iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Na oslavách nebyli Bush, Gorbačov, Lorenc, mrtvý student

Kdyby totiž nebylo prezidenta USA Bushe staršího a generálního tajemníka Sovětského svazu Gorbačova, žádný převrat v ČSFR by nebyl. A nebyla by žádná velkolepá oslava demokracie 17. listopadu 2019. Jedině tito dva světoví politici k tomu dali možnost. Zasloužili se o převrat v roce 1989.

Kdyby v TV Nova, ale i jinde v médiích byli chytří a zkušení publicisté, ale hlavně vedoucí šéfové, mohli už dávno o tom natočit rozhovor s bývalým generálním tajemníkem ˇUV KSČ Milošem Jakešem, nebo jinými politiky ÚV KSČ.
Gorbačov zklamal všechny politické představitele Varšavské smlouvy a RVHP, protože uzavřel dohodu s prezidentem USA Bushem a dal možnost k tomu, aby se místo socialismu a komunismu ve všech socialistických zemích nastolil kapitalismus. Proč to udělal a co zato dostal, to ví jen Gorbačov, který ještě žije.Takže převrat v ČR byl a je jiný, než si dnes mnoho lidí myslí.

Bush starší Československo navštívil (jako jediný americký prezident v historii v roce 1990. Jeho projevu na Václavském náměstí přihlíželo více než 100 tisíc lidí. Přivezl tehdy do Prahy kopii Zvonu svobody, a přijal i čestné členství Masarykova demokratického hnutí. K 10. výročí sametové revoluce navštívil v listopadu 1999 Českou republiku. Tehdy převzal též čestnou medaili T.G. Masaryka. Byl nositelem Řádu Bílého lva (1999) a ocenění Ronald Reagan Freedom Award (2007). Všechno bylo po dohodě s Gorbačovem.

PŘEVRAT V ROCE 1989 ZA VEDENÍ PORADCŮ RUSKA A GENERÁLA LORENCE

Veškeré podrobnosti v Pamětech Ludvíka Zifčáka, které jsou ve všech knihovnách ČR i SR. Vše 17. listopadu 1989 bedlivě sledoval i generál Lorenc s odborníky z Moskvy ve vile vnitra v Praze na Vinohradech. Věděli i to, co se dělo na Albertově, na Národní třídě v Praze, kde je „mrtvý“ student Martin Šmíd... Ve Svobodném slově pracovala redaktorka Šmídová, a tak se mohla vyskytnout i informace, že je to její syn. O „mrtvém“ studentovi se dostala zpráva prostřednictvím Petra Uhla, který byl později redaktorem Práva, do Svobodné Evropy a do Hlasu Ameriky, a tím celá akce měla větší vážnost. I když to byla, jak se později zjistilo, poplašná zpráva, Uhl za ni nikdy nebyl stíhán. Jen Ludva Zifčák si odseděl pár měsíců ve vězení v Břeclavi za to, že hrál mrtvého studenta Šmída. A z funkcionářů KSČ jako jediný Miroslav Štěpán v Plzni na Borech. Jak bylo a je vidět, u tajné policie jsou všude na světě odborníci. Ale dnes si zásluhu na převratu u nás přisuzuje mnoho jiných lidí a dokonce za to dostávají odměny.

ABY SE PŘEVRAT 1989 VYDAŘIL, MUSEL BÝT DRASTICKÝ, S MRTVÝM

Organizátoři, kteří dostali pokyn z USA a Moskvy, měli ve scénáři převratu připraveného mrtvého studenta, jehož hrál Ludva Zifčák. Podle toho museli jednat i mladí policisté, kteří byli na Národní řídě i na Albertově a jinde v centru Prahy. Takže na kluky od policie, kteří tam zasahovali, se nelze zlobit, protože plnili rozkazy, aby se převrtat uskutečnil, jak bylo dohodnuto USA a Sovětským svazem. Za to by měli být tito policisté místo odsuzováni, oceněni.

Havel s převratem neměl nic společného. Protože kdyby k tomu USA a Sovětský svaz nedaly pokyn a svolení, policisté mohli zasáhnout tak, že by se žádný převrat neuskutečnil. Na jednání Občanského fóra v ČR a Veřejnosti proti násilí v SR mohla kdykoliv vtrhnout skupina 20 nebo 30 policistů a všechny zlikvidovat. Jenže když představitelé ÚV KSČM volali do Moskvy, tam jim bylo řečeno, že žádnou pomoc nemohou od Moskvy očekávat. Vše Vaše věc… Když byl Gorbačov po převratu v Praze, ke komunistům v čele s Milošem Jakešem se vůbec nehlásil. Už nešlo o socialismus, ale nový řád – kapitalismus s USA a spol. To je ta demokracie, kterou letos lidé slavili v ČR a SR. Určitě by byli zklamáni, kdyby znali celou pravdu.

KDY UDĚLÁ TV NOVA ROZHOVOR S DRAŽSKOU, BENDA O NÍ URČITĚ VÍ

V Pamětech Ludvy Zifčáka, alias Růžičky, (tři díly), které vyšly v roce 1991 v nákladu téměř půl miliónu výtisků a jsou ve všech knihovnách v ČR i SR a mezi lidmi, je uvedeno něco jiného: Několik dní po schůzce s tajemným panem Albertem seznámil Petr Fiala, údajně student Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, Růžičku s jistou slečnou či paní Drahomírou Dražskou.

Pracovala jako noční vrátná na stejné fakultě, na níž Fiala studoval. Nakonec se ukázalo, že byla vdanou paničkou. Podle Fialova sdělení dobře znala prostředí na fakultě a ještě lépe studenty. Na Růžičku působila celkem obstojně, avšak nejvíc jej potěšil její vztah k Fialovi, který byl víc než přátelský. A Fiala patřil k lidem, kterým Růžička věřil. A to hlavní, kterého Růžička dosadil do vedení NSS. Byl to prostě jeho člověk. Oba měli s Dražskou stejný úmysl – zapojit ji do studentského hnutí jako studentku, ač jí nikdy nebyla...

Vzhledem k Fialovým poznatkům mu Růžička důrazně uložil, aby s Dražskou o jejich stycích s Bendou promluvil. Uvědomoval si, že by ji mohli potřebovat. Dražská byla vcelku ovladatelná osoba, snadno manipulovatelná a jako vrátná měla dost příležitostí dostat se do styku s dalšími studenty, které mohla ovlivnit k náklonnosti k NSS. Mělo by to především význam v případě politických změn... V rozhovoru se Dražská Fialovi svěřila s tím, že ji mladý Benda (dnes poslanec ODS) požádal, aby mu zjistila dvě jména studentů na MMF UK v Praze. Fiala Růžičkovi rovněž sdělil, že Dražská Bendovi ta dvě jména zjistila. Jednalo se rovnou o dva Martiny Šmídy!

AGENTURY O PROJEVU BABIŠE 17. LISTOPADU 2019

Zahraniční tiskové agentury věnují pozornost nedělním oslavám 30. výročí sametové revoluce a pádu komunistického režimu. Soustřeďují se především na projev českého premiéra Andreje Babiše, který podle agentury Reuters zvolil „smířlivý tón“. Upozorňují i na sobotní demonstrace, které oslavám předcházely.

Oslavy byly podle Reuters pro Čechy spíš dýchánkem, který doprovázelo nezvykle teplé počasí. „Do ulic vyšly celé rodiny, lidé venku popíjeli pivo a poslouchali hudbu a projevy,“ napsala agentura.

Pod titulkem „Je dědictví sametové revoluce v Česku ohroženo?“ se oslavám 30. výročí konce totality v Československu věnovala agentura DPA. Mnoho Čechů se podle ní dnes ptá, co se od revoluce stalo špatně.
„Mysleli si, že se lidé stanou lepšími, pokud se jim bude ekonomicky dařit lépe. Mezi tím ale žádný přímý vztah není,“ cituje pražského světícího biskupa Václava Malého, který před 30 lety moderoval masové demonstrace proti komunistickému režimu.

Agentura si rovněž všímá nedělního premiérova projevu, který označuje za „emotivní“ a z něhož mimo jiné vyzdvihuje Babišova slova o tom, že „není pyšný“ na své členství v komunistické straně před rokem 1989. Připomíná rovněž snahu ministerského předsedy o soudní očištění kvůli obviněním, že za minulého režimu donášel tajné policii StB.

DPA rovněž cituje předsedu německého Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, jenž se spolu s premiéry visegrádských zemí zúčastnil slavnostní akce v pražském Národním muzeu a mimo jiné připomněl jedno z hesel sametové revoluce. „Dnes není třeba odvahy, ale víry, kterou přináší věta z roku 1989: Kdy, když ne teď, kdo, když ne my?“

Babiš chválil Václava Havla za odvahu. Není pyšný na to, že byl v KSČ

Na část Babišova projevu, v níž premiér vyjádřil lítost nad svým členstvím v komunistické straně v 80. letech minulého století, upozornila i agentura AFP. Připomněla, že jeho slovům v sobotu předcházela mohutná demonstrace na pražské Letné, jejíž účastníci žádali Babišovu rezignaci a označovali ho za bývalého agentura komunistické tajné policie.
Slovenská agentura TASR přinesla informaci o pražském projevu slovenského premiéra Petera Pellegriniho a upozornila na jeho slova, že „zatímco před třiceti lety jsme bourali barikády, dnes jsme si je v myslích znovu postavili“.

NA ALBERTOVĚ DAV KŘIČEL NA REKTORA ZIMU

Tisíce lidí přišly v neděli v poledne na vzpomínkovou akci na pražský Albertov, aby si připomněly studentské události roku 1939 a 1989. Na shromáždění vystoupili zástupci vysokých škol i bývalí studentští vůdci. Společným jmenovatelem jejich proslovů byla výzva k aktivitě a převzetí odpovědnosti za vývoj v zemi. Před půl čtvrtou průvod dorazil na Vyšehrad, potom pokračovali na náplavku. Program bude pokračovat například koncertem na Václavském náměstí.

