iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Důchodce Balda strašil lidi islámským násilím a ohrozil je

Nejvyšší soud se zcela ztotožnil s postupem státního zástupce ve věci důchodce Jaromíra Baldy odsouzeného za teroristický útok. Argumentaci žalobce považuje za přiléhavou, a proto ji v odůvodnění zamítnutého dovolání rozsáhle cituje. K tomu NS přidává obecnou úvahu k aplikaci § 311 – teroristický útok v porovnání s § 272 – trestným činem obecného ohrožení.

Důchodce kromě ohrožení obyvatel pokusem vykolejit vlak podle NS strašil lidi Semtexem, odstřelovacími zbraněmi nebo laserovým zaměřovačem, aby je poštval proti údajným islamistům v migrační vlně. Letáky vylepoval s politickým cílem.

Nejvyšší soud zamítl 11. prosince 2019 dovolání dnes jednasedmdesátiletého Jaromíra Baldy, který byl odsouzen za teroristický útok ke čtyřem letům vězení. Text usnesení s pečlivým a detailním odůvodněním byl vyvěšen na úřední desce 18. prosince 2019.

V rámci odůvodnění Nejvyšší soud k případu přidal podle svých slov obecnou úvahu o terorismu i o odlišnosti teroristického útoku od pouhého obecného ohrožení. Jako klíčový se ukazuje úmysl důchodce „vyvolat hrozbu existence brutálního islámského násilí směřujícího k popření základů současné evropské civilizace a elementárních lidských práv, které by mělo spočívat především v páchání násilných teroristických útoků“. Tento úmysl je podle NS dostatečně prokázaný

Paragraf 311 o teroristickém útoku je naplnění závazku k EU

Podle NS použil státní zástupce proti teroristovi Baldovi správná ustanovení trestního zákona, která ČR přijala v rámci evropského boje proti terorismu: „V návaznosti na to Nejvyšší soud považuje za vhodné alespoň v obecné rovině připomenout, že terorismus je jednou z nejhorších a společensky nejškodlivějších forem mezinárodního organizovaného zločinu. Je hrozbou pro demokracii, svobodný výkon lidských práv, pro hospodářský a společenský rozvoj. Ustanovení § 311 tr. zákoníku je naplněním závazku, který Česká republika přijala vstupem do Evropské unie. Z členství v ní vyplývá povinnost aplikovat pravidla přijímaná jejími orgány, přičemž jedním z nich je i rámcové rozhodnutí Rady EU o boji proti terorismu. Právní úprava je v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, s Listinou základních práv a svobod i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva,“ uvádí se v odůvodnění.

Poté NS vysvětluje, co je podstatou předmětného § 311 trestního zákona: „Objektem trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 1 tr. zákoníku je především ústavní zřízení a obranyschopnost České republiky, demokratické principy, na nichž je republika založena, základní hospodářská struktura státu, jakož i život a zdraví obyvatel republiky. Jednání popsané pod písm. g) tohoto ustanovení je vlastně trestným činem obecného ohrožení podle § 272 tr. zákoníku, jehož se pachatel dopustí ve specifickém úmyslu (v dané věci v úmyslu závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo). Po subjektivní stránce se u tohoto trestného činu vyžaduje úmysl (srov. § 15 tr. zákoníku), který musí zahrnovat jak úmysl závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo, tak (ve vztahu k posuzované věci) jednání popsané pod písm. g) § 311 odst. 1 tr. zákoníku.“

Český stát se připravuje na další teroristy

Jak vyplývá z odůvodnění, státní zástupce se podle Nejvyššího soudu vypořádal s jednáním teroristy Baldy takřka bezchybně: „Při aplikaci těchto předpokladů a východisek na posuzovaný případ se Nejvyšší soud téměř bezezbytku identifikoval s výstižnou a přiléhavou argumentací státního zástupce v jeho vyjádření. Proto ji také v odůvodnění tohoto usnesení dopodrobna citoval (srov. shora odstavce 8. až 12.), což mu zároveň umožňuje, aby na ni – především z důvodu procesní ekonomie – odkázal a pouze v některých směrech ji doplnil, resp. dále rozvinul,“ uvádí v odůvodnění doslova Nejvyšší soud.

