iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Padl Nečas, Šlachta končí, žalobce Ištvan, řešit soudy

Před více než šesti lety kauza Nagyová smetla vládu Petra Nečase. Protimafiánský Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který tehdy milenku premiéra a další lidi zatýkal, už neexistuje. A jeho dlouholetý šéf Robert Šlachta u policie končí. Kauza se však táhne dál. V noci na 13. červen 2013 provedl ÚOOZ vedený Robertem Šlachtou nejznámější razii ve své historii.

Detektivové pod dozorem žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zasahovali na úřadu vlády a dalších třech desítkách míst po celé zemi. Zatkli mimo jiné šéfku Úřadu vlády Janu Nagyovou nebo ředitele armádní tajné služby Milana Kovandu.

Jak se později ukázalo, Nagyová coby milenka tehdejšího premiéra Petra Nečase úkolovala vedení Vojenského zpravodajství, aby sledovalo Nečasovu tehdejší manželku Radku. Chtěla tím získat informace, které by uspíšily Nečasův rozvod.

Téměř šest let od zásahu na Úřadu vlády za to letos padl první pravomocný rozsudek celé kauzy. Odvolací soud v březnu uložil Nagyové a někdejšímu vedení armádní tajné služby – exředitelům Ondreji Páleníkovi a Milanu Kovandovi a jejich někdejšímu podřízenému Janu Pohůnkovi – podmíněné tresty.

Poslanci a lobbisté

Ve druhé větvi případu šlo o podnikatele Romana Janouška a Ivo Rittiga, známé kontroverzní postavy ze zákulisí pražské politiky a byznysu. „Náš zájem nebyl zabývat se politikou, nějakou politickou stranou. Prověřovali jsme zločineckou skupinu osob, která fungovala na základě klientelistických vazeb. Cílem skupiny měl být enormní zisk,“ shrnul krátce po zátahu cíl celé operace Robert Šlachta.

Klientelistické vazby měly podle detektivů dokazovat mimo jiné luxusní dárky, které dostávala Jana Nagyová. Ta byla nakonec obviněna za to, že z drahých darů neodváděla daň. K Janouškovi a Rittigovi se pak váže několik dílčích případů, které z vyšetřování vzešly.

Například Janoušek je obviněn v souvislosti s krevními laboratořemi Chambon, jež spoluvlastnil a které podle policie získávaly neoprávněně vysoké úhrady od zdravotních pojišťoven. Rittig musel nedávno k soudu kvůli případu utajované zprávy kontrarozvědky BIS. K jejímu obsahu se měl s pomocí Nagyové neoprávněně dostat. Soud však začátkem listopadu Rittiga a další obviněné v případu nepravomocně osvobodil.

Detektivové se zabývali rovněž kauzou někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka, který údajně podle policistů měl zamést pod koberec podezření, že si lobbista Janoušek ve Švýcarsku ukryl nelegálně získané peníze. Ani s tímto obviněním však nepochodili a pražský vrchní soud v říjnu pravomocně zastavil Grygárkovo stíhání. „Soudy potvrdily zlovolnost postupu státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a jejich nekompetentnost,“ prohlásil Grygárek.

Nejznámější policista v Česku odchází. Já už tady nejsem rád, říká Šlachta

Třetí částí kauzy je případ kolem takzvaných poslaneckých trafik. V něm byli obviněni exposlanci ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a exnáměstek ministerstva zemědělství Roman Boček. Zmíněná trojice, která bránila schválení daňového balíčku, se ocitla v podezření, že se vzdala svých mandátů výměnou za lukrativní posty ve státní správě.

Podle názoru žalobců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci šlo o formu korupce. Nejvyšší soud však rozhodl, že byli v té době chráněni poslaneckou imunitou. A na jaře 2015 se exposlancům za jejich stíhání omluvilo ministerstvo spravedlnosti. Vyplatilo jim rovněž odškodné ve výši 1,9 milionu korun.

„Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že na toto jednání poslanců se vztahovala takzvaná indemnita, bylo první svého druhu. Předtím tady nebylo. Teď jsme tímto názorem vázáni. A to je celé,“ zhodnotil vyústění kauzy vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, vedle Šlachty druhá hlavní tvář případu Nagyová.

SOUDKYNĚ: ZEMAN S KLAUSEM PODCENILI SÍLU ÚS

Ústavní soud je složen velmi pestře. Exprezident Václav Klaus i současná hlava státu Miloš Zeman výběr ústavních soudců podcenili. Netušili, jakou důležitou institucí soud je. Shodly se na tom soudkyně Eliška Wagnerová a Daniela Zemanová na čtvrteční konferenci Nezávislost soudní moci. Druhý polistopadový prezident Václav Klaus v říjnovém rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že Ústavní soud je institucí, jejíž obrovskou váhu nedokázal docenit a netušil, že získá takový status. Podle něj by Ústavní soud neměl vůbec existovat.

Složení soudců Ústavního soudu je v rukou prezidenta. Je to on, kdo jmenuje nové soudce do funkce. „Václav Klaus roli Ústavního soudu podcenil, k čemuž se sám přiznal. Nevěděl o co jde a neuvědomoval si důležitost instituce,“ myslí si bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová s tím, že Klaus mohl soud zkrotit a přidat tam ty soudce, které považoval za vhodné. To exprezident neudělal.

Podle předsedkyně Soudcovské unie Daniely Zemanové úlohu Ústavního soudu podcenil i Miloš Zeman. Podle ní je nebezpečné, že velké množství soudců vybírá jeden člověk. „Obávám se, že se to už nebude opakovat. Z chyb se učí a poučí se i jejich nástupce,“ podotýká Zemanová. Podle jejího názoru je v ústavním soudnictví důležité vychytat malé problémy, aby soud nebylo možné nechat vyhladovět. Třeba tím, že soudce neskončí, dokud nebude jmenován jeho nástupce.

Útoky na justici

„Kolegové v Praze nás s podobnou akcí předběhli a účast byla mnohem větší, odhadem kolem 250 tisíc lidí. Museli si zamluvit celou Letnou,“ zahájil v Brně konferenci Nezávislost soudní moci ústavní soudce Vojtěch Šimíček odkazem na demonstraci ze 16. listopadu.

Podle Šimíčka probíhají zásahy do nezávislosti soudů sofistikovaně. Je nutné sledovat případy ovlivňování soudů z jiných států a na tyto zásahy upozorňovat. Odborníci také v průběhu konference hovořili o útocích na justici v zemích Visegrádské skupiny, do které mimo Česka patří Polsko, Maďarsko a Slovensko.

Polský zákon o soudcích je protiprávní a diskriminuje, rozhodl unijní soud

Jan Wintr z pražské právnické fakulty v této souvislost upozornil na základě polských zkušeností na to, že občanské protesty za nezávislost justice velký efekt neměly. Česko má však podle něj výhodu. Na výběru ústavních soudců se u nás nepodílí dolní komora parlamentu, takže si ho vládnoucí strany nemohou snadnou podmanit.

V případě Slovenska se účastníci shodli na tom, že má sice na rozdíl od Česka vybudované nezávislé instituce řídicí soudy, ale přesto se potýká s velkými problémy. Samuel Spáč z Ústavu pro otázky soudnictví upozornil například na velký vliv osobních vazeb při výběru soudců. Soudcem se tak mohl stát například i řidič někdejšího předsedy Nejvyššího soudu.
Bonmoty pro posluchače

Ústavní soudce Šimíček také řekl, že věří tomu, že občasné výroky některých ústavních činitelů o vyhladovění jiných institucí jsou ve skutečnosti „nevážně míněné bonmoty určené pro pobavení velmi svébytné skupiny jejich posluchačů.“

Prezident Zeman o „vyhladovění“ Senátu hovoří pravidelně.

Při letošní návštěvě Karlovarského kraje uvedl: „Nazval jsem a konzultoval s některými politiky tento návrh, který je legitimní, vyhladověním Senátu. Ve středověku se města dobývala tím, že se oblehla, uťaly se zásobovací tepny a počkalo to, až jim dojde poslední jídlo. Nedovedu si představit, a nechci nikoho urazit, pány senátory a paní senátorky, kteří by vydrželi bez jídla, bez topení a především bez platu. Z toho vyplývá, že by se dobrovolně rozpustili sami,“ navrhoval prezident. Informoval o tom Blesk.

Také mě Kočner vydíral. Naše justice nefunguje, říká slovenský novinář

Problémy českého soudnictví

Podle právních odborníků soudní nezávislost ohrožena není. Zatím. Podle Daniely Zemanové nemáme funkční systém, jakým řešit problémy justice. „Zatím jsme v dobré situaci. Soudnictví není v krizi. Ale máme velké nedostatky, které neumíme řešit a nezabýváme se tím. U mnoha našich sousedů jsou problémy. Ty státy mají deficit ve vývoji demokratické společnosti a máme ho i my,“ uvedla Zemanová.

Z oslabení Ústavního soudu by těžila vládní koalice, uvádí odborník

„Pojďme začít řešit ty problémy, které naše soudnictví má,“ apeluje Zemanová, která podle svých slov pozitivně vnímá zájem české společnosti o nezávislost justice v průběhu letošního roku. „Ani si nedokážete představit, jak velký význam zájem veřejnosti má třeba na ministerstvo spravedlnosti nebo na vrcholné ústavní představitele,“ dodala.

Podle předsedkyně Soudcovské unie je problémem, že v Česku neexistuje instituce, která by řešila problémy českého soudnictví, přesahující obvod jednoho soudu. Problémem je i výběr soudců, který nemáme upravený. Podle Zemanové spoléháme stále na praxi, která viditelně neselhává. „S kýmkoliv jsem se bavila, ať už s kolegy nebo s ministry spravedlnosti, nikdo důležitost úpravy výběru soudců nezpochybňoval. Ale nikdo to nikdy neřešil,“ zakončila.
NOVÉ VEDENÍ EUI, MICHEL V EVROPSKÉ RADĚ, LEYENOVÁ V KOMISI

Ursula von der Leyenová a Charles Michel v neděli oficiálně převzali otěže dvou nejvýznamnějších orgánů Evropské unie. Von der Leyenová v Evropské komisi vystřídala Jeana-Clauda Junckera, Michel zase Donalda Tuska v Evropské radě. Oba za své priority označují především boj s klimatickými změnami.

„Nemůže být lepší den pro začátek práce než dnešní výročí,“ prohlásila von der Leyenová, pro kterou byl první událostí ve funkci ceremoniál k desátému výročí lisabonské smlouvy. Tato reforma dřívější maastrichtské dohody poprvé zavedla termín Evropská unie a ustavila funkci předsedy Evropské rady (ER) nebo šéfa unijní diplomacie (viz box).

Smlouva podle nové předsedkyně Evropské komise (EK) posílila integraci Evropské unie a dala jí pevné základy.
„Máme odpovědnost, abychom zanechali Unii, která je silnější než ta, kterou jsme převzali,“ podotkla von der Leyenová k začínajícímu pětiletému období ve funkci. Odpovědnost za budoucí podobu Evropy však podle ní nemají pouze lídři, ale i občané.

Von der Leyenovou jako předsedkyni EK potvrdila v létě jen těsná většina europoslanců, kteří pak neschválili trojici navržených komisařů, čímž se nástup nové unijní exekutivy zdržel o měsíc. Šéfka Komise i proto nabídla Evropskému parlamentu (EP) větší vliv než její předchůdci, například při navrhování unijních norem, které má v pravomoci EK.

Mezi hlavní témata německé političky bude vedle boje se změnami klimatu patřit i digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá také zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích. Jako první konkrétní krok 11. prosince představí návrhy spojené s Evropskou zelenou dohodou, jejíž součástí je mimo jiné výraznější snižování emisí skleníkových plynů, než Unie dosud plánovala. „Počítám se všemi 28 členskými státy, protože všichni víme, že je to naléhavé,“ řekla von der Leyenová během prvního setkání s novináři v nové funkci.

Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva o reformě Evropské unie, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, je jednou z revizí takzvané maastrichtské smlouvy, platné od listopadu 1993. Ta mimo jiné zavedla termín Evropská unie. Až lisabonská smlouva ovšem dala EU právní subjektivitu. Na základě této smlouvy získala EU svého prvního prezidenta (Herman Van Rompuy) a prvního ministra zahraničí (Catherine Ashtonová).

Před lisabonskou smlouvou bylo unijní právo legislativou Evropského společenství (ES; do roku 1993 EHS), Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) a Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO; do července 2002, kdy ESUO zaniklo).

Schvalování lisabonské smlouvy podepsané v prosinci 2007 v portugalské metropoli trvalo téměř dva roky. Jako poslední ji 3. listopadu 2009 ratifikovala ČR. Ústavní soud tehdy rozhodl, že smlouva je v souladu s českou ústavou a poté dokument podepsal prezident Václav Klaus. Ten smlouvu odmítal v obavě z prolomení Benešových dekretů, od unijního summitu ale získal příslib české výjimky z listiny základních práv.

Nová smlouva byla ale potřebná i kvůli chystanému rozšiřování a lepšímu fungování Unie.

Námitky postkomunistických zemí včetně Česka, které chtějí unijní příspěvky na přechod z hospodářství závislého na uhlí, chce rozptýlit pomocí fondu vyhrazeného uhelným regionům. Unijní země by podle ní měly pochopit, že zelená ekonomika bude pro Evropu „novou strategií růstu“.

Za další zásadní téma považuje von der Leyenová vyjednávání o novém víceletém rozpočtu EU na období 2021 až 2027, do něhož chce zapracovat ekologické a digitální priority. Zvláště některé západoevropské země včetně Německa však chtějí snížit reálný objem peněz v rozpočtu. „Očekávání jsou na celoevropské úrovni vysoká, potřebujeme na ně ale finance,“ řekla šéfka Komise. Připustila tak, že není jisté, zda se na všechny její plány v unijním rozpočtu dostane.

Finské předsednictví EU v polovině prosince předloží na unijním summitu návrh rozpočtu s konkrétními částkami pro jednotlivé kapitoly, o nichž budou členské země dál vyjednávat.

Von der Leyenová se stala první ženou v čele Komise. Šéfce exekutivy se podařilo zvýšit počet žen proti dosavadnímu Junckerovu týmu o tři. Mezi dvanácti ženami je i česká místopředsedkyně Věra Jourová. Mužů má její komise patnáct, chybí komisař z Velké Británie. Londýn odmítl svého zástupce dodat s odvoláním na blížící se parlamentní volby a chystaný odchod z EU. Evropská komise s ním kvůli tomu zahájila řízení kvůli porušení povinností.

Předseda Evropské rady Tusk vedení vrcholné unijní instituce svému nástupci Michelovi předal už v pátek. Nový šéf unijních summitů bude hned od začátku čelit těžkým úkolům, jako je například vyjednání příštího víceletého rozpočtu EU.
Dá se čekat, že Belgičan Michel bude prokazovat menší pochopení vůči postojům Středoevropanů než Polák Tusk. V prosinci minulého roku Michel ještě jako belgický premiér prohlásil, že země visegrádské čtyřky svým tvrdohlavým postojem k migrační otázce otevírají debatu o tom, zda by měly zůstat v schengenském prostoru.

VÝMYSLY KOMISE EU O BABIŠOVI, ŽÁDNÉ DŮKAZY, ZASÁHNE LEYENOVÁ?

Premiér Andrej Babiš v reakci na dokončení auditní zprávy Evropské komise znovu uvedl, že neporušil zákon. „Lex Babiš jsem dodržel,“ připomněl v Otázkách Václava Moravce. Podle zdrojů týdeníku Respekt audit potvrdil, že je premiér ve střetu zájmů. Obsah zprávy však zveřejněn nebyl. „Jestli dokument může být odtajněn, je otázka na Evropskou komisi,“ zdůraznil premiér.

iKonečná verze auditu dorazila do Prahy v pátek. Zatím nebyl zveřejněn a oficiálně nejsou známy ani jeho výsledky. Týdeník Respekt v neděli uvedl, s odvoláním na dva nezávislé zdroje obeznámené s průběhem řízení a obsahem dokumentu, že zpráva potvrdila Babišův střet zájmů. Podle jednoho ze zdrojů Respektu audit konstatuje, že souběh byznysu a politiky je podle komise v rozporu jak s evropským, tak s českým právem.

Do Česka míří konečná auditní zpráva týkající se dotací Agrofertu

Ředitel české pobočky organizace Transparency International David Ondráčka řekl České televizi, že by české ministerstvo pro místní rozvoj mělo auditní zprávu zveřejnit. Je podle něj ve veřejném zájmu, aby se do ní mohla veřejnost podívat.

„Je zcela absurdní, že Brusel vykládá český zákon, navíc úplně nesmyslně, když zákon ‚lex Babiš‘ byl namířen pouze proti mně s cílem vyštvat mě z politiky. Lex Babiš jsem dodržel, postupoval jsem přesně podle něj, vložil jsem firmu do svěřenských fondů,“ řekl Babiš. Lex Babiš je nazývána novela zákona o střetu zájmů, na jejímž základě musel vložit svoji firmu do svěřenských fondů.

Audit podle Babiše není konečný. Poukazoval na to, že komise dopracovala audit jen „několik minut“ před tím, než skončila a začala fungovat nová komise. „Jestli se to zveřejní, nebo nezveřejní, já na to nemám žádný vliv,“ prohlásil premiér.

Babiš: Transparency International je udavačská neziskovka

„Z toho tajení a nervozity je evidentní, že ten audit dopadl v neprospěch premiéra Babiše,“ řekl České televizi Ondráčka. Znamená to podle něj, že komise potvrdila svůj původní verdikt, že Babiš je ve střetu zájmů. Babiš tak podle Ondráčky lhal v posledních třech letech, kdykoli řekl, že neovládá holding Agrofert, nebo že není ve střetu zájmů. Babiš by proto podle něj neměl zůstat premiérem.

Babiš má i nadále v Agrofertu vliv, stojí v překladu návrhu auditní zprávy

Babiš naproti tomu nazval Transparency International udavačskou neziskovkou. „Toho zkorumpovaného udavače nepotřebuji komentovat,“ řekl. „Protože bere peníze od státu, od ministerstev a dělá politiku,“ zdůvodnil obvinění ze zkorumpovanosti.

Místopředseda vládní ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček v sobotu po jednání expertního týmu v Lánech řekl, že auditní zprávu ještě neviděl. Podle jeho názoru by se s ní v první řadě měla seznámit vláda.

„To, jestli ten dokument může být odtajněn, je především otázka na Evropskou komisi, protože ta jej nějakým způsobem vede v nějakém režimu. I posledně jsme to právě řešili, že by to musela být Evropská komise, aby tu předchozí auditní zprávy odtajnila, což sama komise řekla, že tak nemůže udělat. A já myslím, že samozřejmě sociální demokracie se chce seznámit s obsahem té auditní zprávy. Na základě toho bude také jasně reagovat,“ dodal.

TRUMPOVA VÝŠKA MU POMŮŹE DO BÍLÉHO DOMU?

Americký prezident Donald Trump se příští rok pokusí zopakovat svůj úspěch z roku 2016 a znovu vyhrát prezidentské volby. Proti svým protivníkům bude mít jednu výhodu. Svou výšku. Studie odhalují, že vyšší kandidáti v USA prezidentské volby obvykle vyhrávají.

Kandidáti na prezidenta USA Donald Trump a Hillary Clintonová při televizní debatě. (10. října 2016) | foto: Reuters
Před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 většina Američanů nehledala na webu informace o politickém programu kandidátů obou politických stran. Zajímalo je něco docela jiného.

Výška daného prezidentského kandidáta – to byl v říjnu roku 2015 jeden z nejčastějších dotazů na Googlu pro třináct z devatenácti nejdůležitějších kandidátů prezidentských kandidátů napříč oběma politickými stranami, uvedl list The Wall Street Journal.

Tyto údaje odhalují, jak hluboce Američany fascinuje výška prezidentských kandidátů. Tento zájem má i důležité politické dopady. Podle serveru The Independent vyšší kandidáti na prezidenta vyhrávají prezidentské volby ve většině případů.
Současný americký prezident Donald Trump, který je se svými 191 centimetry třetím nejvyšším prezidentem USA v historii, vyhrál v roce 2016 nad svou soupeřkou, Hillary Clintonovou, která se svými 165 centimetry výšky patří mezi ty vůbec nejmenší neúspěšné kandidáty na prezidenta (samozřejmě ji znevýhodňovalo to, že je žena, jejichž průměrná výška je menší).

Jediný kandidát menší než Clintonová byl Stephen A. Douglas (163 cm), který prohrál souboj o prezidentské křeslo s vůbec nejvyšším americkým prezidentem, Abrahamem Lincolnem (193 cm). Oba muži mají ještě jedno prvenství. Výškový rozdíl mezi nimi byl ten vůbec největší mezi dvěma soupeřícími kandidáty na prezidenta USA.

Gregg R. Murray, politolog z Texas Tech University, který se tématem dlouhodobě zabývá, ve svém výzkumu zjistil, že v 33 z 46 prezidentských voleb byli kandidáti obou stran vyšší než průměrný muž v jejich době. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemoci, národního institutu USA pro veřejné zdraví, je průměrný americký muž vysoký 175,2 cm. Dvacet pět z čtyřiceti pěti amerických prezidentů bylo vysokých 180 cm a výš.

Podle Murraye od roku 1789 do roku 2012 vyšší kandidát vyhrál v 58 procentech prezidentských voleb. Ještě lépe si prezidentští kandidáti vedou, pokud jde o získávání voličských hlasů (popular vote). V 67 procentech případů získali víc než jejich protikandidát.

Demokraté jsou zoufalí z kandidátů na prezidenta, upínají se ke Clintonové

Existují i výjimky. V roce 2016 menší Clintonová zvítězila nad vyšším Trumpem, co se týče voličských hlasů. Získala o téměř tři miliony hlasů víc. Je to popáté v historii, kdy kvůli nepřímé volbě zvítězil kandidát s méně hlasy. Rozdíl mezi Clintonovou a Trumpem je nejvyšší v historii.

Více voličských hlasů v roce 2000 též získal demokratický kandidát Alan Gore, kterému to přesto nestačilo na vítězství. Gore prohrál, ačkoliv byl vyšší (185 cm) než dvojnásobný vítěz prezidentských voleb, George W. Bush (183 cm).
Jiným případem, kdy se prezidentem stal menší z kandidátů, byl souboj mezi Barackem Obamou (185 cm) a Mittem Romneym (188 cm). Menší Obama zvítězil nad Romneym, co se týče počtu voličských hlasů i počtu volitelů.
Kmenová mentalita

Podle Murraye i přes tyto výjimky platí, že voliči se řídí mentalitou „jeskynního muže“ a za své vůdce si vybírají „velké muže“, kteří vykazují fyzicky impozantní rysy. V kmenových společnostech je tak vůdcem je jedinec, který je nejvyšší, případně nejsilnější. Podle Murraye takovýto jedinec s větší pravděpodobností sám sebe vnímá jako schopného vůdce a zároveň je tak nahlížen i zbytkem společenství.

Ve svém odborném článku publikovaném v roce 2013 v časopise Leadership Quarterly autoři docházejí k závěru, že výhodu vyšších kandidátů lze vysvětlit dojmy, které jsou asociovány s výškou. Vyšší prezidenti mají podle expertů větší vůdčí a komunikační schopnosti.

„Výška je asociována s těmi samými vjemy a výsledky jako síla. Například jedinci s vyšší postavou jsou vnímáni jako lepší vůdci a dosahují vyššího postavení v celé řadě moderních politických a organizačních kontextů,“ stojí v studii.
„Zvláště v době ohrožení dáváme přednost fyzicky impozantním vůdcům,“ řekl Murray deníku The Wall Street Journal v roce 2015. Nejdéle sloužící americký prezident, Franklin D. Roosevelt, který provedl zemi velkou hospodářskou krizí a druhou světovou válkou, měřil 188 cm.

Legální manipulace voleb: politici v USA kreslí šílené mapy, aby vyhráli

Pokud by v roce 2020 prezidentské volby rozhodovala výška, pak by Trump měl velkou šanci je vyhrát. Jeho hlavní demokratičtí protivníci, kteří jej v některých průzkumech překonávají, jsou menší než on. Joe Biden i Bernie Sanders jsou vysocí 183 centimetry. Elizabeth Warrenová je vysoká 173 centimetrů.

Trump s oblibou zesměšňuje své protivníky, kteří jsou menší než on. Svého protivníka z republikánských primárek Marka Rubia (175 cm) při každé příležitosti nazýval „malým Marcem“. Ten při jedné příležitosti naznačil, že Trumpovi malé ruce mohou poukazovat, že navzdory své výšce v jiné části jeho těla už to taková sláva není.

VÝLETY MINISTRA PETŘÍČKA DO CIZINY? CO UŽ ZAŘÍDIL ČR?

Do října si jen málokdo povšiml, že by ministr zahraničí Tomáš Petříček během svého ročního působení v čele resortu nějak výrazně vybočil. Rozruch vyvolala až jeho nedávná cesta do africké Etiopie. Tím ale jeho cestování nekončí. Jen za zhruba poslední měsíc ovšem navštívil také Mexiko, Kolumbii, Katar nebo Bahrajn. Zahraničních cest má za sebou už padesát.

K dalšímu videu z Etiopie, na kterém je zachycen na běžecké dráze v zeleném triku a černých kraťasech, pak přidal komentář: „Etiopané jsou známými vytrvalci. Já jsem měl s nadmořskou výškou 2 300 m n. m. trochu problém.“ A problém se u ministra začíná zřejmě rýsovat i v zahraničních cestách. Jen za zhruba poslední měsíc Petříček navštívil z exotičtějších zemí Mexiko, Kolumbii, Katar, Bahrajn nebo už zmíněnou Etiopii.

V plánu měl ještě Keňu nebo Libanon, ale k návštěvě těchto destinací nakonec nedošlo. „V případě cesty do Afriky byla první část do Keni nakonec zrušena keňskou stranou,“ řekla MF DNES mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Návštěva Libanonu byla zrušena z důvodu zhoršení bezpečnostní situace. Zatímco do začátku října, kdy převážnou část Petříčkových cest tvořily Belgie, Slovensko, Polsko nebo třeba USA, si jeho cestování nikdo nevšímal a i kolegové z vlády jej chválili.

Ministr Petříček se odvázal. V Etiopii si zatančil s oštěpem v ruce

Nyní se Petříčkovy „výlety“ stávají terčem kritiky. Začal totiž trochu připomínat někdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečku, který coby šéf resortu navštívil třeba Tanzanii, Zambii, Ghanu, rovněž Etiopii nebo Čínu. A výsledky z toho nikdo moc neviděl.

„Vypadá to, alespoň co se posledních cest ministra týče, že začíná objíždět všechny možné destinace, které jsou mu nabídnuty. Lidé z ČSSD, kteří jsou na ministerstvu zahraničí, zřejmě pochopili, že je to možná naposledy, co je jejich člověk ministrem, tak prostě upustili v uvozovkách otěže a už ty cesty tolik nefiltrují na důležité a méně důležité,“ zkritizoval Petříčka jeden z vládních kolegů. „Ostatně ani ty programy nemá nabité nějakými extra důležitými věcmi,“ doplnil nejmenovaný člen vlády.

Ministerstvo zahraničí cestu do Mexika a Kolumbie zdůvodnilo mimo jiné tím, že se po řadě let jednalo o první návštěvu ministra zahraničí České republiky v Latinské Americe. Naposledy oblast navštívil Cyril Svoboda v roce 2005, po něm to byl v roce 2011 Karel Schwarzenberg, který byl ovšem členem delegace prezidenta.

Lety do Afriky

„Cílem cesty bylo posílit obchodní výměnu, Mexiko je hlavním partnerem ČR v oblasti Latinské Ameriky,“ uvedla mluvčí Štíchová. Proběhla také prezentace českého obranného průmyslu a jednání s tamním ministrem obrany i zahraničí.
V Etiopii se Petříček podle tiskového odboru setkal se zástupci organizací, které realizují v zemi projekty české humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. S představiteli země ministr probíral vzájemný obchod, podporu cestování včetně plánů na přímé letecké spojení mezi Prahou a Addis Abebou. Nezodpovězenou otázkou přesto zůstává, kdy a jakou linkou se první Češi do hlavního města Etiopie svezou.

Kam dále vyrazili ministři a poslanci?

• Do Havany se rozjel ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na pozvání ministra zahraničního obchodu a zahraničních investic Kuby.
• Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) společně s podnikatelskou misí navštívil Malajsii a Vietnam.
• Podpořit české firmy na veletrhu byl v thajském Bangkoku ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Čekalo ho i setkání představitelů NATO.
• Exotické Kapverdy či ostrovní státy Svatý Tomáš a Princův ostrov má v záloze sněmovní školský výbor, pokud mu nevyjdou cesty do Izraele nebo Finska.
• Delegace hospodářského výboru by ráda zamířila do Jihoafrické republiky či Brazílie.
• Cesty nyní musí schválit organizační výbor.

BIS, PRODEJ VLIVU NA STÁTNÍ APARÁT PROSTŘEDNICTVÍM PORADCŮ

Beze změny je podle Bezpečnostní informační služby (BIS) struktura jevů ohrožujících významné ekonomické zájmy ČR. Kromě prodeje údajného vlivu na státní aparát prostřednictvím „různých poradců“ a přesvědčení o nedotknutelnosti identifikovala BIS i závažné zásahy do činnosti regulátorů a dohledových orgánů. Zneklidňující situace nastala i v instituci, která provozuje část kritické informační soustavy. Důvody jsou podle Služby personální.
Vyplývá to z aktuálně publikované Výroční zprávy o činnosti BIS za rok 2018.

Podle aktuálně zveřejněné zprávy se charakter činnosti ohrožující ekonomické zájmy ČR nijak nezměnil: „BIS popsala řadu případů klientelismu, nelegitimního lobbingu či snah obcházet zákon, které měly obdobný charakter jako případy zaznamenané v minulosti. BIS také věnovala pozornost důsledkům takových aktivit a schopnostem státu či státem ovládaných společností se s těmito důsledky vyrovnat,“ uvádí se ve Zprávě.

Novinkou je téma poradců a domnělé nedotknutelnosti: „Služba předávala orgánům činným v trestním řízení: BIS zaznamenala i několik případů klientelismu nebo závažného střetu zájmů. V těchto případech se často jednalo o aktivity, které dle mnoha znaků měly i charakter trestné činnosti. Průvodním jevem bylo v některých popsaných případech přesvědčení hlavních aktérů o jejich domnělé nedotknutelnosti plynoucí z kontaktů s lobbisty a různými poradci, kteří jim prodávali svůj často záměrně nadhodnocovaný vliv na státní aparát. Poznatky s trestněprávním přesahem BIS předávala orgánům činným v trestním řízení,“ stojí v závěru kapitoly týkající se ekonomických zájmů země.

Vysocí insideři, skryté ovlivňování přes média, lobbing

Ze Zprávy rovněž vyplývá, že Služba se loni věnovala zásahům do činnosti regulátorů a dohledových orgánů. Výsledek je varující: „BIS identifikovala několik závažných zásahů do činnosti regulatorních a dohledových orgánů. Některé subjekty se z části úspěšně pokoušely ovlivňovat klíčová rozhodnutí úřadů ve prospěch svých partikulárních zájmů. K tomu využívaly široké spektrum metod sahající od zcela legálního lobbingu přes skryté ovlivňování mediálního prostoru až po pokusy přímo řídit rozhodování úřadů skrze vysoce postavené insidery v jejich struktuře. Obvyklou součástí strategie těchto subjektů byla i snaha se různými cestami dostat ke klíčovým informacím zevnitř úřadů, jako jsou chystaná rozhodnutí nebo plánované analýzy sloužící úřadům ke stanovení dalšího postupu,“ stojí k tomu ve Zprávě BIS.

„Uvedené zásahy považuje BIS za závažné ohrožení významných ekonomických zájmů ČR. Zmíněné regulatorní a dohledové úřady mají významný vliv na podmínky v celých odvětvích a manipulace s jejich rozhodováním se výrazně negativně podepisují na důvěře znevýhodněných subjektů ve schopnost státu zajistit spravedlivé ekonomické prostředí. Znevýhodněny přitom mohou být jak podnikatelské subjekty, tak i široké vrstvy spotřebitelů. Takový stav pak může mít negativní dopad na investiční klima a může snižovat atraktivitu ČR pro renomované zahraniční investory,“ vysvětluje k tomu Bezpečnostní informační služba.

Vliv, zastání se a podpora předmětem obchodu

Služba také připojila důvody tohoto stavu, které identifikovala v chování funkcionářů, kteří si z různých důvod jdou po krku, mimo jiné kvůli vlivnému zastávání se: „Schopnost některých z těchto úřadů řádně vykonávat svoji činnost byla snížena také v důsledku personální nestability a sporů mezi jednotlivými představiteli. Spory v několika případech vedly až ke zpochybnění legitimity rozhodování celého úřadu. Vzájemná animozita a z ní plynoucí snahy poškodit protivníky vytvářely i terén pro nelegitimní lobbistické aktivity. Součástí sporů byly totiž mj. snahy o získání vlivného zastání, což bylo spojeno s rizikem, že vyjádření podpory bude nebo již bylo směněno za poskytování výhod při rozhodování úřadu,“ stojí doslova ve Zprávě.

Na straně regulovaných a dohlížených pak BIS zaznamenala také snahy obcházet zákonná pravidla. „V jednom z regulovaných odvětví docházelo k uzavírání dohod týkajících se cen a přístupu k zakázkám. V jiném strategickém odvětví docházelo k obcházení důležitých norem tak, aby zúčastněné subjekty mohly pod clonou legální ekonomické činnosti zneužívat přítomnost na českém trhu k realizaci pro ČR nežádoucích cílů. V tomto ohledu se jako rizikové ukázaly zejména subjekty financované kapitálem pocházejícím ze zemí, kde státní administrativa prosazuje své zájmy v zahraničí skrze silný vliv na rozhodování obchodních společností,“ uvádí Bezpečnostní informační služba.
Autoritářské země dosáhnou až do soukromých firem

Podle Služby se důležitým tématem proto stala „identifikace a hodnocení rizik, která mohou vyvstávat z napojení ekonomických subjektů působících v ČR na cizí moc“. „Potvrdilo se, že čím méně demokratický je režim v zemi, ze které kapitál pochází, tím vyšší je riziko zneužívání ekonomických prostředků k zahraničně-politickým cílům. Autoritářské země dokáží ze své podstaty prosadit svůj vliv v soukromých společnostech účinněji. Řadou formálních i neformálních nástrojů jsou schopny přinutit tyto společnosti v případě potřeby potlačit vlastní ekonomické zájmy a upřednostnit před nimi politické, vojenské nebo zpravodajské cíle státu. Tyto cíle mohou být přitom v závažném rozporu se zájmy ČR např. v oblasti ochrany klíčových technologií nebo informační a energetické bezpečnosti,“ zjistila Služba.

„Při aplikaci jakýchkoliv regulací je však zároveň potřeba vzít v úvahu, že ČR je velmi otevřenou ekonomikou, ve které je působení zahraničních společností a přítomnost zahraničního kapitálu důležitým faktorem rozvoje. Při hodnocení rizik je proto třeba posuzovat nejen vůli a schopnost zahraničního aktéra působit proti ČR, ale také to, zda konkrétní aktivita může skutečně vytvořit prostor pro zneužití těchto schopností proti zájmům ČR,“ varuje BIS.

Špatné smlouvy nelze vypovědět z politických důvodů

Stát podle Zprávy dále čelil přetrvávajícím problémům v oblasti správy a budování ICT systémů. „Zdrojem rizik byla především závislost mnoha státních zadavatelů na dlouholetých dodavatelích technologií, která značně omezovala možnosti vyjednávání o lepších podmínkách nebo náhradu stávajících systémů jinými.“

Současně BIS upozorňuje, že se nedaří smluvní vztahy narovnávat: „Během roku 2018 se v několika případech stále nedařilo vyřešit mnoho let staré zátěže způsobené nekvalitními obchodními vztahy, které nepříznivě zasahovaly činnost orgánu státu nebo některých státem ovládaných společností. Obvyklou překážkou nalezení přijatelného východiska byla právní, technologická nebo i zahraničně politická složitost daných okolností,“ konstatuje Služba.

Neutěšený a občany ohrožující stav panuje v instituci, která zajišťuje provoz části kritické informační soustavy: „BIS rovněž identifikovala rizika, jež mohla ohrožovat kybernetickou bezpečnost v instituci zajišťující provoz několika informačních systémů, které spadají do kategorie kritické informační infrastruktury. Tyto bezpečnostní nedostatky nebyly dlouhodobě a systematicky řešeny a některé z nich přetrvávaly po delší dobu, přičemž se objevovaly další nové problémy. Oddělení odpovídající za informační technologie v instituci postupně opouštěli zkušení zaměstnanci mající znalosti a dovednosti pro správu systémů úřadu a na jejich místa se nedařilo získat vhodnou náhradu. Vedoucí pracovníci klíčových oddělení navíc neměli potřebné znalosti a problematiku kybernetické bezpečnosti povětšinou ignorovali,“ uvádí se doslova v aktuální zprávě BIS. Irena Válová, ceskajustice.cz

SUCHO NEOHROZÍ PRODEJ VÁNOČNÍCH STROMKŮ

Blíží se začátek prosince a s ním i tradiční prodej vánočních stromečků. Přestože i letos zažilo Česko další ze série suchých let, kvalitních stromků na předvánočním trhu bude dost. „Na kvalitu stromků by letošní sucho nemělo mít vliv,“ říká místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků František Valdman.

Stromky, které jdou před Vánocemi do prodeje, jsou většinou staré okolo deseti let. To znamená, že letošní várka byla zasazená v období, kdy bylo vody dostatek. Sucho přesto pěstitelům letos zkomplikovalo práci. Nejhůře ho totiž snášejí mladé sazenice, u kterých je menší šance, že se v suché zemi uchytí. „Zvyšuje to náklady na pěstování, některé výsadby jsme museli dělat znova,“ popisuje Valdman.

Na cenách by se přesto sucho projevit nemělo a měly by se tak pohybovat na loňské úrovni. Z Česka je totiž jenom zhruba každý druhý vánoční stromek. Cenovou politiku tak ovlivňuje levnější zahraniční konkurence.
Dlouhodobě nejoblíbenějším vánočním stromečkem je jedle kavkazská, kterou si pořídí zhruba tři čtvrtiny zákazníků. Podle odhadů Sdružení by mělo být možné koupit standardní stromek o velikostí od jednoho a půl do dvou metrů za 550 až 900 korun.

Až daleko za jedlí je smrk pichlavý. Celkově tvoří zhruba 15 procent prodejů. Je také výrazně levnější a jeho cena by se měla letos pohybovat mezi 400 a 500 korunami. Zbylých deset procent se dělí mezi smrk ztepilý a borovici.
Aby stromek vydržel do Vánoc v dobré kondici, doporučují ho odborníci uchovávat v chladném prostředí a poskytnout mu dostatek vody. Ideální je seříznout tenký špalíček z jeho kmene, aby se odstranila část zalepená smolou a stromek tak mohl bez potíží nasávat vodu.