iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Šaroch po Bradáčové a NSZ Zemanovi šetří Babiše

Výtky Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze vůči dozorujícímu žalobci Jaroslavu Šarochovi v kauze Čapí hnízdo byly souladné s rozhodnutím nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o pokračování trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové. V pořadu ČT to uvedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Reagovala tak na výtku ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), která nejprve poznamenala, že VSZ pravděpodobně při dohledu selhalo a nezjistilo závady, které konstatoval nejvyšší žalobce.

„Provedli jsme dvě dohledové prověrky a dozorovému státnímu zástupci jsme vytýkali podobné věci, které vytýkal pan nejvyšší státní zástupce,“ řekla Bradáčová. Benešová podle ní nemohla logicky výsledky dohledové prověrky vidět. „Vyplynulo z toho i naše stanovisko pro nejvyššího státního zástupce, které bylo souladné s jeho výrokem. Navrhovali jsme, aby takto rozhodl, protože hlavní podstata byla v tom, že výrok v zastavovacím usnesení a jeho odůvodnění neodpovídalo dokazování ve spise, na to jsme upozorňovali i v rámci dohledových prověrek,“ dodala Bradáčová.

Benešová zprvu uvedla, že vrchní státní zástupkyně měla výhrady k délce trestního stíhání v kauze, ne však k samotné podstatě. „Jak je možné, že to prošlo dohledem a nebyly zjištěny závady, které teď konstatoval nejvyšší státní zástupce?“ tázala se Bradáčové. Řekla také, že VSZ asi selhalo. Poté, co vrchní státní zástupkyně osvětlila postup VSZ, ministryně poznamenala, že spis nezná a nebude se přít a že informace o výtkách VSZ vůči Šarochovi nebyly medializovány.
Hosté dnešních OVM Foto: OVM

Nejvyšší žalobce Zeman na začátku prosince zrušil usnesení o zastavení stíhání Babiše a Mayerové a věc vrátil k došetření. Zároveň však potvrdil zastavení stíhání Babišových rodinných příslušníků. Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze označil za nezákonné a předčasné. Našel v něm skutkové i právní chyby. Důkazní situace podle něj neodůvodňovala ani zastavení stíhání, ani podání obžaloby.

Spis se vrátil dozorovému státnímu zástupci Šarochovi, který na nové rozhodnutí nemá žádnou lhůtu. Benešová dnes řekla, že to považuje za neobvyklé a že pokud by byla nejvyšší státní zástupkyní, lhůtu by určitě dala. Naopak podle Bradáčové není v poslední době běžné, že by nejvyšší žalobce při zrušeném rozhodnutí stanovil lhůtu. VSZ v Praze dohlédne, aby nedošlo k průtahům, dodala Bradáčová.

Policie i Šaroch musí respektovat Zemanův právní názor, podle nějž je mimo jiné nutné důkladněji vyhodnotit evropskou legislativu a navazující judikaturu, stejně jako otázku zavinění Babiše a Mayerové, která podepsala žádost o dotaci pro Farmu Čapí hnízdo.

Podstatou případu je to, že Farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na niž by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost pod Agrofert vrátila. Babiš vlastnil holding do předloňského února, pak jej vložil do svěřenských fondů. Babiš dlouhodobě obvinění odmítá.

NOVÝM PŘEDSEDOU NS JUDr. FREMR? DNES V HAAGU

Nástupcem soudce Jiřího Malenovského u Soudního dvora Evropské unie by se mohl stát Jan Passer, který nyní působí v Tribunálu Soudního dvora EU. Passera navrhla komise, v níž zasedali předsedové vrcholných českých soudů, řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) serveru Info.cz. Benešová potvrdila, že pokud bude současný předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal novým ústavním soudcem, navrhne prezidentovi na jeho místo Roberta Fremra, současného prvního místopředsedu Mezinárodního trestního soudu (ICC).

„Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený. Neznám lepšího, kdo by justici rozuměl tak jako on,“ zdůvodnila svůj výběr Benešová.

