iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš na Exportéru roku, vítěz Škoda Auto, Agrofert třetí

Výsledky v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze vyhlásila Hospodářská komora ČR. Vítězem jubilejního 25. ročníku soutěže Exportér roku se tak jako v předchozích několika letech stala automobilka Škoda Auto. První místo v kategorii podle nárůstu exportu získal výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf. Výsledky v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze vyhlásila Hospodářská komora ČR. Poprvé bylo součástí akce také setkání s účastníky podnikatelských misí Roztáčíme kola českého exportu. Poprvé se také soutěžilo v osmi kategoriích.

Mladoboleslavská automobilka loni vyvezla automobily v hodnotě 377 miliard korun, meziročně o tři procenta více. Jde o 8,6 procenta celkového exportu z České republiky. „Jsme připraveni podporovat náš export. Máme EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) a ČEB (Českou exportní banku). Myslím, že nová politika těchto bank je úplně jiná než předtím,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO), když předával cenu hlavnímu vítězi.

Připomněl tak nedávné rozhodnutí vlády, aby se EGAP stal 100procentním akcionářem České exportní banky. Cílem je zjednodušit a zefektivnit fungování exportního pojišťování a financování podporovaného státem. Prognózy ekonomiky ČR jsou podle premiéra dobré, přestože je jasné, že nastává ochlazení. Za hlavní motor růstu označil spotřebu a export.
Druhou příčku obhájil výrobce elektroniky Foxconn CZ Group. Třetím největším exportérem je koncern Agrofert. Ten do předloňského února premiér Babiš vlastnil, poté ho vložil do svěřenských fondů. Podle auditu Evropské komise, který zveřejnila některá média, je ale český premiér i tak ve střetu zájmů. Babiš to odmítá.

Vítězem kategorie podle meziročního nárůstu exportu je TOS Varnsdorf, firma zvýšila vývoz o 77 procent. Jako druhý skončil výrobce antén a telekomunikačních zařízení CommScope Czech Republic s nárůstem o 67 procent. Tato firma se stala i nejlépe hodnoceným exportérem podle top ratingu poradenské společnosti Bisnode za rok 2018. Třetí místo podle meziročního nárůstu exportu má výrobce důlních strojů Ferrit s nárůstem o 44 procent.

„Díky kvalitním českým výrobkům je dnes tak malá země, jakou je Česká republika, nejen úspěšná, ale i známá na trzích po celém světě,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Za klíčové považuje podnikatelské mise, kterými státní správa podporuje pronikání českých výrobků na další trhy. Přítomnost některých členů vlády na dnešní akci vnímá Dlouhý jako podporu misí do budoucna. Hospodářská komora jich letos pořádala 14, naposledy za účasti premiéra Babiše, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) a osmdesátky zástupců firem na Ukrajinu.

Cenu pro exportéra, který loni vyvezl své výrobky a služby do největšího počtu zemí, získala také firma CommScope Czech Republic. Exportovala na 130 zahraničních trhů. V kategorii středních exportérů vyhrála engineeringová firma z oblasti důlní techniky T Machinery, a. s. Letos ocenili organizátoři také nejvstřícnějšího úředníka státní správy a nejvěrnějšího účastníka podnikatelských misí. Havlíček dnes zdůraznil, že česká ekonomika je ve velmi dobré kondici a tento rok by se mohl export dostat nad hranici 4,5 bilionu korun. Fotografie v galerii ispigl.eu

ČR ZŮSTÁVÁ ZA ZEMĚMI EU, NEMÁ OCHRANU KLIMATU?

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil finanční a daňová opatření z let 2015 až 2018, která by měla ČR pomoci v ochraně klimatu, pokud jde o snížení emisí u dopravy i domácností. Nastavení těchto opatření spadá do pravomocí Ministerstva financí, Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí. Z výsledků kontroly vyplynulo, že resorty svou úlohu neplní, jak by měly. Nepřipravily totiž taková daňová opatření, která by v ochraně klimatu výrazně pomohla. ČR se proto nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Zaostává tak za většinou zemí EU.

ČR se stejně jako další země zavázala k ochraně klimatu. K tomu, aby dosáhla v environmentální politice svých cílů, může používat mimo jiné i opatření v oblasti daní a další finanční nástroje. Právě daňová opatření by měla pomoci motivovat obyvatele, aby přešli na ekologičtější vozidla nebo zdroje energie v domácnosti.

Současné nastavení daní a dalších finančních nástrojů ale tuto úlohu neplní. ČR tak zaostává za většinou zemí EU v ekologizaci automobilové dopravy. Plnění cílů EU závisí na biopalivech první generace, což s sebou nese řadu negativ, jako například zábor zemědělské půdy, na které se pěstují rostliny pro výrobu biopaliv na úkor rostlin pro výrobu potravin.
Zatímco ve většině států EU jsou finanční opatření k ochraně klimatu aktivně prosazovány, v ČR je kontrolovaná ministerstva – pokud jde o dopravu – teprve zkoumají. Navíc dosud ministerstva nenavrhla úpravy legislativy u daní a poplatků, které by v ekologizaci dopravy pomohly. Přitom opatření tohoto typu většina zemí EU využívá k tomu, aby se zvýšil podíl nových vozidel s ekologičtějším pohonem.

NKÚ zjistil, že sazby daní a poplatků, které souvisejí s používáním vozidel a měly pomoci k ekologizaci dopravy, od svého zavedení reálně klesly a již neplní svou funkci. U některých nástrojů pak nejde prokázat jejich efektivnost, ať už jde o změny sazby silniční daně, nebo slevy na spotřební dani pro alternativní paliva. Některé finanční nástroje jsou v podstatě nefunkční, například recyklační poplatek, který vznikl v roce 2009 a měl zabránit dovozu zastaralých vozidel do ČR. Jeho účinek byl v letech 2015 až 2018 kvůli jeho nastavení jen zanedbatelný.

ČR ani nevyužila možnost, kterou jí dává právní předpis EU, aby zdanila hluk a znečištění ovzduší z nákladní dopravy prostřednictvím mýtného. NKÚ vyčíslil, že jen v letech 2015 až 2018 tak ČR mohla na mýtném získat 3,8 miliardy korun navíc.
Výsledkem systému je, že vozový park v ČR zastarává, roste dovoz starých vozidel, emise neklesají, zatímco podíl vozidel s ekologicky šetrným pohonem stoupá jen pomalu a je nízký.

OSN vyhodnotila, jak ČR plní strategii Cíle udržitelného rozvoje, a nejhůře v tomto hodnocení dopadla právě klimatická opatření. Podle OECD je v ČR uhlíková cenová mezera, která udává schopnost uhlíkové daně pokrýt náklady na odstranění následků znečištění CO2, ve výši 70 %. V důsledku toho, že ČR nezdaňuje uhlík, nezískává prostředky na financování podpory ekologicky šetrných vozidel a musí je získávat z jiných zdrojů, například z emisních povolenek.
Daňová opatření zaměřená na to, aby domácnosti přešly na ekologičtější zdroje vytápění, mají v ČR jen omezený dopad. Pro spotřebitele je stále nejvýhodnější využívat uhlí. Je ale třeba říci, že se ČR v daňové podpoře ekologičtějších zdrojů vytápění od dalších zemí EU zásadně neliší a Ministerstvo financí další možnosti zdanění emisí z domácích topenišť dále zkoumá. Odbor komunikace Nejvyšší kontrolní úřad