iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kamarád Topolánka Dalík místo v base dělal v penzionu

Podmínkami výkonu trestu Marka Dalíka ve znojemské věznici se již měsíc zabývá Krajské státní zastupitelství v Brně (KSZ), uvedl web iRozhlas.cz. Podle informací České justice se předtím šetřením podmínek Dalíkova výkonu trestu zabývala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která věc odložila. Na KSZ se s podnětem k prověření před několika týdny obrátilo i Nejvyšší státní zastupitelství v Brně (NSZ). Nadstandardní podmínky pro Dalíka odmítla i Vězeňská služba.

Aktuálně.cz informovalo, že Marek Dalík během výkonu trestu ve znojemské věznici docházel na pracoviště mimo areál věznice. Jednalo se o jeden ze znojemských penzionů, přičemž Dalík zde dostával i oběd a mohl pracovat taktéž v domě majitelky. S ní má věznice uzavřenou dohodu o zaměstnávání vězňů od roku 2007, přičemž spolupráce obou subjektů byla v minulosti podle informací České justice bezproblémová, včetně aktivní kontroly dodržování podmínek vězňů ze strany majitelky.

Podle vyjádření mluvčího KSZ Hynka Olmy pro Českou justici však dosavadní měsíční podrobné šetření KSZ vyloučilo jak porušení zákona, tak jakoukoliv nestandardní výhodu pro Marka Dalíka. Zařazen byl na toto pracoviště, s nímž věznice spolupracuje bez problémů již několik let, na základě splnění objektivních kritérií. Neprokázal se tedy jakýkoliv vnější zásah třetích osob v jeho prospěch.

Podle informací České justice Dalík také na pracoviště řádně docházel a práci vykonával, což potvrdily i prováděné kontroly. Nebyl zde tedy ani důvod se obrátit OSZ ve Znojmě, jehož státní zástupce byl činný při rozhodování soudu o podmínečném propuštění. Informace, že by Dalík během pobytu mimo věznici porušil stanovený režim, například že by z penzionu telefonoval či se zde stýkal se svými blízkými, by logicky měla vliv na rozhodování soudu.

O průběh výkonu trestu Marka Dalíka se nicméně bude ještě zajímat ministerstvo spravedlnosti. „Za plnění výkonu trestu odpovídá Vězeňská služba ČR. Ministerstvo spravedlnosti nicméně v této věci využije všech svých kontrolních pravomocí a informace, které se objevily v médiích, důsledně a v co nejkratší době prověří,“ reagovala pro Českou justici ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Vězeňská služba ale odmítá, že by na zaměstnání odsouzeného lobbisty Marka Dalíka ve znojemském penzionu bylo cokoliv nestandardního. Mluvčí bezpečnostního sboru Petra Kučerová dnes řekla, že zařazení vězňů k zaměstnání vždy schvaluje odborná komise. Malých subjektů, které poskytují práci maximálně jednomu až dvěma vězňům, je v Česku celkem 72, dodala mluvčí.

V komisi, která mívá podle mluvčí okolo 11 členů, zasedá vychovatel, speciální pedagog, psycholog či sociální pracovník. „Jsou to lidé, kteří s odsouzeným přicházejí do kontaktu, znají jeho psychologický profil a vědí, jak se chová,“ popsala. Hlavní prioritou při výběru je bezpečnostní riziko a komise přihlíží i k tomu, zda vězeň svědomitě plní svoje povinnosti.
Věznice provádí na venkovních pracovištích pravidelné i namátkové kontroly, a tak tomu podle Kučerové bylo i v Dalíkově případě. „Zaměstnavatelé jsou předem poučeni mimo jiné o tom, že vězňům musí zamezit přístup k zakázaným předmětům, například mobilním telefonům nebo návykovým látkám,“ uvedla.

Kučerová zdůraznila, že zaměstnávání vězňů je pro Vězeňskou službu jednou z priorit. „Zásadní pro nás je, aby vše bylo v souladu se zákony a dalšími právními předpisy, což ve všech věznicích je,“ řekla. K Dalíkovu případu bezpečnostní sbor žádné šetření nechystá, podle mluvčí pro to není důvod.

Někdejší tajemník premiéra Mirka Topolánka, odsouzený k pěti letům vězení za podvod při nákupu obrněných transportérů Pandur pro armádu, měl v penzionu podle dohody vykonávat pomocné údržbářské a úklidové práce. „U odsouzeného bylo schváleno pracovní zařazení na pracoviště s volným pohybem mimo věznici u Ing. Vlasty Masri,“ sdělil serveru místopředseda Okresního soudu ve Znojmě Jaromír Kapinus.

Dalík měl podle dohody v penzionu pracovat 40 hodin týdně a vykonávat pomocné údržbářské a úklidové práce. Směna mu začínala v 8:30 a odcházel v 17:00. „Objednatel odpovídá za to, že na pracovišti nebude ve vztahu k odsouzeným mařen účel výkonu trestu odnětí svobody. Zejména jim nebudou umožněny návštěvy příbuzných a dalších nepovolených osob, přebírání nebo předávání listovních a balíkových zásilek, telefonování apod.“ uvádí se podle Aktuálně.cz ve smlouvě.

S variantou, že dohled nad trestancem převezme fyzická osoba, s níž má věznice smlouvu, zákon počítá. „Na pracovišti je odsouzený popřípadě kontrolován i zaměstnancem cizího subjektu, který ho zaměstnává,“ řekla serveru mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. Do penzionu, jenž je od věznice asi deset minut chůze, Dalíka nemusela vozit ani eskorta, ceskajustice.cz

SAZBY ZA ČÁST DELIKTŮ BY SE MOHLY SNÍŽIT

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) analyzovalo důvody přeplněnosti českých věznic. Jedním ze závěrů je to, že je na čase zintenzivnit debatu o možné změně právní úpravy, například o snížení trestních sazeb za některé delikty. NZS to dnes uvedlo v tiskové zprávě na svém webu.

