iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Generál USA Iráčanům, odejdeme. Pentagon to popřel

Mezinárodní koalice působící pod velením USA v Iráku z této blízkovýchodní země odejde. Vyplývá to z dopisu s pondělním datem, který velitel koalice americký generál William Seely údajně adresoval zástupci velitele irácké armády. Americký ministr obrany Mark Esper spekulace o stažení jednotek z Iráku popřel. O dopisu v pondělí informovaly zahraniční tiskové agentury AFP a Reuters. Generál Seely v listu uvádí, že koalice se rozhodla přeskupit síly s ohledem na svrchovanost Iráku a na základě žádosti iráckého parlamentu.

NATO pozastavilo výcvikovou misi v Iráku kvůli obavám o bezpečnost

„Pane, z úcty ke svrchovanosti Irácké republiky a v souladu s požadavkem iráckého parlamentu a premiéra, přeskupí v příštích dnech a týdnech CJTF-OIR (koalice ustavená pro boj proti Islámskému státu) své síly, aby se připravila na další pohyb,“ uvedl Seely v dopise. Jeho adresátem je Abdal Amír z iráckého ministerstva obrany.

Zprávy o tom, že se Spojené státy chystají stáhnout svoje jednotky z Iráku, v pondělí popřel ministr Esper. Washington podle něj ani nevydal příkaz k přípravě přesunu vojsk, informovala agentura Reuters. Esper uvedl, že neví, odkud dopis pochází.

Agentura Reuters napsala, že pravost dopisu jí potvrdil irácký vojenský zdroj, Pentagon tak ale neučinil. AFP tvrdí, že autenticitu listu jí potvrdily americký i irácký vojenský zdroj a že dopis byl doručen.„Respektujeme vaše svrchované rozhodnutí týkající se našeho odchodu,“ citují agentury ze Seelyho listu. Uvádí se v něm rovněž, že koalice musí podniknout určitá opatření zajišťující, že odsun z Iráku bude bezpečný.

Už je nepotřebujeme. Irácký parlament požaduje odchod cizích vojsk

Irácký parlament v neděli pověřil vládu, aby zajistila odchod zahraničích vojsk ze země. Vedl ho k tomu páteční americký útok, při němž v Bagdádu zemřel íránský generál Kásem Solejmání a člen velení iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Irák to označil za porušení státní svrchovanosti.

V dopise amerického generála se uvádí, že přesuny koaličních sil bude provázet větší provoz vrtulníků nad Bagdádem. Svědci agentuře Reuters řekli, že slyšeli v pondělí nad iráckou metropolí přelétávat helikoptéry.

DCERA SOLEJMÁNIHO: DĚTI USA ČEKÁ SMRT, ŠÍLENÝ TRUMPE

Dcera zabitého íránského generála Kásema Solejmáního Zeinab v pondělí na smutečním obřadu prohlásila, že rodiny amerických vojáků na Blízkém východě budou trávit své dny čekáním na smrt svých dětí. Spojeným státům kvůli vraždě druhého nejmocnějšího muže Íránu pohrozil i Solejmáního nástupce.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí se v pondělí v Teheránu modlil nad rakvemi Solejmáního a dalších, které v pátek u letiště v Bagdádu zabily rakety Spojených států. Informovala o tom agentura AP, podle níž v jednu chvíli duchovní, který měl k zabitému generálovi blízko, plakal.

Po boku nejvyššího duchovního stáli také prezident Hasan Rúhání, nový velitel jednotek Kuds Esmáíl Káaní a další vysoce postavení představitelé islámské republiky. Podle AP Chameneí plakal při tradiční muslimské modlitbě za mrtvé, zatímco přítomný dav hlasitě vzlykal a po modlitbě začal skandovat: „Smrt Americe!“.

Na obřad v Teheránu přijel také Ismáíl Haníja, vůdce palestinského hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Agentura AP Haníjovu přítomnost označila za překvapivou. Loni v prosinci Egypt umožnil Haníjovi vyjet z Gazy na návštěvy v regionu poprvé od jeho zvolení do čela Hamásu v roce 2017.

