iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

EU chce bezpečnost občanů, zlepšit trh se zbraněmi

Česká republika definitivně prohrála žalobu na neplatnost tzv. zbraňové směrnice. Ta byla přijata na ochranu občanů EU ve zvláštní situaci nedávných teroristických útoků. Její obsah je jasný a pro výjimku udělenou Švýcarsku nesplňuje ČR podmínky, vzkazuje Soudní dvůr EU SDEU) do České republiky. SDEU vynesl po dvou letech rozsudek ve prospěch Rady EU, Evropského parlamentu, Evropské komise a Francie, která orgány EU podpořila. ČR s podporou Polska a Maďarska neuspěla v žádném z žalobních bodů.

Česká republika podala žalobu na neplatnost zbraňové nebo také „odzbrojovací směrnice“ 9. srpna 2017. Soudní dvůr EU vynesl rozsudek 3.prosince 2019, to je měsíc po negativním stanovisku generální advokátky Eleanor Sharpstonové, o kterém Česká justice podrobně informovala.

Soudní dvůr zamítl všechny žalobní důvody České republiky v plném rozsahu. Podle rozsudku nyní ponese Česká republika náklady řízení a uhradí náklady řízení za Evropský parlament a Radu EU. Vlastní náklady pak uhradí Evropská komise, Francie, Maďarsko a Polsko jako podporovatelé jedné nebo druhé strany.

Směrnici akcelerovaly nedávné teroristické činy

Rozsudek je poučným náhledem jak do tvorby legislativy EU, tak i do rozhodování Soudního dvora EU. Například odpovídá na otázku, kde jsou skutečné prameny legislativy, odkud návrh směrnice pochází a proč. V tomto případě šlo původně o novelizaci zbraňové směrnice z doby, kdy ČR nebyla Členem EU 91/477 tak, aby vyhověla dokumentu „Protokol Organizace spojených národů o nedovolené výrobě a distribuci střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, připojený k Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, který byl podepsaný Komisí jménem Evropského společenství dne 16. ledna 2002 v souladu s rozhodnutím Rady 2001/748/ES ze dne 16. října 2001“.

V roce 2013 následovala zpráva „Střelné [Palné] zbraně a vnitřní bezpečnost EU: ochrana občanů a zamezení nedovoleného obchodu“, v němž jsou popsány některé problémy týkající se palných zbraní v Unii a je avizováno provedení řady studií a konzultací se zúčastněnými stranami, po nichž bude případně následovat předložení legislativního návrhu. Právě z této zprávy vzešel návrh napadené směrnice ze dne 18. listopadu 2015, uvádí Soudní dvůr EU.
Konkrétní důvody jsou však terorismus v některých členských státech EU, který přijetí směrnice urychlil a Schengen jako riziko dovážení a převážení zbraní, vyplývá z dalších částí rozsudku SDEU.

„Vzhledem k tomu, že v případě napadené směrnice jde o směrnici, kterou se mění směrnice 91/477 zejména tím, že se do ní vkládají nová ustanovení, tvoří posledně uvedená směrnice právní kontext napadené směrnice. O tom svědčí konkrétně body 1 a 2 odůvodnění napadené směrnice, které poukazují na rovnováhu, kterou směrnice 91/477 vytvořila mezi závazkem zajistit určitou volnost pohybu pro některé palné zbraně a jejich hlavní části v Unii na jedné straně a nutností kontroly této volnosti prostřednictvím určitých bezpečnostních záruk vhodných pro tyto výrobky na straně druhé, a na nutnost tuto rovnováhu upravit s cílem zamezit zneužívání těchto zbraní pro trestnou činnost a s ohledem na ,nedávné teroristické činy´,“ stojí v rozsudku SDEU.

Obecný zájem na bezpečnost občanů EU je nadřazen zájmu domácímu

Jakkoli je český zbraňový zákon považován za plně funkční a jeden z nejlepších na světě, ČR nevykazuje žádný terorismus a zbraňových trestných činů je naprosté minimum, stát se nyní bude muset podřídit a začít regulovat i znehodnocené zbraně jako rekvizity v divadle. Nepomohly ani žalobní důvody: „První vychází z porušení zásady svěření pravomocí, druhý z porušení zásady proporcionality, třetí z porušení zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání a čtvrtý z porušení zásady zákazu diskriminace,“ shrnuje rozsudek.

