iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Novoroční oběd prezidenta Zemana a Babiše s jejich dětmi

Tradiční novoroční oběd prezidenta s premiérem bude mít jinou sestavu než obvykle. Předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš totiž do Lán na oběd s prezidentem Milošem Zemanem a jeho ženou Ivanou vezme i dvě ze svých dětí. Slavnostního oběda se zúčastní i Zemanova dcera. Zřejmě definitivně tím oba politici mění dosavadní formát akce na ryze společenskou.

„Prezident republiky Miloš Zeman s manželkou Ivanou Zemanovou a slečnou Kateřinou Zemanovou se v neděli dne 5. ledna 2020 ve 14 hodin na zámku v Lánech setkají s předsedou vlády České republiky Andrejem Babišem, jeho manželkou Monikou Babišovou, slečnou Vivien Babišovou a s panem Frederikem Babišem při příležitosti tradičního novoročního oběda,“ oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Babiš ze prezidentem do Lán jezdí pravidelně. Prezident a premiér fungují jako spojenci, Zeman přišel i na jednání Sněmovny podpořit vládní návrh rozpočtu na letošní rok.

Než nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení Babišova stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo, tedy kvůli podezření na podvod při čerpání padesátimilionové evropské dotace, a vrátil kauzu pražskému státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, hovořil prezident o tom, že dá Babišovi milost. Premiér to ale odmítl a prezident pak svůj plán přehodnot

SOUDIT JAKEŠE A ŠTROUGALA? A CO MILIONY MRTVÝCH VE SVĚTĚ VINOU HITLERA?

Satisfakci za smrt a těžká zranění lidí při pokusech o překročení československé hranice v letech 1950 až 1989 chce získat pro své tři klienty z bývalé NDR advokát Lubomír Müller. Koncem loňského roku se připojil k zahájenému stíhání bývalých komunistických funkcionářů, kteří věděli o brutálních zásazích pohraničníků, ale nic proti tomu nepodnikli.

Policie začala v této souvislosti stíhat bývalého generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, předsedu vlády Lubomíra Štrougala a ministra vnitra Vratislava Vajnara.

„Prosím, aby v tomto trestním stíhání bylo přiznáno postavení poškozených třem občanům bývalé Německé demokratické republiky, kteří byli při pokusu přejít z Československa do Spolkové republiky Německo československými pohraničníky vážně zraněni,“ udává Müller v žádosti adresované Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR.
Thomas Bartsche, Siegfried Fröbel a Jürgen Seifert, které advokát zastupuje, byli těžce zraněni v průběhu osmdesátých let minulého století na hranicích v Plzeňském a Jihočeském kraji. Bartsch a Fröbel byli postřeleni, Seiferta pokousali psi pohraničníků.

Všechny české soudy tyto dnes příslušníky Spolkové republiky Německo v posledním roce rehabilitovaly, ale odškodnění, které dostali, neodpovídá podle nich útrapám a trvalým následkům. Například dnes čtyřiašedesátiletému Siegfriedu Fröbelovi, který je od roku 1982 po devastaci pravé nohy po střelbě invalidní, přiznalo ministerstvo spravedlnosti 126 tisíc korun. Muže postřelili pohraničníci v dubnu 1982 na hranici u Volar na Prachaticku.

Těžce zraněného ho nejprve dlouho vyslýchali, první pomoc dostal až po několika hodinách v plzeňské nemocnici, protože mu hrozilo vykrvácení. Operace se dočkal teprve po týdnu v nemocnici v Berlíně.„S ohledem na trvalou invaliditu a zásadně sníženou kvalitu života považuji finanční částku za velmi nízkou,“ řekl pro MF DNES Fröbel, který peníze věnoval na charitu.

Podle advokáta Müllera by se na odškodnění měli podílet bývalí komunističtí funkcionáři, kteří mohli masakru na hranicích zabránit z titulu nadřízených. Incidenty se zabývají i bavorské úřady. Podle dokumentů zahynuli na československých hranicích nejméně čtyři příslušníci NDR a devět lidí roztrhali psi.

