iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudci v roce 2020 vyřeší trafiky a soudce Elischera?

Jaké případy přistanou na stůl soudcům v roce 2020? Bývalý soudce Vrchního soudu Ivan Elischer bude i v příštím roce sedět na lavici obžalovaného. Česko stále nemá dořešenou kauzu trafik pro poslance ODS. A premiér Andrej Babiš se bude znovu přít kvůli svému jménu v registru agentů StB. V lednu 2019 bude soud pokračovat v kauze takzvaných trafik pro poslance ODS. V případu, který v roce 2013 přispěl k pádu vlády, čelí vedle Nečase obžalobě z podplácení také jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček.

Státní zástupce tvrdí, že v roce 2012 přislíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu.

Nečas by se před soudem mohl objevit i kvůli křivé výpovědi. V prosinci bylo oznámeno, že policie Nečase obvinila z křivé výpovědi v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Expremiér svědčil ve prospěch své manželky Jany, která v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Nečasovi hrozí v případě odsouzení až tříletý trest vězení.

Soudce Elischer

Pražský městský soud začal v roce 2019 projednávat korupční kauzu soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera, v případu doposud nepadlo rozhodnutí, pokračovat bude i v příštím roce. U soudního procesu mimo jiné byly možné slyšet i odposlechy z jeho kanceláře. Soudce zval do své pracovny trestance a řešil s ním další případy, vazbu i výši trestů jiný lidí.

Odposlechy soudce: s trestaným Vietnamcem řešil peníze i výši trestů

Podle obžaloby vzal na úplatcích přes milion korun. Státní zástupce tvrdí, že Elischer od roku 2013 dlouhodobě vycházel vstříc požadavkům svého přítele Nguyena Quoce Hunga, pro kterého v neveřejných rejstřících lustroval pachatele z řad Vietnamců. V několika případech pak podle obžaloby stíhaným Vietnamcům zmírnil za úplatek trest a v jedné kauze údajně naopak tresty zvýšil ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na nabídku jeho „služeb“.

V jeho kanceláři našli policisté několik obálek, v nichž bylo celkem 223 tisíc korun. Soudce tvrdí, že jde o peníze z dřívějších úspor, které si v práci uschoval. V případě uznání viny mu hrozí až 12 let vězení.
Zvukový záznam ze sledování soudce Elischera, soud ho přehrál v listopadu:

Státní zástupce v listopadu 2019 obžaloval bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou z podpory terorismu. Případ poslal městskému soudu. Shehadeh je od loňského roku ve vazbě poté, co byl dopaden v zahraničí.

Bývalý pražský imám se ocitl v hledáčku tuzemských tajných služeb a policie už před lety kvůli obavám z radikalizace. Podezření vyvolala například výzva určená jeho souvěrcům, aby se neúčastnili akce proti terorismu spolu s křesťany.
Z podpory terorismu byl obviněn před dvěma lety poté, co jeho bratr a švagrová vycestovali do Sýrie, kde se účastnili bojů v sesterské teroristické organizaci Al-Káidy. Imám jim podle obvinění pomáhal.

Babiš v registru agentů StB

Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na konci listopadu o tom rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu.

Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Po rozhodnutí ústavního soudu bude v případu znovu rozhodovat bratislavský krajský soud, který se bude muset řídit verdiktem ústavních soudců. Premiér Andrej Babiš věří, že spor o vedení v registru vyhraje. Kvůli sporu o evidenci ve svazcích StB Babiš loni podal na Slovensko stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, který ji ale odmítl.
Justice se bude zabývat Andreje Babišem i v jiném případě. Na konci roku se také obnovilo trestní stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo.

Další případy

Ústavní soud dal lobbistovi Romanovi Janouškovi v případu sražené ženy šanci na nový proces. Justice musí znovu rozhodnout o návrhu na obnovu řízení, původně pražské soudy návrhu nevyhověly. Janouškovo jméno se objevilo letos v české justici dvakrát. Státní zástupce podal obžalobu v kauze odposlechů primátora Pavla Béma a lobbisty. Oba muži vinu ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace odmítají.

Soud se začne zabývat případem pětice někdejších příslušníků Státní bezpečnosti obžalovaných ze zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s takzvanou akcí Asanace. Hlavní líčení zatím nezačalo ani po 15 měsících od podání obžaloby.
Soud by měl po novém roce rozhodnout ve sporu o Slovanskou epopej malíře Alfonse Muchy. S obrazy disponuje Praha. Malířův příbuzný v žalobě tvrdí, že hlavní město se vlastníkem obrazů nikdy nestalo.

Ke sledovaným soudům v příštím roce bude patřit ten, který se bude odehrávat za českými hranicemi. Rok a deset měsíců od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky přijal slovenský soud obžalobu na podnikatele Mariana Kočnera a další tři obviněné. Začátek hlavního líčení stanovil na 13. ledna příštího roku.

Krajský soud v Praze začne v polovině ledna 2020 začal projednávat takzvanou druhou větev korupční kauzy bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha. V případu je obžalováno devět lidí a osm společností. Týká se zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů Evropské unie. Rozhodnutí zatím nepadlo.

