iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump sepsul Macrona kvůli kritice NATO, je to nestydaté

Americký prezident Donald Trump označil vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, za „velice urážlivé“. Uvedl to v úterý před dvoudenním summitem Severoatlantické aliance v Londýně. Trump též opět zkritizoval Německo za to, že do poklady NATO neodvádí „spravedlivý podíl“.

„Je to nestydaté prohlášení,“ řekl Trump o Macronových slovech. „Nemůžete přece chodit a trousit o NATO takové poznámky... je to velice urážlivé,“ dodal.

Podle amerického prezidenta by se měl Macron soustředit spíše na obtížnou situaci ve Francii například v souvislosti s vysokou nezaměstnaností a protesty hnutí žlutých vest. „Nikdo nepotřebuje NATO více, než Francie, a ten kdo profituje nejméně, jsou upřímně řečeno Spojené státy,“ řekl.

O „mozkové smrti“ NATO hovořil Macron v listopadovém rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist.
Tento stav podle něj způsobil nezájem Spojených států a vpád Turecka do Sýrie. Francouzský prezident také řekl, že Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech a vyjasnit si své strategické cíle. Řada států včetně Německa poté Macronovo hodnocení kritizovala, sám francouzský prezident ho ale hájil s tím, že se stalo „užitečným budíčkem“ směrem k aliančním partnerům.

Trump dlouhodobě kritizuje evropské státy, zvláště pak Německo, za to, že nedávají na obranu požadovaná dva procenta hrubého domácího produktu. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos dosáhne stanoveného cíle devět zemí, což chce Stoltenberg v Londýně prezentovat jako nebývale rychlý nárůst.

Většina států včetně Česka se hodlá na summitu opět přihlásit k závazku, že stanoveného cíle dosáhne v roce 2024. Na tom se státy NATO shodly už v roce 2014 na summitu ve velšském Cardiffu. Česko bude zastupovat prezident Miloš Zeman, doprovázet ho budou ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministr obrany Lubomír Metnar. Na středečním zasedání bude mít každý z lídrů aliančních zemí tří až čtyřminutové vystoupení. Zeman už dříve řekl, že bude chtít mluvit o potřebě zaměřit se na boj proti mezinárodnímu terorismu.

Stoltenberg: Polsko bychom před Ruskem bránili

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před summitem prohlásil, že Severoatlantická aliance nepovažuje Rusko za nepřítele, ale odpoví, pokud Rusko napadne Polsko a pobaltské státy. „Silnou přítomností sil NATO v Polsku a pobaltských zemích vysíláme Rusku velmi silný signál: pokud dojde k útoku na Polsko a pobaltské země, odpoví na to celá aliance,“ prohlásil v rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita a několik dalších médií.

„Rusko takto nedefinujeme (jako nepřítele NATO). Prostě v případě potřeby odpovíme. Musíme si být jistí, že to, co vidíme na Ukrajině – invazi Ruska proti jeho sousedovi – se vůči členovi NATO nemůže opakovat,“ zdůraznil rovněž Stoltenberg.

Obranu pobaltských států Severoatlantickou aliancí ale komplikuje chování a přístup Turecka. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na summit do Londýna zopakoval, že Ankara nepodpoří další posílení obrany Pobaltí, pokud aliance neuzná jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turecko bojuje. To se týká především syrských kurdských oddílů YPG, které však výrazně pomohly při porážce teroristické organizace Islámský stát v Sýrii.

MINISTRYNĚ DOSTÁLOVÁ: AUDIT ZŮSTANE DŮVĚRNÝ

Dopis Evropské komise k poslednímu auditu o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vyzývá Česko k vyjádření, zda se závěry souhlasí, řekla v úterý ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Praha podle ní využije lhůtu k reakci. Z jejího pohledu stále není audit finální.

Na úterní tiskové konferenci Dostálová přitom uvedla, že neví, k jakým závěrům audit dospěl. „S auditem nejsou seznámeni žádní ministři. Ani já se s ním neseznámila. Znám průvodní dopis, toho se budu držet. Nevím, co se v dokumentu píše a nezajímá mě to,“ uvedla ministryně s tím, že audit je určen odborníkům a ne politickým subjektům. „A věřte mi, že všichni odborníci se budou snažit bránit zájmy České republiky,“ dodala.

Ministryně před novináři zdůraznila, že ke zprávě přišel průvodní dopis, který celý dokument označuje za důvěrný. Proto jej nemůže zveřejnit.„Dokument má být zachován jako důvěrný do té doby, než budou ukončeny všechny navazující procedury,“ popsala. Až budou všechny procesy ukončeny, pak teprve budou moci úředníci podle Dostálové dokument zveřejnit.
Evropská komise nyní podle Dostálové vyzývá Českou republiku k tomu, aby se vyjádřila k tomu, zda přijme, či nepřijme její závěry. „Z našeho úhlu pohledu tak není tato zpráva finální. Budeme se k tomu vyjadřovat. Nejde o finální dokument,“ zdůraznila politička.

Ministryně uvedla, že pokud se úředníci neztotožní s některými závěry, neznamená to, že „šmahem vše odmítnou“. „Ale pokud bychom něco nepřijali, máme možnost vyvolat tzv. slyšení EK. Určitě budeme chtít o některých věcech hovořit tváří v tvář,“ řekla.

Až k evropskému soudu

Česko proto využije dvouměsíční lhůtu, kterou na vyjádření dostane po doručení překladu dokumentu. Dostálová však nevyloučila možnost, že se budou bránit „až do posledního dechu“. Nevyloučila tak možnost, že celá věc skončí u Soudního dvora EU. „To je legitimní hájení členského státu,“ řekla. Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo auditní zprávu Evropské komise ohledně možného střetu zájmů premiéra Babiše v neděli. Podle Komise se ovšem jedná o finální verzi.

Audit Agrofertu je konečný, oznámila komise EU. Premiér Babiš tvrdí opak

Podle mluvčího Evropské komise Erika Mamera musí české úřady do dvou měsíců Bruselu sdělit, jak se vypořádají s doporučeními obsaženými ve zprávě. Nemohou tedy zprávu rozporovat, ale pouze reagovat na její jednotlivá doporučení.
Babiš se v pondělí v Madridu na Konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) vyjádřil, že Evropská komise nemá autoritu na to, aby vykládala české zákony. „Komise teď tvrdí, že je audit konečný, ale to neznamená, že má pravdu. Budou tam nějaké lhůty, Česká republika se k tomu vyjádří. Pokud nebude (závěr auditu) v souladu s tím, co (ČR) tvrdila, tak ho určitě odmítne,“ uvedl premiér.

Společnost Agrofert sdělila, že o doručení auditu do Česka ví pouze z médií. O dokument požádá ministerstvo pro místní rozvoj, aby ho mohla prostudovat. Firma je přesvědčená, že vždy postupovala podle zákona. Podle ředitele Transparency International (TI) Davida Ondráčky je rozhodnutí definitivní, nyní začne dohodovací období o tom, kolik peněz má Česko vrátit. Dříve se hovořilo o tom, že Česku hrozí, že do unijního rozpočtu bude vracet kolem 450 milionů korun dotací pro Agrofert.

Dohadovací řízení o částce se může vléct podle TI třeba rok. ČR v něm může legitimně vznášet námitky. Babiš by měl podle organizace, která na jeho střet zájmů dlouhodobě upozorňuje, okamžitě odstoupit.

ČR MÁ VRÁTIT EU DOTACE ZA 235 MILIONŮ?

Evropská komise požaduje v závěrečné zprávě k auditu o střetu zájmů Andreje Babiše, aby Česká republika vrátila celkem 235 milionů korun z unijních dotací. S konečnou částkou přišel portál Info.cz, který má dokument k dispozici. V první verzi auditu přitom komise žádala zpět 451 milionů korun, které byly přiděleny holdingu Agrofert.

„Andrej Babiš je stále konečným vlastníkem holdingu Agrofert a od února 2017 také dvou svěřenských fondů, které přímo ovládá a má přímý ekonomický zájem na úspěchu holdingu,“ píše se v závěrečné zprávě podle Deníku N.

Podle serveru Neovlivni.cz je konečné znění auditu ve velké míře shodné s předběžnou verzí a EK odmítla drtivou většinu připomínek, které Česko vůči původnímu návrhu vzneslo. „Je tam uvedena stoprocentní korekce kvůli střetu zájmů. Další částky se týkají chybných dotací například pro Lovochemii, lihovarnický podnik Ethanol Energy a Cereu a slavnou inovační linku na toastový chleba Penam,“ citoval server zdroj obeznámený s auditem.

Podle Evropské komise byly všechny dotace po 9. únoru 2017 vyplaceny neoprávněně. Právě v ten den vstoupila vstoupila v platnost česká novela zákona o střetu zájmů. Podle auditorů nebyly dotace vypláceny v souladu s národním právem, které zakazuje poskytnutí podpory společnostem, u kterých je možné prokázat střet zájmů jejich vlastníka. Auditoři tedy došli k závěru, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a má nadále vliv na své firmy.

