iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

2019 hromadné žaloby, spor o žalobce, kodex pro soudce

Hromadné žaloby, zákon o státním zastupitelství nebo etický kodex pro soudce a státní zástupce. Ministerstvo spravedlnosti letos na jaře změnilo vedení a Marie Benešová v jeho čele se snažila dotáhnout legislativní práce svých předchůdců. Čeho se ministerstvu za předchozích dvanáct měsíců podařilo docílit a co se nepovedlo?

Letošní rok se nesl ve znamení prací na návrhu zákona o hromadných žalobách. Ministerstvo jej dokončilo v červenci. Návrh byl ale podroben silné kritice z důvodu zavedení investorského principu, charakteristického pro anglosaské právo. Původní předloha byla tedy následně přepracována a 12. prosince ji pod novým názvem návrh zákona o hromadném řízení schválila Legislativní rada vlády. Přesto je předloze odborníky nadále vytýkána příliš široká působnost zákona a skutečnost, že by měl být přijímán ještě před uskutečněním reformy soudní soustavy prosazované ministryní spravedlnosti Marií Benešovou i přijetím nového civilního soudního řád. Ochrana spotřebitele je přitom v naší zemi již nyní na vysoké úrovni a v rámci EU je projednáván návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, kterou bude muset ČR do právního řádu následně implementovat.

V souladu s programovým prohlášením schválila vláda také návrh novely exekučního řádu, která má zavést koncentraci exekucí proti jednomu dlužníkovi u jednoho exekutora a možnost zastavování bezvýsledně vedených exekucí. Vládní návrh zavádějící koncentraci se setkal s nesouhlasem Exekutorské komory. Ta podporuje spíše druhý návrh novely, jehož iniciátorem jsou Piráti a zakotvuje místní příslušnost soudních exekutorů.

Zároveň byla ministerstvem předložena novela občanského zákoníku a občanského soudního řádu, která řeší problematiku dětských dluhů. Ministerstvo spravedlnosti uložilo soudům, aby prověřily rozhodčí doložky, na základě kterých jsou vedeny exekuce. Více než 130 tisíc takových rozhodčích doložek může být neplatných.

Insolvenční novela zatížila soudy

Od 1. června je účinná novela insolvenčního zákona umožňující vstup do oddlužení širšímu okruhu osob. Od zavedení nových podmínek se skutečně zvýšil počet návrhů na povolení oddlužení a krajské soudy s nimi mají plné ruce práce. Soudci však upozorňují na přetrvávající chybovost v podávaných návrzích, přestože je podle zákona musí sepisovat profesionálové.

Resort spravedlnosti přepracování insolvenčních formulářů uložil speciálně vytvořené pracovní skupině. A na začátku prosince představil první z nich – nový formulář návrhu na povolení oddlužení.

V letošním roce došlo ke schválení zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech, který nabude účinnosti v lednu 2021. Nová pravidla přináší centralizaci znalecké činnosti pod Ministerstvo spravedlnosti a vyšší elektronizaci oboru. Zákon ukládá znalcům velkou řadu nových povinností a přísných trestů, které mohou podle nich samotných vést ke snížení zájmu o práci v odvětví.

Spor o vedoucí funkce státních zástupců

Letos v září také oslavil rok fungování elektronický monitorovací systém. V polovině prosince monitorovaly elektronické náramky 164 osob. Za období od zahájení monitorování prostřednictvím EMS do 15. prosince 2019 bylo do programu zařazeno 356 osob, jimž byl monitoring uložen jako alternativní trest či opatření.

Právě ukládání a výkon alternativních sankcí je jednou z priorit resortu spravedlnosti, proto vláda v říjnu schválila návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku, zákona o Probační a mediační službě a řady dalších zákonů, jejímž cílem je zefektivnit systém výkonu alternativních trestů a odstranit bariéry pro jejich ukládání.

V souladu s programovým prohlášením vlády měla být připravena novela zákona o státním zastupitelství, která by posílila jeho nezávislost. Délka funkčního období vedoucích státních zástupců má být dle návrhu nově sedm let a též se má změnit proces jejich jmenování a odvolávání. Funkční období předsedy Nejvyššího soudu je přitom desetileté, což jako nesystémovost návrhu vyčítá jak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, tak Unie státních zástupců.