V OKD ZAČNE TĚŽBA V PÁTEK?

Odborníci ve společnosti OKD, jejíž počítačovou síť v pondělí ochromil hackerský útok, pokračují ve vytváření lokální sítě tak, aby především zajistili výrobu a bezpečnost zaměstnanců. Řekl to mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský zdůraznil, že čidla metanu nepřestala fungovat, a bezpečnost horníků tak nebyla ohrožena. Firma v pondělí z bezpečnostních důvodů ukončila těžbu ve všech svých dolech, na svátky tam ale stejně měl být omezený provoz bez těžby. Těžit se má znovu začít v pátek 27. prosince.

„Připravuje se lokální počítačová síť, aby během vánočních svátků hlavně byla zabezpečena výroba, těžba a bezpečnost zaměstnanců, tak aby noční směna 26. prosince už mohla udělat první přípravné práce na rozjezd některých porubů (dobývacích prostorů) 27. prosince,“ řekl Čelechovský.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že současný výpadek těžby zatím nijak neohrožuje průmysl. „Kdyby to mělo být v delším horozontu, tak pochopitelně by ty dopady byly velmi nepříjemé,“ řekl Havlíček ČT. Dodal, že podstatná část uhlí vytěženého OKD jde do regionu do klíčových průmyslových společností. Věří však, že se situaci v dalších dnech podaří vyřešit.

Čelechovský uvedl, že do podzemí i nyní běžně fárají zaměstnanci, kteří kontrolují jednotlivé systémy a provádějí fyzickou údržbu. „Elektronická čidla, která monitorují výskyt metanu v podzemí, jsou plně funkční. Jsou vedena úplně samostatně mimo hlavní síť,“ dodal Čelechovský,

Policejní mluvčí René Černohorský řekl, že policie pokračuje ve vyšetřování události. „Odbor analytiky a kybernetické kriminality krajského ředitelství provádí procesní úkony. Kriminalisté jsou ve spojení s lidmi ze společnosti OKD a zjišťují, jak je to rozsáhlé, jakým způsobem byla firma zasažena, které servery, co by to ohrozilo,“ řekl Černohorský.
Na případu pracují také odborníci z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Čelechovský už dříve řekl, že úplnou charakteristiku viru, který firmu napadl, a jeho analýzu včetně účinného způsobu jeho likvidace a bezpečného vyčištění všech stanic bude mít OKD k dispozici až v novém roce.

Hlavní útok nastal v neděli 22. prosince kolem 22:00, kdy škodlivý kód komplexně napadl a ochromil celou infrastrukturu firmy. Firma už zahájila reinstalace nejdůležitějších stanic a obnovu systémů, jež budou pracovat v oddělené malé síti.
Tento měsíc napadl kryptovirus počítačový systém nemocnice v Benešově. Po útoku virem nebylo možné spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace bylo třeba zrušit. Lékaři tam začnou operovat až v lednu.

Vedoucí IT oddělení OKD Martin Straka uvedl, že je nutné kompletně obnovit data, ale obnova zřejmě bude časově náročnější než u benešovské nemocnice, protože infrastruktura OKD je složitější. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) na uvedení systému do provozu intenzivně pracuje dodavatel softwaru.
Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží ve čtyřech dolech na Karvinsku.

KRÁLOVNA BRITŮ, ZHODNOTILA ROK 2019, NA JEJÍM STOLE CHYBĚLO FOTO MEGAN, NEOBLÍBENÁ?

Britská královna Alžběta II. v tradičním projevu na Boží hod vánoční pochválila mladou generaci za její aktivní postoj k boji s klimatickými změnami, přivítala květnové narození pravnuka Archieho a hovořila o potřebě překonání sporů, o přátelství a usmíření. Uvedla nicméně, že letošní rok nebyl pro Británii ani pro královskou rodinu jednoduchý.

„Cesta samozřejmě není vždy hladká a tento rok se zdála být často celkem hrbolatá, ale malé kroky mohou změnit svět,“ řekne královna v projevu, který vysílalo několik britských televizních stanic i některé stanice v zemích britského Společenství. Malé kroky učiněné ve víře a naději mohou podle 93leté panovnice „překonat dlouhodobé rozpory a hluboce zakořeněné rozdíly“ a přinést „harmonii a porozumění“.

Alžběta II. připustila, že nesnadný byl končící rok nejen pro Británii, která se chystá na konci ledna příštího roku opustit EU, ale i pro její rodinu.

V lednu se její manžel Philip stal účastníkem dopravní nehody, vyvázl ale bez zranění. V pátek 98letého vévodu z Edinburghu, jak zní jeho titul, přijali na pozorování do nemocnice. Ve středu jej lékaři propustili.
Vrásky na čele královně letos přidělala především aféra kolem jejího druhorozeného syna, jenž čelil kritice kvůli stykům s americkým finančníkem Jeffreym Epsteinem, který před svou letošní sebevraždou ve vazbě čelil obvinění ze sexuálního zneužívání mladistvých. Také samotného prince Andrewa jedna žena obvinila, že ji v jejích 17 letech zneužil. V listopadu Andrew oznámil, že „na dohlednou dobu“ nebude vykonávat své veřejné povinnosti.