HRADNÍ PROTOKOLÁŘ: PAPEŽOVO PLÁCNUTÍ FANYNKY NENÍ PROHŘEŠEK

Papež František v úterý plácl neodbytnou fanynku přes ruku. Video se okamžitě rozšířilo po internetu. Podle bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta to však žádným protokolárním prohřešením není. „Nesmíme zapomínat na to, že i papež je člověk,“ dodává.

Na náměstí Svatého Petra ve Vatikánu tahala žena v úterý papeže Františka za ruku a nechtěla ji pustit. Papež ji proto plácl. Na videu je vidět, jak se viditelně rozzlobený papež snaží vyprostit z jejího sevření. Ve středu se pak za to, že „ztratil trpělivost“, omluvil.

Podle někdejšího hradního protokoláře Jindřicha Forejta plácnutí přes ruku žádným protokolárním prohřešením nebylo.
„Když vám někdo mocně trhne za ruku, tak se leknete a potom se snažíte ho upozornit na to, že to není zcela vhodné,“ domnívá se. Faktem podle něj zůstává, že žena papeže velmi silně táhla, což papež v tu chvíli nečekal.

„Když se na to díváte jen takhle, může vám to připadat hrubé. Papež ale mohl za ten večer podat ruku tisíckrát,“ poznamenal. Další rovina je podle něj bezpečnostní. Papež si totiž může do určité míry nastavit osobní bezpečnost tak, aby mu vyhovovala.

„Když se podíváte na záběry Benedikta XVI. a papeže Františka, uvidíte, že s papežem Benediktem jde vždycky, stejně jako s Františkem, někdo ze státního sekretariátu či z ochranky. Ten u Benedikta vždycky držel ty, kteří se chtěli k papeži dostat blízko, v určité vzdálenosti,“ popsal.

Cílem bylo podle Forejta myslet na to, že člověk, který se chce k papeži dostat, zapomíná na všechno kolem. „Papež František si to nikdy moc nepřál, byl proti tomu. A toto je výsledek,“ komentoval. Podle Forejta je důležité i to, že papež pochází z Latinské Ameriky, kde se emoce projevují jinak. „Dokonce bych řekl, že ten jeho přístup byl trochu výchovný,“ dodal.

TRUMP: GENERÁL SOLEJMÁNI MĚL BÝT UŽ DÁVNO ZLIKVIDOVÁN

Velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání během delší doby zabil nebo zranil tisícovky Američanů a chystal se jich zabít mnohem víc. Na Twitteru to ve své první slovní reakci na útok napsal americký prezident Donald Trump. Podle něj Íránci nejsou z Solejmáního smrti tak zarmouceni, jak se může zdát.

„Generál Kásem Solejmání během delšího období zabil nebo ošklivě zranil tisíce Američanů a připravoval zabití mnoha dalších... Ale byl dopaden! Byl přímo nebo nepřímo zodpovědný za smrt milionů lidí, včetně nedávného velkého počtu PROTESTUJÍCÍCH zabitých v samotném Íránu,“ napsal šéf Bílého domu v prvním podrobnějším komentáři k zabití íránského generála.

„Írán to sice nebude nikdy schopen doopravdy přiznat, ale Solejmání byl v zemi nenáviděný i obávaný. Oni (Íránci) nejsou zdaleka tak zarmouceni, jak vůdcové budou přesvědčovat vnější svět. Měl být odstraněn už před mnoha lety!“ dodal americký prezident.

Írán nikdy nevyhrál válku, ale nikdy neprohrál vyjednávání!“ napsal Trump nedlouho předtím. Jeho příspěvek se na Twitteru objevil krátce poté, co americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že USA stále stojí o zmírnění napětí na Blízkém východě, a nikoli o válku. V rozhovoru se CNN ministr zároveň řekl, že nepochybuje o tom, že útok na Solejmáního zachránil životy Američanů.

Akce byla provedena na Trumpův příkaz. Šéf Bílého domu po útoku v pátek bez dalšího komentáře na svém Twitteru zveřejnil bez dalšího komentáře americkou vlajku.

Uživatelé na sociálních sítích poukazují na to, že Trump dříve opakovaně obviňoval svého předchůdce v úřadu Baracka Obamu, že se chystá rozpoutat válku s Íránem jen proto, aby byl opět zvolen. Trumpa tento rok čekají prezidentské volby, ve kterých bude obhajovat svůj mandát.