Povolení však Káhira podle izraelských a arabských médií tehdy podmínila tím, že nenavštíví Írán. Haníja v pondělí v Teheránu vzkázal truchlícím, že palestinské militantní skupiny i Hamás půjdou Solejmáního cestou a postaví se „sionistickému projektu a americkému vlivu“.

Už ráno desetitisícové davy zaplnily ulice íránské metropole. Truchlící nesli plakáty se Solejmáního portrétem a rudé šíitské vlajky, které tradičně symbolizují krev někoho, kdo byl zabit neprávem a volají po odplatě.

Podle agentury AP je to poprvé, co Írán uspořádal smuteční obřady pro jednoho muže v několika městech. Ani duchovní vůdce Rúholláh Chomejní, který založil islámskou republikou, neměl po své smrti v roce 1989 tolik smutečních průvodů. Solejmáního rakev bude vystavena v mešitě v Teheránu, stejně jako byla kdysi Chomejního. Generál pak bude pohřben ve svém rodném městě Kermán.

Spojené státy na příkaz prezidenta Donalda Trumpa v pátek generála Solejmáního usmrtily raketou z dálkově ovládaného dronu u letiště v irácké metropoli Bagdádu. Tělo zesnulého Solejmáního pak na cestě po iráckých a íránských městech doprovázely statisíce truchlících.

Jednotky Kuds

Jednotky Kuds (Quds) jsou tajnou složkou Íránských revolučních gard odpovědnou za operace v zahraničí, včetně sbírání zpravodajských materiálů, podpory převratů, výcviků zahraničních povstaleckých sil a atentátů. Odhaduje se, že jednotky mají asi 15 tisíc vojáků a operativců. Jednotky Kuds jsou přímo odpovědné nejvyššímu vůdci Íránu, ajatolláhovi Alí Chameneímu.

Vrcholem smutečních obřadů mají být pondělní obřady v Teheránu. Po modlitbě za zesnulého na místní univerzitě bude tělo za přihlížení davů převezeno na Asadího náměstí na západě hlavního města. Podle místních médií by se mohly přijít s generálem rozloučit miliony lidí. Íránská vláda vyhlásila v metropoli den pracovního klidu, aby se všichni lidé mohli pietní akce zúčastnit.

Solejmáního dcera Zeinab davu v Teheránu na smutečním obřadu řekla, že Spojené státy a Izrael čeká temný den. „Šílený Trumpe, nemysli si, že po mučednické smrti mého otce vše skončilo,“ uvedla v projevu, který odvysílala íránská státní televize.

„Rodiny amerických vojáků na Blízkém východě budou trávit své dny čekáním na smrt svých dětí,“ řekla před davem statisíců lidí, který podle AP sahá, kam až oko dohlédne. Nový velitel íránských jednotek Kuds Esmáíl Káaní předtím ve státní televizi řekl, že jeho cílem je vytlačit Spojené státy z regionu. Měly by podle něj pykat za to, že nechaly zabít Solejmáního.

„Všemohoucí Bůh nám slíbil, že dostaneme odplatu... Rozhodně podnikneme jisté kroky,“ uvedl Káaní. „Slibujeme, že budeme pokračovat v cestě mučedníka Solejmáního se stejným odhodláním... a jediným odškodným pro nás bude to, že Ameriku vystrnadíme z regionu,“ řekl nový velitel Kuds.

Američané sťali Íránu architekta zástupných válek a hvězdu Instagramu

Írán také v neděli oznámil, že se nadále necítí být vázán jadernou dohodou z roku 2015 a bude neomezeně pokračovat ve svém jaderném programu a obohacování uranu. Irácký parlament mezitím schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi.

Výzvu schválili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.

Trump Iráku pohrozil, že se bude domáhat kompenzace v podobě miliard dolarů nebo uvalí na zemi bezprecedentní sankce, pokud vyžene americké vojáky. „Máme tam velmi drahou leteckou základnu, která byla postavena za miliardy dolarů. Neodejdeme, pokud nám za to nezaplatí,“ řekl podle BBC americký prezident novinářům.