O kolik peněz jde?

Celkem jde o zhruba 235 milionu korun, které měly jít na 17 různých projektů. Mezi ně patří projekty Inovace výrobních postupů v Lovochemii.

Částku by mělo Česko po firmách patřící pod Agrofert vymáhat. Podle auditu by také měly firmy Agrofertu přestat dostávat peníze z českých zdrojů. Deník N upozorňuje na to, že Agrofert by ovšem nakonec mohl platit mnohem víc - mohou mu být vyměřené i penále.

Andrej Babiš v minulosti opakovaně řekl, že se necítí být ve střetu zájmů. Tvrdil také, že Česko žádné peníze za poskytnuté dotace nebude muset vracet. iDNES.cz požádal premiéra Babiše o reakci na aktuální informace z auditu.

Důvěrná zpráva

Konečnou verzi auditu odeslala EK do Česka minulý týden. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) odmítla obsah zprávy zveřejnit, podle ní ho komise označila jako důvěrný.

„Dokument má být zachován jako důvěrný do té doby, než budou ukončeny všechny navazující procedury,“ popsala. Až budou všechny procesy ukončeny, pak teprve budou moci úředníci podle Dostálové dokument zveřejnit. Evropská komise nyní podle Dostálové vyzývá Českou republiku k tomu, aby se vyjádřila k tomu, zda přijme, či nepřijme její závěry.
Pirátům vadí, že se dál vyplácejí dotace Agrofertu, podali trestní oznámení

Po zveřejnění auditu volá však řada sněmovních stran. Chce jej projednat na plénu Sněmovny. Na úterní schůzce se na tom dohodli zástupci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Dostálová však nevyloučila možnost, že se Česko bude bránit „až do posledního dechu“. Nevyloučila tak možnost, že celá věc skončí u Soudního dvora EU. „To je legitimní hájení členského státu,“ řekla.

Piráti míří až do Bruselu

Piráti navíc podali trestní oznámení kvůli tomu, že české úřady dál vyplácejí dotace holdingu Agrofert i přes podezření, že je premiér ve střetu zájmů. Podle Pirátů se záležitostí zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Audit kromě ministerstva pro místní rozvoj či ministerstva financí obdržela také Praha. Je jedním z připomínkových míst. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) pro server novinky.cz uvedl, že se v Bruselu zeptá, zda a za jakých podmínek může Praha audit Evropské komise zveřejnit.

„Je pravda, že jedu do Bruselu. Jedu tam primárně na výbor regionů jako delegát, ale při té příležitosti se pokusím zítra setkat s někým, kdo mi řekne, proč by měl být audit důvěrný, protože v průvodním dopise je uvedeno, že audit je finální, a já nevidím důvod, proč by měla být zpráva důvěrná,” řekl Novinkám primátor Hřib. Audit nyní zkoumá i právní odbor magistrátu. Hřib chce vědět, jaké sankce by mi za zveřejnění hrozily.

TRUMP CHTĚL VYUŽÍT UKRAJINU VE VOLBÁCH

Donald Trump zneužil svůj prezidentský úřad, aby přinutil Ukrajinu pomoci mu v příštích volbách hlavy státu v roce 2020. Tvrdí to v úterý zveřejněná vyšetřovací zpráva demokratů z výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů, napsala agentura Reuters.

Dokument je určen pro právní výbor sněmovny, který ve středu v souvislosti s přípravou možné ústavní žaloby na prezidenta začíná se slyšeními. Již v pondělí zveřejnili zprávu republikánští členové výboru pro tajné služby, podle kterých neexistuje žádný důvod, aby prezident čelil impeachmentu, tedy procesu možného sesazení.

V dokumentu demokratů z výboru pro tajné služby se mimo jiné uvádí, že Trump zasahoval do impeachmentového vyšetřování, když nutil zástupce vlády a vládních organizací nevypovídat před kongresmany a zároveň zastrašoval a útočil na ty, kteří se do Kongresu dostavili.

„Žádný prezident v historii s výjimkou Trumpa nenařídil celé výkonné moci, aby nesvědčila před Kongresem,“ uvádí dokument s tím, že veřejné útočení na kongresové svědky a jejích zastrašování je federálním zločinem.

Za zlom v Trumpově několikaměsíčním úsilí získat osobní výhody pro volby označila zpráva kontroverzní červencový telefonát prezidenta s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. V tomto rozhovoru Trump chtěl, aby ukrajinské úřady vyšetřovaly jeho politického rivala z řad demokratů Joea Bidena. Vyšetřovací zpráva demokratů tvrdí, že Trump podmínil Zelenského návštěvu v Bílém domě a americkou vojenskou pomoc Ukrajině tím, že Kyjev veřejně oznámí vyšetřování Bidena.

