iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudci: Grygárkovi nelze vyčítat postup ohledně Janouška

Bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zástupce Liboru Grygárkovi nelze oprávněně vyčítat, že nedal pokyn k zahájení úkonů trestního řízení ohledně švýcarských kont lobbisty Romana Janouška. K tomuto závěru dospěl pražský vrchní soud, který v říjnu pravomocně potvrdil zastavení Grygárkova trestního stíhání. Rozhodnutí Městského soudu v Praze v této věci označil za správné a zákonné.

Obžaloba olomouckého vrchního státního zastupitelství Grygárkovi kladla mimo jiné za vinu, že nedal pokyn k řádnému objasnění podezření kolem Janouškových kont ve Švýcarsku. Švýcarská prokuratura dříve lobbistovi zablokovala tamní účty kvůli podezření z praní špinavých peněz v celkové výši dvou miliard korun, v roce 2010 ale případ odložila.

„Nebyly naplněny všechny zákonem požadované znaky skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, a proto jednání obviněného není trestným činem,“ konstatoval vrchní soud a ztotožnil se tak s názorem předsedkyně senátu pražského městského soudu Zuzany Zápalkové. Soudkyni zároveň pochválil za podrobný rozbor jednotlivých důkazů včetně svědeckých výpovědí.

V Grygárkově trestním spisu se podle obou soudů nenachází žádný přímý důkaz o tom, že se Grygárek v době jeho údajného zneužití pravomoci ve prospěch Romana Janouška s tímto lobbistou znal. Zápalková tak musela vycházet z Grygárkova tvrzení, že tomu tak nebylo a že se seznámili až v květnu 2010.

Vrchní soud souhlasil i se závěrem, že nebylo prokázáno, že by Grygárek nesplnil svoji povinnost vyplývající z jeho postavení náměstka vrchního státního zástupce.

„Byl totiž pouze jednou z úředních osob, které se žádostí o právní pomoc zabývaly, tuto věc neměl přímo na starosti, nebyl dozorujícím státním zástupcem, byť byl z pozice své funkce náměstka o vyřizování mezinárodní právní pomoci informován a vskutku byl také nejvýše postavenou úřední osobou při jednání se švýcarskými kolegy,“ zrekapituloval vrchní soud s tím, že Grygárkovo stanovisko ve věci se nijak nelišilo od postoje náměstkových kolegů.

„Vrchní soud v Praze v plné shodě se soudem prvního stupně dospěl ke zřetelnému názoru a zcela jednoznačnému závěru, že by jakýkoliv reálný průběh a výsledek případného hlavního líčení, konaného v této trestní věci, nemohl na shora vymezeném okruhu a charakteru opatřených důkazů a zejména na reálně očekávaném výsledku podobného dokazování cokoliv změnit,“ uzavřeli soudci.

Doplnili, že úkolem pražského městského soudu nebylo zkoumat, zda byl Grygárek poctivým státním zástupcem, zda se nezpronevěřil svému poslání a zda byl člověkem na svém místě. Měl pouze vyhodnotit, zda shromážděné důkazy prokazují, že se náměstek dopustil žalovaného skutku, a zda je tento skutek trestným činem.

O propojení Grygárka a pražského podnikatele Janouška v minulosti opakovaně psala média. Koncem roku 2011 vyšlo najevo, že Grygárek jednal s Janouškem v době, kdy pražské vrchní státní zastupitelství řešilo pět případů, jež se lobbisty týkaly. Exnáměstek čelil stíhání od konce roku 2013, vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení. Uvítal, když se věc posunula k soudu. Postup olomouckého státního zastupitelství označil za zlovolný a chce žádat stát o odškodné.

VĚCNÁ PŮSOBNOST ZÁKONA O HROMADNÝCH ŽALOBÁCH PŘÍLIŠ ŠIROKÁ

Je vhodné přijímat nový procesní předpis o hromadných žalobách, když současně probíhá debata o rekodifikaci civilního řádu soudního? „Je otázkou, jestli by nebylo lepší práce více koordinovat. Je tu otázka vhodnosti nového, dalšího procesního předpisu,“ řekl při debatě u kulatého stolu České justice „Hromadné žaloby u českých soudů“ místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil. Soudci také v souvislosti s návrhem zákona varují před žalobami vedenými z principu.