Šéf Bílého domu dále uvedl, že pokud Bagdád přinutí americké vojáky Irák opustit nepříjemným způsobem, setká se země „se sankcemi, které nikdy předtím nezažila, a protiíránské sankce v porovnání s nimi budou mírné“. V Iráku působí asi 5 000 amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát.

Západní lídři: Spirála násilí musí skončit

Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson mezitím vyzvali ve společném prohlášení ke zmírnění napjaté situace v Iráku. Spirála násilí a útoky na koaliční síly podle nich musí skončit. Zvláště Írán musí upustit od dalších násilných akcí, uvedli.„Odsoudili jsme nejnovější útoky na koaliční jednotky a jsme hluboce znepokojeni rolí, jakou v regionu sehrál Írán,“ píše trojice politiků, která konkrétně zmiňuje Solejmáního.

„Nynější spirála násilí v Iráku musí skončit,“ stojí také v prohlášení, podle něhož mají všichni aktéři jednat nanejvýš zdrženlivě a s vědomím zodpovědnosti. Po Teheránu trojice politiků požaduje mimo jiné, aby vzal zpět všechna opatření, která jsou v rozporu s mezinárodní dohodou o jeho jaderném programu. Po Bagdádu chtějí, aby nadále podporoval koaliční jednotky v boji proti takzvanému Islámskému státu.

KAŽDÝ PODEZŘELÝ, CELNÍCI V USA LUSTRUJÍ OBČANY ÍRÁNU

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy už dopadá i na Íránce žijící v USA. Nejméně šedesát lidí íránského původu o víkendu zadržela stráž na americko-kanadských hranicích a dlouhé hodiny je vyslýchala. Několika z nich pak celníci podle právníků a aktivistů zakázali vstup do země. Vedení pohraniční stráže zprávy v médiích popřelo.

Američané s íránskými předky či Íránci s trvalou adresou ve Spojených státech – desítky lidí z obou skupin si pouhý den po americkém odstranění íránského generála Kásema Solejmáního pobyly hodiny na hraničním přechodu Peace Arch ve městě Blaine na severu státu Washington.

Jednou z nich je čtyřiadvacetiletá studentka medicíny Crystal, kterou i s rodinou pohraničníci zadržovali přes deset hodin, než ji propustili. Mladá žena se pak podle Al-Džazíry přes prostředníky obrátila na občanskoprávní advokátní skupinu Council on American-Islamic Relations (CAIR-WA), která se snaží probudit občanskou společnost mezi americkými muslimy.

Ta zjistila, že lidí jako Crystal bylo o víkendu v Blaine víc než šedesát. „Je to extrémně znepokojující a může jít o nelegální detence amerických občanů,“ uvedl výkonný ředitel CAIR-WA Masih Fouladi. Zadržení podle skupiny uvedli, že jim celníci zabavili pasy a zajímali se o jejich podrobný názor na politiku v Íránu. Organizace také uvádí, že někteří Íránci dostali rovnou zákaz vstupu do USA, protože pohraničníci už neměli kapacitu se jimi zabývat.

Víkendem navíc provoz na přechodu neskončil a z Kanady se podle CAIR-WA domů budou chtít vrátit ještě lidé, kteří se ve Vancouveru zúčastnili sobotního koncertu jisté íránské popové hvězdy.

„Většina zadržovaných byli američtí občané. Pořád jsme se ptali, proč nás tu drží a proč se nás ptají na otázky, které vůbec nesouvisí s našimi cestami. Řekli nám: ‚Pardon, teď je pro vás prostě špatné období,‘“ uvedla Crystal.
Podle deníku The New York Times se pohraničníci dotyčných ptali nejen na politické názory, ale i na jejich službu v armádě, vystudované školy, data narození příbuzných nebo země navštívené v posledních pěti letech.

Vedení pohraniční stráže (United States Customs and Border Protection - CBP) uvedlo, že se čekací doby na přechodu Peace Arch protáhly, protože celnice jela ještě ve vánočním režimu a neměla tak dostatek personálu na zvládnutí nečekaného přívalu lidí.