Fremrovu nominaci do čela NS považuje za dobrý krok i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Považuji doktora Fremra za velkou kapacitu trestního práva a souhlasím s tím, že je to velmi noblesní člověk s veškerou výbavou pro tuto funkci,“ uvedla dnes Bradáčová v České televizi. Připomněla, že předseda NS je významná postava při sjednocování judikatury.

O Fremrových kvalitách je přesvědčený i ústavní soudce a někdejší prezident Soudcovské unie ČR Tomáš Lichovník. „Pan doktor Fremr by byl chloubou každého soudu,“ řekl Lichovník v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Bývalý soudce českého Ústavního soudu Malenovský je soudcem Soudního dvora EU od května 2004. Letos v říjnu hodlá ve funkci skončit. Loni na podzim proto vypsalo ministerstvo spravedlnosti výběrové řízení na Malenovského nástupce. „Komise, v níž zasedali všichni předsedové vrcholných soudů, vybrala Jana M. Passera. Byla tam jednotná shoda,“ řekla Benešová webu Info.cz.

Passer působil v letech 2005 až 2016 jako soudce Nejvyššího správního soudu a byl i právním poradcem na ministerstvu spravedlnosti. Od září 2016 je soudcem Tribunálu Soudního dvora EU. Pokud se stane nástupcem Malenovského, vypíše ministerstvo podle Benešové na Passerovo místo v Tribunálu výběrové řízení.

Soudní dvůr EU sídlí v Lucemburku a ve spolupráci se soudy členských států dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Soudci jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let. Žádost o souhlas se jmenování Šámala ústavním soudcem předložil prezident Miloš Zeman Senátu krátce před loňskými Vánoci. Fremrovi vyprší mandát u Mezinárodního trestního soudu v Haagu příští rok v březnu.

VSZ BRADÁČOVÁ POSLALA DO VĚZNICE V TEPLICÍCH KONTROLU, MSTÍ SE RATHOVI?

Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) vykonalo v listopadu minulého roku kontrolu podmínek, za nichž vykonává trest odnětí svobody v teplické věznici David Rath. Kontrolu, která měla zjistit údajně závažné porušení zákona o výkonu trestu, potvrdili České justici advokát Ratha Adam Černý i ředitel Vazební věznice v Teplicích Petr Blažek.
„Mohu potvrdit, že u mého klienta proběhla ve věznici kontrola dvou státních zástupkyň, iniciovaná doktorkou Bradáčovou,“ sdělil na dotaz České justice advokát Černý. Státní zástupkyně měly věznici vytknout, že Rathovi povolila místo erární použít vlastní zdravotní matraci a že měl nosit místo standardního oblečení džíny. „Zdravotní matraci měl přitom doktor Rath na výslovné doporučení od lékaře specialisty,“ uvedl k tomu Černý.

„Mohu potvrdit, že státní zástupce pověřený touto agendou vykonal v teplické věznici prověrku ve smyslu toho, zda Vězeňská služba dodržuje právní předpisy i ve vztahu k odsouzenému doktoru Davidu Rathovi, a shledal tam pochybení,“ uvedla Lenka Bradáčová v neděli v OVM. Výsledky kontroly nechtěla komentovat, protože se přijímají další opatření.
Podle informací České justice měly státní zástupkyně dokonce vedení teplické věznice sdělit, že povolení Rathovi používat zdravotní matraci vyhodnotily jako možné trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Státní zástupci všech krajských státních zastupitelství provádějí pravidelné prověrky a potom prověrky ad hoc v případě, že se dozvědí, že ve věznici dochází k porušování právních předpisů,“ řekla dále Bradáčová. Netýká se to podle ní jen věznice v Teplicích. Pokud dozorový státní zástupce shledá pochybení, které by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu, ať už maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo zneužití pravomoci úřední osoby, předá poznatek trestnímu specialistovi, který je situaci povinen prověřit, dodala vrchní státní zástupkyně.

