iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Předseda MS Dr. Vávra: Soudce Kydalka nezájem o práci

Na začátku prosince zamíří předseda senátu Městského soudu v Praze Kamil Kydalka znovu před kárný senát. Česká justice získala obsah kárné žaloby, kterou na něj podal předseda Libor Vávra. Kydalka podle ní měl způsobit průtahy „svou nečinností a záměrnou nekoncentrovaností řízení“. Zákonem dané lhůty měl soudce překračovat až stonásobně. Vávra zpochybňuje jeho zájem o práci soudce a jako trest mu navrhuje snížení platu o třicet procent na dobu dvou let.

Alternativně ovšem uvádí, že by měl Kydalka jako soudce skončit. Sám Kydalka odmítá překračování lhůt. Vedení soudu se ho podle něj snaží zbavit, protože je kritický k justici jako celku.

Kárná žaloba taxativně vyjmenovává sedmnáct případů, kdy měl Kamil Kydalka odročovat několik soudních jednání. Týkají se například daňových deliktů, úvěrových podvodů či trestné činnosti spojené s drogami. Podle Vávry byl Kydalka v jednotlivých vecech nečinný i měsíce a mnohonásobně překračoval lhůty dané trestním řádem. Kárný žalobce často zmiňuje Kydalkovy zdravotní potíže a z nich plynoucí pracovní neschopnost, věci podle něj protahoval ale i v době, kdy na „neschopence“ nebyl. Zmiňuje například trestní věc, která v prosinci 2018 napadla do Kydalkova senátu jako vazební a dodnes v ní neproběhlo ani jedno hlavní líčení. Obžalovaní byli pouze propuštěni z vazby, což není úkon směřující k rozhodnutí věci. V rozhodném období byl podle návrhu Kydalka v pracovní neschopnosti 186 z celkem 857 pracovních dní.

V další věci podle Vávry nebyl učiněn žádný úkon tři roky. „Průtahy v této věci jsou zcela flagrantní a neomluvitelné, prokazují nulový zájem kolegy Kydalky o práci soudce. Těžko si představit účelovější a liknavější přístup,“ uvádí Vávra s tím, že přístup soudce je o to horší, že je z minulosti znám jako zkušený a erudovaný odborník. Průtahy tak dle kárné žaloby nejsou způsobeny neodborností či procesní bezradnosti jako v některých jiných případech kárně žalovaných soudců, ale snahou se vyhýbat práci. „Je využita každá sebemenší záminka k odročení věci,“ stojí v návrhu.
V dalším případu, kdy bylo třeba vyžádat „relativně jednoduchou“ zahraniční právní pomoc, měl Kydalka podle Vávry postupovat „nesoustředěně a liknavě“ a opět způsobit průtah. V jiném případu měl předseda senátu opomenout zařídit eskortu obžalovaného ve výkonu trestu a tak měl sám zavinit nemožnost projednání věci v hlavním líčení.
Šéf MS v Praze Vávra Foto: Jiří Reichl

Provinění nejvyšší závažnosti

Hlavním důvodem průtahů má ale být odročování věcí. „Odročení by mělo být institutem výjimečným, byť u rozsáhlejších věcí, kdy je předvoláván větší počet osob, je v praxi spíše pravidlem,“ konstatuje Vávra v návrhu. Odročování v některých případech předsedy senátu Kydalky je podle něj porušením trestního řádu i „odepřením spravedlnosti“ a jde o „kárné provinění nejvyšší závažnosti“.