Marie Benešová také významně zasáhla do změn ve vedení soudů, když stála u výměny obou šéfů vrchních soudů. Ten v Olomouci vede místo Roberta Grygy od října Václav Čapka, v prosinci pak prezident Miloš Zeman jmenoval nového šéfa pražského vrchního soudu Luboše Dörfla, který vystřídá Jaroslava Bureše. Dörfl se funkce ujme v lednu a zůstane po něm prázdná židle předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem. ta se uvolní i na Krajském soudu v Českých Budějovicích. Ve funkci totiž předčasně skončil Milan Tripes.

V říjnu schválila vláda návrh novely zákona o soudech a soudcích, která byla připravena na doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy GRECO. Nyní se návrh nachází v Poslanecké sněmovně. Novela se zabývá například způsobem výběru soudců a funkcionářů soudu nebo otázku laických přísedících. Přísedící mají u soudů zůstat, a to pro rozhodování pracovněprávních věcí a částečně i u trestních případů, navzdory diskusi o možném zrušení. K variantě zrušení se přiklánělo zejména Nejvyšší státní zastupitelství označující laické přísedící za „relikt minulosti“.

Nově je zaveden institut justičního kandidáta, jímž je možné se stát po složení justičních zkoušek. Do výběrových řízení na obsazování soudcovských pozice se budou moci přihlásit i představitelé jiných právních profesí. Novela se zabývá také automatickým generátorem přidělování věcí nebo zákazem opakovaného jmenování do funkce u jednoho soudu. Jeho spuštění nakonec ministerstvo odložilo.

Soudci chtějí etický kodex bez ministerstva

Vláda v souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích také schválila rozsáhlou změnu pravidel o kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Norma prosazuje odlišné složení kárných senátů a také možnost podat odvolání. Kárné žaloby by tak projednávaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání pak Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v senátech složených výhradě ze soudců.

V návaznosti na doporučení GRECO obeslala v červenci ministryně spravedlnosti Marie Benešová zástupce justice se sdělením, že ustavila pracovní komisi, jejímž úkolem by mělo být vytvoření etického kodexu soudců. Ten měl být podle Benešové následně vydán jako právně závazný formou vnitřního předpisu.

Předsedové soudů a prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se však shodli, že závazná pravidla pro výkon funkce soudců již upravuje zákon o soudech a soudcích. Etický kodex má vzejít přímo z justice a mít charakter preventivní a doporučující. Soudcovská unie pak v říjnu informovala, že chystá přílohu etického kodexu Soudcovské unie, která má být jakýmsi souborem možných etických dilemat soudce, s nimiž se může setkat ve svém pracovním i osobním životě, a návodu k jejich řešení.

Ačkoliv se vláda v programovém prohlášení zavázala během svého funkčního období mimo jiné dokončit práce na novém civilním a trestním řádu, není jasné, jaký je aktuální postup prací na rekodifikaci uvedených předpisů. Resort již delší dobu veřejnost s žádnými novými výsledky neseznámil. Naposledy představil věcný záměr civilního řádu soudního. Už exministr Jan Kněžínek však prohlásil, že nové předpisy v tomto volebním období do procesu schvalování předloženy nebudou. Veronika Hejná, ceskajustice.cz

FICA STÍHAJÍ DÁL, ŽALOBCE VYVRACÍ ZRUŠENÍ OBVINĚNÍ

Slovenská prokuratura podle televize TA3 zrušila obvinění expremiéra Roberta Fica. Prokuratura však tuto informaci popřela. Předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie tak dál čelí stíhání za to, že se zastal bývalého poslance krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Milana Mazureka odsouzeného za protiromské výroky.

„Úřad speciální prokuratury ještě nerozhodl o stížnosti předsedy koaličního Směru-SD Roberta Fica vůči jeho obvinění za výroky o odsouzení exposlance ĽSNS Milana Mazureka za jeho vyjádření o Romech,“ uvedla podle TA3 mluvčí úřadu Andrea Predajňová v reakci na informace televize.

Fico se v září na Facebooku zastal kotlebovce Milana Mazurka, kterému soud kvůli rasistickým výrokům odebral poslanecký mandát. Mladý politik před třemi lety v živém rozhlasovém vysílání mluvil o „celé komunitě cikánských asociálů“ nebo o tom, že by si „cikáni neměli z plození dětí dělat byznys“.Zmiňoval se také o nebezpečí spojeném s islámskými migranty. Kromě toho, že přišel o mandát, musel zaplatit pokutu 10 tisíc eur (255 tisíc korun).