Státní zastupitelství má podle zákona kompetenci vykonávat dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda. Toto ustanovení je ovšem koncipováno spíše pro předcházení situacím, kdy by taková osoba mohla být vystavena šikaně, ponižujícímu zacházení či jsou mu odpírána jeho práva.
Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce i jeho metodika přitom stanoví, že předmětem dozoru státního zastupitelství není „vhodnost či účelnost postupu“ věznice či jiného zařízení podle tohoto zákona. Leda by státní zastupitelství vyhodnotilo použití zdravotní matrace na doporučení lékaře jako tzv. mimořádnou událost, pod kterou pokyn podřazuje i „závažné porušení povinností ze strany zaměstnanců Vězeňské služby, jako například protekce, korupce nebo užití neoprávněného násilí nebo tělesných trestů“.

Ředitel teplické věznice Petr Blažek České justici pouze sdělil, že kontrola proběhla, ale s ohledem na to, že se týkala konkrétní osoby, odmítl sdělit podrobnosti. Uvedl pouze, že nebyl dosud seznámen s jejími závěry. Na ty dosud čeká i ministerstvo spravedlnosti.

David Rath přitom není jediný český vězeň, na něhož se zaměřilo minulý rok přísné oko VSZ v Praze. Na jeho podnět měla být totiž podle informací České justice vykonána i poslední kontrola podmínek výkonu trestu Marka Dalíka ve znojemské věznici, o kterých pak některá média informovala jako o nadstandardních. Petr Dimun, ceskajustice.cz

HEREČKA McGOWANOVÁ: NEZABÍJEJTE NÁS

Americká herečka Rose McGowanová, která stála u zrodu kampaně #MeToo, se stala terčem kritiky kvůli svému pátečnímu tweetu, v němž se omluvila Íráncům za eskalující americkou intervenci v regionu. Zároveň je prosila, aby Američany nezabíjeli. V sobotu se po vlně kritiky ozvala znovu. Napsala, že byla vyděšená a chtěla pouze zabránit násilí.

„Drahý Íráne, Spojené státy zostudily tvou zemi, tvou vlajku, tvé lidi. 52 % z nás se pokorně omlouvá. Chceme mír pro tvůj národ. Jsme rukojmí teroristického režimu. Nevíme, jak uniknout. Prosím, nezabíjejte nás,“ vzkázala v pátek McGowanová na Twitteru a příspěvek doplnila upravenou íránskou vlajkou.

„Neupřednostňuji Írán před Amerikou. Chci lepší Ameriku,“ řekla později herečka pro agenturu AP.

Páteční tweet na sociálních sítích vyvolal pozdvižení. Někteří lidé McGowanové navrhovali, aby se do Íránu odstěhovala. „Jsi zrádkyně,“ častoval herečku jeden z komentujících. Ačkoliv převažují spíše negativní reakce, najdou se i slova podpory. „Je to odvážné tvrzení. Líbí se mi, co jsi napsala,“ objevilo se pod tweetem.

Ale už v sobotu se McGowanová pokusila své názory zmírnit.

„Dobře, tak jsem se vyděsila, protože nám možná hrozí válka. Někdy je v pořádku vyděsit ty u moci. Je to naše právo. Tolik statečných vojáků za to bojovalo. To je demokracie. Nechci, aby další američtí vojáci umírali,“ napsala herečka.
Přiznala, že její tweet byl neobvyklý. McGowanová zároveň nevěří žádné vládě, americké ani íránské, svěřila se agentuře AP.

McGowanovou proslavila třeba role ve filmu Vřískot. Čeští diváci ji také mohou znát jako jednu z postav seriálu Čarodějky. Byla ale především jednou z prvních žen, která obvinila hollywoodského producenta Harveye Weinsteina ze sexuálního obtěžování. Stala se tak tváří kampaně #MeToo. Ta se snaží na problémy obtěžování poukazovat.

Solejmáního jsme měli zlikvidovat už dávno, prohlásil Donald Trump

Twitterový účet McGowanové si užívá velké pozornosti. V současnosti ho sleduje skoro 900 tisíc lidí. Herečka často komentuje politiku a opakovaně kritizovala třeba amerického prezidenta Trumpa. Například prohlásila, že by nikdy nevolila Republikány.

Pentagon posílá další 3 tisíce vojáků na Blízký východ

Kvůli zvýšenému ohrožení v regionu po zabití íránského generála Kásema Solejmáního Pentagon v pátek schválil vyslání dalších zhruba 3 000 vojáků na Blízký východ.

Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek. Byl na americkém seznamu teroristů. Spolu se Solejmáním zemřeli další vlivní lidé včetně zástupce velitele íránských milicí Abú Mahdí Muhandise.

Řada Iráčanů kritizuje Spojené státy za to, že v pátek provedly atentát na Solejmáního na území jejich země. Obávají se toho, že Blízký východ čeká další válka. Společnost je rozdělena a Solejmání měl množství příznivců i odpůrců. Jeho smrt podle íránského diplomata Madžída Tachta Ravančího znamená válku a odplata bude tvrdá.

V USA PROTESTUJÍ PROTI ROZKAZU TRUMPA, VÁLEČNÝM INTERVENCÍM

Protiváleční aktivisté se ve Washingtonu a dalších amerických městech sešli na demonstracích, při nichž odsoudili rozkaz prezidenta Donalda Trumpa nařizující zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního. Vyjadřovali též nesouhlas s vysláním dodatečných 3 000 amerických vojáků na Blízký východ, informovala agentura Reuters.

„Žádná spravedlnost, žádný mír, Spojené státy pryč z Blízkého východu,“ skandovaly stovky demonstrantů před Bílým domem. Někteří přitom nesli transparenty s nápisy „Ne sankcím a válce s Íránem“ či „Američtí vojáci pryč z Iráku“. Manifestace skončila u nedaleké budovy Trumpova mezinárodního hotelu. Podobné protesty se odehrály také v New Yorku, Chicagu a dalších amerických městech.

Mezi řečníky na washingtonské demonstraci byla herečka a aktivistka Jane Fondová, která byla loni zatčena během demonstrace za boj proti změnám klimatu na schodišti budovy Kongresu.

„Mladí lidé zde by měli vědět, že všechny války vedené od doby, kdy jste se narodili, byly vedeny kvůli ropě,“ řekla davu 82letá Fondová. „Už nesmíme ztrácet životy, zabíjet lidi a ničit životní prostředí kvůli ropě,“ dodala. Solejmáního, který byl podle Reuters považován za druhého nejvlivnějšího muže Íránu, zasáhl v pátek americký bezpilotní letoun na bagdádském letišti. Stalo se tak v době již tak silně napjatých vztahů mezi Washingtonem a Teheránem.

Průzkumy veřejného mínění uvádějí, že Američané jsou obecně proti intervencím své armády v zámoří. Podle průzkumu provedeného loni think-tankem Chicagská rada pro globální záležitosti (CCGA) pouze 27 procent Američanů věří, že vojenské intervence činí Spojené státy bezpečnějšími. Téměř polovina respondentů je názoru, že bezpečnost naopak snižují.

V ITÁLII DO SKUPINY TURISTŮ NĚMECKA VJELO AUTO, 6 MRTVÝCH

V noci na neděli na severu Itálie vjelo auto do skupiny německých turistů. Šest lidí zahynulo, několik dalších utrpělo vážná zranění. Většina obětí byla ze Severního Porýní-Vestfálska. Řidič zatkla řidiče. Měl v krvi 1,97 promile alkoholu.
Do skupiny turistů v Itálii vjelo auto. Zahynulo šest lidí, zřejmě Němců | (0:45) | video: AP

Osobní automobil vjel do skupiny sedmnácti lidí v neděli kolem 1:00 v obci Lutago v regionu Tridentsko-Horní Adiže na severovýchodě Itálie. Šest lidí srážku nepřežilo. Oběťmi jsou mladí lidé ve věku 20 až 25 let, kteří se pravděpodobně vraceli z diskotéky do svého ubytování. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění, z toho čtyři vážná. Jeden zraněný byl helikoptérou převezen do nemocnice v rakouském městě Innsbruck.

Podle italské stanice Rai zasahovalo na místě neštěstí 160 záchranářů.

Do nemocnice byl převezen také řidič. Italská agentura ANSA s odvoláním na policii uvedla, že byl zatčen, neboť měl v krvi 1,97 promile alkoholu. Nejvyšší povolená hranice je v Itálii 0,5 promile. Police zároveň podle agentury AP vyloučila možnost, že se jednalo o teroristický čin.

