražského VSZ, dřív se ani nestalo, že by se státní zástupce vyjadřoval k zařazení vězně na pracovní pozici. „Tento stav vnímáme jako velice nestandardní a jako vážný,“ uvedl Dohnal. Dodal, že snahy zasahovat do činnosti vězeňské služby vnímá jen od pražského VSZ, žádné podobné signály od ředitelů moravských věznic, jež spadají pod olomoucké VSZ, vězeňská služba neregistruje.

Podle důvěryhodných informací České justice ze soustavy státního zastupitelství vyvolává postup, respektive intervence VSZ v Praze, v soustavě rozpaky. Dozor nad detencí je vysoce specializovaný a zákon o formuluje dohled jako určitou formu kontroly nad tím, co v dozoru bylo vykonáno. Dohled má tedy následovat a nikoliv předcházet dozoru. Kontrola tak mohla zásadně narušit vnitřní nezávislost dozorového státního zastupitelství.

„Odsouzený Rath v žádném případě není žádným VIP vězněm, kterému by ředitel věznice nějak nadržoval,“ řekl Dohnal. Věznici zastupitelství například vytýkalo, že Rath je stále v Teplicích a nebyl přeřazen do věznice s vysokým stupněm zabezpečení, kde si má trest odpykávat. Ředitel VS ale řekl, že Rath po nástupu do věznice loni v říjnu se svým zařazením nesouhlasil a podal k soudu návrh na umístění do nižšího stupně zabezpečení. Soud o tom bude rozhodovat 16. ledna. Vyhláška ministerstva spravedlnosti v takových případech podle Dohnala přímo říká, aby vězeň byl do doby rozhodnutí soudu ve věznici nejbližší danému soudu, což je v Rathově případě soud v Teplicích. „Jiný postup by byl z hlediska vyhlášky nejen nesprávný, byl by i nelogický a pro stát zcela neekonomický a rovněž bezpečnostně rizikový, jelikož vězni by trávili čas na eskortách,“ konstatoval Dohnal. Uvedl, že odnepaměti je běžnou praxí, kterou nikdo včetně dozorových státních zástupců nezpochybnil, že vězeň čekající na soud zůstává v nejbližší věznici, kde jsou mu simulovány podmínky odpovídajících stupni jeho zařazení. „Kdyby chtěl ředitel věznice odsouzenému Rathovi jakkoliv nadržovat, mohl by ho dle svých pravomocí rovnou umístit do nižšího stupně zabezpečení,“ řekl Dohnal.

Vyvracel i další tvrzení státního zastupitelství o údajném pochybení věznice, když nechali Ratha nosit džíny. Rath měl povolené civilní kalhoty na výtvarný kroužek, řekl Dohnal. Označil za běžné i v dalších věznicích, že odsouzení mají na sport civilní boty a civilní svršky při výtvarných či pracovních činnostech, kdy by si mohli ušpinit vězeňský oděv, v němž musí trávit celý den. Další vězni mají civilní součásti oděvu i ze zdravotních důvodů. Nošení civilních svršků musí mít opodstatnění a vždy ho musí vězni věznice povolit. Takových vězňů jsou podle Dohnala „desítky“, ceskajustice.cz

SOUDCI A ŽALOBCI ČR PODPOŘILI PROTEST POLSKA

Česká Soudcovská unie a Unie státních zástupců (USZ) společně podpořily polské soudce a prokurátory, kteří budou v sobotu protestovat proti tlakům tamní vlády na justici. Projednávaný zákon, jenž umožňuje postihnout soudce za kritiku kontroverzní soudní reformy, je podle českých stavovských spolků v právním státě nepřijatelný. USZ prohlášení zveřejnila na svém facebookovém profilu.

Protest, který nese název Pochod tisíců talárů, se uskuteční ve Varšavě. Organizátoři předpokládají účast několika tisíců soudců a dalších právníků. „Naši kolegové tím upozorní na stoupající tlak ze strany současné polské vlády směřující k odstranění nezávislosti justice a na hrozící destrukci právního státu,“ popsaly české spolky v prohlášení.
„Po přijetí právních předpisů snižujících věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců Nejvyššího soudu a zpolitizování jmenování nových soudců nyní projednává polský parlament zákon, který umožňuje postihnout soudce za kritiku vlády nebo za rozhodnutí, jež mohou být vládě nepohodlná,“ shrnuly Soudcovská unie a USZ.

Kritizovaný zákon přijali polští poslanci 20. prosince, a to navzdory apelu Evropské komise. Konzervativní polská vláda kritiku odmítá, podle vládní strany Právo a spravedlnost má norma zabránit chaosu v justici. K definitivnímu potvrzení zákona je zapotřebí ještě souhlas senátorů, mezi kterými nemá PiS zaručenou většinu. Senát však může jen oddálit, nikoliv úplně zablokovat přijetí zákona.