Jeho konkurenti z řad demokratického tábora útok ostře odsoudili. Bývalý viceprezident Joe Biden řekl, že prezident Trump „hodil dynamit do sudu s prachem“. Podle senátora Bernieho Sanderse „Trumpova nebezpečná eskalace“ USA přivedla blíže „k další katastrofální válce na Blízkém východě“.

DUCHOVNÍ VŮDCE ÍRÁNU PO SMRTI SOLEJMÁNIHO POHROZIL PODVETOU

Na původce útoku čeká tvrdá odveta. Prohlásil to íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí po nočním ataku v Bagdádu, jehož obětí se stal velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání. Podle něj to znásobí pohnutky k odporu proti USA a Izraeli.

Dvaašedesátiletého Solejmáního zabila americká raketa na mezinárodním letišti v Bagdádu, při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul velitel iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. „Odchod Solejmáního je hořký, ale boj bude pokračovat až do konečného vítězství a zločinci budou mít život těžší,“ uvedl Chameneí v prohlášení. V zemi má být vyhlášen třídenní státní smutek, pohřeb šéfa Kuds i ostatních obětí amerického útoku se očekává v sobotu.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že smrt Solejmáního posílí odpor proti USA a Izraeli v regionu a po celém světě. Ministrovo prohlášení rozšířila íránská televize.„Brutalita a tupost amerických teroristů, kteří zavraždili velitele Solejmáního... nepochybně posílí odpor v regionu a na celém světě,“ konstatoval ministr. „Spojené státy nesou odpovědnost za veškeré následky tohoto ničemného dobrodružství,“ dodal.

V pátek bude podle agentury Reuters svolána mimořádná schůze hlavního íránského bezpečnostního orgánu, Nejvyšší rady národní bezpečnosti, která se má útokem na generálmajora Solejmáního zabývat. Oznámil to v Teheránu mluvčí rady Kejván Chosráví.

Podle komentáře íránské televize je rozkaz prezidenta Donalda Trumpa k vraždě Solejmáního „největší chybnou kalkulací Spojených států“ od druhé světové války. „Lid regionu už Američanům nedovolí, aby tu zůstali,“ uvedla televize.

TRUMPOVA DCERA TIFFANY SE ZASNOUBÍ S PŘÍTELEM Z LIBANONU?

Dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Tiffany se zasnoubí s Michaelem Boulosem, který je libanonského původu. Oznámil to na Nový rok libanonský server Naharnet, který se odvolal na pozvánky rozeslané rodinami snoubenců. Podle pozvánek se mají zásnuby konat 11. ledna. Libanonská televize MTV oznámila, že šestadvacetiletá Tiffany se s Boulosem seznámila na dovolené v Řecku v roce 2018.

Boulos vyrůstal v Nigérii, kde jeho rodina obchoduje. Boulosův otec podle médií vlastní konglomerát SCOA Nigeria, který ovládá obchodování v Nigérii od automobilů a stavebnin po potraviny a nápoje. Boulos s rodiči se podle libanonského serveru zúčastnil spolu s Trumpovými vánočního večírku. Televize MTV tvrdí, že má občanství čtyř států včetně USA.

Oslava zásnub se má konat 11. ledna na Floridě za přísných bezpečnostních opatření, oznámila MTV. Server Arab News informoval, že Boulosova rodina pochází z libanonské vesnice Kfaraakka, v Libanonu udržuje politické kontakty a často zemi navštěvuje.

ČR NEPOSÍLILA BEZPEČNOST IRÁKU, JEN BRITOVÉ A NĚMCI

Ministerstvo obrany sleduje neklidnou situaci v Iráku poté, co americká armáda tam zabila íránského generála Kásema Solejmáního, který byl zodpovědný za operace íránských sil v cizině. Mimořádná bezpečnostní opatření pro české vojáky působící v zemi přijata zatím nebyla, sdělilo ministerstvo iDNES.cz. Nicméně německé a britské síly v Iráku bezpečnostní opatření zpřísňují.

„Pro resort ministerstva obrany je v tuto chvíli primární starostí monitorovat situaci téměř 40 vojáků, kteří jsou v zemi nasazeni v rámci zahraničních operací,“ sdělil resort na dotaz iDNES.cz.

