iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Převrat v ČSFR dohodli USA Bush a Gorbačov SSSR

Kdyby totiž nebylo prezidenta USA Bushe staršího a generálního tajemníka Sovětského svazu Gorbačova, žádný převrat v ČSFR by nebyl. A nebyla by žádná velkolepá oslava demokracie 17. listopadu 2019. Jedině tito dva světoví politici k tomu dali možnost. Zasloužili se o převrat v roce 1989. Zifčákovy paměti odhalují pozadí převratu 1989: Půl miliónu Zifčáků mezi lidmi a v knihovnách v ČR i SR. Jsou to paměti Ludvíka Zifčáka, které odhalují pozadí převratu v roce 1989. Tento „student“ vydal v roce 1991 paměti...

Vyšly v tehdejším vydavatelství Špígl v nákladu bezmála půl miliónu výtisků. Jsou to tři díly, které dnes najdete v knihovnách a mezi lidmi. Celý náklad byl hned rozebrán. Původně měly tyto paměti vyjít jako kniha... Ale vydavatelství, které se o to pokoušelo, by to nestihlo do tehdejšího 17. listopadu 1991, a kromě toho se obávalo, aby nemělo po vydání potíže... Proto Paměti Zifčáka vyšly v novinové formě. Ale lidem to nevadilo.

Chtěli vědět, jak to skutečně bylo s převratem u nás, který byl předem připravený a museli o tom předem vědět jak v USA, tak i v Sovětském svazu, protože na našem ministerstvu vnitra byla řada sovětských poradců.... A ti, co se u nás šustlo, hned hlásili do Moskvy. A tak i na Východě se předem vědělo, že se u nás připravuje převrat. A scénář byl dobře připravený, aby vše vyšlo. A stalo sel

DOHODA BUSHE A GORBAČOVA SE MUSELA SPLNIT, MOSKVA NECHTĚLA ŽÁDNOU OBRANU VOJSKY

Ještě týden po brutálním zásahu bezpečnostních složek na Národní třídě v listopadu 1989 patřil ministr národní obrany Milán Václavík k nejhlasitějším zastáncům tvrdé linie. Vyzýval k neústupnosti a byl připravený poslat na Prahu desítky tanků nebo „alespoň“ převzít kontrolu nad televizí a rozhlasem.

Ačkoliv se armáda násilného zákroku komunistického bezpečnostního aparátu 17. listopadu 1989 nezúčastnila, mezi „sametovými revolucionáři“ panovaly z jejího možného nasazení obavy. Příklady z krvavého potlačení protirežimních hnutí z Polska v roce 1981 či z Číny z jara 1989 tomu dávaly dostatek důvodů.

Československá lidová armáda (ČSLA) se své možné angažmá při řešení krize v listopadu 1989 skutečně připravovala. Už v pondělí 20. listopadu ministr vnitra Milán Václavík vyhlásil Mimořádná bezpečnostní opatření 3. stupně. V armádě byly také zahájeny první kroky k přípravě pro akci „Zásah“ a pro případný úder v revoluční Praze bylo určeno 94 tanků a několik bojových vozidel 2. tankového pluku 1. tankové divize z Rakovníku.

O den později jednalo o dalším postupu velení ČSLA. Ministr Václavík mluvil mimo jiné o tom, že situace si může vyžádat kategorická opatření včetně vyhlášení stanného práva či zákazu vycházení. Historik Prokop Tomek ve své stati.
„O roli, kterou ČSLA sehrával v listopadu roku 1989“ cituje tehdejší Václavíkova slova: „Nemáme se čeho bát. Máme zakalený, třídně uvědomělý velitelský sbor, na který se můžeme spolehnout, naše starší pokolení je oddané straně a lidu a všichni vědí, čemu slouží a jaký společenský řád bránit.“ Václavík také mimo jiné vyzýval: „Nepanikařit, nepřijímat bezhlavá opatření.“ Zdůraznil také potřebu zachovat izolaci kasáren a udržovat kázeň.

