iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman v roce 2020 do Moskvy, Babiš do Izraele či Osvětimi

Nejvyšší ústavní činitelé mají v roce 2020 v plánu několik významných zahraničních cest. Premiér Andrej Babiš (ANO) se hodlá zúčasnit mimo jiné vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Prezident Miloš Zeman zamíří například do Moskvy na oslavy 75 let od konce války.

Babiš má dále v plánu zúčastnit se fóra k uctění památky obětí holokaustu v Izraeli. Kromě toho jej několikrát čeká i zasedání Evropské rady v Bruselu. Zeman se vedle květnových oslav v Moskvě zúčastní například prezidentského summitu zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na podzim v Polsku. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se vydá do Indie, Kuvajtu, jedná i o dalších cestách mimo evropský kontinent.

Izrael, konkrétně památník obětí a hrdinů holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě, Babiš navštíví 22. ledna. O pět dní později se premiér zúčastní oslav osvobození tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce k 70. výročí se před pěti lety zúčastnil také tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka. Bruselská zasedání Evropské rady se konají v březnu, červnu, říjnu a prosinci. Zahraničních cest bude mít Babiš více, jejich plán ale zatím není znám.

Prezidentská kancelář cesty hlavy státu Miloše Zemana teprve připravuje. Podle ředitele odboru hradní diplomacie Rudolfa Jindráka je v plánu několik větších bilaterálních cest. Pražský hrad již dříve potvrdil, že se Zeman v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí 75 let od konce války. Uskutečnit by se také mohla odložená návštěva Maroka, prezident by mohl vykonat i další cesty po Evropě.

Podle Jindráka zatím nebylo rozhodnuto, kdo za Českou republiku pojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Naopak s účastí na prezidentském summitu zemí Visegrádu v Polsku již Zeman počítá. V rámci zahraniční diplomacie by měl také na Pražském hradě přijmout čtyři až pět svých protějšků.
Ministra Petříčka láká exotika. Kromě Etiopie byl i v Mexiku či Bahrajnu

Ministerstvo zahraničí zatím připravuje plán cest na první polovinu roku. Už potvrzená je lednová cesta ministra Petříčka do Indie, kde šéf české diplomacie vystoupí na mezinárodním fóru Raisina Dialogue a bude také jednat o návštěvě svého protějšku v Česku v červnu. V lednu Petříček navštíví také Kuvajt, kde bude hlavním cílem cesty posílení ekonomických vztahů.

Petříček v rozhovoru s ČTK také řekl, že se zástupci podnikatelských svazů jedná také o dalších zahraničních cestách, které by jim usnadnily přístup na nové trhy. Podle něj je ze strany firem zájem o Afriku a o Latinskou Ameriku, kam ministr s podnikateli letěl i letos.

RASPUTIN CHCE BUDOVAT NOVOU BRITÁNII

Pro některé geniální stratég, pro jiné anarchista, který s gustem vyvolává politický chaos. Dominic Cummings, který před třemi lety vedl úspěšnou kampaň za odchod Británie z EU, je dnes pravou rukou premiéra Borise Johnsona a po volebním triumfu konzervativců se chystá změnit Británii k obrazu svému. Když britský premiér Boris Johnson letos v červenci oznámil, že se jeho zvláštním poradcem stane Dominic Cummings, vyvolalo to v Londýně pořádné pozdvižení.

Pravou rukou premiéra se totiž stal muž s pověstí brilantního politického stratéga, ale také bezskrupulózního manipulátora, který se neštítí špinavých triků a svými oponenty okázale pohrdá. List The New York Times ho popsal jako „Johnsonova Rasputina“. Někdejší premiér David Cameron ho označil za „kariérního psychopata“, další expremiér John Major zase za „politického anarchistu“, kterému vůbec nezáleží na budoucnosti Konzervativní strany.

„Chtěl bych dát ministerskému předsedovi jednu radu: zbavte se těchto poradců dřív, než nenávratně otráví politickou atmosféru. A udělejte to rychle,“ vzkázal Major počátkem letošního září Borisu Johnsonovi.To Cummings už dva měsíce úřadoval v Downing Street. Mnozí soudí, že to byl právě on, kdo vytyčil premiérovu strategii ostré konfrontace s parlamentem a zosnoval čistku vzpurných konzervativních poslanců.

