iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rozpočet vlády ČR na rok 2020, schodek 40 miliard

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, hlasovalo pro něj 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní byli proti. V dílčích hlasováních poslanci přidali peníze například na sociální služby nebo menším obcím na školy a byty. Sněmovna přesunula v rozpočtu kolem dvou miliard korun.

Prošly všechny pozměňovací návrhy, které předložila KSČM, z jiných návrhů ostatních opozičních stran neuspěl žádný. Neuspěla například ODS s návrhy na úspory výdajů v celkovém objemu 46 miliard korun nebo Piráti s obdobným převodem v objemu 12,7 miliardy korun.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

„Připravili jsme kvalitní a vyvážený návrh, který přináší rekordní investice do potřebných projektů, školství, vědy a výzkumu a do všech dalších oblastí, kde se to naší zemi v budoucnu vrátí. Pokračuje ve splácení palčivých dluhů minulých vlád a otevírá cestu k dalšímu zlepšení životní situace dvou a půl milionů seniorů,“ řekla k nově schválenému rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová.

Sněmovna přidala na návrh rozpočtového výboru 600 milionů menším obcím na výstavbu a opravy škol a bytů. Stejně tak poslanci na návrh rozpočtového výboru přidali 600 milionů korun na sociální služby. S oběma návrhy v rozpočtovém výboru přišli komunisté.

Na návrh předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika přesunula Sněmovna 300 milionů v kapitole ministerstva zemědělství na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům. Návrh má podle něj vytvořit prostor pro obce, aby mohly dostat dotace pro výkup akcií vodárenských společností, budou-li to potřebovat.

Na návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM) dostane policie navíc 120 milionů korun na munici k výcviku střelby a na neprůstřelné vesty. Jeho stranický kolega Miroslav Grebeníček prosadil převod 50 milionů na činnost Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Poslanci navrhli přesunout v rozpočtu 177 miliard, více než desetinu výdajů

Uspěl také sociální demokrat Roman Onderka s návrhem přidat obcím a městům 60 milionů korun na sociálně právní ochranu dětí. Naproti tomu jeho straničtí kolegové Václav Votava a Kateřina Valachová neuspěli s návrhem přesunout tři miliardy korun ze státního dluhu na platy učitelů.

Podle Votavy to mělo přidat tři procenta v nárůstu platů k vládou navrženému zvýšení o deset procent. Valachová argumentovala tím, že návrh neboří strukturu rozpočtu. Peníze z kapitoly státní dluh je podle ní možné použít bez ohrožení obsluhy státního dluhu. Neprošel ani žádný jiný návrh na přidání peněz na platy učitelům.

Rozpočet se setkal s tradiční kritikou opozice. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše nemá žádnou vizi. Podle předsedy SPD Tomia Okamury neobsahuje dostatečné množství priorit SPD i jejích voličů. „Čtyřicet miliard schodku je smutná vizitka hospodaření vlády,“ řekl předseda ODS Petr Fiala k navrhovanému schodku. Předložit takový rozpočet po tolika letech bezprecedentního hospodářského růstu je prostě ostuda a je to neschopnost vlády, dodal. Kritikou nešetřili ani Starostové a lidovci.

Babiš mluvil tři hodiny

„Jsem kritizován, že málo vystupuji, tak dnes se to budu snažit dohnat,“ řekl Babiš hned v úvodu. Poté začal představovat rozpočet.

Návrh rozpočtu na příští rok je prorůstový, zvyšuje životní úroveň nejen seniorů, ale i rodin pečujících o malé děti, řekl v úvodu sněmovní debaty premiér. Ve svém vystoupení, kterým vyplnil takřka celé dopolední jednání Sněmovny, také prohlásil, že i když se ekonomické vyhlídky zhorší, vláda ekonomiku nezaškrtí, jako to udělaly předchozí vlády.
„I když bude hůř, o to víc stát bude pumpovat peníze do lidí, do platů, do důchodů, do ekonomiky a do investic,“ uvedl Babiš. Česká ekonomika je podle něj jednou z nejvíce stabilních v Evropě. „Naší zemi čeká skvělá budoucnost, my se vracíme tam, kde jsme byli za první republiky,“ dodal.

Poslanci poměrem hlasů 108 pro a 82 proti schválili státní rozpočet na rok 2020. (4. prosince 2019)
Kromě Babiše se ke slovu krátce dostal ještě předseda Pirátů Ivan Bartoš, který řekl, že premiér trochu zobstruoval dopolední program.