„Jde o výcvikovou protichemickou jednotku a výcvikovou jednotku vojenské policie. Jsme s nimi v kontaktu, jsou v pořádku. Nadále plní úkoly podle mandátu. Neklidnou situaci sledujeme, abychom v případě potřeby mohli přijmout opatření k posílení jejich bezpečnosti. Jednotlivá tamní velitelství dosud přijala standardní bezpečnostní opatření,“ upozornilo ministerstvo obrany.

V Iráku působí podle armády příslušníci 3. úkolového uskupení jsou vojáci z Liberce, Prahy, Náměště nad Oslavou, Strakonic, Klatov, Opavy, Lipníka a Olomouce. Jádro tvoří příslušníci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce, kteří jsou doplněni o odborníky z dalších útvarů a zařízení podle potřeb a úkolů uskupení. Úkolem v Iráku je poradní a mentorovací činnost při operačním výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení.

V Iráku také působí výcviková jednotka vojenské policie, jejímž úkolem je poskytování poradenské a výcvikové činnosti iráckým bezpečnostním silám. Další vojáci zastávají různé funkce v mezinárodních štábech na jednotlivých stupních velitelství mezinárodních misí.

Britové a Němci přijali opatření

Velká Británie a Německo, které mají v zemi stovky lidí, již zpřísnily opatření kolem blízkovýchodních základen, na nichž jejich vojáci působí. Velká Británie má v Iráku asi 400 vojáků, kteří se podílejí na výcviku iráckých kolegů. USA jich tam mají přes 5000. Stanice Sky News oznámila, že Británie zvýšila bezpečnostní opatření na svých vojenských základnách na Blízkém východě. Britské ministerstvo obrany k tomu sdělilo, že „bezpečnost personálu je mimořádně důležitá a opatření zaměřená na zajištění bezpečnosti ozbrojených sil se neustále ověřují“.

Zpřísnění bezpečnostních opatření po útoku na Solejmáního nařídila také německá armáda, jejíž vojáci působí v Iráku jako součást mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).
Pomsta USA. Íráncům sťali architekta zástupných válek a hvězdu Instagramu

Na vojenské základně Tádží severně od Bagdádu působí v současnosti 27 příslušníků bundeswehru, kteří se podílejí na výcviku iráckých vojáků. Od nynějška pro ně platí omezení pohybu na zemi i ve vzduchu, uvedl mluvčí velitelství mise v Postupimi. „Na jejich úkolu se nic nezměnilo a pokračujeme v jeho plnění tak, jak bylo nařízeno,“ dodal.

Přísnější bezpečnostní opatření se týkají rovněž pěti německých vojáků, kteří pracují na velitelství mezinárodní koalice v Bagdádu. Zhruba devět desítek příslušníků německé armády působí v rámci výcviku místních sil také v iráckém Kurdistánu.
V pohotovosti je také izraelská armáda a Izrael uzavřel některé turistické provozy na severu země.

Podle agentury Reuters evakuují své zaměstnance z pracovišť v Basře zahraniční ropné společnosti. Jde o americké občany. Irácké úřady tvrdí, že evakuace neovlivní ropné operace ani export. Spojené státy už předtím doporučily svým občanům, aby Irák co nejrychleji opustili.

Útok odsoudila také další uchazečka o demokratickou nominaci do letošních prezidentských voleb, senátorka Elizabeth Warrenová. Podle ní se jedná o „bezohledný krok“, který zvyšuje pravděpodobnost dalšího konfliktu na Blízkém východě. Solejmání byl nicméně podle Warrenové „vrah zodpovědný za smrt tisíců, včetně stovek Američanů“.

Republikáni z Kongresu se za prezidenta postavili. Senátor Lindsey Graham Trumpovu „odvážnou akci proti íránské agresi“ ocenil. „Íránské vládě: pokud chcete více, dostanete více,“ dodal. Republikánský šéf senátního výboru pro armádu Jim Inhofe uvedl, že Spojené státy netouží po válce, budou ale reagovat na hrozby vůči „našim občanům, vojákům a přátelům, jak prezident dlouho sliboval“.

Ke zmírnění napětí na Blízkém východě po zabití Solejmáního dnes vyzvaly mimo jiné Británie, Německo či Francie. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že „další eskalaci je třeba se vyhnout za každou cenu“. „Spirála násilí, provokací a odvet, které jsme byli svědky v Iráku v posledních týdnech, musí skončit,“ napsal Michel na Twitteru.

