iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

NSZ Zeman a spol.odmítají ministerstvo, rozhodovat sami

Soudci by podle vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové neměli být ve výběrové komisi, která bude posuzovat kandidáty na vedoucí státní zástupce. Podle ní je protiústavní, aby soudci takto zasahovali do výkonné moci. „Zákon procházel Legislativní radou vlády, která právě posuzovala ústavnost zákona. Hlas většiny expertů v legislativní radě je asi mocnější, než povzdech paní vrchní státní zástupkyně,“ reagovala pro Českou justici ministryně spravedlnosti Marie Benešová při jmenování Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze.

Předložení klíčové novely zákona o státním zastupitelství na vládu je zatím v nedohlednu. Ministryně spravedlnosti opět jednala o výhradách žalobců s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, shodu ale nenašli. „Probíhají dále jednání s panem nejvyšším státním zástupcem, ale on nechce v ničem ustoupit, takže zatím jsme na bodu nula,“ komentovala stav novely Benešová.

VSZ BRADÁČOVÁ NECHCE SOUDCE

Státní zástupci rozporují například složení výběrových komisí, kde mají být dva státní zástupci, dva zástupci ministerstva a jeden soudce. „Už v minulosti rozhodoval Ústavní soud, že soudci by neměli působit v jakýchkoli tělesech, která nějakým způsobem zasahují do výkonné moci, kam spadá i státní zastupitelství. V tomto případě by soudce přitom spolupracoval na výběru představitelů exekutivy. Řeči o jejich nezávislosti v komisi považuji za zcela nepřiléhavé, protože soudci projeví svou nezávislost jedině v rozhodovacích procesech v rámci své působnosti. Dokonce se proto domnívám, že jejich účast v tomto tělese je protiústavní,“ řekla Bradáčová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Podle Benešové soudce v komisi kladně hodnotil i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který je kandidátem na Ústavního soudce. „Předpokládám tedy, že má také ústavní erudici. Podle něj je ve světě běžné, že soudci jsou v komisích a to, že se soudce stane členem komise neznamená, že by pozbyl nezávislost. Naopak je tento prvek velmi ceněný, protože soudci nejlépe znají práci státních zástupců. Vědí, jací jsou manažeři, jsou to jejich partneři,“ reagovala ministryně. Vládní protikorupční rada naopak schválení nedoporučila, protože podle ní posiluje zásahy exekutivy do fungování státního zastupitelství.

Další jednání se státními zástupci si podle ní přála sociální demokracie. „Myslíme si, že je důležité věnovat se námitkám státních zástupců, zejména obsazení výběrové komise a délce funkčního období,“ řekl České justici poslanec ČSSD Jan Chvojka.

Žalobcům místo soudce nabízela ministryně Benešová o komise zástupce akademické obce, ale i s tím narazila. Státní zástupci setrvávají na tom, že v komisi chtějí tři zástupce žalobců a dva zástupce ministerstva. „To znamená, aby si oni vybírali své šéfy, přestože jsou součástí moci výkonné. S tím zase nemohu souhlasit já,“ uvedla Benešová s tím, že je odpovědná za trestní politiku státu a nemohla by ji tak dozorovat, pokud nebude mít vliv nad angažmá vedoucích státních zástupců.

Žalobce Zeman v minulosti vyjádřil názor, že účelem novely je zřejmě především co nejrychlejší přeobsazení funkcí nejvyššího a obou vrchních státních zástupců. Benešová to opakovaně popřela. Zdůraznila, že chce především zabránit tomu, aby mohl být nejvyšší státní zástupce odvoláván bez udání důvodu.

Šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček dříve uvedl, že návrh „je cestou, jak vyměnit státní zastupitelství během dvou let, což není příspěvek ke stabilitě systému“. Dodal, že pokud se ČSSD s vládním partnerem – hnutím ANO – neshodne na finální podobě zákona, sociálnědemokratičtí ministři předpis nepodpoří. Jednání by měla pokračovat 14. ledna, kdy se sejde koaliční rada. Eva Paseková, ceskajustice.cz

NOVÝ PŘEDSEDA VS JUDr. DORFL: VS BY MĚL ZVEŘEJŇOVAT ROZSUDKY

Nový předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl chce kromě manažerské funkce dále soudit. Bude mít sice omezený nápad věcí, rád by se ale tak, jako při svém prvním působení na vrchním soudu, věnoval insolvenční agendě. Řekl to České justici při svém dnešním nástupu do funkce. Soud by podle něj měl v budoucnu také začít zveřejňovat některé rozsudky.

Nový předseda si myslí, že je ve věku, kdy nemůže rezignovat na soudcovskou činnost. „Nebylo by to dobře. Určitě se budu vracet do insolvenční agendy. Budu se muset znovu vrátit k těm odbornějším otázkám,“ uvedl s tím, že ještě neví, jak velký nápad bude mít. Na ústeckém krajském soudu měl asi třetinový proti ostatním soudcům, v Praze se ale chce nejdříve seznámit s manažerskými povinnostmi předsedy a následně se rozhodne.

Dörfl dnes při uvedení do funkce ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) také řekl že chce, aby byl soud více otevřený veřejnosti, mohl by také podle něj zveřejňovat některá svá pravomocná rozhodnutí. To ostatně uvedl již v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici. Dosavadní předseda ústeckého krajského soudu nahradil Jaroslava Bureše, kterému skončilo sedmileté funkční období. Podle informací České justice se Bureš dokonce ledna rozhodne, zda bude vůbec v justici pokračovat. Dörfl zvítězil ve výběrovém řízení, spolu s ním se o pozici ucházel místopředseda pražského vrchního soudu Jan Sváček.

