iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Politik Čižinský hledá tři tisíce statečných na politiku

Poslanec a pražský zastupitel a lídr spolku Praha sobě Jan Čižinský přišel s novou iniciativou, kterou chce ovlivnit politiku v Česku. Nazval ji 3000 statečných a jeho cílem je vytvořit tým lidí, který osloví co nejvíce občanů. Nechce však vytvářet konkurenci politickým stranám, řekl Hospodářským novinám.

Čižinský tak chce zopakovat úspěch z pražské komunální politiky, kdy se mu podařilo s podporou téměř sta tisíce občanů vytvořit spolek nezávislých kandidátů Praha sobě. Kampaň byla postavená právě na dobrovolnictví. Praha sobě poté dostala přes 16 % hlasů a stala se součástí vládnoucí pražské koalice.

„Několik set aktivních lidí v zimě, ve vedru, v dešti i sněhu přesvědčilo své sousedy, že věci nemusí dopadnout stejně špatně jako vždycky a změnili jsme Prahu,“ píše se na webu nové iniciativy. Nyní by Čižinský chtěl podobně ovlivnit politiku na celostátní úrovni.

Chce získat nejméně tři tisíce nadšenců. Ti poté mají oslovit mimo jiné i voliče, kteří jsou zklamaní z politického vývoje za posledních třicet let. „Nabídneme jim lepší budoucnost a získáme pro ni jejich podpis. Nepůjdeme jednoduchou cestou a nebudeme přesvědčovat jen ty přesvědčené.“

Na webu výzvy se sice uvádí, že vytváří politickou sílu, ta však nemá za cíl konkurovat politickým stranám. Chce oslovit spíše ty, ke kterým tradiční strany nedokážou nalézt cestu. Tuto politickou sílu poté chce nabídnout demokratickým stranám. „Netříštíme, spojujeme,“ stojí na webu.

Výzva 3000 statečných si dává za cíl promluvit alespoň s jedním milionem lidí. Čižinský pro Hospodářské noviny řekl, že chtějí oslovit ty, kteří buď nevolí vůbec nebo volí tzv. menší zlo v podobě hnutí ANO. Zároveň však podle něj nemá být výzva postavená pouze na odporu vůči Andreji Babišovi.

Celý projekt zatím nemá ani žádné sponzory, transparentní účet na příspěvky se otevře na začátku příštího roku. Zatím není ani známý finální název celého projektu. Jako 3000 statečných ho zatím pojmenoval Čižinský. Inspiraci hledal u názvu slavného westernu. „Vesnici v něm proti banditům nakonec ubránili vesničané, které oněch sedm přesvědčilo, aby se začali bránit. Proto naší iniciativě říkáme 3000 statečných,“ řekl.

DOMINIKA GOTTOVÁ: TÁTA NEMOC NA SOBĚ NEDÁVAL ZNÁT

Dominika Gottová (46) zavzpomínala na poslední chvilky se svým otcem Karlem Gottem (†80). Tomu ještě před jeho smrtí slíbila, že se dá co nejdříve dohromady. „Nerozloučil se se mnou. Sám chtěl věřit tomu, že se dá ještě do pořádku,“ říká zpěvákova nejstarší dcera.

"Táta byl šťastný. Nemoc na sobě nedával znát. O svém zdravotním stavu nemluvil. Byl veselý, pozitivní. Akorát málo jedl a byl unavený. Do poslední chvíle jsem věřila, že bude zase v pořádku,“ zavzpomínala Dominika Gottová v online rozhovoru pro Blesk.cz na poslední setkání s otcem.

Zpěvák se svou dceru snažil dokonce utěšovat s tím, že mu je lépe a že na tom bude opět dobře. „Věřila jsem, že se uzdraví. Držel si to všechno v sobě a nechtěl strašit okolí. Sám chtěl věřit tomu, že se to dá do pořádku. Táta se se mnou nikdy nerozloučil,“ popisuje Gottová.

Svému otci dala slib, že se dá po všech směrech dohromady. „Slíbila jsem mu, že ze mě bude zase ta stará dobrá Dominika. Fyzicky atraktivní už v mém věku asi nebudu,“ míní. O úmrtí otce se dozvěděla od jeho manželky. „Ivana mi zavolala hned, když se to stalo,“ říká. „Jsem smutná, že jsem tátovi nestihla ukázat, jak jsem na sobě zapracovala,“ lituje dcera Karla Gotta, která se nyní rozhodla rozejít s manželem Timem Tolkkim (53).

„Když jsem nedávno přiletěla do Prahy, chtěla jsem se vidět s co nejvíce přáteli a přijít na jiné myšlenky. Emoce po odchodu táty byly silné, snažila jsem se udržet pláč, ale ve finále to nešlo,“ přiznává Gottová s tím, že má velkou podporu v kamarádech v Česku, kteří ji drží nad vodou. „Zpívat se určitě nechystám, to by se všichni vyděsili. To jsem po tatínkovi nepodědila. Vždycky jsem pracovala v pohostinství,“ říká.

Se svým manželem Timem se Dominika Gottová seznámila díky práci pro rockový magazín. „Psala a fotila jsem pro ně. Jednou mě vyslali do Německa, kde jsme si s Timem padli do oka. Nebyla to láska na první pohled, ale jakási atraktivita,“ popisuje. „Už na jeho druhém koncertě jsme si vyměnili telefony a on mi začal psát. Volali jsme si a on začal za mnou jezdit každý druhý týden do Prahy. Pak mi nabídl, že by si mě rád odvezl do Finska. Vždycky jsem se chtěla stěhovat do zahraničí a vzít si rockovou hvězdu,“ zavzpomínala na začátky svého vztahu s finským muzikantem.

„Za to, jak Timo skončil, může jeho diagnóza bipolární afektivní poruchy. Kvůli jeho stavům a nedisciplinovanosti řešil problémy alkoholem. Jeho sólo kariéra vypadala nejdříve dobře, ale pak to šlo z kopce,“ svěřila se Gottová. Manželství bylo podle ní zhruba deset let šťastné. Pak se však projevily příznaky nemoci a Timo skončil v psychiatrické léčebně.
„Ta psychická rozpolcenost se objevovala stále častěji. Vyskytla se u něj i psychóza. Podezíral mě ze spiknutí. V manické fázi pak trpěl nespavostí, budil mě uprostřed noci a urážel mě. Nikdy na mě však nevztáhl ruku,“ říká Dominika Gottová o složitém vztahu s mužem, se kterým se rozhodla ukončit devatenáctileté manželství.