Americké děti čeká smrt, šílený Trumpe. Solejmáního dcera hrozí odvetou

Coby falešné také odmítlo zprávy, že americké ministerstvo vnitra vydalo nařízení zadržet na hranicích každého, kdo má íránské předky – bez ohledu na jeho občanství. „CBP na základě současných hrozeb jedná na hranicích důrazněji, aby zajistila naši národní bezpečnost a ochránila Ameriku. Zároveň však chrání občanská práva a svobody každého člověka,“ sdělil mluvčí pohraničníků.

SOUD S PRODUCENTEM USA, HROZÍ MU DOŽIVOTÍ

V New Yorku v pondělí odstartuje proces se známým filmovým producentem Harveyem Weinsteinem, který byl obviněn ze sexuálního obtěžování a znásilnění více než osmdesáti žen. Soud se však zatím bude zabývat pouze případem dvou žen, z nichž jednu měl nutit k orálnímu sexu a druhou znásilnit. Hrozí mu až doživotní vězení.

Skandál kolem filmaře, který býval považován za jednoho z nejmocnějších mužů Hollywoodu, stál před dvěma lety u zrodu kampaně MeToo. V ní se ženy na celém světě začaly veřejně svěřovat se svými negativními zkušenostmi se sexuálním obtěžováním nebo násilím.

Sedmašedesátiletého producenta od roku 2017 obvinilo ze sexuálních útoků více než osmdesát žen včetně slavných hereček, jako jsou Salma Hayeková či Gwyneth Paltrowová.

Soud se ale nyní bude zabývat jen případem, který se týká dvou žen, z nichž jednu podle prokuratury Weinstein v roce 2006 nutil k orálnímu sexu, druhou v roce 2013 znásilnil. Obžaloba má celkem pět bodů, a pokud bude někdejší filmový magnát a šéf studia Miramax shledán vinným, hrozí mu až doživotní vězení.

Weinstein tvrdí, že je nevinen a že všechny sexuální kontakty se vždy odehrávaly se souhlasem obou stran.
Po vypuknutí skandálu musel Weinstein odejít z vedení své produkční firmy The Weinstein Company, která později skončila v konkurzu. Opustila ho také jeho druhá manželka Georgina a byl vyloučen z řady prestižních filmových organizací, včetně americké Akademie filmového umění a věd, která uděluje filmové ceny Oscar. Producent se zcela stáhl z veřejného života.

PĚST PRO TRUMPA ZA GENERÁLA, HACKEŘI NAPADLI WEB VLÁDY USA

Proíránští hackeři v neděli napadli internetové stránky americké vlády a slíbili na nich odplatu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního. Kybernetický útok se zaměřil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž atentát nařídil. Hackeři zveřejnili karikaturu, na které krvácející Trump dostává pěstí do obličeje.

Návštěvníkům stránek amerického federálního depozitáře se o víkendu zobrazila na monitoru nečekaná zpráva slibující pomstu Spojeným státům. „Mučednictví je pro Kásema Solejmáního odměnou za roky neúnavného úsilí,“ uváděl text, který odplatu sliboval ve jménu Íránské islámské republiky.

„S jeho odchodem jeho práce a cesta nekončí. Na zločince, kterým v pátek na rukou ulpěla krev Solejmáního a našich dalších mučedníků, čeká obrovská pomsta,“ uvádí odstavec, který autoři umístili vedle Trumpovy podobizny, na níž krvácející americký prezident dostává pěstí do obličeje. Autoři se označili za íránské hackery ze sdružení Cyber Security Group. Podle listu The Independent je ale nepravděpodobné, že by pracovali pro íránskou vládu.

„Tohle je jen malá ukázka kybernetických schopností Íránu. Nepřestaneme podporovat naše přátele v regionu: utiskované obyvatele Palestiny, Jemenu a Bahrajnu, syrskou vládu, iráckou vládu nebo skutečné libanonské a palestinské mudžahedíny. Vždy budou mít naši pomoc,“ uvedli hackeři.

