iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš neodcházet, Agrofert neřídí, rozhodující Leyenová

Druhý audit o údajném střetu zájmů Babiše není konečný, řekl ministr Toman: Ministr zemědělství Miroslav Toman popřel, že by druhá auditní zpráva Evropské komise vztahující se k zemědělským dotacím byla konečná. Tuto informaci přinesl v pondělí server Neovlivní.cz, podle kterého se v dokumentu již definitivně konstatuje, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů.

Ne. My máme konzultace 28. ledna a teprve potom dojde k nějakému závěrečnému vyjádření, k nějakému závěrečnému auditu, nebo zprávě, pardon, takže v tuto chvíli nemám ty informace. Audit probíhá, takže já se k němu vůbec nechci vyjadřovat v průběhu auditu a je to záležitost Státního zemědělského intervenčního fondu,“ řekl Toman při příchodu na jednání vlády.

Neovlivní.cz v pondělí uvedl, že i druhý audit je hotový. Připravili jej pracovníci DG Agri (Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise). Do Prahy prý Brusel poslal šest kopií zprávy krytých vodotiskem.

„I tato finální zpráva konstatuje, že se český premiér zbavil Agrofertu jen naoko a nadále jej ovládá. Audit proto potvrdil, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Agrofert tedy nemá nárok na zemědělské dotace z unijních fondů,“ cituje server Neovlivní.cz nejmenovaný zdroj.

Babiš dlouhodobě stanovisko Evropské komise odmítá. V pondělí znovu odmítl tvrzení, že je ve střetu zájmů a řekl, že závěry auditu o zemědělských dotacích pro Agrofert nezná. Česko podle něj o žádné peníze nepřijde.

Zpráva o údajně hotovém druhém auditu o střetu zájmů premiéra Babiše, nejspíš není pravdivá. Potvrdily mi to dva zdroje seznámené s průběhem jednání. Podle nich platí původní harmonogram, tj. schůzka CZ-EC na konci ledna a nejdříve po tom dokončení zprávy.

„Na žádném procesu k auditům se nepodílím a na rozdíl od novinářů napojených na auditory v Bruselu nemám žádné nové informace. Platí, že jsem zcela vyhověl českému zákonu lex Babiš, který byl účelově přijat jen kvůli mojí osobě. Proto nejsem a ani nemůžu být v žádném střetu zájmů,“ napsal Babiš v textové zprávě.

„Nové závěry neznám, ale předpokládám, že Česká republika se bude proti nesmyslnému vykládání českého práva Bruselem bránit i nadále. A úspěšně. O žádné peníze tak určitě nepřijdeme,“ doplnil předseda vlády.
Ministerstvo zemědělství ani Státní zemědělský intervenční fond zatím finální zprávu Evropské komise k auditu zemědělských dotací pro Agrofert nemají. Mají pouze materiály na dvoustranné jednání plánované na konec ledna.
Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky ani firma nemá žádné informace, v médiích se podle něj objevují jenom nepodložené spekulace. Hanzelka trvá na to, že koncern, který do února 2017 před vložením do svěřenských fondů vlastnil Babiš, postupoval podle zákonů.

„Premiér Andrej Babiš vložil akcie svých firem do svěřenských fondů a naplnil tak vše, co po něm zákon o střetu zájmů požaduje. Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny úřady a také kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ sdělil Hanzelka.

Podle něj byl také první audit EK vedený s ČR, výhrady byly směřované proti státu, nikoliv proti koncernu. „Žádné řízení s námi nebylo vedeno. Nelze vyloučit, že ve věci budou probíhat soudní spory,“ uzavřel.

Podle předchozího auditu, který se týkal dotací ze strukturálních fondů Evropské unie, Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále ovládá Agrofert, který pobírá unijní dotace. Babiš má podle auditorů přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých Agrofert vložil.

Nad správcem svého majetku má moc

Auditoři to dovozují z toho, jak definoval cíle fondů, vybral správce fondu, které navíc může odvolat, a toho, že je takzvanou obmyšlenou osobou a může mít z fondů užitek.