A podle Fica rozsudek z Mazurka udělal mučedníka, přitom prý jen „řekl něco, co si myslí celý národ“.

Policie Fica kvůli tomu obvinila ze schvalování trestného činu, jakož i z hanobení národa, rasy a přesvědčení a z podněcování k národnostní, rasové a etnické nenávisti. Prokuratura však obvinění zrušila, uvedla v pondělí televize TA3.
Fico nebyl prvním někdejším vrcholným politikem země, který v probíhající předvolební kampani čelil stíhání. Na začátku prosince vyšetřovatel obvinil exprezidenta Andreje Kisku v souvislosti s daňovým deliktem jeho rodinné firmy KTAG, jejíž jednatelem byl Kiska před zvolením hlavou státu v roce 2014.

Nyní je Kiska předsedou nové strany Za lidi, která patří mezi nejpopulárnější strany v zemi. Stíhání není na Slovensku překážkou pro kandidaturu ve volbách. Kiska dříve označil obvinění za politickou kampaň a jeho právní zástupci zpochybnili důvody exprezidentova stíhání.

15 LET VĚZENÍ, SOUDCI PŘIJALI DOHODU KUCIAKOVY VRAŽDY

Zprostředkovatel vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Zoltán Andruskó půjde na patnáct let do vězení. Vyplývá to z nové dohody o vině a trestu, kterou obviněný během pondělního soudního líčení uzavřel výměnou za doznání s prokurátorem a kterou pak schválil soud. Ten původní dohodu s desetiletým trestem odmítl jako nespravedlivou.

Dvaačtyřicetiletý Andruskó je prvním pravomocně odsouzeným za Kuciakovu vraždu, při níž zemřela i reportérova přítelkyně Martina Kušnírová. Muži původně hrozilo vězení na 25 let až doživotí. Při vyšetřování vražd novináře Kuciaka a jeho snoubenky ovšem spolupracoval s policií.

Také proto se prokuratura rozhodla navrhnout v jeho případě mimořádně výrazné snížení trestu.
Běžná dohoda s prokurátorem totiž na Slovensku umožňuje snížit trest obviněnému nanejvýše o jednu třetinu pod dolní hranici trestní sazby, kterou pro daný delikt stanovuje zákon. To by pro Andruskóa znamenalo nejnižší trest vězení 16 let a osm měsíců.

Prokurátor navrhl deset let. Předsedkyně senátu soudu Pamela Záleská však v pondělí řekla, že taková dohoda je ve stávající podobě spravedlivá jen pro obviněného. „Obviněný Zoltán Andruskó zobchodoval lidský život, tedy prodal hodnotu, kterou trestní zákon vysoce chrání. Následně obviněný zobchodoval i trest,“ řekla Záleská a dodala, že žádný trest nemůže napravit způsobenou smrt.

Proti použití institutu mimořádného snížení trestu pro Andruskóa soud nic nenamítal, desetiletý trest však označil za nízký. „Soud má svým rozhodnutím usilovat o spravedlnost nejen pro obviněného, ale pro všechny procesní strany, pro spravedlnost pro společnost, pro spravedlnost v právu,“ řekla Záleská.

Následně soud líčení na zhruba hodinu přerušil, aby umožnil Andruskóovi poradit se s jeho advokátkou o nových podmínkách dohody. Záleská ještě předtím řekla, že za spravedlivý by soud považoval trest ve výši patnácti let. Tento přísnější trest Andruskó přijal a novou dohodu následně schválil soud.

Andruskóa do jednací místnosti dovedli z vazby ozbrojení a maskovaní příslušníci vězeňské a justiční stráže. Při příchodu k soudu měl Andruskó na hlavě kuklu. Soud nevyhověl jeho návrhu, aby z líčení byla vyloučena veřejnost.
Prokurátor upozornil, že Andruskó dobrovolně poskytl informace o vraždě Kuciaka, při které byla zastřelena i reportérova přítelkyně Martina Kušnírová, ale také o jiných trestných činech.

