iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Poslanci Iráku požadují odchod cizích vojsk ze země

Irácký parlament na mimořádné schůzi vyzval vládu, aby zajistila odchod všech cizích vojáků ze země. Má stáhnout i žádost o pomoc koalice vedené USA v boji proti Islámskému státu. Iráčtí poslanci se sešli kvůli pátečnímu americkému útoku, při němž u Bagdádu přišel o život velitel íránských jednotek Kuds Kásem Solejmání.

Podle iráckých poslanců není pomoc mezinárodní koalice proti IS, který v roce 2014 ovládl rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku, už potřeba, neboť „vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství,“ uvedla agentura Reuters.
Na začátku zasedání parlamentu premiér Ádil Abdal Mahdí poslancům doporučil, aby podnikli urychlené kroky k odchodu zahraničních vojáků ze země. Bude to podle něho v zájmu Iráku i Spojených států.

„I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák,“ řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.
Mahdí už dříve prohlásil, že americký útok, při kterém zemřel i člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí, za agresi vůči Iráku a masivní porušení jeho suverenity. Smrt Solejmáního a Muhandise označil premiér za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.

Koalice proti IS v neděli oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice působí 5 200 amerických vojáků. Také Severoatlantická aliance v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na níž se podílí také čeští vojáci.

Irácké ministerstvo zahraničí si dnes kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Solejmání, předvolalo velvyslance Spojených států. Takové jednání je „nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.

DO ÍRÁNU DORAZILY POZŮSTATKY SOLEJMÁNIHO, KONAJÍ SE PIETNÍ AKCE

Rakev s pozůstatky velitele elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního, který zahynul při pátečním americkém útoku v Bagdádu, byla převezena v neděli ráno z Iráku do Íránu. V zemi na jeho počest probíhají třídenní pietní akce. Vlivný generál patřil mezi jedny z nejpopulárnějších lidí v zemi. Írán hrozí USA ostrou odvetou.

Davy truchlících lidí v černém se sešly ve městě Ahváz na jihozápadě Íránu, kam byly převezeny rakve s pozůstatky Solejmáního a Abú Mahdího Muhandise, který rovněž zemřel při pátečním útoku a který byl zástupcem velitele vlivných iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF) podporovaných Íránem.

O Ahváz íránská a irácká armáda sváděly tvrdé boje za války mezi těmito dvěma zeměmi v 80. letech minulého století. Podle íránských médií se právě tehdy poprvé osvědčily Solejmáního vojenské schopnosti. Ještě v neděli má být generálovo tělo převezeno do šíitského posvátného města Mašhad na severovýchodě země, odtud v pondělí do Teheránu a v úterý pak do Kermánu.

Americká televize CNN připomíná, že zatímco pro Spojené státy je Solejmání terorista, mnoho Íránců ho považuje za hrdinu. Nicméně mezi některými lidmi panuji obavy z možné války s velmocí, jakou jsou USA. PMF uvedly, že íránské úřady provedou testy DNA všech obětí atentátu. Muhandisovy pozůstatky budou po testech DNA převezeny do iráckého Nadžafu, jednoho z šíitských posvátných měst.

Íránští poslanci na v neděli začínající schůzi parlamentu přišli oblečení v černých košilích a vykřikovali protiamerická hesla. Nákupní centra zůstanou v pondělí, posledním dnu třídenního smutku vyhlášeného v Íránu i Iráku zavřená.
Univerzita v Teheránu přesunula termíny zkoušek.

Konzervativní generál Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.

Generál, který byl v posledních letech velkou hvězdou s obrovským množstvím sledujících na Instagramu, byl v Íránu velmi populární. V průzkumu z roku 2018 mu důvěřovalo na 83 procent dotázaných, umístil se i před prezidentem Hasanem Rúháním či ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem.

Nejasná podoba íránské odvety

Írán za jeho smrt slibuje Američanům tvrdou pomstu. Agentura AP napsala, že není jasné, kdy Teherán odvetu podnikne a jakou bude mít podobu, je prý však pravděpodobné, že přijde až po skončení třídenního smutku vyhlášeného v Iráku i Íránu. Pozornost se zaměřuje především na Irák, kde Teherán a Washington od invaze v čele s Američany z roku 2003 soupeří o vliv.

Američané sťali Íránu architekta zástupných válek a hvězdu Instagramu

Jedna z Íránem podporovaných milicí působících v Iráku vyzvala příslušníky iráckých bezpečnostních sil, aby se od dnešního večera nepřibližovali do vzdálenosti menší než jeden kilometr od základen využívaných Američany. Nicméně američtí vojáci na vojenských stanovištích působí vždy s iráckými kolegy.