Dokument dále konstatuje, že vyšetřování Trumpova počínání musí pokračovat, i když výbor pro tajné služby předává zprávu právnímu výboru. Rovněž upozorňuje, že výbor s dokončením zprávy nemohl čekat na další svědectví, která by si vynutil soudní cestou. Řada současných i bývalých členů Trumpovy administrativy totiž na prezidentovu výzvu sněmovní obsílku ignorovala.

Zpráva demokratů, kteří mají ve Sněmovně reprezentantů většinu, je dalším krokem k impeachmentu. Po jednání právního výboru, které začne ve středu, by podle amerických médií mohlo formální rozhodnutí o ústavní žalobě na prezidenta padnout během několika týdnů. Svá dobrozdání by během té doby měly ještě odevzdat zahraniční výbor a výbor pro dohled a reformu. Pokud sněmovna skutečně prezidenta zažaluje, povede proces Senát. Ten ale ovládají republikáni, proto se nepředpokládá, že by Trumpa senátoři sesadili.

PREZIDENTOVI ZEMANOVI VĚŘÍ POLOVINA LIDÍ ČR

Úřadu prezidenta věří polovina lidí, vládě 44 a Sněmovně 34 procent, ukázal listopadový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celkově důvěra v ústavní instituce klesla a vrátila se na zářijovou úroveň. Dlouhodobě se těší největší důvěře starostové a obecní zastupitelstva. Prezidentovi republiky v listopadu 2019 vyjádřilo důvěru 50 procent občanů, nedůvěru pak 47 procent respondentů. Oproti říjnu tak důvěra v něj klesla o 6 procentních bodů.

Nejvyšší důvěře občanů se těší starostové, ukázal výzkum CVVM

Vládě v listopadu důvěřovalo 44 procent veřejnosti, naopak o málo více než polovina (53 procent) občanů jí nedůvěřovala. V říjnu jí přitom nedůvěřovalo 46 procent dotázaných. Poslanecká sněmovna pak měla v listopadu důvěru 34 procent dotázaných, 62 procent jí nedůvěřovalo. Senátu podle statistik důvěřovalo 36 procent občanů, nedůvěra naopak činila 58 procent.

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni pak převažovala důvěra nad nedůvěrou. Konkrétně krajským zastupitelstvům důvěřovalo 45 procent lidí, nedůvěřovalo 38 procent. Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřovaly více než dvě třetiny občanů.

Říjnový vzestup důvěry díky Karlu Gottovi

„Hodnoty podílů důvěry a nedůvěry jsou v listopadu většinou srovnatelné s těmi, které ukázalo šetření v září 2019, výjimku v tomto ohledu tvoří Senát, který je navzdory dílčímu zhoršení hodnocen lépe než v září. V porovnání s říjnem 2019 poklesla důvěra a stoupla nedůvěra u všech sledovaných ústavních institucí, byť v případě starostů a obecních zastupitelstev šlo jen o malý posun,“ uvedlo CVVM. Říjnový vzestup důvěry pak mohl být podle CVVM spojen se specifickou atmosférou spojenou se smrtí a pohřbem Karla Gotta.

V BRITÁNII MŮŽE BÝT DALŠÍCH 74 RADIKÁLŮ Z VĚZENÍ

Páteční útok na mostě London Bridge spáchal bývalý vězeň odsouzený za terorismus. Z vězení ho propustili už dřív. Britský premiér Boris Johnson uvedl, že asi 74 takovýchto vězňů se dostalo na svobodu předtím, než si odpykali svůj trest v plné výši. Podle médií případ ukazuje znepokojivou neefektivnost britských vězeňských programů deradikalizace.

„Co jsem viděl v uplynulých 24 hodinách, mě rozčílilo. Je zcela jasné, že nemůže pokračovat v neúspěšných přístupech minulosti,“ prohlásil premiér. Reagoval tak na informaci, že londýnského útočníka, osmadvacetiletého Usmana Khana, úřady předčasně propustily z vězení. Khana v roce 2012 soud poslal spolu s dalšími extremisty do vězení za plánování bombových útoků, mimo jiné na londýnskou burzu či Westminsterské opatství.

Podle britského listu Evening Standard Khana původně odsoudili na osm let, odvolávací soud však v roce 2013 rozhodl, že bude ve vězení na šestnáct let. S tím, že po uplynutí poloviční doby může požádat o podmínečné propuštění.
V prosinci roku 2018 Khana propustili s tím, že musí nosit elektronický náramek. K jeho propuštění došlo i přesto, že soud jej označil za „velmi nebezpečného džihádistu“.