Zákon o hromadném řízení intenzivně odkazuje na občanský soudní řád. Zdaleka ovšem neřeší všechny aspekty nebo procesní problémy, které nová úprava může vyvolat. Například otázku vyloučení soudce. „V případě režimu odhlašovacího, kdy není znám okruh účastníků, se až v pozdním stadiu řízení, kdy bude provedena spousta náročných úkonů může ukázat, že ve skupině je osoba blízká soudci natolik, že se bude muset z věci vyloučit,“ upozornil Zadražil s tím, že předpis nenabízí řešení takové situace.

Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal připomněl, že i z hlediska rekodifikace civilního procesu by bylo vhodnější vyčkat na platnost evropské směrnice o zástupných žalobách. „Nemá cenu o vlastní úpravu, která dříve, než nabude účinnosti, bude přizpůsobována směrnici. To je neefektivní,“ uvedl. Zároveň si posteskl nad tím, že rekodifikace civilního procesu podle něj v zásadě neprobíhá. „Byl učiněn jakýsi pokus o rekodifikaci sporného řízení, ale je to pokus spíš ve stadiu přípravy,“ myslí přední tuzemský odborník na civilní právo. Nutná je podle něj i reforma insolvenčního práva nebo nesporných řízení. „Protože ať se to komu líbí, nebo ne, tento zákon také dopadá na řadu věcí, které se mohou označovat jako nesporné řízení,“ uvedl v kontextu návrhu zákona o hromadném řízení.

Hromadná žaloba u nároků vzniklých před účinností zákona? Šlo by o nepřípustnou retroaktivitu, zaznělo u kulatého stolu
Soudci necítí potřebu zákona o hromadných žalobách, radí vyčkat na přijetí evropské směrnice

Poslankyně a kandidátka na ombudsmanku Helena Válková také doporučuje přípravu procesních předpisů sladit. „Opravdu bychom si měli promyslet, co jsou naše priority třeba v období příštích pěti let,“ uvedla. Podle ní by to měly být procesní předpisy a soudní reforma. Paralelně s nimi se může pracovat na zákonu o hromadném řízení. „Pokud to budeme dělat obráceně, tedy že lepíme kamínky do mozaiky, aniž bychom znali její konečnou podobu, tak se můžeme také zklamat a mozaika vůbec nebude harmonická,“ řekla při debatě.

Helena Válková coby ministryně spravedlnosti prosazovala rekodifikaci civilního procesu Foto: Radek Čepelák
Podle předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendy se za šest let snahy o rekodifikaci civilního práva procesního „nestalo vůbec nic“. „A představa toho, že to vyřeším tím, že přinesu jeden zákon o hromadných žalobách a vše ostatní nechám ležet, mi od ministerstva připadá úplně skandální,“ řekl.

Benda: Ochrana spotřebitele je v EU silná

Účastníci debaty u kulatého stolu se také pozastavili nad tím, že v důvodové zprávě návrhu zákona se píše, že její účel je univerzální a věcná působnost co nejširší. Podle Bendy bude mít hromadné řízení smysl maximálně u bagatelních částek do tisíce korun. „Jinak si myslím, že máme spotřebitelské právo dohnané, i pod tlakem Evropy do dokonalosti. Máme možnost zboží vracet do 14 dnů bez udání důvodu, máme nekonečné lhůty na výměny zboží a další obranné mechanismy,“ vyjmenoval poslanec.

Podle něj je navíc nepravděpodobné, že by poslanci stihli návrh zákona o hromadném řízení schválit do konce volebního období. „Když vím, jak funguje sněmovna, tak jsem velmi skeptický. Pokud to do sněmovny přijde na podzim příštího roku, tak už není šance zákon schválit,“ dodal.

Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš by očekával, že autoři návrhu přesně vědí, které spotřebitele hodlají hromadnou žalobou chránit. „My můžeme klidně dojít k závěru, že kromě individuálních nároků na náhradu škody, které se řeší klasicky cestou žalob, tu potřeba chránit masu spotřebitelů není,“ uvedl s tím, že podle něj není třeba spotřebitele uměle sdružovat.

Předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda s vydavatelem České justice Ivo Hartmannem
Širokou působnost zákona kritizovala i advokátka AK Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová. „Začala bych nějakými vybranými segmenty spotřebitelského práva. Umím si v některých případech představit odpovědnost za vady. Ale je to strašně těžko vymezitelné. Neumím si vůbec představit třeba materiální újmu. To je podle mě úplně v rozporu s hromadným uplatňováním,“ vysvětlila. Evropské zkušenosti podle ní ukazují, že se zpravidla hromadné řízení vyzkouší na jedné oblasti a teprve poté se případně rozšíří na další.

Návrh zákona o hromadném řízení také upravuje možnost podání žalob i osobami, které nejsou zastoupeny advokátem. Preferuje neziskové organizace, které nemusí dokládat podpisy členů skupiny nebo nemusí prokazovat solventnost. Podle Zadražila to přináší nebezpečí vedení žalob o princip. „Řízení, kde není ekonomický zájem a je vedeno jenom pro princip, tak bývá obecně řízení velmi složité, kde není možnost smíru,“ upozornil Tomáš Zadražil. Jde o řízení, která se obvykle vedou až do důsledku přes všechny opravné prostředky.

Návrh o hromadném řízení schválila ve čtvrtek 12. prosince Legislativní rada vlády. Po zásadních připomínkách po prvním kole zářijového jednání vládních legislativců resort do zákona zapracoval výrazné změny. ceskajustice.cz

SOUDCI MOHOU ZAKÁZAT CHOV ZVÍŘAT NA 10 LET

Soudy zřejmě budou moci uložit jako samostatný trest zákaz chovu zvířat až na deset let. Schválila to dnes Sněmovna. Tresty za týrání zvířat nebo pytláctví nezpřísnila. Nezavedla ani chov zvířat v nevhodných podmínkách jako nový trestný čin, jak to část poslanců navrhovala. Novelu trestního zákoníku nyní dostane k projednání Senát. Zpravodajka návrhu Helena Válková z hnutí ANO předpokládá, že se návrh z horní komory poslancům vrátí se změnami. Znovu hodlá návrh zákonodárcům předložit opoziční TOP 09.

Skupina osmi desítek poslanců původně novelou chtěla zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren. Sněmovní ústavně právní výbor ale toto zvýšení o tři roky odmítl. Předkladatelé novely chtěli kompromisně maximální sazbu zpřísnit alespoň o rok na šest let. K přijetí tohoto návrhu, byť to výbor podpořil, ale dnes chybělo šest hlasů. Pro bylo jen 87 ze 184 přítomných poslanců.

Poslanec TOP 09 Dominik Feri pokládá hlasování za porušení politických dohod. Připomenul, že na kompromisním pozměňovacím návrhu se dohodl minulý týden ústavně právní výbor. Dnes schválená pravidla podle něj na přístupu společnosti k týrání zvířat a takzvaným množírnám nic nezmění.

Tvůrcům novely se nepodařilo ani zavést nový trestný čin, kterým měl být chov zvířat v nevhodných podmínkách. Mělo za něj hrozit až deset let vězení. Podle kritiků včetně Marka Bendy (ODS) by se mohl zneužívat proti jiným zařízením chovajícím zvířata, než jsou množírny. Marek Výborný (KDU-ČSL) označil trest za nepřiměřený vzhledem k tomu, že stejná sazba hrozí i za týrání svěřené osoby.

Zákaz chovu zvířat až po dobu deseti let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy míří na provozovatele množíren. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.

REPREZENTANTI O ŽALOBĚ PROTI TRUMPOVI JEDNAT 6 HODIN

Sněmovna reprezentantů schválila podobu středečního hlasování o ústavní žalobě proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Procedurální výbor dolní komory amerického Kongresu rozhodl, že na debatu bude vyčleněno šest hodin. Na jejím konci se bude hlasovat o dvou bodech obžaloby, a sice zneužití pravomoci a bránění Kongresu ve vyšetřování.

Ústavní žalobu, tedy takzvaný impeachment, se demokraté rozhodli vůči prezidentovi spustit kvůli takzvané ukrajinské kauze. Žaloba se opírá o červencový telefonát Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Trump v něm svého partnera žádal, aby mu dodal informace poškozující bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který se zřejmě Trumpovi napřesrok ve volbách postaví. Podle demokratů jde o pokus zatáhnout cizí stát do volební kampaně v USA, což zákon výslovně zakazuje.

Trump obvinil demokraty z „překrucování spravedlnosti a zneužití moci“. V úterním dopise adresovaném předsedkyni Sněmovny Nancy Pelosiové podle agentury AP uvedl, že se nedopustil ničeho špatného, když v zahraničí požadoval vyšetřování svého politického soupeře, a obvinil demokraty, že se více starají o impeachment než o své voliče. Vyšetřování přirovnal k procesům s čarodějnicemi v Salemu.

V dějinách Spojených států to bude teprve potřetí, kdy bude Sněmovna hlasovat o obžalování hlavy státu. Očekává se, že ve Sněmovně najdou demokraté dost hlasů, aby impeachment odhlasovali prostou většinou a postoupili žalobu k rozhodnutí Senátu. Ten ale kontrolují republikáni a u nich věc prakticky nemá šanci na schválení.
Impeachment jde do další fáze, demokraté formulují žalobu proti Trumpovi

Pelosiová v úterý obeslala emailem své spolustraníky a informovala je, že Sněmovna se sejde k hlasování ve středu ráno místního času (v brzkém odpoledni SEČ). Všechny demokratické zákonodárce vyzvala, aby byli na začátku schůze přítomni a v následném hlasování bránili americkou ústavu.

Na podporu impeachmentu vyšly v úterý podle agentury Reuters po celých Spojených státech do ulic desetitisíce Američanů. „Opravdu si myslím, že je ohrožena ústava,“ řekl Glenn Conway, jeden z demonstrantů v Severní Karolíně, který na manifestaci vyrazil po 30 letech. „Myslím, že máme v tuto chvíli prezidenta, který si myslí, že stojí nad zákonem,“ dodal.

EU JAKO OSVĚTIM, KARIKATURA UMĚLCE ITÁLIE

Italský umělec vyvolal na sociálních sítích pobouření svou karikaturou, na které přirovnal Evropskou unii k nacistickému koncentračnímu táboru v Osvětimi. Umělec na kresbě ztvárnil britského premiéra Borise Johnsona jako osvětimského vězně, který se raduje z opětovně nabyté svobody. Kresba má být totiž metaforou na brexit. Na kresbě je britský premiér Boris Johnson, který s vlajkou Spojeného království v ruce nadšeně utíká z koncentračního tábora, nad jehož vstupem ční nápis „Evropská unie“.

Ve skutečnosti jsou nad branami tábora, kde nacisté za druhé světové války zavraždili více než jeden milion lidí, slova „Arbeit macht frei“, která v překladu do češtiny znamenají „práce osvobozuje“.Přirovnání Evropské unie ke koncentračnímu táboru v Osvětimi okamžitě vyvolalo vlnu kritiky ze strany světových politiků, italské židovské komunity i umělcových fanoušků na Twitteru.

Na Improtův příspěvek reagoval také Osvětimský památník, podle kterého je karikatura neuctivá vůči obětem holokaustu. „Nápis Arbeit macht frei byl cynickou iluzí, kterou nacisté dali osvětimským vězňům,“ uvedl na Twitteru. Známá slova se podle něj stala symbolem lidské nenávisti. „Pro osvětimské oběti a jejich příbuzné je velmi bolestivé, když tato slova někdo takovým způsobem ostudně zneužívá,“ dodal památník.