VE ZLÍNĚ NEMOCNICE ZA 8 MILIARD, HLEDAJÍ PROJEKTANTA

Pondělní rozhodnutí krajských zastupitelů má rychlou reakci. Už ve čtvrtek začne Zlínský kraj hledat zpracovatele projektové dokumentace na stavbu nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Materiál za 200 milionů má být hotový do roku a půl. Takto má vypadat nová krajská nemocnice, která může vzniknout ve Zlíně-Malenovicích. | foto: vizualizace: Krajský úřad Zlínského kraje „Sejde se rada a vyhlásíme výběrové řízení.

Celého půl roku jsme dopracovávali jeho zadání, přece jen je to velká soutěž,“ potvrdil hejtman Jiří Čunek. Zastupitelé rozhodli o stavbě nové nemocnice neplánovaně mimo původně avizovaný program jednání. Jako poslední bod ji navrhl Čunek, který má na starosti zdravotnictví a s myšlenkou zcela nové nemocnice před dvěma lety přišel.

Zmíněné výběrové řízení na projektanta představuje v přípravě stavby zásadní krok. Jde o rozsáhlý materiál, který bude řešit například dokumentaci pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí, dokumentaci pro územní povolení i stavební povolení, soupis prací nebo dokumenty pro dodavatele interiérového vybavení. Dohromady se cena této zakázky bude pohybovat kolem 200 milionů korun. A podle odhadu bude její zpracování trvat asi rok a půl.

Zájemci se na podrobnosti doptávají už teď, protože předběžný záměr o této soutěži zveřejnil Zlínský kraj už letos v únoru. Hejtman čeká, že vzhledem k rozsahu se přihlásí i zahraniční firmy. Až bude projekt hotový, začne hejtmanství hledat toho, kdo novou nemocnici vybuduje. Samotná stavba by měla zabrat asi dva roky. Hotovo by mohlo být v roce 2025.

Otázkou je, zda přípravu této zásadní investiční akce, která je největší v historii kraje, nezmění povolební složení zastupitelstva. Na podzim příštího roku, kdy budou noví nebo staronoví zástupci přebírat své funkce, už by měla vybraná firma zpracovávat projekt. Zda by ho mohli bez finančního dopadu zastavit, teď není jisté.

„Proto bylo lepší, kdyby hlasů pro stavbu bylo víc a nová nemocnice měla větší podporu napříč politickými stranami,“ konstatovala na pondělním zasedání opoziční zastupitelka za ČSSD Taťána Valentová Nersesjan. Narážela na to, že hejtman získal podporu těsné nadpoloviční většiny 23 zastupitelů a například koaliční hnutí ANO nepřesvědčil.

Další studie by byla jen zbytečným oddalováním, tvrdí Čunek

Někteří opoziční zastupitelé vysvětlovali, že stavba nové budovy není špatný nápad. K tomu, aby se správně rozhodli, ale žádali další dokumenty. I koaliční partneři, a to zástupci hnutí ANO, opakovaně požadovali zpracování druhé varianty možného řešení. Studii na rekonstrukci a modernizaci současné Baťovy nemocnice také zastupitelé před třemi měsíci schválili a rada vyhlásila veřejnou zakázku.

„Této variantě se ale věnovalo málo pozornosti a stále byla prosazována jen varianta nové nemocnice. Nikdy jsme přitom nechtěli, aby někdo tvořil nákladnou studii na úplně nový areál nemocnice v Přílukách. Žádali jsme jen nezbytně nutnou variantu proměny areálu,“ vysvětlil zastupitel a krajský šéf ANO Pavel Pustějovský. Podle Čunka by další studie byla jen dalším zbytečným oddalováním. S vypracováním druhé varianty ale souhlasil primátor Zlína a krajský zastupitel za ANO Jiří Korec.

Na svém nedávném zasedání zlínští zastupitelé schválili změnu územního plánu. Ta umožňuje, aby kraj v Malenovicích postavil plánované pětipatrové budovy, protože dosud tam byla možná jen čtyři patra. Také se díky tomu dají pozemky vyvlastňovat.

Se způsobem hlasování o nemocnici Korec spokojený nebyl, přestože se ho kvůli zasedání zlínské rady neúčastnil.
„Jsme v demokracii, kde je to o názoru většiny. Pan hejtman si vyjednal nejtěsnější možnou většinu, která šla. Způsob je trochu nešťastný. Jde o velký investiční projekt kraje, který by měl být schválen větší většinou,“ doplnil primátor.

Aktuální rozhodnutí zastupitelů zřejmě nic zvrátit nemůže. Podle advokátky Jany Zwyrtek Hamplové, která na pondělní hlasování reagovala na svém blogu, by ale mělo zasáhnout ministerstvo vnitra. A to proto, že podle ní došlo k popření práv občanů kraje i zastupitelů a je „jednoznačným excesem z limitů kladených zákonem o krajích“.

Vyjádření ministerstva se zatím nepodařilo získat.

Monobloková stavba v blízkosti sídliště Malenovice má stát osm miliard korun. Tři miliardy chce kraj zaplatit úvěrem, čtyři miliardy najít v rozpočtu a jednu miliardu má dodat nemocnice. Krajský ekonomický náměstek za ANO Jiří Sukop dlouho upozorňuje, že pro kraj bude tato investice riziková, protože bude mít v dalších letech vyšší výdaje s regionální dopravou.

NEJČASTĚJI CHODÍ LIDÉ DO KOSTELA NA VÁNOCE

Otázku víry a náboženského chování obyvatel ČR sleduje STEM dlouhodobě v rámci výzkumné série TRENDY. Z těchto dat nabízíme pohled na základní otázky o víře, katolické církvi a účasti na životě církve v ČR za uplynulé čtvrtstoletí. Celkově je více věřících na Moravě a mezi obyvateli nad 45 let. K víře či náboženství se obecně hlásí spíš lidé angažovaní a lidé, kteří nejsou negativně naladěni. Víra nerozděluje a příslušnost ke katolické církvi není omezena na určité socioekonomické a vzdělanostní skupiny. V posledním desetiletí jsou ukazatele více méně stabilní. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům u 40 % respondentů.