Navrhovaný schodek rozpočtu je 40 miliard korun, stejně jako letos. Podle Babiše je však důležitější jeho výsledek. Deficit by mohl být i vyšší z titulu investic, poznamenal. Dodal ovšem, že je otázkou, jak je na ně stát připraven.

V souvislosti s deficitem kritizoval bývalé vlády vedené ODS, kterou obvinil, že zavinila problém s prudkým rozvojem solárních elektráren. „To dědictví ODS je šílené,“ řekl a občanským demokratům vzkázal, že zničili státní rozpočet.
„Andrej Babiš ví, že předkládá špatný rozpočet. Tak mu nezbývá nic jiného, než během svého projevu kritizovat minulost. Dělá to tak, jak je zvyklý: používá polopravdy a lži,“ reagoval na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

A.Babiš dnes ve svém "castrovském" projevu projel zemi křížem krážem, smíchal páté přes deváté, lhal a ohýbal realitu, svou neschopnost sváděl na minulost. Jakoby zapomenul, že je 6 let ve vládě. Ze své zodpovědnosti za posledních 6 let se ale žádnými hodinovým řečmi nevyvleče. Poslanci rozhodovali hlasováním také o pozměňovacích návrzích. Těch se sešlo kolem 160 v celkovém objemu asi 180 miliard korun. Je to víc než desetina plánovaných celkových výdajů rozpočtu.

BABIŠ: AUDITY JSEM NEČETL, UNII NIC VRACET NEBUDEME, JÁ NEODSTOUPÍM

Česko nebude v souvislosti s auditem Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vracet žádné evropské dotace. Babiš to řekl poslancům v úvodu středeční debaty ke schvalování návrhu státního rozpočtu pro příští rok. V rozhovoru pro středeční vydání Práva také řekl, že on sám kvůli auditu k dotacím pro Agrofert neodstoupí.

Premiér také poslancům řekl, že by neměl nic proti tomu, kdyby pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) prověrku zveřejnil.

„Není pravda, že se budou vracet peníze. Není na to nejmenší důvod. Považuji za absurdní, že evropští auditoři vykládají české právo a poučují nás, jak ho vykládat,“ řekl Babiš. Je přesvědčen o tom, že žádný střet zájmů nemá a ani mít nemůže, protože postupoval podle zákona, když vložil svou bývalou skupinu Agrofert do svěřenských fondů.

„Pokud opozice vyzývá vládu, že máme něco zveřejňovat, my nemáme co zveřejňovat, je to záležitost auditních orgánů,“ prohlásil Babiš. V souvislosti s tím, že auditní zprávu dostal také pražský magistrát, by Babiš neměl námitek proti tomu, kdyby prověrku zveřejnil primátor Hřib. „Klidně to zveřejněte, já se budu těšit, já s tím nemám žádný problém,“ podotkl.
Hřib v úterý uvedl, že úřad zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že by dokument zveřejnil. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) několikrát sdělila, že audit dorazil z Bruselu jako důvěrný. Vláda jej proto zveřejnit odmítá.
„Zosnování auditu“

Babiš se také opřel do svého někdejšího náměstka z doby, kdy byl ministrem financí, nynějšího pirátského senátora Lukáše Wagenknechta. Stojí podle premiéra za „zosnováním auditu“. „Vlastně byl na ministerstvu financí, aby bojoval za Evropskou unii a chránil její zájmy, a chránil to tak dobře, že je chránil proti českým zájmům,“ řekl ministerský předseda.

Česko má v souvislosti s auditem přijít podle médií o velkou část unijních dotací přidělených skupině Agrofert. Deník N nejprve psal o ztrátě 451 milionů korun, později o ztrátě stovek milionů korun. Podle serveru Info.cz jde o 235 milionů korun. Audit podle Deníku N konstatuje, že Babiš je stále ve střetu zájmů, protože je i nadále konečným vlastníkem Agrofertu, i když ho vložil do svěřenských fondů. Server Neovlivní.cz zase uvedl, že se konečná verze auditní zprávy ve velké míře shoduje s květnovým návrhem, proti němuž Česko podalo námitky.

Česko má kvůli Agrofertu vracet dotace za 235 milionů, píše se v auditu

Znění auditu je konečné. Česko má dva měsíce na to, aby uvedlo, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s doporučeními obsaženými v materiálu. Pokud by Česko část závěrů odmítlo, má ještě nárok vyvolat slyšení o věci u Evropské komise.
Vina tradičních stran

„To kvůli tradičním demokratickým stranám ČR vrátila Evropské unii už 30,6 miliardy korun, protože špatně spravovaly, rozumějte rozkrádaly, evropské fondy,“ vyjádřil se premiér pro středeční Právo.