Podle kritiků zákon umožňuje odvolávání soudců, kteří by zpochybňovali pravomoc nových soudců dosazených soudcovskou radou. Na obsazení rady má vliv PiS. Zákon také zakazuje soudcovským organizacím přijímat stanoviska „nepřátelská“ vůči výkonné a zákonodárné moci. Soudci by mohli být za trest přeloženi, odvoláni nebo finančně postiženi.
Evropská komise vede s Polskem dlouhodobě řízení kvůli justiční reformě, která podle ní podkopává vládu práva v zemi. Soud EU už nařídil Polsku změnit kritizované zákony, čemuž však polská vláda vyhověla pouze zčásti.

SOUDCI: PRAHA MUSÍ DOKÁZAT, SLOVANSKOU EPOPEJ VYDRŽELA

Praha musí ve sporu o vlastnictví Slovanské epopeje Alfonse Muchy dokázat, že dílo tzv. vydržela, uvedl dnes Obvodní soud pro Prahu 1. Jednání odročil na duben. Malířův vnuk John Mucha v žalobě tvrdí, že se hlavní město vlastníkem obrazů nikdy nestalo, protože nesplnilo autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory.
Mucha se v žalobě domáhá toho, aby soud určil vlastnictví obrazů k úmrtí Muchovy ženy Marie, případně malíře. Protože ale musí Praha doplnit důkazy o tom, že dílo tzv. vydržela, tedy že dílo vlastnila v dobré víře, že jí patří, je možné, že soud rozhodne, že dílo Praze v době úmrtí umělcovy ženy skutečně nepatřilo.

Soudkyně Martina Tvrdková dnes doplnila dokazování dědickými spisy po Muchovi i jeho ženě Marii. Z nich mimo jiné vyplynulo, že po Muchovi dědila pouze jeho žena, ale jeho děti ne. „Pokud již tehdy byl určen dědic majetku, tak jakýkoli najevo vzešlý majetek by se dodatečně neprojednával, pouze by se odevzdal tomu, kdo byl dědicem určen,“ přiblížila soudkyně svůj předběžný právní názor.

„Pro mě je poměrně překvapivé, že soud uložil straně žalované, aby dotvrdila to takzvané vydržení, což je podle mého názoru hodně těžký oříšek pro město Prahu, protože u vydržení se předpokládá, že držba musí být pravá a poctivá. Praha není schopná doložit poctivost té držby z jediného prostého důvodu, že nesplnila podmínku daru Alfonse Muchy,“ reagoval Muchův právní zástupce František Vyskočil.

Zástupce Prahy Roman Felix uvedl, že hlavní město vydržením argumentovalo už v roce 2016, kdy Mucha žalobu podal. „Na našem stanovisku se nic neměnilo, jenom prozatím tato právní otázka nebyla akceptována soudem, takže se k ní nevedlo žádné další dokazování,“ řekl novinářům. Vybudování výstavních prostor podle něj pro otázku vydržení není důležité. „To je zcela jiný problém, otázka vydržení je čistě právní a s touto věcnou podmínkou nijak nesouvisí,“ doplnil.
Podle Muchovy žaloby je podmínka zbudování výstavních prostor, ke které se město zavázalo, nadále platná. Zástupce Prahy ale tvrdí, že nejde o právní závazek, který by darování obrazů podmiňoval.

Obrazy jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města (GHM). Praha loni v říjnu schválila, že cyklus na pět let zapůjčí na zámek v Moravském Krumlově, kde byly obrazy vystaveny do roku 2011. V období zapůjčení by se měl vyřešit problém s chybějícím prostorem v Praze. Podmínkou pro zapůjčení díla je podle GHM dokončení úprav zámku. Praha zatím stále nemá jasno, kde vybuduje vlastní sál pro umístění obrazů, zvažuje víc možností.

Obvodní soud se Muchovou žalobou začal zabývat v lednu 2017. Tehdy ji zamítl, rozhodnutí potvrdil i odvolací senát. Nejvyšší soud ale předloni v květnu rozsudky zrušil. Napodruhé začal soud žalobu řešit o půl roku později.

NSZ řeší dva podněty ohledně možného Babišova střetu zájmů

Nejvyšší státní zastupitelství se zabývá dvěma podněty k podání správní žaloby ohledně možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Shromažďuje podklady, rozhodnutí nelze očekávat v nejbližších měsících, uvedlo dnes zastupitelství na twitteru. Věc se týká řízení původně vedeného Městským úřadem v Černošicích. Babiš čelil podezření, že stále ovládá média spadající pod Agrofert. Premiér to odmítá.

Zastupitelství na twitteru uvedlo, že komplexní posouzení věci si vyžádá kromě shromáždění úplného spisového materiálu řadu dalších podkladů, mimo jiné oficiální překlad auditu Evropské komise. Nutná také podle něj zřejmě bude i spolupráce s evropskými orgány.

„Rozhodnutí NSZ proto nelze očekávat v horizontu nejbližších měsíců,“ uvedlo zastupitelství. Lhůta pro případné podání správní žaloby je podle zastupitelství tři roky od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.

„V okamžiku, kdy nejvyšší státní zástupce dospěje k závěru, zda podá, či nepodá správní žalobu, oznámí toto rozhodnutí zavčas vhodnou formou sdělovacím prostředkům,“ uvedlo zastupitelství.

Babiš čelil podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Premiér se bránil tím, že holding v únoru 2017 vložil do svěřenského fondu. Černošický městský úřad, pod který spadají Průhonice, kde premiér žije, loni v lednu Babišovi uložil za přestupek proti zákonu o střetu zájmů v této souvislosti pokutu 200.000 korun. Premiér se odvolal a případ převzal krajský úřad, který v březnu rozhodnutí Černošic zrušil. Podle krajského úřadu byly v postupu černošických úředníků procesní i další nedostatky. Černošice v srpnu rozhodly naprodruhé stejně. Krajský úřad pak řízení pravomocně zastavil loni v září, ceskajustice.cz

NOVÝ ZÁKON O ZBRANÍCH PROJDE?

Návrh zákona na zákaz zakládání, vyzbrojování a účasti v politických či náboženských ozbrojených skupinách byl schválen vládou. Pro mnohé může být matoucí, že tento návrh, který nyní míří do sněmovny jako návrh poslanecký, je pozměněná verze původního návrhu ministerstva vnitra. Pod novinku se nyní podepsalo 24 poslanců reprezentujících všechny politické strany zastoupené v Parlamentu ČR. Mimořádná shoda má praktické důvody.

Poslanecký návrh zákona „o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost
České republiky“ schválila vláda na svém jednání dne 6. ledna 2020.

Jde o lehce pozměněnou verzi návrhu zákona totožného názvu z dílny ministerstva vnitra ze září 2019, která měla být součástí komplexní změny zbraňové legislativy, přičemž zákaz zakládání ozbrojených skupin nazvalo ministerstvo vnitra zákonem nadstavbovým. Česká justice o návrhu informovala už 13. září 2019.

Legislativci technicky reagují na události

Jenže mezitím došlo k událostem, na které chce a zčásti musí legislativci reagovat. Například 3. prosince 2019 Česká republika definitivně u Soudního dvora EU prohrála spor s Evropskou komisí o tzv. zbraňovou směrnici a český stát musí urychleně dokončit implementaci evropské legislativy. Kromě toho je znovu navrhována novela ústavního zákona o právo držet zbraň na obranu života a majetku.

Aby dosažená shoda a obrovské penzum odvedené práce na původním komplexu zákonů, z nichž některé nesouvisejí s tzv. evropskou zbraňovou směrnicí – což je případ zákazu ozbrojených skupin – nepřišly vniveč, z praktických důvodů se tohoto „nadstavbového zákona“ ujímá skupina poslanců z vládních i opozičních stran, která ho v pozměněné verzi nyní sama navrhuje.

Že jde o důvody praktické respektive technické, potvrdil na dotaz České justici i prezident spolku LIGA LIBE Pavel Černý. Spolek LIGA LIBE hájící občanská a bezpečnostní práva občanů byl od počátku u tvorby této legislativy v rámci pracovní skupiny ministerstva vnitra. Jak vyplynulo z jeho vyjádření pro Českou justici, celá situace může být trochu matoucí a pro některé občany nesrozumitelná.

LIGA LIBE uklidňuje vášně

Ostatně proto spolek vydal i na svém facebookovém profilu apel k uklidnění vášní: „Vážení, v souvislosti se včerejších schválením vládou návrhu „o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, který média prezentují jako ,zákaz domoobran´, jsme se rozhodli ztišit zde trochu vášně a potřebně k tomu leccos vysvětlit,“ uvádí své vysvětlení Pavel Černý. O domoobraně ovšem mluvil původní ministerský návrh, nikoli nynější vládou schválený poslanecký návrh.

„Tento nadstavbový zákon připravilo během posledních dvou let Ministerstvo vnitra a diskutovaly o něm čile i pracovní skupiny, které Ministerstvo vnitra svolalo k přípravě nové zbraňové legislativy. A to včetně naší LIGY LIBE, která zde vše intenzivně připomínkovala, s úředníky MV, kteří byli velmi otevřeni rozličným názorům a rozhodně nemají snahu nějak poškodit (či dokonce zotročit) české majitele legálních soukromých zbraní, o tomto často a nemálo diskutovala. A tak se podařilo společně najít nejen četné kompromisy, ale v mnohém dokonce nám tvůrci onoho zákona dali zapravdu a zapracovali některé naše námitky – a dokonce při úpravách textu vzali v úvahu některé naše nemalé obavy, neb každý zákon se dá následně nějak nešťastně uchopit či dokonce zneužít,“ uvádí doslova k poslaneckému návrhu Pavel Černý. „To, co tato legislativa zakazuje (a stanovuje na to pokutu) je ,vytváření ozbrojených paramilitárních skupin, které chtějí za použití zbraní prosazovat nějakou ideologii´,“ vysvětluje prezident LIGY LIBE.

Možnost, že by stát zabavil zbraně, se naopak ruší

Podle vyjádření Pavla Černého naproti tomu nyní předložený nadstavbový zákon upravuje „zásadní věc, kterou média většinou nezmiňují – tzv. systém střelecké přípravy, což bude dobrovolný státem garantovaný systém akreditovaných kurzů pro výcvik ve střelbě, používání zbraní“. „Celý systém střelecké přípravy bude vytvářet tzv. stanovenou zálohu státu pro reakce na krizové stavy či ohrožení státu. Jinými slovy, pokud by pak stát někoho třeba na základě branného zákona v době krize odvedl výkonu vojenské služby, bude už vědět, že ta osoba má za sebou tyto kurzy v nakládání se zbraněmi a je tedy nějakým způsobem využitelná lépe než ,člověk z ulice´. Nadstavbový zákon dokonce počítá do budoucna i s možností převádění zbraní, střeliva a podobného materiálu přímo od státu účastníkům systému střelecké přípravy,“ uvádí Pavel Černý.

„V ještě čerstvé paměti máme, že ze zákona o zbraních bylo v roce 2016 vypuštěno ustanovení umožňující vládě nařídit legálním držitelům odevzdání zbraní státu v případě některých krizových stavů. Problém je, že ale podobné, byť o něco mírnější ustanovení (§ 7) zůstalo doposud v krizovém zákoně. Nadstavbový zákona toto ustanovení krizového zákona ruší a sám stanovuje některé možnosti speciálních opatření v době krizových stavů, a zároveň přináší dvě podstatné novinky. Jednak umožňuje pro dobu krizového stavu mimořádně podmínky nakládání se zbraněmi i uvolnit (např. dokonce povolit viditelné nošení), a jednak (a to hlavně) výslovně stanovuje, že žádné mimořádné opatření nesmí být v rozporu se zájmem legálních držitelů na ochranu života, zdraví nebo majetku. Jinými slovy, teprve teď se tímto díkybohu opravdu ruší možnost, aby stát v době nějaké krize zbraně prostě zabavil,“ vysvětluje k novému návrhu Pavel Černý.
Jak má vypadat nově formulovaný zákaz ozbrojených skupin:
Hlava II

Zákaz ozbrojených skupin

• 3
(1) Zakazuje se zakládat, organizovat nebo vyzbrojovat ozbrojenou skupinu anebo účastnit se její činnosti.
(2) Ozbrojenou skupinou se rozumí skupina osob, která zároveň
1. a) má povahu paramilitární ozbrojené složky,
2. b) je určena k ozbrojenému prosazování cílů založených na politické, náboženské nebo jiné ideologii, a
3. c) nakládá se zbraněmi, usiluje o získání přístupu ke zbraním, nebo organizuje osoby, které zbraněmi nakládají.

Z důvodové zprávy vyplývá, že tzv. ozbrojená skupina musí vykazovat všechny určené znaky zároveň, aby moha být identifikována jako ozbrojená skupina. Musí se nejen jednat o uskupení s určitou vnitřní organizační strukturou parabezpečnostního typu, musí se současně jednat o skupinu, která sleduje prosazení určitých politických, náboženských nebo obdobných společenských cílů, založených na určité ideologii a dosažení těchto cílů musí zahrnovat (nebo aktivně připouštět) i jejich ozbrojené prosazení.

Zavádí se systém podobný švýcarskému

Návrh zákona dále obsahuje totéž, co původní ministerský návrh, totiž zřízení systému střelecké přípravy, které budou organizovat ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany. „Účast na programu střelecké přípravy je dobrovolná. Osoba účastnící se programu střelecké přípravy nemá nárok na náhradu nákladů své účasti na něm, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,“ uvádí se doslova v poslaneckém návrhu.

Podle slov Pavla Černého jde o významnou věc pro občany a pro vnitřní bezpečnost státu bez ohledu na to, kdo je právě ve vládě. „Tento systém napodobuje systém švýcarský nebo finský,“ vysvětlil pro Českou justici prezident LIGY LIBE.
Mimořádně významné je pak ustanovení § 17, které vládě ukládá, aby zjistila zabránění zneužití evidence držitelů zbraní a konstatuje, že za krizového stavu nesmí být podmínky oprávnění nakládat se zbraněmi v rozporu se zájmem lidí chránit svoje životy, zdraví a majetek v souladu se zákonem, jak o něm hovoří Pavel Černý.

• 17 Nakládání se zbraněmi za krizového stavu

(1) Je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci krizového stavu, kterým se rozumí stav nebezpečí1), nouzový stav, stav ohrožení státu2) nebo válečný stav, může vláda po dobu trvání vyhlášeného krizového stavu nařízením
1. a) stanovit, nejdéle však vždy na 3 měsíce, podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi odchylně od právních předpisů uvedených v § 2 odst. 1, nebo
2. b) nařídit ve zvýšené míře výkon kontrolní činnosti na úseku nakládání se zbraněmi.

(2) Vláda nařízením stanoví zvláštní opatření k ochraně, utajení nebo zabránění zneužití informačních systémů a evidencí obsahujících informace o zbraních a držitelích příslušných oprávnění; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o zajišťování bezpečnosti sítí a informačních systémů. O provedení zvláštních opatření podle věty první může vláda rozhodnout v případě vyhlášení krizového stavu

(3) Podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi stanovené podle odstavce 1 písm. a) nesmí být v rozporu se zájmem fyzických osob na ochraně života, zdraví nebo majetku v souladu se zákonem o zbraních. Irena Válová, ceskajustice.cz

PREZIDENT ZEMAN PŘEDAL FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ 2 MILIONY

Na Pražském hradě předal ve středu prezident Miloš Zeman dva miliony korun Fondu ohrožených dětí na jeho klokánky pro ohrožené děti. Předsedkyně fondu Hanka Kupková při ceremoniálu poděkovala prezidentovi především za podporu v roce 2015, tehdy se totiž organizace ocitla v krizi. Od zmíněného roku podle ní fondu věnoval celkem 12,4 milionu korun.

Peníze pocházely mimo jiné z prezidentova nadačního fondu. V roce 2018 přispěl například i z peněz určených původně na prezidentskou kampaň. Fond ohrožených dětí (FOD) je jedním z provozovatelů zařízení pro ohrožené děti. Má jich patnáct. Dalších pět desítek domovů podobných klokánkům spravují jiné organizace. Zeman Fondu ohrožených dětí přispívá pravidelně i ze svého platu. Organizaci poslal i nevyužitých 2,3 milionu korun ze sumy, kterou mu poslali dárci na financování kampaně v prezidentských volbách roku 2018.

Zeman od dětí přítomných na ceremoniálu dostal obrázky zvířat. Dar jim oplatil slibem, že si budou moci projít prostory Hradu, „aby měly nějakou radost ze života“. Kupkovou pak prezident pozval na sklenku moravského vína.
Část předaných peněz pravděpodobně pochází i z výtěžku loňského charitativního plesu na Pražském hradě. Za vstupenku na ples do Španělského sálu museli hradní hosté zaplatit 10 tisíc korun. Stejnou akci pořádá prezident s manželkou Ivanou tento pátek. Hrad rozeslal na v pořadí už pátý ples tisíc lístků.

Klokánkům hrozilo před několika lety kvůli dluhům fondu rušení. FOD žádal o mimořádnou dotaci. Proti se stavěla tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Poukazovala na dlouhodobě špatné hospodaření fondu a neférovost podpory jen pro jednoho provozovatele.

FOD získal na klokánky mimořádnou dotaci od státu několikrát, poprvé to bylo v roce 2006. V roce 2017 ji dostal dokonce dvakrát. Tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) na jaře schválil dvacetimilionovou injekci a na podzim před volbami ještě dalších 12,8 milionu. V roce 2018 klokánky a podobná zařízení dostaly na doplacení provozu 25,5 milionu korun od ministerstva práce a sociálních věcí.

BABIŠ: VOJÁCI V IRÁKU V POŘÁDKU, NEBUDOU STAŽENI

Zatím se neuvažuje o tom, že by se čeští vojáci vrátili předčasně z mise v Iráku. Premiér Andrej Babiš také potvrdil informaci generálního štábu a ministerstva obrany, že po íránských nočních raketových útocích na dvě americké základny v Iráku jsou všichni čeští vojáci v pořádku. Premiér to uvedl ve středu během své návštěvy Olomouce.