1,7 milionu korun za vraždu

V případu zmíněné dvojnásobné vraždy čelí obžalobě další čtyři lidé včetně podnikatele Mariana Kočnera. Líčení s nimi začne v lednu příštího roku

Podle vyšetřovatelů si Kuciakovu vraždu objednal právě Kočner, o jehož kontroverzních podnikatelských aktivitách investigativní reportér psal. Další z obviněných Alena Zsuzsová objednávku předala Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa. Ten spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

Policie původně jako vraha označila Szabóa, později se však ke střelbě přiznal Marček, který dříve v případu vystupoval jako vrahův řidič. Prokurátor řekl, že Zsuzsová slíbila Andruskóovi za zprostředkování vraždy odpuštění dluhu ve výši 20 tisíc eur (510 tisíc korun) a odměnu dalších 50 tisíc eur (1,28 milionu korun), z níž Andruskó vyplatil nájemné vrahy.
Kočner, Marček, Szabó a Zsuzsová před necelými dvěma týdny při předběžném projednání obžaloby u soudu ve zmíněném případu shodně odmítli možnost uzavřít s prokurátorem dohodu o vině a trestu. V líčení se zmíněnou čtveřicí by Andruskó měl vypovídat jako svědek.

Kauza Kuciak: soud přijal obžalobu na Kočnera a další tři obviněné

Podle slovenského tisku jsou Andruskó, Marček, Szabó a Zsuzsová obviněni i z toho, že připravovali vraždy dvou elitních prokurátorů a také advokáta, bývalého ministra spravedlnosti a vnitra Daniela Lipšice. Kuciak byl spolu se svou partnerkou zastřelen loni v únoru v jejich domě v obci Veľká Mača nedaleko Trnavy. Vražda vyvolala v zemi mohutné protivládní demonstrace a politickou krizi, která vyvrcholila v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

VĚZŇŮ LETOS UBYLO, V BASE 21 080 LIDÍ

Počet lidí za mřížemi českých věznic v letošním roce opět o několik stovek poklesl. Náměstek Vězeňské služby (VS) Simon Michailidis sdělil ČTK, že mezi příčiny tohoto jevu řadí celkový pokles kriminality v Česku, častější ukládání peněžitých trestů namísto odnětí svobody nebo také užší spolupráci bezpečnostního sboru s Probační a mediační službou i s neziskovými organizacemi. K 23. prosinci bylo ve věznicích 18.949 odsouzených a dalších 1774 vazebně stíhaných.

Zatímco koncem ledna se ve věznicích podle statistik VS nacházelo 21.538 lidí, na konci listopadu to bylo o 400 méně. „Vězeňská služba by si samozřejmě přála, aby zaznamenaný trend byl stabilní a dlouhodobý. Trvá ale teprve asi dva roky,“ uvedl Michailidis. Výrazněji by se podle něj dal snížit počet vazebně stíhaných, kterých je nyní průměrně 1800.
K poklesu počtu vězňů může podle náměstka výrazně přispět i vzdělávání ve vězeňských učilištích. Reformu učilišť s důrazem na výuku oborů uplatnitelných na trhu práce zmínil Michailidis jako jeden z hlavních úspěchů VS v letošním roce. Dále jmenoval přezbrojení sboru na moderní typy ručních zbraní, udržení trendu zaměstnanosti vězňů kolem 60 procent, aktivní zapojení VS do charity a rekonstrukci několika vězeňských objektů.

Právě cestou rekonstrukcí VS i nadále bojuje s přeplněností věznic, která se letos celkově pohybovala od 101 do 105 procent. Zákonná norma jsou čtyři metry čtvereční prostoru pro jednoho odsouzeného. Michailidis připouští, že předpisu bude příští rok velmi obtížné dostát, a to i při současném mírném poklesu počtu vězňů. Kvůli pravidlům Evropského výboru proti mučení (CPT) bude totiž nutné kapacitu českých věznic znovu přepočítat a nově do ní nezahrnovat prostor, který v celách zabírají záchody a umyvadla.

„Doporučený standard CPT je šest metrů čtverečních pro jednoho odsouzeného. Tomuto standardu jsme ještě poněkud vzdáleni,“ podotkl náměstek. Aktuálně sbor plánuje další navýšení ubytovacích kapacit na Pankráci a ve Světlé nad Sázavou. Michailidis také poukázal na to, že bude potřeba rozšířit počet míst pro chovance detenčních ústavů.

Za aktuálně největší problém českého vězeňství nicméně náměstek neoznačil nedostatek míst, ale zajištění lékařské a zdravotnické péče pro vězně. Bezpečnostní sbor se také potýká s podstavem – do „tabulkového“ počtu 7505 příslušníků mu chybí 336 lidí, dalších 228 je volných pro občanské zaměstnance.

„Při samotném náboru je úspěšný jeden ze sedmi uchazečů, ostatní většinou neuspějí u fyzických a psychologických testů. Lze říci, že tato práce opravdu není pro každého. Přesto není ani tak problém v nabírání nových příslušníků jako v jejich udržení ve službě,“ podotkl Michailidis.

Podle letošní analýzy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Česko dlouhodobě patří ke státům s největším počtem vězňů, 208,8 na 100.000 obyvatel. V porovnání se zahraničím si navíc odsouzení odpykávají v průměru velmi dlouhé nepodmíněné tresty. Vysoký počet vězněných je podle NSZ daný především právě délkou trestů a také častou kumulací několika trestů, případně přeměnou nevykonaných trestů alternativních – například obecně prospěšných prací.

NSZ proto doporučilo uvažovat nad snížením trestních sazeb hlavně u méně závažných majetkových a drogových deliktů. Navrhlo i diskusi o legislativní změně, která by zamezila kumulaci několika trestů po sobě. Jako příklad zmínilo právní úpravu v Lotyšsku, kde soud recidivistům neukládá nový trest, ale změní trest z předchozího rozsudku.

MILIARDOVÝ PODVOD V THAJSKÉ TOVÁRNĚ

Francouzsko-italský koncern EssilorLuxottica, který vyrábí brýle značky Ray-Ban, odhalil rozsáhlý podvod, který zrežírovali zaměstnanci v jedné z továren v Thajsku. Škodu firma vyčíslila na 190 milionů eur, tedy 4,8 miliardy korun.

Taková je škoda bez započtení případného pojistného plnění.

„Je to jeden z nejzávažnějších případů nesprávné finanční praktiky v našem sektoru,“ komentoval to analytik společnosti Bernstein Luca Solca v oznámení investorům. Akcie firmy ztrácely v reakci na oznámení krátce po 11:00 SEČ více než dvě procenta. Vzniklé náklady se objeví v účetnictví za letošní rok.

Společnost, která vznikla v roce 2018 fúzí francouzského výrobce čoček Essilor a italského výrobce brýlí Luxottica, dodala, že zaměstnanci podezřelí z podvodného jednání už byli propuštěni. Detaily podvodu firma odmítla zveřejnit.
Případem se zabývají thajské orgány činné v trestním řízení.

„Společnost Essilor International podala trestní oznámení v Thajsku a v jiných jurisdikcích a zmobilizovala veškeré dostupné interní a externí zdroje, aby tyto podvodné aktivity okamžitě zarazila a provedla nápravná opatření,“ oznámila firma. Po fúzi působí finanční oddělení společností stále jako dvě právní entity a mají svůj oddělený management. Odhalení podvodu zřejmě povede k tlaku investorů na urychlení integrace.

O uzavření smlouvy na provozování železniční dopravy trase Liberec – Turnov – Semily – Stará Paka – Lomnice nad Popelkou a Železný Brod – Tanvald se společností Arriva rozhodl kraj letos v únoru. K podpisu smlouvy ale došlo až letos v prosinci. „Na základě nabídek Českých drah a Arrivy jsme vybrali tu, která byla finančně výhodnější a nabídla provoz vozů na vyšší kvalitativní úrovni,“ poznamenal náměstek hejtmana Jan Sviták.

ČÍNSKÁ TURISTIKA POBOUŘILA LITVU, NA HOŘE ZAHODILA KŘÍŽ PRO HONGKONG

Litevce o víkendu rozčílilo video, na kterém čínská turistka odstranila ze slavné turistické atrakce kříž s nápisem podporujícím protivládní demonstrace v Hongkongu. Tamější ministr zahraničí označil její čin za vandalismus.

Video vzniklo na Hoře křížů, která je nejen křesťanským poutním místem, ale i symbolem odporu proti sovětské nadvládě. V době, kdy byla Litva součástí SSSR, se komunistický režim pokusil vztyčené kříže několikrát zlikvidovat, místní lidé je však vždy obnovili.

Video čínských turistů bylo pořízeno již v listopadu, litevská veřejnosti si ho všimla až během minulého víkendu. Číňané sami sebe natočili, jak během návštěvy pahorku objevili u cesty kříž s nápisem, který podporuje protivládní demonstrace v Hongkongu.

Jedna z turistek ho poté vytáhla ze země, ukázala na kameru anglický nápis „Sláva Hongkongu“ a se smíchem ho zahodila. „Udělali jsme dobrou věc. Naše vlast je skvělá,“ řekla poté.