Babiš se dále ohradil proti tomu, že je zpráva závěrem či stanoviskem Evropské komise. Podle něj se jedná o závěrečnou zprávu auditorů jednoho z generálních ředitelství EK, Komise to prý neřešila. V současné chvíli je prostor pro vyjádření České republiky a až poté nastane proces, kdy o tom může a bude jednat EK, míní Babiš.
Audit Agrofertu je konečný, oznámila komise EU. Premiér Babiš tvrdí opak

Rozhodnutí o zveřejnění auditů by podle premiéra mělo ležet na ministerstvu pro místní rozvoj a Evropské komisi. „Nevím, co je v auditech, nečetl jsem je,“ dodal Babiš v rozhovoru pro Právo. Šéf dočasné senátní komise Zdeněk Nytra z klubu ODS požádal ministryni Dostálovou (za ANO) i Evropskou komisi o zveřejnění auditu, či jeho případné poskytnutí pouze pro práci komise. Tu Senát zřídil, aby právě dohlížela na proces auditu.

BABIŠ: ZATAŽENÍ RODINY DO KAUZY BYLA PRASÁRNA

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil ve středu rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho expertky na dotace Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo. „Zvykl jsem si, že jdou po mně a chtějí mě vyštvat z politiky,“ reagoval na rozhodnutí sám Babiš. Znovu uvedl, že abolici by odmítl. Podle svých slov ji nepotřebuje, protože nic protizákonného neudělal.

Nejvyšší státní zástupce naopak neobnovil stíhání dalších čtyř původně obviněných. Konkrétně se jedná o Moniku Babišovou, Adrianu Bobekovou, Martina Herodese a Josefa Nenadála.„Mám velkou radost a cítím úlevu, že je definitivně zastaveno trestní stíhání mé rodiny, mojí manželky a mé dcery,“ uvedl pro iDNES.cz Babiš.

Jeho trestní stíhání ovšem v kauze Čapí hnízdo nekončí. Babiš a Mayerová jsou znovu obviněni z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie. Zeman zdůraznil, že nepředjímá, jaký má být výsledek vyšetřování, a že u obviněného Babiše i Mayerové je nutné ctít presumpci neviny.

„Zvykl jsem si na to, že jdou po mně. Že mě chtějí za každou cenu vyštvat z politiky. A protože je jasné, že mě nikdo neuplatí, museli najít jiné, sofistikovanější způsoby. Ale zatažení mojí rodiny do celé té sprosté a vylhané kauzy byla od začátku neuvěřitelná prasárna,“ okomentoval Babiš.

„Očekával jsem, že mě jen tak nepustí. Jsem politik, vydržím to. Dobrá zpráva je, že to má sestupnou tendenci. Původně mělo spáchat trestný čin 11 osob, pak jen 7 osob a teď už na tuto údajnou organizovanou trestnou činnost stačí už jenom dvoučlenná skupina,“ dodal s tím, že věří, že vše dobře dopadne. „Protože jsem přesvědčený, ze jsem nic protizákonného nespáchal,“ dodal v závěru.

Premiér potvrdil, že v případě, že by mu prezident Miloš Zeman nabídl možnost abolice, tak by ji odmítl. „Abolice není potřeba, protože jsem přesvědčený, že jsem nic protizákonného neudělal,“ řekl pro Impuls. Na tiskové konferenci ve Sněmovně uvedl, že požádá Miloše Zemana, aby abolici vůbec nenavrhoval. O věci s ním bude hovořit ještě ve středu.
Prezident už dříve uvedl, že kdyby bylo pravomocně zastavené stíhání obnoveno, rozhodl by o takzvané abolici pro Babiše. V jejím důsledku by bylo další trestní stíhání nepřípustné. Ke středečnímu zvratu se hodlá vyjádřit prezident ve čtvrtek v pravidelném pořadu televize Barrandov.

Babiš zároveň odmítl výzvu předsedy ODS Petra Fialy, aby hnutí ANO postavilo jiného premiéra do doby, než si současný předseda vlády dořeší své kauzy. „Tak já navrhuji ODS, aby si za předsedu zvolili pana Pavla Novotného z Řeporyj. S ním alespoň bude sranda,“ řekl premiér podle rádia Impuls.

Kauza Čapí hnízdo se nyní vrací do Prahy na městské zastupitelství. Pro dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha je Zemanův právní názor závazný. Ve věci bude muset provést úkony a doplnění, které mu nejvyšší státní zástupce nařídil.