Princ se letos tradiční sváteční bohoslužby v kostele sv. Maří Magdalény v Sandringhamu na východě Anglie s rodinou nezúčastnil, do kostela přišel dříve, izolován od ostatních. Pak den strávil spolu se svým otcem, princem Philipem.
„Výzvy, jimž čelí mnoho lidí dnes, mohou být jiné, než ty, kterým čelila moje generace,“ řekla královna v části projevu věnované boji se změnami klimatu. „Překvapilo mě ale, jakou odpovědnost projevují nové generace tváří v tvář změnám životního prostředí a klimatu,“ konstatovala.

Prioritou je odchod z EU 31. ledna. Alžběta II. otevřela nový parlament

Šťastnou událostí bylo letos pro královskou rodinu narození Archieho, syna prince Harryho a jeho manželky Meghan. Podle agentury Reuters je ale další těžkostí v královské rodině napjatý vztah mezi Harrym a jeho bratrem, následníkem trůnu Williamem. Harry letos s manželkou Meghan a synem nestráví Vánoce s královskou rodinou na zámku Sandringham, ale v Kanadě, kde se k nim připojí Meghanina matka.

Nelehký byl letošní rok i na britské politické scéně, kterou ochromily spory kolem plánovaného brexitu. Po nedávných předčasných parlamentních volbách získali v Dolní sněmovně výraznou většinu konzervativci premiéra Borise Johnsona, a Británie tak podle všeho opustí EU 31. ledna. Následovat budou složitá jednání o budoucích vztazích mezi Londýnem a evropskou sedmadvacítkou, která by měla podle současného plánu trvat do konce příštího roku.

ODEŠLA HEREČKA, SPISOVATELKA A POLITIČKA FISCHEROVÁ

Zemřela Taťana Fischerová. České herečce, spisovatelce a političce bylo 72 let. Na Facebooku to s odvoláním na rodinu oznámila Monika Šatavová, její bývalá asistentka. Redakci iDNES.cz to potvrdil herec Jan Kačer. Fischerová kandidovala v roce 2013 v prezidentských volbách, v posledních letech se věnovala především charitativní činnosti.

Táňa Fischerová si do volebního štábu přinesla svou fotografii z mládí. (12. ledna 2013) | foto: František Vlček, MAFRA
Herečka Táňa Fischerová proslula svým křehkým a oduševnělým projevem a vedle herectví se řadu let věnovala také charitě a politické činnosti. Působila v nadacích a občanských sdruženích, v letech 2002 až 2006 byla poslankyní a v roce 2013 kandidovala jako nezávislá v prezidentských volbách, které v druhém kole vyhrál Miloš Zeman. Fischerová získala v prvním kole 3,23 procenta hlasů. Hlasovalo pro ni 166 211 lidí, což označila za úspěch.

Táňa Fischerová se narodila v Praze, jejím otcem byl divadelní režisér Jan Fišer, který byl za války vězněn v Terezíně a Osvětimi. Fischerová studovala herectví na Janáčkově akademii múzických umění, školu ale nedokončila.
Během své herecké kariéry působila v Činoherním klubu, ze kterého ale musela v roce 1973 odejít. Čtyři roky odehrála v Divadle Jiřího Wolkera, odkud odešla po narození syna Kryštofa. Musela se vyrovnat s jeho postižením a profesi přizpůsobit rodině. Stálé angažmá už nevzala. Hostovala v různých divadlech a měla štěstí. Dělala s Evaldem Schormem třeba v Černém mnichovi nebo ve Vivisekci, pracovala s Janem Kačerem.

Filmy točila s Antonínem Mášou, Jaromilem Jirešem, Miloslavem Lutherem nebo Karlem Kachyňou. Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt v roce 1961. Hrála také například ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989). Po roce 1989 se objevila například v seriálu Konec velkých prázdnin (1994).

V roce 2002 byla jako nezávislá na kandidátce Unie svobody-DEU zvolena do Poslanecké sněmovny a do roku 2006 působila ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu či stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS. V roce 2006 kandidovala na Praze 2 do Senátu, postoupila do druhého kola. I další pokus o návrat do Sněmovny byl neúspěšný.
V posledních letech si lidé herečku Táňu Fischerovou spojovali především s její charitativní činností, byla také

vyhledávanou recitátorkou a moderátorkou nejen charitativních akcí. Koncem března 2013 se stala předsedkyní Českého helsinského výboru, je ve vedení Národní rady osob se zdravotním postižením, členkou organizace Amnesty International nebo správní rady Nadace Vize 97. S Martou Kubišovou a Janem Kačerem moderovala televizní Adventní koncerty.
Velkou láskou Táni Fischerové byla poezie. Léta se o ní dělila s návštěvníky Violy a Lyry Pragensis. Její melodický hlas jakoby stvořený pro lyrické verše zněl často i z rozhlasu. Napsala také několik knih.

KARDINÁL DUKA POHOSTIL VÁNOČNÍM OBĚDEM NA 300 BEZDOMOVCŮ

Asi tři stovky lidí chudších, bez domova či v těžké životní situaci poobědvaly v Arcibiskupském paláci v Praze na Hradčanech. Pozvala je tam křesťanská komunita Sant’Egidio, s každým z hostů si podal ruku a připil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V den, kdy křesťané slaví narození Krista, připomněl Duka zejména soucit a milosrdenství, které by podle něj mělo být s poselstvím Krista spojováno.

„Vím, že nikdo z vás nebyl v módním salonu. Já také ne. A že bych nemohl chodit na soutěže lidí, kteří mají zobrazovat krásu. Ale krása spočívá v něčem jiném. To, že jsme, je prima, to je dobré, a proto je to krásné,“ uvedl kardinál Duka.

Božíhodový oběd se podával v sále kardinála Josefa Berana. „Nebyl bezdomovcem. Když ho zbavili domova, dali mu střechu nad hlavou, ale okna měla mříže, byla to izolace, takže to nebylo tak jednoduché,“ připomněl Duka jednoho ze svých předchůdců na arcibiskupském stolci a vězně nacistického i komunistického režimu. Dnešní hosté si dali polévku s knedlíčky a kachnu, mohli si také vybrat a odnést oblečení.

Duka vzpomínal také na Vánoce v minulých dobách, ve chvílích svého dětství, na vojně, v nemocnici na lůžku nebo ve věznici v Plzni na Borech. Tam strávil v 80. letech 15 měsíců za „maření státního dozoru nad církvemi“, jak režim označoval jeho spolupráci na zřízení tajného řádového studijního centra a organizování náboženské činnosti mladé dominikánské generace na území Československa.

„Na každých těch Vánocích bylo něco krásného. Nejkrásnější dárek na Borech byl, že ten nejpřísnější bachař nám řekl: byli jste hodní. A zpívali jsme koledy,“ vzpomínal i na to, že zmíněný bachař pak vězňům jako dárek na noc zhasl světlo, aby se mohli lépe vyspat.

Komunita Sant’Egidio je církevní hnutí, které se zrodilo v roce 1968 v Římě jako pokus skupiny studentů postavit na první místo ve svém životě soucit s chudými a pomoc jim. V České republice vznikla Komunita San’Egidio v roce 1993 a dnes působí v Praze, Brně a Olomouci.

Aktuálně se zaměřuje na pomoc lidem bez domova, na službu romským dětem a službu starým lidem. Kristina Koldinská z tohoto hnutí řekla, že oběd na Boží hod se podává podvaadvacáté a pozvánku na něj dostávají lidé, kteří jsou dlouhodobými přáteli komunity.

PAPEŽ: VLÁDNE TEMNOTA, KRISTOVO SVĚTLO JE ALE JASNĚJŠÍ

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k ukončení konfliktů zejména na Blízkém východě. Zmínil Sýrii, Irák, Jemen, Libanon, Svatou zemi, ale i některé africké státy. Připomněl také humanitární krizi ve Venezuele či nedořešený konflikt na Ukrajině.

„V osobních, rodinných a společenských vztazích vládne temnota, Kristovo světlo je ale jasnější. V ekonomických, geopolitických a ekologických konfliktech vládne temnota, Kristovo světlo je ale pořád jasnější,“ uvedla hlava katolické církve na balkonu Svatopetrské baziliky. Před ní se na náměstí shromáždily tisíce věřících.

Změna k lepšímu musí podle papeže začít v srdci každého z nás. Jako už mnohokrát dříve se František i nyní postavil na obranu uprchlíků. „Nespravedlnost je nutí vydávat se přes pouště a přes moře, která se stávají jejich hřbitovem. Nespravedlnost je nutí podstupovat různé formy zneužívání, zotročování a mučení v nelidských detenčních táborech. Nespravedlnost je vyhání z míst, kde by mohli mít naději na důstojný život, ale místo toho narážejí na zdi lhostejnosti,“ řekl.

Papež také připomněl křesťany pronásledované ozbrojenými skupinami v afrických zemích, jako je Burkina Faso, Mali, Niger a Nigérie. Tam při nedávném útoku na protestantský kostel zahynulo 1. prosince 14 lidí. Na Štědrý den pak ozbrojenci v Burkině Faso zabili 35 civilistů, z čehož převážnou většinu tvořily ženy. V Nigérii zase pravděpodobně radikálové ze skupiny Boko Haram na Štědrý večer usmrtili sedm lidí při útoku na křesťanskou vesnici.
„Na tomto kontinentě sužovaném násilím, přírodními katastrofami a zdravotními krizemi bych chtěl poskytnout útěchu všem těm, kteří jsou pronásledováni kvůli své náboženské víře, především pak misionářům a uneseným věřícím,“ prohlásil.

Ačkoli svět trpí obrovskými problémy, k nápravě nespravedlností není třeba podle papeže chodit daleko. Se změnami k lepšímu mohou lidé začít ve svých domovských komunitách.

Poselství Městu a světu se pro papeže stalo pravidelnou příležitostí, jak obrátit pozornost k utrpení lidí na řadě míst světa a žádat řešení. Z Blízkého východu papež konkrétně jmenoval obyvatele Sýrie, „kteří stále nevidí konec násilností, jež poslední desetiletí trápí jejich zemi“. Agentura AFP připomněla, že v Sýrii armáda syrského prezidenta Bašára Asada, podporovaná ruským letectvem, zintenzivnila v posledních dnech bombardování oblastí ovládaných radikály a dalšími povstalci na severozápadě země.

Papež vyzval i k ukončení hospodářské a politické krize v Libanonu, sociálního napětí v Iráku a těžké humanitární krize v Jemenu. Z afrických konfliktů vyzdvihl pokračující boje na východě Konga. Poukázal také na řadu amerických zemí, kterými zmítají společenské a politické nepokoje, zvlášť pak na Venezuelu.

V úterý František odsloužil vánoční mši, během níž vyslovil přání, aby se lidé nenechali poklesky církve vzdálit od boha. Patrně narážel na četné případy duchovních obviněných ze sexuálního zneužívání a/nebo jeho krytí.
„Vánoce nám připomínají, že Bůh nás stále miluje všechny, i ty nejhorší z nás,“ uvedl s tím, že boží láska není podmínečná.

V RYBÁCH RTUŤ, KAPR JE NA TOM DOBŘE

Do zdravého jídelníčku patří kromě zeleniny také ryby. Hlavně ty mořské jsou ceněné jako výborný zdroj Omega-3 nenasycených mastných kyselin a jsou dobře stravitelné. Jenže s prospěšnými látkami si může domů člověk přinést také nezvaného hosta – jedovatou rtuť.

Arnika testovala 42 vzorků ryb. Čtrnáct bylo uloveno v pražských vodách, zbytek byly ryby dovezené ze zahraničí a nakoupené v tuzemských prodejnách. Rtuť byla nalezena ve všech vzorcích, z hlediska závadnosti je ale hlavní koncentrace, a ta se výrazně lišila.

„Limit pro obsah rtuti v potravinách je maximálně jeden miligram na kilogram masa,“ vysvětlil Radoslav Pospíchal ze Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Jde o hranici, která je společná pro všechny státy Evropské unie. Mezi vzorky, které Arnika otestovala překročil povolený limit jeden. Šlo o mečouna ze Srí Lanky. Laboratoř u něj naměřila 1,117 mg/kg. Vysoké koncentrace byly naměřeny také u tuňáka z Ománu a tuňáka opět ze Srí Lanky. V obou případech dosahovala koncentrace rtuti necelé třetiny povoleného limitu.

Arnika ale upozorňuje, že to co se může prodávat v Evropě by mělo problém na pultech ve Spojených státech, kde jsou pravidla výrazně přísnější. Limit je zde 0,22 mg/kg a neprošlo by jím sedm testovaných vzorků ryb. Mezi rybami, které byly lovené v pražských vodách dopadl nejhůře cejn chycený ve Vltavě nedaleko Libně, který měl v těle 0,281 mg/kg, nejlépe na tom byl kapr z Motolského rybníka s 0,019 mg/kg.

Kov ovlivňuje nervový a imunitní systém

„Rtuť je pro lidské zdraví toxická, představuje zvláštní riziko pro vývoj dítěte v děloze a brzy po narození,“ uvádí Světová zdravotnická organizace na svých stránkách. Vyhnout by se jí tak měly především těhotné ženy. Ve vysokých koncentracích může negativně ovlivnit především nervový, trávicí a imunitní systém.

Dáte si k štědrovečerní večeři kapra?

Ryby s nejvyšší koncentrací jedovatého kovu spojuje to, že jde o dravce. Rtuť má totiž jednu nepříjemnou vlastnost. Podobně jako další těžké kovy se může v těle ukládat. To platí jak pro ryby, tak i pro člověka. Dravci jsou na vrcholu potravního řetězce a tak se v nich kumuluje rtuť, kterou pozřeli společně se svou kořistí. Pokud tedy zákazník chce zmírnit riziko, že se kov do jeho organismu dostane měl by zvolit druh ryby, který se neživí masem. Z tohoto pohledu je třeba běžný tuzemský kapr ideální variantou.

Rtuť se dostává do přírosy z průmyslu

Případy, kdy musely české úřady zarazit prodej kontaminovaných ryb, protože překračovaly limity pro rtuť, se u nás objevují. Státní veterinární správa letos v listopadu oznámila, že nařídila stažení dětské výživy s tuňákem, právě kvůli jedovatému kovu. V roce 2016 stáhla z prodeje ze stejného důvodu 300 kilogramů mraženého mečouna. V roce 2014 a 2015 zasahovala také SZPI, které odhalila nadlimitní množství rtuti ve výrobcích z marlína a tuňáka.

„Jedním z hlavních zdrojů rtuti v rybách je průmyslová činnost, včetně výroby chlóru pomocí rtuti nebo elektřiny v hnědouhelných elektrárnách,“ vysvětluje Jindřich Petrlík z Arniky. Rtuťové výpary se pak dostávají do řek, kterými putují do moří. V celosvětovém měřítku představuje významný zdroj rtuti také těžba kovů.

POBODAL ČÍŠNICI MÍSTO PLACENÍ

Pražská policie vyšetřuje přepadení baru ve Vltavské ulici na Smíchově. Pětačtyřicetiletý muž tam odmítl zaplatit, číšnici napadl nožem a obral o peníze. Žena skončila s vážnými zraněními v umělém spánku. Policie předpokládá, že pachatel už má na svědomí dvě přepadení z minulého týdne.

Podle mluvčího pražské policie Jana Daňka se pondělní přepadení odehrálo zhruba v půl páté odpoledne.
„Zatím neznámý pachatel zaútočil na servírku poté, co po něm žádala zaplacení útraty. Napadl ji nožem a následně jí odcizil peněženku s tržbou, kde bylo několik tisíc korun. Poté z místa utekl,“ řekl mluvčí portálu iDNES.cz.
Pobodaná servírka skončila v nemocnici. „Poškozená skončila ve vážném stavu s mnohačetnými zraněními v umělém spánku,“ informovali policisté.

Nyní jsou na místě kriminalisté a zjišťují okolnosti incidentu. Pracují s možností, že pachatelem je stejný muž, který ve čtvrtek večer přepadl květinářství na Florenci. Potvrdit to však zatím nemohou, uvedl Daněk.Tehdy si pachatel z místa také odnesl blíže neupřesněnou finanční hotovost. „Muž si pod pohrůžkou násilí a nože, který vytáhl na prodavačku, odnesl hotovost uloženou v pokladně a z místa utekl pryč,“ uvedla policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že muž má pravděpodobně na svědomí ještě jedno další přepadení. V úterý měl na Proseku napadnout osmdesátiletého seniora.

„Muž k němu přistoupil zezadu a snažil se mu z ruky vytrhnout příruční tašku, kterou měl přes rameno. I přestože se senior bránil, pachatel mu sáhl do tašky, z které mu vytáhl peněženku s finanční hotovostí,“ popsala Kropáčová.
Policie už minulý týden po pachateli vyhlásila celostátní pátrání, uvedla na svém webu. Varuje, že hledaný je ozbrojený a nebezpečný. Lidé, kteří ho viděli nebo mají informace, kde se nachází, by měli neprodleně volat na linku 158.

OBDIVOVANÉ BENÁTKY, I KDYŽ ČASTO ZAPLAVENÉ

Jistě. Benátky nejsou liduprázdné nikdy. Už proto, že tu pořád ještě čtvrt milionu lidí trvale žije. Což je samo o sobě šokující, protože toto roztomilé město na vodě přejdete v pohodě za jeden podvečer i s několika zastávkami na drink. Kde se tam proboha tolik lidí schovává?

Vůbec se nedivím, že se Benátkám odedávna přezdívá „serenissima“. To slovo se dá přeložit i jako „nejklidnější“. Právě tento pocit máte, když se procházíte benátskými uličkami i přilehlými ostrovy. Klid, světlo. Auta sem nesmí, ve městě jezdí jen lodě. Nejklidnější město světa. Jenže kdo jede do Benátek poprvé, mívá obvykle strach, že se pro davy turistů ani nehne z místa.

Předsudek o „přecpaných“ Benátkách se i v hlavní turistické sezoně týká jen kratičké trasy od slavného mostu Rialto k nejslavnějšímu náměstí San Marco. Když z této desetiminutové pochůzky odbočíte kamkoliv, během minuty se ocitnete v prázdných, tajuplných uličkách. Přítomnost života v nich poznáte jen podle čerstvě zalitých kytek na balkonech, sušícího se prádla, vůně pečených rajčat a ryb a občas taky pěkně hlasitého italského popu z televize.

Všechno jsem to zjistila až poté, co jsem desítky let návštěvu Benátek odmítala. Mohly za to odpudivé plakátky cestovek, které po revoluci visely u nás v severních Čechách naprosto všude. To je to město, kam se denně nahrnou statisíce lidí s foťáky a chleby s řízkem, všichni do sebe dvanáct hodin vrážejí a v noci jedou autobusem zpátky.

Předsudek mi vyvrátila přítelkyně Tereza, svobodomyslná malířka, jež mi se zcela vážnou tváří tvrdila, že Benátky miluje. Podezírat Terezu z komerčních inklinací bylo absurdní, a tak jsem vyrazila. Poprvé před sedmi lety. A nestačila jsem zírat.
Rázem se ocitáte v jedné velké galerii. Malíři, sochaři i architekti se napříč staletími spikli a zaplavili Benátky takovým množstvím děl, že uměnímilovný poutník propadá zoufalství. Nedá se to stihnout. Pokud vás umění zajímá, vyberte si pár lahůdek a slibte si, že se sem vrátíte.