Podle agentury AP se nejedná o první podobný incident na tomto místě. Na internetu se již dříve objevila fotografie jiného kříže, na který někdo nasprejoval nápis namířený rovněž proti demonstrantům v Hongkongu. „Doufám, že všichni protestující švábi zemřou. Doufám, že v Hongkongu bude brzy mír,“ vzkázal neznámý vandal protestujícím

KIM PŘIZNAL EKONOMICKÉ PROBLÉMY KLDR

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval armádu i diplomaty, aby připravili zemi k obraně její bezpečnosti a svrchovanosti. Na zasedání ústředního výboru Korejské strany práce (KSP) také přiznal, že se KLDR ocitla ve vážné ekonomické situaci. O Kimově projevu v pondělí informovala severokorejská agentura KCNA.

Stranické zasedání začalo v sobotu a koná se těsně před úterním vypršením lhůty, již dal Kim Spojeným státům na to, aby změnily postoj k rozhovorům o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova.

Na zasedání spolustraníků Kim prohlásil, že nadešla chvíle rozhodujícího obratu v ekonomickém rozvoji země. Vydal příkaz „napravit vážnou situaci, v níž se ocitla hlavní průmyslová odvětví“, stojí v oficiální zprávě KCNA.
Severní Korea nezveřejňuje ekonomické statistiky a informace o stavu jejího hospodářství pocházejí jen ze zahraničních zdrojů. Jihokorejská centrální banka v červenci odhadla, že se ekonomika KLDR loni propadla o 4,1 procenta, což je nejhorší výsledek od hladomoru v 90. letech.

Podle agentury AP panují obavy, že severokorejský vůdce vypoví zablokované rozhovory s USA o denuklearizaci a nechá obnovit testy jaderných raket a raket dlouhého doletu. Kim už naznačil, že je připraven změnit taktiku, pokud Washington setrvá u sankcí a tlaku na KLDR.

Podle CNN Kim Čong-un dříve na schůzkách Korejské strany práce oznamoval významné změny v zahraniční politice země, které by v tomto případě mohly znamenat definitivní přerušení rozhovorů s USA a obnovení testů jaderných zbraní a jejich nosičů. Očekává se, že by mohl novou strategii ohlásit ve středečním novoročním projevu.

Zda se Kim ve svém proslovu na stranickém zasedání zmínil o Spojených státech nebo o svých záměrech v rozhovorech s nimi, KCNA neinformovala. Stranický sjezd podle AP potrvá ještě nejméně jeden den. Severokorejské sdělovací prostředky se v pondělí věnují části projevu, v níž Kim vyzval ke zvýšení zemědělské produkce a úrovně vědy, vzdělávání a zdravotnictví.

Kim se v minulých dvou letech sešel třikrát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, avšak setkání nepřinesla výsledek. Na tom posledním v červnu se shodli, že chtějí rozhovory obnovit. Přípravná jednání, která se v říjnu konala ve Švédsku, však byla neúspěšná, protože KLDR na nich Američany obvinila z neústupnosti.

KLDR připravuje pro USA „vánoční dárek". Může jít o raketu

Spojené státy žádají, aby se Pchjongjang vzdal vývoje jaderných zbraní, a teprve potom chtějí odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang požaduje postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu.

Washingtonu dává čas do konce roku, aby změnil své stanovisko a přišel s novým návrhem dohody. Začátkem prosince KDLR pohrozila, že pokud Spojené státy do konce roku neposkytnou zemi ústupky, například v podobě změkčení ekonomických sankcí, doručí jim „vánoční dárek“.

Své zklamání dáme najevo, vzkazují Kimovi USA

Spojené státy se připravují na možnou severokorejskou zkoušku mezikontinentální balistické střely. A jsou také připraveny zakročit, pokud by se Severní Korea rozhodla pokračovat v testech těchto střel. Podle americké televize CNN to v neděli řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Robert O’Brien. Neupřesnil však, jaké konkrétní kroky by USA podnikly.

KLDR provedla test na vojenské základně, má posílit jaderné zastrašování

„Pokud bude Kim Čong-un takto postupovat, budeme výjimečně zklamaní a své zklamání dáme najevo,“ odpověděl O’Brien v televizním interview na otázku, jak budou USA reagovat na případný test rakety.