Byla to extrémně riskantní hra, ale vyplatila se. Chaotický britský podzim vyvrcholil předčasnými volbami, v nichž konzervativci zaznamenali největší vítězství od triumfu Margaret Thatcherové v roce 1987.

Samotář s láskou k deskovkám

Právě Železná lady byla podle agentury AP jeho politickým vzorem, když v 80. letech dospíval v severoanglickém Durhamu. Byl proto trochu za exota, protože Thatcherová byla na dělnickém severu Anglie kvůli svému nekompromisnímu postupu proti hornickým stávkám mimořádně nepopulární.

Dominic Cummings a Boris Johnson na karikatuře deníku The Times

Ani na Oxfordu, kde studoval historii, úplně nezapadl. Bývalí spolužáci na něj po letech vzpomínali jako na samotáře, který měl rád šachy, strategickou deskovku Risk a liboval si ve vyhrocených politických debatách. Po škole strávil tři roky v Rusku, kde se angažoval v neúspěšném pokusu o založení aerolinek (labouristé ho kvůli tomu dnes podezírají z napojení na Putinův režim).

Když se vrátil do vlasti, vrhl se do politiky. Pracoval pro organizaci Business for Sterling, která lobbovala proti přijetí eura v Británii, radil předsedovi konzervativců Iainu Duncanovi Smithovi a na ministerstvu školství se pokoušel prosadit radikální reformu školních osnov.

Take back control

Na konci roku 2015 se tento obdivovatel Bismarcka a čínského vojevůdce Sun-c’ stal šéfem kampaně Vote Leave za odchod Británie z Evropské unie. Právě jemu britská média připisují autorství mimořádně chytlavého sloganu Take back control

Byl to ale také Cummings, kdo v rámci kamp

aně šířil strach z přílivu Turků na ostrovy a vymyslel slavný doubledecker s manipulativním sloganem o 350 milionech liber, které Londýn každý týden posílá do EU místo toho, aby zafinancoval chřadnoucí zdravotnictví.

Klíčovým rozhodnutím bylo využít údaje ze sociálních sítí. Cummings najal kanadskou datovou společnost AggregateIQ aby na internetu našel a oslovil ty voliče, které protistrana ignorovala. Dodnes se vedou debaty, nakolik mikrocílení politické reklamy na Facebooku a sběr osobních dat ovlivnilo výsledek referenda.

Kampaň Vote Leave kvůli porušení pravidel financování dostala pokutu a její šéf byl předvolán před parlamentní komisi vyšetřující „fake news“ v kampani. Cummings vypovídat odmítl, takže se v očích poslanců provinil pohrdáním parlamentem. Jeho roli v kampani zachytil televizní snímek „Brexit: The Uncivil War“, kde stratéga s řídnoucí kšticí ztvárnil Benedict Cumberbatch.

Procházka růžovým sadem

Na začátku letošního září se zdálo, že jako premiérův zvláštní poradce tváří tvář realitě brexitového chaosu tvrdě narazil. Žádný jiný ministerský předseda nezaznamenal tak katastrofální start jako Johnson. Během pouhých pěti dní ztratil většinu v Dolní sněmovně i šanci opustit Evropskou unii k 31. říjnu, jak přitom slovy „do or die“ sliboval.

Vzbouřilo se proti němu jednadvacet konzervativních poslanců, kteří se ve snaze zabránit tvrdému brexitu přidali k opozici. Johnson je nechal vyloučit ze strany, což britská média označila za „krveprolití v parlamentu“.

Dominic Cummings na jednání Evropské rady v Bruselu

Pak se pokusil obejít parlament tak, že navrhl jeho dočasné rozpuštění – jenže Nejvyšší soud to označil za nezákonné. Johnson byl zdánlivě v koncích. V parlamentu nemohl prosadit žádný zákon a byl zcela odkázaný na milost opozičních stran.

Zdálo se, že premiérův vrchní stratég se ve své strategii ostré konfrontace s poslanci přepočítal. On sám však zůstával klidný. „Tohle je ve srovnání s referendem procházka růžovým sadem, užíváme si to, odejdeme z EU a zvítězíme,“ prohlásil v okamžiku největší krize. „Nejsme vůbec pod tlakem. Referendum, to byl tlak, referendum bylo těžké,“ dodal.