Česká republika patří podle zprávy NSZ dlouhodobě ke státům s největším počtem vězněných na 100.000 obyvatel, (208,8), odsouzení v porovnání se zahraničím vykonávají v průměru velmi dlouhé nepodmíněné tresty odnětí svobody. Vysoký počet vězněných lidí ale podle zprávy není způsobený ani tak velkou četností ukládaných nepodmíněných trestů jako spíš jejich délkou, častou kumulací několika uložených trestů či přeměnou alternativních trestů v trest odnětí svobody.

„Necelá polovina odsouzených, kterým byl uložen trest odnětí svobody, vykonává několik trestů odnětí svobody. Není přitom výjimkou, že odsouzený vykonává čtyři a více trestů odnětí svobody, které byly uloženy nezávisle na sobě,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí NSZ Petr Malý.

Analýza NSZ tak doporučuje při úvahách o systémových opatřeních zaměřit se především na délku ukládaných trestů. Podle NSZ je na čase zintenzivnit odbornou debatu nad možnou změnou právní úpravy, která by vedla ke snížení některých trestních sazeb, především u méně závažných majetkových a drogových deliktů. Diskutovat by se mělo také o možnosti dekriminalizace některých druhů jednání, například u zanedbání povinné výživy. Dalším návrhem k diskuzi je pak podle NSZ legislativní změna, která by zabránila kumulaci několika trestů po sobě. „Inspiraci můžeme najít v zahraničí, třeba v Lotyšsku recidivujícím pachatelům soud po spáchání dalšího trestného činu neukládá trest nový, ale upraví trest z předchozího rozsudku,“ uvedl Malý.

Zvláštní zpráva „Věznice“ je výsledkem několikaměsíční práce specialistů tří odborů NSZ. Kromě analýzy současného stavu může sloužit jako podklad pro zodpovědné složky státní správy a zákonodárce při přípravě systémových změn v oblasti vězeňství.

SAZBY ZA ČÁST DELIKTŮ BY SE MOHLY SNÍŽIT

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) analyzovalo důvody přeplněnosti českých věznic. Jedním ze závěrů je to, že je na čase zintenzivnit debatu o možné změně právní úpravy, například o snížení trestních sazeb za některé delikty. NZS to dnes uvedlo v tiskové zprávě na svém webu.

Česká republika patří podle zprávy NSZ dlouhodobě ke státům s největším počtem vězněných na 100.000 obyvatel, (208,8), odsouzení v porovnání se zahraničím vykonávají v průměru velmi dlouhé nepodmíněné tresty odnětí svobody. Vysoký počet vězněných lidí ale podle zprávy není způsobený ani tak velkou četností ukládaných nepodmíněných trestů jako spíš jejich délkou, častou kumulací několika uložených trestů či přeměnou alternativních trestů v trest odnětí svobody.

„Necelá polovina odsouzených, kterým byl uložen trest odnětí svobody, vykonává několik trestů odnětí svobody. Není přitom výjimkou, že odsouzený vykonává čtyři a více trestů odnětí svobody, které byly uloženy nezávisle na sobě,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí NSZ Petr Malý.

Analýza NSZ tak doporučuje při úvahách o systémových opatřeních zaměřit se především na délku ukládaných trestů. Podle NSZ je na čase zintenzivnit odbornou debatu nad možnou změnou právní úpravy, která by vedla ke snížení některých trestních sazeb, především u méně závažných majetkových a drogových deliktů. Diskutovat by se mělo také o možnosti dekriminalizace některých druhů jednání, například u zanedbání povinné výživy. Dalším návrhem k diskuzi je pak podle NSZ legislativní změna, která by zabránila kumulaci několika trestů po sobě. „Inspiraci můžeme najít v zahraničí, třeba v Lotyšsku recidivujícím pachatelům soud po spáchání dalšího trestného činu neukládá trest nový, ale upraví trest z předchozího rozsudku,“ uvedl Malý.

Zvláštní zpráva „Věznice“ je výsledkem několikaměsíční práce specialistů tří odborů NSZ. Kromě analýzy současného stavu může sloužit jako podklad pro zodpovědné složky státní správy a zákonodárce při přípravě systémových změn v oblasti vězeňství.

MINISTERSTVO UPRAVÍ METODIKU NS K NEMAJETKOVÉ ÚJMĚ

Ministerstvo spravedlnosti chce upravit současnou metodiku Nejvyššího soudu (NS), která slouží jako pomůcka ke stanovení výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Zakázku na revizi metodiky chce úřad zadat bez výběrového řízení České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle materiálu, který v pondělí projedná vláda a který má ČTK k dispozici, činí předpokládaná hodnota zakázky pět milionů korun bez DPH.

Stávající metodiku vypracoval NS v roce 2014 ve spolupráci se Společností medicínského práva a dalšími experty. Reagoval tak na fakt, že nový občanský zákoník zrušil tzv. náhradovou vyhlášku k výpočtu bolestného a ztížení společenského uplatnění. Metodika není právně závazná, jejím bodovacím systémem se ale v praxi řídí soudy a využívají jej i právníci při mimosoudních vyrovnáních. Občanský zákoník totiž nyní uvádí jen to, že pokud nelze výši náhrady za ublížení na zdraví určit, stanoví se „podle zásad slušnosti“.

„Bylo zjištěno, že ohledně nároku na bolestné se ve vytvořeném materiálu vyskytly věcné chyby a nedostatky, které je třeba odstranit,“ vysvětlilo teď ministerstvo, proč chystá revizi metodiky. Zároveň chce nastavený systém přiblížit pracovněprávní úpravě náhrady za nemoci z povolání a pracovní úrazy.

Úřad hodlá využít toho, že podle zákona není povinné vypisovat zadávací řízení u veřejných zakázek, které se týkají služeb ve výzkumu a vývoji. Poukazuje na to, že výsledek výzkumu bude veřejně přístupný jak odborné, tak laické veřejnosti. Zvolený postup v září schválila Pracovní skupina pro transparentní veřejné zakázky.

Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně si ministerstvo vyhlédlo jako dodavatele proto, že sdružuje lékařské společnosti všech medicínských oborů. Zdůraznilo, že zakázka vyžaduje vysoce odborné posouzení a srovnání otázky bolestivosti a míry obtíží u velkého množství typových příkladů poškození zdraví.

Cenu zakázky stanovilo ministerstvo na základě odhadu lékařské společnosti, že práce na revizi si vyžádají 2000 hodin času s hodinovou sazbou 2500 korun. Částku bude úřad hradit ze svého rozpočtu. S uzavřením smlouvy počítá nejpozději k datu 1. ledna 2020, revize by poté měla být hotová do jednoho roku.

ZADEH VYSOUDIL DESET TISÍC KORUN

Stát musí odškodnit odsouzeného podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha za to, že ho 41 dní nezákonně ponechal v přísnějším režimu vazby. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud, který muži přiznal 10.250 korun s úroky. Zadeh se neúspěšně domáhal celkem 410.000 korun a také veřejné omluvy od ministerstva spravedlnosti. Stát mu nicméně bude muset zaplatit také náklady soudního řízení v řádu několika desetitisíců korun.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 do února 2016 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Na svobodu se dostal díky rekordní kauci 150 milionů korun. V prosinci téhož roku však putoval do vazební cely znovu, tentokrát kvůli ovlivňování svědků.

Zadeh ve své žalobě na ochranu osobnosti poukazoval na to, že olomoucké vrchní státní zastupitelství porušilo jeho právo na projednání věci ve stanovené lhůtě. Nerozhodlo totiž včas o změně režimu vazby. Muž tak byl od 2. března do 12. dubna 2017 nesprávně držen v přísnější tzv. koluzní vazbě, kde panují taková opatření, aby obvinění nemohli ovlivňovat svědky – tedy například omezení telefonických hovorů nebo návštěv zvenčí.

Zadehovi dal v tomto ohledu za pravdu už Obvodní soud pro Prahu 2, který ovšem dospěl k závěru, že konstatování porušení práva je dostatečnou satisfakcí. Odvolací senát Ivany Kotrčové dnes oproti tomu stanovil, že je na místě, aby stát Zadeha odškodnil i finanční částkou. „Bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce a význam těchto dopadů nelze mít za nepatrný,“ uvedla soudkyně.

Podnikatel v žalobě uváděl, že jeho případ je mimořádný, a způsobenou nemajetkovou újmu vyčíslil na 10.000 korun za jeden den trvání přísnějšího režimu vazby. Judikatura Nejvyššího soudu přitom za den vazby, která je zcela nezákonná, přiznává 500 až 1500 korun.

„V tomto případě nejde o nezákonnou vazbu jako takovou, protože další vazební důvody trvaly. Žalobce ve vazbě býti měl, nicméně z jiného vazebního důvodu,“ zdůraznila Kotrčová a vysvětlila, že proto při stanovení výše odškodného vyšla z poloviny spodní hranice běžně přiznávaných částek, tedy z 250 korun za den.

Požadovanou omluvu na webu ministerstva soud Zadehovi nepřiznal, protože její navrhovanou formulaci vyhodnotil jako zavádějící. „Vypadalo by to, že pan žalobce ve vazbě vůbec býti neměl,“ podotkla soudkyně.Výši nákladů, které musí stát Zadehovi zaplatit za odvolací řízení, soud teprve vyčíslí. Za předchozí řízení před obvodním soudem uhradí Česká republika podnikateli zhruba 22.000 korun.

Brněnský krajský soud Zadeha v září poslal za ovlivňování svědků na osm let za mříže, rozhodnutí je pravomocné. Zadeh se za pomoci organizované skupiny snažil přimět svědky k nepravdivým výpovědím v jiném případu údajných daňových úniků za 2,5 miliardy korun, kde je hlavním obžalovaným. Podnikatel označil obžalobu za nesmysl, trestní řízení za komedii a soud za brněnskou justiční mafii.

EKONOMICKÝ DENÍK: ŠLACHTŮV DOPIS, NEZÁKONNOST AKCE CELNÍKŮ S VOJÁKY

Dopis šéfa pátračů Celní správy Roberta Šlachty potvrzuje informace o loňském nezákonném sledování celníků, do kterého zapojila elitní vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Ti sledovali lidi podezřelé z obchodu s padělanými cigaretami. Ekonomický deník navíc zjistil, že po vypuknutí skandálu se celníci pokusili ze spisu svodku ze sledování vojáků vytáhnout. K probíhajícímu soudu se zatím výstupy ze zapojení vojáků nedostaly.

Ekonomický deník vypátral jeden z klíčových důkazů toho, že Celní správa v červnu loňského roku nezákonně sledovala podezřelé z obchodu s padělanými cigaretami za pomoci elitních vojáků, kteří jsou nasazováni do zahraničních misí. Zákon, respektive trestní řád, zapojení této složky do úkonů v trestním řízení v žádném případě neumožňuje.
Celní správa se vymlouvá, že nešlo o nezákonné sledování a na pomoc jí přispěchala i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta ostrou akci vojáků, po které předali data ze sledování celníkům, pojmenovala jako pouhé pozorování.

„Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti adresované Generálnímu štábu, která byla sepsána z rozkazu zástupce generálního ředitele Celní správy a ředitele sekce pátrání Roberta Šlachty.

Šéf odboru pátrání Celní správy a její dosluhující náměstek Robert Šlachta přitom hned v den skončení ostré akce poděkoval náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, že vojáci prováděnými operativními úkony pomohli ustanovit pachatele závažné trestné činnosti. Ekonomický deník tento děkovný dopis získal, přestože jej Celní správa dlouhou dobu zapírala. A získal také svědectví jednoho z celníků, který tvrdí, že po provalení skandálu se jeho nadřízená pokusila svodku z nezákonného sledování vyndat ze spisu.

