iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Polsko-Rusko, Evropu zbavit Židů, pomník Hitlerovi

Antisemitská svině, řekl Putin o někdejším polském diplomatovi. Varšava zuří: Polský velvyslanec v Berlíně ve 30. letech chválil záměr nacistů zbavit Evropu Židů a nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi slíbil i pomník ve Varšavě, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Polsko výroky odmítlo jako pomluvy a předvolalo si ruského velvyslance.

Velvyslance předvolali na ministerstvo zahraničí v pátek. Polská tisková agentura PAP citovala náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze, podle něhož Varšava ostře odmítá „historické pomluvy“, jež zazněly od Putina i dalších ruských představitelů.

Przydacz prohlásil, že Polsko považuje ruský pohled za „stalinistický historický příběh“ a za „propagandu totalitního státu“. Ruské výroky jsou podle něj také „výsměchem milionům obětí stalinistické totality, ke kterým patřili i Rusové“.
Putin tento týden prohlásil, že polský velvyslanec v Berlíně ve 30. letech plně souhlasil s Hitlerovými antisemitskými názory. Prý slíbil, že nacistickému vůdci postaví ve Varšavě „velkolepý pomník“, když evropské Židy vysídlí do Afriky.
Podle Putina to odhalují archivní dokumenty, které sovětští vojáci po druhé světové válce přivezli do vlasti. „Hajzl, antisemitská svině, jinak to říct nelze,“ uvedl Putin na adresu polského diplomata.

Agentura AP píše o nejnovějším sporu dvou slovanských národů o to, jak pohlížet na druhou světovou válku. Polsko si pamatuje, že ho napadlo nacistické Německo i Sovětský svaz na začátku konfliktu, který připravil o život šest milionů Poláků. Varšava považuje obě síly za agresora, jenž rozpoutal utrpení a smrt.

Válku jste zavinili i vy, řekl ruský vyslanec Polákům. Jde na kobereček

Rusko se zaměřuje na sovětské oběti, které přišly poté, když Německo v roce 1941 zaútočilo na Sovětský svaz, což tuto zemi přivedlo do války na straně protihitlerovských spojenců. V boji za osvobození Evropy od nacistického teroru zemřelo kolem 27 milionů sovětských občanů.

Putin se v posledních dnech opakovaně věnoval tématu druhé světové války v reakci na zářijovou rezoluci Evropského parlamentu, podle které tento válečný konflikt začal v důsledku smlouvy o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. K německým vojákům, kteří 1. září 1939 vtrhli do Polska, se v souladu s tímto ujednáním 17. září přidala sovětská vojska. Rezoluci europarlamentu Putin několikrát kritizoval a označil ji za lživou.

REKORDNÍ POČET PASŮ IRSKA, NEJVÍCE JE CHTĚJÍ BRITOVÉ

Letos v Irsku rekordně stoupl zájem o cestovní pasy. Úřady jich vydaly přes 900 tisíc. Zájem vzbudil plánovaný lednový brexit. Zažádalo o něj přes 90 tisíc obyvatel Velké Británie, kteří chtějí nadále využívat výhody spojené s členstvím Irska v Evropské unii.

O irské cestovní doklady nově požádalo 94 000 Britů, informoval server The Independent. Počet vydaných pasů letos oproti roku 2018 stoupl o sedm procent a podílely se na tom zejména žádosti občanů Spojeného království, kteří mohou irské doklady získat v případě, že některý z jejich rodičů či prarodičů byl Ir. Na irský pas mají nárok také všichni obyvatelé Severního Irska.

Podle irského ministra zahraničí Simona Coveneyho zažila pasová oddělení náročný rok: v některých obdobích se totiž musela vypořádat s až 5 800 žádostmi o pas denně. Největší nápor irští úředníci zažili v březnu a v říjnu, kdy měla Británie před vyjednáním několika odkladů EU opustit. Celkově však zájem o irské pasy kontinuálně stoupá od roku 2016, kdy si Britové odchod země z unie odsouhlasili v referendu.

VLAKY V METRU BUDE SPRAVOVAT ŠKODA TRANSPORTATION

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) uzavřel krátce před Vánoci se společností Škoda transportation novou smlouvu na zajištění kompletní údržby rekonstruovaných souprav pražského metra typu Škoda 81-71M. Ty jezdí na trasách A a B a smlouva se Škodovkou zajistí prodloužení jejich životnosti o dalších 15 let. Velikost podepsaného kontraktu dosahuje téměř 15 miliard korun.

Nová smlouva mezi DPP a Škodou transportation spadající do skupiny PPF navazuje na kontrakt, jehož platnost končí 15. 12. 2020 a představenstvo DPP ji schválilo na svém zasedání krátce před Vánoci. Nová smlouva poběží do 31. 12. 2035, přičemž Škoda transportaiton bude u vlakových souprav Škoda 81-71M kompletní servis.

Podle tiskové zprávy DPP se městskému podniku povedlo oproti stávajícímu kontraktu ušetřit. Za servis 93 souprav vlaků v metru dá dopravní podnik 14,587 miliard, původní cenový návrh společnosti ŠKODA Škoda transportation byl o 510 milionů korun vyšší.

V současnosti jezdí v pražském metru na trasách A a B 93 rekonstruovaných souprav typu 81-71M. Vlaky mají od začátku provozu, po provedené rekonstrukci, najeto od cca 555 tisíc km (poslední vlak uvedený po modernizaci do provozu v roce 2011) po cca 1,358 milionu kilometrů (u nejstarších vlaků nasazených do provozu v roce 2001).

Prodloužení životnosti o 15 let

„O nových podmínkách full service pro vozy 81-71M pražského metra jsme jednali celý tento rok. Výsledkem je nová smlouva o údržbě díky níž se prodlouží jejich životnost o dalších cca 15 let,“ uvedl Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodal:

Podnik vypsal zakázku formou oslovením konkrétní firmy. Podle Witowského bylo toto rozhodnutí dáno tím, že Škoda Transportation jakožto výrobce souprav vlastní práva na jejich dokumentaci. „S odkazem na zákon o zadávání veřejných zakázek je v tuto chvíli jediným možným dodavatelem údržby vozů,“ doplnil Witowski.

Dopravní podnik si před podpisem smlouvy nechal vypracovat dva právní rozbory od advokátních kanceláří AK Havel & Partners a AK ROWAN LEGAL a ekonomickou analýzu od auditorské společnosti Deloitte.

DPP provozuje na třech linkách metra 61 stanic. Roční provoz metra vyjde na několik miliard korun. DPP je největší městskou firmou a zaměstnává skoro 11 000 lidí. Praha dotuje DPP více než 13 miliardami korun ročně.

NOVÁ METODA: ATZHEIMERA A PARKINSONA PŘEDPOVÍ ROKY DOPŘEDU

Parkinsonovu nemoc odhalí lékaři zpravidla pozdě. Teď vyvíjejí přístroj, který by diagnózu určil včas. Pomoci má i pacientům s nádory. Jednoduché a bezbolestné vyšetření mozku ultrazvukovou sondou se u nás provádí léta. Z pozorování lékařů ale už dříve vyplynulo, že skrývá netušené možnosti.

Ukazuje se, že díky ultrazvuku je možné odhalit počínající změny na mozku, které později způsobí onemocnění jako Parkinsonova nemoc či Alzheimerova demence. A to až desítky let dopředu. Nová diagnostická metoda, na jejímž vývoji pracoval český neurolog David Školoudík, však měla jeden zádrhel. Lidské oko totiž nedokáže do detailu „přečíst“ jemné odchylky šedých odstínů ultrazvukových snímků. Školoudík proto s IT specialisty vyvinul unikátní software, který míru šedi analyzovat umí.

„Roky a roky musíte vyšetřovat pacienty a dívat se na snímky, abyste uměl říct, tady je změna. Celosvětově jsou takových expertů desítky, ale lidí, kteří mají tato onemocnění, jsou miliony. Je zcela iluzorní, že bychom experty vyráběli. Jediná možnost je nahradit je robotem,“ říká neurolog a ředitel Centra vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci David Školoudík.

Po měsících testování v Ostravě a pražské motolské nemocnici se teď nový software rozšiřuje do dalších více než dvaceti nemocnic a soukromých ambulancí neurologů v celé republice. V průběhu ledna proběhnou první školení, aby lékaři věděli, jak jej používat a jak správně provést sonografii, aby pořídili snímky, které je možné analyzovat.
Chtěli byste vědět roky dopředu, zda vám hrozí Alzheimerova či Parkinsonova choroba?