Většina obětí byla ze Severního Porýní-Vestfálska, uvedl dnes na Twitteru premiér této spolkové země Armin Laschet. „Strašlivé neštěstí nás ohromně zarmoutilo. Prozatím musíme vycházet z toho, že většina obětí pocházela ze Severního Porýní-Vestfálska,“ uvedl.

Alpská oblast, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic s Rakouskem a je oblíbená u milovníků zimních sportů. Místem nehody byla hlavní třída, kde je množství hotelů a penzionů a také autobusová zastávka. Podle DPA se už několikrát objevily stížnosti, že místem jezdí auta příliš rychle.

V PAŘÍŽI TERORISTA OSLAVOVAL ALLÁHA

Útočník, který v pátek ve městě Villejuif jižně od Paříže zabil nožem člověka a další dva zranil, při činu provolával Alláhu akbar (arabsky Bůh je veliký), uvedly úřady. Případ si v sobotu převzala protiteroristická prokuratura, není proto už vyšetřován jako běžný trestný čin. Policie útočníka zastřelila.

Nejméně jednu oběť a několik zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Villejuif jižně od Paříže, kde muž v parku napadal nožem kolemjdoucí. Policisté nyní na místě činu vyšetřují okolnosti útoku. (3. ledna 2020) | foto: Reuters
Muž v pátek napadal nožem kolemjdoucí v parku ve Villejuif za pokřiků „Alláhu akbar“, uvedla prokurátorka Laure Beccuauová na tiskové konferenci.

Nathan C., který zabil jednoho muže a vážně poranil dvě ženy, nejdřív ušetřil prvního kolemjdoucího, který řekl, že je muslim a dokázal odříkat modlitbu.

Poté útočník páchal „extrémní násilí“ s „extrémním odhodláním“, řekla Beccuauová.

Zraněné ženy mezitím už byly propuštěny z nemocnice. Muž byl do května pod dohledem psychiatrů a v červnu léčbu ukončil. Podle jeho matky na něj psychiatři dohlíželi od jeho pěti let a několikrát byl hospitalizován, dodala prokurátorka.

Případu, který byl dosud vyšetřován jako běžný kriminální čin, se ujímá národní protiteroristická prokuratura (Pnat). „Jakkoli jsou prokázány závažné duševní potíže pachatele, vyšetřování posledních hodin umožnilo konstatovat určitou radikalizaci podezřelého a organizovanou přípravu na jeho přechod k činu,“ uvedla protiteroristická prokuratura v tiskové zprávě.

Zároveň považuje za prokázané, že vražedný čin byl promyšlený a měl za cíl „vážně narušit veřejný pořádek zastrašováním nebo terorem“.

Psychické problémy nejsou omluva

Také Beccuauová dnes řekla, že psychické problémy, jimiž útočník trpěl, nejsou dostatečným důvodem pro to, aby se dalo vyloučit spáchání teroristického činu. Prokurátorka dodala, že vyšetřovatelé rovněž zkoumají telefonní hovory útočníka a obsah jeho počítače.

Útočník ubodal u Paříže kolemjdoucího, trpěl psychickými potížemi

Nathan C. se podle prokuratury narodil v roce 1997 na pařížském předměstí Lilas. Mezi jeho věcmi vyšetřovatelé našli náboženské texty i výtisk koránu. K islámu konvertoval „v květnu nebo červenci 2017“, uvedli vyšetřovatelé.
Francie čelí neustálé teroristické hrozbě od první vlny útoků v roce 2015. Loni země zažila tři teroristické útoky: v březnu zradikalizovaný vězeň napadl nožem dva dozorce, v květnu výbuch bomby v lyonském pekařství zranil 14 lidí a začátkem října zaměstnanec pařížské prefektury Mickaël Harpon ubodal čtyři kolegy, než byl zastřelen.

Za více než čtyři roky se obětí terorismu stalo ve Francii 255 lidí. Podle ministerstva vnitra se od roku 2013 podařilo zabránit celkem 60 útokům, naposledy na konci loňského září