Sledování osob a věcí

Už třetí měsíc brněnský Krajský soud rozplétá případ překupníků cigaret. Na lavici obžalovaných usedá každé líčení celkem devět obviněných převážně vietnamského původu. Obžaloba je viní z toho, že po delší dobu dováželi do republiky z Polska velkém množství padělaných cigaret – státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes 20 milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu. Toto líčení se ovšem dalším podobným vymyká. Celní správa, která případ rozjela, se v něm dopustila zásadního právního přehmatu. Ke sledování v červnu loňského roku prokazatelně nezákonně zneužila vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.
U soudu se zatím řeší, kdo se, a jakým způsobem, v kauze padělaných cigaret provinil. Stranou zájmu ovšem ze zcela nepochopitelných důvodů zůstává to, že tím, kdo zásadním způsobem porušil zákon, byla i Celní správa. Ekonomický deník k tomuto případu shromažďuje důkazy už skoro rok. Vše začalo touto žádostí celníků, akce dostala krycí název Richard.

Žádost, kterou vloni v červnu poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci.

Přestože se Celní správa snaží důkazy k nezákonnému sledování od počátku marginalizovat, moc jí to nejde. Utajovanou operaci totiž potvrdili jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak ministryně financí Alena Schillerová (oba za hnutí ANO) v odpovědích na interpelace šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS). I když vládní politici používají jinou terminologii, než sledování. O tom, že Celní správa porušila zákon a ke sledování si najala vojáky v rámci „součinnostního cvičení“, jak byla ostrá akce pojmenována, nemělo tušení až do otevření skandálu ani státní zastupitelství, jak přiznal na jaře tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Sledování v rámci takzvaného součinnostního cvičení není v českých ozbrojených složkách žádnou novinkou. Na takzvané cvičky jsou čas od času povoláváni i příslušníci tajných služeb. Že jsou nasazení do ostré sledovací akce, která má být využita v trestním řízení, se ale většinou nedozví. Pod roušku „součinnostních cvičení“ pro policii nebo celníky se totiž vyjma testování nové techniky či sehrávání nově postavených týmů, snadno schová právě sledování, které by jinak odporovalo liteře zákona. Proto možná není zneužití prostějovských specialistů celníky k nezákonnému sběru informací či důkazů, prvním takovým případem a měly by se jimi zabývat kontrolní orgány Poslanecké sněmovny.

To, že šlo o ostrou akci, v rámci které byly nezákonně získávány důkazy pro trestní řízení, potvrzuje mimo jiné děkovný dopis náměstka Celní správy a šéfa odboru pátrání Roberta Šlachty, který v den ukončení operace poslal náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, který jako jeden z několika činovníků tento zásah umožnil. „Chtěl bych tímto poděkovat… …za vynikající a vstřícnou spolupráci při realizaci opatření, která podstatnou měrou přispívají k následnému ustanovení osob, které se… …přímo podílí na závažné hospodářské trestné činnosti. Přičemž Vámi prováděnými operativními úkony dochází k řádnému objasnění skutkově náročné trestné činnosti,“ napsal v den ukončení ostré operace vojáků z Prostějova, 15. června 2018, Robert Šlachta Aleši Opatovi.

Černé na bílém. Náměstek celníků Robert Šlachta potvrdil zapojení elitních vojáků do nezákonného sledování dopisem náčelníkovi Generálního štábu.

Kamera na kandelábru

Případ nezákonného sledování má pokračování i u brněnského soudu, kde se rozplétá případ obchodování s padělanými cigaretami, do jehož objasňování byli armádní specialisté prokazatelně zapojeni. Na minulém hlavním líčení vypovídal šéf brněnského odboru padělání Petr Mašek a zpracovatel případu, dnes už bývalý celník Pavel Litavec. Zatímco Mašek případ bagatelizoval, Litavec promluvil otevřeně.

„Taková žádost o součinnost není běžná, je výjimečná, protože při sledování, které jsme prováděli v rámci akce Richard, tak naše technika, kterou celní správa disponuje, nebyla dostatečná na to, aby bylo možné případnou trestnou činnost zdokumentovat, proto jsme požádali Armádu ČR, konkrétně generální štáb, zda by nám nemohli vyjít vstříc v tom, pokud to zjednoduším, jakousi technickou konzultací v tom, jakou techniku při sledování použít,“ tvrdil u soudu Mašek. Jenže jak se ukázalo, do akce bylo nasazeno po dva dny osm vojáků. A ti dokumentovali auta i osoby, které se pohybovaly, poblíž sledovaného objektu a záznam ze sledování posléze předali celníkům.

Petr Mašek pak u soudu konstatoval, že výsledkem spolupráce s celníky bylo umístění kamery na sloup před sledovanou budovou v Havířově-Šumbarku. Na otázku, zda by tento akt dokázali sami celníci, bez asistence vojáků, Mašek zareagoval: „Určitě ano, nicméně jak už jsem říkal, vojáci nás ujistili akorát v tom, že ten sloup, na který dáme kameru, která bude pořizovat záznamy, tak je v podstatě jediné řešení, které je v silách celní správy.

Předtím, než byla nainstalována kamera, protože povolení bylo vydáno dávno předtím, tak tam bylo dané naše sledovací auto, ze kterého mířila jiná technika, to bylo naprosto neúčinné, tím jen dokresluji to, že to byla technická konzultace… …O jedinečnosti konzultace nevím, jestli tady někdo mluvil, každopádně je to o tom, že nám už došly nápady, prostředky, proto jsme obrátili na někoho, kdo by mohl mít větší zkušenosti, což jsme předpokládali, že bude někdo z generálního štábu vědět,“ argumentoval stěží uvěřitelně Mašek.

Na otázku, proč celníci nepožádali o součinnost při sledování policii, což by bylo legální, Mašek odvětil: „Policii jsme nepožádali z toho důvodu, že naše sledovací útvary s policejními sledovacími útvary mají společný výcvik, společné vzdělávání, srovnatelnou výbavu, čili když toto nebyly schopny naše útvary, byl tam logický předpoklad, že to nebudou schopny ani policejní útvary.“ Možnost instalace kamery na sloup poblíž sledovaného objektu je přitom standardní postup a Celní správa jej běžně používá, takže argument o „součinnosti“ s vojáky, kteří měli dle Maška celníky ujistit o tom, že nejlepším řešením je umístit kameru na kandelábr, je více, než úsměvný.

Poměrně klíčová odpověď šéfa celních pátračů Maška pak zazněla na konci výslechu, kdy se jeden z obhájců ptal, jestli celníci předali vyšetřujícím policistům celý spisový materiál: „Rozhodně ne.“

Ztracený dokument

Na rozdíl od Maška před soudem vypovídal někdejší zpracovatel případu, dnes už civilista, Pavel Litavec. „Byl požadavek, jestli by nám (vojáci z 601. skupiny – pozn. red.) nemohli být nápomocni při sledování objektu vytipovaného rodinného domu, kdy by nám potvrdili to, co už jsme věděli, že se jedná o sklad cigaret a že tam zajíždějí konkrétní auta, o kterých jsme už měli povědomí, která auta dělají návozy cigaret,“ konstatoval před soudem Pavel Litavec. Potvrdit nebo vyvrátit to měli vojáci tím, že jako součást jejich výcviku by celníkům mohli sledování objektu celníkům provést. „Vzhledem k tomu, že se do objektu rodinného domu poměrně často zaváželo a měli jsme informace z odposlechů telekomunikačního provozu podezřelých osob, že se bude jednat o nějaký velký závoz neznačených cigaret a tabáku do toho objektu, tak součinnost měla spočívat v tom, že by na základě našich informací, kdy my jsme byli naživo na odposleších a vyhodnocovali jsme průběh telekomunikačního provozu podezřelých, tak kdybychom se dozvěděli, že jede zásilka do tohoto domu, součinnost měla spočívat v tom, že bychom telefonicky požádali určitou osobu z této skupiny, aby provedli obhlídku objektu a zjistili, jaké auto tam navezlo nebo nenavezlo ty cigarety,“ pokračoval Litavec. V té době ještě Celní správa podle něj neměla nasazenu kameru k objektu.

„Výpomoc tohoto sledování, že by mohla napomoci o odhalení konkrétního vozidla, které provádí závozy. Bylo dohodnuto datum, kdy tato součinnost proběhne… …probíhalo to tak, že jsme dostali kontaktní telefon na člověka, který bude řídit skupinu 601. skupiny v Prostějově, kteří když se dostavili do prostoru, tak dali vědět, že tam jsou, my jsme zahájili odposlech naživo těchto osob a vyhodnocovali jsme telekomunikační provoz a komunikaci podezřelých online. Z výsledků tohoto vyhodnocování jsme potom rozhodli, jestli tito příslušníci 601. brigády provedou obhlídku objektu nebo ne,“ vysvětloval bývalý celník.

A jak sledování s vojáky konkrétně probíhalo? „Majitel nemovitosti pan XXX byl telefonicky kontaktován panem YYY s tím, ať jde otevřít bránu, že za 5 minut přijede auto. Takovéto informace, když proběhly, tak jsme je sdělili kontaktní osobě z 601. skupiny, že do 5 minut přijede auto, protože proběhl hovor, že má jít otevřít bránu. Jakým způsobem obhlídku provedli příslušníci 601. brigády, to se můžu jen domnívat, pravděpodobně se rozmístili tak, aby viděli na vrata rodinného domu, pak nám zavolali, že přijelo takové nebo takové auto,“ vzpomínal Litavec.

Jeho výpověď jednoznačně prokazuje zapojení vojáků do nezákonného sledování: „Z tohoto nasazení této složky jsme dostali asi čtyřstránkovou zprávu o jejich nasazení, byla to jakási svodka o jejich činnosti na této akci. Ve svodce bylo, že tam přijeli tehdy a tehdy, v takovém a takovém času, kdy na základě telefonátu provedli obhlídku zájmového objektu se zjištěním takovým nebo bez žádného zjištění.“

Problematičnost celé nezákonné akce posiluje fakt, že po zveřejnění skandálu, byla svodka ze sledování vojáky odstraněna. A to na příkaz Litavcovy nadřízené Romany Pavelcové. „Jakmile se zjistilo, že spolupráce s 601. brigádou byla nezákonná, jejich nasazení nebylo v souladu se zákonem, tak mě vedoucí požádala, abych jí to ze spisu dal, vytáhl jsem to ze spisu a dal jsem jí to… …Výstup, který mi dali, tak jsem dal do pomocných materiálů, ale když pak za mnou přišli, že jim to mám dát, tak jsem jim to dal. V pomocném materiálu se to neeviduje… …Nevím, co se stalo s vyjmutým materiálem, předal jsem ho nadřízené, od té doby jsem ho neviděl,“ prohlásil dále Litavec s tím, že už si nepamatuje, zda měla svodka vojáků čtyři nebo šest stran. Žádost ze strany Romany Pavelcové podle něj přišla dva dny poté, co se informace o nezákonném sledování, zveřejněné Ekonomickým deníkem objevily v dalších médiích. „Já jsem to začal hledat až potom. To bylo asi tak nějak, když se to na tom serveru objevilo, tak do dvou dnů se přišlo s tím, že ten materiál je potřeba ze spisu vyndat,“ prohlásil Litavec. Pavelcovou zatím soud, který bude pokračovat ve čtvrtek, i přes informace o nezákonnosti akce celníků, nevyslechl.

Nezákonné sledování Celní správy s vojáky z 601. skupiny speciálních sil otevřelo problém ještě v jiné rovině. Vojáci totiž podle nařízení vlády nemohou být příjemci utajovaných informací, vycházejících ze sledování. Utajovanou informací pak už bylo to, že celníci sledují uvedený dům v Havířově-Šumbarku, ale i další informace o zájmových osobách či autech, které se kolem sledovaného domu pohybovaly. Seznam utajovaných informací, se kterými mohou přijít do styku vojáci jsou k přečtení zde. Informace ze sledování v rámci trestního řízení mezi ně rozhodně nepatří. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

V BRATISLAVĚ DALŠÍ MRTVOLA

K případu další mrtvé ženy vyjížděli ve čtvrtek brzy ráno bratislavští policisté. Na místě zasahovali i záchranáři, osmadvacetiletou ženu se jim však zachránit nepodařilo. Stalo se tak jen kousek od místa, na kterém před deseti dny nalezli brutálně zavražděnou Violu Macákovou. Podle bratislavské policie spolu však případy nesouvisí.

„Dnes v brzkých ranních hodinách v městské části Bratislava II bylo nalezené tělo ženy. Na základě šetření a stanoviska přítomného soudního lékaře můžeme jednoznačně uvést, že není žádná souvislost mezi tímto případem a případem ze dne 11. listopadu,“ uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci ředitel krajského policejního sboru v Bratislavě Adrian Pavlík.
Přivolaný lékař na místě vyloučil cizí zavinění, za účelem zjištění přesné příčiny smrti byla nařízena pitva. Policisté podle jejich facebookového profilu přesto zahájili trestní řízení ve věci přečinu usmrcení.

V Bratislavě našli brutálně zbitou ženu. Policie o její smrti mlčela

Bratislavou stále rezonuje případ smrti učitelky a fotografky Violy Macákové. Tu někdo údajně znásilnil a těžce zranil, při převozu do nemocnice umřela. Její tělo bylo nalezeno už v pondělí 11. listopadu, slovenská policie však o případu až do neděle neinformovala.

Po nálezu další mrtvé ženy ve stejné části Bratislavy se tak objevily spekulace o propojení obou činů. Místní policie je ve čtvrtek vyvrátila s tím, že podle jejich informací nejde o sériového vraha.„Ujišťuji především ženy, že se v Bratislavě mohou svobodně pohybovat po bezpečných částech města,“ řekl Pavlík. Dodal, že dělají vše proto, aby vraha dopadli. Současně požádal média i veřejnost, aby zbytečně nešířili paniku.

V4 SPOJÍ SÍLY S VÝBAVOU POLICIE

Země visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí spolupracovat při nákupu vybavení pro bezpečnostní složky. Budou hledat i možnosti, jak do těchto akvizic zapojit dodávky od firem z V4, řekl ve čtvrtek český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s kolegy ze zemí skupiny a z Rakouska.

V4 bude podle Hamáčka také usilovat o lepší výměnu bezpečnostních informací v Evropské unii a bude usilovat o to, aby zůstala i po brexitu zachována současná úroveň bezpečnostní spolupráce s Británií.

Podle slovenské ministryně vnitra Denisy Sakové je třeba zahájit jednání o stanovení minimálních technických standardů pro bezpečnostní sbory v zemích V4. To by umožnilo později přikročit ke společným nákupům vybavení. Podle maďarského ministra Sándora Pintéra by koordinace při výběru vybavení policistů pomohla i jejich společnému působení například v evropské pohraniční službě Frontex.

Ministři jednali i o dopadech brexitu na bezpečnostní spolupráci v EU. „Naším cílem je udržet bezpečnostní spolupráci s Británií na nejvyšší úrovni. Bezpečnost je věc, se kterou nelze hazardovat, nelze ohrozit výměnu informací a spolupráci při potírání trestné činnosti,“ řekl Hamáček.

Saková vyjádřila přesvědčení, že Británie i po svém odchodu z EU bude nadále poskytovat údaje do schengenského informačního systému, který slouží k policejní spolupráci v unii.

Země V4 na čtvrtečním jednání také zopakovaly odmítavý postoj k povinným kvótám na rozdělování migrantů mezi státy EU. Podle nich je třeba migrační problém řešit v unii společně, zároveň je ale nutné hledat cesty, které nebudou členské státy nijak rozdělovat. V4 považuje za prioritu zabezpečení vnějších hranic EU a pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí, aby se řešily příčiny nelegální migrace.

V NĚMECKU STRACH, OBČANSKÉ PRAVICOVÉ HLÍDKY

Německé krajně pravicové milice tvrdí, že hlídají v oblastech, kde policie zavírá oči před zločinem. Kriminalita přitom v zemi postupně klesá a v ulicích je nasazen rekordní počet policistů. Němečtí politici i bezpečnostní experti se proto obávají, že cílem milic rozhodně není udržet pořádek, ale naopak vyvolat strach.

„Někdy se setkáme s lidmi, kteří nás nemají rádi. Někdy kvůli nám na místo přijedou policisté, ale nám to nevadí, alespoň do té oblasti zavítají,“ popisuje pochůzkář berlínské milice Oliver Niedrich, který dohlíží na dodržování veřejného pořádku před barokní katedrálou v centru města.

Niedrich má na sobě oficiálně vyhlížející červenou vestu s písmenem „S“. Jeho okřikování a napomínání obyvatel je navíc zcela legální, nesmí však nikoho zadržet nebo na něj použít násilí. Niedrich je jedním z dvaceti milicionářů, kteří v Berlíně působí jako občanská hlídka. Ve skupinkách po dvou až třech procházejí čtvrti, kde se podle nich odehrávají zločiny. Jejich iniciativa se v překladu do češtiny jmenuje „Stanovit ochranné zóny“ (v německém originále Schafft Schutzzone).

Podle stanice Deutsche Welle ale zkratka sdružení „SS“ obyvatelům okamžitě evokuje nacistickou éru a neblaze proslulou polovojenskou jednotku SS, která pronásledovala nepřátele režimu a byla přímo odpovědná za holokaust. Niedrich ale takové spojení odmítá, zkratka údajně vznikla náhodou.

Iniciativa „Stanovit ochranné zóny“ je nicméně odnoží německé krajně pravicové Národní demokratické strany (NPD), která však trvá na tom, že pouze zajišťuje bezpečí v turistických oblastech či přistěhovaleckých čtvrtích.

Kriminalita v Německu klesá, NPD buduje pocit strachu

„Hodně se změnilo přílivem cizinců. Taková je bohužel realita a nemůžeme před ní zavírat oči,” říká místopředseda NPD v Berlíně Sebastian Schmidtke, který milice organizuje. Sám má přitom za sebou nespočet deliktů, mezi jinými popírání holokaustu nebo podněcování ke zločinům z nenávisti.

Jeho prohlášení je ale v rozporu s fakty. Podle oficiálních údajů totiž kriminalita klesá v Berlíně i napříč celým Německem. V ulicích je navíc posílená policejní přítomnost. Politici a bezpečnostní analytici se proto obávají, že rostoucí počet milic v Německu má jiný účel, než jaký navenek proklamuje.

Podle kriminologa Berndta Wagnera je cílem občanských hlídek zastrašit cizince, budovat veřejný strach a získat tím politické body. „Občanské milice nejsou v Německu nic nového, ale příliv uprchlíků v roce 2015 přinesl do této praxe zcela novou dynamiku,“ vysvětluje Wagner.

Uzavřít hranice a dovnitř nikoho nepouštět

Podle celostátních statistik se kriminalita v Německu loni snížila o 3,5 procenta. V Berlíně například klesl počet kapesních krádeží o 26 procent. Podle Wagnera se tedy někteří Němci neobávají kriminality, ale různorodosti ve společnosti. „Proto milice přitahují lidi s extrémně pravicovou ideologií,“ říká.

Němečtí neonacisté jsou po zuby ozbrojení, policie se obává útoků

Základem politického programu NPD je právě vyřešení „problému s cizinci“. Proto chce strana uzavřít německé hranice, znemožnit imigrantům získání pracovních míst či sociálních benefitů a zachovat tak německou národní identitu. Jejím sloganem je „Chránit Němce“ nebo „Němci pomáhají Němcům“.Německá zpravodajská služba milice NPD od roku 2018 bedlivě sleduje. Začátkem listopadu uvedla, že mají „potenciál pro pravicový terorismus“. Niedrich ale trvá na tom, že jen zajišťují bezpečí. Podle něj existuje v každém spolkovém státě přibližně 300 členů hlídek a rozhodně nehodlají přestat.

BABIŠ: ABSURDNÍ, ŽE VLÁDA ROZHODUJE O PLATECH STAROSTŮ

To, že vláda rozhoduje o platech starostů, je podle premiéra Andreje Babiše absurdní. Ve čtvrtek to uvedl na celostátní finanční konferenci pořádané Svazem měst a obcí ČR. Řekl také, že by v tomto ohledu rád oddělil hospodaření státu a samospráv. Podle Babiše mají někteří starostové problém s tím, že berou méně než jejich podřízení. současnosti platy určuje vláda nařízením, ministerstvo vnitra navrhuje k začátku roku 2020 plošné zvýšení tabulkové odměny členů zastupitelstev o 7,5 procenta.

Babiš novinářům řekl, že by rád hospodaření státu a samospráv oddělil. „Je to abnormalita, že vláda má rozhodovat o platu starostů za jejich peníze,“ uvedl Babiš. Dodal, že na změnu už několikrát apeloval, ale komplikují ji zákony. Starostové podle něj mají problém s tím, že mají někdy nižší platy než jejich podřízení a zaměstnanci příspěvkových organizací.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl uvedl, že řešením by mohla být automatická valorizace. Platy zastupitelů by mohly být navázané například na platy poslanců či senátorů. „Aby to bylo automatické, abychom nechodili jako chudí příručí s tím, že tu se přidává našim zaměstnancům, tu našim ředitelům příspěvkových organizací a starostové jsou v úrovni platů mnohdy pod nimi,“ uvedl.

Podle Lukla je nutné najít systémové řešení. „Není možné, aby ad hoc každý rok nějaký, se vší úctou, subalterní úředník ministerstva rozhodl, jestli to bude pět, nebo deset procent,“ řekl. Babiš ale varoval před navázáním odměn starostů na platy senátorů a poslanců. „Nemyslím, že je to dobrý nápad. Kdybych o tom mohl rozhodovat, tak bych zmrazil platy poslanců a senátorů, já myslím, že už mají značně vysoké platy,“ řekl.

Sdružení místních samospráv ČR míní, že je nedůstojné, pokud musí představitelé měst a obcí s napětím očekávat rozhodnutí vlády, která určí výši jejich příjmů. „Místo toho navrhujeme, aby vládou schválené tarify stanovily pouze nepodkročitelnou výši příjmů a aby obecní a městská zastupitelstva mohla - samozřejmě s určitými limity - rozhodnout o jejich navýšení,“ uvedl předseda sdružení, které zastupuje téměř 2 tisíce menších měst a obcí, Stanislav Polčák.

Zastupitelstvo by tak mohlo rozhodnout například o tom, že příjem uvolněného starosty bude navýšen na 140 procent jeho minimálního příjmu garantovaného vládou schválenými tabulkami. „Úspěšní starostové jsou schopnými manažery a vůbec nemůže být pochyb o tom, že si možnost takového navýšení zaslouží,“ podotkl Polčák. Sdružení má také pochybnosti, že současná praxe je v souladu s ústavním pořádkem. Pokud by se mu nepodařilo návrh prosadit, obrátí se na Ústavní soud.

Starostové z parlamentu se semkli proti krácení platů při kumulaci funkcí

Ministerstvo vnitra má od vlády uloženo, aby kabinetu poslalo návrh na zvýšení odměn členů zastupitelstev územních samospráv pokaždé, když se průměrná hrubá měsíční nominální mzda v předchozích letech zvýší nejméně.
Starostové a primátoři podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, vydělávají od 39 054 korun do 111 304 korun. Hejtmani si polepšili na částku mezi 117 162 a 128 878 Kč, které náleží primátorovi hlavního města.

V příštím roce by podle návrhu vnitra měly platy v obcích a krajích vzrůst o 7,5 procenta. Ministerstvo to odůvodňuje stejně vysokým růstem průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství loni. Starostové by tak měli dostávat od 41 983 do 119 652 korun, hejtmani od 125 949 do 138 544 korun. V případě starostů, primátorů a hejtmanů, kteří nejsou kvůli své funkci uvolněni ze zaměstnání, se mají odměny pohybovat od 25 189 do 83 126 korun.

Návrh by měl na některém ze svých příští zasedání projednávat kabinet, vnitro ho předkládá s několika rozpory. Patří mezi ně připomínky Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, shodně požadující navýšení nejméně o deset procent. Vnitro argumentuje pro svou verzi mimo jiné tím, že zvýšení od začátku letošního roku odměny zvedlo zásadním způsobem. „Nový systém odměňování rovněž umožňuje přiznávat členům zastupitelstev mimořádné odměny,“ uvádí.

RICHTROVY BOUDY CHCE HORSKÁ SLUŽBA

Státem vlastněné Richtrovy boudy v Krkonoších chce získat horská služba. Ta by je využila jako školicí středisko. Národní institut pro další vzdělávání, spadající pod ministerstvo školství, v objektu pořádal pobyty škol i pedagogů. Koncem roku 2018 však ukončil provoz z ekonomických důvodů.

Richtrovy boudy v Krkonoších zůstaly zavřené od zimní sezony 2018/2019. | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES
Horská služba České republiky (HS), kterou zřizuje ministerstvo pro místní rozvoj, už v minulosti chatu využívala k různým aktivitám. Richtrovy boudy by tak mohly zůstat v majetku státu. „Máme o ně zájem. Rádi bychom tam měli školicí středisko. V současnosti jednáme, jak to zrealizovat,“ řekl dnes mluvčí HS Radek Zeman.

Ministerstvo školství sice informaci nepotvrdilo, ale uvedlo, že o dalším využití Richtrových bud jedná s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).„Snažili jsme se nalézt také jiné možnosti a v současnosti můžeme sdělit, že o objekt projevila zájem jedna z příspěvkových organizací v rámci jednoho z resortů, se kterým jsme zahájili jednání,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Kdy by se mohly Richtrovy boudy znovu pro veřejnost otevřít, ministerstvo nesdělilo. Před zavřením fungovala v hlavním objektu také oblíbená restaurace. Kolem bud vede frekventovaná turistická trasa z Pece pod Sněžkou na Výrovku a Luční boudu.

Komplex dvou objektů s celkem 109 lůžky je zrekonstruovaný od roku 2008, podle bývalého správce Petra Kořínka se však počítalo ještě se stavbou dílen a jednoho bytu, chata také potřebuje průběžné opravy. Pobyty škol a pedagogických pracovníků na Richtrových boudách v minulosti dotoval stát. Na překvapivé uzavření objektu upozornila v lednu MF DNES. Ministerstvo školství poté zdůvodnilo zavření budov ztrátou, loni ve třetím kvartálu dosáhla k 800 tisícům korun. Boudaři nezbylo než rušit zarezervované pobyty a vracet lidem peníze.

REVIZOŘI BUDOU ŽÁDAT OD DĚTÍ KONTAKT NA RODIČE

Novela silničního zákona chce umožnit revizorům, aby mohli požadovat od nezletilých kontaktní údaje jejich zákonných zástupců. Podle dopravců by to mohlo zabránit vzniku několikaletých dluhů, které děti pronásledují do dospělosti. Úprava zákona také mění pravidla pro taxislužby.

Revizoři asi získají právo žádat po nezletilých černých pasažérech, aby jim kvůli pokutě poskytli kontaktní údaje jejich zákonných zástupců. Změnu by měla přinést poslanecká úprava novely silničního zákona, kterou se Sněmovně doporučil schválit její hospodářský výbor. Dolní komora by o zákonu měla rozhodnout příští týden.

Změnu navrhl poslanec ANO Martin Kolovratník podle požadavku Sdružení dopravních podniků. Zdůvodnil to tím, že revizoři nyní s ohledem na občanský zákoník nemají možnost informovat rodiče o tom, že jejich potomek cestoval bez platné jízdenky. Pokud to svým rodičům děti nepřiznají a pokutu nezaplatí, mohou si do dospělosti přinést skrytý několikaletý dluh, uvedl poslanec.

Novela upravuje i pravidla pro taxislužby

Novela má především zjednodušit pravidla taxislužby ve prospěch alternativních přepravců. Vozidla taxislužeb už nebudou muset mít povinně taxametr, ale postačí mobilní aplikace. Budou muset být vybaveny evidenční nálepkou, nikoli střešní svítilnou. Taxikáři navíc nebudou muset podstupovat zkoušky z místopisu. Obce nebudou moci nařizovat barvu a velikost vozů.

Černí pasažéři unikají revizorům, cestující v Kladně zkontrolují řidiči

Poslanci chtějí v předloze upravit především pravidla evidence vozů taxislužby. Kdo by evidenční nálepku vozidla taxislužby dal na jiné auto, než pro které byla vydána, tomu by hrozila pokuta až 350 000 korun. Sněmovní výbor ale nepodpořil návrhy Jakuba Michálka (Piráti), který by chtěl zavést registrační povinnost i pro alternativní přepravce, kteří najezdí více než deset hodin za dva týdny. Cizinci, kteří chtějí být taxikáři, by podle Michálka měli obci doložit pracovní povolení a výpis z rejstříku trestů.

Novela, která by podle vlády i opozice mohla vést k levnějším cenám taxislužby, se dotkne desetitisíců řidičů. Jen v Praze podle údajů magistrátu působí 9800 taxikářů, další skoro 3000 šoférů jezdí pro alternativní přepravce Uber a Bolt (dříve Taxify).

Auta taxislužeb tak už nebudou muset mít taxametry jako dosud. Místo nich by mohly využívat mobilní aplikace, které už nyní používají řidiči Uberu nebo Boltu. Nově budou muset být všechny taxíky označeny evidenční nálepkou, kterou bude vydávat místním dopravní úřad za zhruba 500 korun. Střešní svítilnu s nápisem TAXI mají mít nadále vozy taxislužby, které si lidé zastaví na ulici.