iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Za Husáka lidé museli pracovat, dnes spí na ulicích...

... za zničené byty neplatí:„Samotné události 17. listopadu 1989 vyvolaly živelný výbuch občanské nespokojenosti se zakonzervovanými poměry i zneužíváním moci. Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné, a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu,“ hodnotí události před třiceti lety výkonný výbor KSČM.

„Více jak milion občanů ČR je na prahu chudoby. Zemi řídí majetková oligarchie, nikoliv však v zájmu jejích obyvatel,“ „Vstoupili jsme do agresivně se chovajícího paktu NATO,“ hodnotí strana zapojení země do Severoatlantické aliance a tvrdí, že je třeba vyvést zemi z postavení „polokolonie“.

Komunisté pěstovali víc brambor, tepe KSČM. Za nacistů jich rostlo ještě víc

V roce 1989 chodili Češi častěji do kina, střežilo je víc vojáků a brambory rostly na 115 tisících hektarech polí, v roce 2018 jen na 23 tisících. Nejen těmito čísly se komunisté na webu snaží ukázat, že před 30 lety bylo líp. Usvědčit podobnou statistiku z demagogie jde snadno. Třeba faktem, že ještě víc brambor v tuzemsku vysadili na konci války a okupace.

V neděli si Česko připomene 30 let od 17. listopadu 1989, tedy od sametové revoluce. Blížící se výročí se rozhodla připomenout i Komunistická strana Čech a Moravy. Na svých stránkách zveřejnila infografiky s názvem 30 let svobody. Podle mluvčí Heleny Grofové chtěla strana pouze poukázat na „limity mohutně oslavovaného režimu“.

KSČM publikovala celkem sedm grafik, ve kterých komunisté nabízejí srovnání ze současností. Data vzala z Českého statistického úřadu (ČSÚ) od ministerstva obrany a ministerstva práce a sociálních věcí, z Wikipedie a Poslanecké sněmovny PČR.

Na nicneříkajícnost dat upozornil již Deník N. Komunisté uvádí v grafikách pouze čísla, která blíže nekomentují. A nijak se k tomu ani nechystají. „Srovnání je běžnou metodou v sociálních vědách i v životě, tak na tom KSČM nevidí nic špatného. Jak jste si jistě všimla, jsou to v drtivé většině údaje pocházející z ČSÚ, která dále nekomentujeme. To necháváme na občanech, stejně jako Vy nechte prosím na nás, jakou formu zvolíme,“ uvedla mluvčí strany Helena Grofová pro iDNES.cz.

V grafice „Bezpečná země pro naše děti“ ovšem vyzdvihují, že v roce 1989 u nás bylo přibližně 210 tisíc vojáků v činné službě. V roce 2018 je počet vojáků z povolání a záloh přibližně 28 tisíc. Ovšem v roce 1989 v Česku, které tvořilo soustátí se Slovenskem, tvořili velkou část armády vojáci základní služby, jejichž kvalita i tehdejší technické vybavení je s dnešními profesionály jen těžko srovnatelná.

„Rok 1989 není zásadní“

Podle mluvčí Heleny Grofové není pro KSČM srovnání s rokem 1989 až tolik zásadní. A to i přestože se roku 1989 část grafik týká.

„Jen jsme chtěli na několika číslech ukázat, že už 14 dní médii mohutně oslavovaný režim má své limity a jestliže 30 let po pádu toho předchozího Vám stále téměř 40 procent národa řekne, že byl lepší, pak asi sama uznáte, že ne vše bylo tak špatné,“ dodala mluvčí.

„Armáda bývalého ČSR měla přes 220 tisíc vojáků a tisíce kusů obrněné techniky, stovky letadel a dnešní armáda je několikanásobně menší. A právě díky tomu, že jsme součástí zajišťování kolektivní obrany si můžeme menší armádu dovolit. Ten důraz se klade především na kvalitu lidí i techniky, jejich použitelnost na nejrůznější úkoly v co nejkratším čase. V tom je ta dnešní armáda oproti armádě před rokem 89' opravdu jinde,“ připomněl v minulosti generál Petr Pavel, který vojenskému výboru NATO předsedal.

Na stránce komunisté také ukazují ze zdrojů ČSÚ, ministerstva obrany a magazínu Vojenské rozhledy, že od roku 1989 přibylo odsouzených za vraždu (ze 69 na 99), zvýšil se počet dopravních nehod z 80 tisíc na 105 tisíc a v Česku se objevilo více cizinců. Jejich počet vzrostl z 36 tisíc na 564 tisíc.

85 tisíc sovětských vojáků

Počet dopravních nehod sice narostl, ovšem zvýšil se také počet aut na silnicích. V novodobém Česku paradoxně dlouhodobě klesá počet usmrcených na silnici. Zatímco v roce 1989 umřelo 1078 lidí, data dopravní policie za loňský rok mluví o 565 usmrcených následkem nehod.

Grafika „Bezpečná země pro naše děti“ zveřejněná na stránkách KSČM

Nárůst odsouzených za vraždu má poukázat na fakt, že Česko je nyní méně bezpečnou zemí. Ovšem podle statistik policistů v Česku klesá kriminalita již několikátým rokem.

Nebyl to pouhý puč, hodnotí KSČM 17. listopad

Lidem na náměstích neřekli, že je čeká největší majetková změna v dějinách, napsalo vedení KSČM do prohlášení k třicátému výročí událostí v listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. „Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti,“ uvedli komunisté.

Komunisté ve své grafice vzpomínají také na cizince a poukazují na jejich nárůst. Do svých 36 tisíc ovšem nezapočítali dalších 85 tisíc okupačních vojáků. Naopak nepřipomínají skutečnost, že dnešní čísla zvyšují Slováci, kteří se po rozpadu Československa počítají jako cizinci. Ti tvoří dlouhodobě početně největší skupinu cizinců na našem území. Podle dat ČSÚ za loňský rok jich u nás bylo téměř 117 tisíc.

Víc brambor za nacistů

V záložce o dostupných domácích potravinách komunisté poukazují na to, že osevní plocha brambor se snížila od roku 1989 z 115 tisíc hektarů na 23 tisíc hektarů v roce 2018. Podle této logiky by bylo ovšem také dobré poukázat na to, že v roce 1945, kdy země byla ještě pod okupací nacisty během druhé světové války, by tak potraviny byly ještě dostupnější. Tehdy totiž bylo osevních ploch brambor v zemi čtyřikrát více než v roce 1989.

Zmenšení osevní plochy zemědělských plodit připomíná i sám ČSÚ ve svém časopise Statistika a my. Podle něj se za 30 let plochy zmenšily asi o čtvrtinu, naopak se ale zvýšily výnosy z hektaru.

„České zemědělství v tomto ohledu stále výrazně vyčnívá mezi státy EU28, kde je podle výsledků FSS 2016 (Farm Structure Survey, pozn. red.) průměrná velikost jednoho zemědělského subjektu jen 16,6 hektaru. Toto platí i v rámci srovnání s dalšími bývalými zeměmi socialistického bloku: průměrná výměra jednoho subjektu například na Slovensku je 74 hektarů, v Polsku 10 hektarů, v Rumunsku pouhé 4 hektary,“ uvádí Marcela Mácová z ČSÚ.

„Je třeba připomenout, že u většiny komodit je snižování rozsahu zemědělské výroby do velké míry kompenzováno vyšší efektivitou: lepším využíváním zdrojů, větší specializací na konkrétní typ produkce a podobně,“ dodala v textu.

Komunisté poukazují také na stav poklesu v chovu prasat (z 4,7 milionu na 1,6 milionu). Nezapomínají taky na skot. Od roku 1989 poklesl stav skotu z 3,5 milionu kusů na 1,4 milionu kusů v roce 2018.

Zlatá řepka na polích

V tomto ohledu se ovšem Češi přeorientovali na jiné maso. Podle ČSÚ od roku 1989 do 2017 se zvýšila například konzumace drůbežího masa z 13 kilogramů na 27,3 kilogramu na obyvatel za rok. Naopak u hovězího masa od roku 1989 do roku 2017 klesla spotřeba z 30 kilogramů na 8,4 kilogramu na obyvatele za rok.

Grafika „Svoboda je pro mne vzhledná krajina!“ představuje čísla vztahující se k nárůstu osevní plochy řepky z 102 tisíc hektarů na 412 tisíc. Nárůst žlutých polí tak vnímají jako negativní trend. Deník N sám připomíná, že letos KSČM mohla využít svých poslaneckých mandátů a proti řepce se postavit.

Skupina několika poslanců předložila novelu zákona o ochraně ovzduší, která měla ukončit povinné přimíchávání biologických složek do nafty a benzinu včetně produktů z řepky. Díky hlasu ANO, ČSSD a KSČM ovšem zákon skončil v prvním čtení.

Kina a otázka bydlení

V grafice „Svoboda je pro mne dostupné kulturní vyžití!“ komunisté poukazují na skutečnost, že u nás dříve (1989) bylo mnohem více kin (2 025 kin celkem, nyní 798). Podle Unie filmových distributorů u nás sice papírově bylo více kin, ve skutečnosti jich ale fungovalo mnohem méně (například v roce 1995 1200 kin, z nichž fungovalo 800).

Grafika uvádí, že návštěvníků v kinech bylo v roce 1989 okolo 51 milionů, v roce 2018 jich bylo 16 milionů, což potvrzuje i Unie filmových distributorů. Podle nich se jedná o největší návštěvnost od roku 1994. Lidé si nyní našli zábavu jinde, mnohým stačí moderní domácí kino, tedy obří televize s kvalitním ozvučením. Došlo i ke změně životního stylu.

„Dostupné bydlení“ zveřejněná na stránkách KSČM

„Svoboda je pro mne možnost bydlet!“ stojí v záhlaví další infografiky. KSČM na ní připomíná, že mezi roky 1961 až 1990 bylo u nás přibližně 1,8 milionu bytů. Naopak od roku 1991 do 2018 jich je přibližně 900 tisíc.

Porevoluční úbytek v množství bytů podle statistik kompenzuje jejich prostornost. Zvýšil se počet místností: podle sčítání lidu měl v roce 1991 průměrný byt 2,66 obytných místností, v roce 2011 už 3,38. Z toho plyne i větší podlahová plocha připadající na jednoho obyvatele. Ta se mezi lety 1991 a 2011 dokonce zdvojnásobila z 16 na 32 metrů čtverečních.

ZEMAN JEDE SLAVIT 17. LISTOPAD DO SR

Už den před 17. listopadem 1989 vyšli do ulic studenti v Bratislavě. Jejich nepovolený průvod je přehlíženým, přitom ale v jistém smyslu prvním projevem kvasu, jenž v následujících týdnech pohřbil komunismus v Československu. Do Bratislavy proto vyrazí i český prezident a premiér.

Stovky slovenských vysokoškoláků požadovaly demokracii, reformu školství a zlepšení svých sociálních podmínek. Sešly se mezi čtvrtou a pátou hodinou v centru Bratislavy, na dnešním Hodžově náměstí. Zazpívaly hymnu, chytily se za ruce a vyrazily k ministerstvu školství.

Tam mezi demonstranty vyšel tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska Gejza Šlapka. Vysvětlit požadavky protestujících se mu pokusila jedna z organizátorek akce, studentka žurnalistiky Henrieta Hrinková. Po krátké výměně názorů s funkcionářem se studenti pokojně rozešli domů.

„Mnozí se nás ptají, proč jsme sem vůbec přišli, o co nám jde, jestli tady chceme dělat nepořádek, zdržovat dopravu nebo tak. Nechceme nic takového. Zítra je mezinárodní den studentstva. Máme nějaká práva, máme nějaké povinnosti, ale chceme vyjádřit, že se na nás nemyslí,“ sdělil tehdy mluvčí studentů.

„Bylo to jen o jeden den dříve než v Praze, ale z hlediska významu je to zásadní rozdíl, který svědčí o nezávislosti a velikosti ducha slovenských studentů,“ řekl v roce 2013 předseda slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák.
Jste pamětník či znalec dějin? Vyplňte kvíz o revoluci

Český prezident Miloš Zeman do Bratislavy odletí v pátek odpoledne. V sobotu dopoledne se zúčastní piety u Univerzity Komenského. Poté ve slovenské metropoli otevře Český dům. Premiér Andrej Babiš v neděli dopoledne promluví v Národním muzeu v Praze. Odpoledne se přesune do Bratislavy, kde 30. výročí sametové revoluce uctí spolu s premiérem Slovenska Peterem Pellegrinim.

STUDENTI V UK V PRAZE SMRDÍ A VÁLÍ SE, MĚLI BY SE VYHODIT

U vstupu Univerzity Karlovy v Karolinu je zhruba deset studentů, kteří pokračují v okupaci atria Univerzity Karlovy ve stávce za klima. Kromě toho žádají také odstoupení rektora UK Tomáše Zimy, který podle nich univerzitu špatně řídí, ke klimatu staví nezodpovědně a provází ho i další problémy. Zima už dříve odstoupení odmítl.

Některým zaměstnancům univerzity už povolují nervy a neberou si se studenty servítky. „Jen se tady na recepci válej a smrděj. Nevím, jak se přes ty squattery dostanu domu,“ svěřil se iDNES.cz jeden z nich, který si nicméně nepřál být jmenován. „Je jich asi osm, takže vážně revoluce. Vsadím se, že tu přes víkend nezůstane ani jeden,“ dodal.

Podle Kryštofa Říhy, který za stávkující studenty mluví, jde jen o osobní antipatie pár zaměstnanců a vlastně nikomu nevadí. „Třeba s vrátným jsme úplně v pohodě, nikomu tady nepřekážíme a mohou normálně procházet. Nejsme také žádní squatteři, kteří by neměli kde bydlet, ale chceme stávkou vyjádřit svoji nespokojenost s přístupem univerzity ke klimatu i taky nespokojenosti s rektorem Zimou,“ řekl iDNES.cz Říha.

Studenti jsou připravení v Karolinu zůstat tak dlouho, dokud z vedení školy Zima neodstoupí. V pořadu iDNES.cz Rozstřel potvrdili čtyři zástupci studentské stávky. Rektor to už ve středu odmítl.

Univerzita Karlova má zhruba 45 tisíc studentů, mezi včerejší dvacítkou stávkujících byli i studenti z jiných vysokých škol v Praze, Brně či Olomouce. Studují například umělecké, matematicko-fyzikální nebo humanitní obory. Primárním cílem je stávka za klima. Až tím sekundárním je donucení rektora k rezignaci. Podle Říhy nevadí, že se k protestu připojují lidé z jiných škol, které s Univerzitou Karlovou nemají nic společného.

Stávkovat budeme do rezignace Zimy, řekli studenti

„Každý se může připojit, protože Univerzita Karlova je největší a nejstarší univerzita u nás, která má udávat ten správný směr. To se pod vedením Zimy neděje. Ať už začneme u aféry kolem spolupráce univerzity s úvěrovou společností Home Credit, patřící Petru Kellnerovi, který přispívá Institutu Václava Klause, jenž popírá klimatické změny. Nebo problémy ohledně Česko čínského centra. To ovlivňuje všechny, proto se mohou všichni připojit,“ dodal za stávkující studenty Kryštof Říha. V Karolinu stávkují od středy odpoledne.

„Rezignace Zimy,“ znělo atriem

Zima podle protestujících studentů svým jednáním diskredituje vědu v očích veřejnosti a využívá peněz k vlastnímu zviditelnění. Vytýkají mu zejména aféru kolem spolupráce univerzity s úvěrovou společností Home Credit, která se zavázala univerzitě po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Rektor i firma od ní po následné negativní vlně reakcí poměrně rychle odstoupili. Prorektor Jan Konvalinka studentům na tiskové konferenci řekl, že respektuje jejich právo vyjádřit názor, ale doporučil jim, aby se místo stávkování v Karolinu raději zapojili do diskusí akademických senátů svých fakult.

Stávkující studenti rektora Zimu vypískali

Promluvme si, než spát v Karolinu. Vedení školy oficiálně nabídlo možnost debaty na nejbližším zasedání Akademického senátu UK, kde mimořádně zařadí bod k problematice klimatu. „V případě UK jsme nuceni nejprve požadovat odstoupení rektora, než může začít jakákoli konstruktivní debata o zapojení univerzity do řešení klimatické krize,“ reagovali aktivisté.

Ve své reakci ve středu rektor uvedl, že téma změny klimatu považuje za velmi vážný problém, kterému se univerzita intenzivně věnuje. Za důležité považuje i aktivity studentů, které na téma upozorňují. Dodal, že vítá kritickou diskusi, ale setkání se zástupci stávkujících studentů ve středu podle něj ukázalo, že o debatu příliš zájem nemají. Rektor se studenty diskutoval ve vstupní hale, kterou obsadili. Protest studentů začal v úterý v budově Filozofické fakulty UK.

ZEMAN VAROVAL ZIMOLU, ABY HNUTÍ NEDOPADLO JAKO REALISTÉ

Prezident Miloš Zeman varoval Jiřího Zimolu, aby s novou politickou platformou nedopadl jako svého času politolog Petr Robejšek. Bývalý jihočeský hejtman a předseda jihočeské sociální demokracie Zimola chce v dalších krajských volbách uspět na kandidátce hnutí Změna 2020.