O tři týdny později se Johnson s EU dohodl na nové brexitové dohodě. Gordický uzel takzvané irské pojistky rozetla tak, že celní hranici de facto nakreslila mezi Severním Irskem a Velkou Británií. To je řešení, o kterém Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová prohlásila, že by s ním „nikdy žádný britský premiér nesouhlasil“. O další týden později Johnson dosáhl svého: opoziční labouristé pod sílícím tlakem, že brzdí řešení brexitového patu, kývli na předčasné volby.

Jako NASA

Dominic Cummings sice tentokrát přenechal vedení kampaně australskému expertovi Isaacu Levidovi, přesto v ní lze vysledovat jeho rukopis. Média se shodují, že volební slogan konzervativců „Get Brexit Done“ je jedním z nejúspěšnějších hesel v dějinách britské politiky. Přesně vystihl náladu voličů unavených více než tři roky trvající brexitovou agónií a přebarvil na toryovskou modrou i ty okrsky, kde tradičně vítězili labouristé.

Johnson získal v parlamentu působivou převahu a Evropa jistotu, že Británie k poslednímu lednu příštího roku odejde z EU. Cummings zase volné ruce k zásadní proměně fungování státní správy, jejíž neefektivitu a byrokratickou přebujelost často tepal na svém blogu.

Už v době svého působení na ministerstvu školství zveřejnil svou vizi Británie jako „meritokratické technopole“. Podle webu Politico sní o tom, že vyhází přebytečné úředníky a do státního aparátu najme vědce, matematiky a kreativní mozky ze světa start-upů, kteří z Británie udělají premianta ve vzdělávání a vědě.

Řídící procesy ve státní správě by podle Cummingse měly být nastaveny jako v Silicon Valley nebo NASA. První na ráně zřejmě bude britská armáda, která často čelí obvinění z miliardového plýtvání na často zbytečné vojenské projekty.
Sedmačtyřicetiletý Cummings, kterému média občas přezdívají „Borisův mozek“, tak bude dál točit kormidlem Spojeného království. „Boris Johnson je možná tím, kdo řeční u pultíku před Downing Street. Ale dalších pět let britské vlády patří Cummingsovi,“ hodnotí jeho postavení web Politico.

BRITOVÉ OBVINÍ ŽENU DIPLOMATA USA, ZAVINILA SMRTELNOU NEHODU

Britská prokuratura obviní manželku amerického diplomata v Londýně Anne Sacoolasovou. Čelí podezření, že způsobila nehodu, při které v srpnu zemřel Brit Harry Dunn. Prokuratura v pátek uvedla, že se bude snažit o vydání Sacoolasové, která se po nehodě vrátila do USA. Američanka nicméně sdělila, že se do Británie dobrovolně nevrátí.

Britská prokuratura uvedla, že už zahájila právní kroky související s obviněním. Dodala, že je na britském ministerstvu vnitra, aby rozhodlo, zda bude o vydání Američanky usilovat.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab postup prokuratury přivítal. „Je to důležitý krok k dosažení spravedlnosti pro Harryho a útěchy pro jeho rodinu. Není to ale konec,“ řekl Raab. „Doufám, že Anne Sacoolasová nyní uzná, že je správné vrátit se do Spojeného království a spolupracovat,“ dodal. Sacoolasová ale návrat odmítá. „Anne se dobrovolně nevrátí do Spojeného království, aby zde za strašnou, ale neúmyslnou nehodu čelila možnému trestu vězení,“ řekla právnička Američanky Amy Jeffressová.

Americké ministerstvo zahraničí vývoj v Británii označilo za zklamání. „Spojené státy jasně konstatovaly, že v době, kdy se nehoda stala, a také po dobu jejího pobytu ve Spojeném království, měla řidička status propůjčené diplomatické imunity,“ uvedl Washington.

Žena jela po nesprávné straně silnice

Manželka amerického vládního zaměstnance Sacoolasová podle vyšetřovatelů jela autem po nesprávné straně silnice, když se střetla s motorkou, kterou řídil devatenáctiletý Dunn.

Zavinila smrt mladíka. Pomohla si diplomatickou imunitou a uprchla do USA

Žena podle policie nejprve s vyšetřovateli spolupracovala, pak ale díky diplomatické imunitě Británii nečekaně opustila. Vrátit se odmítá. Rodiče Harryho Dunna v říjnu navštívili USA, aby na případ upozornili. V Bílém domě je tehdy přijal americký prezident Donald Trump.