Podle O’Briena Spojené státy sledují vývoj situace, kterou označil za znepokojivou. Odmítl spekulovat o tom, jaké konkrétní důsledky by test severokorejské balistické rakety mohl mít. Uvedl jen, že USA mají k dispozici řadu nástrojů. CNN už dříve informovala, že Trumpova administrativa předběžně schválila sérii varovných vojenských manévrů, jako například přelet strategických bombardérů nad Severní Koreou či pozemní armádní cvičení.

Podle stanice však není jasné, jak vážný krok by musela Severní Korea udělat, aby se USA rozhodly vojensky zasáhnout. V posledních měsících provedla KLDR testy raket krátkého doletu, na něž Washington nereagoval.

PORODNOST A MIGRACE MĚNÍ OKRESY I POLITIKU USA

Počet Hispánců a Afroameričanů ve Spojených státech neustále roste. V některých okresech se stávají majoritními obyvateli. Vyplývá to ze zjištění výzkumné společnosti Pew Research Center. Tyto demografické změny mohou mít značné dopady na americkou politiku.

V roce 2018 byli Hispánci, Afroameričané a dvě menší rasové či etnické skupiny - američtí Indiáni a původní obyvatelé Aljašky - majoritní skupinou v populaci ve 151 amerických okresech. Od roku 2000 se počet takovýchto okresů zvýšil o 41, poukazuje Pew Research Center.

Hispánci zachraňují americká městečka. Doplňují kádry dobrovolných hasičů

Hispánci tvořili většinu v 69 okresech. V 72 okresech měli majoritní podíl v populaci Afroameričané. Asiaté netvoří v žádném okrese více než polovinu populace. Největší populační podíl (42 %) měli v Honolulu County na Havaji.
Počet okresů, kde Hispánci tvořili majoritu v populaci, vzrostl z 34 na 69. Tento trend je v souladu s celkovým růstem hispánské populace. V roce 2018 dosáhl počet Hispánců v USA skoro 60 milionů lidí. Hispánský podíl na celkové americké populaci se tak zvýšil na 18 %.

Růst této menšiny lze přičíst relativně vysoké porodnosti hispánských žen a imigraci z Latinské Ameriky. Nicméně v poslední době se nárůst zastavil, protože hispánské ženy přestávají rodit děti a protože počet migrantů přicházejících z Latinské Ameriky do USA za působení amerického prezidenta Donalda Trumpa poklesl.

Okresy s majoritní afroamerickou populací vzrostly z 65 na 72 v letech 2000 a 2018. Podíl Afroameričanů na celkové americké populaci se v průběhu let výrazně neměnil. V osmi okresech, kde měli Afroameričané majoritu, např. ve Washingtonu, se jejich podíl naopak snížil.

Růst okresů, kde tvoří Afroameričané většinu, lze přičíst jejich migraci ze severu na jih USA a ze středů měst na městská předměstí. Naopak v případě Hispánců to lze přičíst jejich migraci ze zemí Střední a Jižní Ameriky na sever, do jižních států USA. Je to proto převážně jih a jihozápad Spojených států, kde je nejvíce okresů, jejichž majoritní populace tvoří Hispánci či Afroameričané.

Tyto okresy nicméně reprezentují jen 5 % ze všech 3 142 okresů v USA a asi z 293 okresů, kde různé rasové a etnické skupiny společně tvoří nebílou majoritu. Celkově nehispánští, bělošští Američané tvoří 60 % americké populace.
Dopad demografie na americkou politickou scénu

Podle demografických prognóz think-tanku Brookings Institution by hispánští voliči měli v roce 2032 předstihnout afroamerickou populaci jako největší nebílou voličskou třídu. Obě skupiny volí především Demokratickou stranu.
Běloši se stanou v USA menšinou už v roce 2043, rodí se jim málo dětí

Zatímco podíl nebílých skupin v americké voličské populaci stoupá, v případě bělošských voličů je to naopak. V roce 1980 tvořili běloši bez vyššího vzdělání 69 % voličstva, v roce 2016 už jen 44 %, poukazuje think tank Niskanen Center.
Tento pokles byl znatelně patrný v Demokratické straně. Podíl bělošských voličů bez vyššího vzdělání poklesl z 60 % na 29 %. V roce 2036 by v Demokratické straně mělo být více afroamerických voličů než bělošských bez vyššího vzdělání. Demokratická strana přesto není vyloženě strana nebílých voličů, má stále významný podíl bílých voličů s vyšším vzděláním (31 %).