MINISTRYNĚ SCHILLEROVÁ NAVRHNE 19 PROCENT Z HRUBÉ MZDY

Vicepremiérka a ministryně financí za ANO Alena Schillerová navrhne na koaličním jednání v půli ledna sociálním demokratům zrušení superhrubé mzdy. Místo toho by zaměstnanci měli od příštího roku odvádět 19 procent ze mzdy hrubé. Zrušení superhrubé mzdy bude součástí většího daňového balíčku.

„Rozhodně předložím balíček pro rok 2021, který bude teď v lednu projednávat koaliční rada. Budeme tam řešit některé daňové výjimky, které navrhnu na zrušení, budeme tam řešit zrušení superhrubé mzdy, předložím stravenkový paušál, který chci mít v balíčku pro rok 2021, a teď už mám po vnitřním meziresortním řízení paušální daň. To jsou pro mě největší priority,“ řekla iDNES.cz ke svým plánům pro letošní rok Schillerová. Zatím nechtěla upřesnit, které daňové výjimky mají být podle ní zrušeny. „Nejdřív s tím musím seznámit koaliční partnery,“ řekla iDNES.cz ministryně financí.

O zrušení superhrubé mzdy, kterou zavedla bývalá pravicová vláda, se pokoušely i některé opoziční strany. „Rozdíl zásadní je ten, že zatím všechny opoziční návrhy rušily superhrubou mzdu a nechávaly patnáctiprocentní zdanění. To bych chtěla upozornit, že bez dalšího je výpadek státního rozpočtu 80 miliard korun. A to by státní rozpočet nezvádl. Budu navrhovat to, na čem se dohodneme s koaličním partnerem a co bude únosné pro státní rozpočet,“ uvedla Schillerová. Při danění superhrubé mzdy je nyní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Stravenkový paušál nebude znamenat úplné zrušení stravenek. „Stravenky jako takové zůstanou platit tak jako platí doposud, ale vedle toho vznikne druhá alternativa. Jestliže některý zaměstnavatel poskytuje závodní stravování, zůstane to. Poskytuje stravenky, zůstane to. Ale bude tady další alternativa, protože my máme asi milion zaměstnanců, kteří nedosáhnou na žádný z těchto benefitů, protože na to firma nemá. Z každé stravenky platí firma asi dvě procenta a ještě naše restaurace, které poskytují stravování za stravenky, platí z každé stravenky mezi 5 a 7 procenty, takže je to poměrně drahá záležitost,“ uvedla v pátek Schillerová. Alternativou ke stravenkám bude tedy finanční benefit, který si firmy budou moci dát do svých výdajů.

Na paušální dani se předběžně loni dohodlo ANO se sociálními demokraty. Platit by ji mohli podle předběžných návrhů od roku 2021 živnostníci s obratem do jednoho milionu korun. Její výše by měla být zhruba 5500 korun měsíčně a měla by obsahovat platbu daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění.

KIM NA BÍLÉM KONI, VYJEL SI SE ŽENOU A GENERÁLY NA POSVÁTNOU HORU

Severokorejská státní televize KRT zveřejnila nové propagandistické video, ve kterém Kim Čong-un na bílém koni zdolává posvátnou horu Pektusan. V cestě na vrchol ho doprovázela manželka Ri Sol-ču a armádní generálové. Návštěva hory má symbolický význam, v minulosti totiž předcházela zásadním oznámením severokorejských vůdců. Záběry patrně pochází z října loňského roku, severokorejská vládní agentura KCNA tehdy zveřejnila pouze fotografie z Kim Čong-unovi vyjížďky na bílém koni na horu Pektusan.

Jednu hodinu dlouhé video zachycuje severokorejského vůdce spolu s manželkou a armádními generály, jak vyjíždí na zasněženou horu, na jejímž úbočí navštívil historickou budovu, kterou jeho dědeček a zakladatel KLDR Kim Ir-sen používal jako svou základnu pro boj proti japonským okupačním silám.