„Pokud je rozhodnutí ve věci dokonce vícekrát odsouváno, lhůta překročena v součtu takřka stonásobně, jde o postup neomluvitelný, nepochopitelný, neakceptovatelný,“ dodává kárný navrhovatel. Výkonnost Kydalky proti ostatním soudcům Městského soudu v Praze byla v roce 2016 podle kárné žaloby na 58 procentech. Další rok se ale Kydalka dostal na nadprůměrnou výkonnost 107 procent. Loni a letos jeho výkonnost měla opět klesnout na 42 resp. 43 procent oproti kolegům. Kromě nízké produktivity práce se pak podle Vávry rozhodnutí Kydalkova odvolacího senátu vyznačují značnou měrou zrušených rozhodnutí. „Popsané má fakticky za následek, že početně skončí kolega zdánlivě více věcí než ve skutečnosti, neboť jednu a tutéž věc vykáže, díky zrušení, jako skončenou vícekrát,“ dodává předseda soudu a připomíná, že soudci dočasně kvůli nemocenské zastavil nápad. „Jsou až do krajnosti využívány postupy umožňující nesoudit a vrátit věc k došetření.“

Podle Kydalky je zarážející, že na něj byla žaloba podána bez předchozí konzultace ze strany vedení soudu a o kárné žalobě se dozvěděl až od České justice. „Postup vedení soudu je pro mě zarážející o to více, že předseda soudu byl můj spolužák z vysoké školy a známe se již cca 37 let. Na mě osobně celá věc dělá dojem, že vedení soudu má snahu se mě zbavit, jelikož vystupuji v řadě případů poměrně kriticky ke stavu justice jako celku,“ uvedl v reakci na kárnou žalobu s tím, že s předsedou Vávrou konzultoval, že jej čeká těžká operace kolene a svá hlavní líčení bude muset odročit.

„Pokud jde o odročování, zde mohu uvést, že příčina je v množství objemných věcí s velkým množstvím obžalovaných, svědků, znalců a i listinných důkazů. Navíc jsem měl v poslední době poměrně řadu zdravotních problémů. Během jednoho kalendářního roku jsem byl na dvou operacích, byl jsem také účasten dopravní nehody v 90 kilometrové rychlosti. Rovněž jsem měl problémy s opakovanými virózami. Doby odročení jsou ale závislé i na možnostech členů senátu,“ vysvětluje průtahy Kydalka. Podle svých slov se pohybuje francouzských holích a má mnoho zdravotních komplikací dohromady, vliv na jeho stav má i prodělaná mozková příhoda. „I přes problémy s bolestmi krční páteře, které jsem řešil pomocí paralenu, jiné analgetikum na bolest po CMP nemohu a ani nesmím brát, jsem do práce nastoupil. Během této neschopenky se rozhodlo, že dne 23.4.2019 budu operován s meniskem. S tímto problémem jsem doma i nadále,“ vysvětluje předseda senátu.

Věnuje se médiím a politice

Překračování lhůt daných trestním řádem odmítá. „Systém je u nás nastaven tak, že v době cca 10 dní před koncem lhůty přijde od vedoucí kanceláře upozorňující e-mail na tuto skutečnost. Vždy jsme řešili prodlužování věcí s asistentkami,“ vysvětluje soudce. „Pokud je mi vyčítáno, že některé mé věci jsou přidělovány jiným kolegům, tak to mě samozřejmě mrzí, ale i já jsem obdržel řadu věcí z jiných senátů pro nemoci jejich předsedů, nebo po jejich odchodu do důchodu,“ brání se Kydalka.

Vávra považuje provinění závažná, protože podle něj v součtu ilustrují soudcův nezájem o práci a neochotu se práci soudce věnovat. Své síly podle kárného návrhu soudce směřuje například na mediální aktivity a politický život. „Jen soudce příkladně a bezvadně plnící své povinnosti v rámci výkonu soudnictví může být respektovaným hlasem v diskuzi o společenských problémech, samozřejmě pokud vyjádření odpovídá vážnosti soudcovského stavu a je přiměřeně formulované,“ míní předseda soudu.

Podle něj je soudce zjevně lhostejný k osudům desítek obžalovaných i poškozených lidí, které soudí a tak za jediné odpovídající řešení považuje, aby svlékl talár. Takový trest v textu kárné žaloby „alternativně“ navrhl i kárnému senátu. Primárně navrhuje srážku z platu z důvodu, že soudce byl mnoho let bezúhonný. Stav vyhoření není podle Vávry u soudců ojedinělý, je ale k němu třeba postupovat konstruktivně, což se podle něj v tomto případě neděje a Kydalka tak kromě poškozování účastníků řízení nepřispívá k dobrému obrazu justice jako celku.

Předchozí kárné žalobě soudce čelil kvůli výrokům do médií o amnestii Václava Klause, kdy na kameru obecně hovořil o možnosti, že si aboliční část amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení vleklých trestních stíhání, někdo objednal a zaplatil a že něco podobného je podle něj v Česku možné. Podle NSS je takové vyjadřování u soudce nevhodné a Kydalka si po vleklém řízení nakonec z Brna „odnesl“ důtku.

Poprvé stanul před kárným senátem v roce 2015 kvůli tomu, že vstoupil do debat kolem komunálních voleb obci Mnichovice. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby.

Nejvyšší správní soud projedná nejnovější kárnou žalobu 4. prosince v Praze, předsedou senátu je Karel Šimka. Eva Paseková, ceskajustice.cz

KAUZA MUS V ČR A ŠVÝCARSKU TOTOŽNÉ

Skutky, za které český stát obžaloval Mostecké uhelné společnosti (MUS) manažera Petra Krause, jsou totožné se skutky, za něž Krause už odsoudilo Švýcarsko. K tomuto závěru dospěl pražský městský soud, který v září zastavil mužovo české trestní stíhání. Vyplývá to z části odůvodnění rozhodnutí, kterou dnes ČTK poskytla mluvčí soudu Markéta Puci.

Kraus je v souvislosti s MUS od května za mřížemi ve Švýcarsku, odpykává si 16 měsíců. Už před zahájením českého procesu upozorňoval na to, že tuzemská obžaloba je téměř kopií obžaloby švýcarské a že jeho nástup do švýcarského vězení bude důvodem pro okamžité zastavení českého stíhání kvůli totožnosti skutků.

Soud mu nyní dal za pravdu, což může mít následně významný dopad i na stíhání ostatních manažerů v české kauze MUS – Antonia Koláčka, Marka Čmejly, Jiřího Diviše a Oldřicha Klimeckého. Obžalovaní totiž právě kvůli svému pravomocnému odsouzení ve Švýcarsku odmítali, aby jejich roli v privatizaci uhelné společnosti řešil ještě český soud. Jejich advokáti uváděli, že další kroky v českém řízení jsou zjevným plýtváním prostředků daňových poplatníků.
„Totožnost skutků (…) zakládá důvodnou nepřípustnost trestního stíhání, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno,“ konstatovala v rozhodnutí o Krausovi předsedkyně soudního senátu Silvie Slepičková. „V tomto případě jde o překážku věci pravomocně rozhodnuté, jež navazuje na zásadu ne bis in idem – ne dvakrát o tomtéž,“ doplnila s odkazem na Listinu základních práv a svobod.

Český trestní řád stanoví, že tuzemské stíhání musí být zastaveno, jestliže soud z členského státu EU – nebo ze státu přidruženého mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů, tedy i Švýcarska – uloží pro tentýž skutek pravomocný trest, který daný obviněný vykonává nebo už vykonal.

Švýcarská justice Krause po několikaletém řízení v prosinci 2017 pravomocně odsoudila za podvod a za opakované praní špinavých peněz. Česká obžaloba z dubna 2017 jej vinila z trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku a z podvodu. Slepičková upozornila, že při zvažování možného zastavení stíhání je pro soud závazný skutek samotný, nikoliv jeho právní posouzení v obžalobě. K tomu, aby soud skutky vyhodnotil jako totožné, tak podle soudkyně postačí shoda mezi podstatnými skutkovými okolnostmi.

Prodej 46 procent akcií MUS firmě Investenergy schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle obžaloby zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS, odkud je předtím údajně vyvedla pětice obžalovaných. Manažeři tak prý způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy Kč. Obžalovaní to popírají. V Česku jim hrozí až desetileté vězení, tedy výrazně přísnější trest odnětí svobody, než který dostali ve Švýcarsku.
Kraus je z manažerů zatím jediný, kdo si ve Švýcarsku odpykává trest. Nenastoupil ho dobrovolně – švýcarská policie ho zadržela na ženevském letišti, když cestoval za svým advokátem. Do vězení se měl dostavit i Koláček, ten se však rozhodl výzvě nevyhovět a zůstal v Česku.

NOVOROČNÍ PROJEVY ŠEFA SENÁTU KUBERY A SNĚMOVNY?

Předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS plánuje na začátku příštího roku přednést novoroční projev stejně jako letos. Informovala o tom tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen. Šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z ANO naopak zatím projev nechystá. Pokud by ho však oslovila Česká televize, nabídky by využil.

Kubera i Vondráček vystoupili s novoročními projevy poprvé letos. Kubera mimo jiné vybídl k větší slušnosti, pokoře a úctě k práci druhých, stejně jako k většímu sebevědomí a víře. Vondráček uvedl, že dobré výsledky české ekonomiky, minimální nezaměstnanost i růst mezd a penzí jsou zásluhou milionů pilných občanů.

případě, že bych byl ČT osloven, tak nabídky využiji,“ sdělil prostřednictvím mluvčí Barbory Štenglové. Prezident Miloš Zeman každoročně vystupuje s vánočním poselstvím, které pronáší 26. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni vystoupil v novoročním rozhovoru na ČT.

Novoroční, případně vánoční projev, pronášeli v Československu či České republice zejména prezidenti. Tradici novoročních promluv zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ve 30. letech minulého století přešel k vánočním poselstvím. K novoročnímu termínu prezidentských projevům se vrátil Klement Gottwald. Poslední novoroční prezidentský projev měl v Česku roku 2013 Zemanův předchůdce Václav Klaus.

EXPREZIDENT NĚMECKA DODAL USA JEDY PROTI VIETNAMU
Za vraždou lékaře Fritze von Weizsäckera stojí podle magazínu Spiegel politické důvody. Útočník se podle své výpovědi mstil za chování Fritzova otce, bývalého německého prezidenta Richarda von Weizsäckera. Ten v 60. letech vedl koncern, který dodal část chemikálií, jež Spojené státy použily ve vietnamské válce.

Nejmenovaný sedmapadesátiletý Němec ze spolkové země Porýní-Falc ubodal devětapadesátiletého primáře Fritze von Weizsäckera v úterý večer při veřejné lékařské přednášce v Berlíně. Oběť a pachatel se osobně neznali, řekl prokurátor. Motivem činu byla podle státního zastupitelství „všeobecná averze vůči rodině zabitého“.

Prokurátor přitom zdůraznil, že tato averze byla zřejmě „podmíněná bludy“, kterými pachatel trpí. Vzhledem k jeho „akutnímu psychickému onemocnění“ nebyl na útočníka vydán zatykač a místo vazby bude umístěn na psychiatrickou kliniku.

Podle Spiegelu pachatel tvrdí, že motivem jeho činu bylo působení Richarda von Weizsäckera ve vedení farmaceutické a chemické firmy Boehringer Ingelhei. Ta v roce 1967 dodala novozélandské společnosti Dow Watkins 720 tun chemikálií, z nichž byl posléze vyroben jedovatý herbicid Agent Orange. Ten americká armáda od 60. let rozprašovala nad válčícím Vietnamem. Použití Agent Orange je spojováno mimo jiné s rakovinou dýchacího ústrojí i řadou dalších zdravotních potíží, kterými někteří Vietnamci trpí dodnes.

Děti bez očí, hrůzné mutace. Agent Orange mučí Vietnam dodnes

Protože Richard von Weizsäcker v roce 2015 zemřel, rozhodl se pachatel podle Spiegelu pomstít na jeho synovi. Ten měl za sebou dlouhou kariéru. Působil ve Freiburgu, Bostonu a Curychu, pak se stal primářem oddělení interní medicíny ve Schlossparku.

Richard von Weizsäcker stál v čele Německa v letech 1984 až 1994. Před tím byl primátorem někdejšího západního Berlína. Celkem měl čtyři děti. Soustrast pozůstalým vyjádřila mimo jiné kancléřka Angela Merkelová. „Je to strašlivá rána pro rodinu von Weizsäckerových a soustrast spolkové kancléřky, a jistě i všech členů spolkové vlády, patří vdově a celé rodině,“ řekl mluvčí vlády Steffen Seibert.

ÚTOK NA SATELIT SPOJENCŮ SPUSTÍ OBRANU NATO?

Ministři zahraničí NATO se dohodli, že vesmír bude pátou "bojovou" operační doménou – po souši, vzdušném prostoru, moři a kyberprostoru. Útok na satelit některé členské země by tak mohl být chápán jako útok na všechny spojence a spustit kolektivní obranu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ale zbraně do vesmíru NATO nerozmístí.

„Vesmír je součástí našeho každodenního života na Zemi. Může být využíván pro mírové účely, ale také zneužit k agresi. Satelity mohou být rušeny, napadeny nebo zničeny. Protisatelitní zbraně by mohly ochromit komunikaci a další služby, na které se naše společnost spoléhá, jako je letecká doprava, předpověď počasí nebo bankovnictví,“ prohlásil Stoltenberg.

Ministři zahraničí se podle něj shodli, že vesmír je rovněž klíčový pro účinné odstrašení a obranu Aliance. A to včetně schopností navigace, shromažďování zpravodajských informací nebo pro detekci odpálení balistických raket.
Stoltenberg připomněl, že v současnosti Zemi obíhá zhruba 2 000 satelitů a přibližně polovina z nich patří členským zemí NATO. Rezolutně odmítl, že by Aliance měla v plánu ve vesmíru rozmístit zbraňové systémy. „Jsme obranná Aliance. A náš přístup zůstane plně v souladu s mezinárodním právem,“ dodal.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka znamená uznání vesmíru za operační doménu, že alianční země budou od nynějška moci požádat spojence o pomoc například v případě útoku na svůj satelit. Na vesmírný prostor se totiž bude vztahovat článek 5 alianční smlouvy věnovaný principu kolektivní obrany, řekl agentuře médiím.
Schůzka šéfů diplomacie devětadvacítky v Bruselu je pomyslnou generálkou před prosincovým výročním summitem NATO v Londýně, kde Aliance oslaví 70 let od svého založení. Ministři během netradiční pouze jednodenní schůzky diskutovali o tématech, které budou klíčovými body chystaného summitu. Například o odolnosti členských zemí včetně energetické bezpečnosti a ochraně kritické infrastruktury.

Ministři rovněž zkoumali vývoj kolem balíčku opatření k posílení vojenské přítomnosti v oblasti Černého moře. Zahrnuje výcvik námořních sil a pobřežní stráže Ukrajiny a Gruzie, častější návštěvy aliančních plavidel v ukrajinských a gruzínských přístavech a také sdílení informací s oběma partnerskými státy.

NATO PROTI TERORISMU?

Ministři podle Stolteneberga rovněž podpořili aktualizovaný akční plán na posílení úlohy NATO v boji proti terorismu. Ten zahrnuje větší sdílení zpravodajských informací o teroristických aktivitách včetně takzvaných „zahraničních bojovníků“. Součástí je pak také pokračování aliančních misí v Afghánistánu a v Iráku a poskytování kapacit v v boji proti takzvanému Islámskému státu.

S dramatickým rozšířením spalniček se dnes potýká celá Evropa. Virové onemocnění se do ní šíří z Ukrajiny, kde je jím v současnosti nakaženo asi 58 tisíc lidí. Příčinou tamní epidemie je především hluboká nedůvěra k očkování mezi obyvatelstvem, píše agentura Reuters.

Spalničkami v 42milionové zemi za poslední dva roky onemocnělo 115 tisíc lidí. Jednačtyřicet z nich zemřelo, z toho pětadvacet obětí si vysoce nakažlivá choroba vybrala mezi dětmi. Většina nakažených se sice uzdraví, někteří ale oslepnou, ohluchnou nebo mají do konce života poškozený mozek.

Ukrajinci se přesto na očkování, které představuje nejlepší ochranu před nemocí, dívají s hlubokou nedůvěrou. Podle nedávného průzkumu pouze polovina z nich věří, že vakcíny jsou efektivní. „Většina rodičů má pochyby. Jsou nerozhodní a nikdy nevíte, jestli se nakonec přikloní k očkování, nebo proti,“ popsala duševní rozpoložení návštěvníků své kliniky doktorka Anna Kucharuková.

V roce 2016 tak byla podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví proti spalničkám, příušnicím, obrně, tetanu a černému kašli naočkována jen polovina dětí, které měly vakcínu dostat. Výsledek? Jen v Kyjevě letos zaznamenali pět tisíc případů spalniček. Před dvěma lety to bylo pouhých 87.

Globální problém

Je to problém, který přesahuje hranice Ukrajiny, protože spalničky se odsud šíří do celé Evropy. Ve 48 evropských zemích bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno téměř 90 tisíc případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni.

Dříve poměrně vzácná nemoc se nedávno opět objevila v Británii, Německu, Polsku, Rumunsku i Česku, které tak přišlo o status země, kde byly spalničky vymýceny. Do naší republiky se nemoc dostává s ukrajinskými dělníky.
„Počínaje lednem 2020 musíme opět počítat se vznikem nových klastrů a epidemických ohnisek na lokální úrovni, častokrát s vazbou na import nákazy z Ukrajiny,“ uvedla ve své zprávě hlavní hygienička České republiky Eva Gottvaldová.

Spalničky se ale z Ukrajiny dostaly i do New Yorku či Izraele. Zdravotničtí experti prověřují teorii, že ji tam zavlekli chasidé, kteří na Ukrajinu putují k hrobu legendárního rabbiho Nachmana ve městečku Umaň.;Tento problém se netýká jen dětí a dospělých na Ukrajině, je to globální záležitost,“ říká šéfka UNICEF na Ukrajině< Lotta Sylwanderová. „Kvůli moderním komunikačním prostředkům a cestování to ovlivňuje lidi a děti po celém světě,“ dodala.

Korupce a konspirační teorie

Ukrajinská nedůvěra k očkování pramení ze špatného stavu tamního zdravotnictví, všudypřítomné korupce a hluboce zakořeněné nedůvěry k úřadům. Nemocnice jsou špatně vybavené a dochází v nich k výpadkům proudu, což ohrožuje efektivitu vakcín uložených v nemocničních lednicích.

Spalničky

Vysoce infekční onemocnění, příznaky se projevují asi deset dní po nákaze. Zpočátku vypadají jako nachlazení s rýmou, kašlem a zvýšenou teplotou. Nemoc provázejí zarudlé oči, postupně se zvyšuje horečka, dosáhnout může až ke 40 stupňům, objevuje se červená vyrážka. Proti spalničkám se u nás povinně očkuje dvěma dávkami, ty vykazují účinnost 97 procent. Očkovat je však možné i do 72 hodin po kontaktu s nemocným, vakcína dokáže zvýšit hladinu protilátek.

Zásobování vakcínami v minulosti také ovlivnil netransparentní systém dodávek léků, na němž se přiživovali oligarchové. Někteří pacienti jsou přesvědčeni, že v systému státního zdravotnictví dostanou jen ošizené léky a dávají lékařům úplatky, aby dostali skutečnou kvalitu.

Někteří lékaři si zase nechají zaplatit za vystavení falešného potvrzení o vakcinaci dítěte, které po rodičích požadují školy. Na internetu se takové dokumenty nabízejí v přepočtu za 200 až 280 korun. Dokonce i někteří lékaři jsou přesvědčení, že očkování oslabuje imunitu, přestože pro takové tvrzení nejsou žádné důkazy a vědecké studie dlouhodobě tvrdí opak.

Podle bývalé ministryně zdravotnictví Ulany Suprunové ani řada profesorů lékařských univerzit na očkování nevěří. „Můj profesor tvrdí, že komplikace z vakcín jsou horší než samotné choroby, před kterými mají chránit,“ svěřil se jí jeden student Je To vše umocňují konspirační teorie. Na internetu se šíří zvěsti o nekvalitním složení vakcín a údajné příběhy dětí,které byly očkovány proti své vůli.

Objevují se i teorie, podle nichž očkování způsobuje autismus a je součástí spiknutí farmaceutických firem, jehož cílem je dostat obyvatele země pod kontrolu a vydělat velké peníze. Faktem přitom je, že vakcíny jsou většinou zboží s nízkou marží. „Cílem lékařů a úřadů podporujících očkování není naše zdraví. Jejich cílem jsou naše peníze, truchlící rodina, nemoci a smrt,“ napsala například na Facebooku uživatelka Jelizaveta Ščepovová.

Vláda v Kyjevě se proti podobným zvěstem snaží bojovat. Zlepšení imunity obyvatelstva prostřednictvím očkování označuje za otázku národní bezpečnosti a zřídila web vyvracející mýty kolem vakcinace. Ministerstvo zdravotnictví za pomoci UNICEF rozjelo imunizační kampaň proti nakažlivým nemocem jako jsou spalničky, tetanus, obrna a záškrt.
Slyšet jsou ale zatím především odpůrci očkování. Během letošního jara a léta na Ukrajině proběhla série demonstrací proti povinnosti očkovat děti. Jejich organizátoři označují současnou epidemii spalniček za „masovou hysterii“ vyvolanou farmaceutickými firmami, která má ospravedlnit intenzivní vakcinační politiku, jejíž součástí je „psychologický tlak na rodiče a manipulace statistik a informací“.

STEHLÍKA SE ZASTAL MINISTR

Ministr obrany Lubomír Metnar řekl, že vedení odboru ministerstva obrany pro válečné veterány se měnit nebude a nadále ho povede historik Eduard Stehlík. Ministerstvo mu nabídne prodloužení vojenského závazku a odbor tak i nadále povede voják z povolání. Stehlík se však zatím nevyjádřil, zda ve funkci zůstane.

„Tento případ jsem si vzal k osobnímu zhodnocení a došel jsem k názoru, že ho přehodnotím a odbor válečných veteránů zůstane v nezměněné podobě,“ řekl Lubomír Metnar ve středu na tiskové konferenci.O změnách na ministerstvu obrany se mluvilo v souvislosti s širším plánem, který je součástí takzvané systematizace. Podle dokumentu, který vláda během středy schválila, čekají největší změny úřad vlády, ministerstvo financí a finanční úřady, Českou správu sociálního zabezpečení či úřady práce.

V rámci změn ve vedení odboru válečných veteránů na ministerstvu obrany se také diskutovalo o jeho dosavadním šéfovi Eduardovi Stehlíkovi, kterému má ke konci roku končit vojenský závazek. Ministerstvo mu ho původně odmítlo prodloužit a v souvislosti s tím navrhlo, aby místo šéfa odboru nově zastával civilista.

Byly to roky bossingu a šikany

Ještě před vyjádřením ministra Metnara historik Eduard Stehlík v nedávném rozhovoru pro DVTV řekl, že se ho z funkce snaží vedení sesadit intenzivně už čtyři roky. „Byly to roky bossingu a šikany,“ řekl v pořadu. Podle Stehlíka se jednalo o opakované kontroly, zákazy vystupování v médiích či postihování za vystupování médií, za kterým stála bývalá náměstkyně ministerstva obrany Alena Netolická.

Plán vyvolal kritiku některých politiků včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). Za Stehlíka se minulý týden postavil i sněmovní výbor pro obranu. Metnar na jeho jednání minulý týden nevyloučil revizi návrhu ministerstva. Stehlíka označil za výborného historika. Motivace ke změně podle něj vycházela ze zkušeností například policie, kde podobnou pozici také zastává civilista.Stehlík, který stojí v čele odboru od roku 2014, se zcivilněním svého místa nesouhlasil.