Audit Agrofertu je konečný, oznámila komise EU. Premiér Babiš tvrdí opak

Zájem na hospodářském úspěchu Agrofertu podle auditorů ovlivnil nestrannost Babišova rozhodování, protože jako předseda vlády, ministr financí či předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy rozhodoval o záležitostech týkajících se unijních fondů, které měly dopad na Agrofert.

Důvěrnou zprávu auditorů loni v prosinci obdržel i pražský magistrát, protože je jedním z připomínkových míst řízení vedeného EK. Radní Adam Zábranský z Pirátské strany řekl, že částka, o kterou by ČR měla přijít, je prozatím stanovena na víc než 285 milionů korun. Ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová uvedla, že požádá Evropskou komisi o stanovisko, zda může důvěrnou zprávu zveřejnit. Mezitím dokument zveřejnila média.

PŘEHNANÉ ŠTVANÍ PROTI BABIŠOVI

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD i opoziční politici se shodují, že na střet zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO nesmí doplatit čeští daňoví poplatníci. Reagovali tak na zprávu serveru Neovlivní.cz, že i druhý unijní audit říká, že Babiš je stále ve střetu zájmů a nadále ovládá Agrofert.

„Je třeba tu věc řešit takovým způsobem, aby na to nedoplácel český stát, aby nedoplácel český poplatník. Ta věc se prostě musí vyřešit, aniž by to dopadlo na lidi v této zemi,“ řekl exministr zahraničí, nyní ministr kultury Lubomír Zaorálek při příchodu na jednání vlády. „Není možné, aby čeští daňoví poplatníci, aby stát hradil nedostatky nebo selhání někoho jiného,“ prohlásil Zaorálek.

Druhý audit o údajném střetu zájmů Babiše není konečný, řekl ministr Toman

I podle opozičních stran je nutné zabránit tomu, aby dotace pro firmu Agrofert platili čeští občané z daní.
Ministr zemědělství Miroslav Toman popřel, že by druhá auditní zpráva Evropské komise vztahující se k zemědělským dotacím byla konečná. „My máme konzultace 28. ledna a teprve potom dojde k nějakému závěrečnému vyjádření,“ řekl ministr při příchodu na jednání vlády.

Země musí patřit občanům, ne holdingům, uvedl Fiala

„Musíme zabránit tomu, aby dotace pro Agrofert platili občané. V Poslanecké sněmovně k tomu využijeme všechny možnosti. Aby se nestalo, že vláda bude jednat v zájmu Agrofertu. Aby se nestalo, že ‚podnikání‘ Agrofertu budou platit lidé ze svých daní. Abychom žili v zemi, která patří občanům, ne holdingům,“ napsal na twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Musíme zabránit tomu, aby dotace pro Agrofert platili občané. V PS k tomu využijeme všechny možnosti. Aby se nestalo, že vláda bude jednat v zájmu AGF. Aby se nestalo, že „podnikání“ AGF budou platit lidé ze svých daní. Abychom žili v zemi, která patří občanům, ne holdingům.

Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného byl Babišův střet zájmů jasný od počátku. „Tady je někdo překvapen? Zdůrazňuji, že problémy Andreje Babiše a jeho střetu zájmů nesmí stát naše firmy a daňového poplatníky ani korunu!“ uvedl na sociální síti.

Konečně by se mohla rozhoupat i vláda, řekl šéf Pirátů Bartoš

„Přece není normální, aby člověk dával dotace sám sobě. V Evropské unii to je každému jasné, třeba by se konečně mohla rozhoupat i vláda,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Připomněl, že věcí se na základě podnětu Pirátů zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Další audity potvrdily neoprávněně čerpané dotace Agrofertem pana Babiše. Střet zájmu premiéra řešíme přes rok i na domácí půdě. Přece není normální, aby člověk dával dotace sám sobě. V Evropské unii to je každému jasné, třeba by se konečně mohla rozhoupat i vláda. Věc řeší NCOZ.