Nový předseda také dodal, že chce věnovat pozornost výběru nových soudců, rád by proto navázal intenzivnější spolupráci s krajskými soudy. „Využil bych možnost studijních stáží pro soudce krajských soudů tak, aby byla možnost po té pracovní zkušenosti vybírat ty, kteří se na práci odvolacích soudců hodí,“ vysvětlil.

Vrchní soud by podle předsedy měl některé své rozsudky zveřejňovat, podobně jako to činí například Nejvyšší soud v Brně. „Celá řada těch rozhodnutí je určitým vodítkem pro účastníky řízení i pro instančně podřízené soudy, kudy se vlastně judikatura a rozhodovací činnost ubírá,“ řekl Dörfl.

Benešová doplnila, že Česko má zpoždění v elektronizaci justice. „To je asi moje největší úloha, že trochu přitlačím na pilu, aby se tato oblast pohnula k lepšímu,“ řekla.

Dörflovu nominaci schválila vláda v říjnu, prezident Miloš Zeman ho do funkce jmenoval v polovině prosince. V justičních kruzích se spekulovalo o tom, že prezident dával přednost Sváčkovi. Zeman při jmenování Dörfla uvedl, že se ve výběrovém řízení střetly dvě výrazné osobnosti a že váhal, zda má potvrdit rozhodnutí výběrové komise. Sváček mu ale údajně rozhodnutí usnadnil tím, že se další kandidatury vzdal. Zeman také řekl, že nemá vůči Dörflovi žádné osobní antipatie. Benešová už dříve uvedla, že výběrová komise se pro Dörfla rozhodla jednoznačně.

Zeman také při jmenování také vyjádřil přání, aby Dörfl v nové funkci přispěl ke zkrácení soudních řízení v Česku. „Samozřejmě rychlost řízení u Vrchního soudu v Praze jde zlepšovat, myslím ale, že pan prezident nenarážel na žádný konkrétní případ u vrchního soudu, spíše jsem to vnímal jako obecnou výtku k justici,“ řekl dnes Dörfl. Podle něj je důležité soudcům v této souvislosti zlepšit podmínky práce. „Udělám si určitý vnitřní audit a potom se s kompetentními spolupracovníky zamyslím, co by se dalo zjednodušit, zrychlit, aby se soudcům ušetřila zbytečná práce a mohli se věnovat rozhodování,“ doplnil.

Dörfl vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V justici pracuje nepřetržitě od roku 1993, kdy nastoupil jako justiční čekatel. Soudit začínal u Okresního soudu v Nymburce, kterému pak od roku 1998 šéfoval. O sedm let později přešel ke středočeskému krajskému soudu, kde byl místopředsedou. Dva a půl roku působil u pražského vrchního soudu, od roku 2014 pak začal řídit Krajský soud v Ústí nad Labem. Předsedu vrchního soudu jmenuje prezident na návrh ministra spravedlnosti. Rozhodnutí vyžaduje spolupodpis premiéra nebo pověřeného člena vlády, ceskajustice.cz

JUDr. KŘEČEK: DRUŽSTEVNÍCI ZNEUŽILI PRÁVO, VYMYSLELI PŘEVOD BYTŮ ZA KORUNU

Byty postavili z poloviny za státní dotaci spolu s městem a teď přemýšlejí, jak je převést z města na družstvo nebo na jednotlivé družstevníky tak, aby nemuseli platit daň. Vznikl nápad s převodem bytů za korunu neboli daňová optimalizace převodu vlastnických práv města k městským bytům vybudovaným ze soukromých fondů za přispění dotací Státního fondu rozvoje bydlení a města. Je to zneužití práva a obcházení zákona, odepsal na podnět podaný veřejné ochránkyni práv její bývalý zástupce Stanislav Křeček.

Podání obdržel úřad veřejné ochránkyně práv letos v červnu. Případ vyřizoval v té době zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček.

Výsledek byl publikován letos v srpnu v databázi vyřízených případů. Jak vyplývá z uvedeného přípisu, město Z. postavilo byty financované zčásti soukromníky a zčásti ze státní dotace. „Ve svém podání popisujete dotační schéma vytvořené městem Z za účelem výstavby bytů na ulicích X a Y ve městě Z. Vámi popsaná schémata umožnila výstavbu bytů za výrazného přispění státních zdrojů, jejichž souhrnný poměr vůči soukromému kapitálu vyjádřený procenty byl zhruba 40 % veřejných zdrojů ku 60 % privátních zdrojů (47,7 % veřejných zdrojů ku 52,3 % privátních zdrojů při započtení nákladů na zbudování infrastruktury bez zohlednění ceny pozemku). Při zohlednění ceny pozemků by patrně veřejné zdroje ty privátní převýšily, nicméně přesná čísla nejsou součástí Vašeho podání,“ uvádí se v úvodu přípisu někdejšího místoombudsmana k situaci.

„Pro potenciální družstevníky se tak nabízela možnost, pokud by ve výsledku došlo k bezplatnému převodu vlastnických práv městem, získat byt za polovinu nákladů na jeho zbudování, a to ještě s odhlédnutím od ceny pozemku. Určitou nejistotu do tohoto schématu vnáší změny daňové legislativy, nicméně ne všechny legislativní změny, jež v relevantní úpravě nastaly, byly v neprospěch družstevníků,“ shrnuje v přípisu tehdejší zástupce ombudsmanky.

Jak byty získat? Darem od města? Nebo za korunu?

Proč bylo zvoleno právě takového aranžmá podílů a vlastnictví? Přece kvůli dotaci: „Z přiložených dokumentů je patrné, že 51% podílová účast města byla nutná pro získání dotace. Město je proto v současnosti vlastníkem 51 % jednotlivých bytových domů, jak je zapsáno v katastru nemovitostí,“ uvádí se doslova v přípisu.