Trestní stíhání Babiše i dalších v případu zastavilo pražské městské státní zastupitelství (MSZ) v půlce září. Šéf MSZ Martin Erazím tehdy sdělil, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Právě pro ně přitom byla určena padesátimilionová evropská dotace, kterou farma v létě 2008 získala. Zastavení se netýkalo premiérova syna Andreje Babiše mladšího, kterého policie vyšetřuje zvlášť. Policie navrhla zastavit jeho stíhání na konci října.

ALIANCE SE ZMĚNÍ, ALE JE PEVNÁ

Severoatlantická aliance zůstává jednotná, ale změní se, aby byla schopná čelit novým výzvám. Například v podobě rostoucí moci Číny nebo novým technologiím. Takový je závěr dvoudenního výročního summitu NATO v Londýně, na kterém se shodli lídři členských států. Aliance také schválila nové obranné plány pro Pobaltí a Polsko. I přes dlouhodobé neshody některých členů Aliance přijala společnou devítibodovou deklaraci, ve které konstatuje, že jsou spojenci v zásadních otázkách jednotní.

„NATO zaručuje bezpečnost našeho území a miliardy našich občanů, naši svobodu a hodnoty, které sdílíme, včetně demokracie, osobní svobody, lidských práv a právního státu,“ uvedli lídři devětadvacítky. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, který byl hlavním kritikem evropských členů, je NATO po summitu „silnější, než kdykoliv předtím“.

„Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenberg.

Za hrozbu pro celý euroatlantický prostor spojenci označili „agresivní kroky“ Ruska, ale také terorismus, nestabilitu i kybernetické a hybridní útoky. Zároveň deklarovali, že chtějí zodpovědně řešit na ruské rozmisťování nových raket středního doletu, které zapříčinily zánik dlouholeté odzbrojovací smlouvy INF mezi USA a Ruskem.

Trump plánovou závěrečnou tiskovou konferenci zrušil s tím, že už jich během dvou dnů bylo mnoho. Pro představitele zemí, které dávají požadovaná 2 procenta HDP na obranu uspořádal oběd. Kromě USA plní hranici dalších 8 zemí - Británie, Bulharsko, Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Polsko, Litva a Rumunsko. “Oběd je na mně,“ citovala Trumpa agentura AP.

Francouzský prezident Macron po jednání uvedl, že „ne každý kolem stolu“ označuje Rusko za nepřítele. Moskva podle jeho slov může být hrozbou, ale také partnerem. Zůstáváme otevřeni dialogu a konstruktivnímu vztahu s Ruskem, když to ruské kroky umožní,“ uvedli. Francouzský prezident Macron po jednání uvedl, že „ne každý kolem stolu“ označuje Rusko za nepřítele. Moskva podle jeho slov může být hrozbou, ale také partnerem.

Spojenci se nakonec trochu nad očekávaní shodli, že posílí obranné plány Pobaltí a Polska. Schválení posílení vojenské přítomnosti na jejich území chtělo totiž původně blokovat Turecko. Turecký prezident Erdogan podmiňoval souhlas tím, že ostatní musí uznat kurdské milice v Sýrii, proti kterým Turci bojují, za teroristy.

Nakonec jednání odblokoval, i když se podle Stoltenberga o uznání kurdských milicí za teroristy na summitu nejednalo.
Litevský prezident Gitanas Nauséda v reakci uvedl, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. „Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu,“ konstatoval Nauséda.
Dávejte více na obranu „delikventi“, hrozil Trump

Výdaje na obranu se už první den před formálním zahájení schůzky staly terčem slovních rozmíšek mezi některými členy Aliance. Americký prezident Trump znovu ostře kritizoval některé evropské členy, že nedávají na svou obranu dost, jak slíbili. Zmínil například Německo.

Označil je dokonce za „delikventy“ a pohrozil, že vůči nim může uplatnit „hospodářské tresty“.

Někteří evropští lídři avizovali, že na společném jednání Trumpovi budou oponovat, že své sliby plní a do roku 2024 investují společně do obrany o 400 miliard dolarů navíc. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl konkrétnější, když pozdě večer naznačil, že chce šéfovi Bílého domu jasně říci, aby s Francií nebo Německem nezacházel jako s „mladšími partnery“.

„Pokud investujeme peníze a riskujeme životy našich vojáků... měli bychom mít jasno v základech NATO,“ napsal francouzský prezident na Twitteru s tím, že bude „hájit zájmy Francie a Evropy“.

Přitom právě Macron sám čelil kritice od kolegů za svá nedávná slova, že Aliance se nachází ve stádiu „mozkové smrti“. Americký prezident Donald Trump tento výrok v úterý označil za „nestydatý“. Macron po osobním setkání s Trumpem konstatoval, že na svém výroku trvá a že byl míněn jako pomyslný „budíček“ pro Alianci.

„Všichni jsme po skončení studené války snížili výdaje na obranu. Ale když to uděláme v době, kdy napětí klesá, musíme také být schopni výdaje na obranu zvýšit, když napětí roste. A 2 procenta HDP nejsou z historického pohledu vysoká. Během studené války to byly 3 až 4 procenta,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Odmítl kritiku Francie, že Aliance trpí „mozkovou smrtí“. V krátkém prohlášení zopakoval, že se organizace přizpůsobuje moderním výzvám. „NATO je agilní, NATO je aktivní, NATO se přizpůsobuje,“ řekl.

Aliance ze změní a reformuje

Totální smrt NATO nepřichází v úvahu, říká o budoucnosti diplomat Kovanda

Vztahy mezi Evropou a USA a volání některých členů po adaptaci NATO na nové výzvy a hrozby byly jedním z hlavních motivů vrcholné schůzky. Lídři v Londýně diskutovali o větší roli Aliance na Blízkém východě a v Africe, ale také posuzovali návrhy Berlína a Paříže na vytvoření takzvané „rady moudrých“, která by spojencům doporučila, jak NATO reformovat.

Ve společné deklaraci vyzvali šéfa NATO, aby s ohledem na vyvíjející se strategické prostředí inicioval proces jakési „reflexe fungování NATO s cílem dále posílit politický rozměr NATO včetně konzultací. Podle Stoltenebrga jde o přímou reakci na Macronovo varování, že je spojenectví „po mozkové smrti“ a důkaz toho, že je Aliance schopná se rychle přizpůsobit.

Čínu budeme sledovat, tvrdí spojenci

Poprvé v sedmdesátileté historii Aliance poprvé oficiálně deklarovala, že se budoucnu zaměří na Čínu. „Uznáváme, že rostoucí vliv Číny a mezinárodní politiky představují jak příležitosti, tak výzvy, které musíme společně řešit jako spojenci,“ uvádí se ve společném dokumentu.

Podle Stoltenberga musí být Peking do budoucna součástí dohod o kontrole zbrojení. „Musíme najít způsoby, jak povzbudit Čínu k účasti na dohodách o kontrole zbrojení,“ konstatoval.

Nově spojenci také uznali za další bojovou doménu vesmír. Do budoucna se mají intenzivně věnovat také zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G). „Souhlasili jsme, že se budeme spoléhat pouze na bezpečné a odolné systémy,“ řekl Stoltenberg.

V reakci na americké výzvy o vyšší připravenosti evropských armád Británie deklarovala, že dává k dispozici obrněnou brigádu, dvě stíhací letky a šest bojových lodí. „Včetně nové letadlové lodě Královského námořnictva,“ oznámil na úvod jednání premiér Boris Johnson.

Českou delegaci vedl prezident Miloš Zeman v doprovodu ministra obrany Lubomíra Metnara a ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Od Zemana se očekával asi čtyřminutový projev. Slovo měl dostat ve druhé části zasedání. Jak prezident avizoval, mluvit chtěl hlavně o pokračujícím boji proti terorismu.

ZEMAN A BABIŠ SE SHODLI OHLEDNĚ STÍHÁNÍ, ABOLICE NEBUDE

Prezident Miloš Zeman nepoužije abolici k tomu, aby premiéra Andreje Babiše zbavil obnoveného trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Uvedl to ve středu Babiš, podle kterého prezident i premiér sdílejí stejný názor, že by se k ní přistupovat nemělo. Možnost případné abolice se znovu otevřela potom, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rozhodl o pokračování trestního stíhání premiéra. Prezident o možnosti, že abolici Babišovi udělí, hovořil ve spojitosti s rozhodováním nejvyššího žalobce v září. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že hlava státu se k nynějšímu obratu v kauze Čapího hnízda vyjádří ve čtvrtek večer v pravidelném televizním pořadu v televizi Barrandov.

Premiér ve středu zdůrazňoval několikrát, že sám o abolici nestojí. Má za to, že neučil nic protizákonného.
O pokračování stíhání nejvyšší žalobce informoval na středeční tiskové konferenci. Kauza bude pokračovat pro Babiše a členku společnosti Farma Čapí hnízdo Janu Mayerovou. Z případu byla vypuštěna Babišova rodina. Před novináři ve Sněmovně, kde vystoupení nejvyššího státního zástupce Babiš sledoval, pak sám možnost abolice odmítl, zavrhl také spekulovat o tom, že by prezidentovu abolici pro něj spolupodepsal jiný člen kabinetu.

Abolice je pojem trestního práva, označující právo hlavy státu, na základě jehož využití vznikne nepřípustnost trestního stíhání. Může být jak ve formě individuální milosti, tak kolektivní amnestie. Spočívá v tom, že oprávněná osoba (např. právě hlava státu) nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, aby bylo zastaveno.

Pokud by prezident Zeman abolici udělil a některý z ministrů ji kontrasignoval, případné soudní řízení by však podle trestního řádu mohlo kvůli nesouhlasu obžalovaného pokračovat. Soud by pak podle trestního řádu jen vyslovil výrok o vině, trest by však neuložil.

ZEMAN SE MOHL ZNOVU SETKAT S TRUMPEM U KRÁLOVNY BRITŮ

Miloš Zeman se v rámci londýnského summitu Severoatlantické aliance zúčastnil v Buckinghamském paláci recepce pořádané královnou Alžbětou II. S panovnicí a dalšími členy britské královské rodiny se pozdravil těsně před tím, než tak učinil americký prezident Donald Trump.

Trump doprovázený svou chotí Melanií ke královně přistoupil bezprostředně po Zemanovi. Ten byl ale v tu chvíli otočen zády a už odcházel. „Let’s go (pojďme). Tak, pokud na mě míří kamery, jak vidíte, vyrážím rychlým krokem,“ řekl.

Český prezident se s Trumpem dosud potkal pouze při několika summitech. Hrad sice oznámil pozvání do Bílého domu už v prosinci 2016, termín schůzky ale nikdy nebyl stanoven. V září 2017 se Zemanovi podařilo vyfotografovat s americkým protějškem při příchodu na recepci pořádanou pro účastníky zasedání Valného shromáždění OSN.

Letos v únoru Zeman přiznal, že setkání je nepravděpodobné. Zdůvodnil to tím, že některé jeho postoje nejsou v souladu se současnou americkou politikou. „Nejsem ten, kdo by se jakékoli schůzky domáhal. Když mě někdo pozve, rád přijmu, ale když nepozve, tak se kvůli tomu rozhodně nezblázním,“ prohlásil v pořadu Prezidentský Pressklub rozhlasové stanice Frekvence 1. Premiér Andrej Babiš se s Trumpem setkal v Bílém domě letos v březnu.

ITÁLIE ZVÝŠILA MNOŽSTVÍ UPRCHLÍKŮ, ROZDĚLILA JE DO DALŠÍCH ZEMÍ EVROPY

Itálii se podařilo zvýšit množství migrantů, které poslala do dalších zemí Evropy. Za poslední tři měsíce se povedlo přerozdělit celkem 172 běženců, kteří se do země dostali přes Středozemní moře. Podle informací italského ministerstva přitom v období leden až srpen se jich podařilo poslat jinam pouze devadesát.

Již v září se Německo, Francie, Itálie a Malta dohodly na dočasném mechanismu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři, který má za cíl ukončit stav z minulých měsíců, kdy migranti nalodění humanitárními plavidly na jejich cestě na vratkých člunech z Libye do Evropy museli čekat dny i týdny, než se země EU dohodnou a Itálie či Malta jim povolí zakotvit.

Středomořské země opevňují hranice. Migrace se vymyká kontrole

Státy Evropské unie se nyní pokoušejí dohodnout systém dobrovolného přerozdělování zachráněných migrantů, který by sňal výhradní odpovědnost za tyto lidi z beder jihoevropských států, kam migranti nejčastěji směřují, tedy zejména z Řecka, Španělska a Itálie. V říjnu návrh Německa, Francie, Itálie a Malty podpořily další státy. Česká republika a rovněž Slovensko, Polsko a Maďarsko účast na takovém přerozdělování odmítly.

Předchozí italský kabinet a zejména někdejší ministr vnitra Matteo Salvini prosazovali tvrdou protiimigrační politiku a plavidla neziskových organizací do italských přístavů nepouštěli. Jak poznamenala agentura Reuters, nová ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová není členkou žádné politické strany, pracuje na ministerstvu vnitra již 40 let a podařilo se jí zlepšit vztahy s ostatními evropskými státy.

Unie by měla zlepšit přístup k migraci v Itálii a Řecku, zlobí se auditoři

„Evropské země dávají přednost současné vládě a ministryni vnitra před Salvinim, který je jen neustále obviňoval,“ uvedl analytik Gianfranco Pasquino z univerzity v Boloni.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos do 22. listopadu do Evropy přes moře dorazilo 95 600 migrantů, což je asi o osm procent méně, než za stejné období loni. Během plavby přes Středozemní moře letos zemřelo 1 091 lidí.
Nejvíce běženců dorazilo do Řecka a Španělska (53 163, respektive 22 544), menší množství pak do Itálie, na Maltu a na Kypr. V italských uprchlických centrech se ale stále ještě nachází dalších 95 000 běženců, kteří do země dorazili již dříve.

KLDR PŘIPRAVUJE PRO USA VÁNOČNÍ DÁREK

Severní Korea uvedla, že pošle USA „vánoční dárek“. Jakou bude mít podobu, závisí podle Pchjongjangu na Spojených státech a jejich ochotě pokračovat v diplomatických jednáních. V minulosti země za „dárek" označila balistickou raketu.
Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a vůdce KLDR Kim Čong-una v Hanoji (28. února 2019) | foto: Reuters
„Dialog nabízený USA není v zásadě nic jiného než hloupý trik, jak udržet KLDR přivázanou k rozhovoru a využít ji pro potřeby politické situace a voleb v USA,“ citovala v úterý severokorejská státní agentura KCNA tamního náměstka ministra zahraničí pověřeného jednáním s USA Ri Tche-songa s tím, že KLDR už více nebude naslouchat „dialogové rétorice“ USA.

Ri varoval USA, že se krátí lhůta pro změnu jejich postoje k rozhovorům o denuklearizaci, kterou v dubnu stanovil severokorejský vůdce Kim Čong-un na konec roku. „Je zcela na USA, aby rozhodly, který vánoční dárek si vyberou,“ uvedl Ri. Podle stanice CNN odborníci zlověstný výrok interpretují jako znamení toho, že Severní Korea se chystá obnovit testy balistických raket dlouhého doletu. V roce 2017, po prvním testu mezikontinentální balistické rakety, ji Kim označil za „dárek“ pro Američany u příležitosti Dne nezávislosti.

Mezi oběma zeměmi poté vypukla série přestřelek, kdy americký prezident Donald Trump označil severokorejského vůdce za „malého a tlustého“ a „rakeťáka“, zatímco Kim o něm řekl, že je choromyslný a „starý blázen“.
Poté mezi oběma zeměmi začaly rozhovory o denuklearizaci Korejského poloostrova. Ty však od druhé schůzky Kima s Trumpem na hanojském summitu stagnují. Podle Trumpa chtěl Kim za uzavření nejvýznamnějšího jaderného zařízení v Jongbjonu zrušených všech sankcí, což USA odmítly udělat.

KLDR ve středu s nelibostí reagovala na úterní Trumpovy poznámky, které pronesl na summitu NATO v Londýně. Trump řekl, že k severokorejskému vůdci má stále důvěru, ale poznamenal, že Kim „rád posílá do vzduchu rakety, že?“. „Pokud budeme muset použít sílu, uděláme to,“ dodal Trump.

Náčelník generálního štábu severokorejské armády Pak Čong- čon uvedl, že útok by pro Spojené státy byl „hrozná věc“ a Severní Korea by přijala „okamžité odpovídající kroky na jakékoli úrovni“, citovala jej agentura KCNA. „Rád bych vyjasnil jednu věc - použití ozbrojených sil není jen privilegiem Spojených států,“ dodal Pak.

Opětovná cesta na posvátnou horu

Severokorejský princ na bílém koni. Kim se nechal zvěčnit na posvátné hoře

Ve středu agentura KCNA napsala, že vládnoucí strana uspořádá tento měsíc zasedání ústředního výboru, na němž se budou řešit blíže neupřesněné „zásadní“ otázky. Severokorejská média zároveň zveřejnila sérii fotografií, na nichž je zachycen vůdce země Kim Čong-un, jak na bílém koni zdolává „posvátnou“ zasněženou horu Pektu.

Jde o již druhou takovou cestu za uplynulé dva měsíce. Naposledy na 2 750 metrů vysokou sopku Kim vystoupil v říjnu. Podle analytiků jsou takováto propagandistická gesta zpravidla předzvěstí nějakého zásadního prohlášení.
Podle listu The New York Times je pozoruhodné, že poprvé byl na takové cestě doprovázen takřka výhradně vysoce postavenými armádními činiteli. To by mohlo naznačovat, že Kim bude větší pozornost věnovat vojenským záležitostem.

Přestřelka s Japonskem

KLDR od letošního května provedla třináct testů různých typů střel. Některé z těchto pokusů zřejmě zahrnovaly i balistické střely. Začátkem října Severokorejci oznámili, že úspěšně vyzkoušeli novou raketu odpalovanou z ponorky.
Na konci listopadu KLDR provedla test raketometu velké ráže. Japonsko nejprve uvedlo, že se jednalo o balistickou střelu, a že tak Severní Korea znovu porušila rezoluce OSN.

Nejmenovaný vysoký činitel severokorejského ministerstva zahraničí v reakci na japonské prohlášení naznačil, že by KLDR mohla znovu vypálit balistickou střelu přes Japonsko. Zároveň označil japonského premiéra Šinzóa Abeho za „dokonalého imbecila.“

„Abe je jediný idiot na světě a nejhloupější člověk, kterého kdy historie poznala, protože nedokáže rozlišit mezi střelou a raketometem,“ řekl severokorejský činitel agentuře KCNA. „Abe možná pod vlastním nosem v nepříliš vzdálené budoucnosti uvidí, co je pravá balistická střela,“ dodal severokorejský činitel.

KLDR vystřelila dvě balistické střely přes Japonsko v roce 2017. Obě země neudržují vzájemné diplomatické vztahy. Abe počátkem letošního roku naznačil, že by se chtěl bez předběžných podmínek setkat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Pchjongjang však nijak nereagoval.

NĚMECKO TRESTÁ RUSKO KVŮLI VRAŽDĚ GRUZINCE

Německo v souvislosti se srpnovou vraždou Gruzínce v Berlíně vyhostí dva ruské diplomaty. Právě Moskva za vraždou podle vyšetřovatelů může stát. Kreml podíl na činu, který připomíná loňský pokus o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, odmítá a za vyhoštění diplomatů hrozí odvetou.

Kauzu převzalo německé nejvyšší státní zastupitelství. Čtyřicetiletý Zelimchan Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti opakovaně střelil do hlavy. Podezřelým z vraždy je devětačtyřicetiletý Rus Vadim Sokolov.

Německá média od počátku informovala o řadě podezřelých okolností, které ukazují na to, že by za vraždou mohly stát ruské nebo čečenské státní úřady. K tomuto názoru se nyní přiklonilo i nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož pro to existuje dostatek indicií. Moskva ale podíl na vraždě odmítá.

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu na vyhoštění diplomatů odpovědělo prohlášením, že přijme „komplex odvetných opatření“. V diplomatické praxi bývá obvyklou reakcí reciproční vyhoštění diplomatů druhé strany. Ministerstvo uvedlo, že vyhoštění diplomatů z Německa je nepodložený a nepřátelský krok, a upozornilo, že „politizovaný přístup k vyšetřování (berlínské vraždy) je nepřípustný“.

Tetování a pas z rozvědky GRU. Ruská stopa v berlínské vraždě je horká

Německé ministerstvo zahraničí, které Changošviliho označuje jménem Tornike K., svůj krok vůči Rusku zdůvodnilo tím, že přes opakované a důrazné výzvy Berlína Moskva nedostatečně spolupracovala při snahách čin vyjasnit. Německo nevyloučilo, že sáhne i k dalším krokům. Záleží na dalším vyšetřování.

Magazín Der Spiegel už v srpnu uvedl, že podezřelý Sokolov má číslo pasu, které ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU. Podezřelé jsou ale i další okolnosti. Nejvyšší státní zastupitelství vychází z toho, že se Vadim Sokolov ve skutečnosti jmenuje Vadim K. Po tom kvůli podezření z vraždy z roku 2013, jejíž provedení je nápadně podobné zastřelení Changošviliho, od dubna 2014 až do července 2015 pátraly ruské úřady. Jen dva měsíce poté, co smazaly informaci o pátrání, byl poprvé vystaven osobní doklad na jméno Vadim Sokolov. Podle německých médií je tak možné, že muže ruské úřady našly, a posléze naverbovaly.

Aby Sokolov získal vízum do schengenského prostoru, doplnil letos svou žádost potvrzením zaměstnavatele – firmy ZAO RUST. Její šéf a účetní mu potvrdili, že v ní pracuje jako stavební inženýr. Podle ruského obchodního registru je ale firma od letošního dubna v „reorganizaci“ a loni měla jediného zaměstnance. Číslo faxu na ZAO RUST je stejné jako číslo na dvě firmy spadající pod ruské ministerstvo obrany.

Do Berlína Sokolov dorazil přes Paříž a Varšavu, kde se 22. srpna kolem 8:00 odhlásil z hotelu. Co dělal od té doby do činu o den později v 11:55 zatím není jasné. Vyšetřovatelé ale nemají žádné indicie, že by byl Sokolov v Berlíně už před 22. srpnem, aby oběť sledoval a čin připravil. Je tedy možné, že tak učinil někdo jiný. Changošviliho, kterého se už v roce 2015 v Gruzii někdo pokusil zavraždit, německé úřady nejprve na základě informací Moskvy vedly jako nebezpečného islamistu, postupně ho ale přestaly sledovat, protože se jim nejevil podezřelý.