Celkem 2 744 metrů vysoký Pektusan je pro Severokorejce posvátným místem. Tamní propaganda horu prezentuje jako rodiště Kim Čong-ila, otce Kim Čong-una. Podle zahraničních historiků se však nejspíš narodil v Rusku.
Severokorejský vůdce na sebe naposledy upozornil v úterý, kdy na jednání vládnoucí strany prohlásil, že jeho země nemá důvod prodlužovat své moratorium na zkoušky jaderných zbraní a raket dlouhého doletu.

Na poradě vedení vládnoucí strany také ohlásil, že světu brzy předvede novou strategickou zbraň. Americký prezident Donald Trump na to poznamenal, že věří, že Kim dodrží slovo a přistoupí na jaderné odzbrojení KLDR.

RAKETOVÝ ÚTOK USA V BAGDÁDU, ZAHYNUL VOJENSKÝ MOZEK ÍRÁNU

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit proslulý velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání, považovaný za vojenský mozek Íránu. Nahradil ho brigádní generál Esmáíl Káaní, který dosud působil jako Solejmáního zástupce.

V pátek jej jmenoval íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, informovala s odvoláním na íránská média agentura Reuters. Program elitních jednotek zůstane stejný jako pod Solejmáního vedením, zdůraznil podle íránských státních médií Chameneí. Smrt dosavadního velitele sil Kuds duchovní vůdce označil za „mučednickou“.

Americká armáda s pomocí bezpilotního letadla v noci na pátek zaútočila v Bagdádu na auta, v nichž byli Solejmání a také člen vedení iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF) Abú Mahdí Muhandis. Chameneí již dříve uvedl, že Solejmáního smrt znásobí pohnutky k odporu proti Spojeným státům a Izraeli. Původce útoku podle něj čeká tvrdá odveta.

Americké ministerstvo obrany v komentáři k operaci u vedlo, že jejím cílem bylo odstrašit Írán od plánů na další útoky. Akce byla provedena na příkaz prezidenta Donalda Trumpa. Solejmání podle Pentagonu „aktivně připravoval plány na útoky proti americkým diplomatům v regionu a na vojáky v Iráku a jinde“. Stál i za nedávným útokem na americké velvyslanectví v Bagdádu.

Podle zpráv z irácké metropole dopadly do areálu mezinárodního letiště tři rakety. Útok si vyžádal až devět mrtvých a několik zraněných, rakety dopadly nedaleko nákladního terminálu a zapálily několik automobilů.

Jednotky Kuds

Jednotky Kuds jsou tajnou složkou Íránských revolučních gard odpovědnou za operace v zahraničí, včetně sbírání zpravodajských materiálů, podpory převratů, výcviků zahraničních povstaleckých sil a atentátů. Odhaduje se, že jednotky mají asi 15 tisíc vojáků a operativců. Jednotky Kuds jsou přímo odpovědné nejvyššímu vůdci Íránu, ajatolláhovi Chameneímu.

Podle iráckých činitelů přijel Muhandis na bagdádské letiště v konvoji vozidel, aby uvítal Solejmáního, který předtím přiletěl do Bagdádu z Libanonu nebo ze Sýrie. Rakety explodovaly přesně v okamžiku, kdy šéf jednotek Kuds sestoupil ze schůdků letadla, aby se s Muhandisem a jeho lidmi přivítal. Všichni zahynuli. Tělo Solejmáního bylo identifikováno jen podle prstenu.

Milice PMF v prohlášení uvedly, že šlo o „zákeřné americké bombardování“. Právě tato skupina se označila za organizátora protestu, který v minulých dnech skončil vypálením recepce v areálu ambasády USA v Bagdádu. Demonstranti velvyslanectví napadli v úterý, ve středu se nakonec stáhli.

Íránský duchovní vůdce slibuje tvrdou odvetu

K PMF patří také proíránská skupina Katáib Hizballáh, která podle USA minulý pátek raketami zaútočila na iráckou základnu, na níž slouží i Američané a jeden z nich tam byl zabit. V neděli proto americká armáda zaútočila na pozice této skupiny v Iráku a 25 milicionářů zabila. Solejmání měl v Íránu pověst hrdiny a legendy. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jej už dříve označil za „žijícího mučedníka revoluce“.

Solejmaní je považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek (proxy wars). Namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech Írán využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních vlivových zájmů.