Nový software má ale do budoucna nejspíš ještě další velké možnosti. „Zdá se, že je více oblastí mozku, které na ultrazvuku mění svou světlost u různých onemocnění, když odumírají jednotlivé buňky,“ vysvětluje Školoudík. Pomoci by tak mohl třeba i u depresí.

15 procent pacientů s Parkinsonem je mladších 40 let.

Zatímco u Parkinsonovy choroby si lékaři všimli, že takzvaná černá hmota, jejíž degenerace způsobuje úbytek dopaminu, který hraje klíčovou roli při kontrole pohybu, je na ultrazvuku více vidět. Naopak u deprese, jejíž příčina je v jiné části mozku, oblast mizí. Doposud se však musí spolehnout jen na vlastní schopnosti a sledování pouhým okem.
„Teď máme výsledky i u Huntingtonovy nebo Wilsonovy choroby, kde změny lze vidět. Testujeme program, o kolik je přesnější než lidské oko a jaké jsou hraniční hodnoty, které jsou optimální pro jednotlivé choroby, aby se od sebe daly pomocí ultrazvuku i odlišit,“ dodává vědec.

Časem možná i prevence nádorů

Postupuje pomalu, stále se zhoršuje a většinou vede k invaliditě. Tělo tuhne, zhoršuje se čich, přidává se třes. Později deprese či apatie, že nic nemá smysl. Parkinsonovou chorobu v Česku trpí asi 50 tisíc lidí. Lékaři ovšem přinášejí pacientům novou naději. České nemocnice testují metodu, která nemoc odhalí s předstihem.

50 tisíc pacientů v Česku se léčí s Parkinsonovou chorobou.

Jednou z lékařek, která se k testování připojila, je i neuroložka Slávka Chmelíková. „Očekávám do budoucna rozšíření diagnostických možností, a to především v případě diagnostických rozpaků u složitých případů. Jistě je zde prostor i k využití v rámci vědecko-výzkumných projektů našeho oddělení,“ vysvětluje svoji motivaci Chmelíková z Neurologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Použití softwaru ale může jít ještě dál. Do budoucna by možná mohl pomoci v prevenci nádorových útvarů. „Třeba nádory prsu. Programu je to vlastně jedno, on potřebuje sonografické snímky. Takže my definujeme jakýsi rámec, jak vypadá běžný útvar proti tomu, který je zhoubný,“ vysvětluje vývojář produktu Marek Vaculík. Program funguje tak, že analyzuje obraz pixel po pixelu a lékaři ukáže konkrétní přesný údaj. Každé lidské oko totiž snímek vidí trochu jinak a každý lékař útvar ohraničuje a měří trochu jinak.

Předpovědět ano, vyléčit ne

Do budoucna chtějí jít ale vědci ještě dál a zcela vyloučit lidskou chybu. Už dnes existují v sonografii robotické sondy, které hlavu snímkují místo člověka. David Školoudík nyní s vývojáři vymýšlí program, který by robota nadefinoval tak, aby hlavu ultrazvukem naskenoval sám a vše i rovnou odečetl.

Pokud budou lékaři umět Parkinsonovu nemoc odhalit ještě před propuknutím, chtěli by ji blokovat, teď to neumí. Současná medicína dokáže jen potlačit příznaky, ale tak dobře, že okolí často dlouho nic nepozná.
62 tisíc pacientů v Česku má diagnózu Alzheimerova choroba.

„V mozku odumírají (při Parkinsonově chorobě) určité buňky rychleji než v běžné populaci a je spousta molekul testovaných na zvířatech, které vypadají nadějně, že by mohly odumírání zastavit. Jenže když máte první příznaky Parkinsonovy nemoci, máte 80 procent těchto buněk již mrtvých, to už je pozdě na to něco zachraňovat. Pokud dokážeme nemoc diagnostikovat, když jich je ještě 60 procent funkčních, šance na nalezení účinného léku by byla daleko větší,“ říká David Školoudík.

Ve francouzském Lille už čtvrtým rokem vyvíjejí lék, který by mohl včas pomoci. Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají totiž ve střední části mozku vysokou koncentraci železa. Výzkum tak pracuje s hypotézou, že léky, které by uměly vychytávat železo, mohou jeho koncentraci v mozku snížit, a tak zpomalit úbytek neuronů a rozvoj nemoci.