Kybernetický útok na server americké vlády přišel o víkendu společně s hrozbou, že Írán vraždu generála Solejmáního tvrdě potrestá. Jeho dcera v pondělí na smutečním obřadu prohlásila, že rodiny amerických vojáků na Blízkém východě budou trávit své dny čekáním na smrt svých dětí.

USA pohrozil odplatou i Solejmáního nástupce ve funkci velitele íránských jednotek Kuds Esmáíl Káaní, který chce vytlačit Spojené státy z regionu. Trump v pondělí znovu pohrozil velkou odvetnou akcí v případě, že by Teherán kvůli zabití Solejmáního zaútočil na americké cíle. Americká Agentura pro kybernetickou bezpečnost a infrastrukturu (CISA) uvedla, že webové stránky byly po odhalení útoku vyřazeny z provozu a nyní opět fungují.

Americké děti čeká smrt. Solejmáního dcera hrozí odvetou

„Víme, že server federálního depozitáře napadla proíránská skupina, která na něm zveřejnila zprávu namířenou proti USA. Zatím nemůžeme potvrdit, jestli se na útoku podílela íránská vláda. Útok vyšetřujeme,“ uvedla agentura.
Spojené státy v pátek Solejmáního zabily pomocí rakety z dálkově ovládaného dronu u letiště v Bagdádu. Tělo zesnulého generála pak na cestě po iráckých a íránských městech doprovázely statisíce truchlících. Vrcholem smutečních obřadů jsou pondělní obřady v Teheránu.

ROČNĚ ZÁMEK ŠTIŘÍN DOSTÁVÁ 25 MILIONŮ, ŘEDITELI HRUBÉMU SE NECHCE ODEJÍT

Ministerstvo zahraničí odvolalo k 1. lednu ředitele zámku Štiřín Václava Hrubého. V pondělí to napsal server Lidovky.cz. Funkci zatím převzal Petr Veselý, než proběhne transparentní výběrové řízení na nového ředitele. Hrubý serveru řekl, že byl odvolán bez udání důvodu. Podle ministerstva jsou rezervy v hospodaření zámku.

„Mé náhlé odvolání z funkce generálního ředitele, a to bez udání důvodů, je pro mě velké překvapení,“ řekl Hrubý serveru. „Zámek Štiřín má za sebou velmi úspěšný rok, kdy hotel, konferenční centrum i tradiční kulturní akce fungují ke spokojenosti státní i komerční klientely,“ dodal.

„V hospodaření vidíme nadále rezervy a jsme přesvědčeni, že může být efektivnější. To nemění nic na tom, že dlouholetou práci Václava Hrubého na postu ředitele respektujeme, proto zůstává zaměstnancem této příspěvkové organizace,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová. Připomněla, že Štiřínu jako příspěvkové organizaci ministerstva dlouhodobě rostl příspěvek a že se ministerstvo snaží o efektivní hospodaření a úspory.
Podle Štíchové ministerstvo zahraničí plánuje organizační změny ve svých příspěvkových organizacích, včetně zámku Štiřín. Změny ohledně vlastnictví zámku, který patří státu a ministerstvo ho spravuje, se nyní nechystají, doplnila.

Hrubý byl z vedení Štiřína odvolán v minulosti už třikrát, pokaždé se ale do funkce vrátil. Poprvé ho z funkce ředitele odvolali krátce před sametovou revolucí v roce 1989 komunisté. Podruhé ho v roce 1999 odvolal tehdejší generální sekretář exministra zahraničí Jana Kavana Karel Srba. V roce 2013 ho kvůli údajným chybám v hospodaření odvolal tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Hrubému hrozí čtvrtý vyhazov. Na zámku Štiřín pracuje už pětatřicet let

Zámek je zřízen jako státní příspěvková organizace, která spadá pod ministerstvo zahraničí. Slouží jako konferenční středisko nebo jako hotel. V minulosti byla snaha zámek převést pod správu Sněmovny, která ale neuspěla.
Někteří politici, mimo jiné Schwarzenberg nebo premiér Andrej Babiš, dříve mluvili i o možném prodeji zámku kvůli jeho malému využívání, podle Babiše to však už není aktuální, protože počet akcí pořádaných ve Štiříně vzrostl.

PREZIDENT ZEMAN BUDE ZVÁT NA OBĚD I HAMÁČKA?

Prezident Miloš Zeman se bude pravidelně scházet s místopředsedou vlády a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem na obědě. První schůzka se uskuteční ve čtvrtek. V pondělí to oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Za týden v úterý se také prezident sejde na novoročním obědě s předsedy Senátu Jaroslavem Kuberou a Sněmovny Radkem Vondráčkem.

Jan Hamáček hovoří s prezidentem Milošem Zemanem na sjezdu ČSSD (1. března 2019) | foto: Michal Šula, MAFRA
„Pan prezident s novým rokem 2020 zahajuje novou tradici pravidelných obědů s prvním místopředsedou vlády a ministrem vnitra Janem Hamáčkem, budou se konat jednou měsíčně,“ uvedl Ovčáček. Dodal, že první společný oběd se uskuteční na Pražském hradě ve čtvrtek ve 12:30.

Na podobných schůzkách, na kterých řeší aktuální politické záležitosti, se již v minulosti Zeman domluvil s premiérem Andrejem Babišem. Setkávají se jednou měsíčně na večeři v lánském zámku. Zeman také příští týden na Pražském hradě poobědvá s předsedy horní a dolní komory Parlamentu Kuberou a Vondráčkem. Novoroční obědy prezidenta republiky se zástupci vlády a Parlamentu jsou tradiční akcí. S Babišem Zeman poobědval v neděli. Kromě manželek Ivany Zemanové a Moniky Babišové se netradičně setkání zúčastnily i děti obou politiků, Kateřina Zemanová a Vivien a Frederik Babišovi.

VÁLKA LIDI ČR NETRÁPÍ? PŮJDOU BOJOVAT O ŽIVOT?

Více než polovina Čechů pokládá za velkou hrozbu pro mír a bezpečnost teroristy, mezinárodní organizovaný zločin a uprchlíky z jiných zemí. Méně se lidé obávají cizích zpravodajských služeb, krajně pravicových a levicových skupin a cizinců, kteří v Česku žijí. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Teroristické skupiny a jednotlivce vnímalo jako velkou bezpečnostní hrozbu 58 procent dotázaných, mezinárodní organizovaný zločin 57 procent obyvatel a uprchlíky 54 procent respondentů. Terorismus se stále držel na prvním místě pomyslného žebříčku, byť podíl Čechů, kteří jej označili za nejzávažnější hrozbu, od roku 2016 klesl. Ještě v roce 2015 pokládalo terorismus za velké riziko 81 procent obyvatel.

Vnímání mezinárodního organizovaného zločinu jako velké hrozby vzrostlo meziročně o tři procentní body, u uprchlíků setrvalo na předloňské úrovni. Ještě v roce 2015 pokládalo uprchlíky za velké riziko 65 procent Čechů, když jejich podíl tehdy meziročně stoupl o 33 procentních bodů.

Čtvrtou pozici mezi bezpečnostními riziky zaujala stejně jako předloni radikální náboženská hnutí. Jako velkou hrozbu je označilo 48 procent respondentů. Vnímání cizích zpravodajských služeb jako značného rizika vzrostlo o pět procentních bodů na 28 procent. Krajně pravicové a levicové skupiny považovalo za velkou hrozbu 27 procent a 26 procent Čechů a cizince žijící v tuzemsku 22 procent respondentů.

Války se Češi nebojí?

CVVM se také zajímalo o to, zda lidé považují za reálnou hrozbou pro Česko války, epidemie, surovinovou krizi, přírodní katastrofy nebo světovou ekonomickou krizi.

U většiny těchto možností se podíl odpovědí označujících je za velkou hrozbu dostal nad 30 procent, jen v případě války na 29 procent. Největší obavy jsou spojovány s celosvětovou ekonomickou krizí, jako velkou hrozbu ji vnímalo 39 procent respondentů. Obavy Čechů o životní prostředí rostou, strach z migrace zůstává nejsilnější

Navzdory tomu téměř čtyři pětiny lidí pohlížely do budoucnosti své a svých blízkých s optimismem. Optimismus převažoval i v případě budoucnosti české společnosti, vidělo ji tak 62 procent obyvatel. S budoucností Evropy to bylo půl na půl, budoucnost lidstva byla vnímána mírně pesimisticky, když poměr optimistů a pesimistů činil 41 procent ku 54 procentům. Optimistická očekávání do budoucnosti v posledních pěti letech rostla.
Průzkum CVVM se konal od 2. do 15. listopadu loňského roku. Na otázky odpovídalo 1 015 lidí starších 15 let.

ZÁKON PROTI DOMOBRANĚ?

Ministři podpořili zákon, který zakáže zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů, tedy organizování domobrany. Zákon společně předložili poslanci napříč stranami, včetně ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD.

Zákaz paramilitárních ozbrojených skupin by zahrnoval podle návrhu i jejich vyzbrojování a účast v nich. Za porušení zákona by hrozila pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi. „Činnost takových uskupení je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu,“ napsali autoři v důvodové zprávě k zákonu.
Pod zákon se jako autoři vedle Hamáčka podepsali poslanec ANO Jiří Mašek, Pavel Žáček z ODS, komunista Zdeněk Ondráček, Jiří Kobza z SPD, šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek i poslanec TOP 09 František Vácha.

Změna zákona o nakládání se zbraněmi má také zavést dobrovolné kurzy střelecké přípravy. Účastníci kurzu by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu. Do záloh státu by patřily také zbraně, s nimiž cvičili. Návrh zákona by zavedl rovněž zvláštní povolení pro nakládání se zbraní určité kategorie. Zákon také výslovně umožní příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů a strážníkům nosit služební zbraň i v době mimo službu. Budou moci používat také svou soukromou zbraň.

SLOVACI I USA ODCHÁZEJÍ Z IRÁKU, VOJÁCI ČR BUDOU CHRÁNIT IRÁK?

Českým vojákům v Iráku podle ministra obrany Lubomíra Metnara nehrozí bezprostřední nebezpečí. „Zájmem České republiky je stabilita v Iráku. Nechceme, aby tam vznikl další Islámský stát, který bude vykonávat teroristické útoky proti nám, proti Evropě. Proto tam také jsme a pomáhali jsme s výcvikem místním ozbrojeným silám,“ řekl Metnar.

V první den bezpečnostního veletrhu IDET na brněnském výstavišti se konala konference o vyzbrojování a podpoře rozvoje obranného průmyslu v Česku. Na snímku ministr obrany Lubomír Metnar. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA
„Máme tam 42 vojáků, z toho je pět policistů, vojenští policisté a chemici. V současné době byl výcvik iráckých ozbrojených sil přerušen a se spojenci, s partnery se radíme, jak budeme dál postupovat. V současné době jsou na základnách a nemám informace, že by jim hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí,“ řekl ministr obrany při příchodu na jednání vlády.

Čeští vojáci tak zatím v Iráku zůstávají, ač irácký parlament v neděli na mimořádné schůzi vyzval vládu, aby zajistila odchod všech cizích vojáků ze země. Situace v oblasti eskalovala po zabití velitele elitních íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Američané Solejmáního zabili v iráckém hlavním městě Bagdádu a Írán reagoval, že se pomstí.
Ministr Metnar dostal před pondělním jednáním vlády i otázku, jak hodnotí vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že má vytipováno 52 íránských cílů, které USA zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zaútočí na Američany či americký majetek. „To se musíte zeptat prezidenta Trumpa,“ řekl Metnar. A dál se o věci odmítl bavit.

Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš se v neděli při tradičním novoročním obědě v Lánech shodli, že Evropa měla více zapojit do urovnání konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. „Evropa by měla skutečně vyzvat Spojené státy i Írán, aby situace neeskalovala. Měli bychom se více angažovat jako Evropané,“ prohlásil Babiš.