Irácká vláda, která je blízkým spojencem Íránu, americký úder proti Solejmánímu odsoudila jako útok na svoji suverenitu. Čelí nátlaku, aby ze země vypověděla 5 200 amerických vojáků, kteří tam pomáhají zabránit obrození Islámského státu.
Násilná smrt jednoho z nejvlivnějších mužů íránského režimu prohloubila už tak velké napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které si v posledních měsících vyměňovaly útoky a výhrůžky. Americký prezident Donald Trump v sobotu na twitteru napsal, že po případné odvetě ze strany Teheránu má Washington seznam 52 íránských cílů, na které může „velmi rychle a velmi tvrdě“ zaútočit.

BABIŠ: EVROPA BY MĚLA VYZVAT USA A ÍRÁN, ABY NEESKALOVALA

Premiér Andrej Babiš se domnívá, že by se Evropa měla více zapojit do urovnání konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, který eskaloval poté, co USA zabily v iráckém hlavním městě Bagdádu velitele íránských elitních jednotek Quds Kásima Sulejmáního. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že původce útoku čeká tvrdá odveta.

Evropa by měla skutečně vyzvat Spojené státy i Írán, aby situace neeskalovala. Měli bychom se více angažovat jako Evropané,“ prohlásil Babiš po tradičním novoročním obědě premiéra s prezidentem.

V první reakci označil tento týden Babiš akci Američanů za odvetu. „Jednotky řízené a podporované Iránem se v uplynulých týdnech podílely na útocích na americké cíle,“ uvedl. Spojené státy by však podle něj měly svoje kroky patřičně komunikovat a světu i spojencům je vysvětlit.

„USA jsou náš spojenec v rámci NATO, ale tato záležitost se NATO přímo netýká. Doufám že akce neprohloubí destabilizaci blízkovýchodního regionu a nebude dále eskalovat,“ dodal.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka je nyní nejdůležitější bezpečnost vyslaných českých pracovníků v Iráku, včetně diplomatické mise, vojáků a policistů. „Letecké údery USA v Iráku vnímám jako mimořádný krok v komplikované situaci,“ uvedl. Cílené zabití armádního důstojníka podle něj nezůstane bez odezvy. Ohroženy jsou podle Petříčka mimo jiné i úspěchy v boji proti takzvanému Islámskému státu a mezinárodnímu terorismu jako takovému.

TRUMP VARUJE: POKUD ZAÚTOČÍTE NA ÚSA, ODVETA BUDE RYCHLÁ A TVRDÁ

Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. Napsal to americký prezident Donald Trump, podle kterého v případě íránské akce USA zareagují „velmi rychle a velmi tvrdě“.

Vlivný íránský generál Solejmání v pátek zahynul při americkém útoku nedaleko iráckého hlavního města Bagdádu.

Íránci podle šéfa Bílého domu „hovoří velmi směle“ o pomstě za smrt Solejmáního, který byl „jejich teroristickým vůdcem“ a „právě zabil jednoho Američana a zranil mnoho dalších, nemluvě o všech těch lidech, které zabil během svého života, včetně stovek íránských demonstrantů“.

Podle Trumpa Solejmání „už útočil na naše velvyslanectví a připravoval se na další údery na jiných místech“.
Podle amerického prezidenta dělá Teherán mnoho let jen problémy. „Budiž toto VAROVÁNÍM, že když Írán zaútočí na Američany nebo americký majetek, vytipovali jsme 52 íránských míst,“ uvedl Trump na twitteru. Některé z vytipovaných cílů jsou podle něj velmi důležité pro Írán a íránskou kulturu. „Tyto cíle a Írán samotný zasáhneme velmi rychle a velmi tvrdě. USA si nenechají líbit žádné další hrozby,“ dodal Trump.

Počet cílů podle Trumpa odkazuje na 52 rukojmích, které drželi íránští radikální studenti po propuštěních 14 z původních 66 zajatců na americkém velvyslanectví v Teheránu v letech 1979 až 1981. Všichni rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí výměnou za uvolnění íránských kont a další ústupky.

Představitel íránských revolučních gard v sobotu uvedl, že Írán bude Američany trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah.
Americký Kongres mezitím dostal z Bílého domu formální oznámení o pátečním útoku na Solejmáního. Zákon z roku 1973 vyžaduje, aby americká administrativa zákonodárce informovala do 48 hodin o zapojení ozbrojených složek do vojenské akce.

Zabití Solejmáního je válka. Odplata bude tvrdá, řekl íránský diplomat

Formální oznámení by mělo obsahovat podrobnosti o pátečním útoku, podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové ale Bílý dům celý text označil za tajný. Rozhodnutí zprávu utajit označila Pelosiová za „krajně neobvyklé“. Vládní oznámení přitom podle ní vyvolává více otázek, než dává odpovědí.

Útok na Solejmáního Pelosiová znovu označila za „provokativní“ a „nepřiměřenou“ a řekla, že jsou kvůli útoku američtí občané, vojáci a jejich spojenci v nebezpečí.

Solejmání velel oddílům Kuds, které jsou složkou íránských revolučních gard odpovědnou za operace mimo Írán. Některé zdroje Solejmáního označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu. Spolu s ním zemřel v pátek zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a další lidé. Podle USA připravoval Solejmání útoky na americké diplomaty a vojáky na iráckém území.

Mezinárodní koalice bojují proti teroristické organizaci Islámský stát, v jejímž čele Spojené státy stojí, mezitím potvrdila dva sobotní útoky na irácké základny se spojeneckými vojáky. Žádný voják zranění neutrpěl, podle prohlášení ale nelze vyloučit, že zranění utrpěli místní obyvatelé. Terčem útoků se podle prohlášení staly základna v Bagdádu a letecká základna Balad.

VÝHRŮŽKY SMRTÍ VYZNAVAČŮM ISLÁMU

Výhrůžky smrtí vyznavačům islámu, které neznámý pachatel nasprejoval v pátek na zeď brněnské mešity, odsoudil premiér Andrej Babiš. Považuje to za nepřijatelné, jak uvedl na svém twitterovém účtu. Případem se zabývá policie, což Babiš vítá.

Na zdi brněnské mešity se objevil doslovně nápis: „Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme“.

„Výhrůžky smrtí komukoliv jsou pro mě osobně nepřijatelné, daleko za hranou odlišného názoru či víry a je správně, že případ začala okamžitě vyšetřovat Policie ČR,“ napsal Babiš na Twitteru. za kterou děkuju. Výhrůžky smrtí komukoliv jsou pro mě osobně nepřijatelné, daleko za hranou odlišného názoru či víry a je správně, že případ začala okamžitě vyšetřovat Policie ČR.

V české Ústavě je zakotveno právo na svobodu vyznání. Po pachateli zatím policisté pátrají, případ vyšetřují jako poškození cizí věci. Mešita ve Vídeňské ulici, jediná v Brně, se stala terčem anonymního útoku v minulosti již několikrát. Předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muníb Hasan Alravi (Muneeb Hassan Alrawi) řekl, že útok na mešitu přichází po delší době klidu.

„Policii jsme to oznámili, jakmile jsme to zjistili. Bereme to vážně jako přímou výhrůžku, není to anonymní výkřik na internetu. Je potřeba to vnímat i ve světle útoků na mešity ve světě a celkově, řekl bych, tíživé nálady a atmosféry v Česku,“ uvedl Alravi.

V minulosti kromě nenávistných nápisů a vytlučených oken vandalové položili před dveře mešity v roce 2016 tašku s prasečí hlavou, což je pro muslimy nečisté maso.

V témže roce se zde sešlo také asi 100 odpůrců islámu pod vedením Martina Konvičky, jedli zde vepřové a pili alkohol. Muslimové tehdy kvůli obavám z dalších útoků nainstalovali na objekt bezpečnostní kameru, která je dosud funkční.
V Brně někdo posprejoval mešitu, šiřitelům islámu hrozí zabitím

Mešita v Brně se otevřela v roce 1998 a muslimové se zde pravidelně scházejí k modlitbám. Už před otevřením vyvolala protesty. Islámská nadace v Brně původně chtěla i věžičku symbolizující minaret, ale po protestech ustoupila. Nade dveřmi je tak jen zelená mozaika s náboženským textem.

Útoky na mešitu se objevovaly zejména po roce 2015, kdy vrcholila migrační krize a do Evropy proudily statisíce uprchlíků. Nynější případ se stal v době zvýšeného mezinárodního napětí po americkém útoku a zabití íránského generála Kásema Solejmáního.

BABIŠ: PREZIDENT ZEMAN V DOBRÉ KONDICI, PŘIBRAL 6 KILO

Jako „příjemný rodinný oběd“ zhodnotil premiér Andrej Babiš setkání s prezidentem Milošem Zemanem. „Pan prezident je ve skvělé formě, přibral šest kilo. Je pyšný, že se mu vrátila dvojitá brada, lépe chodí,“ řekl Babiš po novoročním obědě v Lánech. Poprvé se ho kromě manželek účastnily i děti politiků. Zemanova dcera Kateřina a Babišova dcera Vivien a syn Frederik.

Právě proto, že se oběda zúčastnily i děti, dominovala rodinná agenda. „My jsme se hlavně bavili o našich dětech, jak studují,“ řekl Babiš. Překvapilo ho prý, že jeho děti akceptovaly, že pojedou na oběd se Zemanem.

Babišová zářila na obědě v Lánech ve fuchsiové, Zemanová v trendy modré

„Spíš jsem si myslel, že budou mít trému. Domluvili jsme se, že někdy v létě přijdeme zase celá rodina, navštívíme oboru,“ uved Babiš. Prezidentovi přinesl jako dar velký katalog koňaků. Zemanově dceři Kateřině, která měla narozeniny na Nový rok, nepřinesl nic.

„Na to jsme nějakým způsobem asi zapomněli,“ uvedl premiér. I se svou rodinou se zapsal do pamětní knihy lánského zámku. „Nemáme žádné problémy, a proto se můžeme usmívat,“ poznamenal prezident Zeman při společném obědě.

Menu v Lánech: Paštika z kachních jater na portském víně, Candát pečený na másle se zámeckými bramboram. Citronový a malinový sorbet s jahodami

„Jedou si omrknout Lány. To je důležité, aby se tam dětem líbilo,“ glosoval bývalý premiér Mirek Topolánek na Twitteru to, že Babiš přijel za Zemanem i s dětmi. Topolánek tím nepřímo naznačuje, že se současný premiér bude snažit stát příštím prezidentem, i když to Babiš zatím odmítá.

Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka tvořila menu novoročního oběda paštika z kachních jater na portském víně a candát pečený na másle se zámeckými bramborami. Menu uzavřel citronový a malinový sorbet s jahodami.
Premiérova výzva USA i Íránu ke zdrženlivosti. Na politiku došlo spíše okrajově. „Evropa by měla skutečně vyzvat Spojené státy i Írán, aby situace neeskalovala. Měli bychom se více angažovat jako Evropané,“ prohlásil Babiš.

Vztahy USA a Íránu eskalovaly, když Američané tento týden zabili v Bagdádu velitele íránských elitních jednotek Quds Kásima Sulejmáního. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že původce útoku čeká tvrdá odveta.
Prezident s předsedou vlády na novoročním obědě zpravidla mluví o společenských záležitostech a plánech na nadcházející rok. Zeman měl v neděli šanci Babišovi osobně říci to, o čem mluvil už ve svém vánočním projevu, a to kteří ministři by podle něj měli přidat.

„Věřím, že nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová přispěje k tomu, aby se soudní jednání zrychlilo.Věřím, že paní ministryně místního rozvoje Klára Dostálová předloží návrh nového stavebního zákona. Chceme-li překonat bytovou krizi, pak zrychlení stavebního řízení je nutnou, i když nikoliv jedinou podmínkou. Pokud jde o výstavbu dopravní sítě, věřím, že nový ministr dopravy pan Kremlík rovněž přispěje k tomu, aby například dálnice se nepřipravovala 13 let,“ vyjmenoval své výhrady prezident.

Pomalu se staví? Snažíme se to změnit, jde to ztěžka, řekl Babiš

S prezidentem mluvil o tom, proč tak dlouho v Česku trvá stavební řízení. Premiér se kvůli tomu chystá navštívit Ředitelství silnic a dálnic. „Bohužel legislativa, kterou máme, práva jednotlivých organizací, které se specializují na to, abychom u nás nestavěli dálnice, jsou takové, jaké jsou. Snažíme se to změnit, ale jde to ztěžka,“ řekl premiér. Klíčová v tomto roce podle něj bude rekodifikace stavebního práva.

Premiér se také v Lánech zastal Benešové. „Myslím, že paní Benešová dělá výběrové řízení na jednotlivé posty soudů transparentně,“ řekl Babiš.„Probrali jsme také rozpočet, který podle mého názoru dopadl velice dobře,“ řekl Babiš. Ministryně financí za ANO Alena Schillerová v pátek oznámila, že rozpočet za rok 2019 skončil schodkem 28,5 miliardy korun.

