iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Němci uhradí Polsku příspěvky na památky, reparace jinak

Německo možná v jiné podobě uhradí Polsku část požadovaných válečných reparací odhadnutých na v přepočtu 23 bilionů korun. V Berlíně se uvažuje o příspěvku na polské památky či zřízení fondu budoucnosti. Německá koaliční vláda křesťanských a sociálních demokratů označuje otázku reparací za právně i politicky uzavřenou. Nejmenovaní poslanci sociální demokracie i opozičních Zelených jsou ale jednání o odškodnění Varšavy otevření. Napsal to polský deník Dziennik Gazeta Prawna, informoval v němčině polský veřejnoprávní rozhlas Polskie Radio.

Podle deníku uvažují někteří v Berlíně o zřízení „fondu budoucnosti,“ přes který by do Polska přitekla neupřesněná částka.Jinou možnou formou kompenzace je prý příspěvek Německa na obnovu Saského paláce ve Varšavě, který v roce 1944 nacisté zničili. Toto gesto navrhl už loni německý politolog a historik Stefan Garsztecki. Deník ale upozorňuje, že jakákoliv alternativní kompenzace by ani zdaleka nedosahovala výše válečných škod, které polský parlament vyčíslil na přibližně bilion dolarů (23 biliónů Kč).

Alternativní kompenzaci by nicméně obě země mohly vydávat za jediný realistický kompromis. Berlín by Varšavu oklikou částečně odškodnil, aniž by připustil, že přímé náhrady za válečné útrapy lze vymáhat i v současnosti. O reparace totiž neúspěšně usiluje i Řecko a ozvat by se mohly i další státy.

BENÁTKY ZASÁHLA TŘETÍ POVODŇOVÁ VLNA

Benátky v neděli postihla další záplavová vlna. Voda potřetí během jednoho týdne vystoupala nad hranici 1,5 metru, kterou doteď v celé historii měření nepřekročila vícekrát než jednou v roce. V souvislosti s nadcházejícím přílivem vyhlásily úřady nejvyšší stupeň varování. Nepřízeň počasí zasáhla i další části Itálie.

Záplavy v Benátkách způsobuje silný déšť a prudký vítr v kombinaci s přílivem. Pod vodou je 70 procent historického centra. Starosta města Luigi Brugnaro nařídil opět uzavřít náměstí sv. Marka, na němž voda momentálně dosahuje výšky 60 centimetrů nad obvyklou úroveň mořské hladiny.

Situace je díky slabšímu větru o něco méně dramatická než v noci na středu, kdy voda dosáhla úrovně 1,87 metru. Pouze jedinkrát za dobu měření vystoupala voda výše – v roce 1966 ukázal vodočet dokonce 1,94 metru.
Jde tak již o třetí den během tohoto týdne, kdy voda stoupla nad úroveň 1,5 metru. Od počátku měření v roce 1872 se nestalo, že by voda tuto úroveň překonala dvakrát v jednom roce, natožpak třikrát během jednoho týdne.

Italská vláda v souvislosti se záchrannými a úklidovými pracemi ve městě vybudovaném na lagunách Jaderského moře již vyčlenila na nejnutnější opatření 20 milionů eur (512 milionů korun).

Soukromé osoby postižené povodní mají být odškodněny částkou 5 tisíc eur (128 tisíc korun), podniky sumou až čtyřikrát vyšší. Brugnaro vzhledem k rozsáhlým škodám otevřel účet, na nějž budou moci přispívat lidé z Itálie i zahraničí.
Stovky mladých z celé země mezitím přijely do Benátek s cílem pomoci při likvidaci škod. Akci organizuje skupina „Venice calls“ (Benátky volají).

V úterý 26. listopadu má zasedat zvláštní komise k problémům Benátek, která bude mimo jiné jednat o plánovaném zákazu plavby výletních lodí a o kontroverzním protipovodňovém systému. Ten má město chránit pomocí plovoucích zábran. Ve výstavbě je již od roku 2003, hotový měl být do roku 2011. Vláda do něj již investovala přes 5 miliard eur.

Problémy nemají jen Benátky

Celý region Benátsko hlásí škody způsobené nepřízní počasí. Záplavy postihly letoviska Chioggia, Caorle a Jesolo. V regionu Furlánsko-Julské Benátsko zasáhly silné deště města Terst a Grado. Na 150 rodin ve městě Ventimiglia na italsko-francouzské hranici zůstalo odříznuto kvůli nebezpečí sesuvů půdy nasáklé vodou. V piemontské provincii Cuneo se 4 tisíce rodin kvůli poruchám elektrického vedení ocitlo bez proudu.

Nejcennějším památkám UNESCO hrozí zánik. Kvůli změně klimatu

S nepřízní počasí se potýká také Toskánsko. Hladina řeky Arno ve Florencii, Empoli a Pise v posledních dnech výrazně stoupla a tok se hrozí vylít z břehů. Preventivně již byli evakuováni obyvatelé některých záplavových oblastí. Povodně zasáhly i jihotoskánská města Grosseto a Ortobello.

Nepohoda se nevyhnula ani jižní Itálii. Zatopeno je několik míst v hlavním městě Římě, kde vítr také lámal stromy. V nemocnici leží v kritickém stavu řidič automobilu, na kterého jeden ze stromů spadl. Kvůli silnému větru je uzavřené nedaleké pobřežní letovisko v Ostii a podle předpovědi má situace zůstat napjatá i v pondělí.O složité situaci má ještě v neděli jednat italská vláda. Mimořádné zasedání se má mimo jiné zabývat uvolněním nezbytných prostředků na záchranné práce.

RUSOVÉ PŘEDAJÍ UKRAJINĚ TŘI LODĚ

Rusové v pondělí předají Ukrajině tři její vojenské lodě, které zadrželi loni v listopadu při incidentu v Kerčském průlivu. Uvedla to agentura TASS s odkazem na tiskovou službu krymského oddělení ruské bezpečnostní služby (FSB).
Ruskou armádou zabavené ukrajinské lodě v přístavu Mariupol v Azovském moři. (2. prosince 2018) | foto: Reuters
Média v neděli dopoledne informovala, že z přístavu v Kerči jsou již tři dotyčná plavidla tažena směrem na Černé moře.

V sobotu ruský list Kommersant na svém webu napsal s odvoláním na dva nezávislé informované zdroje, že Moskva se rozhodla lodě vrátit. Zdroje listu přitom uvedly, že by se tak mělo stát ještě před plánovaným summitem takzvané normandské čtyřky, který se 9. prosince má v Paříži zabývat řešením krize na východě Ukrajiny.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov však dnes toto datum konání vrcholné schůzky zpochybnil. Státnímu televiznímu kanálu Rossija-1 řekl, že termín ještě dohodnutý není.

„Myslím, že je naděje uspořádat to (summit) letos. Nemohu říct přesné datum, protože se o tom stále jedná, ale patrně letos,“ uvedl. Rusko zastavilo ukrajinská plavidla v Kerčském průlivu loni 25. listopadu a zatklo přitom všech 24 členů jejich posádek kvůli údajně nezákonnému překročení ruských hranic. Podle Kyjeva šlo ale o akt ozbrojené agrese proti lodím ukrajinského vojenského námořnictva.Letos v září Moskva námořníky Ukrajině vrátila v rámci výměny vězněných osob. Obě země si přitom vzájemně propustily 35 lidí.

Bělorusko zažívá klíčový víkend. V zemi se totiž v neděli konají předčasné parlamentní volby, které podle západních zemí prověří, nakolik upřímně míní autoritářský prezident Alexander Lukašenko svá slova o uvolnění tlaku vůči domácí opozici. Ten ve svých rukou soustředí veškerou moc už 25 let a nyní oznámil, že kandidovat bude i pošesté.

Od poloviny devadesátých let mezinárodní pozorovatelé nepovažují hlasování v zemi za svobodné ani spravedlivé; ke sledování nedělních voleb se jich podle místních médií akreditovalo více než tisíc.

Běloruští voliči, kterých je přes 6,8 milionu, z 513 kandidátů vybírají 110 budoucích členů Poslanecké sněmovny, dolní komory Národního shromáždění. Lukašenko v rámci náznaků jistého uvolňování režimu připustil podle agentury Reuters účast ve volebním klání třem stovkám opozičních kandidátů.

O obsazení 64 křesel v horní komoře, Senátu, rozhodovali voliči 7. listopadu.

Představitelé opozice jsou ovšem ohledně zlepšování politické situace v zemi nadále skeptičtí. „Tyto volby nejsou ničím jiným než rituálem, jako tomu bylo v (bývalém) Sovětském svazu,“ míní podle AFP Ales Bjaljacki, šéf nevládní organizace Vjasna. Místopředseda opoziční Běloruské lidové fronty Alexej Janukevič je přesvědčený, že režim setrvá u „známého scénáře falzifikací“.

Volební účast v parlamentních volbách bývá v Bělorusku vysoká. Při předchozích volbách v roce 2016 přišlo hlasovat více než 74 procent registrovaných voličů. Volební střediska se uzavřou v osm hodin večer místního času (18:00 SEČ).

Čtvrtstoletí Lukašenkovy vlády

Bělorusku vládne 65letý Lukašenko jako prezident už pět volebních období, tedy 25 let. V poslední době nicméně uvolnil tvrdé potlačování opozice proti své vládě ve snaze vylepšit vztahy se Západem, zatímco ve vztazích s tradičním spojencem Ruskem se objevily určité neshody. Minsk především odmítl uznat ruskou anexi ukrajinského Krymu a Moskva na druhé straně omezila finanční výhody poskytované Bělorusku.
Poslední evropský diktátor. Exkolchozník Lukašenko vládne Bělorusku 25 let

V září se Bělorusko a Spojené státy dohodly na reciproční obnově diplomatického zastoupení na úrovni velvyslanců. Ambasadoři byli z Washingtonu a Minsku odvoláni před deseti lety po západní kritice represí běloruského režimu proti opozici. Letos v březnu Bělorusko informovalo USA, že ruší omezení početního stavu amerických diplomatů v Minsku. V srpnu pak Minsk navštívil tehdejší bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton.

Washington také naznačil, že by mohl dál zmírnit sankce vůči Bělorusku v závislosti na průběhu letošních parlamentních voleb a prezidentských voleb v příštím roce. Sankce přijaté kvůli Lukašenkovu potlačování oponentů USA a Evropská unie už uvolnily v roce 2016 po propuštění politických vězňů a některých reformách.