Bazilika na náměstí San Marco je základ. Je nádherná, orientální a plná oslnivých zlatých mozaik. Fascinuje mě i úžasná kamenná dlažba. Možná vás otráví fronta, která se vine po náměstí, ale věřte, že postupuje rychle, za čtvrt hodinky budete v katedrále (vstup je zdarma).

Pokud nechcete čekat ani chvilku, můžete si po internetu objednat přednostní vstupenku za 2 eura. I v dalších chrámech najdete neskutečné množství krásy, ale jestli vám sakrální umění nic moc neříká, pusťte je z hlavy a vydejte se nasávat atmosféru města.

Jákobův žebřík od Seana Scullyho přímo uprostřed baziliky San Giorgio Maggiore.

S tištěnými průvodci je to jako s alkoholem či mobily: dobrý sluha, ale zlý pán. Nechte si svobodu.
Každý lichý rok se zde koná Biennale di Venezia, velkolepý mezinárodní festival (převážně) výtvarného umění, každý sudý je to pak bienále architektonické. Obě probíhají od jara do podzimu a kromě řady výstav tu najdete i spoustu doplňujících akcí v unikátním prostředí starých paláců, do nichž je v této době většinou vstup zdarma. A tak i když nepochopíte záměr umělce (to se mi letos stalo s čínským výtvarníkem Sherem Dingem), budete žasnout nad krásou interiérů, do kterých byste se jinak nedostali

V informačních centrech najdete mapku bienále, která vás zavede na správná místa. Tím pro nás byla třeba výstava Venice Design v Palazzo Michiel, která uchvátila celou rodinu gejzírem skvělých nápadů. Až tam budete, nezapomeňte si užít i výhled přímo na Canal Grande z balkonu galerie.

Naopak jsme váhali nad zářivě barevným Jákobovým žebříkem od Seana Scullyho přímo uprostřed baziliky San Giorgio Maggiore. Záměr umělce jsme pochopili, až když jsme si přečetli, o co vlastně jde. Procházet Benátky s úmyslem nechat se překvapovat moderním uměním je osvěžující zážitek, člověk si hned připadá tak nějak chytřejší a vzdělanější.

Benátky jsou božské, ale určitě si všimněte také ostrovů kolem. Každý z nich má jinou atmosféru a vytvářejí úžasně pestrý svět. My volíme ubytování na Lidu, což je „plážový“ ostrov na dohled od Benátek.

Lido je oproti těsným Benátkám vilová čtvrť. Není divu, že právě tady se odehrává slavný filmový festival. Skoro každý dům (často palác nebo unikátní středomořská vila) má zahradu plnou oleandrů, mandevil a hortenzií, kamenné schodiště, starobylé dřevěné okenice a několik teras s luxusními výhledy na moře. Obyvatelům Lida je co závidět – třeba i vysoko položené terasy, které najdete na většině starobylých vil. Někdy jsou ve vyšších patrech, jindy na střeše, z každé z nich musí být unikátní výhled na celou Benátskou lagunu. Večer slyšíte z té výšky smích, typické hlasité italské diskuse a samozřejmě cinkání příborů a vinných sklenic… Ach!

Vaporetto, benátský vodní autobus.

Pokud se ubytujete na Lidu, váš pobyt získá spoustu dalších možností, než je jen courání malebnými uličkami. Když vás v Benátkách začnou bolet nohy, chytíte si na Canalu Grande nejbližší vaporetto, za čtvrt hodiny plavby přistanete u Lida a můžete si jen v hotelu vyzvednout plavky a ručník. Od přístaviště k nejbližší pláži přejdete za deset minut. O čistotu vody se bát nemusíte – ta benátská sice není nic moc, ale pláže jsou na protilehlé straně dlouhého a úzkého ostrova. Voda, která je omývá, pochází z otevřeného Středozemního moře. Je krásné se sem přesunout po dlouhém courání Benátkami a podvečer strávit na pláži. Pak se můžete klidně vrátit do večerních Benátek na skleničku nebo večeři.

Jízda vaporettem po Canalu Grande a laguně je jedním ze zdejších nejkrásnějších zážitků, a tak vás plavba na trase Benátky – Lido nemůže omrzet. Canal Grande je hlavní široký kanál, který prochází celými Benátkami od nádraží až k San Marcu, lemován velkolepými paláci. Zajímalo by mě, kolik mobilů navždy spolkly vody kanálu, protože tady prostě musíte fotit, ale vaporetta se občas pěkně houpou.

Ubytování na Lidu bývá levnější než v Benátkách. Musíte ale započítat také cenu „lítačky“ na vaporetta, na týden pro dospělého člověka vyjde na 60 eur. Kupovat si jednotlivé lístky se v případě bydlení na Lidu nevyplatí, vaporetto budete využívat opravdu hodně. K dispozici je i jednodenní a třídenní varianta lístku.