Vyjádřil rodině pochopení a přislíbil, že se na událost znovu podívá. Zároveň ale prohlásil, že postoj Spojených států se nezměnil a že Sacoolasová se do Británie nevrátí. Případ zatížil americko-britské vztahy, které obě země tradičně označují za výjimečné. Za rodiče se po nehodě vedle ministra Raaba postavil rovněž britský premiér Boris Johnson.

FIRMA NIGÉRIE PŮJČÍ ČR 5 MILIARD KORUN

Afrika obvykle není kontinent, odkud by do Česka přicházely mladé, dravé firmy a chtěly tu rozjet nový byznys. Teď však na tuzemský trh vstupuje nigerijský fintech Lidya, který se zaměřuje na poskytování půjček pro živnostníky a menší podnikatele. V domovské zemi za necelé tři roky poskytl deset tisíc úvěrů.

„Vnímali jsme, že je čas posunout se dál. Buď jsme mohli v Nigérii nabídnout víc produktů, nebo jít za hranice. Rozhodli jsme se pro druhou možnost. A při rozhodování, jakým směrem expandovat, jsme analyzovali řadu dat,“ říká v rozhovoru pro MF DNES spoluzakladatel společnosti Lidya Ercin Eksin.

Rozhodování zúžili na rychle rostoucí ekonomiky a kvůli časovým pásmům se zaměřili na Afriku a Evropu. Mezi hlavními sledovanými parametry byla velikost trhu, který je možné oslovit, regulatorní prostředí, stav konkurence či počet bankovních poboček nebo počet malých a středních firem na tisíc obyvatel. „Polsko a Česko skončily v analýze na prvních dvou místech,“ tvrdí Eksin.

Lidya chce obsadit místo, kam se velké banky příliš nehrnou – poskytovat firmám spíše menší půjčky. Ačkoliv se může zdát, že konkurence na úvěrovém trhu je dostatečná, banky se zaměřují víc na dlouhodobější a větší úvěry.
„Očekáváme, že průměrná výše půjčky se bude pohybovat v rozmezí 200 až 300 tisíc korun, ale poskytneme třeba i 50 tisíc. Mezi našimi klienty budou firmy, které k bankovnímu financování nemají přístup vůbec nebo ten přístup není dostatečný,“ uvádí Eksin.

Bez boje o klienty

S bankami nechce bojovat, ale spíše je doplňovat. A na příkladu z Nigérie vysvětluje jak. „Půjčujeme tam firmě, která provozuje supermarkety. Před dvěma lety měla tři prodejny, teď jich má deset. Na budovy dostane úvěr od banky a pozemky nebo budovami jí ručí. Od nás si pak vezme půjčku, aby mohla naplnit regály. Vidíme její cash flow a na základě toho jí můžeme půjčit,“ vysvětluje Eksin. Právě na rychloobrátkové zboží se chce zaměřovat. Vedle obchodů může jít třeba o malé hotely, lékárny nebo restaurace, živnostníky nebo firmy do 20 zaměstnanců. Lidya funguje digitálně, analyzuje více než stovku ukazatelů, na jejichž základě vyhodnotí profil žadatele.

„Data čerpáme z několika zdrojů. V Nigérii je jich šest, v Česku osm, zpravidla veřejných. V Česku ale nemáme na rozdíl od Polska přístup k datům z bankovního registru. Údaje máme i od klienta, ať už jde o adresu, nebo typ budovy,“ dodává.
Úroky Lidye budou vyšší než v bance. „Nebereme vklady, takže naše náklady na kapitál jsou o něco vyšší,“ říká Eksin. Navíc nebude Lidya požadovat žádnou zástavu. Za blízké produkty považuje například úvěr z kreditní karty nebo kontokorent.

Cíl: 20 milionů eur

Lidya chce během pěti let v Česku a v Polsku rozpůjčovat zhruba miliardu eur, tedy asi 25 miliard korun. „Budu spokojený, když se nám v tuzemsku podaří během příštího roku půjčit 20 milionů eur, tedy zhruba půl miliardy korun. Začínáme v lednu, už máme tým obchodních zástupců,“ říká Libor Vaníček, který řídí aktivity společnosti Lidya v Česku a dříve pracoval bez jednoho měsíce dvacet let v nizozemské skupině ING, v jejíž české pobočce mimo jiné vedl divizi osobních financí. Cílem Lidye je tu za pět let rozpůjčovat pět miliard. To vychází na 20 až 30 tisíc půjček, a protože se počítá s opakovaným půjčováním, znamená to zhruba osm až deset tisíc klientů.

