iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Policie obvinila expremiéra Nečase z křivé výpovědi, basa?

Policie obvinila bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) z křivé výpovědi v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Informoval o tom dnes server Aktuálně.cz. Bývalý předseda vlády v případu svědčil ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové), která v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Nečasovi hrozí v případě odsouzení až tříletý trest vězení.

Kriminalisté začali prověřovat, zda se bývalý premiér nedopustil trestného činu, v srpnu. Nyní podle serveru nashromáždili dostatek důkazů k zahájení stíhání. Podnět policii podali olomoučtí vrchní státní zástupci, kteří Nečasovou v kauze Vojenského zpravodajství obžalovali. O křivé výpovědi mluvila již při vyhlašování prvoinstančního rozsudku soudkyně Pavla Hájková, když ženu uznala vinnou. Řekla, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu, čímž se snažil prospět své manželce.

Nečasová, která dříve vedla premiérův kabinet, dostala za zneužití zpravodajců tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Nečas soudnímu senátu tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám, protože se obával o bezpečnost své rodiny.

PŘEDSEDKYNĚ OS V CHOMUTOVĚ VLTAVSKÁ PODALA ŽALOBU NA MINISTERSTVO

Předsedkyně Okresního soudu v Chomutově (OS) Kateřina Vltavská podala správní žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Nesouhlasí totiž s výtkou, kterou jí uložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta Vltavskou výtkou potrestala za její postup v případu zastupitelů Postoloprt.

Vltavská, která zároveň vykonává funkci předsedkyně OS v Chomutově, rozhodovala v případu postoloprtských zastupitelů dvakrát: nejprve rozhodla trestním příkazem, kdy uložila peněžité tresty, aby pak v hlavním líčení na návrh státní zástupkyně všechny obžalované zprostila.

Právě její prvotní rozhodnutí trestním příkazem je důvodem, proč jí byla uložena výtka. Podle názoru ministryně Benešové byla totiž zpravena o tom, že klíčový znalecký posudek předložený žalobkyní je zatížen zásadní vadou. Benešová již v kárné žalobě, kterou podala v říjnu na dozorovou státní zástupkyni Radku Pavlišovou, uvedla, že přijme vůči soudkyni kroky „v rámci svých pravomocí“.

„Tím krokem ve vztahu k soudkyni Kateřině Vltavské z OS Chomutov bylo uložení výtky. Jen doplňuji, že se jedná o nejmírnější disciplinární opatření, které ukládá MSp samo; motivace podobná jako v případě SZ – nechceme primárně trestat, ale upozornit na to, že je třeba se vyvarovat podobným pochybením,“ sdělil České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Soudkyně Vltavská však s ministerskou výtkou nesouhlasí a brání se proti jejímu uložení správní žalobou. „Mám za to, že uloženou výtkou došlo k ohrožení, či spíše přímo narušení ústavních a zákonných záruk nezávislosti soudní moci. Výtka mi byla uložena jako předsedkyni Okresního soudu v Chomutově a nabízí se úvaha, že případná nelibost ústředního orgánu státní správy soudů by se mohla projevit také na přístupu ministerstva vůči celému okresnímu soudu jako celku, byť je mi vytýkáno pouze pochybení při výkonu soudcovské činnosti, nikoliv činnosti předsedkyně okresního soudu,“ sdělila České justici soudkyně Vltavská.

Zásah do rozhodování soudu

Podle Vltavské je výtkou v tomto konkrétním případě zasahováno do rozhodování soudu o vině a trestu, zatímco podle zákona je výtka určena pro drobná porušení procesních předpisů či při poklescích v chování. Pro rozhodnutí o vydání trestního příkazu měla v daném případě oprávnění podle trestního řádu a odpovídala tomu i důkazní situace. „Za situace, že bylo v následujícím řízení na základě revizního znaleckého posudku zjištěno, že znalecký posudek původně ve věci vypracovaný skutečně trpěl vadami, nelze z této skutečnosti dovozovat jakékoliv pochybení, natož ministryní tvrzené porušení jednoznačného znění aplikované právní normy,“ uvedla pro Českou justici soudkyně Vltavská.

Ministryně spravedlnosti podala za postup v případu zastupitelů Postoloprt dvě kárné žaloby. Vedle dozorové státní zástupkyně Radkyně Pavlišové, která v rámci přípravného řízení zcela pominula námitky obhajoby ohledně způsobu a kvality provedeného posudku i návrhy na opatření důkazů, čelí kárné žalobě také krajská státní zástupkyně Iveta Bollová, která vykonávala ve věci dohled.

Proti podání kárné žaloby na státní zástupkyni Pavlišovou ostře vystoupil zájmový spolek Unie státních zástupců (USZ). Správní řízení je vedeno i se znalcem Jiřím Vaňkem, který v případu vypracoval pro policii znalecký posudek, který se před soudem ukázal jako chybný. Petr Dimun, ceskajustice.cz

V SR ODSOUDILI ŠÉFREDAKTORA ZA ČLÁNEK O ŽIDECH, DOSTAL POKUTU

Slovenský soud v pondělí uznal vinným šéfredaktora časopisu Zem a Vek Tibora Eliota Rostáse ze spáchání extremistického deliktu v souvislosti s jeho článkem o židech. Soud mu za to vyměřil trest ve výši 4 000 euro. Verdikt není pravomocný, prokurátor žádal uložit obžalovanému podmínku. Časopis označují média za konspirační.

Podle prokuratury využil citátů různých osobností slovenské historie k takovým tvrzením, že i v současnosti jsou zásahy židovské komunity důvodem špatné společenské situace. Prokurátor ho za to obžaloval z trestných činů šíření extremistických materiálů či hanobení národa, rasy a přesvědčení.

Rostás během líčení vinu popřel a tvrdil, že nevyzýval k nenávisti. „Stojím si za vším, co jsem v článku napsal, jsou tam citace. Článek končí mojí výzvou k tomu, abychom jako Slováci a Slované byli k sobě solidární a uměli jsme vytvořit prostředí k vlastní prosperitě,“ citovala Rostáse už dříve slovenská média.

Obžalovaného přišel ke Specializovanému trestnímu soudu podpořit neúspěšný prezidentský kandidát a volební lídr neparlamentní strany Vlast Štefan Harabin, který podle nového zákona přijde kvůli kandidatuře ve volbách o funkci soudce nejvyššího soudu. Měsíčník Zem a Vek vychází na pětimilionovém Slovensku podle svých dříve zveřejněných údajů v nákladu 20 000 až 30 000 kusů. Loni dvě velké maloobchodní sítě po stížnostech veřejnosti oznámily, že časopis stáhnou z prodeje.

ZEMAN URGOVAL ÚS ROZHODNUTÍ V LEX BABIŠ

Prezident Miloš Zeman osobně naléhal na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby soud rozhodl ve věci jeho stížnosti na novelu zákona o střetu zájmů. Informoval o tom server iROZHLAS.cz. Podnět na Ústavním soudu leží už tři roky, délku konání justice Zeman kritizoval i v minulosti.

„Prezident republiky se mě několikrát dotazoval, kdy ve věci Ústavní soud rozhodne, přičemž zdůrazňoval, že ho nezajímá, jak rozhodneme, ale kdy rozhodneme,“ uvedl Rychetský pro iROZHLAS.cz.

Zemanova ústavní stížnost se týká novely zákona známé jako takzvaný „lex Babiš“. V pořadu televize Barrandov si prezident již dříve stěžoval, že její vyřízení trvá dlouho, naposledy pomalost soudního aparátu kritizoval minulý týden.
Podle Rychetského Zeman rozhodnutí jen „osobně urgoval“, a to při „náhodných setkáních“. Neměl tedy přímo doporučovat, jak by měl soud rozhodnout.

Zájem o práci soudů projevil prezident či jeho podřízení v minulosti i v jiných případech. Hradní kancléř Vratislav Mynář se scházel s vysoce postavenými soudci. Zabývali se tím i vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Brusel zveřejní Babišův audit až v druhé polovině roku 2020, kvůli proceduře

Hrad tehdy jakýkoliv nátlak popřel, obdobně reagoval i nyní. „Kde vůbec berete tu neskutečnou drzost konstruovat lživý příběh o tlaku na Ústavní soud?“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček. Upozornil přitom na fakt, že Zeman kritizoval dobu rozhodování již delší dobu, a to i veřejně. Že rozhodnutí trvá delší dobu, než by chtěl, v minulosti připustil i Rychetský. Soud čeká na závěr soudního zpravodaje, řekl na konci listopadu pro Český rozhlas Plus.

Zákon „lex Babiš“ zakazuje členům vlády vlastnictví médií. Jejich firmy se také nesmí ucházet o veřejné zakázky, dotace či investiční pobídky. Podle auditu Evropské komise Babiš tento zákon porušuje, Česko tak má vracet dotace za 235 milionů korun.

BABIŠ CHCE 20 TISÍC PROJEKTŮ ZA 8 BILIONŮ

Jednu z věcí, na nich premiérovi Andreji Babišovi velmi záleží, Národní investiční plán, schválila v pondělí vláda. Jde o plán investic do roku 2050, který obsahuje více než dvacet tisíc projektů za 8 bilionů korun. „Národní investiční plán neřeší zajištění financování, je to databáze investic,“ přiznal Babiš pro Lidové noviny. Podle ČSSD jen seznam investic nestačí.

„Je to užitečné pro veřejné investory, i pro vyjednávání evropských peněz,“ hájí Babiš Národní investiční plán, který vepsala vláda do knihy, která má více než 250 stan formátu A4. Smyslem je podle premiéra shromáždit veškerý investiční potenciál země na jednom místě, vytvořit zásobníku projektů, odkud by si je měli současní i budoucí ministři, hejtmani, primátoři a starostové vybírat.

„Je to jenom seznam,“ namítla v pondělí místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Sociální demokraté trvají na tom, aby v zemi zůstávalo víc peněz ze zisku velkých zahraničních firem, například formou digitální nebo bankovní daně. „Dobrovolný investiční fond, jak navrhuje pan premiér, přinese maximálně pár jednotek miliard, my se ale musíme bavit o bilionech korun,“ uvedl šéf ČSSD Jan Hamáček.

Vláda musí podle něho začít vést diskusi o tom, kde na investice najde peníze. „A proto je podle sociální demokracie potřeba, aby velké zahraniční firmy, které v ČR vytvářejí velké zisky a odvádějí je do zahraničí, část zisku ponechaly v ČR, a mohlo tak být investováno do českých občanů,“ uvedl Hamáček. S bankovní daní, kterou navrhuje ČSSD, Babiš nesouhlasí.

S realitou to nemá společného nic, kritizuje plán šéf ODS Fiala

Ještě ostřeji reagovala na vládní investiční plán opozice. Plán, i když je koncipován na třicet let, nebude navíc pro budoucí vlády závazný.

„Předseda vlády hází různými čísly. Připadá mi, že je tipuje náhodně, jako ve Sportce. Všichni si přeci pamatují, když se mluvilo o investičním plánu za 3,5 bilionu, za 5 bilionů, teď už jsme na 8 bilionech. S realitou to nemá nic společného: tato vláda totiž není schopná investovat, to říká i NKÚ. Pojďme se zaměřit na reálné a rozumné věci, které opravdu zvládneme, prázdné sliby lepší budoucnost nezajistí,“ uvedl lídr ODS Petr Fiala.

„Národní investiční plán, který není podpořen realistickým plánem financování, je jenom seznamem zbožných přání a nemá ani hodnotu papíru, na kterém je vytištěn. Opravdu má vláda právo se domnívat, že většina lidí nepřemýšlí?“ reagoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Investiční plán, který připravila vláda, si vzal už na konci listopadu na paškál šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Nevíte, co, do kdy, kdo za to zodpovídá a kde na to vezmete. Nevím teda, proč tomu říkáte plán. Šest let vládnete. Na konci, po osmi letech vašeho vládnutí, budeme mít jenom papír. A to je málo,“ vyčetl premiérovi při interpelacích Michálek.

„Já nevím, proč to už dopředu vaše anarchistické hnutí všechno destruujete, všechno kritizujete. Proč ten váš Hřib neudělá investiční plán pro Prahu?“ odpověděl Babiš v narážce na pražského primátora Zdeňka Hřiba.

Tři čtvrtiny Národního investičního plánu představuje doprava

Největší priority plánu jsou podle Babiše doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu, zdravotnictví, energetika, klima a kyberbezpečnost. Z investic za 8 bilionů Kč v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu na investice v dopravě. Druhá nejvyšší suma, 424 miliard korun je pro Ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze,“ uvedl Babiš.

Investice budou podle něj zohledněné v budoucích rozpočtech. „Je to taky silný argument pro jednání s Bruselem o sedmiletém finančním rámci od roku 2021 do roku 2027. A bude to taky inspirace pro Národní rozvojový fond,“ řekl premiér. Můžou vybrat konkrétní investice, které by zrealizovaly, dodal. Národní rozvojový fond je společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje.

Piráti chtějí, aby Babiš zveřejnil Národní investiční plán. Podali žalobu

„Příští týden se bude žádat o licenci,“ řekl Babiš Lidovým novinám. Míní, že banky budou mít zájem o velké investice. „Například o velkou nemocnici nebo vysokoškolský kampus, a bude to formou PPP projektu, takže to zohlední veřejné potřeby,“ předpokládá předseda vlády. Po vzoru nejvyspělejších zemí chce zapojit finanční nástroje, které propojují národní, evropské a privátní zdroje. „Ideální PPP projekt by byla dostavba dálnice z Hradce Králové do Olomouce,“ poznamenal.

Z dokumentu podle Babiše vznikne také veřejně přístupná elektronická databáze. Každý se bude moci podívat, na čem se dělá, co mu tam chybí nebo naopak přijde nadbytečné.

EXJAPONSKÝ VELVYSLANEC V ČR ZA VRAŽDU SYNA SI ODSEDÍ 6 LET

Hideakiho Kumazawu, bývalého japonského velvyslance v Česku, soud v pondělí poslal na šest let do vězení za vraždu syna, kterého považoval za nebezpečného. Kumazawa se již dříve k vraždě svého čtyřiačtyřicetiletého syna přiznal.
Kumazawa byl velvyslancem v Česku v letech 2005 až 2008, vražda se odehrála v Japonsku. Otec na svého potomka zaútočil kuchyňským nožem po rodinné hádce. Napadený syn v důsledku bodných zranění do hrudníku a krku silně krvácel a po převozu do nemocnice zemřel. Kumazawa policii sám přivolal na místo činu.

Kumazawa již dříve vyšetřovatelům řekl, že jeho syn nevycházel z domova a vůči rodičům se choval násilnicky. Důvodem mohlo být to, že byl na prestižní střední škole šikanován. Podle jiných zdrojů trpěl duševní chorobou.

Po vystudování střední školy žil syn nějakou dobu sám v jiném bytě, letos koncem května se však nastěhoval zpět k rodičům. Kumazawa řekl, že se syna bál, protože mu vyhrožoval smrtí. Otec se 1. června se synem ošklivě pohádali a Kumazawa na svého potomka vzal nůž. Obhájci požadovali pro bývalého diplomata podmíněný trest. Tvrdili, že zabil syna v sebeobraně a že ho předtím dlouho podporoval, navzdory jeho násilnickému chování.

Bál se, že syn někoho zabije

Obhajoba rovněž připomněla, že krátce před Kumazawovým činem Japonskem otřásl jiný útok, při němž padesátiletý muž napadl nožem školačky na autobusové zastávce ve městě Kawasaki jižně od Tokia. Dva lidi usmrtil a 17 zranil. Kumazawa se podle svých advokátů obával, že by se syn mohl dopustit něčeho podobného. Útočník z Kawasaki byl stejně jako Kumazawův syn středního věku a prakticky nevycházel z bytu. Krátce po činu spáchal sebevraždu.
Japonec bodal do dětí na zastávce autobusu, dvě zabil a 17 zranil

Soudce Tomojuki Nakajama tvrzení o sebeobraně odmítl. Na těle oběti bylo 30 bodných ran, z toho některé velmi hluboké, což podle soudce vypovídá o tom, že se o sebeobranu nejednalo.

Kumazawův případ a předchozí útok na školačky v Kawasaki znovu přitáhly pozornost k japonskému fenoménu takzvaných hikikomori, což jsou lidé, kteří se uzavírají před společností a měsíce až roky nevycházejí z domova.
Podle průzkumu, který zveřejnila v březnu japonská vláda, je v Japonsku ve věkové skupině od 40 do 64 let více než 610 000 hikikomori. Skupiny, které vznikly na podporu hikikomori, zdůrazňují, že většina těchto lidí není násilnická, jak z některých ojedinělých případů z poslední doby část veřejnosti vyvozuje.

Hideaki Kumazawa působil od konce 60. let na japonském ministerstvu zemědělství, v roce 2002 z resortu odešel po kritice ohledně opatření proti nemoci šílených krav. Následně se v roce 2005 stal japonským velvyslancem v Česku.

ČEKÁRNU V OSTRAVĚ VYSTŘÍLEL HYPOCHONDR, LÉKAŘI: NEMĚL RAKOVINU

Střelec Ctirad Vitásek, který minulý týden zabil v ostravské nemocnici sedm lidí, se v minulosti léčil na psychiatrii. Televizi Prima to řekla jeho příbuzná. V poslední době už tam ale nechodil. Podle odborníků mohl trpět hypochondrickým bludem. Střelec měl utkvělou představu, že je nemocný a nikdo ho nechce léčit. To potvrdila i příbuzná.

Žena se s Vitáskem viděla naposledy před dvěma týdny. „To byl u mě. Přišel mi říct, že výsledky (vyšetření) má celkem dobré, ale že pořád neví, co mu je,“ řekla televizi Prima jeho příbuzná.

Podle ženy se Vitásek začal chovat podivně na začátku září. „On mi poslal za jeden den přes 70 zpráv. To už jsem viděla, že není normální. Tak jsem mu řekla, ať mi dá pokoj, že jsem nemocná. On potom přišel s tím, že kdybych byla nemocná, tak vypadám jako Karel Gott, a že nemocná nejsem, že se mám na sebe podívat, jak vypadám,“ popsala žena.
Po dvou týdnech za ní pak Vitásek přišel s tím, že má rakovinu ve čtvrtém stádiu. Ta se však nepotvrdila, všechny testy dopadly negativně. „On z toho byl úplně nešťastný. Nechápala jsem to.“„Dala jsem mu teploměr a on neměl horečku. Byl z toho úplně nešťastnej, že tu horečku nemá. Tam už jsem viděla, že je úplně jinej,“ řekla žena.

Hádka s lékařem

Vitáskova příbuzná popsala i okamžiky, kdy se střelec hádal v ordinaci s lékařem, který mu vysvětloval, že rakovinu nemá. V čekárně byla i jeho partnerka. „Slyšela, jak mu doktor říkal, že je v pořádku. A on prostě že ne. Podle internetu, že v pořádku není, že rakovinu má, a že ho nechtějí léčit,“ řekla Primě jeho příbuzná.

Přítelkyně to podle ženy nevydržela a vstoupila do ordinace. „Řekla tomu doktorovi, jak to je, že to má prostě vsugerované. A ať ho pošle na nějaké vyšetření, že se s ním doma nedá vydržet, že tam i brečí,“ uvedla.
Doktoři i pacienti se zamykali, střelec už nestihl vložit zásobník

Žádanku na psychiatrii, kde se v minulosti léčil kvůli tetanii, ale nevyužil. To je podle psychiatričky Džamily Stehlíkové typické pro pacienty s hypochondrickým bludem. „Vyhýbají se psychiatrii, protože mají pocit, že se jich lékaři jen chtějí zbavit, že jim nevěří, a že tam (na psychiatrii) v podstatě skončí. Velice často tam prostě nedojdou,“ řekla televizi Prima Stehlíková.

„Každý další kontakt s lékaři, nebo s internetem, nebo s okolím byl ještě další kapkou, která ho mohla utvrzovat v přesvědčení, že je opravdu vážně nemocný. Že to teď dokonce ani lékaři nechtějí z nějakých důvodů přiznat,“ vysvětlovala psychiatrička.

MALÁČOVÁ CHCE VYŠŠÍ RODIČOVSKOU VŠEM, BABIŠ: BYLO BY TO NESTANDARDNÍ

Rodinám s malými dětmi svitla naděje, že by vyšší rodičovský příspěvek 300 tisíc korun mohly nakonec přece jen dostat všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Bude to prosazovat ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, i když ANO je proti. Chtěla to už v minulosti, pak se tématu chopila také opozice a nyní to navrhuje Senát.

„Dochází k obratu na straně sociální demokracie. Za ten rok se úplně všichni postavili na moji stranu, to znamená celá opozice v Poslanecké sněmovně, celý Senát. Zároveň mám informace od ministerstva financí, že státní rozpočet letos dopadne, co se týká hospodaření, o 30 miliard lépe, než bylo plánováno. Za sebe budu apelovat na poslance sociální demokracie, abychom podpořili moji původní variantu,“ řekla Maláčová.

Svou představu o vyšší rodičovské pro všechny rodiny bude prosazovat, i když s tím ANO nebude souhlasit. V takovém případě mohou ostatní strany ve Sněmovně ANO přehlasovat. „Pokud jsme všichni zvedli ruku pro rozpočet, bylo by to nestandardní,“ reagoval na návrh Maláčové premiér Andrej Babiš.

Poslanci obou vládních stran a komunistů, kteří vládu tolerují, původně odhlasovali kompromis, na němž se dohodli politici ANO a ČSSD, podle kterého se zvýšení nemá týkat všech, ale asi osmdesáti procent rodin s malými dětmi. Na vyšší příspěvek mají podle původního rozhodnutí Sněmovny dosáhnout jen rodiny s dětmi do čtyř let, které budou v lednu 2020 stále dávku pobírat a nestihly si již vybrat 220 tisíc.

To, aby peníze dostaly rodiny s dětmi do čtyř let bez rozdílu, navrhovali ve Sněmovně marně poslanci opozičních stran ODS, SPD i KDU-ČSL. Maláčová iDNES.cz řekla, že by nemělo být problém potřebné 2,6 miliardy korun najít, jestliže podle samotného ministerstva financí má letošní rozpočet skončit s nižším schodkem, než vláda předpokládala. Odvolala se na slova náměstka z ministerstva financí a jeho vystoupení v rozpočtovém výboru.

Rozpočet je schválen se schodkem 40 miliard korun a Maláčová řekla, že jestliže bude schodek nakonec o třicet miliard korun nižší, mohly by vyšší rodičovský příspěvek dostat všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Bude přesvědčovat poslance své strany, aby podpořili senátní verzi. Podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka se poslanecký klub strany rozhodne až v úterý.
Ministryně financí za ANO Alena Schillerová uvedla, že netuší, z jakých zdrojů Maláčová vycházela. „Konečné výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 budou známy 3. 1. 2020. Rozpočtová pravidla nicméně ani v případě dosažení nižšího než plánovaného schodku žádné změny ve státním rozpočtu mezi jednotlivými kapitolami v prosinci neumožňují,“ řekla Schillerová.

Senát návrh do Sněmovny vrátil s tím, že by vyšší rodičovský příspěvek měly dostat všechny rodiny s dětmi do čtyř let, tedy v širší verzi, než na kterou kývlo hnutí ANO. Kdyby pro to skutečně byli poslanci sociální demokracie, hnutí ANO Andreje Babiše by to mohlo považovat za porušení koaliční smlouvy. Už to také řekl ministr školství za ANO Robert Plaga.

ŠÉF KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NAVRÁTIL SKONČIL

Vláda na pondělním zasedání odvolala z funkce ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušana Navrátila. Premiér Andrej Babiš to pro iDNES.cz zdůvodnil Návratilovou nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi.

"Vláda jednomyslně přistoupila k odvolání Ing. Navrátila z důvodu, že funkci ředitele NUKIB nevykonával v požadované kvalitě a s potřebnou odborností a projevovaly se jeho nedostatečné manažerské a komunikační schopnosti,“ napsal Babiš.

Dodal, že dočasně bude řídit NÚKIB statutární náměstek Jaroslav Šmíd. „Tedy je zachována kontinuita, jako svého statutárního náměstka si ho vybral sám pan Navrátil,“ upozornil Babiš. Navrátilova nástupce vybere nová sedmičlenná komise obsazená mimo jiné šéfy zpravodajských služeb. Se dvěma místy v ní počítá pro opozici.

Navrátil se k důvodům svého odvolání zatím vyjadřovat nechce. „Mým hlavním zájmem je pokračování činnosti NÚKIB, který se za dobu svého fungování pod mým vedením - jak jako samostatný úřad, tak i dříve jako součást Národního bezpečnostního úřadu - stal profesionálním a nestranným úřadem respektovaným nejen doma, ale prakticky po celém světě,“ řekl odvolaný šéf NÚKIB.

„Pevně věřím, že úřad, který jsem spolu s dalšími lidmi vybudoval, si tuto pověst udrží i do budoucna a bude nadále přispívat k bezpečnosti české republiky,“ dodal Navrátil.

Varování před Huawei a ZTE

Babiš kritizoval NÚKIB loni v prosinci poté, co úřad vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Premiérovi vadilo, že varování vydal, aniž zároveň předložil analýzu dopadů varování na státní tendry. Metodiku, na jejímž základě mohou správci kritické infrastruktury a významných informačních systémů analýzu rizik užívání technologií zmíněných firem provést, NÚKIB vydal až o tři týdny později.

Vadil i Zemanovi

Prezident Miloše Zeman se letos v únoru zasazoval o to, aby ve funkci Navrátil skončil, a to poté co NÚKIB varoval před bezpečnostními riziky spojenými s čínskou telekomunikační firmou Huawei. Na jednání Bezpečnostní rady státu pak Navrátil podle informací MF DNES nedokázal dostatečně specifikovat informace, ze kterých NÚKIB vycházel. „Když jsem byl premiérem, tak něco takového znamenalo okamžitý vyhazov. Ale třeba premiér Andrej Babiš bude měkčí,“ řekl tehdy Zeman v televizi Barrandov.

Opoziční ODS se za odvolaného úředníka postavila. „Dušan Navrátil úspěšně vybudoval NÚKIB, a to i přes to, že byl často pod tlakem vlády nebo Miloše Zemana. Zdůvodnění o nedostatečné odbornosti zní úsměvně, obzvláště v souvislosti s tím, že se předsedou NÚKIB stal v době, kdy součástí vlády bylo hnutí ANO. Vláda bude muset jeho odvolání vysvětlit a zároveň zaručit transparentní výběr jeho nástupce,“ uvedl pro iDNES.cz předseda ODS Petr Fiala.

Dvaašedesátiletý Navrátil byl v čele NÚKIB od jeho zřízení v létě 2017. Úřad měl za úkol vytvořit, když byl vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost. NÚKIB legislativně vznikl vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu, zabývá se mimo jiné ochranou utajovaných informací v informačních a komunikačních systémec

ČSSD HROZÍ POSTIH STO TISÍC, CHYBOVALA V ÚČTOVÁNÍ KAMPANĚ

Sociálním demokratům hrozí za chyby ve vyúčtování kampaně před sněmovními volbami v roce 2017 pokuta až 100 tisíc korun. V účetnictví ČSSD chyběl téměř 1,5 milionu korun, které zaplatila za projekt Česko 20+. Vyplývá to z protokolu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který má k dispozici Radiožurnál. ČSSD se závěry kontroly nesouhlasí a chce se bránit u soudu, uvedl server iROZHLAS.cz. Dohledový úřad již dříve objevil pochybení také v účtování kampaně ODS a hnutí SPD.

Projekt 20+ zahrnoval webovou stránku, debaty s politiky i billboardy. ČSSD za projekt podle protokolu dohledového úřadu zaplatila zhruba tři miliony korun. Z velké části se jednotlivé akce odehrály během oficiální kampaně před sněmovními volbami v roce 2017. ČSSD sama do nákladů volební kampaně zahrnula zhruba 300 tisíc korun, které za projekt zaplatila. Podle kontrolorů to ale mělo být o téměř milion a půl víc. Strana taky hradila některé faktury z jiného než volebního účtu. Úřad napočítal tři provinění.

Sociální demokraté podali proti závěrům kontrolorů námitky, projekt podle nich nesouvisel s kampaní. „Jeho cílem prý nebylo tlumočení slibů strany, ani přesvědčování občanů, jak se doslova píše v dokumentu, kterým dohledový úřad námitky zamítl,“ uvedl web.

ČSSD se obrátí na správní soud

Podle ČSSD dohledový úřad započítává i částky, které byly vynaloženy před započtením volební kampaně, to znamená před vyhlášením voleb. „On nám započetl větší část, než my si myslíme, že nám započítat měl,“ řekl místopředseda strany Ondřej Veselý. Doplnil, že ČSSD se kvůli rozhodnutí úřadu obrátí s žalobou na správní soud. Případnou pokutu by ale zaplatila.

SPD hrozí pokuta, hnutí chybovalo v kampani před volbami

Nyní je podle mluvčí dohledového úřadu Lindy Hrubešové na samotném úřadu, jakou cestu dalšího řízení zvolí. „Může jít buď o klasické správní řízení, nebo zadání příkazu o uložení pokuty. Případnou výši sankce nyní nemůžeme blíže specifikovat, nicméně úřad se bude držet v rozmezí, které mu stanovuje zákon,“ uvedla mluvčí. Princip je takový, že pokuta se ukládá za nejvážnější přestupek, ale hodnotí se také, kolik porušení zákona bylo a jak jsou závažná.
Dohledový úřad na jaře informoval, že kvůli pochybnostem provede přímou kontrolu u šesti stran v souvislosti s kampaní do sněmovních voleb v roce 2017. Kromě ČSSD, ODS a SPD se to týkalo ANO, Realistů a Zemanovců. U těchto politických subjektů nejsou zatím závěry hotové. U hnutí SPD úřad zjistil 17 pochybení, u ODS 12 nedostatků.

V PRAZE 1 SE ROZPADNE KOALICE?

Uskupení My, co tady žijeme (KDU-ČSL, STAN, Iniciativa občanů) v Praze 1 vypovědělo koaliční smlouvu s Prahou 1 Sobě, Piráty a Zelenou pro jedničku. Důvodem je podle výpovědi, kterou má ČTK k dispozici, dlouhodobý názorový nesoulad. Koalice vedená starostou Pavlem Čižinským (Praha 1 Sobě) tím ztrácí většinu v zastupitelstvu a je možné, že na úterním jednání zastupitelstva současné vedení městské části skončí.

Čižinský uvedl, že chce se zastupiteli jednat a zabránit „návratu starých pořádků“. V 25členném zastupitelstvu měla stávající koalice většinu 15 hlasů.„Vnímáme, z našeho pohledu neuspokojivě, dlouhodobý, a bohužel prohlubující se, názorový nesoulad,“ stojí ve výpovědi.

Má se týkat například dokončení privatizace bytů, grantů na obnovu domovního fondu, zvyšování nájemného, personální situace na úřadě, obecného pohledu na soukromé vlastnictví a podnikání, a především způsobu řízení chodu úřadu.
Pod výpovědí je podepsán první místostarosta Petr Hejma za STAN, Michal Caban z Iniciativy občanů a Petr Burgr za KDU-ČSL.

Pokud by se My, co tady žijeme, dohodli s dosavadní opozicí, mohli by mít v zastupitelstvu většinu. O tom se bude s největší pravděpodobností rozhodovat na zastupitelstvu, které se koná v úterý od 16 hodin.
Čižinský upřesnil, že koaliční smlouvu vypověděli tři zastupitelé, zatímco čtvrtý člen klubu My, co tady žijeme Martin Kotas z něj vystoupil.

„Výpovědní doba je podle smlouvy jeden měsíc, během kterého uděláme všechno pro udržení současné koalice. Výpověď koaličního partnera rozhodně bereme velmi vážně. Vyslechneme si podrobně jeho návrhy a budeme společně hledat řešení,“ uvedl starosta.

Doplnil, že chce udělat všechno pro to, aby zabránili „návratu starých pořádků“. „Tedy aby se do vedení městské části vrátili trestně stíhaní zastupitelé ODS a TOP 09, kteří na Praze 1 reprezentují to nejhorší, co se v uplynulých volebních obdobích dělo a čemu se voliči v posledních volbách jasně postavili,“ uvedl.

Narážel tím na fakt, že někteří opoziční zastupitelé čelí stíhání v souvislosti s prodejem bytů v minulém volebním období.
V podobném duchu jako Čižinský se vyjádřil zastupitelský klub Pirátů, podle kterého není situace finální. S tím ale nesouhlasí Hejma, který řekl, že v dalších koaličních jednáních moc smysl nevidí. „Nevím, co by se ještě dalo dalšího vymyslet,“ řekl.

Dodal, že do klubu My, co tady žijeme vstoupili zastupitelé TOP 09 a dále budou postupovat společně. „Musíme si probrat všechny varianty, samozřejmě nabídky ke spolupráci od ostatních stran máme,“ řekl. Doplnil, že také nestojí o „návrat starých pořádků“.Klub podle Hejmy na problémy upozorňoval dlouho, ale řešení se i přes snahy nenašlo. „Stav na radnici je podle našeho názoru katastrofální, lidé nám chtějí odcházet. Bohužel se projevuje nezkušenost, o které jsme věděli, ale přeci jenom už to trvá rok,“ uvedl.

Praha 1 Sobě loni vyhrála volby v první městské části

Podotkl, že jejich uskupení je středo-pravicové a reprezentuje střední třídu, která například podniká či jezdí auty, což se neslučuje s některými kroky ostatních stran. Zmínil také podezření, že někteří zastupitelé koaličních partnerů nebydlí v Praze 1.

Diskuse o fungování koalice v Praze 1 v minulých týdnech vyvolal pirátský radní David Bodeček, který odeslal koaličním partnerům otevřený dopis s kritikou dosavadní spolupráce a fungování úřadu městské části.

Vyvolalo to jednání, na základě kterých minulý týden uvedl, že ve funkci radního zůstane. Podle zástupců My, co tady žijeme nicméně jeho výhrady, se kterými se ztotožnili, stále platí a dojednané řešení považují za kosmetické.
Loňské volby v první městské části vyhrála Praha 1 Sobě, která získala šest mandátů v 25členném zastupitelstvu. Druhá byla ODS s pěti křesly a třetí Piráti se čtyřmi mandáty.

Volební koalice My, co tady žijeme obsadila rovněž čtyři křesla. TOP 09, která v minulém volebním období vládla společně s ODS a ČSSD, získala tři mandáty. Do zastupitelstva se dostalo ještě ANO se dvěma křesly a Zelená pro jedničku s jedním.