Podle listu The New York Times parolová rada, která rozhoduje o podmínečném propuštění vězňů, přiznala, že případ neprozkoumala. Khana propustili automaticky, bez jejího vědomí Johnson tvrdí, že systém nefunguje kvůli „levicové vládě“ labouristů, která umožnila automatické rané propouštění. Premiér podle serveru Euronews varuje, že kolem 74 usvědčených teroristů díky labouristy prosazeným zákonům odešlo z vězení dříve, než mělo.

Útok v Londýně výrazně zasáhl do kampaně před volbami, jež se konají 12. prosince. Kritici Johnsonovi vyčítají, že z útoku udělal politické téma. Ministr spravedlnosti Robert Buckland uvedl, že vláda analyzuje případy těchto propuštěných vězňů. Jednoho z nich úřady zadržely na základě podezření, že plánuje teroristický útok a vsadily ho zpět do vězení, uvádí britský deník The Independent.

„Je chybou umožnit vážným a násilným zločincům předčasné propuštění z vězení a je velmi důležité, abychom tento zvyk opustili a abychom prosazovali odpovídající tresty pro nebezpečné zločince, zejména pro teroristy,“ řekl Johnson, podle něhož vláda už učinila kroky k napravení systému. „Kvůli zlomeně visícímu parlamentu, zaměřeného na blokování brexitu, nemůžeme dělat víc,“ tvrdí.

Lídr labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že si nemyslí, že by si odsouzení teroristé měli vždy odpykat plný trest. Podle něho závisí na okolnostech rozsudku a „především na tom, co vězni dělají“.

Neefektivní deradikalizační programy

Předseda labouristů tvrdí, že zhoršení bezpečnostní situace v Británii způsobily škrty v rozpočtech policie, probační služby i péče o pacienty s psychickými problémy schválené konzervativními vládami. Corbyn dodal, že je nutné provést audit toho, jak vězeňské služby fungují a co se s odsouzenci za terorismus děje po propuštění z káznic.

Terorističtí vězni by se měli účastnit deradikalizačních programů. Khan to však zpočátku odmítal.

Nakonec změnil svůj názor. Britská televizní stanice ITV zveřejnila dopis, ve kterém se chce „naučit o islámu a jeho učení“ prostřednictvím „deradikalizačního kurzu“. Terorista svůj zájem odůvodňoval tím, že chce žít „jako dobrý muslim a taktéž dobrý občan Británie“.

Britský list The Times uvádí, že deradikalizačních programů se odmítá účastnit vzrůstající počet teroristických vězňů. Často též vědí, jak mají odpovídat. To potom vyvolává otázky, jaká je efektivnost programů a jak jsou účinné v připravování vězně pro život v normální společnosti.

„Tyto jedinci jsou prohnaní a jsou často schopní předstírat pokrok, aby oklamali ty, kteří jsou pověřeni jejich deradikalizací – s potenciálně smrtelnými následky,“ tvrdí Rakib Ehsan, odborník na radikalismus a terorismus z konzervativního think tanku Henry Jackson Society.

Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie

Chris Phillips, bývalý vedoucí britského Národního protiteroristického bezpečnostního úřadu (National Counter-Terrorism Security Office), tvrdí, že Británie pouští vězně, zatímco jsou stále radikalizovaní.„Hrajeme ruskou ruletu s životy lidí tím, že necháváme usvědčené, známé, radikalizované džihádistické kriminálníky chodit na našich ulicích,“ řekl Phillips zpravodajské agentuře Press Association.

Podle vládní zprávy vypracované pro ministerstvo spravedlnosti dominují v přísně střežených věznicích v Británii gangy muslimských vězňů, v jejichž čele stojí lidé odsouzení za terorismus. Gangy nutí ostatní vězně, aby přistoupili k radikálnímu islámu, často násilím. Podle zprávy mají z gangů strach jak vězni, tak i samotní strážci. Gilles de Kerchove, protiteroristický koordinátor EU, považuje radikalizaci vězňů a jejich následný návrat do většinové společnosti, za jednu z klíčových výzev protiteroristického boje dneška

KUNDERA ZÍSKAL ZPĚT OBČANSTVÍ ČR

Spisovatel Milan Kundera získal po čtyřiceti letech zpět české státní občanství. Listinu o jeho nabytí devadesátiletému autorovi a manželce Věře předal v jeho pařížském bytě 28. listopadu český velvyslanec Petr Drulák. Občanství podle něj získal na popud premiéra Andreje Babiše. Jako první o tom informovalo úterní Právo. Šlo o civilní obřad bez vlajek a hymny, Kundera měl upřímnou radost, řekl listu Drulák. Velvyslanec doufá, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikační činnosti v češtině.

Nápad udělit Kunderovi české občanství se objevil po návštěvě premiéra Andreje Babiše ve Francii loni v listopadu. Že impuls přišel od Babiše, potvrdil Drulák i deníku Právo. „To ale neznamená, že Kunderovi o občanství nepřemýšleli už dlouho před tím. Probírala to s nimi spousta lidí, ale nikdy nikdo v takto vysoké politické pozici. Sám jsem se jich na to několikrát ptal, ale reakce byly spíše negativní,“ sdělil velvyslanec.

Babiš si tehdy na facebookový účet napsal, že má zážitek na celý život. „Pozval jsme je k nám do Česka, kde nebyli 22 let a myslím, že by si české občanství, o které přišli po emigraci, zasloužili,“ napsal tehdy premiér.

Zákon umožňuje zjednodušené nabytí českého občanství těm, kteří ho předtím pozbyli, uvedl na dotaz ČTK v loňském roce mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Kratoška. Manželům Kunderovým by tak bývalo stačilo, aby přišli s rodným a oddacím listem a dokladem, který by prokazoval pozbytí českého státního občanství, na krajský nebo zastupitelský úřad.
Manžela disidenti nechtěli, návratem by ohrozil Havla, tvrdí po letech Kunderová

„Ke znovunabytí státního občanství bývalým občanem ale nemůže dojít z úřední povinnosti. Dotčená osoba musí učinit aktivní projev vůle směřující ke znovunabytí českého státního občanství,“ dodal tehdy Krátoška. Československého státního občanství Kunderu zbavil komunistický režim koncem 70. let. Jeden z nejznámějších českých autorů žije od roku 1974 ve Francii, od roku 1981 měl občanství francouzské.

Po listopadu 1989 Kundera několikrát navštívil Československo i poté Českou republiku, v roce 1995 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Kunderova manželka Věra.

V roce 2008 zveřejnil týdeník Respekt článek, který spekuloval o tom, že Kundera v 50. letech spolupracoval s StB. Věra Kunderová později prohlásila, že tento článek zdravotně zničil ji samou i jejího manžela

V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho doopravdy udal, však české instituce dodnes jednoznačně nerozřešily.
Kundera se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako „očerňovací kampaň“.

Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes tři tisíce překladů do různých světových jazyků, autor nevystupuje na veřejnosti ani nepořádá autogramiády. V češtině Kunderovo dílo vydává nakladatelství Atlantis, dosud vydalo šestnáct svazků. Čechům jsou tak k dispozici třeba romány Kniha smíchu a zapomnění (1975), Žert (1967), Nesmrtelnost (česky 1993) či Nesnesitelná lehkost bytí (1984). Kundera v posledních desetiletích píše ve francouzštině.

LADŮV OBRAZ ŠTĚDRÝ VEČER SE NA AUKCI PRODAL ZA 1,6 MILIONU

Obraz Josefa Lady Štědrý večer se na dnešní aukci v Praze prodal za 1,61 milionu korun včetně aukční přirážky. Obraz, který v roce 1935 ozdobil titulní stránku vánočního čísla časopisu Slovíčko, šel do dražby s vyvolávací cenou 550 000 korun. Prodalo se i téměř devadesát děl malíře Zdeňka Buriana.

O aukci informoval Albert Trnka, výkonný ředitel společnosti European Arts, která galerijní aukci výtvarného umění pořádala. Nové majitele našlo i všech 86 děl slavného ilustrátora Zdeňka Buriana. Nejdražší z Burianových obrazů se stal olej Dobrý bílý muž z Lambarene zachycující lékaře Alberta Schweitzera, za kterého sběratel zaplatil i s provizí 533 200 korun. Vyvolávací cena byla přitom 40 000 korun.

Dramatický skok zaznamenal Burianův kvaš nazvaný Na palubě (Meč od admirála) - začínal na částce 9 000 korun, cena se vyšplhala na 190 000 korun plus aukční přirážka 24 procent, dodal Trnka. Po Ladově Štědrém večeru se druhou nejdražší položkou aukce stal obraz Carla Spitzwega Odpočinek v táboře, za který kupec zaplatil včetně přirážky 1,054 milionu korun. Za stejnou částku se vydražil olej Rudolfa Kremličky Krajina s mostem. Aukce nabídla 160 položek.

POSLANCI: NEDÁVEJME DÁVKY LIDEM, KTEŘÍ PÁCHAJÍ PŘESTUPKY

Chudší lidé, kteří spáchají tři závažné přestupky, možná přijdou na čtvrt roku o dávky v hmotné nouzi. Sněmovna návrh poslanců ODS v úvodním kole podpořila, sociální demokraté jeho zamítnutí neprosadili. Předlohu nyní posoudí sociální výbor. O příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení by měli podle návrhu ODS přijít lidé kvůli opakovanému rušení nočního klidu, krádežím a výhružkám nebo ublížení na zdraví.

Půl roku by byli bez dávek pachatelé pravomocně odsouzení k podmíněnému trestu a až rok lidé, kteří čekají na nástup do vězení.„Návrh není koncipován jako trest, ale naopak má za cíl problematické příjemce dávek maximálně motivovat a fungovat i preventivně,“ napsali poslanci ODS v důvodové zprávě.

Vláda ANO a ČSSD se k předloze postavila neutrálně. Ve stanovisku ale vyjádřila obavy z možného nárůstu počtu majetkových trestných činů a přestupků. Upozornila také na to, že někteří podmíněně odsouzení lidé by se ocitli v existenční nouzi a byli by na tom hůře než vězni, kterým poskytuje základní potřeby stát.

Poslanci ODS navíc chtějí novelou upřesnit navázání dávek na školní docházku dětí. Pokud rodiče potomky do školy neposílají, mohou jim úřady práce podporu státu odebrat už nyní. Podle občanských demokratů by se porušování povinné školní docházky mělo evidovat stejně jako ostatní přestupky. Úřady by informace o nich mohly sdílet, takže by se o přestupcích klientů dozvídaly automaticky.

DIKTÁT, DAREBÁCTVÍ, AROGANCE SOUDU EU?

Neuvěřitelný diktát Evropské unie či darebácké rozhodnutí. Tak někteří politici reagovali na zamítnutí české žaloby proti směrnici omezující držení zbraní Soudním dvorem Evropské unie. I přes nesouhlas však většina hovoří o nutnosti rozhodnutí respektovat.

„Český stát chtěl pro svoje občany uhájit liberálnější přístup k držení a přechovávání zbraní. Bohužel Soudní dvůr EU naši argumentaci podporovanou Maďarskem a Polskem nepřijal a žalobu zamítl, což musíme v této fázi plně respektovat,“ reagoval premiér Andrej Babiš. Řešení, stejně jako ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, vidí v návrhu zbraňové legislativy, který připravilo ministerstvo vnitra.

„Soudní řízení nás však nezbavilo povinnosti implementovat směrnici o zbraních. Nečekali jsme tedy na rozhodnutí soudu a připravili novelu zákona o zbraních. Nic to ale nemění na faktu, že chceme zachovat práva legálních vlastníků zbraní,“ sdělil Hamáček. Podle něj novela zákona o zbraních zavádí požadavky směrnice pouze v „nezbytně nutné míře“.
Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Země EU i europarlament ji schválily předloni hlasy většiny členských zemí i poslanců. Česko mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Soud v úterý konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné. Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci, ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.

Podle poslance KSČM Zdeňka Ondráčka soud EU jasně ukázal, že zájmy lidí mu jsou ukradené. „Je to projev arogance moci a sprostoty. Doufám, že nyní se vlastenecky smýšlející lidé, bez ohledu na politickou příslušnost, spojí a domluví na dalším postupu, jak tomuto čelit a ponechat si vztyčenou hlavu. Kdo ustupuje zlu sám zlo páchá,“ uvedl.
Česko neuspělo s obhajobou zbraní, unijní soud zamítl žalobu proti směrnici

S rozhodnutím nesouhlasí i místopředseda a šéf poslanců SPD Radim Fiala. „Je to darebácké rozhodnutí. Plně potvrzuje správnost programu hnutí SPD, který jasně říká, že Evropská unie směřuje k omezování práv občanů národních států,“ řekl. Předseda hnutí Tomio Okamura rozhodnutí označil za neuvěřitelný diktát EU.

„Tato prohra je důsledkem impotence vlády vyjednat pro Českou republiku na půdě a orgánech EU výjimky. Vláda svou nečinností vlastně alibisticky přehodila problém na zákonodárce,“ napsala předsedkyně sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS). Vyzvala vládu k iniciování celoevropských jednání, která povedou k revizi směrnice.

Nikdo se o svou brokovnici bát nemusí

V okamžiku, kdy Česko vyčerpalo všechny možnosti změny směrnice, bude TOP 09 postupovat podle šéfa sněmovního klubu Miroslava Kalouska v souladu s pravidly. „Budeme hlasovat pro implementaci,“ uvedl. Doplnil, že se nikdo nemusí bát, že by přišel o svoji brokovnici.

Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška bylo jasné, že žaloba má nulovou šanci na úspěch. Česko směrnici bude zavádět, podle Bartoška je důležité, aby to bylo co nejšetrnějším způsobem. „Myslím, že je třeba pracovat na novele zbraňové směrnice, která by evropské právo více přiblížila českým zákonům v době před jejím zavedením,“ řekl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Soudní dvůr EU zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní v úterý (celý článek k přečtení zde). Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci, ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.
Česká strana v žalobě podané předloni rovněž namítala, že se se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení jejích dopadů. Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech.

Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici „četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky“. Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán EU.

NATO: ČÍNA VOJENSKÁ HROZBA?

V závěrečném prohlášení summitu Severoatlantické aliance bude poprvé jako nová možná vojenská hrozba zmíněna Čína. Podle agentury DPA se členské země se už shodly na textu závěrečného dokumentu.„Jsme si vědomi, že rostoucí vliv a mezinárodní politika Číny představují jak příležitosti, tak výzvy, jimiž se aliance musí společně zabývat,“ cituje agentura DPA z textu, který podle ní šéfové států a vlád členských zemí zveřejní ve středu.

Za jeden z problematických bodů je v prohlášení označena mobilní síť páté generace 5G, na jejímž budování v Evropě se chce podílet čínský telekomunikační gigant Huawei. DPA nicméně uvádí, že oproti původnímu přání Spojených států prohlášení neobsahuje závazek jednotlivých členských zemí, že při vývoji sítí 5G zcela rezignují na technologie čínské firmy.

Washington je přesvědčen, že s produkty od společnosti Huawei nebudou sítě bezpečné, protože firma může být donucena předávat data čínským úřadům. Tento názor Američanů ale nesdílí třeba Británie nebo Německo.
Dvoudenní summit začíná oficiálně až v úterý večer. Lídři 29 členských zemí se v britské metropoli scházejí 70 let po vzniku NATO.

Dusno kvůli Trumpovi i Erdoganovi

Americký prezident Donald Trump před jeho začátkem zkritizoval svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona za jeho tvrzení, že Aliance je ve stavu „mozkové smrti“.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se mezitím snaží najít řešení sporu s Tureckem kolem obrany pobaltských států a Polska. Řekl to před začátkem summitu v reakci na vyjádření tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten dnes před odletem na summit prohlásil, že Ankara nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států, pokud Aliance neuzná jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turecko bojuje. Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance nepovažuje Rusko za nepřítele, ale odpoví, pokud Rusko Polsko a pobaltské státy napadne.

ŽOKEJ VÁŇA RADNÍM VARŮ

Zesnulou hejtmančinu náměstkyni pro kulturu Danielu Seifertovou by měl v karlovarské krajské radě za hnutí ANO nahradit český dostihový jezdec, chovatel a trenér Josef Váňa. V krajském zastupitelstvu je od roku 2016. Nebyl by ale náměstkem, nýbrž radním, a to pro oblast sportu.

„Již nebudeme obsazovat post náměstka, tím se ušetří finanční prostředky, a obsadíme pouze místo radního. Oslovili jsme Josefa Váňu, protože kandidoval za hnutí ANO a získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

ANO už představilo kandidáta koaličním partnerům s tím, že oblast kultury by si na osm měsíců do nových krajských voleb vzal do své gesce náměstek pro dopravu Martin Hurajčík (ANO). Ten společně s náměstkem Petrem Kubisem (ANO) v posledních měsících Danielu Seifertovou zastupoval. Zároveň se ANO domluvilo s radním pro školství Jaroslavem Bradáčem (bez polit. přísl.), pod kterého v současnosti spadá i sport, že tuto oblast Váňovi předá.

„Myslím si, že by to bylo spojené i s konáním dětské zimní olympiády, protože Josef Váňa je samozřejmě sportovní legendou, takže bude osobností olympiády a zároveň bude pomáhat s veškerou organizací a přípravou,“ doplnila hejtmanka.

Daniela Seifertová zemřela začátkem listopadu, volbu nového radního odložili zastupitelé z pietních důvodů na 16. prosince. Hejtmanka chce vybraného kandidáta představit ještě opozici, stejně jako to udělala v případě Petra Kubise. Dosavadní náměstek pro sociální oblast se stane od nového roku hejtmanem, neboť Jana Mračková Vildumetzová očekává narození potomka.