Eksin navíc plánuje, že expanze bude pokračovat. Kouká se na Slovensko, Litvu, Rumunsko či Portugalsko, kde je nyní firemní IT team. V Turecku, odkud pochází, prý zatím není vhodné regulatorní prostředí. Je tam třeba získat bankovní licenci i pro firmu, která jen poskytuje půjčky. V Česku ji na tento typ byznysu nepotřebuje.

Lidya získává kapitál od řady renomovaných fondů rizikového a rozvojového kapitálu, zejména z USA a ze západoevropských zemí. Podle Eksina mají o střední a východní Evropu zájem, mohou tu prý dosáhnout vyšších výnosů než v eurozóně. Nejen díky rychlejšímu ekonomickému růstu, ale také díky vyšším úrokovým sazbám centrálních bank.
Eksin a jeho byznysový partner Tunde Kehinde rozběhli Lidyi v roce 2016, kdy díky svým předchozím zkušenostem zjistili, že pro menší firmy bývá největší problém získat rychle provozní financování. Podíleli se totiž na vzestupu africké e-commerce platformy Jumia, která se stala prvním africkým jednorožcem, tedy start-upem, který přesáhl hodnotu miliardy dolarů. Rozjeli také zásilkovou službu Africa Courier Express.

GRABAROVÁ ZNOVU PREZIDENTKOU CHORVATSKA?

Nedělní prezidentské volby v Chorvatsku provází zvýšený zájem voličů. K urnám zatím podle volební komise přišlo 15,75 procenta oprávněných voličů, které neodradil ani silný déšť. Svůj hlas už také odevzdali oba hlavní favorité, nynější prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová a expremiér Zoran Milanović.

V Chorvatsku se konají prezidentské volby. Mandát obhajuje dosavadní prezidentka | (0:50) | video: Reuters
Před pěti lety byla v 11:30, kdy komise obvykle publikuje předběžná čísla, volební účast lehce přes 13 procent. Před polednem v neděli již hlasovalo zhruba 552 tisíc chorvatských voličů, což je o téměř 100 tisíc více než v roce 2014 a rovněž nejvíce za posledních deset let.

Podle portálu deníku 24 Sata se na volební účasti negativně nepodepsala ani nepřízeň počasí, která zasáhla většinu území Chorvatska.

Grabarová-Kitarovičová přišla hlasovat v metropoli Záhřebu. „Vyzývám všechny voliče Chorvatska, aby šli k volbám a odevzdali svůj hlas. Dnes je svátek demokracie, hlasujte,“ uvedla novinářům. Grabarová-Kitarovičová, která kandiduje za vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ), je favoritkou volebního klání. Předvolební průzkum veřejnoprávní televize HRT z počátku týdne ji přisoudil v prvním kole hlasování podporu 28,3 procenta voličů.

Kromě ní mají šanci na úspěch už jen dva kandidáti. Prvním je bývalý sociálnědemokratický premiér Milanović, který se v průzkumech drží s podílem 26,6 procenta v těsném závěsu.

Druhým je s odstupem téměř šesti procentních bodů zpěvák Miroslav Škoro, považovaný za kandidáta pravicových nacionalistických konzervativců. Průzkum mu předpovídá zisk 20,7 procenta voličů.

Grabarová-Kitarovičová udělala dojem v předvolební debatě

Analytici se shodují, že o vítězi rozhodne až druhé kolo, plánované na 5. ledna, neboť žádný z kandidátů si nebude schopen zajistit potřebnou nadpoloviční většinu již v kole prvním. Zatímco Grabarová-Kitarovičová by podle prognóz ve druhém kole expremiéra Milanoviče porazila, v duelu se Škorem by měl navrch krajně pravicový kandidát.