Historici označují za vrchol příprav ČSLA na eventuální akci pátek 24. listopadu. Ministr Václavík tehdy nechal vyhlásit pohotovost skupinám vyčleňovaným pro možný zásah a nařídil prověřit přípravu „vyčleněných sil a prostředků“. Na zasedání ÚV KSČ v pražských Vokovicích oznámil, že armáda je od 16 hodin toho dne připravena k zásahu, vše vyřešit silou a čeká jen na rozkaz. Zároveň navrhl ponechat stávající politické vedení KSČ beze změny.

„Jestřábi“ z řad ČSLA plánovali také převzetí kontroly nad rozhlasem a televizí. Akce nesla označení „Vlna“ a armáda pro ni vytipovala asi stovku odborníků z pražského vojenského výzkumného ústavu elektronického. Postupně měly být za spolupráce federálních ministerstev vnitra a národní obrany obsazeny objekty Československého rozhlasu, televize i Československých spojů, které přenášely rozhlasový a televizní signál.

Místo zásahu jen „besedy“

Ve vyhrocené atmosféře překotného vývoje ještě 24. listopadu večer celé předsednictvo ÚV KSČ odstoupilo z funkcí. Následujícího dne byla vojenským útvarům rozeslána šifrovaná zpráva, v níž bylo uvedeno, že návrh čelit útokům „protisocialistických sil rozhodnými opatřeními včetně mocenských prostředků byl jednomyslně nepřijat“.
„Důvodem byly zejména obavy z mezinárodně-politických důsledků. Příkaz zněl informovat, vést besedy s vojáky. Protože rozkaz nařizoval v den generální stávky konat schůze, bylo zřejmě cílem informací, besed a schůzí vojáky zaměstnat,“ píše historik Prokop Tomek.

A ministr národní obrany Milán Václavík? Ten byl začátkem prosince odvolán z funkce a navržen k propuštění ze služebního poměru k 31. březnu 1990 z formálního důvodu odchodu do starobního důchodu.

BABIŠ NA UKRAJINĚ

Na Ukrajinu v pondělí večer přiletěl premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „My určitě chceme naše ukrajinské partnery podpořit. Jasně podporujeme teritoriální integritu, suverenitu, jednotu a nezávislost Ukrajiny,“ řekl Babiš. Kriticky se staví k ruské anexi Krymu. Setká se s v úterý s ukrajinskými špičkami, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Pan prezident provádí potřebné reformy,“ pochválil Babiš nového ukrajinského prezidenta. Je rád, že 9. prosince proběhne v Biarritzu schůzka za účasti Zelenského, ruského prezidenta Vladimira Putina, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkel, která by měla přispět k řešení rusko-ukrajinského konfliktu.
Rusko v rozporu s mezinárodním právem obsadilo ukrajinský Krym a podporuje také proruské separatisty na východě

Ukrajiny na Donbasu, kde vyhlásili dvě samozvané republiky, Doněckou a Luhanskou. „To, že zabrali Krym, je samozřejmě nepřijatelné,“ řekl Babiš nedávno, v den státního svátku 28. října v rozhovoru pro Českou televizi.
„Chápeme, v jak obtížné situaci je Ukrajina. Musí bojovat na dvou frontách. Jednak proti ruské agresi a proti proruským povstalcům, jednak se musí modernizovat,“ podpořil celistvost Ukrajiny při své letošní návštěvě i ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.

Postoj české vlády vůči Ukrajině je tak diametrálně jiný, než jaký se snaží prosazovat prezident Miloš Zeman. Ten totiž v roce 2017 před Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a protiruské sankce prohlašuje dlouhodobě za nefunkční. Ale odpovědnost za zahraniční politika má vláda, nikoli prezident.

Český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula musel v Kyjevě před dvěma týdny vysvětlovat přítomnost prokremelských Tatarů na Pražském hradě při oslavách 28. října. Prezident Miloš Zeman tvrdí, že je na Hrad nezval, přišli tam podle něj jako doprovod Rusínů, kteří pozváni byli.

Největší menšina v Česku. A příležitost pro byznysmeny

Na Ukrajinu přiletěl Babiš teprve jako druhý český premiér. Prvním byl před jedenácti lety Mirek Topolánek. Příliš to nekoresponduje s tím, že Ukrajinci jsou nejpočetnější menšinou v České republice, žije jich tu dokonce více než Slováků, s nimiž Česko spojuje historie desítek let společného státu.

Z celkového počtu 564 tisíc cizinců, oficiálně žijících v České republice na konci loňského roku, jich bylo z Ukrajiny 131 tisíc, téměř čtvrtina, a podle údajů ministerstva práce jich mělo v té době v Česku zaměstnání přes 121 tisíc.
Vláda letos v červnu rozhodla o zdvojnásobení kvóty pro přijímání ukrajinských pracovníků v takzvaném režimu Ukrajina z 19 600 na 40 tisíc ročně. Projekt má přivést kvalifikovanější síly. Koncem října pak česká vláda schválila možnost udělit 1 500 mimořádných pracovních víz ročně pro Ukrajince, kteří by mohli pracovat v zemědělství nebo potravinářství.

Na Ukrajinu přiletěl s Babišem v misi podnikatelů i Zbytek

„Je to hlavně cesta, která má ekonomický cíl,“ řekl těsně před odletem z Prahy Babiš. „Je tam velký potenciál pro export. My tam vyvážíme více, než dovážíme. V Ukrajině vidíme velký potenciál,“ uvedl premiér.

Doprovází ho vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a mise 85 podnikatelů. Je mezi nimi i Zdeněk Zbytek, který spoluzakládal Stranu práv občanů Zemanovci a je známý tím, že v listopadu 1989 jako důstojník Československé lidové armády deklaroval loajalitu ke komunistickému režimu, který právě v tu dobu padal. Nyní Zbytek podniká a orientuje se přitom na postsovětské země. „Jedu se tam potkat s kamarády,“ řekl iDNES.cz Zbytek.

Podle Hospodářské komory nabízí Ukrajina pro české podnikatele největší příležitosti v civilním leteckém průmyslu, dopravním průmyslu a infrastruktuře, energetice, vodohospodářství, obranném průmyslu či strojírenství.
„Ukrajina je pro nás nesmírně důležitým partnerem. Celkový obrat činí 2,3 miliardy euro. 1,3 miliardy vyexportujeme, jednu miliardu dovezeme,“ řekl Havlíček.

Na Ukrajině se Babiš v úterý setká s představiteli byznysu a poté bude jednat s ukrajinským premiérem Oleksijem Hončarukem, s prezidentem Volodymyrem Zelenským a s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Dmytrem Razumkovem.

TRUMPŮV MNICHOV

Židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu už podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu pohledu Washingtonu oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že postavení Západního břehu Jordánu musí společně vyjednat Izraelci a Palestinci. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že USA svým oznámením prakticky podpořily výstavbu dalších osad na okupovaném území.

Dalších 9 fotografií v galerii

Výstavba židovské osady Giv'at Ze'ev na okupovaném palestinském území (22. prosince 2016) | foto: Reuters
Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že USA svým oznámením prakticky podpořily výstavbu dalších osad na okupovaném území. Židovské osady jsou komunity vzniklé na území, které Izrael okupoval za války v roce 1967. Převážná většina mezinárodního společenství je pokládá za nelegální.

Změnu postoje USA ohledně osad uvítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Rozhodnutí Washingtonu přitom označil za nápravu historické křivdy. Pochvalně se o americkém kroku vyjádřil také izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.
Naopak palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát označil rozhodnutí Washingtonu za nezodpovědné a mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse uvedl, že změna postoje USA k osadám „jde zcela proti mezinárodnímu právu“.