Jak vyplývá z odpovědi místoombudsmana, lidé zřejmě po uplynutí vázací doby nyní jako členové družstva chtějí byty převést z vlastnictví města do vlastnictví družstva nebo jednotlivých družstevníků. A přemýšlejí, jak to učinit, aby nemuseli platit z převodu daně: bezúplatným převodem? Darem od města? Převodem miliónového bytu stanovením jeho hodnoty na jednu korunu? V úvahách chybí už jen konstrukce družstevníků, že lidé byty od města prostě zdědí.

„K posouzení převodu podílu města za 1 Kč: V jednom z přiložených dopisů navrhuje družstvo zastupitelstvu města, aby družstvu převedlo podíl města za jednu korunu, s cílem vyhnout se tak daňové povinnosti. Domnívám se však, že takový postup není možný,“ upozorňuje hned v úvodu místoombudsman.

Stát: Příjem zadarmo se daní a cena za korunu neplatí

Poté někdejší zástupce veřejné ochránkyně práv vysvětluje: „Dřívější daň darovací byla (spolu např. s daní dědickou, jež však byla prostřednictvím osvobození efektivně zrušena) v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku zahrnuta do zákona o daních z příjmů. Obecné pravidlo je, že veškeré bezúplatné příjmy se daní. Z tohoto pravidla existuje početná řádka výjimek, které zakotvují osvobození bezúplatného příjmu….Na nabytí daru od města ve Vámi popsaném případě však nedopadá žádné z osvobození bezúplatných příjmů, ani pro osoby fyzické (kdyby byly nabyvateli přímo družstevníci), ani pro osoby právnické (bylo-li by nabyvatelem družstvo). Účelem zákonodárce bylo takové bezúplatné příjmy zdanit.“

Dále se Stanislav Křeček věnuje už nápadu na převod bytu za korunu: „Družstvem navrhované řešení je změnit charakter příjmu z bezúplatného na úplatný tím, že podíl bude převeden za jednu korunu (vedlejším důsledkem čehož je zatížení daní z nabytí nemovitých věcí). Jinými slovy jde o jednání, jehož výhradním cílem je minimalizace daňové povinnosti. Takové jednání je ve zcela přímém rozporu s ustanovením § 8 odst. 4 daňového řádu, které zakotvuje obecný princip zákazu zneužití práva. ,Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu´,“ cituje místoombudsman daňový řád.

Z uvedeného ustanovení daňového řádu pro družstevníky vyplynulo vysoké riziko: „Vzhledem k tomu, že ,prodej´ za jednu korunu má jediný cíl, a to nepřípustnou minimalizaci daňové povinnosti, mám za to, že existuje vysoké riziko, že správce daně takové jednání kvalifikuje jako zneužití práva a nepřihlédne k němu,“ upozorňuje je místoombudsman Stanislav Křeček.

Daň opravdu nebude nula

Jak dále někdejší místoombudsman upozorňuje, „má-li se jednat o reálný úplatný převod, pak by převodní cena musela v zásadě odpovídat nabývanému podílu a spravedlivě reflektovat cenu, kterou s přihlédnutím k okolnostem tento podíl má“.
Poté Křeček stěžovatele informuje: „Nabývací hodnota se zpravidla určí tak, že je vybrána vyšší ze dvojice hodnot sjednané ceny a srovnávací daňové hodnoty. Srovnávací daňová hodnota obecně činí buď 100 % zjištěné ceny, nebo 75 % směrné hodnoty. Je na zvážení nabyvatele, zda vycházet ze směrné hodnoty, anebo využijete zjištěné ceny.

Výpočet směrné hodnoty provádí finanční úřad na základě doložených údajů. Výpočet zjištěné ceny zajišťuje znalec, který zpracuje znalecký posudek podle předpisů sloužících k oceňování majetku. Zjištěná cena proto není tím samým, co odhad tržní hodnoty nemovitosti. Výdaje na vypracování znaleckého posudku lze odečíst od nabývací hodnoty pro určení základu daně. Pokud si nabyvatel sám nezvolí, zda použije směrnou hodnotu, nebo zjištěnou cenu, finanční úřad jej vyzve k dodání znaleckého posudku (tj. cena zjištěná).“

„Z výše uvedeného vyplývá, že i tehdy, pokud by byla nabývací hodnota nemovitosti minimální, pak se bude daň vypočítávat ze srovnávací daňové hodnoty, daň tedy nebude ve výši 0 Kč, jak uvádí družstvo ve svém dopisu z března 2016,“ uzavírá Stanislav Křeček, který dále rozebírá vývoj daňové legislativy, která se navíc od stavby bytů dodnes několikrát změnila.

Nápad by správce daně ocenil

Místoombudsman v závěru shrnuje varianty řešení: „Jak předestíráte ve svém dopisu, existují dvě cesty převodu spoluvlastnického podílu města, a to přímo družstevníkům, nebo družstvu. Základní rozdíl mezi těmito skupinami je v sazbě daně. Družstvo jakožto osoba právnická v zásadě čelí sazbě daně ve výši 19 %. Naopak bezúplatné příjmy v podobě darů v případě osob fyzických podléhají sazbě daně ve výši 15 %. Lze tedy konstatovat, že v rozsahu volby příjemce se jistý prostor pro daňovou optimalizaci nachází. Dodávám, že v případě nabytí podílu družstvem by pak následný bezúplatný převod na družstevníky byl s největší pravděpodobností od daně z příjmů osvobozen ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 y) zákona o daních z příjmů.“