Průvod vyrazil okolo půl třetí z Albertova. Jde po stejné trase jako před 30 lety. Pořadatelé chtějí rekonstruovat tehdejší dění, které vedlo k pádu komunistického režimu. Okolo půl čtvrté průvod dorazil na Vyšehrad. S transparenty a českými vlajkami se podle odhadů organizátorů vydalo v neděli na pochod až 10 000 lidí. Na akci dohlížejí desítky policistů.

Průvodem 17. listopadu 1989 pokračovalo povolené studentské shromáždění na Albertově, kterého se tehdy zúčastnilo asi 15 000 lidí. Na pochod se vydali zhruba o dvě a půl hodiny později než dnešní účastníci, tedy kolem 17:00.
Zhruba po hodině pak na Vyšehradě oficiální část akce skončila položením květin, zapálením svíček a zpěvem hymny. Většina přítomných pak ještě pokračovala do centra. Na Národní třídě je zastavila policie. Policejní kordony postupně stlačovaly dav, prchající lidi příslušníci bili. Po 21:00 byla demonstrace rozehnána.

Na Vyšehradě se v neděli odpoledne rozdávaly květiny. Ty nesli i demonstranti v listopadu 1989. Po cestě se je pak snažili dávat příslušníkům bezpečnosti za jejich štíty.

Z Vyšehradu se účastníci v neděli přesunuli na náplavku. Po cestě si mohli vyslechnout nahrávky se svědectvím lidí, kteří v průvodu před 30 lety byli. Program bude pokračovat například koncertem na Václavském náměstí.
Svobodu a demokracii je potřeba hájit

Události roku 1939 po smrti studenta Jana Opletala, odvlékání studentů do koncentračních táborů a jejich popravy i dění před 30 lety připomněl už dříve v něděli například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima na Albertově.
„Svobodu a demokracii je potřeba hájit a rozvíjet, ale je to také velká odpovědnost. Važme si toho, že žijeme v demokracii, bohaté zemi, buďme bdělí, abychom se mohli setkávat a diskutovat, slyšet i další názory,“ řekl Zima. Jeho projev provázel pískot a skandování „hanba“.

Někteří studenti požadují Zimovo odstoupení. Zima sklízel kritiku za uzavření sponzorské smlouvy s Home Creditem, postoj k ochraně klimatu či činnost Česko-čínského centra na univerzitě.

Promluvil i předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. „Nesmíme zapomenout na události před 30 a 80 lety. Historie ukazuje, že když se zapomene a bere se vše jako samozřejmost, může se stát, že se může plíživě vrátit zpátky to, co nechceme,“ řekl Pospíšil.

Podle něj před 30 lety studenti a další účastníci akce na Albertově „otočili koly dějin“ a hlavně mladá generace by měla být aktivní. „Musíme my sami, ne že někdo to udělá, abychom pořád nekňučeli, jak nám vyčítají i ze zahraničí, že Češi pořád kňourají,“ dodal Pospíšil.

Podle Vlastimila Ježka, který patřil v listopadu 1989 mezi studentské vůdce, je lepší hledat než rezignovat a je potřeba dávat pozor na to, komu lidé věří. „Dnes není důležité, jak věci jsou, ale jak se jeví být,“ posteskl si Ježek.
Podle předsedy studentské komory Rady vysokých škol Giancarla Lambertiho ani dnes studenti nesmí mlčet a přihlížet nepravostem.

„Studentská role je důležitější, než si myslíme. Jsme nadějí této země. Pokud budeme stejně aktivní jako tehdy, bude nám odměnou taková politická reprezentace, za kterou se nebudeme muset stydět,“ řekl Lamberti.

Na akci promluvil i rektor brněnské Masarykovy univerzity, zástupci studentů či někdejší disidentka Dana Němcová. „Doufám, že využijete příležitosti, aby jste se rozvinuli a udělali to, co považujete za nejlepší, věřím vám. Je to koneckonců ve vašich rukách. Až půjdete volit, volte správně,“ uvedla. Vysloužila si dlouhý potlesk.

Při zásahu na Národní třídě v roce 1989 utrpělo zranění přes 560 lidí. Z 1600 zasahujících příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) byly obžalovány tři desítky, většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty. Za použití násilí vůči demonstrantům byl na 14 měsíců do vězení v roce 1994 odsouzen bývalý major SNB Zdeněk Šípek. Trest čtyři a půl roku vězení v roce 1990 dostal bývalý nadporučík Jaroslav Oudrán, který hodinu po skončení zásahu bezdůvodně fyzicky napadl a zranil ženu. V roce 1992 byl propuštěn na podmínku.