Osobní víra je důležitá pro třetinu obyvatel

Více než třetina (35 %) respondentů v roce 2019 uvádí, že osobně věří v Boha. Tyto počty jsou v posledním desetiletí více méně stabilní. Před rokem 2000 byly o něco málo vyšší, téměř 40 % respondentů udávalo, že v Boha věří. Na otázku „věříte v Boha", kdy se nabízí škála odpovědí ano - nevím - ne, odpovědělo v roce 2017 „ano“ 27 % respondentů, 17 % neví a 56 % v Boha nevěří. Odpovědi od roku 1993 meziročně mírně kolísají, nicméně trend a poměr se v zásadě nemění.

Ve vztahu k náboženství se v posledních 25 letech považuje za věřícího každý čtvrtý respondent a tento údaj se dlouhodobě nemění. Nerozhodnutých je v této otázce aktuálně desetina respondentů, což přestavuje pokles ze 17 % v roce 1994. Skutečnost, že není nábožensky založeno, uvádí v současnosti 35 % obyvatel, což představuje také mírný pokles oproti 90. letem. Podíl respondentů, kteří se ve vztahu k náboženství považují za ateisty, vzrostl z 21 % v roce 1994 na aktuálních 31 %. Z nábožensky založené rodiny pochází v současnosti 1/3 respondentů, před 15ti lety jich bylo kolem 40 %.

Ke konkrétní církvi se dlouhodobě hlásí 31 % respondentů, z toho většina k Římskokatolické (28 % respondentů v roce 2019). Od roku 1994 do roku 2007 docházelo k výkyvům mezi 36 - 46 % hlásících se ke katolické církvi, v posledním desetiletí podíl deklarovaných katolíků kolísá mezi třetinou a čtvrtinou respondentů, ale bez zřejmého trendu.
„Západní civilizace své kořeny v křesťanství nemůže popřít, to by popřela sama sebe. Podobně ani náš národ neztratil víru, ač s ní 20. století otřáslo,“ komentuje trendy Dominik kardinál Duka a dodává: „Křesťanské slavení Vánoc dodnes představuje tradici, ke které se náš národ hrdě hlásí, a kostely přilákají v čase vánočním mnoho lidí. Svůj podíl na tom má i první úplný český překlad Písma, tzv. Bible leskovecká, který dal vznik lidové tradici malebných českých Vánoc a tvorbě betlémů, které dodnes zobrazují radostnou zvěst.“

Věřící jsou častěji angažovaní a pozitivní. Jsou zastoupeni ve všech společenských vrstvách, víc jich je na Moravě.
Dlouhodobě platí, že věřící jsou častěji lidé veřejně aktivní a pozitivně vnímající svět kolem sebe. Jedná se o lidi se zájmem o politiku a s vyšší účastí ve volbách. V Boha věří častěji respondenti, kteří sami sebe považují za dobře zajištěné a řadí se k vyšším vrstvám (jsou celkově spokojenější se svým společenským postavením). Z hlediska hodnocení vývoje České republiky jsou věřící a hlásící se k církvi častěji optimističtější než nevěřící.

V otázkách víry, vyznání a náboženského původu panuje dlouhodobě jasná územní diferenciace, nejvíce se lidé k víře i církvi hlásí na Moravě, nejméně v severních Čechách. Konkrétně ve Zlínském kraji se ke katolické církvi hlásí celá ½ respondentů, v Ústeckém kraji pouze asi 6 %. Víru a náboženskou příslušnost deklarují častěji ženy než muži a starší věkové skupiny (lidé nad 45 let). Ze socio-profesních skupin se k církvi hlásí více důchodci a řídící pracovníci.

Podle vzdělanostní úrovně se k víře v Boha o něco málo častěji hlásí respondenti s vysokoškolským a středoškolským vzděláním; příslušnost ke katolické církvi se objevuje rovnoměrně ve všech kategoriích vzdělání. Stejně tak je příslušnost ke katolické církvi deklarována napříč celým spektrem subjektivní příslušnosti ke společenským vrstvám i hodnocením vlastního materiálního zabezpečení.

Do kostela nejen o Vánocích

Účast na bohoslužbách je v čase stabilní a od poloviny devadesátých let se zásadněji nemění. Zhruba 1/5 respondentů se účastní bohoslužeb častěji než několikrát do roka, kolem 30 % se účastní nepravidelně a 55 % respondentů nikdy. Pravidelně jednou týdně a častěji navštěvuje bohoslužby podle dat STEM zhruba 5 % obyvatel. Návštěva kostela o Vánocích však patří k tradičním vánočním zvykům u více než 2/5 respondentů, a tato čísla se za posledních 10 let nemění. Před rokem 2005 byl podíl těchto návštěvníků bohoslužeb ještě o něco vyšší (kolem 45 %).

„Církev zde byla a je pro všechny, jsme rádi, že lidé chodí do kostela po celý rok, nicméně o Vánočních svátcích je důvod k oslavám jistě velmi hluboký a rádi přivítáme i občasné návštěvníky,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference a zamýšlí se i nad dalšími trendy: „Lidé, kterým záleží na světě kolem, si častěji uvědomují, že Bůh je nedílnou součástí našeho světa. Víra na druhou stranu dává lidem schopnost být sám se sebou i se životem spokojenější.“

Vnímání církve je příznivější na Moravě a mezi vzdělanějšími

Církve jako instituce považuje za užitečné 40 % respondentů v roce 2019, což je o 3 procentní body více než v loňském roce. Na počátku tisíciletí a v polovině 90. let hodnotila církve jako užitečné dokonce polovina populace. Užitečnost církví zdůrazňují více lidé na Moravě, ve věku nad 45 let a s vyšším vzděláním. Negativněji církve vnímají lidé mladí (bez životní zkušenosti), s nižším dosaženým vzděláním (bez maturity) a pocházející z oblastí s pohnutou historií, zejména generačně vykořeněné oblasti severních Čech a Sudet. Lidé, kteří deklarují negativní vztah k církvím jsou častěji negativní obecně, lhostejní (bez zájmu o politiku) a sami sebe označují jako neúspěšní (řadící se k nižším vrstvám a špatně materiálně zajištěným). Častěji sem také patří příznivci levice. PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil

HUDEBNÍ DÁRKY? KYTARY, UKULELE, FOUKACÍ HARMONIKY...

Podcast je pravidelný audio pořad na specifické téma, který lze poslouchat kdykoliv a kdekoliv na internetu. Dnes už ho nevyrábějí pouze profesionální rádia, influenceři nebo celebrity, ale čím dál více i běžní lidé z ulice. A odpovídají tomu i čísla prodejů podcastových setů. Například největšímu prodejci hudebních nástrojů v ČR kytary.cz, který ovládá více než polovinu tuzemského trhu, vzrostly tržby za vybavení na výrobu takových audio pořadů o 150 procent. A podobná čísla hlásí i další. Podle odborníků z oboru se tak dá předpovědět, že podcastové sady dostanou lidé v Česku na Vánoce v podobné míře jako kytary, harmoniky, klávesy nebo ukulele.

„Lidé konzumují podcasty čím dál více. Během jejich poslechu většinou vykonávají nějakou činnost, cestují, sportují, vaří nebo řídí, a tak je pro ně delší formát mnohdy pohodlnější. S jeho oblibou raketově stoupá i počet lidí, kteří podcasty vyrábějí. Pozorujeme to už přes rok,“ říká marketingový ředitel kytary.cz Filip Černý. Důvody jsou podle něj ve zvyšujícím se zájmu posluchačů a v Česku zatím relativně malé konkurenci, což z podcastu dělá efektivní nástroj pro komunikaci i budování reputace.

Hlavní podíl na sto padesáti procentním nárůstu prodeje takového vybavení podle něj mají mikrofony (161 % nárůst YOY), zvukové karty (133 % nárůst YOY) a sluchátka pro podcasting (152 % nárůst YOY). Software pro zpracování zvuku a hudební software pak ukazují zvýšení o 142 % YOY, což může dokládat i to, že je mladí lidé přestávají stahovat nelegálně.

Na podobný trend poukazují i zástupci společnosti DISK Multimedia, která má dvacetiletou zkušenost v dodávkách techniky pro zpracování zvuku a obrazu. „Produkty, které spadají do kategorie podcastu zaznamenávají za poslední dobu obrovský nárůst a trend v této oblasti je tedy jasný. Většina lidí dnes tráví spoustu času na sociálních sítích a mají potřebu něco sdělit. Hodně z nich si ale uvědomuje, že dobrý obraz bez kvalitního zvukového záznamu by byl k ničemu,“ popisuje Pavol Behún z velkoobchodu společnosti.

Lidé už podle něj neřeší pouze mikrofon jako hlavní článek řetězce náběru zvuku. „I naši obchodní partneři, kteří prodávají smartphony nebo DSLR fotoaparáty, začali zákazníkům nabízet nejen mikrofony, ale také produkty související s audiodigitální konverzí – tedy zvukové karty, software na zpracování zvuku, poslechové monitory a v této oblasti nejvíce rozšířené USB mikrofony,“ dodává.

A jak vypadá předvánoční trh v oblasti klasických hudebních nástrojů? Podle prodejců Češi pod vánočním stromečkem letos nejčastěji rozbalí například foukací harmoniky. I to ukazují meziroční přehledy prodejů. Foukací harmoniky zažívají skutečnou renesanci. Na aktuálních turné je používají například David Koller, Anna K., Marpo nebo Divokej Bill. K nástroji, který v 60. letech vzkřísila generace amerických písničkářů a který byl populární i u domácí generace folkařů kolem skupiny Šafrán či Vladimíra Mišíka, se zřejmě vrací i mladá generace.

„Zájem o foukací harmoniky vzrostl meziročně o neuvěřitelných 156 procent YOY,“ říká Filip Černý. Setrvale rostoucí popularitu zažívá podle něj i ukulele, které kralovalo loňskému a předloňskému předvánočnímu trhu hudebních nástrojů. „Je to trend posledních pěti až osmi let. Zejména díky popovým a rockovým hvězdám, které nástroj v posledních letech hodně využívají, zájem raketově roste. Na nástroj se naučíte hrát první písničky již za několik dní, i proto je ukulele tak in,“ vysvětluje Filip Černý.

Prodejní nárůst zaznamenávají i čeští výrobci smyčcových nástrojů. Čísla hovoří až o 134 % YOY. Například společnost Strunal Schönbach z Lubů u Chebu, která vyrábí housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary, vidí souvislost nárůstu zejména s vyšší poptávkou po evropských produktech, která je stále více zřetelnější. „Mnozí zákazníci jsou již přesyceni nekvalitní asijskou produkcí a rádi si tak připlatí za nástroj, který jim vydrží leta,“ vysvětluje Lucie Mikeska ze společnosti Strunal Schönbach. ROMAN HELCL

OLOMOUC NASTAVILA NOVÝ MODEL SPOLUPRÁCE S HOKEJOVÝM KLUBEM

Transparentně a férově bude statutární město Olomouc podporovat hokejový klub HC Olomouc. Zastupitelé minulý týden souhlasili s podmínkami, které z právního hlediska nově nastavují veškeré vztahy mezi oběma subjekty. Smlouvy dnes podepsali zástupci obou stran.

Podpora hokeje v Olomouci je v celém herním spektru, od extraligy po mládež. „Déle než rok vyjednávalo vedení města prostřednictvím pracovních skupin, ve kterých byla zastoupena i opozice, o podpoře hokeje v Olomouci, ale i o provozu zimního stadionu. „Z dohody mám upřímnou radost,“ reagoval primátor Mirek Žbánek. Podle něj je důležité, že existuje hokejový klub, který má přídomek Olomouc a ví o něm lidé po celé republice.

Smlouvy do Zastupitelstva města Olomouce předkládala náměstkyně primátora Markéta Záleská. Zastupitelé dostali pro informaci k dispozici i smlouvy, které jsou v kompetenci městské rady. „Je to proto, že jde o provázaný balík a vše v něm spolu souvisí. Navíc připojujeme i vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který tento postup prověřil,“ podotkla náměstkyně Záleská. Smlouvy jsou čtyři. Nájemní o provozu zimního stadionu, dotační, smlouva o narovnání a smlouva o reklamě. Při jejich podpisu vyzdvihla náměstkyně partnerství mezi hokejovým klubem a městem.

„Základ pro možnost takového postupu byl položen již v minulosti, kdy zastupitelé odsouhlasili nákup souboru majetku od soukromého vlastníka. Tento majetek tvoří technologické srdce zimního stadionu a bez něj by jeho provoz vůbec nebyl dnes možný,“ připomněl náměstek primátora Martin Major.

Celou situaci na zastupitelstvu komentoval i radní Milan Feranec. „Nikdo nás nemůže vinit z toho, že děláme něco bokem. Zvláště u smlouvy o reklamě to nebyla jednoduchá debata. Ale nakonec jsme dospěli ke smysluplnému využití i zapojení hokejistů do projektu Město fandí, kde jsou vzorem pro mládež,“ řekl radní Feranec.

Spolumajitel HC Olomouc a trenér A mužstva Jan Tomajko zdůraznil, že pro klub je podpora města zásadní. „Jsme rádi, že byla vůle řešit situaci souborem smluv. Vím, že obě strany udělaly maximum. Vrcholový sport bez podpory města nemůže existovat. Věřím, že to budeme Olomouci vracet a dělat jí dobrou reklamu,“ uvedl Tomajko.

Smlouvy

HC Olomouc má z dřívější doby vůči městu závazky, které vznikly v minulých letech. Jednalo se o nájem haly, stojů, pozemků i zařízení. HCO ale například ledovou plochu využíval pro A tým jen z necelých sedmi procent, jinak ji využívaly jiné nebo nekomerční subjekty. Nicméně se klub ve smlouvě o narovnání zavázal uhradit městu dlužných 3,9 milionu korun v postupných splátkách.

Nově bude hokejový klub platit každoročně také jeden milion korun jako nájemné za zimní stadion – velkou halu s příslušenstvím. Malá hala je z této smlouvy vyňata a povinností je i pětinová multifunkčnost pro jiné typy sportovních aktivit.

Město, které je vlastníkem stadionu, bude hradit nutné náklady spojené s provozem tohoto zařízení a současně stanovilo horní míru těchto nákladů ve výši 15 milionů ročně. „Účelem je zajištění řádné správy, provozu, údržby a oprav zimního stadionu, a to za účelem provozování profesionálního klubu ledního hokeje v Olomouci, zajištění všech činností nezbytných pro rozvoj ledního hokeje ve všech mládežnických kategoriích v Olomouci, dále zajištění podmínek potřebných pro realizaci bruslení veřejnosti v prostorách zimního stadionu, rozvoje dalších sportů a sportovních oddílů, zejména oddílu krasobruslení, oddílu parahokeje a in-line hokeje. Cílem je rovněž vytvoření podmínek pro pořádání kulturních a společenských akcí a uměleckých vystoupení,“ píše se ve smlouvě.

Dále města uzavřelo smlouvu o marketingové spolupráci s hokejovým klubem v hodnotě devíti milionů korun ročně. Reklamní plnění poskytnuté hokejisty má přitom větší hodnotu. Peníze nejsou jen za loga na dresech a mantinelech, ale i za vysílání reklamních spotů v případě televizních přenosů a dalším mediálním plnění.

Do roku 2025

Na smlouvách a narovnání vztahů mezi městem a HC Olomouc pracovala celá řada externích odborníků a právníků. Vztahy jsou nyní zasmluvněny do konce hokejové sezony 2024/25. „Hokej se v Olomouci řeší deset let a byl jako horký brambor. Snažili jsme se řešit všechny problémy komplexně a nastavit fungování celého systému,“ komentovala situaci náměstkyně Záleská.

Na extraligová utkání „Mory“ či „Morávky“, jak fanoušci přezdívají olomouckému klubu, chodí v průměru pět tisíc lidí. Mládežnický hokej zase láká kolem tří stovek jinochů. Mgr. Pavel Konečný, mediální komunikace

NA VYSOČINĚ V ROCE 2019 HASIČŮM 27 MILIONŮ, V ROCE 2020 JEŠTĚ VÍC

Těsně před koncem roku 2019 lze ze statistik Kraje Vysočina vyčíst kolik bylo uvolněno z rozpočtu na podporu profesionálních i dobrovolných hasičů na území Vysočiny. Nejvyšší položku ze souhrnného výdeje 27,6 miliónu korun představuje spolufinancování Kraje Vysočina při nákupu dopravních automobilů pro vybavení jednotek požární ochrany obcí. V letošním roce o krajskou spoluúčast požádalo 36 obcí a kraj uvolní více než 11,3 miliónu korun. Zbytek pokryje státní dotace a podíly obcí,“ popisuje tok krajských peněz náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku Martin Kukla. 8,7 miliónů korun bylo určeno pro profesionální sbor k posílení investic pro rozvoj profesionálních jednotek a vypracování projektové dokumentace na stavbu nové výjezdové stanice v Jihlavě.

Další krajské peníze pomohly Krajskému sdružení dobrovolných hasičů Kraje Vysočina. 2,2 miliónu korun bylo rozděleno mezi jednotky sboru dobrovolných hasičů na pořádání soutěží v požárním sportu, vybavení mladých hasičů, zajištění preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany a propagaci požární ochrany. Prostřednictvím grantových programů Fondu Vysočiny bylo rozděleno 3,6 miliónu pro obce na zajištění akceschopnosti jednotek a zhruba 1,3 miliónu korun na nákup elektrocentrál do vybavení jednotek obcí. „V tomto případě se jednalo o druhým rokem opakovaný grant, jehož existenci si chválí jak obce, tak ředitelství krajských hasičů. Program bude zopakován i v roce 2020. Máme totiž velký zájem, aby bylo funkční elektrocentrálou vybaveno co nejvíce jednotek obcí a byla zajištěna jejich soběstačnost v případě mimořádné události,“ vysvětluje hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Viditelný nárůst ve finanční podpoře Kraje Vysočina je podle Martina Kukly v případě podpory práce krajského sdružení dobrovolných hasičů. Zatímco letos jim byl rozpočet navýšen o 300 tisíc korun, příští rok si přilepší o dalších 300 tisíc korun, ty by měly pomoci především s organizací Mistrovství České republiky hry Plamen dětí do 15 let a dorostu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v požárním sportu, které se bude konat na Vysočině. Oproti roku 2018 letos dotace pro obě složky hasičů narostly celkem o 4,3 milióny korun.

Ve schválené částce 13,4 miliónů korun, se kterou rozpočet Kraje Vysočina počítá pro profesionální i dobrovolné hasiče v roce 2020 je opět pamatováno na investiční činnost, na rozvoj akceschopnosti, dovybavení jednotek požární ochrany obcí. Pozitivní informací je, že další peníze mohou získat profesionálové z jarního přerozdělení zůstatku hospodaření Kraje Vysočina. V tuto chvíli je ve hře uvolnění více než 4,5 miliónu korun navíc na pořízení šesti kapacitních nádrží na pohonné hmoty. Tyto nádrže by byly využívány v mimořádných situacích. Nádrže za přispění kraje pořídí Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, který počítá s tím, že se dovybaví speciální manipulační technikou. Ing. Jitka Svatošová

ZMĚNA DOPRAVY NA VYSOČINĚ

Představení kompromisního řešení spojení Jemnice, Moravských Budějovic, Jaroměřic nad Rokytnou, Hrotovic s Brnem. Kraj podporuje navrženou přestupovou variantu projednanou s obcemi.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se 16. prosince 2019 sešel se starosty některých měst a obcí ležících na trase původní autobusové linky 340801 Dačice – Jemnice – Moravské Budějovice – Brno, která skončila 14. prosince 2019. Historicky vedenou linku provozovanou v komerčním režimu dopravce před pěti lety odmítl provozovat bez dotací obcí. Aby váha nákladů se zajištěním linky nebyla pouze na obcích, souhlasil Kraj Vysočina, že část spojů této linky vedoucích po území regionu pomůže doplatit. O budoucí vedení linky přes tři kraje nemají sousední regiony zájem, kompromisní řešení navržené vysočinskými starosty bude mít v rukou Jihomoravský kraj, který musí souhlasit s „kosmetickým“ prodloužením linek do Ivančic a Moravského Krumlova.

„Musím zdůraznit skutečnost, že daná linka je vedená přes území tří krajů, ne jen přes území Kraje Vysočina. Každopádně jak Jihočeský kraj, tak Jihomoravský kraj se nepodílí na financování ani části této linky vedené už na svých územích. Není možné to vnímat tak, že daná linka obsluhuje jen území Kraje Vysočina. Už při prvotních jednáních, která předcházela jednání o Veřejné dopravě Vysočiny, jsme avizovali, že nebude do budoucna možné linku udržet až do Brna,“ shrnuje hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek základní informace ze společných jednání.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek vnímá potřebu obcí Vysočiny sídlících na hranicích s Jihomoravským krajem udržet přímé spojení především s Ivančicemi a Moravským Krumlovem. Jak uvedl starosta Dukovan Miroslav Křišťál, je prodloužení současné linky pro cestující klíčové do spádové nemocnice, ale i do škol nebo za volnočasovými aktivitami. Současně dané spojení využívalo nemalé množství obyvatel Jihomoravského kraje při cestě do Jaderné elektrárny Dukovany. Pokud bude s prodloužením linky 790621 Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Dukovany do Ivančic souhlasit Jihomoravský kraj, vedení Kraje Vysočina je připraveno po domluvě s dopravci danou změnu realizovat co nejdříve. Samozřejmě za předpokladu, že na výkonech linky 790621 v úseku hranice kraje – Ivančice se bude finančně podílet Jihomoravský kraj. Nově upravená linka 790690 Jemnice – Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč je ideálně koncipovaná jak pro spojení do Třebíče tak i v na případný přestup na žel. st. Třebíč na vlaky linky R11 anebo Krajem Vysočina objednávané spěšné vlaky do Brna, kdy jízdní doba je kratší než v případě původní linky Dačice – Jemnice- Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Hrotovice – Brno.

Současně pro starosty v relaci Hrotovice – Dukovany – Rouchovany je přijatelný přestup v Moravském Krumlově při využití linek IDS JMK 441 a IDS JMK 442, které po území Kraje Vysočina financuje Kraj Vysočina. Kraj Vysočina i starostové z okrajové části Vysočiny budou nyní kontaktovat vedení Jihomoravského kraje s žádostí o povolení prodloužení linky 790621 do Ivančic současně za finančního podílu Jihomoravského kraje za výkony na území Jihomoravského kraje. Povolení Jihomoravského kraje je pro změnu jízdního řádu klíčové, protože pouze s povolením sousedního kraje může být linka provozována v režimu veřejné služby, tedy s dotacemi. „V následujících dnech se obrátím přímo na hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka, věc je třeba řešit rychle, tak aby případná změna mohla být skutečně realizována v co nejkratším termínu,“ doplňuje Jiří Běhounek.

Systém veřejné dopravy na Vysočině nyní mění mnohaleté dopravní návyky. Vedení Kraje Vysočina musí při plánování v systému veřejné dopravy přistupovat k jednotlivým oblastem se stejným metrem a současně hledat kompromisní, tedy nejlepší řešení pro všechny strany. Není možné posilovat souběžnou dopravu a ještě ji financovat na území jiných krajů. Na jaře 2020 dojde ke spuštění jednotného přestupního tarifu a dispečinku veřejné dopravy tak, aby docházelo v případě mimořádností ke koordinaci veřejné dopravy. Ing. Eva Neuwirthová

V ROCE 2020 PŘEDSTAVÍ TURISTŮM NA VYSOČINĚ SKLÁŘSTVÍ

Hlavním tématem roku 2020 pro cestovní ruch na Vysočině bude sklářství. „Sklářství má na Vysočině dlouhou tradici, naším cílem je představit práci sklářských mistrů i výsledky sklářského řemesla, a to z pohledu slavné minulosti i významné sklářské produkce současné zaměřené na designové a autorské sklo. Nepůjde pouze o výstavy, ale i o kontaktní prezentace v nezvyklých lokacích, nebude chybět nostalgické vzpomínání na tradiční výroby, dny otevřených dveří v zapojených sklárnách nebo tematické zaměření říjnových tradičních Dnů otevřených ateliérů,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury a památkové péče Jana Fischerová.

Vysočina sklářská se tak po několikaměsíčním plánování stala marketingovým tématem roku. Veškeré akce zaštiťuje a propaguje destinační agentura Vysočina Tourism. První informace podá zájemcům v nové publikaci Vysočina sklářská na veletrhu Region Tour v Brně. Krásu skla z Vysočiny včetně živých ukázek jeho výroby budou moci návštěvníci obdivovat na hlavním veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze.

V Kraji Vysočina proběhne během roku mnoho akcí – výstavy, odborná sympozia, výtvarné dílny, přednášky, dny otevřených dveří sklářských provozů.

S kompletní nabídkou sklářství na Vysočině se mohou zájemci seznámit během měsíční prezentace od 12. dubna do 10. května v jihlavském obchodním domě CITYPARK. Ta bude termínově „vklíněna“ mezi dvě hlavní výstavy: výstavu ateliérového skla, současného designu a sklářských prací, kterou bude v době od 21. května do konce srpna nabízet Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a dlouhodobou výstavu na hradě v Ledči nad Sázavou prezentující vývoj sklářství na Vysočině, tu budou moci návštěvníci hradu vidět od začátku června. Obě jsou dílem Muzeí Vysočiny Třebíč a Havlíčkův Brod v rámci projektu I-CULT.

V současné době je kompletován kalendář akcí Vysočiny sklářské, kromě již potvrzených výstav, sympozií, dílen bude kalendář postupně „zahušťován“ dalšími osobními aktivitami osobností uměleckého života regionu. V současné době je různou měrou zapojena řada sklářských firem, ateliérů a hutí, všechny sbírkotvorné organizace zřizované Krajem Vysočina, dále střední umělecké školy, ale například i soukromé osoby vlastnící kulturní památky na Vysočině. Dílem zdánlivě nesourodé skupiny umělců a firem bude v rámci Vysočiny sklářské vytvořeno unikátní skleněné dílo, které bude umístěno na zámku ve Světlé nad Sázavou a bude připomínat minulost, současnost a nastíní budoucnost regionálního tradičního oboru. „Tato aktivita je velkou výzvou, v tuto chvíli ještě sami nevíme, jaké dílo vznikne, půjde o náročnou, ale originální úlohu pro všechny pozvané partnery,“ uvedla Jana Fischerová. Ing. Jitka Svatošová

POMOC SASOVSKÉMU CENTRU

Kraj Vysočina pomůže sasovskému centru, které pečuje o autistické klienty, s výpadkem očekávaných plateb
Sto tisíc korun pošle Kraj Vysočina ještě před koncem letošního roku Integračnímu centru Sasov na dofinancování mzdových nákladů pracovníků denního stacionáře. Centrum se stará o 36 klientů se závažným postižením poruch autistického spektra a jejich rodiny a musí najít zdroje na úhradu zhruba třímilionových nákladů souvisejících s provozem, zhruba 80 % z nich tvoří osobní náklady.

„Poté, co centrum přišlo o část očekávaných dotací, dostalo se do nezáviděníhodné patové situace, obrátilo se na nás s žádostí o navýšení krajské dotace. Vzhledem k potřebě zajištění této služby pro spádovou oblast Jihlavy i pro Kraj Vysočina jsme na navýšení kývli,“ popisuje situaci náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Pavel Franěk s tím, že poskytovatel služby musí do budoucna přijmout taková opatření, aby k podobné situaci nedocházelo.

Kraj Vysočina se na financování Integračního centra Sasov letos podílel částkou 2,219 miliónu korun. V rámci nastavených pravidel musí organizace zařazené do sítě sociálních služeb hledat 25 % krytí nákladů z jiných zdrojů – od měst, organizací, z jiných dotačních titulů. Sasovské centrum vzniklo v roce 2004 a bylo prvním neziskovým subjektem v regionu, které se zaměřilo na pomoc osobám se závažným postižením poruch autistického spektra. V současné době klientům s touto diagnózou nabízí už tři registrované sociální služby včetně terapeutické intervence. Ing. Jitka Svatošová

I MALÉ KNIHOVNY DŮLEŽITĚ PRO KRAJ

Radní Pardubického kraje projednali tento týden také rozvojové dokumenty týkající se knihoven. Za pojmem regionální funkce knihoven se skrývá podpora krajské samosprávy všem 420 knihovnám v obcích a městech na území kraje. Z krajského rozpočtu jsou hrazeny ty činnosti, které mají zajistit bohatý, pro čtenáře atraktivní knižní fond tak, aby byl dostupný všem zájemcům na území kraje.

„Na regionální funkce by měl kraj v budoucnu vyčlenit vyšší částku, než v současnosti. Mám v plánu přesvědčit o tomto radu i zastupitelstvo kraje při projednávání rozpočtu na rok 2021. Musíme počítat s tím, že vstupy, tedy především náklady na nákup knih a jejich distribuci, se každoročně zvyšují. V posledních letech k tomu přibylo i zvýšení platů dle platné legislativy. V roce 2018 bylo na mzdách vyplaceno o 35% víc než v roce 2016, což bylo navýšením dotace na rok 2019 pokryto. Nicméně na příští rok k dalšímu navýšení dotace, na rozdíl od platů, nedošlo. Byl bych nerad, kdybychom z tohoto důvodu přišli o dobrou úroveň oběžných knižních fondů a tím i o zájem čtenářů,“ řekl 1. náměstek hejtmana Roman Línek, zodpovědný kromě majetku a investic také za kulturu.

Druhý rozvojový dokument se týká Krajské knihovny v Pardubicích. Pro ni v současné době dokončuje Pardubický kraj projekt „Příhrádek Pardubice“, kde vznikne Knihovní centrum U Vokolků. Kromě expozic a hudebního oddělení zde bude umístěn také zrestaurovaný knihařský lis rodiny Vokolkových. Objekt se pro veřejnost otevře v polovině příštího roku. „Za důležitou považuji v této oblasti také podporu digitalizace knihovního fondu a tím zpřístupnění zejména odborného obsahu všem zájemcům i dálkově – z pohodlí jejich domova. Knihovna musí sledovat současné trendy a podílet se i touto cestou na neformálním, celoživotním vzdělávání občanů,“ konstatoval Roman Línek. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

V NEMOCNICÍCH PARDUBICKA VYROSTOU STANICE PRO ELEKTROMOBILY

V souvislosti s obecným rozvojem elektromobility je nutné připravit také nezbytnou infrastrukturu v podobě dobíjecích stanic. Krajští radní již v minulosti rozhodli o monitorování vhodných míst v blízkosti krajských institucí a organizací. Jako takové se jeví jednotlivé areály Nemocnice Pardubického kraje a.s., v rámci kterých již byly vybrány konkrétní prostory. Náklady na instalaci zařízení a následní provoz zajistí soukromá společnost.

„Zajištění infrastruktury pro dobíjení elektromobilů jde ruku v ruce s rozvojem tohoto typu automobilů. Již v minulosti jsme debatovali o umístění dobíjecích stanic v rámci námi zřizovaných organizací, avšak až v tuto chvíli se dostáváme ke konkrétnímu návrhu, který počítá s vybudováním dobíjecího místa v každé z našich nemocnic. První stanice by mohla vzniknout již v příštím roce,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Podle radní Hany Štěpánové není tento projekt spojen s žádnými náklady pro kraj, ani nemocnici. „Soukromá společnost se zavázala nejen vybudovat dvě dobíjecí místa v každém z nemocničních areálů, ale následně je bude také na své komerční riziko provozovat, což nenese žádnou finanční zátěž jak pro kraj, tak ani pro nemocnici. Bereme tuto aktivitu jako pilotní projekt s tím, že po čase společně s provozovatelem můžeme vyhodnotit zájem uživatelů elektromobilů,“ sdělila krajská radní pro evropské fondy, regionální rozvoj a investice Hana Štěpánová.

Dle radního pro oblast zdravotnictví Ladislava Valtra jsou právě areály nemocnic pro dobíjení elektromobilů vhodné. „V rámci stávajícího projektu jsme areály našich nemocnic stanovili i vzhledem k tomu, že se nachází na velmi dobrém místě v rámci jednotlivých měst a je zde větší koncentrace osob. Po úvodních jednáních byly předběžně prodiskutovány a upřesněny technické parametry a podmínky, za kterých je možné vybudovat na vytipovaných místech dobíjecí stanice, včetně možnosti vjezdu zdarma do areálů nemocnic za předpokladu umístnění dobíjecí stanice uvnitř areálů,“ řekl krajský radní Ladislav Valtr. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

ZA ROBOTA KARLA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ TITUL CHYTRÝ REGION 2019

Po nejvyšším možném ocenění v Česku za kvalitu ve veřejné správě má Krajský úřad Moravskoslezského kraje další cenu. Tentokrát za robotickou automatizaci procesů v soutěži Chytrá města pro budoucnost 2019. Kraj si z 3. ročníku této mezinárodní soutěže odnesl titul Chytrý region 2019.

Moravskoslezský kraj uspěl s projektem usnadňujícím komunikaci mezi krajem a veřejností s názvem „Robotická automatizace procesů na Krajském úřadě“, který mají zásadní dopad na rychlou odezvu úřadu a poskytnutí zpětné vazby pro zpracování žádostí a připomínek občanů a samospráv.

„V průmyslu a bankovnictví je robotizace a automatizace procesů běžná. Rozvoj elektronizace a snaha o zkvalitňování poskytovaných služeb dříve či později přiměje i veřejnou správu k tomu, aby automatizovala administrativní procesy a využívala softwarové roboty. Těší mě, že i v tom je Moravskoslezský kraj na špici,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

„Máme kvalitně připravenou novou Strategii Krajského úřadu Moravskoslezského kraje do roku 2025. Naším dlouhodobým cílem je být vyspělou institucí, která při své činnosti využívá chytrá inovativní řešení a moderní technologie, čímž šetří prostředky a čas, zefektivňuje a zrychluje své vnitřní procesy,“ řekl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza s tím, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje je prvním úřadem v zemi, který má svého softwarového robota. Nový „kolega Karel“ například perfektně ohlídal vyřizování žádostí lidí o ekologický kotel.

„Robota krajský úřad využívá pro administrativní úkony a procesy s vysokou mírou rutiny. Využíváním této technologie šetříme vlastní zdroje, a zároveň zkvalitňujeme služby poskytované externím partnerům. Nasadili jsme ho na vyřizování žádostí o kotlíkové dotace. Robot například ověřuje údaje poskytnuté žadateli, posílá jim e-maily, připravuje a tiskne dopisy nebo ověřuje v databázích, zda žadatel už v minulosti kotlíkovou žádost pro danou nemovitost nepodal. Identifikuje také příjmy na bankovních účtech kraje nebo eviduje vzdělávací akce. Pomocí robota jsme také schopni distribuovat došlá elektronická podání nebo anonymizovat údaje v dokumentech,“ upřesnil ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.

„Máme vlastní definici toho, co je chytré – jsou to veškeré aktivity, které šetří lidem čas a peníze. Razíme samostatnou cestu a chceme inspirovat ostatní doma a v zahraničí. Vítězství v soutěži mě těší, ale ještě více se těším na to, že chytří budeme i ve skutečnosti a že to ocení obyvatelé kraje,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. )

Soutěž Chytrá města pro budoucnost 2019 pořádá Smart City Innovations Institut pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, Svazu měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky. Je zaměřená na inovace tzv. chytrých obcí, měst a krajů. Letos se konal její třetí ročník. Z více než padesáti nominovaných řešení bylo porotou oceněno 17 obcí, měst, krajů a dodavatelů.

Moravskoslezský kraj byl oceněn i v předešlých ročnících: V roce 2017 získal titul Chytrý region pro rok 2017 za projekt Koncepce a vize Chytřejší kraj. O rok později v kategorii Osobnost Smart City pro veřejný sektor zvítězil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka.Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí