iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš chrání Vojtěcha, kluci Hitlera v armádě Německa

Rozkmotření s lékařskou komorou? Asi nejvíce jí vadí, že se mnou nehne, říká ministr Vojtěch: Budou to už dva roky, přesně 13. prosince, co Adam Vojtěch usedl do křesla ministra zdravotnictví. Za tu dobu se mu podle jeho vlastních slov povedlo prosadit v praxi používání elektronického receptu nebo začít skutečně využívat institut dohodovacího řízení.

Další věci se mění pomaleji. „Není to úplně jednoduché a přiznávám, že po dvou letech se člověk občas cítí trochu unaven různými půtkami a debatami s krizovým štábem, ale jsem přesvědčen, že jdeme správnou cestou,“ říká ministr Vojtěch, s nímž si Zdravotnický deník povídal mimo jiné o implementaci DRG, vztahu s lékařskou komorou či o personálních změnách, které v posledních letech proběhly ve vedeních nemocnic.

- Budete dva roky ve funkci. Které tři, čtyři změny se vám povedly?

Nastavení důvěry s jednotlivými segmenty poskytovatelů péče. Revitalizovali jsme dohodovací řízení o úhradách a umožnili jsme, aby zástupci segmentů měli možnost dohodnout se u kulatého stolu, byť to letos nebylo stoprocentní. Ale nikoho jsme nehodili přes palubu, což je důležité. Obecně jakékoliv porušení důvěry je špatně a v předchozích letech důvěra k ministerstvu taková nebyla. To se změnilo, stejně jako celá atmosféra partnerského vztahu mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými segmenty. Jde o krok kupředu i z hlediska výsledků, nastavování úhrad a kvalitativních kritérií, které jsou v dohodách obsaženy. Beneficienti nejsou jen poskytovatelé, ale především pacienti.

Druhá věc je nastartování elektronického receptu, kde je penetrace v rámci českého zdravotnictví takřka stoprocentní. Zpočátku to bylo velmi složité na vysvětlování, ale odpracovali jsme si to, jezdili jsme do krajů a podobně, což také pomohlo. Dnes se s tím všichni sžili a počet receptů stále stoupá. Je tedy úspěch, že jsme do toho zapojili prakticky všechny lékaře a elektronická preskripce u nás jede tak, jako se to nepovedlo ani v některých státech na západ od nás. S tím je spojeno i prosazení lékového záznamu, což je také úspěch.

Třetí oblastí jsou kontroly ze strany ministerstva v přímo řízených nemocnicích, i když tam stále máme určité rezervy. Nastavili jsme ale pravidla pro veřejné zakázky, zpětné bonusy a další ukazatele, které se snažíme sledovat. To je posun kupředu, i když ne každý z toho byl nadšený.

Podařilo se nám také prosadit nový model financování medicínského školství. O tom se dlouho mluvilo a nikdy nedotáhlo do konce. Pracovali jsme na tom s ÚZIS a vláda schválila plán podpory lékařských fakult, sedm miliard na 11 let. Už letos došlo k navýšení počtu přijatých studentů, dokonce jsme převýšili oněch 15 procent, myslím, že nyní je to 20 procent studentů navíc. Nebylo to úplně jednoduché, bylo třeba přesvědčit ministerstvo školství, aby cíleně podpořilo lékařské fakulty. Je to vklad do budoucna. Spousta dalších věcí je rozpracovaných, i když výsledky budou až za nějaký čas. Jde třeba o reformu primární péče, což je běh na delší trať.

- Můžete uvést alespoň jednu věc, kterou se vám nepodařilo dotlačit tam, kam jste si předsevzal?

Některé věci jdou pomaleji, než jsem si představoval. Týká se to třeba elektronizace a zákona o elektronizaci zdravotnictví. Důvodů je řada, za prvé je to asi ne úplně dostatečná zkušenost lidí, kteří na tom pracují, s tvorbou legislativy a prací v tomto módu. Jsou to lidé, kteří rozumějí technickým otázkám, ale nedokážou je pak dobře přenést na papír, aby šla příprava zákona rychle a všichni jej pochopili. Je to ale komplikovaná věc.

Zákon o elektronickém zdravotnictví je velmi robustní. Vždycky se říká, že bychom měli mít zákony stručné. Je elektronizace tak složitá, nebo je to kvůli ochraně dat? Když laik bude chtít studovat něco o elektronizaci zdravotnictví a začne zákonem, brzy ho to odradí…

Zákon ještě projde připomínkovým řízením a bude se cizelovat, ale je to hodně technická věc o nastavení celé architektury. Nemyslím si však, že by byl zásadně dlouhý, máme tu delší zákony. Text je komplikovaný, je to technická norma. Dívám se na něj ze systémového makropohledu, co by elektronické zdravotnictví mělo umět a jak by mělo být nastaveno. Důležité je, aby byl výsledek funkční a aby se v tom všichni, kterých se to týká, tedy poskytovatelé, ale i pacienti, uměli pohybovat. Věřím, že tomu tak nakonec bude.

NEJZAZŠÍ TERMÍN, KDY BY VŠICHNI MĚLI MÍT ELEKTRONICKOU DOKUMENTACI, JE ZA OSM LET. ZVAŽUJEME PŘITOM, ŽE PRO NEMOCNICE BY TO BYLO KOLEM TŘÍ LET OD ÚČINNOSTI ZÁKONA

- Jakým způsobem je upravený itinerář elektronizace českého zdravotnictví?

Trochu jsme museli termín posouvat, z čehož nejsem šťastný. Čas běží a je jasné, že tento zákon bude ve sněmovně velmi detailně diskutován. Čím dříve půjde do legislativního procesu, tím lépe, už jsme ho ale poslali do vnitřního připomínkového řízení. Můj cíl je, aby do března šel na vládu, do léta proběhlo první čtení a schvalování se dokončilo po letních prázdninách tak, aby byl zákon účinný od roku 2021. Neříkám, jestli od začátku nebo od poloviny. Paralelně s tím jdou totiž technické otázky soutěžení integrovaného datového rozhraní resortu, což je platforma, skrze kterou by měla být data sdílena. Musí to jít ruku v ruce: jedna věc je regulatorika a nastavení pravidel, druhá věc je technické řešení. Moje představa je tedy taková, že by systém měl být nastaven v průběhu roku 2021 s tím, že nepředpokládáme, že se systém hned spustí na sto procent – počítáme s přechodným obdobím. Aktuálně diskutujeme o tom, že by mohlo být kratší pro nemocnice a delší pro terén, praktické lékaře a podobně. To je hlavně otázka vedení elektronické zdravotnické dokumentace, kdy je finálním cílem, abychom měli bezpapírové zdravotnictví. Teď jsem byl v Dánsku, kde už nemají v nemocnicích ani ordinacích praktických lékařů žádné šanony. To nám nějaký čas bude trvat, ale nejzazší termín, kdy by všichni měli mít elektronickou dokumentaci, je za osm let. Zvažujeme přitom, že pro nemocnice by to bylo kolem tří let od účinnosti zákona.

Když jsme u věcí, které jsou trochu ve skluzu, jak to v současnosti vypadá s novelou ošetřující vstup inovací? Pan náměstek Vrubel její teze představoval už před létem, po půl roce se ale nic moc nepohnulo.
Je tam určitý skluz, který je dán hlavně tím, že novela je velmi komplexní – neřeší jen část inovací, ale zahrnuje asi čtyři další části. Je tam změna v úhradách zdravotnických prostředků na poukaz na základě toho, jak se shodla k tomu ustanovená komise. Další velká oblast je rozhodování revizních lékařů o nároku pacienta. Je tam takzvaná správní část, tedy nastavení pravidel pro rozhodování revizních lékařů a možnost odvolání. Pak jsou tam drobné úpravy v rámci dohodovacího řízení. Díky tomu, že je zákon otevřený, toho zkrátka chceme využít a přidat další oblasti, takže se to trochu zdrželo. Teď v prosinci by ale novela měla jít do meziresortního připomínkového řízení tak, abychom ho dokončili do konce ledna. Pak bude vypořádání, takže bych chtěl, aby podobně jako u zákona o elektronizaci šla úprava do března na vládu a první čtení jsme zvládli před létem.

- Takže teze se za tu dobu nezměnily?

Pokud jde o inovace, ne. Zákon jsme připravovali na základě kulatého stolu s odborníky, pacienty a pojišťovnami a zásadní změny tam nejsou.

S premiérem jsme na podobné vlně

- Ve zdravotnictví velká část zásadních změn vyžaduje delší čas než jedno časové období. Životnost politika bývá kratší. Když teď sedíte ve vládě s ostatními kolegy a vidíte, co dělají, bavilo by vás vést i jiný resort než zdravotnictví?

Asi ano, ale nejsem univerzální politik, který se vyjádří ke všemu a všemu rozumí. Na to si nehraju, vyjadřuji se ke věcem, kterým rozumím a mám k nim blízko. Asi si tedy nedokážu představit, že bych dělal například ministra zemědělství, to je mi hodně vzdálené, ale bavil by mě třeba ministr kultury nebo spravedlnosti. To jsou resorty, ke kterým mám blízko profesně i citově, takže si dokážu představit, jak se v tomto prostředí pohybuji.

- Kdyby byla možnost, chtěl byste zdravotnictví vést i další roky? Teď, po dvou letech, kdy vidíte, co řízení rezortu obnáší?

Je pravda, že některé věci jsou komplikovanější, než si člověk dřív myslel, i když jsem se zdravotnictví věnoval na ministerstvu financí. Zájmových skupin je velké množství a názorů na to, jak má zdravotnictví vypadat v různých oblastech, jako je třeba postgraduální vzdělávání, je také mnoho a často jsou zcela protichůdné. Není to tedy úplně jednoduché a přiznávám, že po dvou letech se člověk občas cítí trochu unaven různými půtkami a debatami s krizovým štábem. Někdy mě to frustruje a vysává, protože lidé, kteří mají takové postoje, neřeší systémové otázky. Já jsem člověk, který chce řešit i systém, takže mi to vybíjí baterky. Na druhou stranu se některé věci povedou, což mě zase dobije. Delší působení si tedy dokážu představit. Ve zdravotnictví je to tak, jak říkáte, tedy, že se věci nastartují a plody práce bude sklízet někdo další. Nejsou tu rychlá vítězství, systémové kroky jako reforma primární péče, reforma péče o duševní zdraví, elektronizace, vzdělávání či podpora lékařských fakult nabíhají v řádu let. Všechno jsme to udělali, ale efekt se projeví až později. Jestli tu budu já nebo někdo jiný, to nedokážu říct, ale byl bych rád, abych alespoň některé věci mohl dokončit. Jsem přesvědčen, že jdeme správnou cestou. V tomto směru by tedy pro mě byla možnost pokračovat zajímavá.

TO, ŽE DNES PREMIÉR PODPORUJE DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ A ZAČAL ROZUMĚT TOMU, JAK ZDRAVOTNICTVÍ FUNGUJE, NEBYLO DŘÍVE SAMOZŘEJMÉ

- Jak moc cítíte podporu premiéra? Nakolik ho zdravotnictví zajímá?

Myslím si, že ho velmi zajímá. Samozřejmě jako premiér řeší všechny resorty, takže je jasné, že ne všude má tak detailní znalosti. Na druhou stranu ve zdravotnictví jsme na podobné vlně, respektive akceptoval některé postuláty, což je pozitivní. V některých věcech má odlišný pohled, ale celkově se o zdravotnictví zajímá nadprůměrně oproti jiným resortům. Kdyby se udělala analýza mediálních výstupů, myslím, že by zdravotnictví bylo v popředí.

Mediálně, navenek, vám určitě podporu vyjadřuje…

- Obecně každý ministr zdravotnictví je závislý na podpoře premiéra, potažmo dobrém vztahu s ministrem financí.
Pan premiér vystupuje impulsivně. Neříkáte si někdy, když něco takto vystřelí do mediálního prostoru – ajaj, to zase budu muset dovysvětlit?

To je moje role. Nemůže znát všechno, ale mnoho věcí pochopil z hlediska principu. To, že dnes podporuje dohodovací řízení a začal rozumět tomu, jak zdravotnictví funguje, nebylo dříve samozřejmé.

NA SPOLUÚČASTI MUSÍ BÝT BAZÁLNÍ SHODA S VĚTŠINOU STRAN. V TOMTO OBDOBÍ TO NENÍ NA POŘADU DNE

- Jste ve vládě, kde jsou sociální demokraté a v zádech komunisté, kteří zásadně nepřipouštějí spoluúčast. Co vy osobně, myslíte si, že spoluúčast v českém zdravotnictví chybí? Cítíte se omezen koalicí? Máte pocit, že kdybyste měl volné ruce, mohl byste zdravotnictví posunout dál?

Této debatě se dříve či později stejně nevyhneme. Nějaké vícezdrojové financování bude muset nastat, ale respektuji aktuální stav. Nemyslím si, že řešením je nezbytně návrat regulačních poplatků a podobně, ale třeba rozšíření možnosti připojištění je něco, o čem je možné debatu vést. Jsme teď součástí platformy na Hospodářské komoře, kde se o tom diskutuje. Věřím, že debata nastane a že to vnímají i další strany, možná i někteří kolegové ze sociální demokracie. Na druhou stranu to není o jednom ministrovi, který může prosadit tak zásadní věc. Musí na ní být bazální shoda s většinou stran. V tomto období to není na pořadu dne.

- Jak přistupujte k poslancům zdravotního výboru, kteří jsou skoro všichni lékaři? Každý doktor si myslí, že zná zdravotnictví nejlépe, vy ale nejste vzděláním zdravotník. Cítíte to jako handicap?

Výhoda byla, že jsem se zdravotnictví věnoval už předtím a některé kolegy jsem znal. Nebyl jsem tedy člověk, který se objevil zčistajasna a věci se učil. Přímo to od kolegů necítím, možná si to někdy myslí a já to nevím. Někdy ale dostávám zprávy, co o tom můžu vědět, když jsem nikdy nepracoval v nemocnici a nevím, jak to tam funguje. Stále ale opakuji, že rolí ministra zdravotnictví není léčit pacienty a říkat, jaké mají být medicínské postupy, ale nastavovat legislativu a systémové otázky financování. V tomto směru si nemyslím, že je znalost medicíny základní premisa. Na druhou stranu se tady na ministerstvu podařilo vytvořit zajímavé podpůrné orgány, jako je obnovená rada poskytovatelů, což přispívá k důvěře. Sedíme u jednoho stolu a věci diskutujeme, z čehož pak rezultuje dohodovací řízení. Můj poradní orgán je také vědecká rada, kde jsou špičky v oborech, kteří mi pomáhají a mohu se opírat o jejich stanoviska. Mám tedy na koho se obrátit. Co se týče poslanců, mohou být názory odlišné, poukazují na svou praxi a někdy to nekoresponduje s pohledem ministerstva, ale to k tomu patří.

Zákon o komorách chceme novelizovat

Podíváme-li se na zájmové skupiny v českém zdravotnictví, rozčíslo se to podobně, jako už několikrát v minulosti. Je tu část poskytovatelů, kteří kvitují to, že funguje dohodovací řízení a rozjezd různých reforem. Ti vás podporují bez ohledu na to, jaké je jejich politické přesvědčení. Pak jsou tu odboráři a lékařská komora. Spory s odboráři jsou přirozené, ale co se pokazilo s lékařskou komorou? Na začátku jste s nimi komunikoval, byl jste na jejich sjezdech, dokonce jste zpíval na jejich plese… Zdálo se, že komunikace možná je. Teď už jste ale na sjezdu nebyl a komora proti vám brojí. Když si otevřu

-Tempus Medicorum, jste největší zločinec – i když to zase není nic, co bychom si nepřečetli v minulosti o jiných ministrech. Kde se to zlomilo?

Odbory dělají svou práci, že se na řadě věcí neshodneme, je asi přirozené. Česká lékařská komora, byť to nechce slyšet, tenduje k odborářskému pohledu více než k pohledu profesní komory, která by měla hájit především etiku ve zdravotnictví a medicíně, dohlížet na kvalitu lékařského stavu. Také proto je součástí krizového štábu, což u lékařské komory asi není zcela běžné. Možná je u mě ten rozdíl, a jeden představitel odborů mi to i řekl, že se mnou nehnou a nemůžou mnou manévrovat, kam chtějí. Svoje názory principiálně držím, ne že mě skřípnou u zdi a povolím. Došli jsme sice ke kompromisu, ale nebylo to tak, jak asi byli zvyklí. Zřejmě jim předchozí ministři šli více na ruku. U České lékařské komory mě to mrzí, měla by to být profesní organizace na podobné úrovni jako Česká lékařská společnost, která bude hájit zájmy lékařů i na jiné úrovni, než že největší problém je nedostatek peněz.

Měli by být více konstruktivní a navrhovat systémová řešení, o nichž bychom se mohli bavit. To tam nevidím, je tam jen stále stejná rétorika, že zdravotnictví kolabuje a je katastrofálně podfinancované. Rétorika postavená na vyvolávání konfliktu a negaci všeho, co ministerstvo udělá. Na sjezdu komory jsem byl minulý rok a bylo to dost ostré – nebylo to ani věcné, ale čistě emocionální. Komora by mohla uznat, že se něco podařilo. Je spousta problémů, které je potřeba řešit, ale některé věci se udělaly. Když pak slyším, že třeba navýšení kapacit lékařských fakult nic neznamená a je to jen marketing, štve mě to. Vedení komory je trochu zacyklené, asi i proto, že je tam tak dlouho, což u žádné funkce není nejlepší z hlediska nového pohledu na věc.

PŘÁL BYCH SI, ABY KOMORY BYLY VÍCE LEGITIMNÍ, A KDYŽ UŽ MAJÍ POVINNÉ ČLENSTVÍ, ABY SE ZAPOJOVALO VÍCE ČLENŮ DO ROZHODOVÁNÍ

- Uvažujete o změně komorového zákona, který by například omezil funkční období?

Uvažujeme o novelizaci, která částečně vychází z věcí, které musíme udělat například u lékárníků. Byla tam nějaká soudní rozhodnutí, která musíme aplikovat v rámci zákona, a stomatologové také mají nějaké požadavky. Pravdou je, že mezi komorami, byť mají jeden zákon, jsou rozdíly z hlediska organizace fungování. Je to možná i tím, že lékárníci a stomatologové jsou homogenní skupina, byť jsou z různých oblastí. U České lékařské komory to tak úplně není, což vidíme i dnes – praktičtí lékaři, ambulantní specialisté či nemocniční lékaři mají různé zájmy a je to komplikovanější. Přál bych si, aby komory byly více legitimní, a když už mají povinné členství, aby se zapojovalo více členů do rozhodování. Zvažujeme, jakým způsobem by to bylo možné, aby se nezapojovalo pouze zhruba deset procent osob. To se podařilo České lékárnické komoře a hned to vedlo ke změně představenstva, je pestřejší a je tam více názorů.

- Na povinné členství nechcete sáhnout?

Nemyslím si, že je to teď to hlavní téma. Ne že bychom to apriori nechtěli řešit, ale spíše by tam měly být nějaké nástroje, aby mohlo více lidí volit a třeba i aby nebylo možné prodlužovat si volební období na doživotí.

Sestry: model 4+1 se zatím nemění

- Jak se díváte na vznik komory sester, případně nelékařských pracovníků?

Dokonce už je i legislativní návrh, nakonec asi bude poslanecký. Diskutujeme o něm s profesorkou Adámkovou, která by se toho chtěla ujmout. Nejsme proti, může to být zajímavé, ale nechceme, aby bylo povinné členství. Dohodli jsme se, a souhlasí s tím i Česká asociace sester, že by se mělo vyjít z registračního principu. Měla by to být profesní komora, která se bude věnovat vzdělávání a kultivaci. Nejsem ale úplně příznivcem vzniku komory nelékařských zdravotnických pracovníků, protože jsou velmi heterogenní skupinou – profesí je zhruba padesát nebo šedesát, takže si nedovedu představit, jak by se dohodovali, kdo bude ve vedení. Spíše jsem tedy příznivcem vzniku komory sester, protože bude jednodušší.

- Před rokem se uvažovalo o výsluhách či příspěvcích pro sestry na bydlení. Vypadá něco z toho, že by se mohlo realizovat?

Máme k tomu pracovní skupinu a udělali jsme některé pozitivní věci, byť nejsou všechny finanční. Vytvořili jsme metodiku pro psychosociální intervenci, což je docela důležité. Některé nemocnice už něco podobného mají, takový tým funguje třeba na Vinohradech. Teď chystáme změnu fondů kulturně sociálních potřeb, abychom z něj mohli hradit více věcí pro zdravotníky, například dopravu do zaměstnání a další benefity. Prosadili jsme tedy, aby ministerstvo financí, které má vyhlášku v gesci, ji otevřelo. Dokončujeme také kampaň Studuj zdrávku, kterou chceme akcelerovat před podáváním přihlášek. Ve spolupráci s našimi přímo řízenými nemocnicemi chystáme rovněž stipendijní programy pro studenty zdravotnických oborů. Pokud jde o větší otázky typu výsluh, moc jsme se neposunuli. Jednali jsme s ministerstvem financí a ještě jsme nenašli společnou řeč.

- Jste spokojen s fungováním modelu 4+1?

V praxi 4+2. Moc sester v modelu není, poslední číslo, které jsem měl, bylo kolem 250. Nechceme to ale teď měnit, část sester model využívá a trendem je, že se nemocnice snaží motivovat praktické sestry, aby v kombinované formě dostudovaly na všeobecnou sestru. Vidíme přitom, že počet praktických sester se v nemocnicích poměrně výrazně zvyšuje a důležité je, aby se kvalifikovaly. Nemocnice jim studium i hradí, v kombinované formě u toho mohou pracovat. Nemyslím si tedy, že je prostor na zásadní změnu.

Nemocnice si změnami ředitelů polepšily

- Pojďme se podívat na management a ekonomiku nemocnic. Jak vnímáte dosavadní postup CZ-DRG? Na jednu stranu je udělaný obrovský kus práce, ale na druhou stranu se stále se očekávání míjí s tím, co DRG skutečně může poskytnout. Všichni váhají, co bude dál při překlopení na úhrady. Neznepokojuje vás, že řadu let nemocnice jedou na paušály a obtížně se do hodnocení dostávají nové postupy, někteří to označují dokonce za zahnívání?

Paušály jsou tu od 90. let, takže to skutečně je zahnívání. Pokusů o kultivaci byla celá řada, z různých důvodů, ať už politických, nebo finančních, se ale nepodařily. I kritici současného projektu však musí uznat, že jsme nikdy nedošli tak daleko jako nyní. Byl na tom odveden velký kus práce a dnes už se i reálně posouváme. Už jen to, že máme nový klasifikační systém vycházející z reality, povede ke zlepšení. CZ-DRG už je ve verzi 2.0 vyhlášeno Českým statistickým úřadem. V tomto roce některé vybrané nemocnice vykazovaly nové markery a nyní bude CZ-DRG vykazováno plošně. Plán je takový, že staré DRG bude vypnuto na konci příštího roku a od roku 2021 by se jelo jen v CZ-DRG. Teď bude vycházet třetí verze.

- Ta bude použita pro dohodovací řízení pro rok 2021?

Určitě. Velký krok je také to, že jsme DRG posunuli z akademické sféry na ÚZIS do skutečné reálné diskuze se stakeholdery, kterých se to týká. Trochu jsem tomu zazlíval, že se někde DRG tvoří, ale nejsou u toho zdravotní pojišťovny, které péči platí, a také všichni poskytovatelé lůžkové péče. Proto jsme vytvořili řídící radu projektu, kde jsou u stolu všechny asociace nemocnic a pojišťovny. To projekt posunulo hodně dopředu, odkrylo karty a zlepšilo atmosféru. Řídící rada rozhodla, že příští rok spustí v rámci úhrad pilot dvou oblastí, které jsou sice minoritní, ale zajímavé. Jde o onkogynekologii a pneumoonkochirurgii, kde jsou náklady poměrně homogenní v rámci všech poskytovatelů. Všichni se shodli, že zde je možné DRG vyzkoušet. V roce 2021 na to může navázat další oblast, ale nemůžeme si myslet, že ke změně dojde z roku na rok. Pozitivní je, že už nejsme v akademické debatě, ale CZ-DRG se začíná implementovat do vykazování a v pilotech i do úhrad, bude se nabalovat jako sněhová koule.

- Ale přechod od homogenních skupin do všudypřítomné heterogenity bude dost obtížný?

Určitě. Nemocnice si to z hlediska nákladů zanalyzovaly a my dnes víme, že se liší i v rámci stejné péče. Náklady na iktus v iktovém a komplexním cerebrovaskulárním centru nejvyššího typu jsou jiné, proto se nyní zvažuje možnost rozdělení nemocnic. Věřím, že se postupně bude klasifikace doplňovat, a byť to bude trvat třeba dalších pět let, než stoprocentně naběhne do úhrad.

- Jak byste si zhodnotil své personální změny ve vedení nemocnic? O Vás se ví, že ostentativně nezasahujete do výběrových řízení a spoléháte na výběrové komise. Jste spokojen s tím, jací manažeři přišli do vedení nemocnic za vašeho působení?

Všichni byli překvapeni, že jsem zvolil jiný přístup. V minulosti se někdy pořádala výběrová řízení jen na oko.

JE PRAVDA, ŽE NĚKTERÉ NEMOCNICE MAJÍ PROBLÉMY, KUMULOVANÉ I HISTORICKY, A NEDÁ SE TO ZA ROK ZMĚNIT. JSEM ALE SE ZMĚNAMI NA POSTECH ŘEDITELŮ DOCELA SPOKOJEN

Nicméně podpis je tam pak váš – je to vaše rozhodnutí. Není tedy lepší, aby si ministr výběr ředitelů více ohlídal?
Také ne ve všech případech jsem se doporučením komise řídil. Nedávno byl případ, kde jsem řekl, že jen přes mou mrtvolu, a zrušil jsem výběrové řízení (jednalo se o křeslo ředitele Nemocnice u sv. Anny v Brně, kde výběrová komise navrhla Michala Pohanku – pozn. redakce). Není to tedy tak, že bych slepě podepsal, co komise doporučí. Pokud doporučí někoho, kdo z mého pohledu splňuje určité parametry a schopnosti, nemám s tím problém. Samozřejmě neříkám, že jsou výběrová řízení úplně ideální – pro člověka je tam omezený prostor, je předložena písemná koncepce a v důsledku se člověk projeví až v praxi. Až na pár výjimek si ale myslím, že výměny dopadly dobře a řada nemocnic si tím polepšila. Když se bavím s primáři a přednosty klinik, musím říci, že skoro ve všech případech je feedback pozitivní – že člověk, který tam přišel, změnil atmosféru v nemocnici. Je pravda, že některé nemocnice mají problémy, některé kumulované i historicky, a nedá se to za rok změnit. Jsem ale se změnami docela spokojen.

- I s celkovým hospodářským vývojem přímo řízených nemocnic?

Část si historicky nese dluh a situace je tam komplikovanější, jako je Bulovka, takže to řešíme intenzivněji a hledáme cesty, jak je zbavit dluhů. To je zhruba třetina, dvě třetiny jsou ale v zisku, některé z nich ve větším než loni. Zmínil bych třeba Homolku, která pod novým vedením vzkvétá a výsledky jsou vynikající.

Ministr Vojtěch: „Dvě třetiny přímo řízených nemocnic jsou v zisku, některé z nich ve větším než loni..“

- Měl byste na pochvalu i někoho mimopražského?

Tam k tolika změnám nedošlo právě z důvodu, že fungují dobře, jako je Olomouc, Hradec Králové či Plzeň. Není důvod dělat radikální změny tam, kde nemocnice, v nichž jsme provedli kontrolu, nevykazovaly problémy z hlediska dodržování zákonů a soutěžení. Ani z hlediska finálního hospodaření nemocnice problém nemají. Je to hodně i o parametrických nastaveních z minulosti, které se v pozitivním i negativním smyslu táhnou mnoho let. Ředitelé také někdy spoléhají na CZ-DRG, což některým může pomoci. Celkově ale situace není špatná. Problém jsou investice, tam musíme zabrat. Jde o společný cíl s panem premiérem, kdy teď bude představovat národní investiční plán, v němž zdravotnictví má svou kapitolu. Podařilo se nám dotáhnout IKEM, ale máme tam řadu dalších, jako je právě Plzeň, Olomouc či Hradec Králové. Často se nemocnice snaží koncentrovat péči, což je trend, který je správný, vytvářet urgentní příjmy a podobně. To jsou velké investice, o kterých musíme jednat s ministerstvem financí. Věřím ale tomu, že ze strategických investic by se ještě dvě, tři do konce mého mandátu začnou realizovat.

Šest stovek pacientů se přesunulo z psychiatrických nemocnic

- Byla zřízena Národní rada pro duševní zdraví. Jaká jsou pro vás prioritní témata, která by měla řešit?

První zasedání bude 16. prosince. Rada má naplňovat národní akční plán pro duševní zdraví. Posunuli jsme se v reformě psychiatrie, která běží – vznikají centra duševního zdraví, nyní jsme otevřeli další v Jižních Čechách, a podle posledních čísel už bylo přesunuto z nemocnic do komunitní péče 600 pacientů.

Léčba duševně nemocných, kterou se samozřejmě rada bude zabývat, je ale jen jedna část. Národní akční plán, který je nyní v připomínkách, řeší péči o duševní zdraví obecně i z hlediska prevence. Proto je v radě i ministerstvo školství – chceme se zaměřit na prevenci, dostupnost služeb pro studenty a detekci chorob ve včasném stadiu na školách, i těch vysokých. Víme totiž, že máme problém s počtem sebevražd u mladistvých. Bude tam i oblast justice, ochranného léčení, řešíme také otázku práce se zaměstnanci. Dnes už za námi aktivně chodí velcí zaměstnavatelé a chtějí s námi spolupracovat na prevenci syndromu vyhoření. Téma duševního zdraví, které ještě před pěti, deseti lety bylo spíše tabu a psychiatrie byla Popelkou, se tedy posunulo velmi dopředu. Rada vlády to má potvrdit.

Jaké jsou první zkušenosti s fungováním center duševního zdraví? Už jich je zřízeno 17 a další vybíráte.

Zkušenost je dobrá. Je tam spousta problémů, jako u všeho, co je nové. Ve zdravotní části bylo odpracováno hodně a je připraveno i financování ze strany zdravotních pojišťoven, což je důležité – někteří lidé zpochybňovali udržitelnost projektu z hlediska financování, až doběhnou evropské finance. To je teď největší výzva, aby centra fungovala i po pilotní fázi. Teď bude dobíhat prvních pět center a jsme s pojišťovnami dohodnuti, že je budou hradit, jsou pro to připraveny výkony. Větší problém je oblast sociální, ale v poslední době se situace zlepšila. MPSV je ochotno centra podpořit a pro příští rok na ně vyčlenilo prostředky. Musíme ale jednat i o dalších letech. Je to otázka zdravotně sociálního pomezí, které u nás funguje ne zcela ve všech oblastech. Tady si to můžeme vyzkoušet. Beru to jako velkou výzvu.

CÍLEM JE, ABYCHOM PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICE MĚLY ÚSPORNĚJŠÍ, ALE NA DRUHOU STRANU KVALITNĚJŠÍ. NEBUDE TEDY OSM PACIENTŮ NA POKOJI, ALE TŘEBA JENOM DVA

- Jak postupuje transformace léčeben?

Pracujeme s nimi, každá nemocnice má vypracovaný svůj transformační plán a dochází ke snižování počtu lůžek. Vyjednali jsme s ministerstvem financí pro nemocnice i nějaké peníze navíc, protože se potřebují humanizovat a zlepšovat prostředí. Cílem je, abychom psychiatrické nemocnice měly úspornější, ale na druhou stranu kvalitnější. Nebude tedy osm pacientů na pokoji, ale třeba jenom dva, a bude to vypadat jinak i z hlediska zázemí. Z rozpočtu jsme na to dostali sto milionů navíc. To tedy také běží, i když ne všude zcela ideálně. Ještě před rokem, dvěma byla situace složitější, ne všichni ředitelé byli kooperativní, ale dnes se se nemocnice pomalu, ale jistě transformují.

- Dostali jsme se ke zdravotně sociálnímu pomezí, které se týká nejen psychiatrie. Podařilo se vám nějak pokročit spolu s ministryní práce a sociálních věcí například na téma seniorů a péče o ně?

Je to celá řada oblastí, vedle psychiatrie jsou tam dvě zásadní. Jedna se týká domovů pro děti do tří let, bývalých kojeneckých ústavů, kde jsme se shodli, že by měla proběhnout transformace. Byly provedeny analýzy umístěných dětí a my chceme, aby tam nebyly děti se sociálními indikacemi. Druhá oblast je dlouhodobá péče, což je zásadní i z hlediska demografického vývoje – pacientů bude přibývat. Tam také proběhla základní shoda v tom smyslu, že oba naše resorty provedou novely příslušných zákonů, my zákon o zdravotních službách. Tam chceme měnit celou řadu oblastí, jednou by ale měla být dlouhodobá zdravotně sociální péče. MPSV bude upravovat zákon o sociálních službách.

Cílem je vydefinovat dlouhodobou zdravotně sociální péči, jak má vypadat a na jaká lůžka se bude vztahovat. Poskytovatelé by měli mít registraci jak podle zákona o sociálních službách, tak o zdravotních službách, aby byly nastaveny i personální standardy. Pokud poskytují zdravotní péči, jsou za to placeni z veřejného zdravotního pojištění a dnes nejsou registrováni dle zákona o zdravotních službách, není to systémově správně. To by se mělo změnit, zároveň ale chceme upravit platby, opustit vykazování výkonů v odbornosti 913 a přesunout se do úhrady paušální částkou podobně jako u LDN za lůžkoden či ošetřovací den. I pro pojišťovny je to dobré řešení, protože budou moci plánovat. V odbornosti 913 jsou dnes různé komplikace vykazování a sledování, zda někdo nevykázal něco neoprávněně, takže jsou s tím spojeny problémy z hlediska kontroly. To není ideální ani pro poskytovatele. Zároveň by tu měl být příspěvek na péči ze sociálního budgetu a platba za hotelové služby ze strany klienta. Na tom jsme se s paní ministryní bazálně shodli a oba resorty teď pracují na příslušných změnách

- Adam Vojtěch v polovině trati. Spousta změn, které chystá, se projeví až v dalším volebním období. Bude u toho?

Od zákona o léčitelství se čekalo příliš moc
Na závěr bychom se ještě zeptali na zákon o léčitelích. Vy jste změnil taktiku, rozhodl jste se, že nakonec nevznikne samostatný zákon a léčitelé budou registrovaní jako volná živnost, na což reagovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, kterému se to moc nelíbí. Kdysi už léčitelé byli živnostníky a nebylo to vůbec k ničemu.
Nejde ale o jediné opatření, chystáme i další. Problém byl, že jsme chtěli zákon o léčitelských službách, ale sešlo se k němu tolik připomínek, které byly tak diametrálně odlišné, že jsme nakonec od záměru upustili a rozhodli se jít jinou cestou v tom duchu, že je lepší něco udělat a pak na to navázat. Šli jsme tedy cestou živnosti, ale stále chceme mít základní podmínky vedení dokumentace, abychom měli stopu, co léčitel dělal.

Tím pádem se ale dostanou do zákona o zdravotních službách, to je trochu divné.

Ale bude tam jasně napsáno, že léčitelství není zdravotní služba. Vím, že to vzbuzuje debaty, ale alespoň nějaký krok se v tomto směru udělá. Na druhou stranu vnímám diskuzi, že se od zákona o léčitelství čekalo více, než mohl reálně přinést. My jsme nikdy neřekli, že můžeme služby regulovat a že na ministerstvu bude někdo, kdo bude říkat: toto je správná služba a toto je špatná služba. To není možné, protože variant je obrovské množství. Řekli jsme, že chceme nastavit procesní pravidla a podmínky, abychom věděli, kdo službu poskytuje. Dnes nevíme, kde je služba poskytována a za jakých podmínek. Uvidíme, co se s tím v legislativním procesu stane. Tomáš Cikrt, Michaela Koubová, ceskajustice.cz

V ARMÁDĚ MĚMECKA NEONACISTÉ, PŘÍZNIVCI HITLERA

V německé armádě propukl další neonacistický skandál, tentokrát v řadách elitních vojenských jednotek. Bundeswehr suspenduje jejich člena s prokazatelnými vazbami na pravicové extremisty. Úřady se zabývají také dalšími příslušníky speciálního komanda, kteří se zdravili nacistickým zdvižením pravice Sláva Hitlerovi.

Odhalení předcházelo měsíc trvající vyšetřování vojenské kontrarozvědky (MAD), která se na jednoho z vojáků zaměřila na základě anonymního udání. Člen velení speciálních sil, jenž odsloužil několik turnusů v Afghánistánu, je podle závěrů vyšetřovatelů přímo napojený na pravicové extremisty.

MAD proto doporučila jeho konec v armádě. Řady Bundeswehru by měl muž opustit tento týden. Vyšetřovatelé se zabývají také dvěma dalšími příslušníky zvláštních sil, kteří čelí obvinění z používání nacistického pozdravu Sláva Hitlerovi. Jednoho z nich už suspendovala, druhého dál prověřuje.

Používání gesta zvednuté pravice a dalších nacistických symbolů je v Německu trestné. Všichni podezřelí muži sloužili podle stanice Deutsche Welle u speciálních jednotek KSK, které německá armáda nasazuje v zahraničí v boji proti terorismu. Komanda se specializují na záchranu unesených a rukojmí. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová uvedla, že armáda bere případy pravicového extremismu velmi vážně a všechny provinilce bez zaváhání přísně potrestá.

V Německu sílí krajně pravicové občanské hlídky, lidé se jich bojí

„Kdokoli v německé armádě, kdo se projevuje jako radikál, tam nemá co dělat,“ prohlásila s tím, že velitelství armádních zvláštních sil má velkou zodpovědnost za boj proti tendencím k radikalismu.

Počet vojáků Bundeswehru, kteří čelí obvinění z krajně pravicového extremismu, v posledních měsících narůstá. Šéf MAD Christof Gramm uvedl, že jeho úřad momentálně vyšetřuje dvacet příslušníků KSK podezřelých z napojení na neonacistické kruhy. Německá armáda se musela minulý týden omluvit poté, co na Instagramu sdílela snímek nacistické uniformy doplněné o slovo retro. V popisku navíc použila hashtag „módní“. Chtěla sice jen upoutat na kostým z filmu Valkýra vystavený v Drážďanech, ale za špatné vysvětlení sklidila palbu kritiky.

KDO PODEPSAL ZPRÁVU EU O BABIŠOVI? BYLA TO LEYENOVÁ? JE ROZHODUJÍCÍ

Audit ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše je konečný. Podle mluvčího Evropské komise musí Česko do dvou měsíců sdělit, jak se vypořádá s doporučeními obsaženými ve zprávě. Podle Babiše však komise nemá pověření k výkladu českých zákonů. I když tvrdí, že její audit je konečný, z českého pohledu konečný není, řekl.

„Považuji za neuvěřitelné, že se Evropská komise vyjadřuje k zákonu, který byl speciálně napsán proti Babišovi,“ reagoval Babiš. „Z pohledu komise je to asi konečný audit, ale z pohledu České republiky to určitě neznamená, že to bude akceptovat,“ vysvětlil premiér rozpor mezi tím, proč byly závěry české strany jiné něž závěry Evropské komise.
„Proč si myslíte, že Evropská komise má patent na rozum,“ uvedl premiér. Řekl, že pro něj Evropská komise není dostatečnou autoritou, protože by podle jeho mínění neměla vykládat české právo.

Premiér již v pondělí ráno prohlásil, že auditní zpráva Evropské komise, zabývající se dotacemi pro firmy kolem Agrofertu, není konečnou verzí dokumentu. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové má Česko dva měsíce na reakci.

Mluvčí EK však novinářům sdělil, že zpráva je definitivní. Brusel podle něho musí doručit českým úřadům překlad anglického originálu zprávy.„Od chvíle, kdy obdrží českou verzi, mají dva měsíce, aby nám vysvětlily, jak se hodlají zařídit podle těchto doporučení,“ řekl mluvčí Eric Mamer. České úřady tedy podle EK nemohou zprávu rozporovat, jak tvrdí Babiš, ale pouze reagovat na jednotlivá její doporučení.

Obsah dokumentu nebyl zveřejněn a oficiálně nejsou známy ani jeho výsledky. V jarní předběžné zprávě, která unikla do médií, EK konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože má stále vliv na podnik Agrofert, přestože ho vložil do svěřenských fondů. Babiš to odmítá a tvrdí, že zákon neporušil. Podle informací týdeníku Respekt konečná zpráva premiérův střet zájmů potvrzuje.

Už jde jen o to, kolik Babiš bude muset vrátit

O střetu zájmů Andreje Babiše už Evropská komise rozhodla, auditní zpráva se měnit nebude, uvedla Transparency International (TI). Podle ředitele TI Davida Ondráčky začne dohodovací období o tom, kolik peněz má Česko vrátit. Babiš by měl podle organizace, která podnět týkající se premiérova střetu zájmů Bruselu podala, okamžitě odstoupit. „Není možné, aby dotační podvodník zůstával v čele vlády,“ uvedl Ondráčka.

„Dva měsíce má Česko na to, aby implementovalo nějaká opatření,“ uvedl analytik TI Milan Eibl k tvrzení ministerstva pro místní rozvoj, že Česko má dva měsíce na vyjádření ke zprávě. Podle Ondráčky by se mohlo v extrémním případě stát, že budou zastaveny veškeré dotace směřující do Česka. Dostálová podle Ondráčky lže v Babišův prospěch.

„Nemáme k dispozici celé znění auditu, takže se aktivně snažíme komunikovat s Evropskou komisí. Vyzýváme i české zástupce, aby zprávu zveřejnili nebo dali k dispozici alespoň její výsledky, abychom věděli, jaký je rozsah zjištění a jestli se vůbec nějak liší od původního návrhu,“ uvedl Eibl pro iDNES.cz a dodal, že z mediálních pokrytí již vyplývá, že Babiš ve střetu zájmů je a některé dotace se tedy budou vracet.

TI jakožto apolitická organizace nespolupracuje s žádnou parlamentní stranou. Piráti se tak podle Eibla zaměřují na jinou linku než TI, ačkoli se můžou podobat ve svých výstupech. „Piráti na základě našich zjištění sami ještě posílali několik dopisů Evropské komisi,“ dodal.

Bude ještě jeden audit

Ukončený audit se týká dotací ze strukturálních fondů EU. Evropská komise pracuje ještě na druhém auditu, který se týká přímých zemědělských dotací. Jeho finální verzi by do Prahy měla zaslat nejpozději v únoru.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová z ANO trvá na vyjádření svého úřadu, že řízení k auditu o Babišově střetu zájmů nekončí. Podle ní ministerstvo čeká na překlad zprávy, pak začne 60denní lhůta na vyjádření. „Evropská komise opět Českou republiku požádala o důvěrné zacházení,“ uvedla ministryně, která doplní podrobnosti k případu v úterý na tiskové konferenci.

„Bakalův Respekt neříká pravdu, protože to samozřejmě není definitivní zpráva a já teda nevím, co potvrdil, ale v každém případě není pravda, co zveřejnila Česká televize a Bakalův Respekt, že je to konečná podoba auditní zprávy,“ řekl Babiš v pondělí Rádiu Impuls.

Bartoš chce vymoci zveřejnění Babišova auditu, údajně potvrzuje střet zájmů

Předseda Pirátů Ivan Bartoš chce, aby se kvůli auditu sešli šéfové sněmovních stran bez ANO, ale včetně koaliční ČSSD. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček se ale na jednání nechystá. Čeká na obsah auditní zprávy a návrh dalšího postupu od MMR. Audit by podle Bartoše měl být zveřejněn a projednat by ho měl kontrolní výbor Sněmovny.
Účast na schůzi potvrdil předseda ODS Petr Fiala i STAN Vít Rakušan. Šéf KSČM Vojtěch Filip, jehož strana drží koaliční vládu nepřímo u moci, připustil možnost jednání grémia Sněmovny. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na Twitteru uvedla, že v jasném střetu zájmů je i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

KREJČÍŘOVA VILA ZNOVU NA PRODEJ

Černošická vila uprchlého odsouzeného podnikatele Radovana Krejčíře se v lednu vrátí do dražby. Její vyvolávací cena tentokrát bude nižší, 28 milionů korun. Pokles způsobil srpnový požár, při kterém podle odhadů vznikla škoda za 20 milionů. Vilu, která je v exekuci, se už několikrát nepodařilo vydražit. O další dražbě informoval server E15.cz. Poslední pokus s vyvolávací cenou 48,6 milionu korun se uskutečnil loni v říjnu. Letos v srpnu pak nemovitost poškodil rozsáhlý požár.

Krejčířovu vilu v Černošicích zřejmě někdo zapálil, škoda jde do milionů

„Po provedení prohlídky vilového komplexu po požáru je nutné konstatovat, že komplex nelze bez provedení rozsáhlé rekonstrukce užívat,“ píše se podle serveru v novém znaleckém posudku ostravské společnosti Kvita, Pawlita & Partneři. Znalci míní, že je po požáru potřeba rychle opravit střechu, jinak bude do domu dále zatékat a v zimě se bude rychle zhoršovat jeho stav.

Dražba odstartuje 9. ledna. Odhadní cena nemovitosti je nyní 42 milionů korun. Analytici byli ale už dříve k možnosti prodeje spíše skeptičtí. Srpnový požár navíc zhoršil stav vily, na které se podepsal i dlouholetý vandalismus.
„K tomu je samozřejmě potřeba připočítat silně negativní povědomí o nemovitosti. Hlavní hodnotu zde má pozemek, který je umístěn na dobrém místě s pěkným výhledem,“ řekl serveru ředitel realitní kanceláře Re/Max Alfa Jan Zachystal.

Policistům Krejčíř utekl 18. června 2005 při domovní prohlídce vily, poté žil na Seychelských ostrovech. Od dubna 2007 žije v JAR, kam přicestoval ze Seychel pod falešnou identitou. Od roku 2013 je v tamním vězení.

V České republice byl pravomocně odsouzen za podvody s akciemi Tepláren Otrokovice, vytunelování firmy Technology Leasing a daňový únik firmy M5 k souhrnnému trestu 10,5 roku vězení. V případu tunelování firmy Čepro ho český soud poslal za mříže na 15 let, mimo jiné za přípravu vraždy celníka. Do tohoto trestu se započítává i jeho dřívější odsouzení.

POŠTOVNU NA SNĚŽCE KUPUJE PODNIKATEL Z JIZERSKÝCH HOR

Nového majitele bude mít Česká poštovna Anežka, nejvýše položená stavba v zemi, která je dominantou Sněžky. Současný vlastník Milan Blaha z Moravské Třebové jeden z nejznámějších objektů na hřebenech Krkonoš prodává podnikatelům z Bedřichova v Jizerských horách. Obchod by měl být hotový v lednu.

Prodej oznámili provozovatelé na facebookové stránce poštovny. Objektu se zbavují po osmi letech.„Práce na horách je krásná i náročná zároveň. Krkonoše se na osm let staly naším domovem. Chceme se ale vrátit zpět do nížin a Asie a věnovat se opět více svým životům a rodinám. Děkujeme za vaši podporu a spolupráci,“ napsali na Facebooku. Novým vlastníkem má být firma Poštovna Sněžka, kterou na konci října založila společnost Kisses, za níž stojí podnikatelé Tomáš Fotul, Ondřej Lutovský a Pavel Novotný z Bedřichova v Jizerských horách. Předání se plánuje na první polovinu ledna.

„Kupní smlouva zatím podepsaná nebyla, je to ve fázi smlouvy o smlouvě budoucí, přípravy podkladů. Řeší to právníci,“ řekl provozovatel poštovny Milan Blaha, podle něhož prodejem nedojde ke snížení úrovně poskytovaných služeb. Poštovna turistům nabízí občerstvení, suvenýry nebo možnost poslat pohled. Blaha bude i nadále dodávat na poštovnu suvenýry. Jeho syn Dalibor by měl pod novými majiteli ještě nějaký čas v poštovně manažersky působit.

Milan Blaha vlastní poštovnu od roku 2011, kdy ji koupil od původní majitelky Jaroslavy Skrbkové, bývalé poštmistrové z Velké Úpy. Ta s manželem získala v roce 1995 starou poštovnu a v roce 2007 byla investorkou nové stavby od architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Poštovnu poté nabízela k prodeji za 25 milionů korun, konečnou cenu však ani jedna ze stran nezveřejnila. Blaha si tehdy vzal na nákup objektu úvěr. Ani současná prodejní cena není známá. Původní 150 let stará poštovna se přestěhovala na středočeský Monínec.

OBRAZ GOTTA MONA LISA SE V AUKCI VYDRAŽIL ZA 1.7 MILIONU

Obraz, který v roce 2001 namaloval nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott, se na pražském Žofíně vydražil za 1,7 milionu korun, s aukční přirážkou za více než dva miliony. Obraz je variací na slavnou Monu Lisu Leonarda Da Vinci. Vyvolávací cena byla 350 tisíc korun. Gottův obraz byl vydražen aukční síní KODL v půl druhé odpoledne. Jeho dílo, na kterém hlavní aktérka se záhadným úsměvem pozoruje prostřední nočního baru plného kouře, alkoholu a tajného švitoření, bylo osmdesátou položkou v aukčním katalogu.

Odhadní cena oleje na plátně se pohybovala mezi 400 a 700 tisící korunami. Rychlost příhozů však připomínala přestřelku a obraz se nakonec prodal za téměř pětinásobek vyvolávací ceny. Podle expertů je výskyt Gottových děl na trhu s uměním velmi raritní, protože je rád daroval přátelům. „Sběratelskou atraktivitu díla jistě dále umocní fakt, že bylo použito na titulní straně knihy Karel Gott; Obrazy aneb proč je pro mě důležité malovat, z roku 2002,“ píše se v aukčním katalogu.

Dále je v něm dílo označeno za doklad toho, že „Gott nebyl jen výborným hudebníkem, ale že byl obdařen i značným výtvarným talentem, díky němuž se mu malba stala celoživotní vášní.“V aukci se dohromady dražilo 250 děl v celkové hodnotě více než 158 milionů korun. Nejdražším dílem v aukci byl Ráj černochů od malířky Toyen s vyvolávací cenou 18 milionů korun. Kupec nakonec obraz vydražil za 31,7 milionu korun včetně aukční přirážky. Je to druhé nejdražší dílo této umělkyně.

Nového majitele v neděli na pražském Žofíně našlo i další dílo Toyen. Za plátno Portrét Andrého Bretona, které vzniklo na počátku 50. let minulého století, zaplatil kupec 8,52 milionu korun. Mezi nejdražší prodaná díla patřil také například obraz Burlak na Volze od Ilji Jefimoviče Repina, který se prodal i s přirážkou za 12,5 milionu. Vyvolávací cena byla 1,3 milionu. Ještě o 900 tisíc dráž pak nový majitel vydražil obraz Josefa Čapka s názvem Červený motocykl.

Hned na úvod aukce se v prvním bloku vybralo 386 tisíc korun pro organizaci Post Bellum, která zpřístupňuje veřejnosti autentické vzpomínky pamětníků historických událostí 20. století. Jde o výtěžek z prodeje dokumentárních fotografií věnovaných za tímto účelem desítkou autorů skupiny 400 ASA, například Karlem Cudlínem, Janem Dobrovským či Alžbětou Jungrovou.

„Projekt Paměť národa shromažďuje výpovědi lidí, kteří nebyli vidět, nebyli slyšet a přitom často trpěli mnohem víc, než ti, o kterých víme. Mnohdy se postavili nepříteli statečněji a upřímněji než řada jiných, kteří se tím holedbají. Přál bych si, aby samotní aktéři a jejich rodiny měli radost z toho, že si jich veřejnost všímá, že si jich cení za to, co udělali. I proto s velkou radostí připravujeme již podruhé tuto charitativní aukci,“ uvedl majitel pořádající galerie Martin Kodl.

ŽALOBA NA BABIŠE PRO POMLUVU V LEDNU

Krajský soud v Praze začne 7. ledna řešit spor Transparency International (TI) s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o dobré jméno. Novinářům to v pondělí řekl ředitel Transparency David Ondráčka. Žalobu organizace podala v červenci, dožaduje se omluvy za opakované slovní útoky. Premiér podle Ondráčky slovní útoky stále stupňuje, což ukázala například nedělní reakce Babiše na zprávy o výsledku evropského auditu jeho střetu zájmů v pořadu České televize. Babiš v něm nazval TI udavačskou neziskovkou.

„Toho zkorumpovaného udavače nepotřebuji komentovat,“ řekl. „Protože bere peníze od státu, od ministerstev a dělá politiku,“ zdůvodnil obvinění ze zkorumpovanosti. Ti Babiše několikrát veřejně vyzvala, aby od útoků a urážek upustil. Sekretariát TI v Berlíně uvedl, že česká pobočka globální sítě jedná nezávisle a objektivně v souladu se základními hodnotami a cíli celé organizace.TI dlouhodobě upozorňuje například na Babišův střet zájmů, kterým se zabývala Evropská komise a na podnět organizace také Městský úřad v Černošicích.

Transparency podala žalobu na Babiše. Označil ji za zkorumpovanou

Z výroční zprávy TI za rok 2018 vyplývá, že náklady organizace činily 9,96 milionu korun, příjmy v podobě dotací, grantů či darů 10,22 milionu. Nejvíc peněz, téměř tři miliony, TI na projekty získala od ministerstva zahraničí, další peníze poskytly například resorty vnitra a práce a sociálních věcí. Mezi zdroji jsou také Evropský úřad pro boj proti podvodům nebo International Visegrad Fund. Z darů získala TI zhruba dva miliony, polovinu od členů klubu TI a polovinu od dalších individuálních či firemních dárců.

TRUMP NEPUSTÍ REPORTÉRY BLOOMBERGOVY AGENTURY NA SVÉ AKCE

Novináři ze zpravodajské agentury Bloomberg News, která patří miliardáři a prezidentskému kandidátovi Michaelu Bloombergovi, nedostanou akreditace na akce volební kampaně Donalda Trumpa. V pondělí to oznámil šéf Trumpova volebního štábu Brad Parscale. Agentura je podle něj po vstupu svého majitele do kampaně zaujatá. Bývalý starosta New Yorku Bloomberg se od minulého týdne oficiálně uchází o nominaci Demokratické strany pro prezidentskou volbu, která Spojené státy čeká za necelý rok.

Šéfredaktor Bloomberg News John Micklethwait následně oznámil, že jeho reportéři nebudou tvořit investigativní materiály o Bloombergovi ani o jeho rivalech v demokratických primárkách, přístup k prezidentu Trumpovi se ale nemění.
„Jelikož otevřeně deklarovali svou zaujatost, Trumpova kampaň přestává vydávat novinářské průkazy zástupcům Bloomberg News pro mítinky a další akce,“ reagoval Parscale. Agentura Reuters vysvětluje, že zmíněné akreditace ulehčují novinářům práci na předvolebních akcích, protože zástupci široké veřejnosti si na ně musí kupovat lístky a následně vystát dlouhé fronty.

Parscale dále uvedl, že dotazy Bloomberg News či jiné výzvy jejích reportérů se budou posuzovat „případ od případu“. Podle Reuters nebylo ihned jasné, zda přístup k pracovníkům Bloombergovy agentury nezmění také Bílý dům.
Podle šéfredaktora Micklethwaita by obvinění ze zaujatosti od prezidentova volebního týmu nemohlo být dál od pravdy. „O Donaldu Trumpovi informujeme férově a nezaujatě od chvíle, kdy se v roce 2015 stal kandidátem, a budeme v tom pokračovat přes restrikce uvalené Trumpovou kampaní,“ uvedl.

Bloomberg se hlásí o Bílý dům, demokraté ho však nechtějí

Jeho redakce se nicméně po oznámení Bloombergovy kandidatury musí vypořádat s další výzvou. Zpravodajský server BBC připomíná, že při posledních prezidentských volbách Trumpův volební štáb odepřel akreditace novinářům z deníku The Washington Post i webů Huffington Post, Politico a Buzzfeed.

Podle televize CNN servis Bloomberg News vytváří 2 700 reportérů a analytiků ve 120 zemích světa. Zpravodajská redakce funguje od roku 1990, kdy podnikatel Bloomberg spustil tuto službu jako doplněk k finančním informacím, které prodával. Servis se rychle rozšířil do řady formátů včetně televizní a rozhlasové sítě a magazínů.

PAPEŽ PŘIVEZE Z OSTROVA LESBOS 43 UPRCHLÍKŮ

Úřad papeže Františka převeze do konce roku z řeckého ostrova Lesbos 43 migrantů. Pro prvních 33 lidí v pondělí odletěl polský kardinál Konrad Krajewski, vrátit se s nimi má ve středu. Papež František dlouhodobě vyzývá k větší solidaritě s uprchlíky, už v roce 2016 osobně přivezl z Lesbosu do Říma tři syrské rodiny. Vatikán se na převozu 43 běženců dohodl s italským ministerstvem vnitra, uvádí Svatý stolec v prohlášení. Uprchlíci dostanou dočasný status mezinárodní ochrany, než se vyřeší jejich žádosti o azyl.

Postará se o ně křesťanské hnutí Komunita Sant’Egidio a Úřad apoštolské charity, jehož úkolem je pomáhat chudým a potřebným jménem papeže a v jehož čele stojí kardinál Krajewski jako takzvaný papežský almužník. Pomoc uprchlíkům je jednou z priorit Františkova pontifikátu. I první cesta mimo Řím poté, co se František stal v březnu 2013 papežem, byla spojena s uprchlíky. Vedla v červenci 2013 na sicilský ostrov Lampedusu, kam tehdy stejně jako do dalších italských přístavů připlouvali masově běženci z Afriky a Blízkého východu prchající před ozbrojenými konflikty a chudobou.

Letos se s masovou migrační vlnou potýká Řecko, kam připlouvají běženci z Turecka mířící zejména na ostrovy v Egejském moři. Tamní uprchlické tábory jsou dlouhodobě přeplněné a běženci tam žijí ve velmi špatných podmínkách, často jen ve stanech. Řecké úřady kvůli tomu čelí kritice a letos nová vláda zahájila hromadné přesuny migrantů z ostrovů na pevninu.

František navštívil Lesbos v dubnu 2016, kdy vzal s sebou do Říma tři syrské uprchlické rodiny. Šlo celkem o 12 lidí, včetně šesti dětí, všechny tři rodiny byly muslimské, uvedl tehdy Vatikán. Letos papež oznámil, že chce udělat další gesto solidarity a odvézt z ostrova rodiny původem z Afghánistánu, Kamerunu a Toga.

OPOZICE CHCE OMEZIT KONTROLY ADVOKÁTŮ U SOUDŮ

Sněmovní opozice využila projednávání vládní novely zákona o soudech a soudcích k předložení vlastních pozměňovacích návrhů. Chce zrušit účast laických přísedících v civilních sporech a omezit oprávnění předsedů soudů kontrolovat advokáty při vstupu do soudních budov výhradně na jednotlivé nezbytné případy.

Zrušení laického prvku v civilním řízení (vyskytuje se pouze v pracovněprávních sporech – pozn. red.) obhajuje autor pozměňovacího návrhu, poslanec Dominik Feri (TOP09), tím, že právní laikové u soudů rozhodují v zanedbatelné agendě. „Rozhodování pracovněprávních sporů profesionálním soudcem bez přítomnosti laických přísedících nepovede ke zhoršení kvality soudního rozhodování. Pracovněprávní spory tvoří jen malou část agendy civilního soudnictví. Podle Ministerstva spravedlnosti jen pět procent případů projednávaných u okresních soudů,“ řekl České justici poslanec Feri.

Přísedící k okresním soudům (v hl. m. Praze k obvodním soudům a v Brně k tamějšímu městskému soudu – pozn. red.) ve svých obvodech volí obecní zastupitelstva. O tuto práci ale nebývá velký zájem. Přísedícím totiž za jeden den účasti u soudu náleží paušální odměna sto padesát korun. Jelikož soudy jednají v běžných pracovních hodinách, je o práci přísedících zájem spíše mezi důchodci. Přísedící se u soudů účastní i rozhodování trestních případů, což chce Feri nadále zachovat. Myšlenku prosazovala TOP 09 již dříve, návrh ale neprošel.

Kontrolu advokátů, kteří k soudu přicházejí své klienty obhajovat v trestních věcech anebo zastupovat v civilních sporech, chce Feri společně s Markem Bendou (ODS) omezit jen na jednotlivé odůvodněné případy. Předložili spolu proto další pozměňovací návrh, který by už předsedům soudů neumožňoval nařizovat Justiční stráži plošné kontroly. Kontroly by mohly být nově prováděny jen v jednotlivých odůvodněných případech. „Dotazoval jsem se na to u České advokátní komory.

Advokáti dnes mohou do soudní síně projít přes Justiční stráž bez osobní kontroly, jen po předložení advokátního průkazu, přibližně u sedmdesáti procent soudů,“ řekl České justici Feri. Kontroly advokátů při vstupu do soudních budov dlouhodobě kritizuje Česká advokátní komora. Státní zástupci se totiž takovým kontrolám nepodrobují. Prohlídky advokátů nabíraly v minulosti i nedůstojnou formu. Například když po nich justiční stráž vyžadovala, aby si před průchodem rentgenem sundali opasek.

Oba pozměňovací návrhy jsou k dispozici na webu Sněmovny. Poslanci by se měli vládní novelou zákona o soudech a soudcích začít v prvním čtení zabývat na své listopadové schůzi. Očekává se, že předlohu přikáží k zaujetí stanoviska ústavně-právnímu výboru.

Návrh upravuje i průběh výběrového řízení na soudní funkcionáře, jakož i na běžné soudce. Dosud je výběrové řízení na nové soudce v jejich obvodu v gesci předsedů krajských soudů, což způsobuje, že se podmínky výběrových řízení liší. Předloha soudcům obecných soudů nově zakazuje členství v politických stranách i hnutích. Dosud tomu tak nebylo. Podle novely budou také soudci povinni předkládat předsedům svých soudů každoročně oznámení o svých jiných výdělečných činnostech.

Žádný předseda soudu nemůže být podle návrhu jmenován do téže funkce u toho samého soudu opakovaně. Na předsedy krajských a vrchních soudů se pak dále vztahuje ještě přísnější pravidlo tzv. „karantény“, kdy je lze jmenovat do téže funkce u jiného soudu až po uplynutí pětileté lhůty. Předsedové okresních soudů pak mohou být jmenováni k jinému soudu okamžitě.

Přestože to bylo původně zvažováno, vládní novela institut přísedících nakonec neruší (v civilních věcech ho proto chce zrušit poslanecký pozměňovací návrh, viz výše – pozn. red.), ale jen zužuje rozsah případů, o nichž před soudem prvního stupně vede trestní řízení senát složený z profesionálního soudce a přísedících.

„Navržená úprava vychází jednak z potřeby vyhovět volání aplikační praxe po podstatném omezení účasti laického prvku na co nejmenší množství případů, jednak z potřeby vyhovět určitému tlaku mezinárodního společenství a veřejnosti na zachování účasti laického prvku na rozhodování. Jde tak o určitý kompromis. Sice nebude zcela zrušena účast laického prvku na soudním rozhodování, ale bude výrazně omezena, a to jak v řízení před okresními soudy, tak před krajskými soudy jako soudy prvního stupně,“ píše se v této souvislosti v důvodové zprávě k vládní novele zákona o soudech a soudcích. Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz

ZMĚNÍ SE ZÁKON O TLUMOČNÍCÍCH?

Návrh nového zákona zamítl v souvislosti s vetem souvisejícího předpisu pro soudní znalce Senát Ilustrační foto
Soudní tlumočníci a překladatelé zřejmě nebudou muset uzavírat pojištění odpovědnosti. Práci budou moci odmítnout i z důvodu nedostatku odbornosti a nebudou ani povinni překlady nejméně tři roky uchovávat. Skupina poslanců ze všech sněmovních stran tak navrhla změnit dosud neschválený návrh nového zákona, který činnost soudních tlumočníků a překladatelů upravuje.

Návrh nového zákona zamítl v souvislosti s vetem souvisejícího předpisu pro soudní znalce Senát. Zatímco v případě znaleckého zákona Sněmovna už senátní veto přehlasovala, o tlumočnické a překladatelské předloze by měla hlasovat v úterý.

Novelu předkladatelé zdůvodňují argumentem, že má řešit nedostatky nového zákona. Zákon i jeho novela by přitom měly být účinné shodně od roku 2021. Autoři novely uvádějí, že povinné pojištění by bylo příliš nákladné pro soudní tlumočníky a překladatele, kteří tuto práci vykonávají jen občas. Tlumočnictví a překladatelství podle nich navíc nepřináší hrozbu vysoké škody v případě pochybení. Zrušení povinné archivace překladů předkladatelé zdůvodňují nepřiměřenými náklady a obtížemi se zabezpečením dokumentů. Rozšíření zákonných možností pro odmítnutí práce o nedostatek odbornosti by měla zvýšit kvalitu tlumočení a překladů.

Novela, kterou před projednáním v zákonodárných sborech posoudí vláda, přináší i další změny. Snížila by například sankce prohřešky a zrušila by navrhovanou evidenci odměn i ze soukromé komerční práce. Návrh zákona, o němž by měla Sněmovna hlasovat v úterý, stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Agendu tlumočníků a předkladatelů převede z krajských soudů pod ministerstvo spravedlnosti

Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.

RUSKO: STALIN MĚL VŠEM ZAVŘÍT HUBY, NOVOTNÝ NÁCEK, ČESKÝ BLÁZEN

Plán starosty městské části Praha-Řeporyje Pavla Novotného postavit pomník vlasovcům vzbudil v Rusku pozornost. Nejostřeji proti němu vystoupil předseda nacionalistické Liberálně-demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij. Podle něho by si Češi nedovolili mluvit „o darebácích jako Vlasov", kdyby v zemi byli stále ruští vojáci. Jejich stažení z východní Evropy označil za chybu

„Češi hodlají zničit památky ruských hrdinů Velké vlastenecké války a postavit památníky takovým zrádcům, jako je Vlasov. To je nechutné. Chybou naší země je stažení vojsk z východní Evropy,“ narážel Žirinovskij na svém Twitteru i na to, že Praha 6 před časem schválila odstranění sochy maršála Koněva. V přítomnosti ruských vojsk by Češi neodvážili „mluvit o darebácích, jako je Vlasov“, dodal ruský politik.

Poslanec ruské dumy, který opakovaně kandidoval na ruského prezidenta, svou tezi rozvinul v pořadu ruské státní televize Rossija 1 „60 minut“, kde reagoval na hojně probíraný výstup Novotného. Žirinovskij řekl, že sovětský diktátor Josif Stalin měl do východní Evropy poslat „skutečnou okupační armádu po sto tisících“ a „všem zavřít huby.“
„Všichni to byli agresoři. Všichni táhli na východ proti SSSR! Celá východní Evropa kromě Portugalska a Řecka. Měli jsme potrestat všechny. Souhlasili by s tím i Churchill, Roosevelt i Truman. Ale prosím, Rozhodli jsme se jinak,“ uvedl Žirinovskij, který označil Novotného za „podivína“.

Žirinovskij je známý svým vyhroceným postojem k Západu. O pobaltských státech a Polsku prohlásil, že jsou odsouzeny k záhubě. „Představitelé těchto trpasličích států by si měli uvědomit, kým jsou,“ prohlásil ruský nacionalista.
„Češi mohou za občanskou válku“

Novotný se v pořadu pokusil vysvětlit svůj plán na postavení pomníků vojákům Ruské osvobozenecké armády, kteří padli při osvobozování Prahy. Takzvaní vlasovci jsou v Rusku považováni za vlastizrádce. Za své názory ze stal terčem ostré kritiky ze strany dalších účastníků pořadu, včetně samotných moderátorů.

„Jste hlupák a darebák,“ pustil se do něho jeden z moderátorů. Podobně Novotného označil poslanec Státní dumy za komunistickou stranu, Leonid Kalašnikov, podle něhož se jedná o „jasného provokatéra, který se schovává za takové výstupy“.

Kalašnikov, předseda Komise pro Společenství nezávislých států, dokonce řekl, že Novotný není Čech, ale potomek některých běločechů, kteří též byli „provokatéři“. Jako běločeši jsou označováni českoslovenští legionáři, již během ruské občanské války bojovali proti sovětským komunistům. Jedná se o hanlivé označení vymyšlené sovětskou propagandou, která považovala legionáře za své ideové nepřátele.

Novotný v ruské televizi. Diváci usoudí, že je „nácek“, tvrdí bývalý diplomat

Dodnes v Rusku existuje představa, že právě legionáři mohli za rozpoutání občanské války. Zastává ji i Kalašnikov, podle něhož „to byli právě Češi, kteří v mé zemi rozpoutali občanskou válku, která připravila o život miliony obyvatel.“
Čechů se naopak v pořadu zastal politický analytik Andrej Nikulin. „Přestali mít (Češi) rádi Rusko a Rusy? Ne, chovají se k nám skvěle,“ uvedl Nikulin, podle něhož bojují Češi nikoliv proti Rusku a Rusům, ale „proti sovětské moci“.

„Jaká rusofobie? Vlasovci jsou zrádci, ale 300 z nich, kteří tam (v Praze) padli, byli Rusové. O žádnou rusofobii se apriori nemůže jednat,“ reagoval analytik na poznámku moderátora, že plánovaný pomník je „pomsta Rusku“.
Nikulin vystudoval filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity. Je členem liberální Demokratické strany. V ruských televizních pořadech vystupuje s kritickými poznámkami na adresu současného ruského vedení.

Ruská média v souvislosti s Novotného iniciativou odkazovala především na českého prezidenta Miloše Zemana, který se k ní vyjádřil na TV Barrandov. „Vlasovci mají dvojí tvář. Ano, je pravda, že pomohli zachránit Prahu. Ale je také pravda, že předtím byli dlouhá léta zrádci své vlastní země. Teď je samozřejmě otázka, zda se vykoupí několikadenním, doslova několikadenním, jednáním pozitivního typu a zda se zapomene na jejich vlastizradu. Já si myslím, že by se zapomínat nemělo,“ cituje prezidenta ruská zpravodajská agentura Ria Novosti

Prezident již dříve mluvil o dvojí tváři vlasovců. Před tím, než odletěl v květnu 2015 do Moskvy poklonit se památce ruských vojáků, kteří padli za druhé světové války, vyzdvihl přínos vlasovců na osvobození Česka. „Vlasovci páchali i špatnosti, ale nakonec se jim povedla i jedna dobrá věc. Je to jako s lidským životem. Uděláte špatné skutky, které Vlasov samozřejmě udělal, ale na konci svého života uděláte jednu dobrou věc. Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ pronesl v rozhovoru pro Český rozhlas prezident.

Rádio Svobodná Evropa ve svém ruskojazyčném vysílání poukázalo na to, že poté, co Novotný dal na ruskou ambasádu dopis pro ruského prezidenta Vladimira Putina, byla jeho obec poprvé v historii napadena hackery.
Pozornost ruských médií vzbudila slova mluvčí ruské diplomacie, Marie Zacharovové, která návrh postavit památník označila za „naprosto příšernou i

Ruské weby též poukazovaly na odmítavé stanovisko ruského velvyslanectví v Česku, podle něhož by postavení památníku bylo „porušením závazků České republiky jako účastníka Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z roku 1968“.

Podle Andreje Kolesnikova, ruského opozičního novináře a analytika think tanku Carnegie Moscow Center, by Novotného iniciativa zůstala bez povšimnutí, kdyby se z ní právě ruská strana nerozhodla učinit „skandál“. Postoj velvyslanectví a ministerstva zahraničí podle něho zcela jasně ukazuje, že jsou ovládány dědici stalinistické moci. Kolesnikov tvrdí, že zákaz působení české humanitární organizace Člověk v tísni v Rusku nebo předčasné ukončení návštěvy českého ministra zemědělství Miroslava Tomana jsou signály toho, že Rusko začíná řadit Česko do „osy zla“, kam spadají pobaltské státy, Polsko, Gruzie, Ukrajina a USA.

BABIŠ: CHCEME SNÍŽIT EMISE O 80 PROCENT

Premiér Andrej Babiš uvedl na summitu COP25 v Madridu, že Česká republika plní své závazky v boji se snižováním emisí. Do roku 2050 Česko dokonce plánuje snížit emise o 80 procent. Cesta k dlouhodobým cílům vede podle premiéra mimo jiné také přes rozvoj kontroverzního jádra.

Premiér Andrej Babiš oznámil, že Česko plní své závazky na snižování emisí a zároveň má do budoucích let ambice. „Naším dlouhodobým cílem je snížit emise o 80 procent do roku 2050,“ uvedl premiér. Cesta ke snížení emisí by měla vést i přes investice do jaderné energetiky. „Jsem naprosto přesvědčen, že vývoj jaderné energie jakožto zdroje s nulovými emisemi, musí být podpořen,“ uvedl Babiš. Jeho postoj k jaderné energetice se rozchází s přístupem většiny západoevropských států, které od jádra v posledních let pomalu ustupují.

Babiš ve své projevu připomněl, že Evropská unie je v současnosti lídrem v boji s globálními změnami klimatu, upozornil ale, že sama na tak rozsáhlý problém nestačí. „Bez širšího zapojení zbytku světa se nám nepodaří planetu zachránit,“ řekl český premiér ve svém projevu při zahájení summitu COP25.

„Uhlíková neutralita je pro mě hlavně jádro,“ zdůraznil český premiér později na tiskové konferenci. „Stručně řečeno je to o tom, že končíme se spalováním uhlí a budeme mít jádro,“ vysvětlil. Česká republika podle něj patří mezi nejvíc průmyslové země v Evropě a to ji staví do specifické situace. Ostatní státy mají výraznější zastoupení jaderné energie než my a podle premiéra je potřeba je dohnat.

„Od Pařížské dohody, kdy bylo velké objímaní a nadšení, se jedničkářská Evropa snaží být ještě většími jedničkáři, ale nikdo se k nám moc nepřidává,“ řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec. Doplnil, že je důležité zaměřit se kromě energetiky, také na opatření, které nám pomohou se klimatickým změnám přízpůsobit.
Klimatická konference COP25 v Madridu navazuje na zářijový klimatický summit OSN v New Yorku. Jejím hlavním tématem je pařížská klimatická dohoda z roku 2015 a způsoby jejího uplatňování v praxi.

Heslem konference je #Time For Action, které má zdůrazňovat, že je čas jednat. Je otázkou, zda účastníci vyslyší výzvy milionů mladých lidí, kteří v posledních měsících vycházejí do ulic inspirováni šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, aby přiměli politiky k důslednější ochraně životního prostředí a snižování emisí
Šéf OSN: Množství skleníkových plynů je rekordní

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod konference vyzval účastnické země, aby boj proti klimatickým změnám nevzdávaly. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně.

Chilská ministryně životního prostředí Carolina Schmidtová, jejíž země madridské konferenci předsedá, ve svém zahajovacím projevu vyzvala vlády, aby předložily ambicióznější závazky snižování emisí skleníkových plynů před vypršením lhůty, jež byla stanovena ke konci příštího roku.

Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Jednotlivé země zároveň v pařížské klimatické dohodě stanovily své závazky omezení emisí, které mají každých pět let aktualizovat. Madridská klimatická konference tak zahajuje klíčové období trvající do konce roku 2020, během kterého musí signatáři dohody představit nové národní klimatické cíle.

Průměrné teploty jsou již nyní ve srovnání s předindustriálním obdobím zhruba o jeden stupeň Celsia vyšší. Přesný rok, se kterým se teploty porovnávají, není v dohodách OSN definován. Podle serveru BBC News vědci za tento přelom převážně považují období let 1850-1900, ačkoli průmyslová revoluce v Británii začala již v druhé polovině 18. století. Program OSN pro životní prostředí ve své zprávě z minulého týdne varoval, že pokud by se země držely svých stávajících slibů ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky.

Šéf OSN Guterres podotkl, že kdyby svět začal s razantním snižováním emisí před deseti lety, dosažení cíle pařížské dohody by bylo podstatně jednodušší. Apeloval také na velké znečišťovatele, aby přestali stavět uhelné elektrárny, jinak budou veškeré snahy o zastavení klimatických změn odsouzeny k nezdaru.

Na loňském klimatickém summitu v Polsku se účastnickým státům podařilo dohodnout několik dílčích opatření k dodržování a případnému prohlubování cílů pařížské klimatické dohody, na stole však stále zůstávají některé nevyjasněné otázky. K problematickým článkům dohody patří například systém emisních povolenek a obchodování s nimi či kompenzace škod způsobených nepříznivými dopady klimatických změn, o něž žádají rozvojové země.