Podle agentury AP bylo dosud právní stanovisko amerického ministerstva zahraničí z roku 1978 - známé jako Hansellovo memorandum - hlavním podkladem pro citlivě formulovaný americký nesouhlas s budováním židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. AP v této souvislosti připomíná, že znění nesouhlasu se různilo s ohledem na postoj daného amerického prezidenta.

Pompeo dnes ale podle Reuters řekl, že stanoviska USA k osadám na Západním břehu Jordánu, se v průběhu let lišila. Podle něj v roce 1978 demokratický prezident Jimmy Carter dospěl k závěru, že osady nejsou porušením mezinárodního práva, a republikánský prezident Ronald Reagan v roce 1981 prohlásil, že osady nejsou ze své podstaty nelegální.

Židovské osady

Budované Izraelem ihned po šestidenní válce v červnu 1967

Jeden z hlavních palestinsko-izraelských problémů.

Izrael osady dělí na povolené a takzvané divoké.

Většina osadníků si přeje anexi ze strany Izraele.

„Založení izraelských civilních osad není samo o sobě porušením mezinárodního práva,“ citoval Reuters dnešní Pompeova slova. Převážná většina mezinárodního společenství ale osady za nelegální považuje. Toto stanovisko z části plyne ze čtvrté Ženevské úmluvy, která zakazuje okupující mocnosti přemisťovat příslušníky vlastní civilní populace na okupované území. Po změně stanoviska USA k osadám varovala americká ambasáda Američany cestující do Jeruzaléma, na Západní břeh Jordánu a do Gazy.

SE STRÁSKÝM SE PŘIJEL ROZLOUČIT I EXPREZIDENT KLAUS

Zhruba 300 lidí se v obřadní síni prachatického hřbitova rozloučilo s Janem Stráským. Poslední federální premiér, první ředitel novodobého jihočeského krajského úřadu, ale také šéf Národního parku Šumava a náruživý propagátor cykloturistiky a Bílé stopy zemřel 6. listopadu ve věku 78 let.

Do Prachatic dorazil i bývalý prezident Václav Klaus. Do obřadní síně ho doprovodil senátor za Šumavu a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS).

„Byl to milovník hor a šumavské přírody. Navíc ale organizoval i stezky pro nás ostatní, aby nás ke své vášni také nalákal. Byl to také kvalitní politik, musím zdůraznit, že byl schopen přijmout i nevděčné povinnosti jako pozici posledního premiéra federální vlády,“ prohlásil Václav Klaus, v jehož vládách Jan Stráský působil.

„Byl to obětavý a přátelský člověk. Na nic si nehrál a nestylizoval se. Nechtěl například nejnovější oblek, říkal, že by to nebyl on,“ dodal Klaus. Po něm zavzpomínal syn Jan, který vyprávěl například zážitky z cest a výletů.
Rozloučit se přišlo i vedení prachatické radnice - starosta Martin Malý a oba místostarostové Jan Klimeš a Miroslav Lorenc. Dorazili také šumavští starostové, například Václav Vostradovský z Kvildy nebo Antonín Schubert z Modravy nebo Jiří Mánek, který ho vystřídal ve funkci ředitele Správy NP Šumava.

Přijeli i bývalí kolegové z hejtmanství. Šéfem krajského úřadu byl Jan Stráský v letech 2001 až 2006. Jihočeští politici se netajili tím, že díky jeho zkušenostem a kontaktům se jim v Praze jednalo snadněji.

„Výběr ředitele byl tehdy součástí povolebního koaličního vyjednávání. Pana Stráského jako člena Unie svobody navrhla Čtyřkoalice a musím říct, že rozhodnutí přijmout ho bylo jedním z mých nejlepších,“ vzpomíná exhejtman a poslanec Jan Zahradník (ODS).

Jako hejtman měl Zahradník se šéfem krajského úřadu Stráským korektní vztah a vzájemně si vykali.
„Bral jsem ho jako staršího přítele, od kterého jsem se naučil spoustu věcí a jsem mu za to dodnes vděčný. Byl výborným ředitelem krajského úřadu, který vlastně vybudoval od nuly,“ oceňuje Zahradník.

Kariéru na krajském úřadě ukončil kvůli své celoživotní zálibě - turistice. V roce 2006 se stal jako dlouholetý člen předsednictva Klubu českých turistů jeho předsedou. A tuto funkci zastával až do dubna 2014.

„Dospěl jsem k názoru, že můj čas se v této funkci (šéfa úřadu, pozn.red.) navršil. Navíc nepovažuji za vhodné, aby se ředitel úřadu měnil s koncem volebního období samosprávy, a proto raději odcházím, řečeno sportovně, v poločase. Druhým důvodem je, že jsem od dubna předsedou Klubu českých turistů a obě funkce se nedají dělat společně dlouhodobě naplno,“ vysvětlil tehdy v rozhovoru pro MF DNES.

A to bylo vždycky životní krédo Jana Stráského - dělat každou práci naplno. Ačkoli předseda klubu turistů je v naší zemi čestnou neplacenou funkcí, Stráský byl přesvědčený, že vyžaduje plné nasazení.

V4, ŠÉFOVÉ PARLAMENTU: IDEOLOGIE NÁS NESMÍ OVLÁDAT

Národy zemí visegrádské skupiny už nesmí ovládat jakákoliv ideologie, řekl předseda slovenského parlamentu Andrej Danko na zasedání šéfů parlamentů zemí V4 v Praze. Není jiné cesty než držet spolu, dodal Danko. Tématem setkání byla reflexe událostí pádu komunismu v roce 1989 a následný vývoj ve středoevropském regionu.

Danko poukázal na nadvládu komunistické ideologie ve všech čtyřech zemích, která v roce 1989 skončila. Podle něj je třeba na to pamatovat. „Nesmíme dovolit, aby jakákoliv ideologie naše národy ovládala. Nejlepším řešením pro nás je zdravý úsudek, selský rozum,“ řekl Danko. Souhlasí s nutností společného postupu v Evropě. „Shodněme se na tom, že nemáme jinou cestu než držet pospolu,“ dodal.

Šéf maďarského parlamentu László Köver řekl, že V4 musí spolupracovat přes ideologické rozdíly. Köver dodal, že se země V4 staly motorem evropského rozvoje. Podle něj je třeba s ohledem na příznivé geopolitické rozložení těchto zemí udržet spolupráci přes ideologické rozdíly a diktovat tempo růstu.

Kritiku systémových změn v Polsku a Maďarsku, které se staly terčem výtek v rámci EU, označil za hon na čarodějnice. „Hledáme společná stanoviska, ne spory,“ poznamenal.

Musíme překonat rozdělení společnosti, řekl Pellegrini k výročí revoluce

Šéf českého parlamentu Radek Vondráček (ANO) uvedl, že státy V4 by s ohledem na historickou zkušenost s nebezpečím totality měly prosazovat v rámci EU právo na vlastní názor. „Každý by měl mít právo myslet si, co si myslí, a nikdo by nám neměl říkat, co si máme myslet,“ uvedl.

Předsedkyně polského Sejmu Elžbieta Witeková souhlasí s tím, že nikdo nechápe potřebu svobody více než země, které o ni musely nedávno bojovat. „Máme společné zájmy a vůli udržovat je,“ uvedla k budoucnosti V4.

FICO SLIBOVAL KOČNEROVI POMOC?