O tom, jak českému státu záleží na vyšetřování terorismu, svědčí například novelizovaná vyhláška o jednacím řádu státního zastupitelství, podle které v případě odhaleného úmyslu nikoli jednotlivce jako je důchodce Balda, ale teroristické skupiny, přísluší dozor nad zákonností trestního řízení přímo vrchním státním zastupitelstvím. Česká justice o tom informovala, když se legislativa připravovala.

Také diskuse o návrhu povolovat odposlechy obyvatel kvůli terorismu a usvědčování teroristů i bez souhlasu soudů, dále pokračuje. Možnost takto odposlouchávat obyvatele prosazuje policie a státní zastupitelství: „Například se objeví terorista, odehraje s něco ve Francii, v Belgii a je třeba začít odposlouchávat velké množství lidí s nějakými vazbami na terorismus. Na mezinárodní úrovni se nás ptají, jak jste schopni reagovat? My říkáme, že pro to děláme všechno. Fakt ale je, že zákony pro to chybí,“ uvedl v září na semináři v poslanecké sněmovně ředitel útvaru zvláštních činností kriminální policie a vyšetřování Roman Vojtíšek narážkou na předmětnou změnu zákona ve prospěch odposlechů bez souhlasu soudu. O semináři Česká justice informovala.

Rozhodné zjištění: Zákeřný útok proti vlaku ve vysoké rychlosti

Jak dále v usnesení uvádí NS, zvláště závažný zločin teroristického útoku podle § 311 odlišuje od zločinu obecného ohrožení úmysl. Proto odmítl dovolací důvody, které předkládal důchodce: „Ani Nejvyšší soud nemohl přisvědčit argumentaci dovolatele, že by jeho jednání popsané pod body I. a II. rozsudku nalézacího soudu mohlo být právně posouzeno jen jako zločin obecného ohrožení podle § 272 tr. zákoníku (k úvahám o této právní kvalifikaci viz i další text). Tento zločin se totiž zásadním způsobem odlišuje od zvlášť závažného zločinu teroristického útoku podle § 311 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku úmyslem, který u tohoto druhého zločinu přesahuje objektivní stránku (tzv. dolus coloratus), s nímž pachatel přistupuje k jednání popsanému v dané skutkové podstatě,“ vysvětluje Nejvyšší soud.

Podle usnesení měl důchodce jasně v úmyslu zastrašením obyvatele vyburcovat, aby si uvědomili hrozbu nebezpečí z migrační vlny. „Nejvyšší soud rovněž sdílí názor státního zástupce, že na naplnění znaku ,závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo´ nelze usuzovat toliko z hypotetického počtu možných obětí (to by byl ukazatel významný pro naplnění znaku obecného nebezpečí). Rozhodné naopak bylo zjištění, že obviněný vedl útok zákeřně a nečekaně proti nic netušícím cestujícím ve vlaku pohybujícím se rychlostí převyšující 70 km/hod., při níž reálně hrozil vznik závažných následků jak na životech a zdraví lidí, tak na majetku… Soudy aplikovaná alternativa zvlášť závažného zločinu teroristického útoku podle § 311 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku je totiž trestným činem ohrožovacím, který nevyžaduje pro své dokonání vznik změny na hmotném předmětu útoku.“

Důchodce měl politické cíle – varování před islámskou hrozbou

Kromě toho starý pán předstíral, že za pokusem vykolejit vlak stojí muslimští teroristé: „Ve vztahu k jednání obviněného popsanému pod body I. a II. rozsudku soudu prvého stupně tak lze uzavřít, že obviněný reálně způsobil bezprostřední nebezpečí vykolejení vlaků, čímž se dopustil jiného nebezpečného jednání, neboť vydal lidi (cestující a osádku vlaku) v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví. Takovými útoky současně chtěl závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo, neboť předstíral (letáky pohozenými na místě činu), že se jedná o akt islamistických teroristických skupin. Právní posouzení takového jednání jako zvlášť závažného zločinu teroristického útoku podle § 311 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku (ve znění účinném od 1. 2. 2017 po novele provedené zákonem č. 455/2016 Sb.) je proto správné a zákonné. Ustanovení § 116 tr. zákoníku odpovídá i úvaha soudů, že byly splněny všechny podmínky pro závěr o pokračování v trestném činu,“ uvádí doslova v odůvodnění Nejvyšší soud.