„Vážený pane A., shrnu-li svou odpověď stručně, tak mám za to, že převod podílu města za 1 Kč či jinou symbolickou částku by správce daně posoudil jako zneužití práva a v takovém případě by vyměřil daň z příjmů jako u bezúplatného převodu. V případě úplatného převodu by nesmělo být převažujícím účelem úplaty obejití daně z příjmů, má-li tento převod mít účinky pro správu daní. V takovém případě by nabytí podílu podléhalo dani se sazbou 4%. V rozsahu volby příjemce je výhodnější převést podíl přímo na družstevníky,“ uzavírá případ někdejší zástupce veřejné ochránkyně práv.
________________________________________
Právní věty
Převod vlastnického podílu k nemovitým věcem v hodnotě několika desítek či stovek milionů korun za jednu korunu je jednáním, jehož převažujícím účelem je konverze z bezúplatného příjmu na příjem úplatný. Takový postup představuje zneužití práva a správce daně by k němu neměl přihlédnout (8 odst. 4 daňový řád).
________________________________________
Irena Válová, ceskajustice.cz

PREZIDENTKA SR ČAPUTOVÁ VYZNAMENALA MILADU HORÁKOVOU

Vysoké slovenské státní vyznamenání udělila ve čtvrtek prezidentka Zuzana Čaputová mimo jiné české političce Miladě Horákové, kterou v roce 1950 odsoudila československá komunistická justice ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti. Celkově Čaputová vyznamenala 20 osobností. Mezi vyznamenanými byli i Slováci, kteří se podíleli na takzvané sametové revoluci, jež v roce 1989 vedla v Československu k pádu komunistického režimu.

Ocenění se dostalo rovněž dvěma odbojářům, jakož i představitelům uměleckého a společenského života. Slavnost předávání státních vyznamenání se konala při příležitosti 27. výročí vzniku samostatného Slovenska, které se země připomenula 1. ledna.

Právničku a političku Horákovou (1901-1950) Čaputová vyznamenala in memoriam Řádem bílého dvojkříze I. třídy, což je nejvyšší slovenské ocenění pro cizince. Vyznamenání převzala členka Klubu Milady Horákové Erika Mačáková.
„Vnímáme to určitě jako poctu jedné z největších osobností 20. století českých, československých dějin, statečné ženy, vnitřně velmi silné a hluboce lidské,“ řekla novinářům Mačáková.

Dodala, že ocenění pro Horákovou od Čaputové ji nepřekvapilo. „Paní prezidentka inklinuje ke spravedlnosti a férovosti, je to právnička. Protože jsme na konci minulého roku slavili 20 let od (sametové) revoluce a letos to je 70 let od procesu (s Horákovou), tak se to tak trošku nabízelo,“ uvedla.

Miladu Horákovou komunisté popravili v roce 1950 na základě vykonstruovaného procesu.
Za příjemné překvapení označil před novináři vyznamenání Horákové předseda slovenské sněmovny Andrej Danko, který se ceremoniálu zúčastnil spolu s dalšími politiky a představiteli společenského života.

Horáková byla popravena za špionáž a velezradu; spolu s dalšími 12 souzenými údajně tvořili špionské centrum. Horáková se kvůli své neústupnosti při soudním jednání stala symbolem odporu proti totalitě komunistické strany.
V roce 1991 již udělil Horákové československý prezident Václav Havel Řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. Tento řád se stále předává i v samostatné ČR.

Prezidentka ocenila i sametové politiky

Čaputová, která udělovala státní vyznamenání poprvé od svého loňského nástupu do prezidentského úřadu, ocenila také osobnosti spojované s pádem komunismu, a to někdejší politiky Petera Zajace a Františka Mikloška, jakož i Zuzanou Mistríkovou. Ta patřila během sametové revoluce k lídrům studentského protikomunistického hnutí.

Státní vyznamenání dostali také odbojáři Branislav Tvarožek a Martinec Janec, dále in memoriam první romský lékař v Československu Ján Cibuľa, režisér Rudolf Urc a kameraman Igor Luther. Ocenění se rovněž dostalo viroložce Silvii Pastorekové, někdejší šéfce Slovenské filharmonie Alžbetě Rajterové či někdejšímu úspěšnému atletovi Jozefu Plachému.

Čaputová v projevu kromě jiného řekla, že Slovensko má výjimečné lidi s výjimečným přínosem pro vlast.
Předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu Andrej Kiska loni udělil státní vyznamenání 30 osobnostem. Mezi nimi byl i český herec Josef Abrhám a in memoriam někdejší česká politička a advokátka Dagmar Burešová.

INCIDENT POBOUŘIL NĚMCE, LEVICOVÍ EXTRÉMISTÉ NAPADLI POLICISTY

Silvestrovské slavnosti v německém Lipsku neprobíhaly klidně. V čtvrti Connewitz, považované za středisko levicové scény, vypukly nepokoje, při kterých byl jeden zasahující policista vážně zraněn. Podle řady německých politiků incident ukazuje nebezpečnost levicového extremismu.

Asi v jednu hodinu ráno při oslavách konce roku, kterých se účastnilo asi 1 000 lidí, v Connewitzu propukly nepokoje. Policie oblast uzavřela. Ve dvě hodiny ráno, poté, co situace se dostala zpět do normálu, ji zase otevřela. Lidé, spojovaní s extremistickými levicovými kruhy, na policisty stříleli rachejtle a házeli kameny a lahve. Skupina lidí se pokusila do středu policejní jednotky poslat hořící nákupní vozík, napsal list Leipzig Volkszeitung.

Jeden z policistů byl vážně zraněn a musel podstoupit pohotovostní chirurgický zákrok v nemocnici. Policie vyšetřuje jeho napadení jako pokus o vraždu. Další tři členové policejních sil byli lehce zraněni.