Bosna je nestabilní a ovládají ji islamisté, řekla chorvatská prezidentka

Volebním právem disponuje v Chorvatsku 3,85 milionu voličů, z nichž přibližně 177 tisíc žije mimo domovinu. Volební místnosti se otevřely v 07:00, možnost odevzdat hlas mají Chorvaté do 19:00. První předběžné výsledky by měly být známy kolem 21:00. Letošní v pořadí již sedmé prezidentské volby od chvíle, kdy Chorvatsko v roce 1991 získalo nezávislost, sleduje rekordních 24.270 pozorovatelů. Kromě dvou případů, kdy volební místnosti otevřely opožděně, se hlasování odehrává poklidně a bez incidentů.

NA VÁNOČNÍ FOTOGRAFII KRÁLOVNA BRITŮ, OTEC WILLIAM SE SYNEM A DĚDEČEK CHARLES

Buckinghamský palác zveřejnil fotografie královny Alžběty II. a tří následníků trůnu při přípravě vánočního pudinku. Nejmladšímu Georgeovi (6) radí nad miskami kromě královny také jeho otec William a dědeček princ Charles. Britské listy píší, že královna tentokrát nebude o Vánocích obklopena všemi svými blízkými. Vnuk Harry odjel s rodinou do Kanady a v nemocnici je stále i její manžel princ Philip.

Na fotografiích je v pozadí ozdobený vánoční strom a na stole několik misek. Královna v bílých šatech s černou kabelkou dohlíží na George s vařečkou, jemuž starší příbuzní radí. V záběru jsou tak čtyři generace členů královské rodiny.

Fotografie byly pořízeny minulý týden v hudebním salonu Buckinghamského paláce. Přítomní souhlasili s účastí na akci, již zorganizovala charitativní organizace Britská královská legie k zahájení nové iniciativy. Jmenuje se Společně o Vánocích a jejím smyslem bude pomáhat ve vánočním období bývalým i současným členům ozbrojených sil. Královna tuto charitu podporuje od roku 1952.

Časopis Vanity Fair k fotografii napsal, že George na ní vypadá velmi profesionálně a kuchyňské náčiní zřejmě nedrží v ruce poprvé. Jeho matka vévodkyně Kate v jednom televizním předvánočním rozhovoru řekla, že její děti rády pomáhají v kuchyni.

Vánoce bez manžela, princ Philip je v nemocnici

Agentury připomínají, že královnin manžel princ Philip byl v pátek hospitalizován v soukromé londýnské nemocnici kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům. Podle britských médií má osmadevadesátiletý princ v nemocnici zůstat několik dní. Daily Mail napsal, že prince do nemocnice dopravil vrtulník a že má symptomy podobné chřipce. The Sun píše, že měl princ zdravotní problémy několik měsíců a před hospitalizací byl kvůli pádu upoután na lůžko. Agentura AFP informovala, že královna přesto odcestovala do sídla v Sandringhamu na východě Anglie, kde většinou rodina tráví Vánoce.

Meghan a Harry oslaví Vánoce v Kanadě

Královnin vnuk Harry a jeho rodina tam letos nebudou. Princova kancelář oznámila, že všichni tři stráví Vánoce v soukromí v Kanadě. Někdejší herečka Meghan v Kanadě žila před sňatkem několik let, když natáčela seriál Suits (Kravaťáci).
Kanadský premiér Justin Trudeau rodinu uvítal tweetem: „Princi Harry, Meghan a Archie, všichni vám přejeme klidný a požehnaný pobyt v Kanadě. Jste mezi přáteli a tady jste vždy vítáni.“

Harry a Meghan se nedávno svěřili s tím, že těžce nesou způsob, jakým o nich v Británii informují média. Mluvčí páru sdělila, že Kanada jako člen britského Společenství je pro oba významná a že oni i jejich syn „ocení vstřícnost Kanaďanů a krásu tamní krajiny“. „Vévoda ze Sussexu do Kanady jezdí často několik let, vévodkyně tam bydlela sedm let, než se stala členkou královské rodiny,“ sdělila mluvčí.

Manželé už v listopadu oznámili, že letos chtějí strávit Vánoce nikoli v Sandringhamu, ale s Meghaninou matkou Doriou Raglandovou. Jejich „královské prázdniny“ mají trvat šest týdnů a kromě Raglandové budou v blízkosti rodiny také přátelé.

EXEKUTOR, ČTVRTINA DLUŽNÍKŮ SE NEDOHLEDÁ

Exekutorům se nedaří dohledat téměř čtvrtinu dlužníků, na které je vedena exekuce. Jen pětina lidí v exekuci se totiž zdržuje na adrese svého trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě. Vyplývá to z analýzy databáze aktivních spisů 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob exekutorského úřadu v Přerově.