Umělec nahradil koncentrační tábor záchodovou mísou

Improta se podle listu The Independent v Itálii proslavil jako tvůrce vzdělávací kampaně pro Řím, ve které se coby komiksová superhrdinka objevila jeho starostka Virginia Raggiová. Ta nicméně po zveřejnění karikatury okamžitě ukončila s umělcem spolupráci a kresbu zkritizovala.

Improta se po vlně nesouhlasu nakonec rozhodl karikaturu pozměnit a v pondělí zveřejnil novou kresbu, na které bránu koncentračního tábora nahradil velkou toaletní mísou. „Kresbu jsem upravil, protože není správné přirovnat Evropskou unii ke koncentračnímu táboru,“ připustil na Twitteru.

Incident se odehrál v době, kdy Itálie řeší přešlap v italské fotbalové lize, která tento týden spustila tažení proti rasismu ve fotbale. Součástí kampaně je také malba, na které jsou tři opice zastupující tři různé rasy. Tento krok vyvolal u antidiskriminačních organizací odmítavou reakci. Právě opičí skřeky totiž fanoušci často používají k urážení fotbalistů jiné než bílé pleti. Autor malby Simone Fugazzotto ale svou práci obhajuje. „Všichni jsme původně opice. Proto jsem namaloval bílou, asijskou a černou opici,“ uvedl.

LEYENOVÁ: NEÚSPĚCH BREXITU BY VÍC ZASÁHL BRITÁNII NEŽ EU

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že při neúspěchu nadcházejících vyjednávání o budoucím vztahu Evropské unie s Británií hrozí, že obě strany budou opět čelit „okraji útesu". Podle ní budou vyjednávání kvůli krátkému časovému limitu „extrémně náročná".

Podle von der Leyenové pracuje Evropská komise po jasném volebním vítězství britských konzervativců s předpokladem, že dohoda o brexitu bude ratifikována do konce ledna, což je platný termín odchodu Británie z evropského bloku. Hned poté prý bude unijní exekutiva připravena členským zemím předložit návrh mandátu pro vyjednávání ve druhé fázi brexitu.

Přechodné období, určené pro uzavření nového partnerství Londýna s Bruselem, je aktuálně naplánováno do konce příštího roku. Pokud tedy skutečně Británie z unie 31. ledna vystoupí, bude na vyjednání kýžené dohody o volném obchodu vyhrazeno pouze 11 měsíců. Přechodné období může být do konce června prodlouženo o dva roky, britský premiér Boris Johnson ale dává najevo, že si takový vývoj nepřeje.

Předseda Evropské rady Charles Michel ve středu zopakoval, že ani druhá strana teď nemá prodlužování v úmyslu.
Šéfka EK i přes problematický harmonogram doufá v dojednání „bezprecedentního partnerství“ s Británií. Krach rozhovorů by podle ní „Spojené království zasáhl více než nás“, avšak „zjevně“ není v zájmu unijní sedmadvacítky.

Při svém projevu před Evropským parlamentem o výsledcích posledního summitu EU také von der Leyenová vyvolala pobouřené reakce některých europoslanců, když poděkovala „odvážným“ stoupencům setrvání v EU v řadách britských členů Evropského parlamentu. „Bude se nám po vás stýskat,“ řekla. Po hlasitých projevech některých přítomných dodala: „Nikdy se nám nebude stýskat po těch, kdo ječí a pokřikují.“

SOUD: FBI POCHYBILA PŘI SLEDOVÁNÍ TRUMPOVA PORADCE PAGEA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se při pátrání po ruském vlivu na americké volby dopustil opakovaných chyb v žádostech o sledování Cartera Pagea, někdejšího zahraničněpolitického poradce prezidenta Donalda Trumpa. V prohlášení to v úterý konstatoval tajný soud FISA, který povoluje sledování osob na americké půdě pro rozvědné účely.

„Postup FBI v žádostech o sledování Cartera Pagea, jak je ve zprávě popsáno, bylo v rozporu s povinností jednat nezaujatě,“ uvedla podle agentury Reuters soudkyně FISA Rosemary Collyerová. Podle ní FBI poskytl „nepodložené“ informace, když soud žádal o povolení Pagea odposlouchávat.