Předseda Starostů Vít Rakušan s ohledem na informace z auditu ironicky mluví o úspěšném začátku roku pro Babiše. „Teď už jen zjistit, kolik tahle legrace bude stát Českou republiku...“ napsal na Twitteru.„Pokud se potvrdí, že je premiér ve střetu zájmů i v oblasti zemědělských dotací, musí zajistit, aby je Agrofertu neplatili daňoví poplatníci a vzdát se firmy nebo odejít z politiky,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle Neovlivní.cz konstatoval audit o zemědělských dotacích, že Babiš je ve střetu zájmů, a že tedy Agrofert nemá nárok na zemědělské dotace. Střet zájmů u premiéra konstatoval i předchozí audit Evropské komise, který se týkal dotací ze strukturálních fondů EU.

Brusel zveřejní Babišův audit až v druhé polovině roku 2020, kvůli proceduře

Babiš má podle závěrů auditorů přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých vložil svou firmu Agrofert. Auditoři to dovozují z toho, jak definoval cíle fondů, vybral správce fondu, které navíc může odvolat, a toho, že je takzvanou obmyšlenou osobou a může mít z fondů užitek.

Zájem na hospodářském úspěchu Agrofertu podle auditorů ovlivnil nestrannost Babišova rozhodování, protože jako předseda vlády, ministr financí či předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy rozhodoval o záležitostech týkajících se unijních fondů, které měly dopad na Agrofert.

NĚMCI STÁLE MYSLÍ NA HITLERA

Němci dodnes používají hláskovací abecedu, jak ji ve 30. letech upravili nacisté, aby odpovídala jejich ideologii. Tehdy z ní odstranili jména hebrejského původu a nahradili je německými. Ačkoli po válce nejkontroverznější termíny vypustili, pohnutou dobu stále připomíná. Brzy by se to mohlo změnit.

S abecedou se nacisté vypořádali po převzetí moci. Židovsky znějící jména nahradili těmi německými. Poroučet se museli David, Samuel či Zachariáš. Noví Němci měli hláskovat D jako Dora, S jako Siegfried, Z jako Zeppelin.

Siegfried je tradiční německé jméno, složené z výrazů pro vítězství (sieg) a mír (friede). Siegfried je také hrdinou německého středověkého eposu Píseň o Nibelunzích, který zabije draka a vykoupe se v jeho krvi. Zeppelin je příjmení německého stavitele vzducholodí Ferdinanda von Zeppelina. Jeho vzdušná plavidla nesloužila jen civilní přepravě, už za první světové války je německá císařská armáda a námořnictvo využily k bombardování měst ve Francii a Anglii.

Vzpomínky na yperit

Nejkontroverznější výraz musel pryč hned po pádu nacistů. Ypry pro písmeno Y, název belgického města, u kterého Němci v první světové válce poprvé použili proti nepříteli smrtící hořčičný plyn - yperit.

Jako problematický výraz, který zůstal do dneška, uvádí novinářka listu The Times také Nordpol pro N. Severní pól nahradil v nacistické abecedě Nathana. Může sice působit sice jako obyčejný geografický pojem, odkazuje ovšem na pseudovědeckou víru v nadřazenost severní árijské rasy. O důkladnou reformu nyní usiluje Michael Blume, kterého vláda spolkové země Bádensko-Württembersko pověřila bojem proti antisemitismu.

„Roku 1934 národní socialisté hrubě porušovali liberální a demokratické standardy. Zasahovali také do hláskovací abecedy, ze které vyjmuli všechna jména hebrejského původu. Tyto změny se dodnes projevují v každodenní řeči,“ prohlásil Blume.

Německá hláskovací tabulka před nástupem nacistů a po něm:

Podle Blumeho je třeba odhalit a odstranit podprahový antisemitismus v tradicích a řeči. Německé standardizační orgány zváží reformu hláskové abecedy už v tomto roce, což ocenila i Ústřední rada Židů v Německu.

V různých jazycích se používají různé hláskovací tabulky. Čeština používá hláskovací tabulku sestavenou čistě z ženských a mužských křestních jmen a během historie v ní podle Fonetického ústavu nedocházelo ke změnám.
Pro mezinárodní komunikaci existuje několik tabulek. Nejčastěji se užívá tabulka vytvořená v NATO, která se uplatňuje například v civilním letectví.

NSZ ZEMAN: DOHLEDOVÉ PROVĚRKY VSZ BYLY KVALITNÍ

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dnes na twitteru odmítl výtky ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), že Vrchní státní zastupitelství v Praze selhalo při dozorových prověrkách a neodhalilo nedostatky při řešení kauzy Čapí hnízdo. Prověrky byly podle Zemana kvalitní.

„K otázce kvality dohledu Vrchního státního zastupitelství v Praze v tzv. kauze Čapí hnízdo považuji za nutné zdůraznit, že jakkoliv úroveň a kvalita provedených dohledů nebyla primárním objektem zájmu při přezkumu celé věci, pozornost byla přirozeně věnována i dohledové činnosti VSZ v Praze. S ohledem na povinnost mlčenlivosti nelze zveřejňovat podrobnosti. Je však třeba konstatovat, že obě dvě dohledové prověrky provedené VSZ v Praze byly kvalitní,“ uvedl Zeman.

Benešová v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi v neděli uvedla, že VSZ pravděpodobně při dohledu selhalo a nezjistilo závady, které konstatoval nejvyšší žalobce. Na výtku už v pořadu reagovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Uvedla, že výtky Vrchního státního zastupitelství v Praze vůči dozorujícímu žalobci Jaroslavu Šarochovi byly souladné s rozhodnutím nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o pokračování trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové.

„Provedli jsme dvě dohledové prověrky a dozorovému státnímu zástupci jsme vytýkali podobné věci, které vytýkal pan nejvyšší státní zástupce,“ řekla Bradáčová. Benešová podle ní nemohla logicky výsledky dohledové prověrky vidět. „Vyplynulo z toho i naše stanovisko pro nejvyššího státního zástupce, které bylo souladné s jeho výrokem. Navrhovali jsme, aby takto rozhodl, protože hlavní podstata byla v tom, že výrok v zastavovacím usnesení a jeho odůvodnění neodpovídalo dokazování ve spise, na to jsme upozorňovali i v rámci dohledových prověrek,“ dodala Bradáčová.

Nejvyšší žalobce Zeman na začátku prosince zrušil usnesení o zastavení stíhání Babiše a Mayerové a věc vrátil k došetření. Zároveň však potvrdil zastavení stíhání Babišových rodinných příslušníků. Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze označil za nezákonné a předčasné. Našel v něm skutkové i právní chyby. Důkazní situace podle něj neodůvodňovala ani zastavení stíhání, ani podání obžaloby. Spis se vrátil dozorovému státnímu zástupci Šarochovi, který na nové rozhodnutí nemá žádnou lhůtu.

PŘEPLNĚNÉ VĚZNICE, MINISTRYNĚ BENEŠOVÁ: PROSPĚLA BY ROZUMNÁ AMNESTIE

Tuzemským věznicím by podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové odlehčila „rozumná amnestie“. Šéfka resortu spravedlnosti o ní chce diskutovat s prezidentem Milošem Zemanem, přestože ten je dlouhodobě zásadně proti. „Můžeme se samozřejmě o tom pobavit, jsem jeho poradkyně. A on diskutuje rád, takže můžeme to vrátit do hry,“ řekla v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Káznice dlouhodobě bojují s přeplněností.

Podle Benešové by mohla být amnestie udělena například za nedbalostní delikty. „Já se obávám, že právě amnestie na nedbalostní trestné činy příliš nepomůže, byť se nabízí v každém případě, jako ta nejlogičtější,“ uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník

S názorem Benešové v pořadu Otázky Václava Moravce nesouhlasila ani vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Podle ní je amnestie nárazové, nikoliv systémové řešení. „Za nedbalostní trestné činy, jsou skutečně ve výkonu trestu obvinění, kteří se dopustili jednání, které mělo zcela fatální následky v podobě několika usmrcených osob, a to budou v desítková čísla maximálně,“ upozornila.

Apelovala na co nejširší využívání peněžitých trestů. Peněžitých trestů se udílí asi 15 až 17 procent, ale stále by číslo podle ní mohlo být vyšší. „Já bych byla spokojená tak mezi 20 – 25 procenty. To já skoro považuji za strop, ale v našich podmínkách, ale možná mě to překvapí,“ uvedla s tím, že přeplněným věznicích by měla pomoci i novela, který zvýší finanční hranici pro trestný čin z 5 na 10 tisíc korun.

Tomáš Lichovník pak upozornil na problematiku tzv. kumulace trestů. „Jako problém, který vidím, je možná dobrá vůle někdy soudů při ukládání podmíněných trestů, kdy je uložen 1 podmíněný trest, pak aniž by byl proměněn třeba ten první, je uložen druhý podmíněný trest a zkumuluje se to, třeba ještě i s třetím a pak se všechny tyto podmíněné tresty promění na nepodmíněný. A ten odsouzený jde do vězení na mnoho let. Já osobně mám vůbec výhrady k jakémusi přílišnému používání podmíněných trestů, protože z mého pohledu to trest příliš není, ten odsouzený ho dost dobře nijak nepocítí, na rozdíl od peněžitého trestu?ů uvedl v pořadu.

Podle většiny zástupců justice jsou kromě alternativních trestů důležité tzv. odklony v trestním řízení, tedy co nejširší využívání alternativních řízení. Zpravidla se neuplatní stadium soudního projednání trestní věci.
Podle Benešové se ministerstvo snaží situaci s kapacitami pro vězně řešit přestavbou věznic či výstavbou nových. Ministryně však upozornila, že ač je v Národním investičním plánu počítáno s výstavbou dvou nových budov, v současnosti na ně resort nemá peníze. Primárně potřebuje postavit justiční areál v Ústí nad Labem.
Poslední amnestie exprezidenta Václava Klause vzbudila obrovské kontroverze. Počet vězňů se však dostal z necelých 23 tisíc vězněných osob na 17 tisíc.

Amnestie ke 20. výročí vzniku ČR prominula nepodmíněné tresty nebo jejich zbytky, pokud nepřevyšovaly jeden rok, lidem ve věku 75 let a starším až desetileté tresty. Prezident také s určitými výjimkami podmínečně prominul nepodmíněné tresty v délce až dvou let (u osob nejméně sedmdesátiletých až tří let). Klaus prominul i podmíněné tresty osobám starším 70 let a dále těm odsouzeným, u kterých délka trestu nepřekročila dva roky. Rovněž odpustil tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení.

Největší pozornost vyvolal článek, podle něhož bylo zastaveno stíhání trvající nejméně osm let u kauz, kde hrozil nejvýše desetiletý trest. Toto rozhodnutí ale vyvolalo kritiku, neboť se abolice týkala i hospodářských případů s miliardovými škodami, třeba částí kauz H-System nebo zmanipulovaných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky. Amnestie se celkem dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných, fakticky ale vyšlo z věznic jen 6443 lidí. Stíhání bylo zastaveno u 265 obviněných. „Největší problém byl právě v tom, že se zastavovala trestní řízení, nikoliv v tom, že se to tedy propouštěni ti, kdo byli ve výkonu trestu,“ připomněl v pořadu Tomáš Lichovník. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ÚSTAVNÍ STÍŽNOST EXSOUDCE KOZÁKA, POZBYL TALÁR

Bývalý brněnský soudce Jan Kozák podal ústavní stížnost v kauze, která jej stála talár. Dostal podmíněný trest za snahu zasáhnout do insolvenčního řízení. Vyplývá to z justičních databází. Rozhodnutí o stížnosti dosud nepadlo.
Kozák vinu od počátku popíral. Už dříve byl v důsledku obžaloby dočasně zproštěn funkce soudce. Pravomocný rozsudek pro něj znamenal konec v justici, jeho dovolání loni odmítl Nejvyšší soud. Nyní už na seznamu soudců vedeném ministerstvem spravedlnosti nefiguruje.

V dovolání Kozák uváděl, že přetrvávají pochybnosti o vině a že důkazy nejsou dostatečnou oporou pro jeho potrestání. Podle Nejvyššího soudu však bylo dokazování široké a soudy nechybovaly. Obsah ústavní stížnosti není dostupný.
Městský soud v Brně vyměřil Kozákovi za zneužití pravomoci úřední osoby 15 měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Odvolací Krajský soud v Ostravě zkrátil zkušební dobu na dva roky.

Podle obžaloby se Kozák snažil zařadit do insolvenčního řízení vedeného jiným soudcem pohledávku fyzické osoby na 450.000 korun. Termín pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení končil 31. srpna 2016, soudce se podle obžaloby spornou pohledávku snažil 7. září na podatelně soudu zařadit do běžného procesu.

Předstíral, že ji našel ve svém spisu, do kterého byla vložena omylem, a chtěl ji datovat k 31. srpnu. Podatelna to odmítla. O totéž se podle obžaloby snažil ještě 13. září v soudní kanceláři, úřednice ale pohledávku přinesla do podatelny, kde jí požadované datum znovu zpětně nedali.

Kozák podle pravomocného rozsudku jednal na popud právníka Martin Zvoníčka, jenž za účastenství ve formě návodu dostal rok vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Oba muži už dříve popřeli, že by jednali nezákonně. Kozák se hájil tím, že pochybila podatelna. Soud ale tomuto tvrzení neuvěřil.

HAMÁČKOVA ČISTKA ČSSD NA OSTRAVSKU, BEDNAŘÍK SE SOUDÍ

Je první, ale zřejmě ne poslední. Někdejší zastupitel Ostravy i městského obvodu Vítkovice, 41letý Richard Bednařík, zahájil boj za svůj návrat do ČSSD. Bednařík je jedním z téměř tří stovek Ostravanů, kterých se strana zbavila tím, že loni v září na návrh krajského předsednictva zrušila licence sedmnácti místním organizacím.

Někteří staří členové byli natolik zklamaní letitými vnitrostranickými boji o moc, že to vzdali a s ČSSD už nechtějí mít nic společného. Ale Bednařík spolu s dalšími se podle pokynů strany pokusili zaregistrovat do některé (předem určené) ze šesti zbylých ostravských organizací, jenže ty je ve stanoveném termínu odmítly přijmout, a tak jim v prosinci zaniklo členství. Někteří zvažují, zda má smysl se bránit.

„Proti nespravedlnosti je nutné bojovat. Mé vyloučení je nedůvodné a protiprávní,“ zdůvodnil svůj postup Richard Bednařík, který prostřednictvím advokáta Pavla Němce poslal na konci prosince vedení ČSSD první výzvu k nápravě situace.

Pokud mu strana do měsíce nevyhoví, půjde k soudu. „V zastoupení klienta jsem 27. prosince odeslal vedení ČSSD žádost o zjednání nápravy v případu zániku členství Ing. Richarda Bednaříka. Je to podmínka pro následné podání žaloby k soudu, něco jako předžalobní výzva,“ uvedl advokát Němec.

Reakci vedení strany se nepodařilo získat

Podle něj má nyní strana třicet dnů na to, aby situaci napravila tím, že obnoví Bednaříkovi členství „K tomu lze dospět pouze tím způsobem, že zruší rozhodnutí nástupnické místní organizace v Ostravě-Hrabůvce o tom, že Ing. Bednařík nebyl přeregistrován do této organizace, ale současně musí zrušit i rozhodnutí předsednictva ČSSD o zrušení místní organice v Ostravě-Vítkovicích, kterým došlo k pozastavení členství Ing. Bednaříka v ČSSD,“ nastínil Němec.

Advokát Pavel Němec často zastupuje vyloučené členy ČSSD. I jeho v minulosti postihlo totéž.