Policie zadržela deset lidí, z toho dvě ženy. Většina z nich je obviněna z napadení policistů. Podle policejního mluvčí ale neexistuje mezi zatčenými a „masivním útokem“ na 38letého policistu spojení, uvádí list Die Welt.

Pobouření politici

Incident odsoudila řada německých politiků., například saský ministr vnitra Roland Wöller (CDU) či Hans-Peter Friedrich, bývalý spolkový ministr vnitra a člen CDU, podle něhož se v Lipsku vyloupla „šeredná tvář levicového terorismu“. Současný německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) prohlásil, že lipský příklad ukazuje, že „nelidské násilí vychází i z levicového extremismu“.

Lipské okresní sdružení CDU zkritizovalo starostu Lipska Burkharda Junga z levicové SPD, že se svou „koalicí trivializace“ neučinil dostatečná opatření proti těmto „antidemokratickým strukturám“. Obviňují jej, že se z Lipska stalo „ohnisko levicového extremismu“. Jako „pevnost levicových extremistů“ označil Lipsko i mluvčí Státní kriminální policie (LKA) Tom Bernhardt.

Kritika Junga a levice za údajné ignorování této hrozby zní i od ostatních stran, například z protiimigrační Alternativy pro Německo, ale i ze samotné SPD, uvádí Leipzig Volkszeitung. Sám Jung násilí ostře odsoudil. „Nový rok bohužel nezačal ve čtvrti Connewitz pokojně, ale násilným vypuknutím kriminálního násilí. Moje myšlenky jsou se zraněnými policisty a jejich rodinami a přeji jim brzké uzdravení,“ napsal na Twitteru.

Socialismus je opět sexy. Mládež rehabilitovala zestátnění i třídní boj

Někteří levicoví politici naopak osočují policii, že postupovala naprosto nevhodně a obviňují ji, že právě ona byla iniciátorem násilností. Levicová aktivistka Jutta Ditfurthová ze strany Ökologische Linke (Ekologická levice) hovoří o „policejní eskalaci“, zatímco saská poslankyně Juliane Nagelová ze strany Die Linke (Levice) označila zásah za „nechutnou policejní brutalitu“ a „vypočítavou provokaci“.

Konzervativní politická strana Mladá Unie Saska (Die Junge Union Sachsen) tvrdí, že „pokud levice toleruje nebo dokonce schvaluje násilnou rétoriku svých aktérů, je to případ pro Spolkový úřad pro ochranu ústavy a (taková strana) by měla být zakázána.“

Podle německého týdeníku Focus levicoví extremisté ohlašovali na internetu násilí na policistech už několik týdnů dopředu. O policii měli mluvit jako o „fašistech“, „okupačních silách“ a „prasatech“, proti kterým lze bojovat násilím. Podle magazínu to ukazuje, jak veliké nebezpečí levicového extremismu v Německu je. List Die Zeit zmiňuje, že levicoví aktivisté provedli v Lipsku během října čtyři žhářské útoky na staveniště. Jejich boj proti kapitalismu způsobil poškození za deset milionů eur.

V listopadu byli zaměstnanci realitní společnosti napadeni dvěma maskovanými muži. Podle Junga útok překročil veškeré hranice. „Pohádka šířená extrémní levicovou scénou, že člověk páchá násilí pouze proti věcem a státním institucím, ale nikoliv proti lidem, je ukázala tím, čím vždy byla: lží,“ řekl.

KURZOVA VLÁDA PŘEDSTAVILA PROGRAM, TVRDĚ NA POLITICKÝ ISLÁM

Nová rakouská koaliční vláda kancléře Sebastiana Kurze, jejíž vytvoření ve středu ohlásili lidovci (ÖVP) a Zelení, počítá s dosažením klimatické neutrality země do roku 2040. Důraz chce kabinet klást i na integraci cizinců. Stojí to v programovém prohlášení vlády, který byl zveřejněn ve čtvrtek.

Kurzova vláda v programovém prohlášení vyhlásila cíl do roku 2040 dosáhnout klimatické neutrality, tedy stavu, kdy budou veškeré emise oxidu uhličitého v Rakousku vyváženy například vysázenými stromy. Do roku 2030 se bude rovněž veškerý elektrický proud vyrábět z obnovitelných zdrojů.

V klimatickém balíčku opatření jsou pro každý sektor stanoveny dílčí cíle, jichž bude zapotřebí dosáhnout. Například se zvýší ekologický poplatek za letenky na krátkých a středně dlouhých trasách, podpoří se veřejná doprava a zvýší se dotace na solární panely na střechách domů.

Kabinet si kromě toho vytyčil prioritu v integraci cizinců, kteří v zemi pobývají. Vláda dál chce prosadit, aby potenciálně nebezpeční jedinci mohli být preventivně vzati do vazby, aniž spáchali trestný čin. Stát bude důkladněji kontrolovat vzdělávací zařízení, především ta islámská, a stejně tak výuku náboženství na školách.

Nové povinnosti přibudou rodičům dětí, kteří budou pod hrozbou správních postihů například nuceni chodit na rodičovské schůzky či spolupracovat se školami. Rozšíří se i zákaz nošení šátků na školách pro dívky do 14 let věku, který dosud platil pro školačky do 11 let.

V nové vládě budou mít poprvé početní převahu ženy - ze 17 vládních postů jich zastanou devět. Funkci kancléře, jednoho státního tajemníka a deset ministerstev, včetně financí, obrany, vnitra a zahraničí, budou mít v gesci lidovci. Ministrem zahraničních věcí se stane Alexander Schallenberg, který tento post zastává již v současné úřednické vládě.

Zeleným připadnou čtyři pozice ministrů a jednoho státního tajemníka. Post vicekancléře obsadí šéf Zelených Werner Kogler, ministryní pro životní prostředí a infrastrukturu se stane Leonore Gewesslerová, někdejší šéfka ekologického spolku, jenž je součástí mezinárodní organizace Friends of the Earth (Přátelé Země). Rezort sociálních věcí bude mít na starosti Rudolf Anschober, který dříve stál v čele ministerstva životního prostředí hornorakouské regionální vlády v Linci a byl dlouhodobě hlasitým kritikem plánů české vlády na rozvoj jaderné energetiky.

Odpůrcem jaderné energetiky je Rakousko tradičně. Také nový vládní program upozorňuje, že v této cestě země bude důsledně pokračovat. Třiatřicetiletý lidovec Kurz se do kancléřského úřadu vrátí po sedmiměsíční pauze zaviněné rozpadem předchozí vládní koalice se svobodnými (FPÖ).

Kurzovi lidovci zformují rakouskou vládní koalici, připojí se Zelení

Staronový kancléř při prezentaci vládního programu podle agentury AP uvedl, že dohoda mezi ideologicky vzdálenými lidovci a Zelenými nabízí „to nejlepší z obou světů“ a oběma stranám umožní dodržet volební sliby.
Strany o vytvoření koalice vyjednávaly téměř tři měsíce od parlamentních voleb, které se uskutečnily 29. září.
Slavnostní přísahu složí nová vláda v úterý 7. ledna. Předpokladem toho je, že vládní koalici s lidovci schválí v sobotu sjezd Zelených.

ROSTE POČET DÁRCŮ ORGÁNŮ, LEDVINY, JÁTRA

V Česku bylo loni k transplantacím využito 288 zemřelých dárců orgánů. Jde o nejvyšší číslo od zahájení transplantačního programu. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo Koordinační středisko transplantací (KST), které má na starosti organizaci transplantací a vedení čekacích listin. Vzniklo v roce 2003.

„Za významným vzestupem stojí vedle dárců se smrtí mozku také využití dárců s nebijícím srdcem,“ uvedla Lucie Baudyšová ze střediska. Z celkového počtu 288 bylo takových dárců 18. Navíc začala platit změna zákona, díky které je možné odebírat orgány i cizincům, kteří zemřou na území ČR. Ročně je jich asi 20 až 30. Lékaři IKEM zasahují při různých náročných zákrocích, zde při transplantaci srdce. První takový zákrok provedl speciální tým už 31. ledna 1984.

Podle statistik ke konci roku bylo od 288 dárců získáno celkem 865 orgánů. Nejvíce bylo transplantováno ledvin (510), jejich výměnám se také věnuje nejvíce nemocnic. Pacienti se také dočkali 197 nových jater, 74 srdcí, 42 plic, 41 slinivek a jednoho nového tenkého střeva. V roce 2018 bylo celkem transplantováno o 20 orgánů více.

Na čekací listině bylo podle střediska k dnešnímu dni 745 lidí, které potřebovaly nové orgány. Nejvíc z nich čekalo na transplantaci ledvin (490), jater (91), srdce (72) nebo plic (50). Odborníci upozorňují, že orgánů pro transplantace není dostatek. Například v případě jater se lékaři snaží jeden orgán rozdělit i několika pacientům.

Transplantacím se věnuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. V každém transplantačním centru je čtyřiadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce. V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou vyjádřit i pozůstalí. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován.

BYLY VYDÁNY TISÍCE eNESCHOPENEK, NEMOCNÍ NEMUSÍ NOSIT PAPÍRY DO PRÁCE

Pro pacienty je to významná změna. Už nemusí nosit papírovou neschopenku zaměstnavateli. „Je to úspora času i papírování. eNeschopenka bude miláčkem lékařů,“ řekla ve čtvrtek ráno v pražské motolské nemocnici ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.

Několik hodin poté na svém twitterovém účtu uvedla, že od 1. ledna, kdy byl projekt spuštěn, bylo vydáno už 9000 eNeschopenek. „Průměr z loňského ledna je kolem 10 000 neschopenek denně, takže eNeschopenka frčí naprosto stejně jako loni ta papírová. A navíc rychleji,“ napsala Maláčová. Jen v průběhu dopolední tiskové konference jich přibylo bylo přes tisícovku.

Čerstvá zpráva! Od včerejška bylo vydáno už 9 000 eNeschopenek. Průměr z loňského ledna je kolem 10 000 neschopenek denně, takže eNeschopenka frčí naprosto stejně jako loni ta papírová. A navíc rychleji. @CSSD
odpovědětretweetoblíbit S eNeschopenkou podle ministryně nikdo nebude tratit a všichni získají. Nejen pacienti, ale také zaměstnavatelé a lékaři.

Co se změní pro pacienty?

Pacienti už nebudou muset nést papírovou neschopenku zaměstnavateli. Informace, které vyplní lékař, se odešlou ČSSZ a zaměstnavatelé je budou mít k dispozici. Pacient nebude muset řešit nic dalšího a v klidu se léčit doma.
„Místo zdlouhavého vypisování zadají jen rodné číslo pacienta. Přitom zdravotní pojišťovna jim zaplatí totéž jako dnes. Takže stejně peněz za méně práce,“ tvrdí Maláčová.

Systém eNeschopenek znamená nahrazení stávajícího několik desítek let starého pětidílného papírového formuláře elektronickou komunikací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení. Projekt se tak týká 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, 280 tisíc zaměstnavatelů a především 4,5 milionu pojištěnců.

Ministerstvo práce a sociálních věcí už dříve uvedlo, že nový systém je plně funkční a zjednoduší předávání informací mezi nemocnými, lékaři, správou sociálního zabezpečení a zaměstnavateli. Někteří lékaři a zaměstnavatelé si stěžovali na to, že neměli možnost včas řádně eNeschopenky otestovat.

Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už před rokem. První vláda Andreje Babiše chtěla přitom po volbách projekt zrušit a nahradit ho úplně novým. Po loňském nástupu Maláčové do ministerské funkce se práce na systému eNeschopenky obnovily.

Co se změní pro lékaře?

Lékaři nebudou muset vypisovat ručně celou neschopenku. Na základě rodného čísla pacienta se jim formulář vyplní sám. Lékaři vyplní pouze diagnózu, datum začátku neschopnosti. Pacientovi jen vytisknou papír, na který napíšou termín další prohlídky.

Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale ve čtvrtek uvedlo, že v testovacím provozu bylo v prosinci přes půl milionu volání služeb eNeschopenky. Důvod stížností lékařů ale může být i jiný. Za vyplňování eNeschopenek požadovali úhradu buď ze zdravotního pojištění, nebo po ministerstvu práce. To vládní koalice odmítla.

Část lékařů chce dál vypisovat papírové formuláře

Část lékařů ve Zlínském kraji uvedla, že budou dál vypisovat papírové formuláře na protest proti zvýšeným nákladům, které s eNeschopenkami mají. Používání elektronických neschopenek je ale povinné.

„Nebudeme lékaře pokutovat za drobná pochybení, ministerstvo práce ale nemůže tolerovat vědomé porušování zákona. Pokud lékaři nebudou chtít z nějakého důvodu vystavovat eNeschopenky, což jim nařizuje zákon, tak poté by ministerstvo za určitých předpokladů k sankcím přistoupilo,“ řekla Maláčová. Pokuta pro lékaře, který nebude eNeschopenky vystavovat, může dosáhnout 10 tisíc korun.

Neschopenky mohou lékaři správě sociálního zabezpečení posílat buď přes svůj lékařský počítačový program, nebo zdarma přes její internetový portál. Na něm se jim po přihlášení v aplikaci po zadání pacientova rodného čísla načtou do kolonek automaticky údaje nemocného i adresa jeho zaměstnavatele. Nutné je doplnit jen datum, profesi a číslo diagnózy.

Po odeslání se objeví potvrzení o přijetí formuláře. Po dalších dvou kliknutích se pak vytiskne pacientův průkaz, do něhož se zapisují termíny kontrol a čas vycházek. Podobně se postupuje i při potvrzení o trvání či ukončení stonání. Zaměstnavatelé dostanou informace do datové schránky, nebo elektronickou poštou.

ARMÁDA POŘIZOVÁNÍ VÝSTROJE PO INTERNETU

Armáda od začátku roku zkušebně spouští pořizování výstroje po internetu. Obdoba klasického e-shopu bude zpočátku určena pro vybrané vojáky, časem se bude rozšiřovat podoba systému i počet zapojených vojáků, upozornil náčelník generálního štábu Aleš Opata. Opata poznamenal, že o spuštění obdoby e-shopu se v armádě uvažovalo dlouhá léta. „Myslím si, že poprvé se o tom mluvilo, když jsem byl kapitán, a to už je hodně dlouho,“ poznamenal.

O objednávkovém systému výstroje, jak se produkt jmenuje, informoval deník Právo. Podle něho se testovací provoz internetového obchodu bude první rok týkat vybraných vojáků z posádek v Žatci, v Praze a ve Staré Boleslavi. Armáda kvůli bezpečnosti vyvinula vlastní nákupní aplikaci, která bude fungovat na zabezpečeném informačním systému.
Důvodem je obava z úniku citlivých informací, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se hackeři dostali do informačního systému logistiky. Získat by v něm mohli informace o stavu techniky, výzbroje a majetku. Přístup do aplikace proto budou vojáci mít jen z vybraných počítačů na posádce.

Doposud osobně do skladu, na vlastní riziko

Dosud systém funguje tak, že voják musí osobně dojet do jednoho ze čtyř výstrojních skladů, kde ovšem jeho velikost nebo požadovaný sortiment nemusí být k dispozici. Nově si zboží objedná na dálku a následně si ho buď vyzvedne osobně nebo mu ho a dalším vojákům na posádku doveze vybraný delegát. Podle Opaty by časem měl systém fungovat jako klasický e-shop a zboží by mělo být i vojákovi automaticky doručováno. Armáda podle něj nyní zvažuje několik variant, které ověří v rámci testovacího provozu.

Vojáci si v posledních letech často stěžovali na nedostatek výstroje, výzbroje nebo balistické ochrany. O snaze o zlepšení stavu vedení ministerstva obrany i armády mluví v posledních letech opakovaně, ročně jsou na nákupy určeny stamiliony korun.

Armádní nákupy zdržuje špinavý konkurenční boj, říká bývalý šéf vyzbrojování

Opata po svém nástupu do funkce náčelníka generálního štábu v roce 2018 označil za nejvyšší prioritu projekty okamžitého dopadu, tedy nákup prostředků balistické ochrany, což jsou neprůstřelné vesty či helmy, taktické výzbroje, ručních zbraní a přístrojů nočního vidění.

Agentuře ČTK řekl, že u změn je vždy určitá setrvačnost. „Jestli jsme ty sklady uplynulých 20 let vybírali, tak než je naplníme zpátky, minimálně deset let na to budeme potřebovat,“ poznamenal. Je ale přesvědčen, že armáda v této oblasti udělala několik „velmi rázných kroků dopředu“. „Věřím tomu, že dokážeme armádu vystrojit a vybavit ručními zbraněmi a prostředky balistické ochrany do konce roku 2020,“ poznamenal

JEDEN Z PĚTI GRIPENŮ Z MISE V ESTONSKU MÁ ZÁVADU

Jeden z pěti českých gripenů vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. Další stroj kvůli nepříznivému počasí přistál v Pardubicích, do Čáslavi tak dnes dorazily tři.