Česko v tuto chvíli neuvažuje o stažení svých vojáků ze základen v Iráku. „ V rámci naší mise jsme se nerozhodli k nějaké evakuaci,“ podotkl premiér Babiš. Vojáci v Iráku jsou podle něj v pořádku. „Není tam žádný problém,“ dodal. Česká armáda v současnosti působí v Iráku pod hlavičkou několika misí.

Několik spojeneckých zemí se s ohledem na bezpečnost rozhodlo přesunout své vojáky ze země. Německo raději část svých vojáků z Iráku přesune do Jordánska a Kuvajtu. Sedm svých vojáků mimo zemi už dočasně přesunulo Slovensko.
Obavy o české vojáky vyvolal útok Íránu, který v noci na středu zaútočil na dvě americké základny v Iráku. Na nich však čeští vojáci nepůsobí, uvedlo ministerstvo obrany.

V Iráku je v současnosti téměř 40 českých vojáků v misi Severoatlantické aliance a v Bagdádu je na výcvikové misi také pět českých policistů. Obě mise jsou nyní pozastavené a platí v nich opatření zajišťující maximální bezpečnost.
V regionu je vyhrocená situace po útocích na spojenecké jednotky a zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily v pátek u letiště v Bagdádu.

Ministerstvo varuje Čechy na Blízkém východě

Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany, kteří pobývají v zemích Blízkého východu, k ostražitosti. Rizikové jsou zejména možné demonstrace v zemích se silnou šíitskou komunitou nebo oblasti sousedící s Jemenem, kde Írán podporuje povstalce v občanské válce.

Íránská „facka“. Na americké základny v Iráku dopadly balistické střely

Už dříve ministerstvo varovalo před cestami do Iráku, na jehož území byl Solejmání zabit. Bezprostředně po jeho smrti vydalo ministerstvo varování i pro Čechy cestující do Íránu. Kvůli očekávaným masovým demonstracím jim doporučilo vyhýbat se místům s velkou koncentrací lidí. V úterý v Kermánu na jihovýchodě Íránu dav při tryzně za Solejmáního ušlapal desítky lidí.

V Bahrajnu mohou podle ministerstva představovat riziko pro cestovatele protivládní demonstrace a protestní akce šíitské komunity, které se konají zpravidla o víkendech. Při protestech jsou často páleny pneumatiky a občasně používány improvizované výbušniny. „Přestože jsou protesty směřovány proti sunnitskému vedení země, mohly by se obrátit i proti přítomným cizincům,“ varovalo ministerstvo.

Pro Omán a Saúdskou Arábii vydalo ministerstvo varování zejména pro oblasti sousedící s Jemenem. V Saúdské Arábii je podle české diplomacie vážná hrozba teroristických útoků nebo jiných incidentů. V Ománu je riziko terorismu nízké, ale útok vzhledem k současné napjaté situaci v regionu nelze vyloučit.

NSZ ZEMAN PŘEZKOUMÁ PODEZŘENÍ ČERNOŠIC

Nejvyšší státní zastupitelství řeší dva podněty k podání správní žaloby na premiéra Andreje Babiše v souvislosti s jeho možným střetem zájmů. Zastupitelství shromažďuje podklady, rozhodnutí ale nelze očekávat v nejbližších měsících, uvedlo ve středu na Twitteru. Věc se týká řízení, které původně vedl Městský úřad v Černošicích.

Babiš na černošickém úřadě čelil podezření, že stále ovládá média spadající pod koncern Agrofert. Premiér to však dlouhodobě odmítá. Podněty podala nezisková organizace Transparency International ČR a senátor Lukáš Wagenknecht, zvolený za Piráty.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) vedené Pavlem Zemanem na Twitteru uvedlo, že komplexní posouzení věci si vyžádá kromě shromáždění úplného spisového materiálu řadu dalších podkladů, mimo jiné oficiální překlad auditu Evropské komise. Nutná také podle něj zřejmě bude i spolupráce s evropskými orgány.

„Rozhodnutí NSZ proto nelze očekávat v horizontu nejbližších měsíců,“ uvedlo ve středu nejvyšší státní zastupitelství.
Lhůta pro případné podání správní žaloby je podle zastupitelství tři roky od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.
„V okamžiku, kdy nejvyšší státní zástupce dospěje k závěru, zda podá, či nepodá správní žalobu, oznámí toto rozhodnutí zavčas vhodnou formou sdělovacím prostředkům,“ uvedlo zastupitelství.

Babiš čelil podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Premiér se bránil tím, že holding v únoru 2017 vložil do svěřenského fondu. Černošický městský úřad, pod který spadají Průhonice, kde premiér žije, loni v lednu Babišovi uložil za přestupek proti zákonu o střetu zájmů v této souvislosti pokutu 200 000 korun.

Premiér se však odvolal a případ převzal krajský úřad, který v březnu rozhodnutí Černošic zrušil. Podle krajského úřadu byly v postupu černošických úředníků procesní i další nedostatky. Černošice v srpnu rozhodly napodruhé stejně. Krajský úřad pak řízení pravomocně zastavil loni v září.

PRAKTICI CHTĚJÍ ŽALOVAT ČSSZ

Vašeho miláčka nemilujeme – vzkazují praktici Maláčové: Ostrý start e-neschopenek zkomplikoval praktikům a jejich pacientům první lednové dny. V ordinacích se po vánočních svátcích hromadili nemocní, jejich lékaře však plně zaměstnávala snaha zprovoznit systém a vystavit jim elektronickou neschopenku.

Zkušenosti s e-neschopenkami řešili v pondělí několik hodin krajští zástupci Sdružení praktických lékařů (SPL), kteří se z celé republiky sjeli do Prahy.

Start elektronické formy neschopenky je podle nich mírně řečeno velmi kostrbatý a provází jej hned zpočátku řada vad. Když se například praktický lékař snaží předat pacienta specialistovi – České správě sociálního zabezpečení trvá zpracování nově vystavené neschopenky řadu hodin. To znemožňuje předávání neschopenek specialistům nebo to, aby si neschopenku vystavenou v nemocnici mohl převzít praktický lékař. Některé e-neschopenky tak v systému visí jako nezpracované už více než 52 hodin a po tuto dobu s nimi není možné pracovat, například měnit dobu vycházek nemocného.

Zmatky jsou také ve způsobu předávání e-neschopenky a pacient se tak ocitá ve vzduchoprázdnu, mimo systém. „Není jasné, kdo se o pacienta stará, kam má přijít na kontrolu, kdo mu dá lístek na peníze a kdo ji ukončí. A zda dostane peníze v době nemoci. Pacienti by se v takovém případě měli obracet na příslušné pobočky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Bohužel první zkušenosti ukazují, že se ani tam pomoci nedočkají, protože tyto nedostatky systému e-neschopenek evidentně zaskočil i je,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Start systému je podle lékařů uspěchaný a bude se ladit minimálně půl roku až rok. „Spustit nevyzkoušený systém je vůči pacientům naprosto nezodpovědné. Jedna nejmenovaná fakultní nemocnice dokonce vydala pokyn svým specialistům, aby nevystavovali žádné e-neschopenky a posílali pacienty rovnou za praktiky,“ pokračuje MUDr. Šonka.

Vystavení jedné standardní e-neschopenky trvá podle lékařů násobně déle než té papírové. „Máme tady bohužel i takové zkušenosti, že lékaři strávili s jednou e-neschopenkou až 40 minut. Trváme na elektronické neschopence, která je funkční a odpovídá naší praxi. Než začne skutečně fungovat, chceme mít možnost vystavit papírové neschopenky bez hrozby sankcí,“ shodují se zástupci praktických lékařů.

Požádají proto o urychlenou schůzku s vedením resortu MPSV a ČSSZ, na které budou požadovat, aby ČSSZ okamžitě zajistila distribuci papírových tiskopisů všem lékařům. „ČSSZ dosud trvá na tom, aby si lékaři tiskopisy chodili osobně vyzvedávat na pobočky, protože na jejich distribuci do ordinací nemá lidi a finanční prostředky. To považujeme za naprosto skandální,“ říká MUDr. Šonka a dodává: „Budeme také chtít urychlené zrušení tzv. lístků na peníze, které jsou již zcela nesmyslné a přinášejí jen zbytečnou administrativní zátěž lékařů. Tu jsme ochotní snášet nejdéle do konce roku 2020. Od příštího roku je přestaneme vystavovat.“

Za práci pro stát také chtějí lékaři dostat zaplaceno. „Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně, stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se e-neschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich práci s vedením neschopenek, nikdo nehradí, vše dělají zadarmo. Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji“ uzavírá MUDr. Šonka.

MINISTR VOJTĚCH: KDO SE NEOČKUJE, MÁ SI LÉČBU HRADIT SÁM

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha by měly zdravotní pojišťovny vymáhat náklady na léčbu nemoci, proti které se člověk nepodrobil povinnému očkování. Ministr zmínil, že legislativa to v současnosti již umožňuje. Vojtěch to řekl v debatě o návrhu změny zákona o ochraně veřejného zdraví na jednání sněmovního zdravotního výboru.

„V současné době se tím zabýváme a došli jsme k závěru, že to současná legislativa umožňuje. Pokud někdo nesplní zákonnou povinnost se očkovat a povede to k jeho onemocnění, budeme chtít, aby po něm zdravotní pojišťovny náklady na léčbu vymáhaly,“ řekl ministr.