Ačkoliv Republikánská strana má své podíly nebělošských a vzdělaných bělošských voličů, do určité míry lze o ní říci, že je stranou převážně bělošských voličů bez vyššího vzdělaní. Ti tvoří 60 % podíl voličů republikánů. V roce 1980 byl nicméně podíl větší (76 %).

Bělošští voliči obecně chodí k volbám více než ti nebílí a proto tyto demografické posuny nebyly dosud v americké politice reflektovány v plné míře. Přesto měly velký dopad na americké prezidentské volby v roce 2016.
Současný americký prezident během nich dokázal využít obav bělošských voličů bez vzdělání z měnícího se populačního složení a jejich slábnoucího postavení v americké společnosti. Prezidentské volby v roce 2016 stejně jako volby do Kongresu v roce 2018 potvrdily, že nebělošští voliči mají tendence se přidávat spíše k Demokratům.

Porodnost v USA je na rekordním minimu, mileniálové po dětech netouží

Pro republikány představuje toto sepětí mezi demokraty a nebílými voliči značnou politickou výzvu. S jejich zvyšujícím se voličským potenciálem budou nuceni najít způsoby, jak Hispánce a Afroameričany oslovit a získat na svou stranu, pokud nechtějí být poraženi demokraty.

Už příští rok, během dalších prezidentských voleb, bude možné sledovat, jak moc jsou republikáni schopní získat tento pro ně netypický typ voličů na svou stranu. Trump by rád zopakoval vítězství na Floridě a Texasu, kde se však zvyšuje podíl hispánské populace.

Zatímco v roce 2016 mohlo v texaských volbách volit 5 200 000 Hispánců, v roce 2020 to bude už 5 800 000 Hispánců. Magazín Time upozorňuje, že se to může zdát jako malé číslo, nelze jej však podceňovat.

Nicméně, republikáni v dlouhodobém horizontu mohou z demografických změn nakonec těžit více než demokraté. Server Axios poukazuje, že Hispánci, zastávají více konzervativní hodnoty. Zároveň, jak se imigrantské komunity asimilují, mají tendenci volit stejně jako bělošští voliči.

Zvláště pak to platí pro rostoucí populaci bílých Hispánců, tj. bělochů, kteří jsou španělského či latinoamerického původu. Jejich příklad ukazuje, že rasová dynamika v USA je mnohem komplexnější, než se často na první pohled jeví.

TÁLIBÁN SOUHLASÍ S PŘÍMĚŘÍM, UMOŽNÍ MÍROVOU DOHODU S USA

Afghánské radikální hnutí Tálibán v neděli vyjádřilo souhlas s dočasným příměřím v celé zemi, což umožní podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Ujednání musí schválit ještě vůdce Tálibánu. Informovala o tom agentura AP.
Mírová dohoda by měla umožnit USA vrátit své vojáky z Afghánistánu domů a ukončit už 18 let trvající účast v ozbrojeném konfliktu v této asijské zemi. Jde o nejdelší bojové působení Američanů v zahraničí.

USA od samého začátku lhaly o vývoji války v Afghánistánu

Washington chce, aby dohoda zahrnovala slib Tálibánu, že Afghánistán nebude zneužit k vytvoření základny teroristických skupin. Odhaduje se, že nyní je v zemi 12 000 amerických vojáků. Jak dlouho má příměří s Tálibánem trvat, nebylo oficiálně upřesněno. AP s odvoláním na představitele hnutí, kteří nechtěli být jmenováni, ale napsala, že by zbraně měly utichnout na deset dnů.

Mírové rozhovory, které vedou s Tálibánem, američtí vyjednávači ve druhém prosincovém týdnu na několik dní přerušili. Stalo se tak poté, co se hnutí přihlásilo k sebevražednému útoku poblíž spojenecké základny Bagrám u Kábulu. Při útoku zahynuli dva civilisté a sedm desítek lidí utrpělo zranění.

Když nechce USA, zkusíme Rusko. Tálibán vyjednává mír s Moskvou

Zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad přitom začátkem měsíce už dříve přerušená jednání obnovil.
Rozhovory s Tálibánem, jejichž výsledkem má být snížení násilností či dokonce příměří, které by umožnilo postupné stažení amerických sil z Afghánistánu, zahájily USA letos. Počátkem září je ale prezident Donald Trump pozastavil v reakci na útok Tálibánu v Kábulu, při němž byl zabit americký voják.