„Odstartoval z Ämari, přistál v Šiauliai, kde bylo plánováno doplnění paliva. Bohužel je tam technická závada,“ popsal odpoledne problémy jednoho z letounů velitel čáslavské základny Petr Tománek.„My jsme na tohle zvyklí, máme své procedury a máme i domluvenou možnost, že by ten letoun zůstal na letišti Šiauliai a připravila by se technická pomoc,“ dodal. Stíhačka podle něj nepřistávala nouzově, šlo o standardní přelet na letiště a závada se objevila při doplnění paliva.

„Technická závada byla potvrzena a stále se to řeší,“ uvedla v podvečer mluvčí 21. základny taktického letectva Čáslav Hana Havrdová. Kdy by se letoun mohl vrátit do Čáslavi, zatím není známo. Podle Havrdové to bude v následujících dnech, jakmile to bude možné.

Na letišti v Čáslavi ve čtvrtek odpoledne přistály tři stíhačky, pátá měla přiletět v podvečer, protože se účastnila slavnostního ceremoniálu v Ämari. I přílet tohoto stroje však bude nakonec zpožděný. Z Pardubic má přeletět do Čáslavi, jakmile to počasí umožní.

Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působili na základně Ämari od začátku září. Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem střežili v rámci aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany. Podle Tománka byla pobaltská mise úspěšná. Čeští stíhači absolvovali 13 ostrých vzletů, což je podle velitele standardní číslo. „Nebylo to rozložené rovnoměrně. Měli jsme období, kdy vzletů bylo víc, a naopak jsme měli období, kdy byla situace klidnější a mohli jsme se věnovat vlastnímu výcviku,“ řekl novinářům jeden z pilotů.

Čeští stíhači startovali například k letadlům, která nesplňovala podmínky pro let nad mezinárodními vodami či nepoužívala identifikační kódy. Piloti gripenů je museli identifikovat. „Nemusí mít vždycky zapnutý odpovídač nebo nemají podaný letový plán, případně třeba nenaladí správnou frekvenci nebo se nespojí se správným řídicím stanovištěm,“ uvedl pilot.

Každý takový úkol podle něj čeští stíhači úspěšně zvládli, při kontaktu s jinými letouny se neobjevil žádný problém. „Věděli jsme o sobě, kolikrát byly vidět i fotoaparáty z okének,“ dodal pilot. Podle Tománka je účelem podobných zásahů bezpečnost civilního prostoru. Ve vzduchu čeští piloti strávili také stovky hodin při cvičných letech.

Do Česka se ve čtvrtek kromě gripenů vrací také první část personálu, druhá polovina jednotky přiletí za týden. Podle Tománka se mise účastnilo kolem 75 vojáků. České stíhače vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16. Pro české letectvo byla estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí čeští stíhači třikrát působili na Islandu.

UPRCHLÍK Z MAROKA SE PŘI ÚTĚKU ZE SLOVINSKA ZŘÍTIL ZE SKALY

Z dvacetimetrové skály se v neděli zřítil ve Slovinsku marocký migrant, který chtěl touto cestou přejít do Itálie. Navzdory zásahu záchranářů muž svým zraněním podlehl. Maročan se hranici pokoušel překonat se svou ženou a několika dalšími lidmi. Maročan se zřítil ze skalnaté stěny u zříceniny Socerb ležící u stejnojmenné slovinské obce, v těsné blízkosti hranice s Itálií.

Před dvěma týdny se po přechodu této hranice utopil 32letý Pákistánec v řece Soča (jíž Italové nazývají Izonso) mezi obcemi Gradisca a Sagrado. Podle policejní stanice v nedalekém italském městě Terst počet lidí bez patřičných dokumentů, kteří jsou při přechodu hranice zadrženi, a těch, co se posléze přihlásí úřadům, se za posledních 12 měsíců zdvojnásobil. Na hranicích policie v roce 2019 zadržela kolem 4 000 lidí, dalších 1 300 se jich přihlásilo italským úřadům a požádalo o ochranu.

Unie by měla zlepšit přístup k migraci v Itálii a Řecku, zlobí se auditoři

Do Terstu směřují hlavně Pákistánci, Afghánci, Iráčané, Syřané a Bangladéšané.
Slovinsko v červenci posílilo ostrahu 199 kilometrů dlouhé hranice s Itálií několika desítkami vojáků. Ostrahu hranice mají ve Slovinsku obvykle na starosti policisté. Na několika místech už dnes stojí hraniční plot.

Šéf italské protiimigrační Ligy Matteo Salvini, který tehdy zastával ministra zahraničí, hrozil, že na hranicích se Slovinskem nechá postavit zábrany proti migrantům. To Lublaň označila za nepřijatelné, protože jsou obě země v schengenském prostoru volného pohybu osob.

Do španělské Ceuty vnikli další běženci, policisty popálili kyselinou

Balkánská migrační trasa, která vede z Pákistánu a z Afghánistánu až do Rakouska a Německa, byla považována za víceméně uzavřenou, když Maďarsko na podzim 2015 na hranicích se Srbskem a Chorvatskem postavilo ploty a zátarasy. Hlavní trasa balkánské cesty se proto přesunula více na západ a vede nyní přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko. Podle úřadů jsou nyní počty běženců na této migrační trase nejvyšší od roku 2016, kdy EU s Tureckem uzavřelo dohodu, na jejímž základě Turecko přestalo pouštět převážně syrské uprchlíky směrem do Evropy.