iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

K soše Koněva zamíří vnučka, ruský velvyslanec, KSČM

U sochy maršála Ivana Koněva v Praze bude v pondělí odpoledne znovu rušno. Právě v den výročí narození maršála, který velel sovětským jednotkám v bojích při osvobození Československa v roce 1945, k soše zamíří jeho vnučka Jelena, ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij a místopředseda KSČM Petr Šimůnek.

Informaci, kterou získal iDNES.cz, potvrdil Šimůnek. „Ano, mělo by to být v 15 hodin. Potom budeme s vnučkou Koněva na velvyslanectví Ruské federace diskutovat o situaci v Praze a v České republice,“ uvedl první místopředseda KSČM, který se v kauze Koněvovy sochy angažuje dlouhodobě.

Šimůnek, který se bude příští rok ucházet o post šéfa komunistické strany, se dokonce obrátil na ministra kultury Lubomíra Zaorálka se žádostí o zapsání sochy Koněva mez kulturní památky. I tak se snaží zabránit tomu, aby byla socha odstraněna, na čemž se shodlo zastupitelstvo Prahy 6.

Socha byla v jeho žádosti označena za „významný a ojedinělý doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti v období takzvané normalizace“. A podle Šimůnka má vysokou hodnotu „historickou, uměleckou i revoluční“.
Maršál Ivan Koněv velel při dobytí Berlína, i když jednotky 1. ukrajinského frontu 9. května 1945 dorazily do Prahy. Byl ale i v čele jednotek, které potlačily maďarské povstání v roce 1956, a u stavby zdi, která později rozdělila na desítky let Berlín.

Podpora maršálovi proti snaze postavit památník vlasovcům

Navíc cesta Koněvovy vnučky a ruského velvyslance k pomníku maršála přichází právě v době, kdy na jiném konci Prahy, v Řeporyjích chtějí postavit památník příslušníkům Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaným „vlasovcům“, s tím, že to byli právě oni, kdo pomohl Pražanům na konci druhé světové války proti nacistům.

Památník vlasovcům prosadil starosta Řeporyjí Pavel Novotný z ODS a vzbudit tím v Rusku poprask, protože pro ně jsou vlasovci jenom zrádci, kteří se za války, když padli do zajetí, přidali na stranu Němců. Novotný svůj plán hájil i v přímém přenosu ruské televize, v němž připomněl i to, jak sovětská NKVD za války vraždila polské důstojníky v Katyni. Starosta Řeporyjí z ODS dokonce napsal osobní dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

PREZIDENT ZEMAN NAVRHL EXMINISTRYNI VÁLKOVOU NA OMBUDSMANKU

Prezident Miloš Zeman dnes Poslanecké sněmovně navrhl na post veřejné ochránkyně práv bývalou ministryni spravedlnosti a současnou vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO). Zeman to uvedl v dopise poslancům. Dopis zveřejnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Napsal v něm, že chtěl navrhnout dva kandidáty, jeden z nich ale kandidaturu odmítl. V krátkém čase poté neměl dost času najít jiného vyhovujícího kandidáta.

Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Hlava státu i horní komora Parlamentu mohou předložit po dvou kandidátech, zákon připouští shodné návrhy. Funkce ombudsmana je neslučitelná s poslaneckou, kterou Válková zastává v současnosti.

Zeman uvedl, že Válková je všeobecně známou a respektovanou osobností. „Jsem přesvědčen, že ji její dosavadní odborná praxe s konkrétními pozitivními výsledky a dlouholeté právní zkušenosti předurčují ke kvalifikovanému poskytování ochrany jednotlivcům před nespravedlivým jednáním nebo nečinností veřejných institucí, jak to pro takovou funkci zákon požaduje,“ uvedl Zeman.

Funkce zmocněnkyně pro lidská práva se Válková ujala letos v květnu, z rady pro lidská práva kvůli tomu odešel vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa, kterému vadí, že Válková byla před rokem 1989 v KSČ. Válková se na počátku 90. let angažovala v Občanském fóru a od ledna 2015 je členkou hnutí ANO, za které je od října 2013 poslankyní. Od ledna 2014 do března 2015 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Sněmovna koncem listopadu po dvou neúspěšných pokusech na jaře a v létě vybrala novou zástupkyni ombudsmanky. Stala se jí Monika Šimůnková, která v minulosti také působila ve funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva v době kabinetu Petra Nečase (ODS).

SLÁVEK BOURA U VÝVOZU DROG, OBVINĚNO 58 LIDÍ

Kriminalisté ukončili vyšetřování organizované skupiny obchodníků s kokainem a heroinem, kterou odhalili ve spolupráci s americkými a australskými policisty. Kurýři podle policistů přepravili řádově stovky kilogramů drog, působili na čtyřech kontinentech. Jen v Česku zatím policie obvinila 58 lidí, kterým hrozí vězení v délce deseti až 18 let. Obviněný je i Slávek Boura.

V čele skupiny stáli tři hlavní organizátoři, kteří si najímali kurýry na území České republiky, a to nejčastěji mezi lidmi s nízkými příjmy či dluhy, informovala v pátek mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Barbora Kudláčková.
„Kromě hlavních organizátorů jsou všechny osoby vedené v našem spise Češi, organizátoři mají vietnamskou státní příslušnost,“ uvedla Kudláčková. Dodala, že obvinění jsou lidé napříč Českou republikou.

V rámci mezinárodní akce s krycím názvem VOMBAT byl mimo jiné obviněn také bývalý moderátor Slávek Boura, který to už dříve potvrdil. Vinu ale odmítl s vysvětlením, že mezi obviněnými je i jeho známý, který mu zabezpečoval cesty do zahraničí, sám se ale prý ničeho nezákonného nedopustil.

Kurýři pašovali drogy vždycky v párech. Na akci byli vysláni maximálně dvakrát a to vždycky s delší časovou prodlevou, aby gang snížil riziko, že se podaří pašeráky policistům odhalit. Na své drogové výlety využívali vždy oficiální cestovní kanceláře. Nechali si naplánovat dovolenou a vyrazili z Prahy přes USA, nebo Thajsko do své finální destinace v Austrálii.

Na cestu dostali kurýři čtyři kufry a mobilní telefon s předplacenou kartou. Na místě je pak kontaktoval prostředník, který si kufry převzal a provedl výměnu. „Ověření probíhalo přes přidělený telefon, cestou organizátora v ČR a zaslané číslo jednodolarové bankovky,“ popsal mechanizmus Národní protidrogová centrála ve své tiskové zprávě.

Na drogy ve speciálních kufrech nestačili ani psi

Kufry kurýrů byly speciálně upravené. Podle policistů byly úpravy natolik profesionální, že nebylo možné nelegální obsah odhalit ani pomocí rentgenů a nedokázal ho najít ani cvičený pes. „V každém kufru bylo ukryto 5 kg drogy, jedna cesta tedy představovala převoz 20 kg nelegální látky,“ vysvětlili policisté. Jedna cesta stála organizátory asi 600 tisíc korun. Odměna pro kurýry byla okolo 150 tisíc korun. Skupina přepravovala nelegální drogy do Austrálie, protože tam je prodejní cena těchto látek mnohonásobně vyšší, a převoz zásilek tak generoval vysoký zisk, uvedla mluvčí.

„Návrh na podání obžaloby směřuje proti 58 osobám, jedna osoba v průběhu vyšetřování zemřela a jedna osoba byla odsouzena k výkonu trestu v Austrálii,“ uvedla Kudláčková v tiskovém prohlášení. Celková hodnota přepravovaných drog činí 2,1 miliardy korun. Případ dozoruje Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích. Vyšetřování podle Kudláčkové dále pokračuje. Policisté předpokládají, že zadrží a obviní ještě další lidi, zejména z řad organizátorů, případně rozšíří trestní stíhání již těch, kteří čelí obvinění.

ČEŠI NEJRADĚJI SLOVÁKY, SYMPATIE K BRITŮM POKLESLY

Sympatie Čechů k ostatním zemím rostou. Vychází to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd. Od roku 2017 se změnilo hodnocení k lepšímu u většiny zahrnutých zemí, naopak zhoršilo se jen u Velké Británie, která příští rok opustí Evropskou unii.

Nejraději mají oslovení Češi už tradičně Slovensko. Sympatie k zemi vyjádřilo 86 procent respondentů. Druhé bylo Rakousko, pozitivně ho vnímá 74 procent lidí. Kladný názor jednoznačně převažuje ještě u Švédska, Itálie, Francie a Velké Británie.

U poslední jmenované země však sympatie dlouhodobě klesají. Od začátku roku 2015 spadl podíl sympatizantů ze 79 na 63 procent. Od posledního měření v roce 2017 si země pohoršila o tři procentní body a byla tak jediná, jejíž preference šly dolů. Nadpoloviční podíl sympatií zaznamenalo kromě dříve jmenovaných ještě Řecko a Maďarsko, Polsko či Japonsko. Převažující podíl sympatií nad antipatiemi pak respondenti vyjádřili ještě USA, Německu a Litvě, u zbytku zemí převážil negativní názor.

„V případě Ukrajiny, Indie, Izraele a Ruska se podíl sympatizujících pohyboval okolo jedné pětiny a podíl nesympatizujících okolo dvou pětin,“ uvedlo CVVM. Téměř polovina lidí hodnotila negativně Turecko a Čínu, nadpoloviční většina pak Palestinu. Na konci žebříčku se umístily muslimské země, konkrétně Sýrie, Irák, Afghánistán a Írán.

Češi jsou hrdý národ. Svého občanství si považují nejvíce za 14 let

Oproti minulému průzkumu si v očích Čechů nejvíce polepšilo Řecko, a to o 15 procentních bodů a Maďarsko o 13 procentních bodů. Co se týče demografických rozdílů, nadprůměrné sympatie Rusku vyjadřovali lidé starší 60 let, lidé do 29 let zase USA, Indii a Turecku. Podle politické orientace mají lidé inklinující k pravici raději Velkou Británii, USA a Německo, z opačného konce zase Rusko a Čínu. Průzkum se uskutečnil na začátku listopadu a odpovídalo v něm 1 015 obyvatel starších 15 let.

POČET PŘIHLÁŠEK POHLEDÁVEK PŘI ODDLUŽENÍ STOUPL TROJNÁSOBNĚ

Na insolvenční správce zaostřil již sedmý ročník insolvenčního semináře v Pracově u Tábora, který s podporou Spolku insolvenčních správců a České advokátní komory pořádá Krajský soud v Českých Budějovicích. Většině příspěvků dominovalo téma oddlužovací novely insolvenčního zákona, která vstoupila v účinnost letos v červnu. Ukázalo se, že v jejím výkladu přetrvává řada nejasností jak mezi správci, tak mezi soudci.

Oddlužovací novela významně zatížila všechny krajské soudy. Počet žádostí o oddlužení stoupl někde i více, než dvojnásobně. Místopředseda českobudějovického krajského soudu Zdeněk Strnad pak ve svém úvodním příspěvku upozornil, že počet přihlášek pohledávek stoupl téměř trojnásobně. Krajský soud v Ostravě tak evidoval celkem 11 tisíc přihlášek pohledávek jen za měsíc říjen. Podle zjištění České justice soud musel nedávno kvůli zahlcenosti v důsledku insolvenční novely přijmout opatření. Přihlášky pohledávek jsou insolvenčním správcům nyní odesílány cca tři týdny poté, co došly k soudu. „Krajský soud v Ostravě již činí intenzivní opatření k tomu, aby došlo k co nejvýraznějšímu zkrácení této doby,“ uvedl soud na svém webu s tím, že v návaznosti na oznámení prodlužuje lhůtu správcům pro další úkony.

Podle Strnada mají žádosti o oddlužení stále poměrně velikou chybovost, která se pohybuje kolem 10 – 15 procent, přestože je dnes sepisují profesionálové, zejména advokáti a insolvenční správci. To velmi zatěžuje především soudy.
Chybí například tvrzeni i listiny dokládající úpadek, jsou nedostatky v seznamech majetku, přílohy jsou neúplné nebo chybí dokumenty o příjmech za posledních 12 měsíců. Strnad vyzval přítomné advokáty a správce k větší trpělivosti a připomněl jim jejich odpovědnost za podání vadného návrhu. Zároveň doufá, že změnu přinese i nový formulář na povolení oddlužení z dílny ministerské pracovní skupiny, jejíž či kvalitu i koncepci dalších připravovaných formulářů, které nahradí dosavadní nevyhovující vzory.

Jedním z témat, které v Pracově rezonovalo, byla otázka zpeněžení obydlí dlužníka. O chráněném obydlí je podle vládního nařízení možné mluvit jen v případě nezajištěného obydlí, které slouží pro uspokojování bytových potřeb dlužníka, jenž se oddlužuje kombinovaně, tedy plněním splátkového kalendáře a současným zpeněžením majetkové podstaty. Dále je nezbytné zkoumat hodnotu dlužníkova bydliště. Zpeněžování obydlí pan není podle soudců nutné svépomocí, ale pokud je to finančně výhodnější, lze například využít realitní kancelář.

Soudce Tomáš Jirmásek přednášel na téma „Podřízené pohledávky, aneb předbíhání ve frontě“. Institut „podřízených pohledávek“ věřitelům takových pohledávek neumožňuje předbíhat ve frontě, naopak ostatním věřitelům umožňuje takové věřitele poslat na konec fronty. „Věřitelé stojící frontu na dlužníkův majetek, a na možnost ukrojit z něj něco pro uspokojení své pohledávky, si již dávno zvykli, že režim insolvenční fronty je jiný, než režim té exekuční a i než byl režim té konkursní (ZKV) a i si zvykli, že jiný režim má fronta v konkursu, jiný v reorganizaci a jiný v oddlužení a rovněž si zvykli, že v rámci jednotlivých způsobů řešení dlužníkova úpadku může být několik front,“ uvedl k problematice. Pro každou frontu platí odlišný režim a nyní si s novelou insolvenčního zákona věřitelé začínají zvykat, že i fronta v oddlužení bude vypadat jinak, bude více privilegovaných a privilegovanějších.

Svůj pohled na vývoj novely nabídl také Ondřej Zezulka z oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy Ministerstva spravedlnosti. Ten připomněl, že insolvenční správce je specifický procesní subjekt kombinující prvky veřejnoprávního orgánu a soukromoprávního subjektu a insolvenční řízení je unikátní tím, že má kolektivní charakter.

Advokát Adam Sigmund pak nabídl svůj pohled na nutnost implementace nové evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci, která vstoupila v platnost letos v červnu. Převážnou část pravidel, na kterých směrnice stojí, podle něj již máme v našem stávajícím insolvenčním zákoně. Podle Sigmunda bude stačit přidat do insolvenčního zákona novou hlavu, která bude chronologicky předcházet ustanovením o moratoriu, resp. ustanovením o zahájení insolvenčního řízení.

Místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem pak představil „Novinky z oblasti incidenčních sporů (zvláště odpůrčích žalob) v insolvenční judikatuře“. Na semináři vystoupil také František Kučera z Vrchního soudu v Praze s příspěvkem týkajícím se vývoje judikatury, místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar s příspěvkem „Požadavky na řádný výkon činnosti insolvenčního správce“ nebo Předseda Asociace insolvenčních správců a advokát Michal Žižlavský a řada dalších doborníků. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ZEMAN. KAUZA CASA OSTUDA JUSTICE

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Luboše Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze. Přiznal, že s jeho výběrem otálel. „Střetly se dvě výrazné osobnosti, trochu jsem váhal,“ uvedl s tím, že druhý kandidát místopředseda Vrchního soudu v Praze Jan Sváček mu situaci ulehčil, když z kandidatury odstoupil.

Zeman při ceremoniálu řekl, že Sváček projevil přání s Dörflem spolupracovat. „Takže doufám, že vytvoříte dobrý tandem a že mezi vámi nebudou zbytečné rozpory,“ řekl prezident. Nyní Sváček na vrchním soudě zastává pozici místopředsedy pro trestní úsek. Dörfl uspěl ve výběrovém řízení ministerstva spravedlnosti, do nějž se přihlásili dva zájemci. Ministryně Marie Benešová (za ANO) uvedla, že výběrová komise se pro Dörfla rozhodla jednoznačně. Zeman uvedl, že bodový rozdíl mezi oběma kandidáty byl těsný.

„Úspěšně působil už jako předseda ústeckého krajského soudu. Na výběrové řízení se velmi pečlivě připravil, jeho záměry ve vztahu k řízení soudu jsou jasné a konkrétní. Domnívám se, že své návrhy umí v praxi prosazovat. Po dnešním jmenování mi představil své vize a nápady a musím říct, že se v mnoha ohledech shodneme. Zejména, že je potřeba urychlit elektronizaci justice,“ uvedla Marie Benešová.

Dörfl vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V justici pracuje nepřetržitě od roku 1993, kdy nastoupil jako justiční čekatel. Soudit začínal u Okresního soudu v Nymburce, kterému pak od roku 1998 šéfoval. O sedm let později přešel ke středočeskému krajskému soudu, kde byl místopředsedou. Dva a půl roku působil u pražského vrchního soudu, od roku 2014 pak začal řídit Krajský soud v Ústí nad Labem. Ve funkci 2. ledna 2020 vystřídá Jaroslava Bureše.

Zeman se dnes při jmenování nového šéfa pražského vrchního soudu také opřel do justice kvůli kauze exministryně obrany Vlasty Parkanové a nákupu letounů CASA, ve které stále nepadl pravomocný rozsudek. „Zjistili jsme, že kauza trvá deset let. To je šílená ostuda,“ zlobil se Zeman s tím, že ať už věc dopadne jakkoliv, měla by být rozhodnuta. V té souvislosti také zmínil, že ústavní soudce Jan Filip „suší“ a nevyřizuje jeho stížnost na tzv Lex Babiš již tři roky. Do Ústavního soudu se v této souvislosti opřel již v minulosti.

O nákupu čtyř transportních letadel za více než 3,5 miliardy korun rozhodla druhá Topolánkova vláda v dubnu 2009. Obžaloba uvádí, že Parkanová a bývalý ředitel ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk způsobili státu nezjištěním přiměřenosti ceny škodu 819 milionů korun. Za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku oběma hrozí až desetileté vězení. Přípravné řízení trvalo několik let, poté případ soud vrátil státnímu zástupci k došetření. Žalobce ale uspěl se stížností. Eva Paseková, ceskajustice.cz

PŘEDSEDA KS V BUDĚJOVICÍCH TRIPES KONČÍ VE FUNKCI

Ke konci roku skončí ve funkci předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která dnes zprávu sdělila předsedům krajských soudů a České justici ji potvrdila, končí v čele soudu ze zdravotních důvodů

Mandát měl Tripesovi skončit posledního září příštího roku. „Rozhodl jsem se rezignovat ze zdravotních důvodů ke konci roku 2019,“ reagoval na dotaz České justice Tripes. Kdo soud zatím dočasně povede, není jasné. Benešová mu na poradě poděkovala za jeho práci v čele soudu. „Do jmenování nového předsedy Krajského soudu bude zastupováním pověřen některý soudce, a to v plném rozsahu činností a kompetencí. Výběr není nijak formalizován, ve většině případů někoho navrhne stávající předseda,“ uvedl mluvčí Resortu Vladimír Řepka s tím, že resort výběrové řízení na nového předsedu vypíše v lednu 2020.

Obecně se při jmenování do funkce předsedy soudu postupuje podle zákona o soudech a soudcích a Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 7. 2014 o postupu při navrhování a jmenování funkcionářů soudu. Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Ministr spravedlnosti vyhlašuje výběrové řízení nejméně 15 dnů před termínem stanoveným k podání přihlášky. Předsedové soudů zajistí, aby o vyhlášení výběrového řízení byli informováni všichni soudci soudu, v jehož čele stojí.

Komise je pětičlenná a jejími členy jsou předseda nebo místopředseda Nejvyššího soudu, předseda nebo místopředseda vrchního soudu, předseda nebo místopředseda krajského soudu, náměstek ministra a další odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky z resortu spravedlnosti. Předsedou komise je náměstek ministra. Komisi, včetně jejího předsedy, jmenuje ministr.

Čtyřiapadesátiletý Milan Tripes pracuje v justici od roku 1983, celou dobu na Českobudějovicku. V pozici místopředsedy tamního krajského soudu je od roku 2001. Do funkce ho v roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve svém obvodu, v některých případech rozhoduje sám jako soud prvního stupně, o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vykonává také agendu správního soudnictví. Co do počtu soudců je nejmenším krajským soudem. Eva Paseková, ceskajustice.cz

JUSTICE MŮŽE U VYHOŠTĚNÝCH CIZINCŮ ZOHLEDNIT NÁPRAVU

Ústavní soud ukázal Ukrajinci způsob, jak po 20 letech dosáhnout upuštění od zbytku trestu vyhoštění. Znovu by tak mohl cestovat do Česka a dalších zemí EU. Justice podle ÚS může v odůvodněných případech rozhodnut, že pachatel se napravil a trest vyhoštění už neplní svůj účel, a to i přesto, že zákon takovou možnost výslovně neobsahuje. Nález je dostupný na webu soudu.

Ukrajinec byl v roce 1999 v Česku odsouzen za loupež, dostal dva roky vězení a vyhoštění na dobu neurčitou. Trest si odpykal a odcestoval na Ukrajinu, kde žije dodnes. V roce 2018 se obrátil na Obvodní soud pro Prahu 9 s žádostí o zahlazení odsouzení. Argumentoval tím, že žije řádným životem, úspěšně podniká a z trestu si vzal ponaučení. Záznam v rejstříku mu ale brání cestovat do Česka i dalších zemí EU.

Obvodní soud žádost zamítl, rozhodnutí potvrdil i Městský soud v Praze. Oba soudy konstatovaly, že uložený trest vyhoštění zahladit nelze. Ukrajinec také zkusil podat žádost o upuštění od výkonu zbytku trestu vyhoštění, kterou soudy také zamítly, protože ani s upuštěním od vyhoštění zákon nepočítá.

ÚS sice mužovu stížnost zamítl, ale otevřel mu jinou cestu k úspěchu. Spočívá v nové interpretaci trestního řádu. Podle nálezu lze zjištěnou nápravu pachatele považovat za okolnost, která brání uložení trestu vyhoštění na dobu neurčitou.
V konkrétním Ukrajincově případě je podle ÚS trvající vyhoštění z pohledu ochrany základních lidských práv neudržitelné.

„Trest vykonávaný po více jak 20 let s ohledem na spáchaný trestný čin a současný život stěžovatele nemůže nadále plnit svůj účel. Neumožňuje totiž jakkoliv zohlednit stěžovatelovu upřímnou snahu po nápravě a neposkytuje mu žádnou naději, že jednou, při splnění určitých, byť i přísných podmínek, stěžovatelova povinnost vykonávat tento trest zanikne. Takový trest je z pohledu účelu trestu nepřijatelný,“ uvedl soud v tiskové zprávě.

Ukrajinec má nyní možnost žádat znovu o upuštění od dalšího výkonu trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Po dnešním nálezu už justice nemůže žádost zamítnout jen s odkazem na to, že trestní řád neumožňuje zohlednit nápravu pachatele.

SOUDNÍ TLUMOČNÍCI SE BUDOU ŘÍDIT VLASTNÍM ZÁKONEM

Soudní tlumočníci a překladatelé se budou řídit samostatným zákonem, který upraví jejich činnost. Předlohu, která stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom prezidentův mluvčí. Návrh bude účinný od roku 2021.

Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha zavádí právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je již tlumočníků dostatek.

Předloha dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti, poplatek za ni bude 3000 korun.

Překladatelé musejí překlady uchovávat po dobu tří let. Tlumočníci také budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva. Podobně jako v případě návrhu zákona o znalcích poslanci schválili nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100.000 korun na 75.000 korun. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude pod ministerstvem spravedlnosti, nikoli na krajských soudech.

Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.

PŘI VÝBUCHU DOMU V NĚMECKU BYLO 11 LIDÍ ZRANĚNO

Při výbuchu v obytném domě ve městě Blankenburg v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko bylo zraněno 11 lidí. Policie v jednom z bytů našla větší počet láhví ze zkapalněným plynem a munici z dob druhé světové války. Byt si pronajímal 78letý muž, který pravděpodobně při explozi přišel o život. Někteří ze zraněných jsou ve vážném stavu, informuje agentura DPA s odvoláním na policii.

Na Twitteru policie zveřejnila snímek budovy s ohořelými okny, z nichž vychází dým. Na místě zasahují záchranáři a evakuují ostatní obyvatele paneláku. Dům stojí na kraji města, nedaleko se nachází škola a školka. Asi stovka dětí ze školky byla rozvezena do dalších zařízení ve městě

Podle současných poznatků v panelovém domě s pěti poschodími vybuchl zkapalněný plyn,“ cituje agentura DPA policii. Jak se to přesně stalo, se ale zatím neví. Podle serveru Deutsche Welle k explozi zřejmě došlo na prvním patře.
Záchranářům se na místě naskytl „obraz zkázy“, řekl na tiskové konferenci starosta Blankenburgu Heiko Breithaupt. Tři hasiči se při zásahu přiotrávili kouřem. Dům musejí prohlédnout statici. „Panely v budově se posunuly,“ řekl zástupce hasičů Kai-Uwe Lohse. V Blankenburgu žije asi 20 500 lidí.

PIVNÍ KOLA S TURISTY UŽ V PRAZE NEVYJEDOU

Když letos v létě Praha 1 společně s magistrátem připravila opatření vytěsňující pivní kola z širšího centra metropole, ohradil se proti tomu pivovar dodávající sudy provozovatelům vozítek. Podal námitku na ministerstvo dopravy. To ji ovšem zamítlo, takže zákaz v příští sezoně začne platit.

„Praha nemůže sloužit jako lunapark pro pokleslý alkoturismus. Tento prostředek nemá svoje místo v dopravě, kde zpomaluje plynulost provozu,” komentuje důvody opatření radní Prahy 1 pro dopravu David Skála.

S tím souhlasí i náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

„Beer biky do Prahy nepatří. Nejdůležitější ale je, že je za námi poslední turistická sezóna s pivními koly a můžeme se vrhnout na další nešvary, které brání volnějším ulicím v centru a bezpečnějšímu provozu,“ řekl.
Protože poslední námitky ministerstvo dopravy zamítlo, zákazu už nic nebrání.

České zákony pivní kola považují za běžná nemotorová vozidla. Mají proto stejné postavení jako jízdní kola nebo koloběžky. Zákaz pivních vozítek bude vycházet ze stanovení maximální šířky jízdního kola, které může jezdit v zóně města, kde platí zákaz vjezdu vozidům nad 6 tun.

Šlapající pijani zabrali nové teritorium, po Vltavě plují na pivní lodi

„Tato zóna víceméně kopíruje pražské historické centrum. Značky, které zakazují vjezd nadměrným vozidlům, nově ponesou také tabulku, která stanovuje maximální povolenou šířku jízdního kola, kterou pivní kola přesahují,“ shrnula mluvčí Prahy 1 Kateřina Písačková.

Zákaz by měl vejít v platnost od března příštího roku. Vizuálního smogu z dalších značek se lidé podle magistrátu obávat nemusejí. Dojde totiž pouze k osazení dodatkových tabulek na stávající značení. Pivní kola působí problémy i v dalších evropských metropolích. „Například Amsterdam je zakázal již v předminulém roce,“ uzavřela Písačková.

PROTIDROGOVÝ KOORDINÁTOR: KONOPNÉ KLUBY BYLY FAJN

Zřízení konopných společenských klubů, kde by bylo možné regulované užívání a pěstování konopí pro léčebné účely, by pomohlo závislým a přispělo k omezení černého trhu. Myslí si to bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Národní strategie proti závislostem do roku 2027 však s ničím takovým nepočítá.

V Česku je možné pěstovat technické konopí s malým množstvím omamné látky, s licencí pak i konopí pro léčebné účely. Předepisovat ho mohou vybraní lékaři, a to třeba pacientům s chronickými bolestmi, roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Sám pro sebe člověk nesmí pěstovat víc než pět rostlin, jinak mu hrozí i vězení. Pěstování méně než pěti rostlin je pak přestupek. Trestné jsou i přechovávání víc než deseti gramů sušiny, výroba a jiné nakládání s omamnými látkami.

Podle Vobořila zavedla konopné sociální kluby třeba Barcelona. Jejich fungování upravuje městská vyhláška a vládní katalánský předpis. Lidé se registrují. Zařízení má do stovky členů. Drogu neprodává, alkohol v něm není. Nabízí i zdravotní program.

„Jde o nízkoprahový přístup (snadno dostupná pomoc, pozn. red.), který má různé varianty, které mohou obsahovat například zdravotní supervizi. Při mírné úpravě je možné tento model relativně rychle zavést i v ČR, aniž bychom byli ve sporu s mezinárodními úmluvami,“ řekl Vobořil na středečním semináři, kde debatovali experti a zastánci legalizace konopí. Je přesvědčen o tom, že by se tak daly řešit problémy „intenzivních uživatelů konopí“ bez větších výdajů z rozpočtu a omezil by se černý trh.

Marihuanu zkusila třetina dospělých

Vláda v polovině května schválila národní strategii proti závislostem do roku 2027. Návrh původně obsahoval i odstavec o konopí pro rekreační účely. V něm stálo, že se bude sledovat legislativa v zahraničí a pro ČR se zváží možnosti „na škále mezi registrovaným samopěstováním, konopnými kluby či státem kontrolovanými monopolizovanými konopnými agenturami přes případné kontrolované komerční modely“.

Výsledkem měl být případně „model kontrolované dostupnosti“, který by minimalizoval dopady u intenzivních kuřáků konopí. Ve schváleném dokumentu pasáž už není, zůstalo jen sledování vývoje regulace a legalizace v cizině.

Podle výroční zprávy o užívání drog za loňský rok jsou konopné látky nejčastěji konzumovanou nelegální drogou v Česku. V životě je vyzkoušela zhruba třetina dospělých a v posledním roce asi desetina. Loňský průzkum mezi lékaři ukázal, že problémy s užíváním konopí má až 93 tisíc lidí. Vládní strategie zmiňuje 125 tisíc rizikových uživatelů.
Nelegální drogu zkusil každý třetí. Národní linka pro odvykání pomůže i jim

„Pro tyto lidi nemáme žádné příliš jasné služby. Pracovníci z terénu a kontaktních center přicházejí pak se stejnou zprávou, že nemají služby. Konopné společenské kluby by mohly nabídnout snižování rizik i lepší přístup k uživatelům,“ uvedla výzkumná pracovnice Národního ústavu duševního zdraví Barbora Bláhová.

Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová uvedla, že s konopím má zkušenost téměř třetina šestnáctiletých a v posledním roce ho užila skoro čtvrtina. Mezi osmnáctiletými marihuanu vyzkoušela víc než polovina. Vedralová podotkla, že v celém Česku je skoro 300 programů s různými adiktologickými službami pro závislé, chybí ale hlavně ambulantní péče.

Vobořil, který působí jako ředitel společnosti Podané ruce, jedná s vedením Brna o zřízení konopného klubu. Označil to za „pilotní experiment“.