iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vojáci USA, Německa, SR z Iráku, ČR ne. Hazard Metnara?

Útok bez vyhlášení války je terorismus, kritizuje Schwarzenberg postup USA: „Vyrostl jsem v době, kdy se válka ještě vyhlašovala,“ reagoval bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na útok americké armády, při kterém zemřel velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Sulejmání. Podle Schwarzenberga se nyní začíná střílet a bombardovat, aniž by proběhl formální krok a dochází tak k bezpříkladnému porušování mezinárodního práva.

„Tento vývoj mě děsí. Někteří politici jsou očividně toho názoru, že stojí nad zákonem a nad právem, a že mají tak jako legendární James Bond uděleno právo zabíjet kdekoliv na světě. Ovšem je něco poněkud jiného, jestli se jedná o film, nebo o skutečnost,“ uvedl Schwarzenberg na svém Facebooku.

„Pokud si zvykneme, že můžeme kdekoliv a kdykoliv zabíjet, je to hrozivý vývoj. Přiznávám, že jsem po celý život byl příznivcem Američanů. Je to veliká demokratická země, která nám může být v mnoha věcech vzorem. Ale tyto činy prezidenta Trumpa podle mého názoru jsou, říkám otevřeně, zločinné,“ dodal.

Vyjádřil obavy, že někteří světoví politici začali používat k prosazování politických cílů metody, ke kterým se dosud uchylovali jen extremisté různých náboženství nebo radikální nacionalistické a separatistické skupiny. „Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států. Pamatuji si, jak se mnozí u nás pobuřovali, když prezident Havel kdysi prohlásil v souvislosti s vyhnáním našich Němců po válce, že jsme se sami nakazili nacismem. Já mám teď obavy, že se někteří čelní světoví politici nakazili terorismem,“ uvedl Schwarzenberg.

Stejného názoru je také předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší, který často bývá Schwarzenbergovým názorovým odpůrcem.

„Nepadl v boji. Byl zabit na civilním letišti. Takový krok lze číst pouze tak, že legitimním bojištěm se nyní stává celý svět a obětí se může stát například diplomat konkurenčního státu během knižního festivalu na druhém konci světa. Svět se tím stal nebezpečnějším. Standardní bezpečností zvyklosti a záruky padají, důsledky toho nelze ani dohlédnout,“ napsal Klaus na svém Facebooku.

Při raketovém útoku USA v Bagdádu zahynul vojenský mozek Íránu

O porušování mezinárodního práva se minulý týden vyjádřila také zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva Agnes Callamardová, která se zaměřuje na mimosoudní popravy. „Zabití íránského velitele bylo s největší pravděpodobností ilegální. Cílené zabíjení porušuje mezinárodní humanitární právo a užití bezpilotních letounů k takovému cíli je, mimo kontext aktivního konfliktu, ilegální téměř vždy,“ uvedla Callamardová.

Uvedla také, že ačkoliv podle mezinárodního práva mohou Spojené státy v případě bezprostřední hrozby útoku podniknout vojenské kroky, americké ministerstvo obrany v dřívějším prohlášení uvedlo, že cílem nyní bylo „odradit“ Írán od útoků v budoucnosti. „Budoucnost není to samé jako bezprostřední hrozba,“ zdůraznila zpravodajka.

Írán nyní za smrt konzervativního generála Solejmáního slibuje Američanům tvrdou pomstu. Podle některých expertů by reakce Teheránu mohla přijít po konci třídenního smutku za padlého velitele, který končí v úterý. Americký prezident Trump se však vyjádřil, že v případě íránské odvety má seznam několika cílů, na které může opět zaútočit.

CHRAŇME NAŠE VOJÁKY, JAKO NĚMECKO, SR, ANGLIE, MAĎARSKO, RAKOUSKO...

Čeští vojáci zůstávají na svých základnách v Iráku. Kvůli vyostřené situaci vyvolané zabitím íránského generála jsou přijata opatření k zajištění maximální bezpečnosti, informovalo v úterý ministerstvo obrany. Němečtí a slovenští spojenci vývoj v zemi vyhodnotili nicméně jinak a svoje vojáky raději z dosahu možné odvety stahují,

„U nás se nic nemění. Čeští vojáci zůstávají na místě v prostoru operace. Jsou na základnách, kde jsou přijata příslušná opatření k zajištění maximální bezpečnosti. Vše je v koordinaci s dalšími spojenci v NATO,“ uvedl v úterý ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek.

Česká republika koordinuje své kroky s dalšími spojenci v Severoatlantické alianci (NATO), doplnil.

Německo z bezpečnostních důvodů část svých vojáků z Iráku přesune do Jordánska a Kuvajtu. Ministerstva obrany a zahraničí o tom podle veřejnoprávní televize ARD v pondělí pozdě večer informovala poslance. Spolková republika má nyní v Iráku kolem 120 vojáků.

Sedm svých vojáků mimo Irák dočasně přesunulo i Slovensko. Vojáci tam působili v rámci výcvikové mise NATO. Otázka dalšího působení Slováků v zemi vyvolala v uplynulých dnech spor mezi premiérem Peterem Pellegrinim a šéfem sněmovny a koaliční Slovenské národní strany Andrejem Dankem, jenž požadoval okamžité stažení vojáků do vlasti. Podle Pellegriniho bude ale Bratislava v této záležitosti postupovat po konzultacích se spojenci.

Přesuny jsou reakcí na vyhrocení situace v regionu po útocích na spojenecké jednotky a zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního Spojenými státy.

„Nehrozí bezprostřední nebezpečí“

Ministr obrany Lubomír Metnar už v pondělí uvedl, že čeští vojáci v Iráku zůstávají. „Máme tam 42 vojáků, z toho je pět policistů, vojenští policisté a chemici. V současné době byl výcvik iráckých ozbrojených sil přerušen a se spojenci, s partnery se radíme, jak budeme dál postupovat. V současné době jsou na základnách a nemám informace, že by jim hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí,“ řekl.

V dopise německým zákonodárcům se píše o „dočasném zúžení“ německé vojenské přítomnosti v Iráku. Týkat se má především dvou míst - Bagdádu a základny Tádží severně od hlavního města. Celkem na nich Německo má kolem 30 vojáků. „Zde nasazení vojáci budou v brzké době přesunuti do Jordánska a Kuvajtu,“ napsala dvojice ministerstev poslancům.

Dav na Solejmáního pohřbu ušlapal desítky lidí, informuje íránská televize

O zhruba 90 vojácích, které má Německo v převážně kurdské severní části Iráku, se v dopise nepíše. V tomto regionu je zatím situace poměrně klidná. Německo už v pondělí dalo najevo, že své vojáky v Iráku nenechá proti vůli tamní vlády. Bude akceptovat jakékoliv její rozhodnutí v této otázce.

Pro to, aby zemi opustily zahraniční jednotky, se už vyslovil irácký parlament, a to právě v reakci na zabití Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily v pátek u letiště v Bagdádu. Konečné rozhodnutí je ale na irácké vládě. Pokud by rozhodla stejně, obává se německý ministr zahraničí Heiko Maas toho, že by se nestabilita v zemi ještě zvýšila a hrozil by návrat takzvaného Islámského státu.

Teherán upozornil, že atentát na Solejmáního se rovná vyhlášení války a jeho odpověď na něj bude tvrdá. Americký prezident Donald Trump několikrát pohrozil odvetnou akcí v případě, že by Írán zaútočil na americké cíle. Irácký parlament v neděli vyzval vládu v Bagdádu, aby udělala kroky vedoucí k odchodu všech cizích vojáků ze země.
Americké děti čeká smrt, šílený Trumpe. Solejmáního dcera hrozí odvetou

Schwarzenberg a Zaorálek jsou k útoku kritičtí

Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) zabití Solejmáního ostře kritizoval. Podle něj není možné, aby státy svévolně kdekoli kohokoli zabíjely. „Tyto činy prezidenta Trumpa podle mého názoru jsou, říkám otevřeně, zločinné. Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států,“ napsal na Facebooku. V příspěvku vyjádřil obavy, že se někteří světoví politici nakazili terorismem.

Český ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který byl v minulosti ministrem zahraničí a předsedou zahraničního výboru Sněmovny, už dříve zabití Solejmáního také kritizoval. Nynější ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) krok označil za mimořádný v komplikované situaci. Očekává i íránskou reakci na americký útok.

DAV SOLEJMÁNIHO POHŘBU UŠLAPAL DESÍTKA LIDÍ

Tělo velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního v úterý dorazilo do jeho rodného města Kermánu, kde bude generál pohřben. V ulicích se znovu sešly statisíce lidí. Íránská agentura ISNA informovala, že dav ušlapal 50 lidí a 213 dalších utrpělo zranění. Několik z nich je ve vážném stavu. Pohřeb byl kvůli neštěstí odložen.

Procesí, jehož účastníci nesli rakev, mělo vyvrcholit pohřbením generálových pozůstatků. Íránští představitelé však oznámili, že pohřební rituál byl kvůli příliš mohutnému davu odložen. Náhradní termín bude oznámen později.

Íránská státní televize uvedla, v průvodu v Solejmáního rodišti vznikla tlačenice. Na videích sdílených online ležela v ulicích bezvládná těla, zatímco lidé křičeli a snažili se zraněným pomoci. Solejmáního rodina oznámila, že generál bude pohřben podle svého přání na kermánském hřbitově zvaném Zahrada mučedníků. S odvoláním na íránskou státní agenturu IRNA to píše agentura Reuters. Podle záběrů íránské státní televize se v ulicích města na jihu země sešly k uctění památky generála statisíce lidí oděných převážně v černém.

V pondělí se v metropoli Teheránu konal smuteční obřad, při němž nad Solejmáního rakví pronesl modlitby i nejvyšší íránský duchovní ajatolláh Alí Chameneí a jehož se zúčastnily rovněž statisíce až milion lidí.

Agentura AFP uvádí, že úterní počet lidí v ulicích Kermánu se zdá být přibližně stejný jako v Teheránu. Podle státní televize jsou lidí v ulicích města miliony. Agentura Reuters poznamenává, že smuteční průvod svou velikostí připomíná shromáždění po úmrtí zakladatele islámské republiky Rúholláha Chomejního v roce 1989.

Mnozí z přítomných skandují „smrt Americe“, tedy zvolání, jež se stalo v posledních dnech sjednocujícím heslem v zemi rozdělené nedávnými násilnými protivládními protesty, při nichž zemřelo mnoho demonstrantů.

Z Íránu zpět do Iráku byly v úterý mezitím převezeny pozůstatky člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise, který byl zabit při stejném útoku jako Solejmání. Tisíce truchlících oděných v černém skandovaly „Amerika je velký satan“ na smutečním průvodu.

Muhandisovy pozůstatky byly po útoku převezeny do Íránu k testům DNA. Následně byly poslány zpět do Iráku, do Muhandisovy rodné Basry a pak poputují do posvátného města Nadžaf. V centru Basry přišly na smuteční průvod tisíce lidí. Mnozí nesli vlajky proíránské skupiny Katáib Hizballáh, kterou Muhandis založil. Spojené státy skupinu obvinily z raketového útoku v severním Iráku minulý měsíc.

Íránský parlament: Američtí vojáci jsou teroristé

Konzervativní generál Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.

Americké děti čeká smrt, šílený Trumpe. Solejmáního dcera hrozí odvetou

Po Chameneím byl považován za nejmocnějšího muže v zemi. Zemřel při pátečním útoku amerického bezpilotního letounu poblíž iráckého Bagdádu. Írán za jeho smrt slibuje Američanům tvrdou pomstu.

Podle některých expertů by reakce Teheránu mohla přijít po konci třídenního smutku za padlého velitele, který končí právě v úterý. Trump v sobotu na Twitteru napsal, že po případné odvetě Íránu má Washington seznam 52 íránských cílů včetně kulturních objektů, na které může „velmi rychle a velmi tvrdě“ zaútočit. Pentagon se však v noci od jeho výroku distancoval s tím, že Spojené státy budou respektovat válečné právo, které útoky na kulturní památky zakazuje.

Íránský parlament mezitím v úterý v reakci na zabití Solejmáního schválil novelu zákona označující americké ozbrojené síly a Pentagon za teroristy. Poslanci pozměnili dřívější nedávno schválený zákon, který označoval za teroristy americké síly operující v Africkém rohu a na Blízkém východě.

Novela nyní označuje za teroristický také Pentagon, všechny americké síly a každého, kdo byl zapleten do smrti Solejmáního. Spojené státy zařadily íránské revoluční gardy na seznam zahraničních teroristických organizací loni v dubnu. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že americké ministerstvo obrany tento bod použilo k ospravedlnění atentátu na Solejmáního.

NOVÝ ZÁKON DOMOBRANU NERUŠÍ

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura tvrdí, že jeho hnutí nepodpořilo zákaz takzvaných domobran. Pod zákon, který organizaci paramilitárních složek zakáže, se přitom podepsali poslanci napříč politickým spektrem včetně Jiřího Kobzy z SPD. Zákon, který zakáže zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů v pondělí podpořila vláda. Zakazuje nejen zakládání, ale i vyzbrojování takových skupin a účast v nich. Za jeho porušení může podle návrhu hrozit sankce až ve výši 200 tisíc korun.

Hnutí SPD však tvrdí, že zákaz paramilitárních spolků nebyl cílem tohoto zákona. „Není pravda, že hnutí SPD podpořilo zákaz domobran, hnutí SPD domobrany naopak podporuje,“ ohradil se na Facebooku předseda hnutí Tomio Okamura. Zdůraznil, že nový zákon „postavení členů domobran de facto zlepšuje“.

Není pravda, že hnutí SPD podpořilo zákaz domobran, hnutí SPD domobrany naopak podporuje! Některá mainstreamová média uvedla, že hnutí SPD podporuje zákaz domobran. To není vůbec pravda! SPD naopak podporuje zákon, který postavení členů domobran de facto zlepšuje a zlepšuje i stav ohledně legálního držení zbraní v České republice. ;-) Návrh zákona má i plnou podporu střeleckých svazů a asociací, jako jsou například LEX a LigaLibe. Hnutí SPD jednoznačně podporuje právo občanů ...držet zbraň a právo občanů na sebeobranu. Právo na sebeobranu a právo držet zbraň jsou podle nás základní lidská práva!

V reakci na návrh tohoto zákona však některé spolky již začaly omezovat, nebo rovnou ukončovat svou činnost. Reportéři MF DNES zjistili, že mimo jiné zanikly skupiny nazvané Sušičtí vlčáci, Nymburští lvi nebo Batalion Valašské Meziříčí. Důvodem k omezení činnosti je často obava z možné pokuty.

Zákon posílí bezpečnost v ČR, tvrdí hnutí

Podle hnutí však jde jen o chybnou interpretaci legislativních úprav. Poslanec SPD a člen bezpečnostního výboru Parlamentu ČR Radek Koten tvrdí, že se členové spolků nechali zmást zkratkovitým výkladem médií, zákon pořádně neprostudovali a zbytečně podlehli dojmu, že jejich činnost bude nezákonná.

Podle Kotena je pikantní, že zkratkovitý a matoucí výklad zákona nabídla svým čtenářům jak mainstreamová média, tak i ta, která bývají označována jako dezinformační. Rusofilní Aeronet.cz se tak shodl s řadou médií středního proudu v tom, že zákon takzvané domobrany ruší. „Je to účelová kampaň, která zneužívá neznalosti lidí, kteří ten zákon nečetli. Věci jsou vytrženy z kontextu,“ sdělil iDNES.cz Koten.

V textu zákona není slovo domobrana ani jednou zmíněno. SPD podle Kotena podporou nové legislativní úpravy posiluje bezpečnost v České republiky. Žádný ze spolků, které nyní začaly ukončovat svou činnost zákon doposud neporušil a ani nesplňuje definice paramilitární skupiny, zdůraznil poslanec.

Jako přínos nového zákona vidí Koten to, že různým spolkům umožní, aby prováděly střelecký výcvik pro veřejnost. „Kdokoliv, kdo bude mít zájem, tak se bude moci aktivně zapojit do obrany České republiky v případě nějaké krize. Ovšem pod velením ministerstva vnitra nebo ministerstva obrany,“ podotkl. Za další klad novely pokládá poslanec také to, že umožní například policistům, aby u sebe nosili zbraň i mimo službu.

Spolky, ať se budou nazývat domobrana nebo jinak, se musejí věnovat především výcviku, nikoli prosazování politických cílů. „Z mého pohledu nikdo spolky, které jsou legitimní a jsou v současné době registrované, nebude kriminalizovat kvůli tomu, že tam probíhá střelecký výcvik,“ dodal.

Spolky se obávají pokut a ukončují činnost

Přesto mnohé spolky začaly již před koncem minulého roku svou činnost omezovat nebo ukončovat. „Chtěl jsem nabídnout své zkušenosti od armády, ukázat, že jsem připraven kdykoliv vlastenecky bránit zem. Riskovat ale, že ještě dostanu pokutu dvě stě litrů, to fakt nebudu,“ řekl pro MF DNES Martin, jeden z již bývalých domobranců.

Domobranci chtějí mít vlastní vojsko, sbližují se s policií, varuje BIS

K 31. prosinci 2018 zanikla i největší z těchto organizací, která se nazývala přímo Zemská domobrana. Patřila k nejaktivnějším a na svých webových stránkách měla mimo jiné rady, jak bojovat s nožem nebo články, které varovaly před přílivem migrantů do České republiky.

Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala se stejně jako Koten domnívá, že si spolky nedokázaly zákon dostatečně nastudovat a analyzovat jeho dopady. „Není skutečně namířen proti domobranám. Zákon se netýká domobrany, což je explicitně uvedeno v důvodové zprávě. Jinak by nikdo z SPD tento zákon nepodpořil,“ sdělil Fiala iDNES.cz
Podpora zákona vyvolala na sociálních sítích vlnu rozhořčení mezi voliči a příznivci SPD. „Dnes jsem se setkal nejméně s deseti lidmi, kteří mi řekli: Tak vidíš! Zradili nejen své voliče, ale taky svou zemi,“ stojí v komentáři pod příspěvkem Radima Fialy.

„Cílem návrhu je znemožnit, aby se paramilitární skupiny fungující mimo relevantní bezpečnostní systém České republiky vyzbrojovaly a aby se zbraněmi usilovaly o prosazování svých ideologických cílů; činnost takových uskupení je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu."

„Zajistit vznik a existenci systému střelecké přípravy, tak aby navrhovaná právní úprava byla využitelná pro potřeby různorodých systémů přípravy obyvatelstva k obraně státu, nebo ke zvládání mimořádných situací anebo ke zvyšování schopností a dovedností pro účely reakce na jiné rizikové situace ve sféře vnitřní bezpečnosti (předpokládající spíš individuální reakci v podobě využití institutů nutné obrany nebo krajní nouze)."

Zbytečná legislativ

SPD zdůrazňuje, že nová legislativa má hlavně zabránit tomu, aby jakékoliv skupiny prosazovaly své politické nebo náboženské cíle se zbraní v ruce. Advokát Václav Vlk se však domnívá, že nová legislativa je spíše zbytečná. Zákon už zakazuje například propagaci a podporu hnutí směřujících k potlačování práv a svobod člověka. Za takový čin hrozí trest odnětí svobody až pět let.

„Ti, kteří ho budou chtít obcházet, si založí sdružení zahrádkářů, jehož smyslem bude ochrana Koniklece a budou si tam ve skutečnosti trénovat házení nožem na figurínu, která symbolicky zobrazuje třeba Roma,“ myslí si.
Podle Vlka již existuje dostatečný počet právních prostředků, které zakládání nebezpečných paramilitárních skupin zakazují a proti extrémismu nebo terorismu nabízí česká legislativa dostatečnou ochranu.

Domobrany nerušíme, vzkazují voličům komunisté

Svůj podpis pod návrh zákona připojil i poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Také komunisté se proto museli ohradit proti nařčení, že podporují zánik domobran a podobných spolků.

„V důvodové zprávě je výslovně uvedeno, že se koncept ozbrojené skupiny v navrhované podobě v žádném případě nedotýká žádného v současnosti registrovaného spolku, který se zabývá střeleckým sportem, brannou výchovou, rekonstruováním historických bitev, myslivostí a podobně,“ napsal Ondráček v tiskové zprávě. Předseda hnutí Tomio Okamura se proti plánu ministra vnitra Jana Hamáčka omezit činnost domobran dříve radikálně vymezoval.

V září minulého roku na Facebooku napsal, že se předseda ČSSD chystá kriminalizovat občany, kteří se sdružují ve spolcích jako je právě domobrana a avizoval, že jeho hnutí se těmto snahám razantně postaví na odpor. „Jde o první krok ke kriminalizaci všech vlastenců. Ministr Hamáček je politický kolaborant světového řádu a potřebuje najít nástroj,“ psal tehdy Okamura.

BABIŠ: TRANSPARENCY ZKORUMPOVANÁ

Premiér Andrej Babiš připouští, že jeho kritika neziskové organizace Transparency International je ostrá, své výtky však pokládá za přiměřené. Jeho advokát to ¨v úterý uvedl u soudu, který se začal zabývat žalobou TI na Babiše kvůli ochraně dobré pověsti.

Předseda vlády organizaci opakovaně označil za zkorumpovanou. Podle právníka tím mínil způsob jejího financování a netvrdil, že by se TI dopustila trestněprávního jednání. Babiš ke středočeskému krajskému soudu nedorazil, jeho advokát Jiří Urbánek ho omluvil. Také TI za sebe vyslala advokáta, a to Pavla Uhla, který je zároveň členem její správní rady. Zástupcům médií a veřejnosti vydával soud vstupenky, protože předpokládal velký zájem o sledování jednání. Síň však zůstala poloprázdná.

Žaloba TI napadá celkem 17 Babišových výroků. Soudce Vladimír Sommer připustil žalobu u 14 z nich, v nichž se premiér vyjadřoval k otázkám svého údajného střetu zájmů. Zbylé tři výroky totiž Babiš podle soudce pronesl v rámci výkonu funkce předsedy vlády - dva při interpelacích ve Sněmovně a jeden při vyjádření k odvolání ministra kultury.
„Mlčte i do budoucna“

Organizace požaduje omluvu a také to, aby se Babiš napříště výroků o zkorumpovanosti zdržel. Premiéra zažalovala loni v červenci. Její ředitel David Ondráčka tehdy uvedl, že Babiš své slovní útoky stále stupňuje. Poukázal na premiérovo vyjádření v České televizi, kde v reakci na zprávy o výsledku evropského auditu jeho střetu zájmů nazval TI udavačskou neziskovkou.

Oba právníci v úterý nepřistoupili na soudní pokus o smír. Uhl řekl, že premiér neprojevil žádnou sebereflexi. Urbánek poznamenal, že Babiš prezentoval své názory a nešlo o skutková tvrzení, která by se ukázala jako nepravdivá. V tom, že premiérovy výroky nebyly skutkovými tvrzeními, ale hodnotícími soudy, dal soudce právníkovi za pravdu.

Babiš podle Urbánka v rámci politické debaty popsal, jak je TI financována - od ministerstev nebo od subjektů, které má z povahy věci kontrolovat. „Proto ji označuje za v tomto smyslu zkorumpovanou,“ prohlásil právník. Jako příklad uvedl to, že TI nejprve kritizovala České dráhy a následně s nimi uzavřela dohodu o spolupráci, na jejímž základě dráhy organizaci pravidelně přispívaly na provoz protikorupční linky.

Uhl se proti těmto slovům ohradil. „Způsob financování mého klienta, který je zcela transparentní a seznatelný z výročních zpráv, rozhodně nelze označit za korupci. Ty finanční vztahy jsou smluvně podložené, peníze se vyúčtovávají a důvod toho financování je přesně dán. Nelze jej označit za prosazování jakýchkoliv cizích nebo nepřátelských zájmů, jak neustále pan premiér tvrdí,“ řekl po jednání novinářům.

„Transparency je také ostrá“

Babišův advokát u soudu upozornil také na to, že TI vůči premiérovi užívá rovněž ostrou rétoriku. Zmínil označení za dotačního podvodníka, predátora a člověka, který pohrdá lidmi, rozkrádá stát a dopouští se politické korupce. „Žalobkyně (TI) již překročila určitou hranici a přímo se podílí na politickém boji,“ konstatoval Urbánek.

Transparency podala žalobu na Babiše. Označil ji za zkorumpovanou

Soudce v úterý přečetl řadu Babišových rozhovorů a přehrál několik videozáznamů s vyjádřeními premiéra. Jednání bude pokračovat 11. února, dokdy soud zváží, jestli připustí další důkazy navržené žalovanou stranou.
TI se tématu Babišova střetu zájmů věnuje dlouhodobě, poukazuje na dotační kauzu Čapí hnízdo nebo na majetkové vazby k holdingu Agrofert. Už dříve se jí zastal Sekretariát TI v Berlíně, podle nějž česká pobočka jedná nezávisle a objektivně v souladu se základními hodnotami a cíli celé organizace.

Z výroční zprávy TI za rok 2018 vyplývá, že náklady organizace činily 9,96 milionu korun, příjmy v podobě dotací, grantů či darů 10,22 milionu. Nejvíc peněz, téměř tři miliony, TI na projekty získala od ministerstva zahraničí, další peníze poskytly například resorty vnitra a práce a sociálních věcí. Mezi zdroji jsou také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo International Visegrad Fund. Z darů získala TI zhruba dva miliony, polovinu od členů klubu TI a polovinu od dalších individuálních či firemních dárců.