NEMOC KUŘÁKŮ STÍHÁ PŘEDČASNĚ NAROZENÉ

Chronická obstrukční plicní nemoc, známá pod zkratkou CHOPN, je ve všeobecném povědomí zapsaná jako nemoc kuřáků. V drtivé většině se totiž týká lidí nad padesát let věku, z osmdesáti procent postihuje kuřáky. V poslední době se však začali objevovat i dětští pacienti. Nemoc postihuje zejména ty předčasně narozené, u některých se projeví už v pubertě.

„U nás máme více než deset lidí, kteří mají už v mladém věku změny na plicích. Někteří z nich se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout,“ vysvětlil přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

CHOPN přitom postihuje především kuřáky. Za rizikovou skupinu obyvatel považují lékaři lidi v rozmezí 40 až 69 let věku, kteří alespoň deset let kouřili krabičku cigaret denně. „Onemocní jí asi jedna pětina kuřáků. Asi milion lidí ročně však umírá i na expozici tabáku z druhé ruky,“ uvedla první místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Ivana Čierná Peterová.

Podle lékařské teorie by nemoc u dětí neměla vůbec existovat. „Máme zprávy od pediatrů, kteří nám říkají, vy si myslíte, že CHOPN u dětí neexistuje, ale my ho tady vidíme,“ popsal Koblížek. Pediatři pozorují změny na plicích, které jsou obdobné se změnami u pacientů s CHOPN, u asi osmi procent předčasně narozených dětí. Celkově mají předčasně narozené děti až 40% riziko rozvoje dlouhodobých plicních nemocí.

„Podle teorie by tito lidi neměli mít CHOPN, ale už ho mají. Někteří byli narozeni předčasně, máme však i pacienty, kterým se plíce prostě nevyvinuly dobře, a to třeba kvůli onemocnění zápalem plic,“ dodal.
Myšlenka CHOPN u dětí je tak svým způsobem revoluční, mnoho zemí ji zatím neuznává. Podle Koblížka je nezpochybnitelné, že to, co lékaři pozorují u dětských pacientů, má stejný vývoj a stejnou léčbu. Že se tento problém objevuje až v poslední době je důsledkem snížené úmrtnosti předčasně narozených dětí.
Nemoci se dá předejít

Nemoc není nevyhnutelná. Při správné životosprávě je možné ji omezit či se jí přímo vyhnout. Podle Koblížka je tak důležité, aby si rodiče byli rizika vědomi, a uzpůsobili se mu. Sám má zkušenosti i s pacientem, který kouřil od šesti let věku. Kromě toho, že by tito lidé neměli nikdy v životě kouřit, měly by tyto děti sportovat, jíst zdravě a nechat se očkovat proti chřipce a dalším plicním onemocněním.

Na plicní nemoci má podle dat z Německa a Belgie vliv i stav ovzduší. V České republice se zatím takový průzkum však teprve chystá. V rámci speciálních prohlídek chtějí lékaři pozorovat i vztah mezi životním prostředím a množstvím nemocných. „Podle průzkumu zjistíme, jestli větší množství nemocných skutečně žije v městech. Ze zahraničí však víme, že například ženy, které žijí v blízkosti velké silnice, třeba 200 metrů a méně, mají větší tendenci k CHOPN,“ řekl Koblížek.

Změny klimatu zhoršují plicní nemoci. Bude umírat více lidí, míní lékařka

S tím souhlasí i pacient trpící CHOPN, pan Zdenko. Poté, co byl s nemocí diagnostikován se z Prahy přestěhoval ke středočeské obci Slaný. „Je tam úplně jiný vzduch. Kdybych byl v Praze, asi už s vámi dneska nemluvím,“ myslí si pan Zdenko. Do hlavního města jezdí asi jednou týdně, při každé návštěvě se jeho stav zhorší.

CHOPN je nemoc, se kterou se v ČR léčí asi 300 tisíc lidí. Dalších 300 tisíc jí pak podle odborníků může trpět, aniž by o tom zatím věděli. Situace se přitom zhoršuje. Zatímco v roce 1990 se CHOPN držela až na sedmém místě co do počtu úmrtí, nyní je již na čtvrtém místě, do roku 2020 se pravděpodobně posune na místo třetí. Jen v ČR ročně zabije tři až pět tisíc lidí.

Projevuje se dušností, nadměrným kašlem či zahleněním. Pozor by si měli dát třeba lidé, kteří se zadýchají při rychlé chůzi po rovině.