Lido je pro mě příjemný domov, kam se ráda stáhnu a léčím si tady uchozená chodidla. Pláže jsou většinou zdarma, ale za slunečník s lehátkem tu dáte kolem 15 eur, pokud chcete dvě lehátka, už to bude přes dvacet. Nic moc. Půldenní ceny bývají lepší, ale ideální je zajít si na pláž prostě jen tak s ručníkem na dvě hodinky v podvečer, když už budete mít chození akorát dost.

Slavný benátský karneval

Okolní ostrovy možná nejsou tak slavné, ale jejich atmosféra si s centrálními Benátkami nijak nezadá. Na každý z nich se přitom snadno dostanete vaporettem. Hned nejbližší Giudecca (od Benátek ji dělí jen jeden široký kanál) skýtá parádní pobřežní promenádu s hospůdkami s výhledem na Benátky.

I Giudecca je plná historických domů a památek, ale jak uvidíte, pokud si vylezete na věž sousední baziliky San Giorgio Maggiore, je také plná jinak neviditelných vil s bazény. Jedna z nich patří Eltonu Johnovi. Neptejte se mě, která to je, na zahradě se zrovna neslunil.

Právě výhled z věže je jedním z důvodů, proč se zastavit i na sousedním malém ostrůvku San Giorgio Maggiore. V nádherné bazilice najdete velká díla slavného malíře Tintoretta, ale můžete se také nechat vyvézt výtahem na věž, ze které uvidíte celé Benátky jako na dlani.

Murano je další důležitý ostrov, který najdete velmi blízko Benátek, jen několik minut jízdy vaporettem. Právě Murano znají asi všichni návštěvníci Benátek, protože je proslulé starobylou sklárnou. Dnes tam kromě sklárny můžete obdivovat také muzeum skla (řada uměleckých děl je opravdu neuvěřitelných a spoustu jich najdete i v exteriéru). Na Muranu, stejně tak jako v Benátkách, narazíte na spoustu turistických obchodů s barevnými skleněnými suvenýry a la Murano. Dávejte si pozor, co kupujete, protože velká část z nich jsou levné repliky vyrobené v Asii.

Další unikátní ostrovy jsou přece jen dál – z Benátek pojedete vaporettem necelou hodinu. Přesto by byl hřích je vynechat. Torcello je ostrov hlavně pro milovníky historie, dnes skoro liduprázdné místo bylo historicky prvním osídleným ostrovem v laguně – a naleznete tu díky tomu i baziliku Santa Maria Assunta, která byla postavena už v 7. století. Poblíž ní objevíte skvělou levnou zahradní restauraci, jež je zřejmě jediným místem na Torcellu, kde je vždycky plno lidí (ale zároveň klid a žádné dlouhé čekání, jídlo a pití si koupíte sami u okýnka).

Hned vedle Torcella se nachází malebné Burano. Tento rybářský ostrůvek byl ještě před pár lety docela neznámý, teď už v něm přece jen najdete centrální uličku lemovanou turistickými obchůdky a restauracemi.

Zářivé fasády domů v Buranu.

Burano je však výjimečné něčím jiným, všechny domky tohoto ostrova jsou totiž malované zářivými pastelovými barvami. Tento zvyk tu prý kdysi zavedli rybáři. Když se vracívali domů z širého moře, chtěli už na dálku vidět svůj dům, aby mířili rovnou k němu (zlí jazykové tvrdí, že to potřebovali, protože většinou měli už trochu upito).

Majitelé si unikátní atmosféry ostrova váží, a tak si s výtvarným pojetím svých domků půvabně hrají. Vybírají kontrastní záclony, které potom roztomile povlávají v průvanu. Dveře a okna natírají dalšími zajímavými barvami a toto všechno dotvářejí všudypřítomné barevné kytky v květináčích. Burano je rozhodně jedním z nejkrásnějších míst Benátska.
Restaurace jsou v Benátkách a okolí obecně dost drahé a navíc Italové tvrdí, že je zde nejhorší pizza v Itálii, protože se peče v cizině a vozí se do Benátek zamrazená. Ani bych se nedivila, v tomhle malém městě opravdu není dost prostoru na místní pekárny v takovém množství, jaké by asi bylo potřeba.

Pokud peníze nepočítáte a chcete si užít luxusní zážitek, určitě vám skvěle poslouží tipy z cestovatelských serverů, vždycky si místo radši zarezervujte. Hlad můžete také vyřešit geniální benátskou specialitou, kterou jsou cicchetti. Mini chlebíčky se objevují v poledne a večer ve většině tamějších barů a vináren. Mají spoustu originálních variant, často na nich najdete dílka ze zdejších ryb, salámů, oliv, sýrů nebo pomazánek. Cicchetti stojí kolem 1 až 2 eur. Zapíjejí se proseccem nebo osvěžujícími šumivými drinky.

Pozorovat tu gondoly, uzobávat dvojhubky s naloženými sardinkami (sarde in saor) a sledovat cvrkot v nádherném poklidném městečku… Co si vlastně přát víc?