V prvním žalobním důvodu ČR argumentovala, že neexistuje žádná unijní smlouva, kterou by rozhodování o národní bezpečnost byl předáno z národního státu do EU a některé zbraně zakázány: „ Ve Smlouvách podle České republiky za současného stavu neexistuje právní základ pro přijetí takového zákazu. V oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu totiž harmonizaci výslovně vylučuje článek 84 SFEU. To je podle ní odrazem skutečnosti, že v souladu s čl. 4 odst. 2 SEU mají členské státy výhradní odpovědnost za zajištění národní bezpečnosti na svém území a musí mít možnost zajistit na svém území dodržování veřejného pořádku. Přijetím napadené směrnice tedy unijní normotvůrce podle České republiky překročil své svěřené pravomoci a porušil čl. 5 odst. 2 SEU,“ uvádí se v rozsudku.

Soudní dvůr na to odpovídá, že Smlouvu o fungování EU nelze brát doslova: „Z ustálené judikatury mimoto vyplývá, že pokud akt založený na článku 114 SFEU již odstranil všechny překážky obchodu v oblasti, kterou harmonizuje, nemůže být unijní normotvůrce zbaven možnosti přizpůsobit tento akt jakékoli změně okolností nebo jakémukoli vývoji znalostí s ohledem na úkol, který mu náleží, a to dbát na ochranu obecných zájmů uznaných ve Smlouvě (rozsudek ze dne 8. června 2010, Vodafone a další, C 58/08, EU:C:2010:321, bod 34 a citovaná judikatura).“

„Unijní normotvůrce totiž může v takové situaci náležitě plnit svůj úkol, a to dbát na ochranu obecných zájmů uznaných ve Smlouvě, pouze za předpokladu, že je mu dovoleno přizpůsobit příslušné unijní právní předpisy takové změně nebo takovému vývoji,“ stojí v rozsudku.

Občany EU a trh se zbraněmi rozličné úpravy ohrožovaly

Poté soud konstatuje: „Boj proti mezinárodnímu terorismu za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti je cílem obecného zájmu Unie. Totéž platí pro boj proti závažné trestné činnosti s cílem zajistit veřejnou bezpečnost.“
„Přijetím této směrnice měl unijní normotvůrce skutečně v úmyslu zajistit bezpečnost občanů Unie v novém bezpečnostním kontextu a současně zlepšit fungování vnitřního trhu s palnými zbraněmi přijetím řešení ve vztahu ke zjištěným problémům. Konkrétně hodnocení REFIT odhalilo, že řádné fungování vnitřního trhu s palnými zbraněmi pro civilní použití je ohroženo v důsledku normativních odlišností v jednotlivých členských státech týkajících se klasifikace palných zbraní do kategorií C a D, jakož i v důsledku odlišností v uplatňování ustanovení týkajících se evropského zbrojního pasu,“ uvádí se doslova v rozsudku.

Do hry navíc vstupuje další fenomén: Schengen. „Na prvním místě, pokud jde o směrnici 91/477, z druhého až čtvrtého bodu jejího odůvodnění vyplývá, že byla přijata za účelem vytvoření vnitřního trhu a že zrušení kontrol bezpečnosti přepravovaných předmětů a osob v tomto kontextu předpokládá mimo jiné sblížení právních předpisů prostřednictvím přijetí účinné úpravy o palných zbraních, která zavede uvnitř členských států kontrolu jejich nabývání, držení a přepravy. Podle pátého bodu odůvodnění této směrnice totiž taková úprava povede mezi členskými státy ke vzniku větší vzájemné důvěry v oblasti ochrany bezpečnosti osob,“ uvádí doslova Soudní dvůr EU.

Studie dopadů směrnice není ve zvláštní situaci potřeba

Česká republika neuspěla ani s argumentem, že předmětná směrnice nedodržuje zásadu proporcionality, tedy přiměřenosti a dopadá nepřiměřeně na určitou skupinu osob včetně podnikatelů. ČR rovněž poukázala na fakt, že EU ke směrnici nikdy nepředložila studii dopadů.

Na to Soudní dvůr EU prostřednictvím rozsudku odpovídá: „V daném případě je třeba na prvním místě konstatovat – jak učinila generální advokátka v bodech 94 až 97 svého stanoviska – že na rozdíl od tvrzení České republiky, podporované Maďarskem, ze znění bodů 12 až 15 interinstitucionální dohody nevyplývá povinnost provést za všech okolností posouzení dopadů.“

Poté Soud vzhledem k teroristickým útokům v EU dodává: „Neprovedení posouzení dopadů přitom nelze kvalifikovat jako porušení zásady proporcionality, nachází-li se unijní normotvůrce ve zvláštní situaci vyžadující, aby od něho upustil, a má-li k dispozici dostatek informací, které mu umožňují posoudit přiměřenost přijímaného opatření.“

Divadelní repliky? Už byly použity v masových střelbách

Z rozsudku vyplývá, že i v tomto bodě vycházeli normotvůrci EU z dokumentů OSN: „Následně Komise vycházela z devíti studií, a sice ze studie o zlepšení pravidel upravujících znehodnocení palných zbraní a povolovacích řízení v Unii a o poplašných zbraních a replikách, ze studie o možnostech boje proti ilegálnímu obchodu s palnými zbraněmi v Unii, ze studie o zabitích vypracované Úřadem OSN pro drogy a trestnou činnost, ze studie o vztahu mezi násilnou smrtí a dostupností palných zbraní, ze studií o dopadu kontrol nabývání a držení palných zbraní na úmrtí způsobená těmito zbraněmi, ze studie o pravidlech pro znehodnocování zbraní, pro přeměnu zbraní, pro poplašné zbraně a historické zbraně a ze studie o zbraních použitých při masových střelbách v Evropě.“

Poté Soud vyvrací jednu po druhé námitky České republiky k zákazu jednotlivých zbraní včetně divadelních replik. „Pokud jde na čtvrtém místě o přiměřenost zařazení znehodnocených palných zbraní a reprodukcí historických palných zbraní do přílohy I části II kategorie A nebo C směrnice 91/477, ve znění napadené směrnice, zaprvé Parlament a na jeho podporu i Komise upřesnily, že odborníci v rámci slyšení zmíněných v bodech 90 a 91 tohoto rozsudku dosvědčili, že riziko opětné aktivace znehodnocené palné zbraně nelze zcela vyloučit. V bodě 120 tohoto rozsudku již přitom bylo uvedeno, že zejména ze studií zmíněných v bodech 88 a 89 tohoto rozsudku vyplývá, že mezi palnými zbraněmi použitými při masových střelbách v Evropě byly znehodnocené palné zbraně následně uschopněné ke střelbě či palné zbraně složené z částí různých zbraní, přičemž tyto zbraně byly drženy legálně,“ stojí v rozsudku doslova.

Směrnice je jasná, nepřináší právní nejistotu

Také třetí žalobní důvod České republiky porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání Soudní dvůr EU vyvrací. Směrnice je jasná: Co se týče souladu definic obsažených v příloze I části II kategorii A bodech 7 a 8 směrnice 91/477, ve znění napadené směrnice, s touto zásadou, je nutno konstatovat – podobně jak již bylo uvedeno v bodech 123 a 124 tohoto rozsudku – že tyto body 7 a 8 identifikují jasným, přesným a předvídatelným způsobem zakázané palné zbraně buď v závislosti na vloženém zásobovacím ústrojí, nebo v závislosti na délce zbraně. Konkrétně jsou-li palné zbraně – jak správně uvádějí Parlament a Rada – konstruované tak, aby umožnily stejnou měrou střelbu z ramene i střelbu z volné ruky, mohou být tyto zbraně považovány za zbraně původně určené ke střelbě z ramene, a tudíž spadající do bodu 8 této kategorie A.

Poté Soud ještě pečlivě odůvodňuje: „Jak totiž správně uvádějí Parlament a Rada, podporované Komisí, držení samonabíjecí palné zbraně spadající do přílohy I části II kategorie B směrnice 91/477, ve znění napadené směrnice, současně se zásobovacím ústrojím překračujícím limity uvedené v tomto bodě 7 je ve zmíněném čl. 5 odst. 3 v podstatě zakázáno právě s cílem bránit pokusům o obcházení nových zákazů, které jsou výsledkem vložení téhož bodu 7 do přílohy I části II kategorie A směrnice 91/477. Ve zbytku pak zmiňovaný bod 23 odůvodnění pouze podává vysvětlení k předmětné klasifikaci a uvedený čl. 6 odst. 1 pouze stanoví daný zákaz.“

K výjimce ve směrnici Soud uvádí: „V daném případě je nejprve zapotřebí uvést, že cílem kritizovaného ustanovení je, aby se v době mezi vstupem napadené směrnice v platnost dne 13. června 2017 a uplynutím lhůty k jejímu provedení do práva členských států dne 14. září 2018 nezvyšoval počet případů nabytí palných zbraní, na něž se od posledně uvedeného data vztahuje zákaz.“

Švýcarsko? Stačí říci, že ČR jiný stát neuvádí

Posledním žalobním důvodem, který Česká republika uvádí, je diskriminace. „Český stát argumentuje výjimkou, která byla udělena Švýcarsku. V rámci čtvrtého žalobního důvodu Česká republika tvrdí, že výjimka obsažená v čl. 6 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 91/477, ve znění napadené směrnice, je šita na míru Švýcarské konfederaci, ve vztahu k níž napadená směrnice v souladu s bodem 36 jejího odůvodnění rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Vzhledem k tomu, že podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení postrádají jakékoli zdůvodnění s ohledem na cíle napadené směrnice, jedná se podle České republiky o diskriminační ustanovení, které musí být zrušeno,“ cituje Soudní dvůr EU ze žaloby.

S odkazem na stanovisko generální advokátky Soud k tomuto uvádí: „Jak přitom uvedla generální advokátka v bodech 139 a 140 svého stanoviska, podmínka týkající se vojenského systému založeného na branné povinnosti, v jehož rámci se po dobu posledních 50 let uplatňoval systém převodu vojenských palných zbraní osobám opouštějícím vojsko, bere ohled na kulturu a tradice Švýcarské konfederace a na skutečnost, že vzhledem k těmto tradicím má uvedený stát zkušenosti a prokazatelnou schopnost dohledávat a monitorovat dotčené osoby i zbraně, na základě čehož lze předpokládat, že cílů veřejné bezpečnosti, které napadená směrnice sleduje, bude dosaženo i přes tuto výjimku.“

„Poukazuje-li Česká republika na arbitrárnost v souvislosti s tím, že unijní normotvůrce zvolil podmínku posledních 50 let trvání systému převodu vojenských palných zbraní, stejně jako podmínku, že se musí jednat výhradně o palné zbraně spadající do přílohy I části II kategorie A bodu 6 směrnice 91/477, ve znění napadené směrnice, stačí poukázat na to, že Česká republika neuvedla žádný jiný stát, ve kterém by existoval systém převodu vojenských palných zbraní – či jiných zbraní, než které spadají do této kategorie – po dobu kratší 50 let, takže toto tvrzení musí být každopádně odmítnuto jako irelevantní,“ vypořádal se Soudní dvůr EU i s posledním žalobním důvodem České republiky před tím,než žalobu zamítl v plném rozsahu. Irena Válová, ceskajustice.cz

ŠABATOVÁ: ZVÁŽIT ZÁKAZ FYZICKÝCH TRESTŮ U DĚTÍ

Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí. Na dnešní konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte to v Praze řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) ČTK řekla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě. Podle říjnových údajů mezinárodní iniciativy pro ukončení fyzického trestání dětí platí úplný zákaz ve 23 zemích EU.

„Působit dětem bolest ve výchově bylo běžné ještě v mém dětství, je to široce schvalováno do dneška. Většina stále facku považuje za přiměřený výchovný prostředek. Pokud by ale dozorce ve věznici dal někomu facku, bylo by to shledáno jako protiprávní jednání. Má jiné nástroje. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda by děti neměly mít stejné právo jako dospělí. Přece nemůžeme fackovat dospělé ani z výchovných důvodů,“ uvedla Šabatová. Podle ní by Česko mělo zvážit „výslovný zákaz fyzického trestání dětí“.

O zákazu fyzických trestů u dětí jednal už na jaře v roce 2008 vládní výbor pro práva dítěte. S návrhem pak krátce poté přišla tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Zákaz doporučoval republice i výbor OSN pro práva dítěte. Někteří politici i odborníci nápad neschvalovali. Podle části z nich nebyla společnost na zákaz připravena, podle jiných se měly řešit závažnější problémy.

Šabatová řekla, že už obecný zákoník občanský z dob Rakouska-Uherska z roku 1811 zakazoval trestat přehnaným způsobem. Nynější nový český občanský zákoník zmiňuje přiměřenou míru a nenarušování lidské důstojnosti, podotkla Šabatová. Podle ní je sice možné úpravu chápat jako „absolutní zákaz“ fyzických trestů, v Česku se tak ale zřejmě nevykládá. „Za 200 let by tam (v zákoně) mělo být ještě něco, co by řeklo, že dítě má absolutní právo na fyzickou a psychickou integritu, že výchovné prostředky musí být jiné,“ řekla veřejná ochránkyně práv.

K uzákonění zákazu by se klonila i zmocněnkyně pro lidská práva. „Pokud bude zákaz chytře formulovaný,“ řekla ČTK Válková. Podle ní by zákaz měl být v takové podobě, aby „nebyly v ulicích davy“ kvůli tomu, že nemohou potrestat děti za vážný prohřešek. Ustanovení by měla být taková, aby je případně mohl Ústavní soud vyložit ve prospěch dítěte, dodala zmocněnkyně.

Trestem by nenazývala „lehký políček“ dítěti za násilné chování, naopak facka za odmlouvání je podle ní ponižující. „Člověk má mít na to svými argumenty dítě usměrnit. Nebo mám velice účinný trest, jeden z nejúčinnějších: Ten tablet bude teď tři dny schovaný, k počítači se vůbec nedostaneš, televizi nepustíš. To je lepší než deset facek,“ uzavřela zmocněnkyně.

Podle výkazů ministerstva práce o ochraně dětí úřady loni kvůli týrání odebraly z rodin 122 chlapců a děvčat, rozhodl o tom soud. Sociální pracovníci řešili případy tělesného týrání 531 dětí. Šest dětí kruté zacházení nepřežilo.

STÁTY EU CHTĚJÍ VYUŽÍVAT ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY, SOUDNÍ SPOLUPRÁCE

Využívání elektronických dokumentů pro zrychlení přeshraničních soudních řízení podpořili dnes ministři spravedlnosti zemí Evropské unie. Podle návrhu nových pravidel budou justiční orgány povinně používat systém propojující databáze jednotlivých států. Fungování soudů má urychlit i možnost využívání výslechů pomocí videa. Podle finského předsednictví EU usnadní novela dvou stávajících nařízení život zejména lidem domáhajícím se svých práv v jiných členských státech, než kde trvale žijí či podnikají.

„Naše dnešní dohoda by měla zajistit, aby měli přístup k účinnému a modernímu justičnímu systému, kdykoli jej budou potřebovat. Rozšířením využívání moderních technologií v této oblasti můžeme urychlit postupy a usnadnit přístup občanů ke spravedlnosti,“ komentovala shodu finská ministryně spravedlnosti Anna-Maja Henrikssonová. Finské předsednictví nyní zahájí jednání o konečném schválení novinek s Evropským parlamentem.

Na základě návrhů by se mělo zlepšit například doručování dokumentů přes hranice. Orgány jednoho státu budou moci elektronicky doručovat písemnosti člověku s adresou v jiném státě, pokud s tím bude souhlasit. Doručit je bude možné prostřednictvím datové schránky či v některých případech i elektronickou poštou. Nová pravidla také podporují přeshraniční výslechy účastníků soudního sporu, svědků či soudních znalců prostřednictvím videokonferencí.

SOUD EU ZAMÍTL ŽALOBU ČR PROTI SMĚRNICÍ DANÍ

Soudní dvůr Evropské unie dnes zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní. Unijní norma podle soudu není diskriminační a neporušuje ani další unijní zásady, jak namítá Česká republika. Soud to uvedl v tiskové zprávě.
Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Země EU i europarlament ji schválily předloni hlasy většiny členských zemí i poslanců.

Česko, které bylo od začátku proti přijetí směrnice, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko. Soud konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné. Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci, ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.

Česká strana v žalobě podané předloni rovněž namítala, že se se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení jejích dopadů. Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech. Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici „četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky“. Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán EU.

Změny vyplývající z nové právní úpravy by se dotkly téměř všech asi 300.000 držitelů zbrojních průkazů v Česku a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Zastánci držení zbraní nyní prosazují zakotvení práva na ozbrojenou obranu do české ústavy, kterým se v současnosti zabývají senátoři.

LOTYŠI NEUSPĚLI S DOVOLÁNÍM, SOUD POTVRDIL 8 LET ZA SUROVÝ ÚTOK V AUTOBUSU

Za brutální napadení spolucestujícího v autobusu stráví Lotyši Olegs Lukjanovs a Antons Maslaks s konečnou platností osm let ve vězení. Nejvyšší soud odmítl jejich dovolání. Útok se odehrál loni v březnu v MHD v Praze. Napadený jedenapadesátiletý muž zemřel několik měsíců po útoku na následky svých zranění.

Lotyši původně čelili obžalobě z vraždy, pražský městský soud je však potrestal za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti a za výtržnictví. Trest potvrdil Vrchní soud v Praze. V dovolání se Lotyši snažili naznačit, že jednali v nutné obraně. S tím ale Nejvyšší soud nesouhlasil.

Vrchní soud snížil Lotyšům trest za ubití muže v autobusu na Smíchově

„Jednání obou obviněných bylo po celou dobu jeho realizace útokem a v žádném okamžiku nepřešlo do nutné obrany, která by snad měla jejich agresi jakkoliv vyvinit,“ stojí v usnesení. Incident se stal v plném autobusu, který mířil Strakonickou ulicí na Smíchovském nádraží. Lukjanovs s Maslaksem nastoupili v Radotíně, každý do jiné části vozu. Oba předtím pili alkohol.

Lukjanovs se pak dostal do sporu s českým cestujícím. Konflikt vygradoval tak, že Čech, který měl v té době v krvi 3,5 promile alkoholu, vytáhl plynový revolver. Lotyš se s ním začal přetahovat, až ze zbraně vyšla rána směrem k podlaze vozu.

Lukjanovs poté podle verdiktu zasadil protivníkovi nejméně 12 silných úderů pěstí do hlavy. Mezitím doběhl Maslaks, který na napadeného dvakrát šlápl, třikrát jej silně udeřil do hlavy loktem a jednou zvysoka dosedl na jeho trup.
Dvojice v útoku pokračovala i přes protesty ostatních cestujících. Cizinci pak z autobusu vystoupili, policie je dopadla až po dvou dnech. Napadený muž se po operaci mozku už neprobral.

Lukjanovs se hájil tím, že se pouze bránil a odzbrojoval muže se zbraní. Podle verdiktu ale oběť tasila zbraň už ve chvíli, kdy čelila fyzickému útoku. Maslaks připustil, že se do konfliktu následně zapojil, prý ale neměl v úmyslu někoho zabít. Nejvyšší soud uznal, že pro Maslakse mohla být zpočátku situace nepřehledná, později se ale s nutnou obranou zcela míjela. Podle usnesení to bylo „toliko ubíjení nehybného poškozeného“.

ZÁKON PROTI TRAFIKÁM A O SOUDNÍCH PŘEKLADATELÍCH

Poslanecká sněmovna by měla v úterý rozhodnout o podobě zákonných pravidel pro výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Mohla by se také pokusit přehlasovat senátní veto návrhu nového zákona, který stanoví pravidla pro činnost soudních tlumočníků a překladatelů.

Schůze bude pokračovat odpoledne. Návrh nominačního zákona má omezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik ve státních a polostátních firmách. Senát v něm chce upravit střet zájmů uchazečů.
Zákon o tlumočnících a překladatelích horní komora zamítla v souvislosti s vetem příbuzné předlohy o soudních znalcích, které už Sněmovna přehlasovala.

Poslanci v samostatné novele už navrhli dosud neschválený tlumočnický zákon upravit. Jde například o zrušení povinného pojištění tlumočníků a překladatelů a vypuštění povinnosti až tříleté archivace překladů.
Je možné, že opoziční strany se budou snažit zařadit na program schůze debatu o prověrce Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Obsah auditní zprávy nebyl zveřejněn a oficiálně nejsou známy ani výsledky.

V jarní předběžné zprávě komise konstatovala, že Babiš ve střetu zájmů je, protože má stále vliv na skupinu Agrofert, ač ji vložil do svěřenských fondů. Podle týdeníku Respekt konečná zpráva vyznívá stejně.