Podle Nejvyššího soudu nebyly texty na šířených letácích naivní: „Namítal-li obviněný v celém průběhu trestního stíhání i v podaném dovolání, že vylepováním plakátů na vesnických autobusových zastávkách se zjevně naivním textem se snažil přesvědčit obyvatelstvo o existenci reálného nebezpečí islámského terorismu, avšak splnění hrozeb uvedených v letácích nemyslel vážně, neboť ve skutečnosti hrozbu pouze simuloval, nelze takové jeho obhajobě přisvědčit. Pojem ,vážnosti´ jím formulované výhrůžky totiž u něho nelze vnímat izolovaně, ale především v návaznosti na krátce před tím jím spáchané teroristické útoky. V tomto smyslu byly jeho výhrůžky nepochybně míněny vážně, neboť – právě ve vazbě na jeho předchozí konkrétní ohrožující jednání – měly dále zdůrazňovat údajnou islámskou hrozbu a tím naplňovat jím prosazované politické cíle,“ uvádí doslova Nejvyšší soud.

Vážně vyhrožoval Semtexem a laserovým zaměřovačem

„Pokud se totiž v textu jednotlivých letáků, které sám sepsal, objevily výhrůžky jako například (viz skutkové věty rozsudku) „mi miti semtex a jiné explosivi“…, „mi semtex u most pouziti“… „miti optika laser i camer“…, „Mi taki udelati 2 test jak zastaviti vase vlak. 1 u Bakof 2 u Bela Bezdez.“…, „neverici vsechni brzi zabiti“…, „mi ji nos upiliti“, je evidentní, že vyhrožoval použitím jak obecně známou výbušninu Semtex, tak opticky naváděné odstřelovací zbraně nebo laserového zaměřovače, přičemž tak činil právě s odkazem na oba své předchozí teroristické útoky, čímž nepochybně chtěl dodat vysloveným pohrůžkám ještě větší váhu,“ stojí doslova v usnesení o zamítnutí dovolání.

Podle Nejvyššího soudu nešlo o plané nebo vymyšlené výhrůžky: „I dopis obviněného adresovaný majiteli celoplošné televizní stanice TV Barrandov Jaromíru Soukupovi totiž obsahuje odkaz na domáckou výrobu výbušniny za použití běžně dostupných chemikálií, jíž má být použito ,ke zviditelnění´ a nátlaku na jmenovaného adresáta. Obviněný sice zaslal uvedenou pohrůžku omylem do sídla jiné celoplošné televizní stanice, což však není rozhodné, neboť v tomto smyslu by bylo možno uvažovat o existenci tzv. abberatio ictus,“ uvádí Soud.

Jednání gradovalo, formát letáků se zvětšoval, nejméně čtyři vylepil

Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu, ani námitku, že kdyby chtěl důchodce spáchat to, co psal na letácích, udělal by to jinak a účinněji, Soud s odkazem na pojednání Pavla Šámala neuznal: „Lze-li z dovolání obviněného dovodit, že je v něm obsažena i námitka, že čin nespáchal ,jiným obdobně účinným způsobem´, nelze ani takové námitce přisvědčit. Podle odborné literatury je totiž třeba za takový způsob považovat šíření takové pohrůžky pomocí místního nebo závodního rozhlasu, dále nahrávky na gramofonové desce, magnetofonovém pásku, magnetofonové kazetě, videokazetě, letáků apod., jestliže jsou zpřístupněny většímu počtu posluchačů nebo diváků, tedy veřejnosti ve formě blíže neurčeného počtu lidí, a to za splnění podmínky, že rozsah rozšíření takové pohrůžky je obdobný jako u ostatních prostředků uvedených v § 312f odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 – § 421 Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1830).“

Podle Nejvyššího soudu terorista Balda naopak svůj čin také i „jiným obdobným způsobem“ spáchal: „Ze skutkových zjištění soudů přitom vyplývá, že jednání obviněného gradovalo, když nejprve používal letáky menší velikosti, posléze však přikročil k použití formátu A4. Tyto letáky pak v některých (nejméně čtyřech) případech vylepil na obecně přístupných veřejných místech (převážně na železničních stanicích), kde se s nimi mohl seznámit blíže neurčený a neomezený počet osob. Pokud současně letáky vhodil do několika poštovních schránek, je možno – při komplexním pohledu na jeho počínání – takový způsob jednání považovat za „jiný obdobně účinný způsob“ šíření pohrůžky, i když lze připustit, že pokud by zůstalo u pouhého vhazování letáků do poštovních schránek, patrně by tento znak nebylo možné dovodit,“ uvádí v odůvodnění Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů proto odmítl dovolání jako celek, neboť shledal, že je zjevně neopodstatněné, uzavírá Nejvyšší soud. Irena Válová, ceskajustice.cz

PREMIER BABIŠ O VÁNOCÍCH V ALPÁCH

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyrazí letos koncem vánočních svátků na hory, tak jako v uplynulých letech. Šéf hnutí přelom roku obvykle tráví v rakouských Alpách. Do zahraničí odjede 26. prosince, zpět bude 4. ledna, sdělil mluvčí vlády Vladimír Vořechovský.

Zastupovat bude Babiše ve Strakově akademii v případě nutnosti vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), dodal Vořechovský. Schillerová se stala vicepremiérkou letos, předsedu vlády zastupovala letos v létě v době vládních prázdnin. V novém roce se koaliční vláda hnutí ANO a sociálních demokratů poprvé sejde 6. ledna. Ustavit by měla například komisi k výběru nového předsedy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) či probrat investiční pobídky

METRO V PRAZE RIZIKOVÉ, TŘI ÚTOKY NA CESTUJÍCÍ

Tři útoky nožem v pražském metru v poslední době. Roste mezi lidmi agresivita a je třeba se začít bát? Použití nože v trestné činnosti není ojedinělé, týká se ale spíš konfliktů mezi lidmi v úzkém vztahu či při loupežném přepadení. V Evropě vede smutnou bilanci nejvyššího počtu útoků noži zřejmě Velké Británie.

Čtvrteční událost, ke které došlo u východu z metra Můstek na křižovatce Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, byla za poslední dobu jen jedna ze tří velmi podobných. Žena bodla pětačtyřicetiletého muže do hrudníku.
Pobodáním skončila i šarvátka dvou mužů v metru na Floře ze začátku prosince. Chvíli se postrkovali, pak jeden z nich vytáhl nůž. Napadeného museli v obou případech záchranáři do nemocnice dopravit v umělém spánku.

A pražské metro do třetice. Na konci listopadu policisté upozornili na rvačku ve stanici Rajská zahrada. Scénář byl podobný, dva muži se nejdříve prali, jeden z nich pak použil nůž. V tomto případě ale oba odešli po svých.
Samozřejmě nejen metro

Rvačky, které končí pobodáním, jsou časté i mezi cizinci. Třeba jugoslávský agresor v létě při šarvátce pobodal dvaatřicetiletého muže před barem v Lucemburské ulici na Vinohradech. Humpolcem zase nedávno otřásla vražda servírky, ze které policie nakonec obvinila mnohokrát soudně trestaného dělníka. Agresor měl opět v ruce nůž.
Podle statistik se ale nejčastěji vraždí v rodině a partnerském soužití. Ke krajnímu řešení sporů navíc více sahají ženy.

MISTR GOTT ODPOČÍVÁ ´V PRAZE NA MALVAZINKÁCH, ASI 1 KM OD BERTRAMKY

Ivana Gottová, vdova po nedávno zesnulém Karlu Gottovi, na oficiálních stránkách zpěváka oznámila, že místo jeho posledního odpočinku je už dokončené. Ke zprávě přiložila také mapu, díky které si nyní lidé mohou k hrobu najít nejkratší cestu.

„Vážení a milí příznivci mého manžela, jak jsem slíbila, touto cestou vám mohu oznámit, že místo posledního odpočinku našeho milovaného Karla je dokončeno. Níže si můžete stáhnout mapku, která vás na hřbitově Malvazinky dovede nejkratší cestou k jeho hrobu,“ napsala Ivana Gottová na oficiálních stránkách.

Ve zprávě také znovu poděkovala všem, kteří dosud vyjádřili a stále vyjadřují podporu a útěchu její rodině. Lidem také popřála krásné a klidné Vánoce Na konci října Ivana Gottová uvedla, že na přání zpěváka bude místem jeho odpočinku hřbitov na pražských Malvazinkách. Patří mezi největší v Praze a leží na západním okraji Smíchova, zhruba kilometr od Gottovy vily na Bertramce.

„Největší důraz se kladl na to, aby místo posledního odpočinku odpovídalo co nejvíc představě pana Karla Gotta a symbolizovalo důstojnou památku,“ prozradila ještě deníku Blesk zpěvákova mluvčí Aneta Stolzová s tím, že Ivana Gottová na přípravě hrobu velmi intenzivně pracovala. „Na celkovém konceptu spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem Pavlem Štruncem,“ dodala.

Ke hrobu dnes po celý den přicházejí Gottovi fanoušci a mnozí z nich na náhrobku zanechávají hořící svíčky.
Karel Gott zemřel 1. října před půlnocí ve své vile na Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby bylo osmdesát let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit v pátek 11. října v paláci Žofín, kam přišlo zhruba 49 tisíc lidí.

NOVĚ ČLENĚNÍ ŠUMAVY, JIHOČESKÝ KRAJ S ŽALOBOU NEUSPĚL

Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl žalobu Jihočeského kraje na ministerstvo životního prostředí a Správu Národního parku (NP) Šumava. Kraj tvrdil, že ho instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v šumavském národním parku.

O rozsudku informovala mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení rozsudku. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) ČTK řekla, že o rozhodnutí soudu zatím neví, proto se k němu nemůže vyjadřovat. „My musíme počkat na odůvodnění, poradíme se o dalším postupu,“ uvedla.

Návrh rozděluje národní park do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Přírodní zóna, která vznikne na 27 procentech plochy, se ponechá pouze přírodním procesům. Členění dále počítá se zónou přírodě blízkou, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nacházejí se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.

Postup při jednání byl nepřijatelný, stěžovala si hejtmanka

Podle Jihočeského kraje jde o zásadní krok, kterému neodpovídala diskuse k problematice. Hejtmanka Stráská dříve uvedla, že postup v projednávání nových zón byl naprosto nepřijatelný. NP Šumava i ministerstvo tvrdily, že při projednávání zonace postupovaly podle zákona.

„Soud žalobu Jihočeského kraje odmítl jako naprosto zbytečně.

ytečnou, což paní hejtmanka Jihočeského kraje i její právníci od počátku museli vědět. Je evidentní, že cílem žaloby bylo především vyvolat mediální zájem. Nemyslím si ale, že by měl kraj jen kvůli mediální pozornosti takto zaměstnávat úředníky, právníky i soudy placené z peněz daňových poplatníků,“ uvedl k rozsudku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Jihočeský kraj podal žalobu na NP Šumava a ministerstvo životního prostředí

Jihočeský kraj v meziresortním řízení o nových zónách navrhl sedm připomínek. Týkají se například chyb v procesu zonace, péče o lesy nebo absence zásad péče o park. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let. Nahradí současné členění, která má tři zóny. Rozloha bezzásahového území se prakticky nezmění.

NA OSTRAVSKU CELNÍCI ODHALILI 19 NELEGÁLNÍCH HEREN

Celní správa na Ostravsku minulý týden uskutečnila kontrolní akci „VIDLE“, která byla zaměřena na nelegální hazard. V rámci jednodenní razie bylo odhaleno devatenáct nelegálních heren. Celníci z dalších šesti celních úřadů z Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého, Jihomoravského, Zlínského kraje, Hlavního města Praha a Generálního ředitelství cel pomáhali svým kolegům kontrolovat dvacet provozoven, u kterých měli podezření, že se jedná o nelegální hazard.

Šedesát dva celníků v devatenácti provozovnách zajistilo celkem 81 herních zařízení (13 kvízomatů, 66 kvízomatů Pegasus, 2 kvízomaty Futura), ke kterým nebylo předloženo patřičné povolení pro jejich provoz. Při kontrolách zajistili celníci platební prostředky ve výši 42 300 Kč a 42 kusů žetonů a losů

Celní správa se dlouhodobě zaměřuje na odstranění nelegálního hazardu z veřejného života občanů. Od počátku roku celníci provedli 1390 kontrol, objevili 260 nelegálních heren, zajistili 990 herních zařízení a více než 885 600 Kč. Kpt. Ing. Hana Prudičová, Generální ředitelství cel

V BŘEZNU JIHOČEŠI DO PASOVA

V březnu příštího roku vtrhnou Jihočeši do Pasova v sousedním Bavorsku. Nepůjde však o vendetu za vpád Pasovských do jižních Čech a obsazení Českých Budějovic v lednu 1611. Jihočeši v Pasově řinčet zbraněmi nebudou, naopak přijedou se svým srdcem na dlani.

„Svou účasti na Veletrhu Tří zemí / DreiLänderMesse v Pasově spolu s dvoudenní prezentací v centru Pasova v březnu 2020 chceme navázat na letošní mimořádně úspěšnou prezentaci jižních Čech v hornorakouském Linci, kterou ve dnech 16. až 18. května navštívilo více než 300 tisíc lidí. V současné době oslovujeme partnery z řad výrobců a obchodníků, kteří by prezentaci regionu rozšířili o nabídku svých produktů a služeb,“ uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) Jaromír Polášek.

DreiländerMesse je tradičním devítidenním veletrhem, který se každé dva roky koná na výstavišti v Pasově. Na největším veletrhu ve východním Bavorsku se tradičně prezentuje více než 450 vystavovatelů s širokou nabídkou v oblasti cestovního ruchu, gastronomie, volného času a hobby. Veletrh se koná 21. – 29. 3. 2020 a očekává se účast více než 70 tisíc návštěvníků.

„Před zahájením veletrhu se v centru Pasova ve dnech 19. a 20. března uskuteční prezentační a prodejní akce, jejímž cílem bude nalákat obyvatele města a blízkého okolí nejen k návštěvě veletrhu, ale především k návštěvě jižních Čech. Akce se uskuteční ve čtvrtek a pátek před u obchodního centra Stadtgalerie Passau, které se nachází na pěší zóně mezi historickým centrem a hlavním nádražím. Toto obchodní centrum je jedním z největších v Pasově s rozlohou 21 tisíc metrů čtverečních a více než 90 obchody,“ doplnil Polášek.

Dnes jsem Jihočech!

Vedoucí Oddělení blízkých trhů JCCR Ondřej Flemr v této souvislosti připomněl mimořádně příznivým ohlas, s nímž se setkala rozsáhlá expozice Jihočeského kraje letos v květnu na třídenních jarních městských slavnostech v hornorakouském Linci. Tam Jihočeši jako hlavní hosté oslav obsadili celé centrum města.

Mimořádný zájem Rakušanů o jihočeskou expozici potvrdil mimo jiné fakt, že návštěvníci velmi rychle rozebrali všech 30 tisíc samolepících srdcí s nápisem: Heute bin ich Südböhme! – Dnes jsem Jihočech! „To vzhledem k celkovému počtu 300 tisíc návštěvníků nebyl rozhodně žádný problém,“ dodal Flemr.

Přehlídka toho nejlepšího z jižních Čech naservírovala Linci bohatou nabídku gastronomie, potravinářství, řemesel, tradic, umění, architektury, kultury a turistických možností. „Stejně jako v Linci nabízíme podnikatelské veřejnosti možnost prezentace a prodeje regionálních produktů také příští rok v Pasově. Zájemci se nám mohou hlásit do 10. ledna prostřednictvím e-mailu jelinkova@jccr.cz,“ sdělil Flemr.

Zvolit je možné jednu ze tří variant. 1. - dvoudenní prezentace v centru Pasova 19. – 20. 3. 2020. 2. - prezentace na veletrhu DreiländerMesse 21. – 29. 3. 2020. 3. - kombinovaná prezentace v centru Pasova i na veletrhu.
Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) je organizace zřízená Jihočeským krajem k výkonu funkce destinačního managementu pro region jižní Čechy. Ing. Jana Píchová

PŘES 500 DĚTÍ NA OSTRAVSKU VYRŮSTÁ V DĚTSKÉM DOMOVĚ.

Moravskoslezský kraj je v pěstounské péči v rámci republiky nejúspěšnější, přesto zájemců o pěstounství ubývá. Proto kraj posílil kampaň Dejme dětem rodinu. Po Ostravě bude celý rok jezdit propagační tramvaj, na pěstounskou péči upozorní i letáky v městské hromadné dopravě.

„Každý rok najde v našem kraji novou rodinu přes sto dětí. Díky pěstounské péči nemusejí vyrůstat v dětském domově, ale žijí v přirozeném prostředí plném lásky, pozornosti a rodinného zázemí. Za poslední roky jsme ale zaznamenali celkem výrazný pokles nových zájemců o náhradní rodičovství. Zatímco v roce 2016 projevilo o pěstounství zájem 170 rodin, vloni už to bylo 150 a v tomto roce jen 124 žádostí,“ uvedl náměstek hejtmana kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil a doplnil, že před třemi lety našlo nový domov 100 dětí, letos zatím jen 87.

„Nejobtížněji se náhradní rodina hledá sourozeneckým skupinám, dětem minoritního etnika nebo se zdravotním hendikepem a dětem nad šest let. Těch vyrůstá v domově většina. Děťátek do dvou let evidujeme 42, dalších 57 kluků a holčiček je ve věku od dvou do šesti let,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil. Dodal, že nejpočetnější skupinu v domovech tvoří děti nad 12 let, těch v domovech žije 360.

Moravskoslezský kraj nabízí budoucím pěstounům pomocnou ruku. Žadatele o náhradní rodičovství může provázet člověk, který má s pěstounstvím zkušenosti. „Přijímání dítěte do rodiny je náročné období, ve kterém je každá zkušená rada nebo upozornění k nezaplacení. Naši provázející budoucím pěstounům nejen radí a odpovídají na nespočet otázek, jsou jim také důležitou emoční podporou. Mezi provázejícími je například bývalá pěstounka na přechodnou dobu nebo také stávající dlouhodobá pěstounka,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil.

Dodal, že kampaň Dejme dětem rodinu má za cíl povzbudit lidi, kteří mají z pěstounství obavy a stále váhají, zda se dítěte z domova ujmout. „Nebudu lhát, být pěstounem je mnohdy velmi náročné a vyžaduje to velkou dávku trpělivosti, tolerance a pochopení. Jsem ale přesvědčený, že žádný z náhradních rodičů svého rozhodnutí nelitoval. Každý pěstoun má můj hluboký obdiv,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil s tím, že veškeré informace o pěstounství jsou na stránkách kampaně Dejme dětem rodinu. Na tomto webu jsou také kontakty na pracovníky krajského úřadu, kteří mohou pomoci potencionálním pěstounům v jejich rozhodnutí, Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí