iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pojišťovny dluží lékařům 5,5 miliardy, nejvíce specialistům

Ambulantní lékaři podle České lékařské komory nedostali za šest let zaplacenou péči za zhruba 5,5 miliardy korun. Pojišťovny podle prezidenta komory Milana Kubka nerespektují vyhlášky, přičemž zůstatky na účtech pojišťoven stále rostou. Řekl to v sobotu na sjezdu komory v Brně. „Ty propady jsou značné. Nejpostiženější skupinou jsou ambulantní specialisté, kdy za šest let bylo nezaplaceno 5,5 miliardy, což jsou čtyři procenta veškeré péče,“ uvedl Kubek.

Jde o čísla od roku 2012 do roku 2017, přičemž v roce 2017 šlo podle Kubka o nezaplacené 1,3 miliardy. „Samozřejmě jsou individuální rozdíly mezi poskytovateli, jsou rozdíly mezi jednotlivými skupinami i odbornostmi,“ uvedl Kubek.

Pojišťovny podle něj neplatí podle seznamu zdravotních výkonů, přičemž zůstatky na jejich účtech rostou. Uvedl, že jen za rok 2018 na jejich účtech přibylo 14,5 miliardy korun, a to z 30,5 miliardy v roce 2017. Schválené plány podle pojišťoven přitom podle něj počítaly s růstem 1,7 miliardy korun. „Plánovaly 1,7 miliardy, uspořily 14,5 miliardy. Na kom je mohly uspořit? Na pacientech a nás, na nikom jiném uspořit nemohly,“ uvedl Kubek.

Za pět let si sestry platově polepšily o čtvrtinu, lékaři o pětinu

Zůstatek peněz na účtech zdravotních pojišťoven by podle Kubka měl výrazně růst i letos. „Odhad, který na jednání prezentoval předseda vlády, je, že na konci letošního roku to bude 65 miliard korun, které se budou válet na účtech zdravotních pojišťoven. Šedesát pět miliard, které si občané zaplatili na zdravotní péči, kterou nedostali nebo kterou dostali v jiné kvalitě,“ řekl Kubek.

Česká lékařská komora je samosprávná profesní organizace s povinným členstvím. Má zhruba 52 200 členů, z nichž asi 43 000 je aktivních lékařů. Komora dohlíží na to, aby lékaři vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou a zákony. Zaručuje odbornost členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání. Zároveň vede seznam členů a hájí jejich práva a profesní zájmy.

Z CELNÍ SPRÁVY LETOS ODEŠLO 300 LIDÍ

Celní správu letos opustí až čtyři stovky lidí. Většina kvůli výsluhám. A podobný problém řeší i policie. Změnu v systému vyplácení výsluh však vláda odmítá. Celníci přitom budou mít stále více práce. Ministerstvo financí plánuje, že budou mít na starost i oblast online hazardu.

Celníci spolu s policisty kontrolovali bleší trhy v ulici U Elektry v Praze 9. (9. prosince 2018) | foto: Marek Štekl, iDNES.cz
Před třemi lety měl šéf Celní správy Milan Poulíček smělé plány. Na boj s daňovými úniky plánoval přijmout až tři stovky nových celníků. V té době se navíc hodně mluvilo o možnosti, že by celníci dostali vyšetřovací pravomoc a mohli by tak své případy dovést až před soud. To by znamenalo více práce, a proto i další masivní navýšení stavů. Nic takového se však nakonec nestalo. Nová čísla navíc ukazují, že Celní správa musí spíše než příchody nových lidí řešit odchody těch stávajících.

Od začátku roku do konce října podle zjištění MF DNES opustilo Celní správu už 307 lidí. To je o sto více než za celý loňský rok. Podle informací redakce by jich navíc do konce roku měly být celkově až čtyři stovky. „Je to dané z větší části generační obměnou. Odchází generace, která vstupovala do služebního poměru a má odslouženo pětadvacet let,“ uvedl zdroj MF DNES z vedení Celní správy, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Podobnou situaci musí v současné době řešit i vedení policie. Také policisté, kteří dosáhnou na výsluhy, totiž často nemají motivaci zůstávat.

Šlachta a ti druzí

Změnu ve výsluhách chtěl prosadit komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Vláda však jeho návrh odmítla. „Veškerá práce, kterou jsme si dali s navyšováním počtu policistů, nové tabulky, náborové akce, by jedním hlasováním Sněmovny přišla vniveč a to si nemůžeme dovolit,“ prohlásil ministr vnitra Hamáček.

Jedním z lidí, kteří Celní správu opouštějí, je i bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Ten rezignoval na pozici šéfa pátrací sekce v září stejně jako jeho náměstek a rovněž bývalý detektiv ÚOOZ Tomáš Sochor. O důvodech svého odchodu však Šlachta hodlá promluvit až po definitivním odchodu do civilu v prosinci.

Byť celníci nezískali zmíněnou vyšetřovací pravomoc, práce budou mít přece jen více. Ministerstvo financí pod které Celní správa spadá, na ně přenáší nové úkoly. Podle plánu ministryně Alena Schillerové by měli dohlížet na oblast online hazardu. Ministryně soudí, že kvůli tomu nebude třeba přijímat nové lidi. „Celníci se osvědčili při potírání nelegálního hazardu v hernách, na novou roli v online světě jsou připraveni,“ uvedla.

TRUMP: BEZE MĚ BY HONGKONG PA|DL ZA 14 MINUT

Prezident Spojených Států Donald Trump v pátečním vysílání televize Fox prohlásil, že Hongkong zatím nebyl zničen hlavně díky němu a jeho dohodě s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čínské hlavě státu údajně řekl, že vpád armády do regionu by měl velký dopad na možnou budoucí obchodní dohodu s USA.

Trump rovněž řekl, že za čínským poloautonomním regionem stojí, ale že podporuje i hlavu Číny „Beze mě by byl Hongkong zničen za 14 minut. On (prezident Si) má na pozicích vně Hongkongu milion vojáků, kteří tam nevtrhli výlučně díky tomu, že jsem ho o to požádal,“ prohlásil Trump.

Do vyjednávání o osudu bývalé britské kolonie americký prezident údajně vnesl otázku obchodní dohody mezi Washingtonem a Pekingem, která by měla ukončit obchodní válku mezi oběma velmocemi. Tu rozpoutal v roce 2018 právě Trump. „Udělal byste velkou chybu. Mělo by to strašně špatný dopad na obchodní dohodu,“ citoval Trump z rozhovoru, který prý vedl s čínským prezidentem.

Hongkong předala v roce 1997 Británie Číně pod podmínkou, že bude po dobu 50 let spravován podle principu „jedna země, dva systémy“. Region tak požívá svobod, jež jsou jinde v pevninské Číně nevídané. Demonstranti se však obávají rostoucího vlivu Pekingu, který se podle nich snaží dění v oblasti stále více kontrolovat.

„Musíme podporovat Hongkong, ale podporuji také prezidenta Si (Ťin-pchinga),“ prohlásil rovněž Trump. Tento jeho výrok podle agentury AFP odráží složitost situace, v níže se Washington v otázce Hongkongu vůči Pekingu nachází.
Souhlasíte s tím, že zásluhou Donalda Trumpa nezakročila Čína razantněji proti demonstrantům v Hongkongu?

Američtí zákonodárci tento týden schválili návrh zákona, jehož cílem je chránit lidská práva v Hongkongu. V případě, že by Spojené státy usoudily, že Peking do záležitostí v oblasti příliš zasahuje, mohly by podle nového předpisu poloautonomnímu regionu zrušit zvláštní ekonomický status. Ten mu přiznaly právě kvůli principu jedna země, dva systémy a Hongkong si díky němu drží pozici jednoho ze světových finančních center.

Senát USA schválil zákon o právech v Hongkongu

O osudu návrhu zákona má nyní rozhodnout Trump, který jej může schválit či vetovat. Peking Trumpa vyzval, aby návrh nepodpořil, protože podle něj jde o vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Pohrozil také „přísnými odvetnými opatřeními“, pokud by zákon vstoupil v platnost. Bílý dům již dříve naznačil, že se prezident chystá předpis podepsat. Trump dnes však také uvedl, že finální ekonomická dohoda s Čínou je „možná velice blízko“.

OBČANÉ EU SE MUSEJÍ PO BREXITU REGISTROVAT

Do prosince roku 2020 se musejí občané EU v Británii registrovat pro nový imigrační status. Neučiní-li tak, hrozí jim, že budou deportováni, pokud nebudou spadat do kategorie výjimečných případů. Tvrdí to právníci, kteří byli seznámeni s plány britské vlády.

Podle agentury Reuters britská vláda připravila směrnice, které stanovují, co dělat, pokud občané EU žijící v Británii do stanoveného data neodevzdají žádosti o přiznání povolení pobytu v zemi. S těmito dokumenty seznámila imigrační právníky, kteří byli pozváni, aby je prozkoumali. Vláda neuvedla, zda s nimi seznámí i veřejnost.

„Pokud se někomu nepodaří přihlásit před uzávěrkou, nebude mít legální pobyt,“ sdělil Reuters jeden z nich. Varoval, že v takovém případě proces deportace „vykopne“ občany EU ze země.

Minulý měsíc v rozhovoru pro německý deník Die Welt britský ministr pro bezpečnost Brandon Lewis uvedl, že „teoreticky“ je možné, že občané EU budou deportováni, i když splňují všechny legální podmínky. „Pokud v té době nebudou občané EU registrováni bez náležitého odůvodnění, budou aplikována pravidla pro přistěhovalectví,“ řekl Lewis.

Imigrační právníci tvrdí, že v dokumentech byl vyjmenován seznam výjimek lidí, jimž nebude hrozit deportace ani po nepodání žádosti o nový imigrační status. Jedná se o tělesně a mentálně postižené nebo o děti, jejichž rodiče je nestihli zaregistrovat.

V ostatních případech však hrozí těm občanům EU, kteří nepředloží žádost o udělení povolení k pobytu od britských úřadů, deportace. Ministerstvo vnitra tvrdí, že lidé, kteří nestihli uzávěrku kvůli vlastní chybě, budou mít stále možnost požádat o získání právoplatného imigračního statusu.

Registrace pobytu

Velká Británie na konci března spustila plnou verzi systému pro registraci dlouhodobého pobytu „EU Settlement Scheme“. V rámci programu mohou občané EU, kteří žili v EU alespoň pět let, získat status usedlíka (settled status). Ti, kteří v Británii žili kratší dobu, mohou požádat o dočasné povolení k pobytu (pre-settled status). Britské ministerstvo vnitra na konci října říjnu registrovalo více jak 2,45 milionů žádostí v programu EU Settlement Scheme. Ve Velké Británii pobývají tři miliony občanů EU.

Ve Velké Británii chce po brexitu zůstat více než půl milionů občanů EU

Zatím bylo vyřízeno 1,9 milionů žádostí. V šedesáti procentech případů byl udělen status usedlíka, ve čtyřiceti procentech případů bylo uděleno dočasné povolení k pobytu. Nejvíce žádostí o status usedlíka podali Poláci následovaní Rumuny a Italy.

Skoro půl milionu lidí by se mělo ještě registrovat. Reuters upozorňuje, že i kdyby vládní program dosáhl 95procentního úspěchu, asi 175 000 lidí bude vynecháno. Jejich status se pravděpodobně změní z legálních rezidentů na nelegální migranty, kteří musejí být podle migračních pravidel z Velké Británie vyhoštěni.

The3million, skupina, která reprezentuje občany EU v Británii, poukazuje, že mnozí z nich o nutnosti registrace pro status usedlíka nevědí, případně si ji odmítají podat na protest proti brexitu, uvádí britský list The Guardian.
Maike Bohnová, která pracuje pro the3million, tvrdí, že opatření negativně zasáhne ty nejohroženější skupiny lidí, které mohou v podání žádosti selhat – seniory, jedince bez regulérního zaměstnání či oběti domácího násilí.

„Velmi nás to znepokojuje. Je to naše největší starost,“ řekla agentuře Reuters Bohnová. „Setkávám se na skoro denní bázi s lidmi, kteří si jsou vědomi programu, ale myslí si, že si nepotřebují podat žádost.“

Lewisova slova vyvolala velké pozdvižení v Británii i v EU. Guy Verhofstadt, představitel Evrooského parlamentu pro věci brexitu, řekl, že europoslanci nikdy nepodpoří brexitovou dohodu, pokud Velká Británie začne deportovat občany, poukazuje britský deník The Independent.

Britský parlament v říjnu nakonec nehlasoval o upravené rozvodové brexitové dohodě, kterou vyjednal britský premiér Boris Johnson s Bruselem. Poslanci následně odmítli i schválit harmonogram projednání prováděcího zákona k brexitu.
Výsledkem bylo rozhodnutí uspořádat předčasné volby, které se uskuteční 12. prosince.

Původně mělo k Brexitu dojít 31. října. Nakonec byl termín prodloužen na konec ledna 2020. Panika z brexitu zřejmě vedla k navýšení žádostí o status usedlíka, které v říjnu stouply o třináct procent, tvrdí britský server inews.co.uk.
Johnson prezentuje volby jako způsob, jak patovou situaci kolem brexitu vyřeší. Není však jisté, zda se to podaří. Průzkumy sice předpovídají vítězství vládních konzervativců (zhruba 40 procent hlasů) a nejsilnější opoziční straně, labouristům Jeremyho Corbyna, přisuzuje až druhé místo (asi 30 procent), není ale vyloučeno, že žádná z velkých stran nezíská v Dolní sněmovně většinu.

V ČÍNĚ NOVÁ HRDINKA PRO MASY

Byla nesobeckou vlastenkou, která neúnavně pracovala pro svou zemi. Neměla zájem na vlastním obohacení, ale na pomoci druhým. Konala jen samé dobro, dokud se nestala mučednicí za komunistickou věc. Řeč je o Chuang Wen-siou, kterou si čínský prezident Si Ťin-pching vybral jako novou hrdinku, pomocí které bude ovládat masy.

častníci průvodu třímají nejen čínské vlajky, ale také ty hongkongské. A ani transparenty s nápisy „jedna země, dva systémy“, nejsou ojedinělé. V Hongkongu přitom čínská armáda potlačuje demonstrace čím dál brutálnějším způsobem.

„Učte se od Chuang Wen-siou. Inspirujte se, jak být dostatečně stateční, abyste nesli zodpovědnost, projevili neúnavné odhodlání a přispěli do nové éry svým dílem,“ hřímal v říjnu prezident Si, který Chuang označil za vynikající čleSalviniho socha střílí po migrantech z pistole. Ubohost, reagoval politik

Předsedu italské politické strany Liga Mattea Salviniho popudila socha, která ho znázorňuje, jak střílí pistolí na dvojici migrantů na voru a v druhé ruce má růženec. Plastika pochází z dílny Salvatora Scuotteho a byla v sobotu k vidění na výstavě v neapolské galerii Nabi Interior Design. Italský politik sochu označil za „podněcování k nenávisti“, napsala agentura ANSA.

„Když jsem na plastice začal pracovat, Salvini byl ještě ministrem vnitra,“ řekl umělec Scuotto deníku Il Mattino. „Chtěl jsem ho prezentovat jako přerostlé dítě, které hraje videohru. To jde také vidět na detailech pistole, která je úmyslně naddimenzovaná,“ vysvětlil. „Říkám tím, že jeho politické poselství je dětinské, stejně jako PlayStation, kde se musí identifikovat a zneškodnit nepřítel,“ dodal.

Na pistoli je připevněn praporek s nápisem „Game over“. Růženec Salvini pravidelně staví veřejně na odiv, což jeho kritici považují za prázdné a populistické gesto.

„Co jeden neudělá pro trochu publicity. Taková ubohost,“ reagoval na Facebooku šéf Ligy a donedávna vicepremiér. „Socha, která mě ukazuje, jak střílím na imigranty, je neskutečné svinstvo, podněcování k násilí, a rozhodně ne umění. Těším se, až se v Neapoli podívám na fantastické tradiční betlémy, ale rozhodně ne na tuhle prasárnu,“ uzavřel.

Salvini v minulé vládě s protestním Hnutím pěti hvězd (M5S) prosadil přísná protiimigrační opatření, například blokádu humanitárních lodí a dva protiimigrační zákony. V létě vyvolal tento nejvýraznější muž koalice, který zastiňoval i premiéra, vládní krizi. Podle médií chtěl dosáhnout předčasných voleb a premiérského křesla.

Hnutí M5S ale na základě výsledků posledních voleb sestavilo jinou parlamentní většinu s levicovou Demokratickou stranou. Liga je nyní nejpopulárnější italskou stranou. Průzkumy volebních preferencí jí přisuzují asi 34 procent. Salvini se nechal slyšet, že do paláce Chigi, sídla italského premiéra, vstoupí v budoucnu předními dveřmi.

Minulý týden se vzedmula proti jeho populistické politice spontánní občanská iniciativa, která si říká Sardinky. Tisíce nespokojených lidí plní náměstí italských měst. Dosud se sešli v Boloni, Modeně, Sorrentu a v Palermu. V sobotu se proti Lize demonstrovalo ve městech Reggio Emilia a Perugia.

Za sedm let u moci se Siovi údajně podařilo obyvatele přesvědčit o tom, že jeho vláda je založená na morálce a ctnosti. Nová etapa je totiž jeho etapou, ve které jsou všichni oddáni komunistické straně, její ideologii a budování lepších zítřků.
Čínské úřady v říjnu zveřejnily nový morální kodex, jehož zásady se dají velmi dobře aplikovat právě na život a zásluhy Chuang.

Hrdinové mají podle spoluzakladatele Čínského mediálního projektu Davida Bandurskiho uvnitř čínské komunistické strany zvláštní místo, protože pomáhají budovat legitimitu režimu. „Pointou je mít postavy, které lidi nasměrují k potřebě obětovat se zájmům a prioritám strany,“ vysvětluje.

Čína pověst svých hrdinů a mučedníků přísně střeží, což dokládá přijetí zákona, který zakazuje jejich hanobení. Si mohl stěží doufat v lepší ztělesnění své ideologie, než jaké mu nabídla mladá a usměvavá Chuang. Tu strana oslavuje jako inkarnaci Lei Fenga, který byl ikonou za dob Mao Ce-tunga.

Čínská komunistická strana zahrnula v 60. letech 20. století obdivem vojáka Lei Fenga, kterého prezentovala jako vzorného občana. Lei se údajně narodil v roce 1940 a svůj život zasvětil komunismu. Rád pomáhal v zemědělství a psal obdivné básně o Mao Ce-tungovi. Své úspory rozdával chudým a jídlo hladovým. Nakonec byl ve věku 22 let zabit nepřáteli.

Plakáty s Leiem oblečeným v čepici se staly v Číně všudypřítomné. Dodnes ale existují pochybnosti, jestli je jeho příběh pravdivý. Protože však Si nechtěl oprašovat staré modly, hledal pro svou éru nového hrdinu. Někoho, kdo prokázal věrnost zemi a straně během jeho vlády.

Komunismus nade všechno

Chuang se narodila roku 1989 ve městě Paj-se ležícím u hranic s Vietnamem. Žila ve velmi chudé rodině, která nemělna jídlo ani základní vybavení domácnosti. Přesto se nadaná dívka dostala na pekingskou univerzitu a získala magisterský titul. Ačkoli mohla zůstat ve městě, rozhodla se vrátit na venkov a pracovala jako dobrovolnice. Nakonec se stala v jedné obci sekretářkou strany a pomohla nejméně stovce domácností z chudoby.

Když se ale letos v červnu snažila Chuang dostat k vesničanům v nouzi, zastihl ji po cestě přívalový déšť, který smetl auto ze silnice. Její tělo záchranáři objevili druhý den. Chuang zemřela ve věku třiceti let. Krátce poté zaplnily příběhy o jejím nezištném životě stránky státních novin. Čínští umělci začali na její oslavu psát básně, písně i proslovy.

Kanonizace Chuang má nicméně podle listu The Washington Post jediný účel - vštípit mladé generaci komunistické ideály a zajistit její loajalitu vůči režimu.

TREST ZA KOMPLIKOVANÝ POROD ZRUŠILI

Boj porodní asistentky Ivany Königsmarkové o odškodnění pokračuje. Od státu požaduje přibližně šest milionů korun za újmu způsobenou trestním stíháním. Za chyby při komplikovaném domácím porodu ji soud potrestal podmínkou a zákazem činnosti. Ústavní soud nařídil případ znovu projednat a následně byla trestu zproštěna.

Ve čtvrtek soud vyslechl další svědkyni. Té Königsmarková v minulosti dělala čtyřikrát porodní asistentku. V roce 2012 chtěla žena její služby opět využít, ale Königsmarková jí řekla, že nemůže. „Řekla, že je proti ní vedeno trestní řízení. Doporučila mi jinou asistentku,“ popsala u soudu žena. Další jednání soud odložil na neurčito.

Königsmarková ke čtvrtečnímu jednání nepřišla, v červnu ale u soudu uvedla, že trestní řízení v jejím případě bylo dlouhé, vyčerpávající a neobjektivní. Jednou z nejhorších věcí podle ní byla „mediální smršť“, která kauzu provázela.
Jiné svědky soud vyslechl začátkem září – například ženu, která ke Königsmarkové docházela na předporodní kurzy, kvůli stíhání ji ale jako porodní asistentku nezvolila. Věděla, že by pro Königsmarkovou bylo těžké v její situaci řídit porod. Řekla také, že pokud by Königsmarková stíhána nebyla, jako asistentku by ji zvolila.

Odškodnění 6,5 milionu

Dětem pomáhala Ivana Königsmarková na svět několik desítek let, část té doby také šéfovala Unii porodních asistentek, která bojuje za porody v domácím prostředí. V červenci 2009 však v Praze vedla porod, při kterém se novorozený chlapec přidusil a jeho mozek zůstal kvůli nedostatku kyslíku poškozený. Po 20 měsících dítě zemřelo.

Původně dostala dvouletý trest vězení s podmínkou na pět let plus zákaz činnosti na stejně dlouhou dobu. Navíc měla zdravotní pojišťovně zaplatit 2,7 milionu korun. Stala se tak vůbec první porodní asistentkou, kterou soud potrestal za vedení domácího porodu. Později ji však soud viny definitivně zprostil (celý text k přečtení zde).

Königsmarková proto požadovala odškodnění ve výši 6,5 milionu korun za újmu způsobenou trestním stíháním. „Mě (stát) neoprávněně odsoudil, pak mě osvobodil a já jsem přišla o spoustu peněz na příjmech, celkově mě zostudil,“ uvedla v dubnu 2016 Königsmarková. Pět milionů korun žádala za poškození pověsti, další milion a půl jako kompenzaci výdajů na obhajobu či ušlý zisk za dobu, kdy měla zakázanou činnost.

Toho se částečně i dočkala - v listopadu 2017 přiznal soud Königsmarkové náhradu ušlého zisku ve výši 721 tisíc plus úroky. Další požadavky žaloby - zejména nárok na nemajetkovou újmu - však soud neuznal s tím, že je promlčený. S tím nesouhlasil odvolací soud, který celé rozhodnutí zrušil.

VOJÁCI ČR SE STĚHUJÍ Z BAGRÁMU DO AFGHÁNISTÁNU

Česká armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. V zemi se bude soustředit na výcvik speciálních sil. V Bagrámu to českým novinářům řekl ministr obrany Lubomír Metnar, který české vojáky v pátek navštívil.

Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let. Armáda se v Afghánistánu bude nově soustředit na výcvik afghánských speciálních sil, do země pošle také lékaře. Strážní rota má v současné době asi 170 vojáků. Při ostraze spojenců zahynulo v uplynulých letech několik českých vojáků.

Bagrám v současné době hlídá již 13. česká strážní rota. Svůj úkol začala plnit v říjnu, v zemi by měla zůstat do konce března. Poté se podle Metnara předpokládá, že česká armáda svou strážní činnost na základně ukončí.
Ministr poznamenal, že reorganizace sil nastává i u jiných koaličních jednotek. „My budeme hlavní důraz klást na to, abychom se zaměřili na to, co je nejvíce žádáno, a to znamená podporu a mentoring speciálních a bezpečnostních sil,“ řekl Metnar. Dodal, že od počátku příštího roku také armáda do země vyšle vojenský chirurgický tým.

Strážní rota je nejpočetnější českou jednotkou v Afghánistánu. Další vojáci působí v Kábulu a v dalších místech v provinciích, a to včetně speciálních sil. Celkem má v současné době česká armáda v Afghánistánu asi 250 vojáků.
Při ostraze bagrámské základny padli v roce 2014 čtyři čeští vojáci, pátý zemřel po převozu do České republiky. V roce 2017 také zemřel další voják, který byl vážně zraněn v roce 2014 při jiném incidentu. Loni pak česká armáda u Bagrámu ztratila další tři vojáky, kteří zemřeli po sebevražedném útoku.

Zástupce velitele roty P. H. (z bezpečnostních důvodů armáda celá jména vojáků nezveřejňuje) ČTK řekl, že úkolem strážní roty je vnější ochrana okolí základny. Vojáci vyjíždějí do několikakilometrového okolí základny na hlídky, při kterých se snaží například zamezit odpalování povstaleckých raket na Bagrám. Pomáhají také afghánským policistům a vojákům při výcviku.

Útok u afghánské základny, kterou chrání Češi. Zahynuli čtyři Američané

Podle P. H. neznamená plánované ukončení činnosti strážní roty pro jednotku žádnou změnu, až do konce svého působení se bude naplno věnovat ostraze základny.

Poté se podle případných rozkazů bude podílet na balení vybavení. Vozidla, na kterých čeští vojáci vyjíždějí mimo základnu, má armáda vypůjčená od amerických kolegů. Společně s dalším materiálem budou předána zpět americké armádě. Některé zbraně, vybavení či vystrojení jsou ale české a po ukončení působení budou staženy do Česka.
Život běžných vojáků strážní roty na základně podle P. H. určuje týdenní rozvrh, který dostávají od svých nadřízených.

Zahrnuje hlídky mimo základnu nebo pohotovost, během které musí být schopni během 15 minut vyrazit plnit úkol. Mezi jejich povinnosti patří také výcvik ve zdravotní, střelecké nebo taktické přípravě. Poznamenal, že vojáci musí neustále znovu a znovu pilovat naučené postupy a hledat chyby, kterých se dopouští.
Ve volnu se mohou například spojit se svými blízkými. Odreagovat se mohou v některém z amerických zařízení, třeba u kulečníku nebo v posilovně.

CDU HLEDÁ NOVÉHO ŠÉFA

Delegáti na sjezdu německých křesťanských demokratů v Lipsku odmítli návrh, aby členové strany vybírali svého kandidáta na příštího německého kancléře. Část straníků tím chtěla zabránit, aby se kandidátkou stala současná předsedkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová. Strana bude nadále vybírat svého kandidáta společně se sesterskou CSU. Členové, kteří návrh na celostranické hlasování předložili věřili, že by křesťanští demokraté vybrali někoho jiného.

CDU tradičně kandidáta na kancléře vybírá společně se sesterskou bavorskou Křesťanskosociální unií (CSU) a tento proces by vnitrostranické hlasování křesťanských demokratů mohlo výrazně narušit. Také proto v sobotu šéf CSU Markus Söder na sjezdu před takovou možností varoval.

Konzervativní unie CDU/CSU bude svého kandidáta na kancléře vybírat na konci příštího roku, protože současná šéfka vlády Angela Merkelová se rozhodla po skončení současného volebního období v roce 2021 z politiky odejít. Bude to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy aktuální kancléř nebude usilovat o znovuzvolení.

Rozhodnutí sjezdu CDU o něco zvýšilo šance sedmapadesátileté Krampové-Karrenbauerové, že by se mohla stát kandidátkou na kancléřku. Do hry ale příští rok mohou promluvit i další politici, včetně ministerského předsedy nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta nebo bývalého šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze.

Karrenbauerová překvapila spolustraníky. Měla v plánu rezignovat

Krampová-Karrenbauerová v pátek delegáty sjezdu překvapila, když jim na konci svého projevu oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Sjezd se za ni postavil.
Podle německých médií to ale neznamená, že boj se svými vnitrostranickými oponenty, kteří jí vyčítají bezobsažnou politiku nebo nedůraznost, definitivně vyhrála. Spíše jen získala čas. „Šéfka CDU Krampová-Karrenbauerová šla na sjezdu v Lipsku do plného rizika a vyhrála - přinejmenším prozatím,“ konstatuje například web veřejnoprávní televize ARD. „Krampová-Karrenbauerová se zachránila do roku 2020, nic více, nic méně,“ píše zase list Frankfurter Rundschau.
AfD je nepřítel, řekl předseda CSU

Šéf CSU Markus Söder na sjezdu také řekl, Alternativa pro Německo (AfD) je nepřítelem, proti němuž je třeba bojovat. Politici AfD chtějí podle něj Německo vrátit do 30. let, tedy do doby, kdy se moci ujal nacistický vůdce Adolf Hitler.
„Nepřítelem, a to říkám záměrně, je pro mě AfD. Jednoznačně,“ prohlásil za potlesku zhruba 1 000 delegátů. „AfD je všechno, jen ne občanská strana. Občanské strany nepoštvávají, občanské strany nerozdělují, občanské strany nezpochybňují historii,“ uvedl dále.

„Funkcionáři AfD, kteří jsou stále silnější, mají jiný světonázor, nechtějí zpátky do 70. let, ale chtějí zpátky do 30. let. A proto není AfD konzervativnější unií (CDU/CSU), ale ve skutečnosti je novou NPD,“ poznamenal v narážce na krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa, které pravicově populistická až radikální AfD podle politologů přebrala řadu voličů. „A s takovými lidmi se nedělá nic, než že se proti nim bojuje,“ nechal se slyšet dvaapadesátiletý politik.

Na adresu strany, která v sérii voleb z posledních dvou let CDU i CSU ubrala velké množství hlasů, se už v pátek na sjezdu tvrdě vyjádřila také předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. Prohlásila, že politici AfD jsou „žháři“, s nimiž není možná žádná spolupráce.