Slovenský podnikatel Marian Kočner se před čtyřmi lety chlubil tím, že mu nyní již bývalý slovenský premiér Robert Fico slíbil „svatý klid“ před vyšetřováním jeho kauz. Vyplývá to z nahrávky Kočnerova rozhovoru s jiným podnikatelem, kterou v pondělí zveřejnil list Denník N. Fico tyto informace zatím nekomentoval.

V současnosti Kočner čelí obvinění v několika případech ekonomické kriminality. Je také obžalován z toho, že si objednal loňskou vraždu novináře Jána Kuciaka, který o jeho podezřelých transakcích psal. Kuciakova vražda vyvolala v zemi politickou krizi, která vyvrcholila demisí Fica z funkce premiéra.

Kočner podle nahrávky tvrdil, že od Fica požadoval svatý klid a že nechce, aby se jeho osobou zabývala prokuratura, policie či daňový úřad. „A on (Fico) mi říká - budeš ho (klid) mít. A já mu říkám - pokud ne, ty nebudeš premiér. A on říká - já to vím,“ tvrdil Kočner.

Podle listu si nahrávkou Kočner zaznamenal schůzku s podnikatelem Michalem Suchobou, který od něj žádal peníze za to, že finanční správa nebude Kočnera kontrolovat v jedné z daňových kauz.

Suchoba dříve získal zakázky od slovenské finanční správy a Denník N ho označil za přítele někdejšího šéfa finanční správy. Suchoba v reakci tvrdil, že si na rozhovor s Kočnerem ze zmíněné nahrávky nevzpomíná. Zároveň popřel, že by pro někoho na finanční správě vyřizoval věci ohledně daní.

Směr-SD v reakci uvedl, že listy Denník N a Sme se otevřeně hlásí ke snaze tuto stranu zničit a že za tímto účelem často lžou, bezdůvodně obviňují a neváhají proti ní a předsedovi strany použít jakékoliv hospodské řeči. Strana připomněla, že Kočner byl stíhán za ekonomickou trestnou činnost už před vraždou novináře Kuciaka. Stalo se tak v době, kdy Fico zastával funkci premiéra. Finanční správa zase vyloučila možnost, že by externí subjekt mohl mít vliv na její kontrolní činnost. Uvedla, že ve třech desítkách Kočnerových firem vykonala 71 daňových kontrol a zjistila nedostatky při placení daní v hodnotě několika milionů eur.

Denník N napsal, že nahrávku zajistila policie v Kočnerova mobilu, ve kterém kriminalisté našli také podnikatelovu komunikaci s politiky a představiteli justice, jež poukázala na korupci ve slovenském soudnictví.

Zmíněná komunikace již dříve unikla do médií. Pro provalení aféry například rezignovala jedna soudkyně a několika dalších soudců bylo postaveno mimo službu. O funkce také přišli dva vysocí politici za Ficovu stranu Směr-sociální demokracie a dříve také náměstek generálního prokurátora.

TRUMP ZVAŽUJE VYPOVÍDAT PŘED KONGRESEM

Americký prezident Donald Trump v pondělí překvapivě připustil možnost, že by podstoupil kongresové slyšení v ukrajinské kauze, která by teoreticky mohla vést až k jeho odvolání z funkce hlavy státu. Trump to napsal na Twitteru s tím, že by se pak Kongres mohl soustředit na jiné problémy.

Veřejná slyšení ve Sněmovně reprezentantů začala minulý týden a od úterý do čtvrtka mají pokračovat slyšením dalších osmi vládních úředníků a diplomatů. Opoziční demokraté se jejich prostřednictvím snaží dokázat provinění prezidenta, který podle nich nutil Ukrajinu, aby mu dodala kompromitující informace na jeho pravděpodobného volebního soka Joea Bidena.

Vyšetřování ve Sněmovně reprezentantů, kterou ovládají opoziční demokraté, je součástí přípravy na ústavní žalobu. Její prosazení je ale nereálné vzhledem k republikánské převaze v Senátu, druhé kongresové komoře, jež podle ústavy vynáší konečný verdikt. I když někteří republikáni prezidentovo chování kritizují, málokdo pochybuje o tom, že by při impeachmentu Trumpa podrželi.

Ke slyšení v Kongresu Trumpa veřejně vyzvala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. „Trump by mohl přijít před (vyšetřovací) výbor a promluvit. Pokud si to přeje, může říci pravdu, kterou chce,“ řekla v neděli v pořadu televize CBS.

Trump nechal zveřejnit svůj první hovor se Zelenským

„Měl by svědčit pod přísahou,“ doplnil Pelosiovou Adam Schiff, šéf výboru pro kontrolu zpravodajských služeb, který slyšení organizuje. Kongresové slyšení v pondělí na Twitteru Trump označil za hon na čarodějnice a dodal, že se ničeho zlého nedopustil. Tomuto „nepatřičnému pomýlenému procesu“ prý nehodlá dodat na důvěryhodnosti. Přesto konstatoval, že se mu nápad Pelosiové líbí a bude ho „silně zvažovat“.

MIGRANTI PRORAZILI HRANICI MEZI MAROKEM A ŠPANĚLSKEM

Dodávka s 52 migranty prorazila v noci na pondělí hraniční zábrany na přechodu mezi Marokem a severoafrickou španělskou enklávou Ceuta. Informoval o tom místní list El Faro Ceuta. Při akci, které místní přezdívají kamikaze, utrpěli čtyři migranti zranění. V nákladním prostoru bílé dodávky bylo natěsnáno 34 mužů, 16 žen a dvě děti, všichni pocházejí ze subsaharské Afriky. Marocký řidič projel plnou rychlostí přes hraniční přechod v jihovýchodní části hranice mezi Marokem a Ceutou.

Prorazil přitom kovový plot. Španělští policisté řidiče následně zadrželi, stejně jako propašované migranty.
Fenomén vozů kamikaze, kdy auta s migranty ve vysoké rychlosti prorážejí hraniční bariéry, podle agentury Europa Press v Ceutě poprvé zaznamenali už v roce 2013. Většinou se ale při podobných akcích používala menší auta, ve kterých bylo mnohem méně migrantů.

Z Maroka do Španělska utíkají afričtí migranti především přes jeho dvě severoafrické enklávy – Ceutu a Melillu. Nedaleko jejich hranic čekají podle agentury DPA desetitisíce migrantů na příležitost dostat se do Evropy.
Většinou se pokoušejí přelézt plot, který španělské území od Maroka odděluje. Naposledy na konci srpna ho u Ceuty zdolalo naráz asi 150 migrantů. Řada z nich se přitom zranila o ostnatý drát.

Do španělské enklávy Melilla na severu Afriky proniklo asi padesát migrantů

Počet migrantů, kteří se z Maroka do Španělska vydávají po moři, se letos výrazně snížil. Podle agentury AFP za to může především Maroko, jež je nenechává ze svého území po dohodě se Španělskem a EU vůbec vyplout.
Na opačné straně Středozemního moře je situace opačná. Počet migrantů, kteří připlouvají z Turecka do Řecka, se v poslední době zvyšuje. Místní média dnes informovala, že od pátku do neděle se z tureckých břehů na řecké ostrovy přeplavilo 730 migrantů. Dalších 658 jich řecká pobřežní stráž a unijní pohraniční agentura Frontex zadržela na moři a odvezla do řeckých registračních center.

LÉKAŘSKOU FAKULTU UNIVERSITY OSTRAVY ČEKÁ BOJ O PŘEŽITÍ

Akademický senát Ostravské univerzity na rozdíl od „malého“ senátu vyhověl návrhu rektora na odvolání děkana lékařské fakulty Arnošta Martínka. Lékařská fakulta v Ostravě, o jejíž vznik dlouho bojovali místní lékaři i politici, nemá ani po deseti letech své existence vyhráno. Prorektor univerzity pro strategii a rozvoj Roman Hájek přiznal, že fakulta je velmi vážně ohrožená.

„Je na pokraji klinické smrti a vedení univerzity i nové vedení fakulty musí udělat vše pro její záchranu,“ uvedl prorektor Hájek krátce po hlasování o odvolání děkana. V čele ostravské lékařské fakulty se často střídají děkani, od začátku už jich bylo devět včetně rektora Jana Laty, který byl dočasně pověřený vedením a zřejmě opět bude.

Po rušné tříhodinové diskusi totiž v pondělí odpoledne akademický senát univerzity souhlasil s návrhem rektora na odvolání současného děkana lékařské fakulty Arnošta Martínka kvůli přijímání studentů medicíny, kteří nezvládli zkoušky. Pro odvolání hlasovalo osmnáct senátorů, proti jedenáct a šest se hlasování zdrželo.

Martínek hned po hlasování odešel, ale prostřednictvím mluvčí fakulty vzkázal, že respektuje rozhodnutí velkého akademického senátu, nicméně nevylučuje, že se bude bránit soudní cestou. „Podle jeho názoru šlo o systémové selhání univerzity. Částečně to proto vnímá jako útok na svou osobu,“ vysvětlila mluvčí fakulty Hana Hanke.

Rektor Lata odhadl, že k samotnému odvolání děkana by mohlo dojít asi za dva týdny. „Počkám na oficiální zprávu akademického senátu, ale současně budou každý krok zkoumat naši právníci i externí právník. Nechceme se dostat do stejné situace jako před dvěma lety, kdy soud vrátil do funkce odvolaného děkana Pavla Zonču. Předpokládám, že po odvolání současného děkana ministerstvo školství dočasně pověří vedením fakulty mě jako rektora,“ řekl Lata s tím, že asi začátkem příštího roku si akademický senát lékařské fakulty zvolí nového děkana.

Neshody pokračují

Rektor, děkani dalších fakult i jiní akademici vyzvali už před několika měsíci Arnošta Martínka, aby sám rezignoval kvůli nestandardnímu postupu při přijímání mediků. Ten to odmítl.

V pondělní diskusi zaznělo, že lékařská fakulta v uplynulých deseti letech přijala na odvolání 34 uchazečů o studium oboru všeobecné lékařství, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení. Přijetí 24 z nich měl podepsat Martínek.
Děkan a jeho zastánci se hájili tím, že nešlo o osobní pochybení Martínka, ale o systémovou chybu od vzniku fakulty, na kterou v minulosti nepoukázala žádná z kontrol.

Hájek i jiní kritici naopak Martínkovi vyčítali, že porušením právních i etických norem poškodil jméno fakulty i univerzity. Vyzývali senátory, aby hlasováním o odvolání Martínka vyslali jasný signál, že univerzita nic podobného netoleruje.

Studium medicíny v Ostravě je ohrožené

Bývalý rektor univerzity Jiří Močkoř, který stál u zrodu lékařské fakulty, se jí zastal. „Na začátku měla nepřátele zvenčí a univerzitu to semklo. Současná strategie vedení, že univerzita za nic nemůže a vše je pouze vina lékařské fakulty, je pro ni devastační,“ upozornil senátory.

Zástupci vedení univerzity naopak mluvili o tom, že do problémů se lékařská fakulta dostala kvůli mocenskému souboji dvou skupin a postupně si vzala jako rukojmí fakultu, fakultní nemocnici a nakonec i univerzitu, jejíž pověst trpí.
Situaci řeší Národní akreditační úřad, který zahájil s lékařskou fakultou správní řízení a nařídil kontroly dalších oborů. Studium medicíny je tak ohrožené. Fakulta nyní usiluje o novou akreditaci pro obor všeobecné lékařství. Už teď ale ví, že přijímací řízení pro nové mediky nestihne vypsat v řádném termínu.