iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Duka: Rozsudek jak za totality, žaloba na hry v Brně

Odvolací soud tento týden zamítl žalobu kardinála Dominika Duky ohledně omluvy brněnských divadel. Žádal ji za uvedení her Prokletí a Naše násilí a vaše násilí. „Je to rozsudek, který je hodný justice bývalého socialistického tábora, nikoliv demokratického státu, kterým je Česká republika,“ prohlásil v neděli v pořadu Partie.

Žaloba se týkala loňského květnového uvedení her režiséra Olivera Frljiče na přehlídce Divadelní svět. Inscenace vyvolaly i negativní reakce. Některým lidem vadila jejich údajná obscenita a způsob zobrazování křesťanských symbolů. Podle Duky hry urážejí jeho náboženskou víru a na svém Facebooku následně na rozsudek soudu reagoval přirovnáním k totalitnímu myšlení a době, kdy u nás byli církev a křesťané pronásledováni a utlačováni.

„Myslím, že se to dá srovnávat. Víme, že tato hra vyvolala velkou reakci, a to napříč celým spektrem společnosti, ať teda věřících či sympatizujících, nebo nevěřících. Já jsem se připojil k této žalobě, padlo jich několik desítek, čímž jsem byl trošku diskvalifikován, protože jsme si museli vybrat s panem advokátem jenom tu mezeru, která ještě nebyla napadnuta, a proto bylo odpovězeno tak, jak bylo,“ řekl Duka v pořadu.

„Je taky třeba si uvědomit, že soubor ze slovinské Lublaně, který to hrál, řekl, že všichni, co vystupovali v té první hře, byli vlastně vyznáním muslimové. Nedovedu si představit, kdyby do Saudské Arábie nebo do Alžírska přijel soubor, který by řekl, že se skládá z herců nebo tanečníků, kteří jsou všichni katolického vyznání a sehráli by obdobnou hru, kde by v té roli Ježíše Krista byl zakladatel islámu Mohamed. To dám každému člověku k úvaze,“ dodal.

Soud kardinálovu žalobu zamítl ze tří důvodů. Prvním je ten, že žaloba nemá žádnou zákonnou oporu, druhým, že nesleduje legitimní cíl, a třetím, že omezení ochrany projevu na tomto základě není v demokratické společnosti nezbytné.

„Mně jde o omluvu. Domnívám se, že základ demokracie je mravnost a zbožnost. Vynechme tedy zbožnost, ale k mravnosti určitě patří i slušnost. O to mně pouze šlo. Ten rozsudek, který padl, je skutečně hodný justice bývalého socialistického tábora, nikoliv demokratického státu, kterým je Česká republika,“ řekl Duka v pořadu.

„Říci, že Kristus, který má symbolizovat i nekřesťanskou celou kulturu, je ten, kdo znásilňuje islámskou dívku – já nepovažuji všechny vyznavače islámu za teroristy, skutečně ne, ale znám historii,“ dodal Duka.

Duka s žalobou neuspěl, podle soudu mu kontroverzní hra neublížila

Podle soudu však umělecký projev může kritizovat náboženské vyznání a hry tak nejsou dostatečným podkladem pro zásah nezávislého soudu jako orgánu veřejné moci do svobodného projevu.

Další právním krokem nyní bude podle Duky dovolání se k Nejvyššímu soudu. „Nemohu akceptovat, aby v mé rodné zemi, za jejíž svobodu bojovali přátelé mého otce i on sám a kde jsem se podílel na práci v disentu, mohla takovýmto urážlivým způsobem a popírajícím skutečně základní prvky slušnosti a náboženské svobody existovat takováto prohlášení, nebo takovéto soudní výroky,“ řekl kardinál.

„Za týden ve středu je tzv. krvavá středa, křesťané jsou nepronásledovanější skupinou na světě a jestliže soud napíše, že nemůžeme mít taková práva, jako mají katolíci v Rakousku, protože jich je víc, pak se nedivím a nechápu tedy ani obhájce lidských práv, že jim je vcelku lhostejná situace věřících lidí,“ uzavřel Duka.

AKADEMIČKA MÜLLEROVÁ: KLIMATICKÉ PRÁVO VÝZVA, ZÁKLAD NEEXISTUJ

Klimatické právo je velká výzva v naší době klimatických změn a zvedání hladin moří. Jeho právní základ však zatím neexistuje, čelí politickým potížím a vědci mu rovněž nepomáhají. Novým hráčem v právu je i aktivistka Greta Thunbergová a z USA už do Evropy přišly žaloby vyžadující nové zákazy a příkazy a odškodné.

Takové myšlenky předložila expertům i veřejnosti JUDr. Hana Müllerová, Ph.D. z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR ve své přednášce Klimatická změna jako nový typ výzvy pro mezinárodní a vnitrostátní právo ve středu 13. listopadu 2019. Oboru práva životního prostředí se právnička věnuje dlouhodobě, a to i v rámci mezinárodní vědecké obce a je laureátkou prémie Lumina quaeruntur s tématem právní ochrany klimatu.

Přednáška byla uvozena krátkým videem, podle kterého jsme v roce 1989 vybojovali svobodu, dnes je třeba vybojovat klima.

Téma klimatické změny se v současnosti přesouvá z prostředí aktivismu a nevládních organizací mezi široké publikum občanů. Vědecké závěry podle Hany Müllerové říkají, že CO2 způsobuje nárůst globální teploty. Stojí za tím průmyslová činnost, doprava a další lidské činnosti a následky vidíme v podobě sucha nebo povodní, ohrožení biotopů, zvedání hladin moří. Nyní se podle ní přidává právo. To znamená regulace, které však přestávají stačit a „je třeba zákazů a příkazů“.

Přestože teorie o globálním oteplování je známá už od roku 1979, ještě před deseti lety neexistovalo klimatické právo. Podle slov Müllerové to nový obor nebude mít jednoduché, protože bude znamenat omezování lidí i výrobců i konec některých odvětví. Právo schvalují parlamenty a ty jsou závislé na voličích, takže omezení se budou prosazovat obtížně.
Právo nově tvoří i Greta Thunbergová

Jak dále upozornila, klimatické právo má přesah do jiných právních oborů jako je energetické právo, finanční právo nebo právo lidských práv. Avšak klimatickou změnu lze řešit jen přes mezinárodní právo, což je s ohledem na rozhodnutí prezidenta Trumpa nebo postoj Číny složité. Dochází ke kompromisům ochotných států, které mají zájem, když vidí, že velcí hráči závazky nechtějí.

Problémy klimatu všech řeší nejen právo mezinárodní a právo Evropské unie, ale také jednotlivé státy a jednotlivá města a obce – například vydáváním obecně závazných vyhlášek, což jsou případy zákazů vjezdu vozidel do měst.

Podle Hany Müllerové se mezinárodní právo mění pod rukama. Tradičními nositeli jsou podle jejích slov státy a mezinárodní organizace. Nově vstupují aktéři jako nevládní organizace, vědci, klimatický panel, sdružení měst a obcí nebo aktivistka Greta Thunbergová – ale také korporace. Jak právnička upozornila, nadnárodní korporace se připojily už v roce 2007, kdy 150 korporací vydalo na Bali výzvu ke státům k přijetí jasné regulace.

Výstupy z tohoto mezinárodního práva jsou mezinárodní úmluvy, což je tvrdá forma a obsahuje zákazy a nebo měkká forma, což jsou rezoluce a výzvy. U klimatického práva se však nepodařilo dosáhnout dohody všech zemí, pro rozvojové země platí neurčité termíny a dohody jsou plné nejasností, neurčitostí, nemají konkrétní termíny. Pařížská dohoda o změně klimatu neobsahuje závazné cíle.

Proč jsou letenky levné? Podle dohody z roku 1944

Klimatická změna je však dobrým příkladem globalizace práva neboli právního pluralismu. „Klimatická změna je globální problém, který vyžaduje lokální akci,“ uvedla vědkyně z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Jako příklad uvedla problém kolize se zákazem státní podpory a nízké ceny leteckého benzínu. Jak je možné, že jsou letenky tak levné?, vznesla vědkyně otázku. Ceny vycházejí z Chicagské dohody z roku 1944, která uzákonila zákaz zdanění leteckého paliva, odpověděla. Musely by se dohodnout všechny signatářské státy a dohodu změnit.

Ústav státu a práva akademie věd

Dalším zásadním hráčem jsou soudy a soudní pře týkající se klimatu. Původ těchto žalob je podle akademičky v USA, odtud se klimatická litigace dostala do Evropy. Jde o tabákové případy, případy týkající se azbestu nebo opiátů, což jsou žaloby na farmaceutický průmysl, ale také jde o žaloby měst jako New York nebo San Francisco proti korporacím jako Shell, BP, Exxon Mobile nebo Chevron. Města požadují, aby firmy spolufinancovaly například protivlnové zábrany. „Žádná žaloba zatím nebyla úspěšná,“ řekla doslova Hana Müllerová.

Proč? Protože před soudem je potřeba prokázat příčinnou souvislost, totiž, že firma svojí činností způsobila škodu. „Korporace tím, že těží a zpracovávají, působí změnu klimatu,“ uvedla právnička, podle jejíchž slov jsou státy ve schizofrenní pozici, když podporují blahobyt, ale současně mají bojovat proti klimatické změně. Pak jsou zde spotřebitelé, kteří se nějak chovají, nakupují – pokud nejsou uvědomělí.

Podle vědkyně dochází vlivem působení korporací ke globalizaci škod. „Korporace sídlí v USA, ale působí škody v Africe,“ uvedla s tím, že je v litigaci nutné tuto spojnici prokázat. Druhým typem žaloby jsou žaloby proti státu, kde žalobci vymáhají, aby státy zavedly regulace. Je prokázáno, že 90 společností na světě má na svědomí dvě třetiny všech skleníkových plynů od roku 1751 do roku 2016, uvedla vědkyně s odkazem na Climate Accountbility Institut, který tato data shromažďuje.

V klimatické litigaci v USA existují oba typy, jak žaloby těch, kteří vystupují proti státní regulaci, tak i zastánců regulace. „Úspěšnější jsou žaloby proti ochraně klimatu,“ uvedla právnička. Celkem bylo podáno v letech 1990 – 2016 v USA 873 klimatických žalob. Nejdůležitějším podkladem pro klimatickou žalobu je v USA zákon na ochranu ovzduší. „Nejvyšší soud USA uznal, že CO2 je polutant ovzduší,“ řekla Hana Müllerová.

Mládež žaluje za budoucí generace

V druhé části přednášky se vědkyně věnovala případovým studiím a jednotlivým žalobám. Například v případu Inuit case z roku 2006 byla použita lidskoprávní argumentace. Na Severním pólu roste teplota dvakrát rychleji, než jinde na zemi, dochází k sesuvům půdy a zničení životního prostředí původních obyvatel. Rada Inuitů podala stížnost k Mezinárodní komisi pro lidská práva, že USA porušují práva obyvatel. Komise však žalobu zamítla.

Mimořádně zajímavý je případ Juliana v. USA, kdy 21 mladých lidí od roku 2015 žaluje stát za budoucí generace. Jak dále dodala vědkyně a akademička, připomíná to Gretu Thumbergovou, která rovněž podala stížnost k OSN pro porušení práv dítěte.

Mimořádně významný je však „evropský případ“ žaloby Lluiya v. RWE, kdy muž z Peru zastoupený advokátkou z Hamburgu žaluje německou firmu RWE, která v Peru vůbec nepůsobí. „Je to případ klimatické justice par excellence,“ uvedla právnička. Prošel sítem a soud se nyní bude zabývat, zda lze prokázat příčinnou souvislost mezi odtáváním ledovcového jezera v Peru a činností korporace RWE. Následkem tání se zde podle akademičky zvýšilo riziko pádu kusů ledu a přibývá vody. „Pan Luiya je horský průvodce, od jezera v Peru, který tvrdí, že důvodem tání ledovce jsou emise, které plodí RWE, i když v Peru nepůsobí,“ vysvětlila právnička.

Proč je žalována korporace RWE? „RWE má velkou historickou odpovědnost a na veřejnosti zlehčovala globální a klimatickou změnu,“ odpověděla Hana Müllerová. Jak dále uvedla, soud prvního stupně shledal, že nebyl prokázán příčinný vztah mezi emisemi CO2 a změnou v Peru, avšak soud odvolací jmenoval experty a soudci se chystají sami vyrazit na místo k jezeru, aby na vlastní oči viděli situaci. Řízení stále běží.

Podle jejích slov soud druhého stupně konstatoval, že každý jednotlivý emitent přispívá ke zvýšeným koncentracím skleníkových plynů v ovzduší a že zvýšená koncentrace plynů v atmosféře přináší oteplování na celém světě.

Německo: Soud nemá právo nařizovat vládě politické cíle

Samo Německo se zavázalo snížit do roku 2020 emise o 40%, avšak závazek nesplnilo, uvedla právnička v souvislosti s další žalobou nevládní organizace Urgenda v. Nizozemí. Má soud pravomoc o tomto rozhodnout?

Německý soud uvedl, že soud nemá pravomoci nařizovat něco vládě, protože jde o politické cíle, na rozdíl od soudu nizozemského, kde soud v případu Urgenda nařídil vládě, aby zajistila snížení emisí, a to přesto, že Nizozemí se podílí na emisích jen 0,5%. Soud v případu Urgenda však tento údaj přepočetl na počet obyvatel, což vytvořilo nový údaj, velmi podobný datům České republiky, uvedla Hana Müllerová.

Svoji přednášku pak uzavřela konstatováním, že klimatické právo by se mělo opírat o nějaký právní základ, který ale zatím neexistuje. Zbývá tedy jít cestou soukromého práva a odpovědnosti za škodu a věřit, že soud uzná příčinnou souvislost. „Je to velká výzva pro právo,“ uzavřela akademička.¨

Přednáška se uskutečnila v prostorách Akademie věd v Praze na Národní třídě v rámci Týdne vědy a techniky pořádané Akademií věd ČR ve dnech 11. – 14. listopadu 2019. Irena Válová, ceskajustice.cz

PO UČITELÍCH I LÉKAŘI CHTĚJÍ ZVÝŠIT PLAT O 10 PROCENT

Česká lékařská komora považuje zvýšení tarifních platů lékařů o 1 500 Kč, které schválila vláda, za nedostatečné. Komora chce, aby se platy doktorů zvyšovaly každoročně nejméně o deset procent. Vyplývá to z usnesení, které v neděli schválili delegáti na sjezdu. Komora také vyslovila nespokojenost s prací ministra Vojtěcha.

„Sjezd České lékařské komory považuje vládou schválené zvýšení tarifních platů o 1 500 Kč od ledna 2020 pro lékaře za zcela nedostatečné. Sjezd nesouhlasí s platovou nivelizací, kterou prosazuje vláda,“ stojí v usnesení.

Ministerstvo zdravotnictví v reakci uvedlo, že je na každém z ředitelů nemocnic, zda platy navýší ještě více než o schválených 1 500 Kč. „Záleží na potřebě v konkrétní nemocnici. Ředitelé nejlépe vědí, kde je navýšení platů potřeba, to nemůže od stolu určovat ministerstvo,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Česká lékařská komora (ČLK) také vyslovila nespokojenost s prací ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a jím vedeného ministerstva. Podle usnesení sjezdu ministr a ministerstvo neřeší zásadní problémy zdravotnictví, kterými jsou podle usnesení nezajištěné financování, personální devastace, porušování právních předpisů, také nelegální práce cizinců v nemocnicích bez aprobačních zkoušek, zhoršující se dostupnost zdravotní péče pro pacienty a stále častější nedostupnost běžných léků.

S tvrzením komory, že neřeší zásadní problémy zdravotnictví, ministerstvo podle své mluvčí zásadně nesouhlasí. „Naopak, ministr Adam Vojtěch nastartoval celou řadu reforem. Vůbec poprvé ministerstvo začalo zodpovědně řešit personální stabilizaci zdravotnictví a přišlo se systémovými opatřeními, jako je například navýšení kapacit lékařských fakult,“ uvedla mluvčí.

Štěpanyová uvedla, že ministerstvo započalo i reformu primární péče a začalo pracovat na zlepšení organizace a dostupnosti zdravotní péče. Ministerstvo také podle mluvčí připravilo důležitou novelu zákona, která řeší doposud neřešené téma, a to nedostupné léky v lékárnách.

Pojišťovny lékaře odírají. Dluží jim miliardy, stěžuje si komora

Sjezd ČLK také trvá na plné úhradě nákladů na e-recepty a e-neschopenky a elektronizace zdravotnictví od českého státu. Žádá ministra zdravotnictví, aby neprodleně řešil a vyřešil problémy s nedostatkem léků. „Situaci způsobuje přeprodej léků a nedostatečné zásoby v nemocnicích z nedostatku financí v nemocnicích,“ stojí v usnesení.

Komora chce změnu náhrad i zákon o léčitelích

ČLK v usnesení žádá změnu úhrad, kdy současné úhradové vzorce jsou založené na počtu ošetřených rodných čísel a historických koeficientů. Úhrada podle počtu ošetřených a podle diagnóz na základě seznamu výkonů jako ceníku práce by podle ČLK byla spravedlivější.

Sjezd podpořil i přijetí zákona o léčitelích a zásadně nesouhlasí s tím, aby byla činnost léčitelů regulována v režimu zákona o zdravotních službách. To by podle lékařů vzbuzovalo klamný dojem, že léčitelé jsou zdravotnickými pracovníky.
Česká lékařská komora je samosprávná profesní organizace s povinným členstvím. Má zhruba 52 200 členů, z nichž asi 43 000 je aktivních lékařů. Komora dohlíží na to, aby lékaři vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou a zákony. Zaručuje odbornost členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání. Zároveň vede seznam členů a hájí jejich práva a profesní zájmy.

PREZIDENTEM RUMUNSKA ZNOVU IOHANNIS

Rumuni si za svého prezidenta zvolili stávající hlavu státu Klause Iohannise. Centristický politik v nedělním druhém kole voleb jasně porazil sociální demokratku Vioricu Dancilaovou, ukázaly podle agentur první odhady výsledků. Iohannis tak podle všeho potvrdil roli favorita a může zůstat dalších pět let v úřadu.

Podle průzkumu, který mezi voliči po odchodu z volebních místností provedla společnost Ires, získal stávající prezident 66,5 procenta hlasů. Jeho soupeřku Vioricu Dancialovou podpořilo 33,5 procenta voličů.

Společnost Curs-Avantgade Iohannisovův výsledek odhadla na 64 procent. První kolo rumunských prezidentských voleb se konalo 10. listopadu. Iohannis podle agentury DPA večer o svém vítězství nepochyboval. „Dnes zvítězilo moderní Rumunsko, evropské Rumunsko, normální Rumunsko,“ prohlásil prezident po zveřejnění odhadů.

Favorizovaný Iohannis vyhrál před dvěma týdny první kolo voleb. Nepodařilo se mu ale získat nadpoloviční většinu, když mu svůj hlas odevzdalo 37,8 procenta zúčastněných voličů. Dancilaová prošla do druhého kola s 22,3 procenty hlasů. K volebním urnám se tehdy dostavilo 48 procent voličů.

Stávající prezident je považován za ochránce principů právního státu. Jako znovuzvolená hlava státu by mimo jiné mohl jmenovat prokurátory beroucí vážně boj s korupcí, která je jedním z nejpalčivějších problémů Rumunska.

Šedesátiletý Iohannis, etnický Němec a bývalý starosta města Sibiu, pomohl zajistit konání referenda, v němž se loni v květnu velká většina Rumunů vyslovila proti kontroverzním opatřením sociálnědemokratické vlády v oblasti justice, jež vyvolala obavy o zachování principů právního států v této bývalé komunistické zemi.

V Rumunsku padla sociálnědemokratická vláda premiérky Dancilaové

Bývalá premiérka Viorica Dancilaová zjevně zaznamenala nejhorší výsledek, jakého od pádu komunismu v prezidentských volbách dosáhl kandidát postkomunistické Sociálnědemokratické strany Rumunska (PSD), poznamenala agentura APA. Pětapadesátiletá politička byla od loňského ledna první ženou v čele rumunské vlády, před několika týdny ale parlament jejímu kabinetu vyslovil nedůvěru.

Odhady nezohledňují hlasy zahraničních Rumunů. Iohannis, kandidát Národní liberální strany (PNL), by tak nakonec mohl získat až kolem 70 procent hlasů. Volební účast pravděpodobně přesáhla 50 procent. První oficiální výsledky se očekávají v noci na pondělí.

V ITÁLII SE ZŘÍTIL KUS DÁLNIČNÍHO VIADUKTU

Na severoitalské dálnici A6 do Turína se poblíž Savony po bouřkách zřítil asi 30 metrů dlouhý kus dálničního viaduktu. Příčinou byl pravděpodobně sesuv půdy. Záplavy sužují sever Itálie, především Ligurii a Piemont, které sousedí s rovněž postiženými francouzskými departementy.

Zatím není jasné, zda na mostě byly automobily, ale agentura ANSA napsala, že se nikomu nic nestalo. Zastaven byl provoz dálnice mezi Savonou a obcí Altare ve směru na Turín a z bezpečnostních důvodů byl uzavřen i opačný směr.
V Janově už v sobotu záplavy postihly především údolí řeky Polcevera, což je právě ta část města, kterou loni postihlo zřícení dálničního mostu na dálnici A10. Neštěstí si tehdy vyžádalo 43 mrtvých.

Mezi Turínem a Janovem se do řeky zřítilo auto. Dva ze tří lidí, kteří v něm seděli, se zachránili. Třetí se pohřešuje. Nedaleko Turína se z břehů vylila také řeka Pád. V celém italském regionu Piemont museli hasiči evakuovat 200 osob a dalších 600 je odříznuto od zbytku světa. V Turíně byl zrušen maraton, uvedla ANSA. V Ligurii bylo podle údajů regionální vlády od světa odříznuto 374 lidí a dalších 122 bylo evakuováno.

Dálnice A10 z Janova do Ventimiglie u francouzské hranice dnes na dvou místech přerušily sesuvy půdy. V provinciích Ligurie a Piemont je kvůli sesuvům neprůjezdných více silnic. Zaplaveny byly na mnoha místecg sklepy či podjezdy.

Provozovatel mostu v Janově věděl o hrozbě zřícení roky před tragédií

Zaplavené jsou části ligurských přístavních měst Janov, Savona a Imperia. Kvůli stoupající hladině řeky Tanaro museli dočasně přerušit provoz továrny na výrobu cukrovinek Ferrero ve městě Alba.

Kromě severoitalských regionů platí nejvyšší stupeň varování před záplavami také pro jihoitalskou Kalábrii.
S vodou v centru města opět bojují v Benátkách. Zaplavené je znovu i náměstí svatého Marka. Zatímco minulý týden ale voda dosáhla úrovně 1,87 metru nad obvyklou hladinou moře, dnes to bylo „jen“ 130 centimetrů. Voda podle agentury AFP začala postupně opadat.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Záplavy na jihovýchodě Francie si vyžádaly nejméně dva mrtvé, informovala v neděli agentura AFP. Nejméně jeden další člověk se dál pohřešuje. Jeden mrtvý se našel nedaleko francouzské obce Le Muy, které leží mezi Marseille a Nice.
Francouzská média už dříve informovala, že se v Le Muy pohřešuje člověk, který zmizel poté, co se v sobotu večer převrátil záchranný člun. Další bezvládné tělo bylo v neděli objeveno v zaplaveném autě v nedaleké obci Cabasse. Už od soboty se pohřešuje také 77letý muž z městečka Saint-Antonin-du-Var. Toho se zatím najít nepodařilo.
VIDEO: V italském Janově odstřelili zbytek polozříceného Morandiho mostu

Kvůli vydatnému dešti se na jihovýchodě Francie vylilo z břehů několik řek. Voda zaplavila domy i silnice a způsobila rozsáhlé škody. V departamentech Var s centrem v Toulounu a Alpes-Maritimes s metropolí Nice dnes nadále platí druhé nejvyšší varování před záplavami. V oblasti dál prší, déšť ale už není tak silný. Podle stanice Meteo France spadlo v některých částech departementu Var během 48 hodin tolik vody jako jindy za dva až tři měsíce.

Bez elektřiny je v jihovýchodním cípu Francie nyní asi 4500 domácností. Mezi Nice a Toulounem kvůli zaplavené trati už od soboty nejezdí vlaky. Postiženou oblast dnes navštíví francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.

PŘIBÝVÁ LÉKAŘŮ S-RECEPTY

Lékaři v Česku letos zatím vydali zhruba 65 milionů elektronických receptů, loni za celý rok to bylo 58,5 milionu. Meziročně se zvýšil i počet doktorů, kteří e-recepty vydávají. Léky tak elektronicky může předepisovat 44 790 lékařů. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Na konci loňska systém e-receptů registroval 42 000 aktivně zapojených lékařů. „Takže ten počet se zvyšuje, jak vidíme,“ řekl Vojtěch k nárůstu počtu vydaných e-receptů.

„Všichni v tom systému v zásadě dnes jsou a ten systém funguje,“ podotkl ministr. V Česku se podle něj elektronicky vydá asi 95 procent receptů, což v zahraničí není obvyklé. „U nás ten systém se skutečně z nuly dostal v zásadě na sto během jednoho roku,“ doplnil.

Povinnost evidovat elektronicky každý vydaný recept mají lékaři od ledna 2018. Lékařská komora varovala před tím, že další nárůst byrokracie některé lékaře může odradit od provozování praxí. Ministerstvo zdravotnictví už dřív uvedlo, že se to nepotvrdilo.

Dalším z projektů elektronizace zdravotnictví jsou e-neschopenky, které by měli lékaři začít vydávat od počátku příštího roku. Vojtěch uvedl, že pro jejich vydávání budou moci lékaři využívat stejný certifikát, který mají pro e-recepty.
Vyslovil se pro přechodné období, jako bylo u elektronických receptů, ve kterém by lékaři za nevydávání elektronických neschopenek nebyli trestáni. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má e-neschopenky primárně na starost, ale podle Vojtěcha zatím plánuje sankce spíše uplatňovat.

Lékaři za e-neschopenku nedostanou peníze

Vojtěch zopakoval, že za vypsání e-neschopenky by lékaři neměli dostávat platbu. Elektronická varianta má proces oproti papírové zjednodušovat, úhrada proto nedává smysl, připomněl názor vlády v této věci. Ministr nepředpokládá, že se postoj kabinetu změní.

Lidé nevědí, že jejich zdravotní kartu po lékařích převzal úřad

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler uvedl za Koalici soukromých lékařů, že ambulantní lékaři by si představovali platbu třikrát 100 korun za vypsání neschopenky, vydání lístku na peníze a zrušení neschopenky.
Platba by nemusela být trvalá. „Můžeme se k tomu za několik let vrátit,“ řekl Šmucler. Doufá v domluvu s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), se kterou chce ještě jednat.

TRESTNÍ OZNÁMENÍ BISKUPŮ KVŮLI ZNEUŽÍVÁNÍ SEXU V CÍRKVI

Česká biskupská konference podala trestní oznámení na neznámé pachatele, kteří se mohli dopouštět sexuálního obtěžování v katolické církvi. Biskupové chtějí tímto krokem ochránit případné neprávem obviněné, řekl jejich právní zástupce Ronald Němec. Biskupové schválili podání trestního oznámení na říjnovém zasedání. Kardinál a arcibiskup pražský Dominik Duka v nedělním pořadu Partie na televizi Prima řekl, že pokud ti, kdo o údajném sexuálním zneužívání v církvi mluví, neřeknou jména, nebude moci církev nikdy zasáhnout.

„Tito lidé musí, pokud vědí, tak nám musí deklarovat, že znají oběti, abychom mohli těmto případům zabránit,“ řekl Duka. „A na druhé straně si musím uvědomit, že nemohu uveřejnit jméno toho případného pachatele, pokud se ta věc nevyšetří,“ dodal kardinál.

Právní zástupce České biskupské konference (ČBK) Ronald Němec řekl, že média uvádějí, v současnosti jsou v římskokatolické církvi lidé, kteří se mohou dopouštět jednání proti lidské důstojnosti v oblasti sexuality. „Katolická církev se jeden rok snažila tyto osoby vypátrat a bezúspěšně. Ale protože to je tvrzeno z více zdrojů, tak se všichni biskupové usnesli na tom, že požádají orgány činné v trestním řízení, aby se pokusily tyto osoby vypátrat,“ dodal.

Duka v televizi řekl, že za 30 let se uskutečnilo 11 soudních řízení, deset lidí bylo odsouzeno, mnozí už nežijí. „Z toho počtu tři tisíce potenciálních duchovních ‚pachatelů‘ je jich deset, spočítejme si jaké je to číslo,“ dodal kardinál.
Po intimní schůzce mu zakázala církev sloužit mše

V Česku téma sexuálního zneužívání v církvi vyvstalo například na začátku dubna, kdy Česká dominikánská provincie uvedla, že dominikáni podezírají asi šest mužů ze svých řad, kteří se v 90. letech a v prvním desetiletí 21. století mohli tohoto činu dopustit. Činy se ve většině případů týkaly osob starších 18 let, v jednom případě byla oběť mladší 15 let.

V případech, kdy se proti pachatelům sešlo dost svědectví, byl s nimi zahájen církevněprávní proces, který směřoval k pozastavení jejich kněžské činnosti a k izolaci od dalších potenciálních obětí. Trestněprávní proces v žádném z těchto případů nezačal. V listopadu policie kvůli promlčení odložila případ kněze českobudějovického biskupství podezřelého ze sexuálního zneužívání v 90. letech.

NĚMECKO UMOŽNILO PRVNÍMU DOSPĚLÉMU Z IS BEZTRESTNÝ NÁVRAT

Do Německa se v sobotu vrátila se svými třemi dětmi třicetiletá žena, která v minulosti vycestovala do Sýrie, kde se připojila k teroristické organizaci Islámský stát. Žena je první dospělou osobou, která se do Německa s pomocí vlády vrátila z oblastí před časem ovládaných IS. Dosud Německo pomáhalo v návratu jen dětem.

Laura H. z Hesenska a její tři děti přiletěly v sobotu večer na letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Na cestu do vlasti vyrazila 30letá Němka ze severoiráckého města Irbíl, kam se před tím dostala ze severu Sýrie. Podle agentury DPA tam pobývala v zajateckém táboře. Bližší údaje k ženině totožnosti úřady nesdělily.

Podle časopisu Spiegel Němka na Blízký východ odcestovala v roce 2016 se svým manželem, Američanem somálského původu, a tehdy dvěma dětmi. Její muž v bojích v Sýrii zahynul. Generální státní zastupitelství v Karlsruhe, které se zabývá závažnými trestnými činy včetně terorismu, sdělilo, že žena čelí obvinění z členství v teroristické organizaci a také z porušení povinností při péči o dítě. Zatykač na ni ale vydán nebyl.

Nemáme zodpovědnost za děti, které jste zplodily v IS, řekl nizozemský soud

Západní státy se dlouho zdráhaly přijímat zpět své občany, kteří se na Blízkém východě připojili k teroristickým organizacím. Na počátku listopadu Turecko oznámilo, že začne zahraniční bojovníky deportovat. Do Německa do konce minulého týdne přiletělo po vyhoštění z Turecka deset lidí. Už v srpnu ale do Německa ze Sýrie dorazily tři sirotci a jedno těžce nemocné dítě, jejichž rodiče odešli z Německa, aby se připojili k IS. Podle statistik německých úřadů se nyní na Blízkém východě nachází asi 80 německých občanů, kteří tam v minulých letech bojovali v řadách IS.

NĚMCI HLEDAJÍ VRAHA 11LETÉ DÍVKY

Zhruba 800 mužů ze západoněmeckého města Grevenbroich požádala policie o spolupráci při vyšetřování 23 let staré vraždy jedenáctileté dívky. Claudii Rufovou v roce 1996 kdosi unesl, znásilnil a zavraždil. Stovkám mužů z jedné ze čtvrtí města Grevenbroichu, kterým tehdy bylo mezi 14 a 70 lety, začali odebírat o víkendu vzorky DNA.

Policisté pozvali muže ze čtvrti Hemmerden do místní základní školy, kde jim začala odebírat vzorky slin. Celkem jsou v plánu čtyři termíny, kromě soboty a neděle také příští víkend. Podle vyšetřovatelů je ochota lidí zúčastnit se odběru velká.
Jak bude odběr vypadat, informovali policisté na videu. Ubezpečili například, že odebrané vzorky budou po testování zničeny.

Podle policie je sice krajně nepravděpodobné, že by se nechal zkoumat samotný pachatel, mohl by ale přijít některý z jeho příbuzných. To už by k nalezení vraha mohlo stačit.

Ohořelé tělo zavražděné jedenáctileté dívky našli v roce 1996 dva dny po jejím zmizení ve městě Euskirchen u Bonnu, tedy zhruba 50 kilometrů jižně od Grevenbroichu. Už v roce 2010 se Claudiina vraha policisté pokoušeli najít při hromadném sběru vzorků DNA od 350 mužů. Nebyli ale úspěšní. Nyní podle vyšetřovatelů pracují s novými hypotézami a důkazy.

Ke spolupráci s policií spoluobčany před časem vyzval také otec zavražděné dívky Friedhelm Ruf. „Pachatel se příliš dlouho schovával mezi námi,“ řekl.