JOHANSONŮV RASPUTIN HLEDÁ DO TÝMU PODIVÍNY

Dominic Cummings, hlavní poradce britského premiéra Borise Johnsona, shání do svého týmu podivíny a lidi, kteří nikam nezapadají. V příspěvku na svém blogu napsal, že cílem náboru nových zaměstnanců je udělat z něj do roka veskrze zbytečného muže. Cummings stojí za úspěšnou kampaní za odchod Británie z EU.

Hlavní poradce britského premiéra Borise Johnsona, Dominic Cummings, který stál za úspěšnou brexitou kampaní i úspěchem konzervativců v prosincových parlamentních volbách. (16. prosince 2019) | foto: Reuters
Ve službách britského státu podle Cummingse pracuje mnoho skvělých lidí.

„Existují ale také hluboké problémy v jádru toho, jak činí britský stát svá rozhodnutí,“ uvedl muž, který je považován za hlavního Johnsonova brexitového stratéga a architekta úspěchu konzervativců v prosincových parlamentních volbách. Úřad britského premiéra chce podle něj přijmout „neobvyklou skupinu lidí s různými schopnostmi“.

Změny v britské státní správě budou muset podle Cummingse nastat mimo jiné kvůli chystanému odchodu Británie z EU, který bude vyžadovat „mnoho velkých změn v politice a ve struktuře rozhodování“.

Nová vláda premiéra Borise Johnsona, která disponuje v Dolní sněmovně parlamentu pohodlnou většinou, si bude moci při úsilí o rychlý pokrok při řešení problémů dovolit „krátkodobou neoblíbenost“, zdůraznil Johnsonův poradce.
Britská vláda chce podle Cummingse přijmout především datové analytiky, softwarové vývojáře, ekonomy, projektové manažery či odborníky na komunikaci, ale i „podivíny a lidi, kteří nikam nezapadají a kteří mají zvláštní schopnosti“. „Potřebujeme opravdu divoké karty, umělce, lidi, kteří nikdy nechodili na univerzitu a probojovali si svou cestu z odpudivých špinavých děr,“ napsal Cummings.

V současnosti podle premiérova poradce nemají v Downing Street k dispozici dostatek odborníků, kteří by Johnsonovi a jeho ministrům poskytovali rady. „To se musí rychle změnit, abychom mohli řádně sloužit veřejnosti,“ napsal Cummings.

Johnsonův hlavní poradce shání také někoho na pozici svého osobního asistenta. Uchazečům slibuje zajímavou práci, upozorňuje ale i na nevýhody: „Nebudete moci chodit přes týden večer na rande, budete muset obětovat řadu víkendů - a upřímně bude těžké mít vůbec přítele či přítelkyni. Bude to vyčerpávající, ale zajímavé.“Cummings má pověst brilantního politického stratéga, ale také bezskrupulózního manipulátora, který se neštítí špinavých triků a svými oponenty okázale pohrdá.

List The New York Times ho popsal jako „Johnsonova Rasputina“. Někdejší premiér David Cameron ho označil za „kariérního psychopata“, další expremiér John Major zase za „politického anarchistu“, kterému vůbec nezáleží na budoucnosti Konzervativní strany. Major doporučil Johnsonovi, aby se Cummingse urychleně zbavil.

NETANJAHU: IZRAEL JADERNOU MOCNOSTÍ, PAK TO VZDAL ZPĚT

Izraelský premiérovi Benjamin Netanjahu se v projevu na zasedání vlády přeřekl a označil svoji zemi za jadernou velmoc. Pak se s rozpačitým úsměvem opravil, uvedla agentura Reuters. O Izraeli se dlouhodobě spekuluje, že vlastní jaderné zbraně. Jeho přeřeknutí vyvolalo velkou pozornost na sociálních sítích.

Netanjahu v nedělním proslovu před ministry mluvil o smlouvě, kterou jeho země před několika dny uzavřela s Řeckem a Kyprem ohledně podmořského plynovodu. „Tento projekt je významný kvůli tomu, že se z Izraele stává jaderná mocnost,“ řekl Netanjahu, ale vzápětí se opravil na správné „energetická mocnost“.

Přeřeknutí klíčového izraelského politika se rychle rozšířilo po sociálních sítích.

Izrael nikdy oficiálně nepotvrdil, ani nepopřel, zda vlastní jaderné zbraně. Už desítky let se drží této politiky nejednoznačnosti. Netanjahu bude v březnových parlamentních volbách bojovat o svůj další osud v politice. Voliči v Izraeli půjdou hlasovat potřetí za dvanáct měsíců. V listopadu byl obviněn z podvodu, zneužití důvěry a korupce. Jakékoliv provinění popírá.