Prohlášení soudu následuje více než týden poté, co generální inspektor ministerstva spravedlnosti USA Michael Horowitz dospěl k závěru, že FBI se dopustil několika chyb při vyšetřování pochybnosti ohledně ruského vlivu na americké prezidentské volby. Horowitz však zároveň konstatoval, že vyšetřovatelé FBI nevedli proti Trumpově volební kampani politicky motivované vyšetřování.

Prezident i někteří jeho zastánci zpochybňovali, že se FBI držel zákonů, když požádal v roce 2016 u tajného soudu FISA o povolení Pageova elektronického sledování. Jsou přesvědčeni, že vyšetřovatelé stranili kampani Trumpovy demokratické sokyně Hillary Clintonové. Trump na prohlášení soudu reagoval na Twitteru: „Prohlášení soudu bylo dlouhé a neúprosné. Znamená to, že můj případ byl PODRAZ!“ uvedl.

„Frekvence, s níž se žádosti příslušníků FBI (o sledování) ukázaly být neodůvodněné, v rozporu s jeho dosavadními informacemi nebo byly záměrně zamlčovány, vyvolává otázku, zda jsou informace v dalších žádostech FBI spolehlivé,“ napsala Collyerová. Úřadu nařídila, aby do měsíce vyhotovil zprávu o tom, jak hodlá zjednat nápravu.

V ČÍNĚ PRVNÍ LETADLOVÁ LOĎ VLASTNÍ VÝROBY

Čína v úterý na základně San-ja v Jihočínském moři uvedla do služby první letadlovou loď vlastní výroby. Je pojmenována po provincii Šan-tung a stavěla se od roku 2014. Čína měla doposud pouze jednu letadlovou loď, kterou koupila od Ukrajiny, má však ambice mít v budoucnosti takových plavidel celkem šest.

Čínský program letadlových lodí je státní tajemství, vláda nicméně uvedla, že konstrukce nového plavidla vychází z první čínské letadlové lodi Liao-ning, kterou Peking koupil roku 1998 od Ukrajiny a modernizoval. Na vodu byla loď Šan-tung spuštěna v roce 2017 a loni v květnu ji Čína před uvedením do plné služby začala testovat na moři, napsala agentura Reuters.

Loď nese jméno po čínské provincii Šan-tung, s její stavbou se v přístavu Ta-lien na severovýchodě země začalo v roce 2014. Podle státních médií Čína potřebuje nejméně šest letadlových lodí. Odborníci mají podle agentury Reuters za to, že postavit tolik vlastních plavidel Pekingu zabere několik desetiletí.

Ceremonie na strategické základně v Jihočínském moři, v němž Čína buduje umělé ostrovy, a snaží se tam tak posílit svou přítomnost, se účastnil prezident Si Ťin-pching. Ten dohlíží na rozsáhlou modernizaci armády, od vývoje protidružicových raket po stíhačky s technologií stealth, díky které jsou tyto stroje obtížně zjistitelné radarem.

Minulý měsíc letadlová loď proplula cestou na „rutinní cvičení“ v Jihočínském moři Tchajwanskou úžinou. Tchaj-wan, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, tento manévr odsoudil.

Analytici došli na základě satelitních fotografií z letošního září k závěru, že Čína v loděnici Ťiang-nan u Šanghaje už nyní buduje svou třetí a podstatně větší letadlovou loď. V porovnání se stavem v září a dubnu minulého roku fotografie prokazují, že v loděnici se rozrůstá infrastruktura. Z toho lze podle odborníků odvodit, že nyní vznikající loď bude jen jen první z několika dalších.

Očekává se, že nyní stavěná letadlová loď už bude mít katapult, díky němuž z ní bude moct startovat širší spektrum letadel, včetně lépe vyzbrojených stíhaček. Na rozdíl od desítky amerických letadlových lodí mají nynější dvě čínská plavidla místo katapultů na přídi rampu, která pomáhá letadlům s krátkou vzletovou dráhou.

ESTONSKÝ MINISTR: FINSKÁ PREMIÉRKA JAKO PRODAVAČKA

Estonsko se omluvilo Finsku poté, co estonský ministr vnitra Mart Helme označil novou finskou premiérku Sannu Marinovou za „prodavačku" a zpochybnil její schopnost vést zemi. Estonská opozice se pokusila Helmeho odvolat z funkce, to se jí nepodařilo.

Helme, šéf protiimigrační Konzervativní lidové strany (EKRE), o víkendu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici TRE prohlásil, že „teď právě vidíme, že se prodavačka stala (finskou) premiérkou a někteří pouliční aktivisté a nevzdělaní lidé se také dostali do vlády“. Později Helme své výroky označil za názor svůj a své strany EKRE, nikoli estonské vlády.

Čtyřiatřicetiletá Marinová, absolventka univerzity v Tampere, podle zpráv estonských médií pochází z velmi chudých poměrů a dříve pracovala v supermarketu. Ve svých 34 letech stala aktuálně nejmladším člověkem v premiérské funkci na světě.

Estonská opozice v úterý kvůli skandálu vyvolala hlasování o nedůvěře, které ale Helme ustál. Podle serveru Postimees se sice pro jeho odvolání vyslovilo 44 poslanců a proti jen 42, nadpoloviční většiny 51 hlasů potřebné pro vyslovení nedůvěry se ale dosáhnout nepodařilo. Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová kvůli výrokům ministra Helmeho telefonovala do Helsinek a finskému prezidentu Saulu Niinistömu se omluvila. Estonský premiér Jüri Ratas vyzval členy své vlády, aby se k finským kolegům chovali uctivě.

WEB TELEVIZE ŠPANĚLSKA NAPADLI HACKEŘI

Webové vysílání zpravodajského kanálu španělské veřejnoprávní televize RTVE se stalo terčem útoku hackerů. Místo pořadů španělské stanice stránka nabízela rozhovor ruské televize RT s katalánským expremiérem Carlesem Puigdemontem, který je na útěku před španělskou justicí. Incident se stal už minulý týden, kdy se ovšem obešel bez většího zájmu veřejnosti. Tento týden však věc pochválila šéfredaktorka ruské televize RT.

Chvíli to vypadalo, že ruská vláda koupila španělskou veřejnoprávní televizi, napsal španělský deník El Mundo. Na obrazovce s logem španělského kanálu +24 se totiž ve čtvrtek odpoledne najednou objevilo vysílání ruské zpravodajské stanice RT (dříve Russia Today), která vysílá v různých jazycích, včetně španělštiny.„Hackeři přerušili vysílání španělského kanálu +24 a místo toho tam spustili naše vysílání... Nevíme, kdo to udělal. Čestné pionýrské. Ale bylo to krásné,“ komentovala v pondělí incident šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová.

O incidentu, k němuž se zatím žádná hackerská skupina nepřihlásila, informoval už minulý čtvrtek španělský deník El Comercio. Podle něj trval incident celé odpoledne a zdroj z RTVE deníku řekl, že šlo o hackerský útok.
Vláda by měla respektovat demokracii, vzkázal do Španělska Puigdemont

Na webu španělského kanálu tak běžel rozhovor s bývalým předsedou katalánské regionální vlády Puigdemontem, který žije už dva roky v Belgii, protože mu ve Španělsku hrozí zatčení. Je obviněn ze vzpoury kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska.

Rozhovor s ním na RT vedl ekvádorský levicový exprezident Rafael Correa, který rovněž žije v Belgii, odkud pochází jeho manželka. I na Correu je v jeho vlasti vydán zatykač, a to kvůli podílu na únosu jeho někdejšího politického oponenta.
Correa, který obvinění označuje za politicky motivované, má v ruské televizi pořad nazvaný Rozhovory s Correou. V něm už dělal interview mimo jiné s levicovými exprezidenty Bolívie a Brazílie Evem Moralesem a Luizem Ináciem Lulou da Silva či s íránským exprezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem.