iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hnilička rozhází 120 milionů jako Neumannová při MS?

Kdo viděl hokejistu Hniličku na besedě v televizi povídat o nové sportovní agentuře, musel si hned říci, že ten nezkušený mladík nemůže vést tuto agenturu, kde se točí a rozdávají miliony. Určitě skončí v dluzích, jako Kateřina Neumannová při MS v lyžování na severu Čech, kde je dluh 120 milionů. A totéž si myslí i mnozí odborníci. Měl by na to pamatovat i premiér Babiš a nechat si poradit.

Hnilička by se měl nadále držet hokejky a učit hrát nové, mladé hráče. Až něco dokáže, pak teprve může zastávat odpovědnou funkci. Na vedení agentury, pokud musí být, by se spíš hodil šéf biatlonu Hamza, který už něco dokázal a má bohaté poznatky z vedení sportovního odvětví. V televizi se také divil názorům Hniličky, který o tom vůbec nic neví.

ÚSPĚŠNÝ HAMZA

Velký úspěch české sportovní diplomacie. Prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza se stal I. viceprezidentem Mezinárodní biatlonové unie! Rozhodli o tom delegáti 13. kongresu Mezinárodní biatlonové unie (IBU) v chorvatské Poreči. Z hlasování o I. viceprezidenta IBU před volbou odstoupil Nor Tore Boygard, Ivor Lehoťan ze Slovenska i Rus Viktor Majgurov v barvách Běloruska. Ve finále tak proti sobě stanuli Jíří Hamza a šéf Německého lyžařského svazu (tam spadá i německý biatlon) Franz Steinle. Jiří Hamza zvítězil poměrem hlasů 30:20, jeden delegát se hlasování sdržel.
Prezidentem IBU se stal Švéd Olle Dahlin, dosavadní viceprezident Mezinárodní biatlonové unie pro rozvoj! Švéd získal 39 hlasů, jeho vyzývatelka Baiba Brokaová 12.

A jaké je další složení výkonného výboru? Tore Boygard (Norsko), Dagmara Gerasimuková (Polsko), James Carrabre (Kanada), Max Cobb (USA), Ivor Lehoťan (Slovensko) a Franz Steinle (Německo).

Jiří Hamza viděl za svým úspěchem především ocenění práce celého českého biatlonu. „Je to 15 let úsilí. Patnáct let, během kterých se stal biatlon fenoménem. Vybudovali jsme Vysočina Arenu, přivedli do Česka velké soutěže, pozvedli reprezentaci, rozvinuli základnu a získali renomé ve světě. To opravdu není o Jiřím Hamzovi. To je výsledek práce všech lidí, kteří kdy připojili ruku k dílu a dostali biatlon do současných pozic. A všem těmto lidem patří velké poděkování!“

JE SKUTEČNĚ NUTNÁ AGENTURA?

O vzniku agentury rozhodla novela zákona, kterou začátkem července podepsal prezident Miloš Zeman. Prosadila ji vládní koalice ve Sněmovně s pomocí KSČM a KDU-ČSL přes veto Senátu. Hlavním úkolem agentury, která má mít osmdesát zaměstnanců, z nichž třicet převezme z ministerstva školství, je vytvoření nového systému státní podpory sportu.

Hnilička řekl, že si nominace váží. „Opět se ukázalo, že sport je pro tuto vládu velké téma,“ uvedl. Na jednání kabinetu se podle něj diskutovalo o tom, jak by agentura měla fungovat a jaké by měla mít priority. Chce začít pracovat hned, bude například hledat místo, kde bude agentura sídlit.

Ministerstvo školství bude letos vypisovat dotační programy na rok 2020, v příštím roce se bude o programy na rok 2021 starat už nová agentura, dodal Hnilička. „Mám představu o nějakém svém úzkém pracovním týmu, s kterým jsem pracoval především na tom zákoně a s kterým jsem řešil sport jako takový,“ uvedl.

Zákon si podle kritiků sepsal sám

Předsedu agentury jmenuje podle zákona vláda na návrh premiéra, mezi požadavky patří nejméně pětileté zkušenosti v řídicí funkci ve sportu. Bude mít stejný plat jako ministr, na rozdíl od požadavků na jiné představitele centrálních úřadů může být členem Parlamentu. Podle kritiků to může být v rozporu se zákonem o střetu zájmů a služebním zákonem. Šéf agentury má také možnost sám jmenovat dva místopředsedy a 15 členů Národní rady pro sport jako svého poradního orgánu.

Nový úřad bude podle kritiků znamenat nárůst byrokracie a financování sportovních organizací nezlepší. Česká unie sportu naopak vytvoření agentury uvítala. Hnilička byl iniciátorem novely, podle odpůrců si zákon napsal sám pro sebe a bude mít rozsáhlé a nekontrolované pravomoci. Hnilička tuto kritiku v minulosti odmítl.

Nyní uvedl, že výtkami se zabýval při legislativním procesu. „Bavíme se o podpoře sportu a roli ústředního správního orgánu. Jestliže budeme mít 60 až 80 zaměstnanců v porovnání s ministerstvy, která se starají o svoje oblasti, tak si myslím, že je to maximálně efektivní,“ uvedl. Nemyslí si, že agentura bude pro stát drahá. „Nemůžeme zanedbat počet zaměstnanců, to sportovní prostředí dlouhodobě kritizovalo, protože kvůli nedostatku personálu docházelo ke zpoždění vyplácení dotačních programů,“ dodal.

Letos je v kapitole ministerstva školství na sport vyčleněno sedm miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok počítá zatím s poklesem o půl miliardy. Ministr školství Robert Plaga (ANO) usiluje o to, aby rozpočet na sport stoupl o miliardu.

PLAT HNILIČKY 157 TISÍC

Podle médií už od června, kdy byl agenturu zřizující zákon schválen v parlamentu, je jasné, že předseda agentury Milan Hnilička na tom bude platově stejně jako třeba ministři. Jeho měsíční mzda jako jediná vyplývá přímo ze zákona - pobírat by měl zhruba 157 tisíc korun. Pokud však bude pokračovat trend navyšování platové základny meziročně o pět tisíc, polepší si o další „desítku“. K dispozici mu navíc budou náhrady v řadech desítek tisíc korun: za reprezentaci, cestování či stravu.

Součástí dokumentů mířících na vládu je rovněž návrh mzdového rozpočtu. „Objem prostředků na platy se navrhuje v celkové výši 1,7 milionu,“ specifikuje se v jedné z příloh.

Platy ostatních zaměstnanců agentury, kterých bude prozatím 18, se odvíjí od platových tříd. Polovina lidí bude v agentuře zatím na služební poměr, druhá na pracovní. Dva místopředsedové, které měli dle zákulisních dohod vždy po jednom jmenovat vládní strany ČSSD a ANO, náleží do patnácté platové třídy. Výše jejich platu se tak odvíjí i od zkušeností, se kterými nastoupí - rozpětí se pohybuje zhruba mezi 35 až 51 tisící korunami.

Podle předchozích zjištění LN by místopředsedou navrženým ČSSD měl být bývalý basketbalista a odborník na dotace Ivo Lukš. Druhé jméno by mělo padnout v průběhu následujících týdnu - rozhodne o něm hnutí ANO.
Malé sportovní ministerstvo, jak se agentuře přezdívá, má zatím strohou strukturu. Najdeme v ní pouze dvě oddělení. Jedno z nich se zabývá záležitostmi práva a ekonomiky. Jeho vedoucí bude nejlépe placeným úředníkem v NSA, když se jeho odměna bude pohybovat v podobné platové výši jako u místopředsedů.

Šéfovat má celkem sedmi lidem – třem referentům pro sport, jednomu pro ICT a jednomu pro rozpočet a kontrolu. Potom také personalistovi a právníkovi.

Druhým oddělením je Kancelář předsedy, ve které budou sedět tři referenti komunikace, kteří si rozdělí povinnosti týkající se vztahů s veřejností a marketingu. Jeden z nich bude také tiskovým mluvčím. Vedoucí kanceláře dostane k dispozici asistentku a kontrolora hospodářské správy.

Ve sportovní agentuře zároveň vzniknou pozice bezpečnostního ředitele a interního auditora.

„Předkládaný materiál je návrhem první systemizace Agentury,“ píše se v dokumentu, který tento týden zamíří na vládu. To proto, že personálně bude mekka sportovních financí teprve doobsazena. Plného stavu dosáhne až v roce 2021, kdy pod ní definitivně přejde odbor sportu z ministerstva školství.

Sídlit bude nakonec v Praze, i přes snahy mnohých poslanců umístit ji třeba do Brna či Žďáru nad Sázavou. Podle informací LN výběr lokality momentálně finišuje - jasno by mělo být během příštích dnů. Zhruba do ledna budou agenturní úředníci v „azylu“ v centrále agentury CzechTourism v Praze na Vinohradech.

HNILIČKA BY MĚL POUČIT U NEUMANNOVÉ

Je to cejch, kterého se nezbaví. To, že se Kateřina Neumannová (46) nechala natlačit do šéfování mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009, jí změnilo život. A to tak, že mít znovu tu možnost se rozhodnout, odmítla by.

-Co se vám v souvislosti s Libercem vybaví?

„Těžké dva roky života. Spíš vzpomínky, mezi kterými ty pozitivní hledám dost složitě.“

-Jaké tedy jsou ty pozitivní?
-
„Ráda vzpomínám na většinu lidí z party, která s námi pracovala. Stejně tak na některé sportovní zážitky jako medaili Lukáše Bauera.“

- A ty negativní?

„Nerada vzpomínám na to klima okolo, kdy člověk neustále někde bojoval a něco vysvětloval.“

- I po 10 letech se část věřitelů domáhá svých peněz. Mrzí vás dluh, který po šampionátu zůstal?
-
„Samozřejmě mě to mrzí. To by mrzelo každého. Nikdo z toho neměl radost.“

-Proč závazky nebyly splaceny?
-
„Těch faktorů bylo víc. Ať už to byl kurz franku, sněhová kalamita nebo méně diváků, než se čekalo. Ale tím hlavním důvodem bylo to, že jsme utratili daleko víc peněz za dodělávky a přípravu areálů. Tam vzniklo dost vícenákladů, se kterými v rozpočtu nikdo nepočítal.“

JINDRA POMOHL?

Bez Josefa Jindry by Kateřina Neumannová zřejmě nikdy nedobyla olympijský úspěch

- Takže to nebylo tak, že by si někdo namastil kapsu?

„Já mluvím za organizační část, já jsem v žádném případě neviděla do investičních věcí, které šly bokem, a řešilo si je město. Takže se proti tomu musím ohradit. Tak to určitě nebylo.“

-- Udělala byste dnes něco jinak?
-
„Samozřejmě, ale teď mám daleko víc informací, které jsem tenkrát -

- Spolu s vámi se na pořádání podílel i váš expartner Josef Jindra. Hodnotíte jeho přínos pozitivně, či negativně?

„To tak nejde říct. Co se týká konkrétní práce pro šampionát, tak se mi snažil hodně pomáhat. Byl oficiálně jedním z nás. Já bych spíš řešila jinak tu situaci

-To znamená, že byste do toho znova nešla?
-
„Při současných informacích a mých zkušenostech bych to nevzala. Ale to se znovu vracíme k tomu, že jsem měla jiné informace než teď.“

- Změnilo vám mistrovství život?

"Tuhle akci si už navždy ponesu. Já jsem dělala, co jsem mohla, a změnilo mi to především soukromý život.“

- Nedlouho po šampionátu jste se s Josefem rozešli. Přežil by váš vztah nebýt Liberce?
-
„Myslím, že asi ne. O něco déle by asi vydržel, ale asi by to nemohlo dlouhodobě fungovat.“, říká Neumannová, která dnes pracuje v armádě.

DLUHY Z MS V LYŽOVÁNÍ NA LIBERCE ROSTOU

Dluhy mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci se pohybují podle médií okolo 120 milionů korun. Pořadatelé neuhradili svým obchodním partnerům více než 81 milionů, dalších asi 30 milionů jsou smluvní pokuty za opožděné platby a úroky z prodlení.

Potvrdil to řekl Ivan Brambaški, likvidátor občanského sdružení, které mistrovství světa pořádalo. Před začátkem likvidace občanského sdružení v něm byly Liberec a Svaz lyžařů České republiky. Liberecký primátor Jiří Kittner (ODS) a rovněž někteří opoziční zastupitelé se k dluhům hlásí a uznávají, že z morálního hlediska není možné, aby věřitelé své peníze nedostali.

Nevědí ale, jestli je město sežene, a uvítali by, kdyby na smazání dluhů přispěl stát. Prezidentka organizačního výboru Kateřina Neumannová, pod jejímž vedením skončil šampionát hospodářským krachem, svou vinu na dluzích nikdy nepřipustila. Ještě loni v létě věřila, "že po mistrovství žádné nezůstanou".

"Má pocit, jako by se jí dluhy netýkaly. Ale byla jedinou statutární zástupkyní mistrovství světa. A pokud by se prokázalo, že 'nepostupovala s péčí řádného hospodáře', mohly by žaloby směřovat i na ni," uvedl Kittner.

Podle Brambaškiho nemusí být dluh ve výši 81 milionů konečným číslem. Záleží na tom, jak dopadne soudní spor s firmou Merz. Neumannová jí vypověděla smlouvu na dodávku počítačového systému pro mistrovství světa. "Když Merz vyhraje, zvýší se dluhy asi o deset milionů," dodal Brambaški.

Pokud by vyhráli pořadatelé, dluhy by se naopak o deset milionů korun snížily. Dluhy mohou klesnout i díky prodeji zbylého majetku občanského sdružení. Brambaški však nedokáže odhadnout, kolik peněz za něj získá.
Právní názory na to, kdo by dluhy musel pokrýt, se rozcházejí. Podle rozboru, vypracovaného pro Radiožurnál odborníkem z Ústavu práva a právní vědy, by město Liberec a svaz lyžařů nemusely závazky pořadatelů mistrovství světa vůči věřitelům hradit.

"My ani peníze na zaplacení dluhů nemáme," prohlásil předseda svazu lyžařů Lukáš Sobotka.

Brambaški mluví v současné době o 90 věřitelích, jimž občanské sdružení dluží peníze. Většinou jde o statisíce korun. Dopravnímu podniku města Liberce však dluží pořadatelé přes 20 milionů korun, Technické univerzitě v Liberci téměř devět milionů. "Žalobu kvůli dluhům podalo na občanské sdružení téměř dvacet věřitelů. Žádné soudní jednání ale ještě nezačalo," řekl Brambaški.

Občanské sdružení zažalovala i společnost Koma Rent, vymáhá na něm 1,95 milionu korun za pronájem mobilních WC a šaten. "Věříme, že naše sesterská společnost se s občanským sdružením dohodne a peníze dostane ještě před soudním jednáním. Nelze přece, aby se město Liberec a svaz lyžařů chovaly jako nějací pochybní podnikatelé a po likvidaci občanského sdružení po sobě zanechali nedobytné dluhy. Jsme zvyklí na solidní partnery. A když se někdo dostane do problémů, vždycky se s námi domluví alespoň na splátkovém kalendáři," konstatoval marketingový ředitel společnosti Koma Modular Constructin Martin Hart.

Podle primátora Kittnera by se Liberec měl na uhrazení dluhů podílet. "Čekáme však na rozhodnutí současné vlády, jestli se k dluhům z mistrovství světa přihlásí a poskytne na ně peníze ze státního rozpočtu. Ale i kdyby nedala vůbec nic, potřebujeme znát její stanovisko co nejdříve," prohlásil primátor. Premiér Fischer vyzval ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavu Kopicovou, aby závěrečnou zprávu o mistrovství světa předložila do konce března.

Také liberecká opoziční zastupitelka za Stranu za otevřenou společnost Eva Kočárková nechce, aby po mistrovství světa zůstaly dluhy. "Morálně je to jasné. Nedokážu si ale zatím představit, kde peníze pro věřitele vezmeme. Při tvorbě letošního rozpočtu jsme s tím nepočítali," prohlásila Kočárková.

Podle ní musí odpovědnost za dluhy převzít kromě města i stát. S mistrovstvím světa souhlasila v roce 2004 vláda sociálně-demokratického premiéra Vladimíra Špidly a do poslední chvíle ho podporovala vláda Mirka Topolánka (ODS). "Topolánek stál za Neumannovou tělem i duší a ona nám stále tvrdila, že je všechno v pořádku, že rozpočet mistrovství světa je vyrovnaný," vysvětlila Kočárková.

Také liberecký opoziční zastupitel za Stranu zelených Jan Korytář považuje zaplacení dluhů za nezbytné. "Jak by pak město mohlo žádat od obyvatel, aby mu platili například za popelnice? Než ale ukrojíme peníze z rozpočtu, ať se naše vedení, které s nápadem na mistrovství světa přišlo, pokusí sehnat peníze na dluhy jinak. Třeba od sponzorů," řekl Korytář.

Liberec poskytl ze svého rozpočtu na mistrovství světa zhruba 400 milionů korun. Na loňském šampionátu ale vydělal mnohem víc. Především díky státním dotacím vyrostly ve Vesci a na Ještědu moderní sportovní areály za 1,25 miliardy korun.

Liberecká radnice obdržela od státu dotaci 200 milionů korun na více než 250 nových bytů, kde během mistrovství světa bydleli jeho účastníci. Na metropolitní síť pro přenos dat získal magistrát od státu 45 milionů korun.
Na mistrovství světa šly z veřejných zdrojů více než dvě miliardy korun - ze státního rozpočtu skoro 1,5 miliardy korun, z rozpočtu Liberce asi 400 milionů a Liberecký kraj přidal přibližně 165 milionů. Náklady na samotnou organizací mistrovství světa činily přes 623 milionů a zodpovídala za ně Neumannová. Příjmy pořadatelů na pokrytí nákladů nestačily, což vedlo k současným dluhům.