S názorem, že by bylo vhodné diskutovat o vymáhání nákladů, přišel náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula poté, co se loni v září objevil případ tříletého chlapce hospitalizovaného v Brně kvůli tetanu. Matka ho odmítla nechat očkovat povinnou vakcínou a neřekla to ani lékařům v nemocnici.

Sněmovna v současné době projednává také zákon, podle kterého má stát odškodňovat rodiče, kterým dítě zemře nebo je vážně poškozeno povinným očkováním. U dětí by pojišťovny vymáhaly náklady po rodičích.

Výborem ve středu projednávaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví byla podle ministra vyvolaná zejména nutností adaptovat do české legislativy nařízení Evropské unie v oblasti kontrol a bezpečnosti práce. Ministerstvo však připojilo další změny, například právě v oblasti očkování. Navrhuje, aby k současné povinnosti mít všechna povinná očkování pro přijetí do státní školky připojit také stejnou povinnost pro dětské skupiny nebo soukromé školky.

Odmítnete očkování svého dítěte? Hrozí vám úhrada drahé léčby

Kritici současné úpravy poukazují na to, že do školky děti být přijaté nemohou, zatímco do školy povinně nastoupit musí, ať očkované nebo ne. Pozměňovací návrhy poslanců se týkají také zákazu přijmout neočkované dítě na školu v přírodě nebo tábor. U školy v přírodě by ministerstvo podle náměstka Prymuly nemuselo na zákazu trvat.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b a dětské obrně. Včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Názory na prospěšnost očkování se liší. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Vadí jim zejména kombinované vakcíny proti několika nemocem najednou. Závažné nežádoucí účinky ale podle lékařů nejsou prokázány. Odpůrci argumentují případy nervového poškození či narušením vývoje dítěte.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

HERCI I POLITICI SE ROZLOUČILI S HEREČKOU FISCHEROVOU

Zaplněná obřadní síň strašnického krematoria se potleskem rozloučila s herečkou Táňou Fischerovou, která zemřela loni 25. prosince ve věku 72 let. Na pohřeb dorazily mnohé známé tváře, například zpěvačka Marta Kubišová, herečka Dagmar Havlová nebo skladatel Vladimír Franz. Z politiků přišel šéf Pirátů Ivan Bartoš či senátor Jiří Drahoš.

Ve smuteční řeči na její působení v pražském Činoherním klubu zavzpomínal Jan Kačer, se kterým moderovala televizní adventní koncerty. „Nikdy si nestěžovala a uměla naslouchat bolestem jiných. Dovedla být pevná jako skála, když šlo o pravdu,“ řekl.

Mezi lidmi, kteří vytvořili dlouhou frontu před katafalkem, byli spisovatel, herec a písničkář Jan Vodňanský, zpěvačka Marta Kubišová, režisérka Olga Sommerová, politici Marek Benda a Ivan Bartoš , hudební skladatel a bývalý prezidentský kandidát Vladimír Franz, hudební pedagog Jiří Hlaváč, herečka Dagmar Havlová, sportovní komentátor Petr Vichnar, senátor Jiří Drahoš nebo ředitel Národního divadla Jan Burian.

„Táňu jsem znal jako nesmírně milého až andělského člověka s pevným občanským postojem. Byla přátelská, otevřená a aktivní. Budu na ni vzpomínat v nejlepším,“ řekl Burian. Obřad zakončila reprodukovaná píseň Pověz, miláčku z představení S úsměvem idiota, kterou Fischerová nazpívala s Janem Vodňanským.

Fischerová působila v nadacích a občanských sdruženích, byla také poslankyní za US-DEU. Kromě herectví se věnovala také charitě i politické činnosti. V roce 2013 byla jedním z kandidátů v první přímé volbě prezidenta.
Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt v roce 1961. Hrála také například ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989). Po roce 1989 se objevila například v seriálu Konec velkých prázdnin (1994).
Čtyři roky odehrála v Divadle Jiřího Wolkera, odkud odešla po narození syna Kryštofa. Musela se totiž vyrovnat s jeho postižením a profesi přizpůsobit rodině. Hostovala v různých divadlech, pracovala s Evaldem Schormem a Janem Kačerem.

V roce 2002 byla jako nezávislá na kandidátce Unie svobody-DEU zvolena do Poslanecké sněmovny a do roku 2006 působila ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu či stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS.
V roce 2006 kandidovala v Praze 2 do Senátu, postoupila do druhého kola. I další pokus o návrat do Sněmovny byl neúspěšný. V posledních letech se Fischerová věnovala charitativní činnosti. Přátelé a spolupracovníci zesnulé herečky připravují na polovinu ledna vzpomínkový večer. Setkání se uskuteční 15. ledna v Malostranské besedě.