Redakce MF DNES chtěla znát stanovisko stranických špiček, oslovila proto předsedu ČSSD Jana Hamáčka i další členy předsednictva strany z kraje: Petra Víchu, Lubomíra Zaorálka i moravskoslezského předsedu Tomáše Hanzela.
Telefon ale nezvedl žádný z nich. A na písemnou otázku zareagoval pouze bohumínský starosta Petr Vícha. I ten se ale odpovědi vyhnul. „Nečetl jsem a nic bližšího o tom nevím, tudíž nemohu komentovat,“ napsal stručně.

Návrh, že může dostat podklady e-mailem, odmítl. „To je věc právníků a administrativy Lidového domu. Tím se opravdu nezabývám,“ argumentoval. Podle advokáta Němce má Bednařík velkou šanci, že případný soudní spor vyhraje a po něm i další ostravští exčlenové ČSSD.

„Nestojím o funkce, chci pracovat pro ČSSD“

Stejný advokát už totiž v minulých letech zastupoval okolo dvou desítek lidí z celé země vyloučených z ČSSD a většina z nich soudní spory vyhrála – včetně samotného Němce a také Bednaříka. Toho se totiž strana zbavuje už podruhé.
„Poprvé mě strana vyloučila začátkem roku 2013 kvůli smyšleným důvodům. Údajně jsem jako tehdejší předseda místní organizace ve Vítkovicích nabíral černé duše, což samozřejmě nebyla pravda. Soudy jsem vyhrál a o dva roky později jsem se díky tomu do strany vrátil,“ vzpomíná Bednařík.

Paradox podle něj je, že tehdy se ho zbavila ostravská organizace pod vedením Adama Rykaly a nyní se jej zbavila strana jako člena tábora vedeného právě Rykalou.

„Celé je to absurdní, nejsem ničí příznivec ani odpůrce. Nestojím ani o funkce, jen chci pracovat pro ČSSD. Jenže mám na věci vlastní názor, což se některým lidem ve straně nelíbí. Mrzí mě, kam až dospěl vnitrostranický boj o moc. Zvítězila ješitnost a vlastní zájmy jednotlivců, kteří místo toho, aby se snažili oslovit nové členy a voliče, tak všechny odrazují,“ dodal Bednařík.

POSTIH 170 TISÍC ZA NADMĚRNÝ ODBĚR VODY Z ŘEKY OLŠE

Pokutu 169 900 korun dostala společnost Technické služby Bukovec, s.r.o. za to, že při zasněžování sjezdovek odebrala v průběhu let 2016 až 2019 celkem 16 990 metrů krychlových povrchových vod z řeky Olše nad povolený limit. Pochybení provozovatele lyžařského areálu Kempaland Bukovec na Frýdecko-Místecku zjistili při kontrole inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ostravě.

Firma měla vodoprávním úřadem povoleno odebrat z řeky maximálně 3500 metrů krychlových měsíčně. V prosinci 2016, v prosinci 2017, v lednu a prosinci 2018 a v lednu 2019 ale tuto hranici výrazně překročila. „Nejvíce byl povolený limit překročen v prosinci 2018, kdy firma odebrala z řeky 6064 metrů krychlových navíc, tedy 73 procent nad povolenou měsíční hranici. V prosinci 2016 to bylo například 4662 metrů krychlových nad limit,“ uvedl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Pokuta byla určena výpočtem, a to ve výši 10 korun za každý metr krychlový nelegálně odebrané povrchové vody. „Podle zákona je přitom možné za tento přestupek uložit pokutu ve výši 40 korun za metr krychlový. Nicméně vzhledem k tíživým majetkovým poměrům odvolatele a tomu, že neoprávněným odběrem nedošlo k poškození životního prostředí, byly uplatněny takzvané důvody zvláštního zřetele hodné, kterými zákon umožňuje základní pokutovou sazbu za nelegální odběr snížit,“ vysvětlil Kozubek.Pokuta nabyla 16. prosince právní moci. Jana Jandová, zástupkyně tiskové mluvčí