Téměř 40 procent dlužníků, kteří bydlí na jiné než oficiální adrese, se zdržuje v jiném kraji. V průměru exekutoři dlužníka, u kterého provádějí mobiliární exekuci, dohledají na druhý až třetí pokus. V rekordních případech musí prověřit i 15 adres.

„V dnešní době není nijak neobvyklé, že člověk reálně žije a pracuje třeba na druhém konci republiky, než má hlášené trvalé bydliště. V jiném kraji se tak nakonec podaří dohledat 39 procent dlužníků, kteří nebydlí na adrese trvalého bydliště,“ uvedl soudní exekutor Lukáš Jícha.

„U nemalé části dlužníků v exekuci pak pozorujeme záměrnou snahu se před jejím výkonem skrýt, ať už přehlášením pobytu na obecní úřad, který aktuálně evidujeme u 35 procent z nich, ignorováním všech pokusů o kontakt, či dokonce uváděním falešných adres,“ doplnil exekutor.

Průtahy se prodraží

Řada dlužníků si podle něj neuvědomuje, že takovým postupem škodí sami sobě. Čím déle člověk, na kterého je zahájena exekuce, situaci neřeší, tím více se mu zpravidla prodražuje. Zejména kvůli úrokům, které mu k původnímu dluhu každým dnem narůstají, upozornil Jícha.

V devíti nezaplatila pokutu, teď dluží 130 tisíc. Pomůže jí nový zákon

Pro dlužníky bývá domluva s exekutorem výhodná i z hlediska postihů, ke kterým je exekutor nucen přistoupit. Pokud se například domluví na splátkovém kalendáři, který dlužník následně dodržuje, nepřistupuje exekutor k dalšímu postihování jeho majetku.

V roce 2018 byla v Česku vedena podle statistik Exekutorské komory exekuční řízení vůči 821 337 lidem, v exekuci se tak nacházelo o 41 000 lidí méně než předloni. Bylo zahájeno 505 120 exekucí, což je meziroční pokles o více než 100 000 exekucí. Na konci roku obsahovala Centrální evidence exekucí v souhrnu záznamy o 4 679 186 exekucích.

BEZDOMOVEC CHTĚL DO BASY, ABY SE O NĚJ POSTARALI, SOUDCE ODMÍTL, ŽE JE CHAMTIVEC

Bezdomovci v Německu se vyplnilo jeho přání. Chtěl do vězení a nakonec v něm skončil. Kvůli svému přání totiž napadl cyklistu. Ten se stále vzpamatovává z následků útoku. Incident se stal v červnu v německém městě Oldenburg v Dolním Sasku. Bezdomovec jel v opačném pruhu na cyklotrase, kde narazil do 48letého cyklisty. Soud rozhodl, že se nejednalo o náhodu, ale zlomyslný čin motivovaný chamtivostí. Bezdomovec chtěl získat „všestrannou péči v nápravném zařízení,“ uvedl soud. Podle německého deníku Die Welt jeho původním plánem bylo na někoho zaútočit sekyrou.

Dvaašedesátiletý muž pracoval jako počítačový specialista. Po ztrátě zaměstnání cestoval po Evropě, kde „prohýřil“ své úspory. Neměl trvalou adresu a žil v autě, jehož registrace vypršela před rokem a půl. Cyklista, kterého srazil, byl s vážnými zraněními převezen vrtulníkem do nemocnice. Soudu se zúčastnil jako žalobce. Tvrdí, že dodnes následkem útoku trpí fyzicky i psychicky. Obhájce chtěl, aby soud poslal obžalovaného muže do vězení na devět let. Soud ale vyhověl žádosti žalobce a dal bezdomovci doživotí. Podle soudu bezdomovec nakonec projevil známky výčitek. Rozhodl se dát zraněnému cyklistovi svůj důchod.

PREZIDENTEM AFGHÁNISTÁNU BUDE DÁL GHANÍ

V zářijových prezidentských volbách v Afghánistánu zvítězil ziskem 50,64 procenta hlasů dosavadní prezident Ašraf Ghaní. Jde o předběžný výsledek, který v neděli oznámila afghánská volební komise. Oznámení výsledků bylo kvůli technickým obtížím a podezření z podvodů několikrát odložen

Volby se konaly 28. září a kandidovalo v nich osmnáct lidí. Největší šance se dávaly Ghanímu a premiérovi Abdulláhovi Abdulláhovi. Oba se po hned volbách prohlásili za vítěze.

K volbám se zaregistrovalo necelých deset milionů Afghánců, hlas ale odevzdalo jenom něco přes dva miliony lidí.
Panuje také podezření z rozsáhlých podvodů a násilí. Při útocích během předvolební kampaně a prvního kola voleb zemřelo nejméně 85 civilistů a dalších 373 lidí utrpělo zranění.

Kolem sčítání panovaly zmatky. Hlasy sčítá Nezávislá volební komise a na ni dohlíží zástupci prezidentských kandidátů. Abdulláh v listopadu své pozorovatele ze sčítání stáhl, což zkomplikovalo oznámení výsledků. V prosinci pak premiér souhlasil s přepočtem hlasů za přítomnosti svých lidí. Jeho stoupenci v listopadu v Kábulu protestovali proti podvodům. Podle nich byly odevzdány podvržené volební lístky ve prospěch Ghaního.

Abdulláh a Ghaní byli hlavními kandidáty i ve volbách v roce 2014 a také po nich si oba připsali vítězství. Volební komise nakonec výhru připsala Ghanímu, což vyvolalo ostré protesty z Abdulláhova tábora.Ten výsledek přijal až poté, co byla s pomocí amerických vyjednávačů vytvořena vláda národní jednoty a on získal funkci premiéra.

POLICIE V BERLÍNĚ UZAVŘELA VÁNOČNÍ TRH, PODEZŘELÉ OSOBY

Německá policie preventivně evakuovala lidi z vánočních trhů na náměstí Breitscheidplatz v Berlíně, kde před třemi lety útočník najel autem do davu. Důvodem evakuace byly dvě podezřelé osoby, uvedla DPA s odvoláním na policejní mluvčí. Nikdo ale nakonec nebyl zatčen, protože podezření bylo plané.

DPA dříve informovala, že náměstí se vyklízí kvůli možnému nebezpečnému předmětu.

Podle DPA jednala policie „citlivě“ i s ohledem na tragickou událost, která se na trhu stala před třemi lety. Důvodem evakuace, na níž se podílelo 350 policistů, bylo podezření, že na jednoho z mužů je vydán zatykač. To se ale nepotvrdilo, šlo o podobnost jmen, uvedla mluvčí.Berlínská policie večer na Twitteru uvedla, že lidé na její výzvu v klidu vyklidili vánoční trhy na náměstí Breitscheidplatz a že uzavřen byl i přilehlý Pamětní kostel císaře Viléma. V kostele právě probíhal vánoční koncert, doplnil server The Sun.

Později policie též informovala, že zatím nebudou zastavovat vlaky na nedaleké zastávce Zoologická zahrada.
Později večer policie na Twitteru napsala, že opatření na náměstí skončila a že nic nebezpečného nebylo nalezeno.

Policisté k evakuaci přistoupili kvůli dvěma osobám, které se na trhu chovaly podezřele a které proto policisté legitimovali. Server bulvárního listu Bild dříve napsal, že policie zadržela v souvislosti s evakuací náměstí dva Syřany. List nejmenoval zdroj této informace a policejní mluvčí ji nepotvrdila. Podle serveru The Sun si policie při kontrole průkazů totožnosti dvou mužů spletla jméno jednoho z nich se jménem extremisty hledaného ve Spojených státech amerických.

Útok na stejném trhu si před třemi lety vyžádal 11 obětí

Třiadvacetiletý Tunisan Anis Amri najel do lidí na vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz v centru Berlína 19. prosince 2016 večer. Zabil tak jedenáct lidí a dalších více než padesát zranil. Mezi oběťmi útoku byla i jedna Češka. Útočník k činu použil ukradený kamion, jehož polského řidiče zastřelil.

V Německu začaly vánoční trhy. Zátarasy znovu připomínají útok v Berlíně

K útoku se přihlásila organizace Islámský stát (IS). Amrimu se podařilo utéct, ale čtyři dny nato ho na severu Itálie při rutinní kontrole odhalili a posléze v sebeobraně zastřelili místní policisté.