„Je to jedna z mála výrazných osobností sociální demokracie, tak ať pro tuto stranu pracuje, ať občas snese nějakou porážku, ale věřím, že nakonec třeba krajské volby pro něj mohou být úspěšné,“ uvedl na Zimolovu adresu.„Já jsem Jirkovi několikrát říkal, že neměl rezignovat na post místopředsedy sociální demokracie,“ řekl Zeman v pořadu Týden s prezidentem vysílaném na TV Barrandov.

Prezident varoval Jiřího Zimolu před zapojením do nového politického hnutí Změna 2020.

V pořadu řekl, že by si měl dát pozor, aby nedopadl jako politolog Petr Robejšek. Ten v roce 2016 založil stranu Realisté, která po třech letech ukončila svou existenci. V pořadu přišla řeč i na probíhající okupační stávku ve které vysokoškolští studenti protestují proti klimatickým změnám, za lepší ochranu životního prostředí, ale i za rezignaci rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, a to kvůli vedení několik kauz za jeho působení.

„Sledoval jsem to velmi okrajově. Je to zbytečné, protože jediný, kdo může odvolat rektora je akademický senát. To je to samé, jako že premiéra můžou odvolat pouze voliči ve svobodných volbách, proto žádné demonstrace ani stávky na to nemají vliv,“ okomentoval stávku Zeman. K oslavám 17. listopadu Zeman řekl, že v neděli bude vzpomínat na ty lidi, kteří byli u toho, když hřmělo. „Dnes lidi demonstrují za nesmysly,“ řekl.

GOTTOVÁ PODĚKOVALA ZEMANOVI ZA POHŘEB KARLA

Ivana Gottová v dopise adresovaném prezidentu Miloši Zemanovi děkuje za organizaci pohřbu se státními poctami jejího nedávno zesnulého manžela a legendárního zpěváka Karla Gotta. Dopis na Twitteru zveřejnil tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.

Ivana Gottová s dcerami Charlotte Ellou, Nellou Sofií, Dominika Gottová a Lucie Kovaříková | foto: Česká televize
V dopise manželka nedávno zesnulého Karla Gotta Ivana děkuje za to, že Hrad umožnil pohřeb zpěváka se státními poctami. Ten zemřel letos 1. října ve věku 80 let.„Mé poděkování směřuji vůči všem z okruhu Kancléře prezidenta republiky a všech jejích součástí, kteří se na náročné realizaci podíleli,“ napsala mimo jiné v dopise Gottová.

Prezident Miloš Zeman se na začátku října ke Gottově smrti vyjádřil skrze svého tiskového mluvčího. „Karel Gott byl skutečný Umělec, který se rozdával druhým. To je vyčerpávající, ale právě to činí umělce umělcem. Karel Gott daroval svůj život generacím, daroval se nám všem,“ citoval Miloše Zemana na svém Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Prezident také uvedl, že příští rok Karlu Gottovi udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva I. třídy.
Loučení

Široká veřejnost se se zpěvákem rozloučila 11. října v pražském Paláci Žofín. Tam dorazilo asi 50 tisíc lidí. Na svou šanci dát legendárnímu zpěvákovi poslední sbohem fanoušci v čekali i několik hodin. Ve Velkém sále žofínského paláce pak pokládali květiny, někteří se i klaněli. U rakve s tělem zpěváka bylo vedle české vlajky vystaveno Gottovo vyznamenání za zásluhy I. stupně, které v roce 2009 obdržel od tehdejšího prezidenta Václava Klause.

Loučení s Karlem Gottem

O den později byla v katedrále svatého Víta na Pražském hradě na programu zádušní mše, které se podle přání rodiny mohlo zúčastnit pouze pár stovek pozvaných hostů. Mezi nimi například vdova Ivana, Gottovy dcery Charlotte Ella, Nelly Sofie, Dominika a Lucie, prezident Miloš Zeman a premiéři Andrej Babiš a slovenský Peter Pellegrini. Mši odslouží kardinál Dominik Duka. S proslovem vystoupila herečka Jiřina Bohdalová.

„Netroufám si odhadnout počet truchlících, ale vím, že k nim taky patřím. Tento přetěžký úkol mi přidělil sám Karel. Byl to on, kdo rozhodl, že se s ním budu loučit právě já,“ pronesla Bohdalová. „Loučení s Karlem je těžké, velmi těžké. Vede přes potoky slz,“ řekla.

NA 80 PROCENT LESŮ NA BRUNTÁLSKU JE PRYČ

Je téměř za námi, hlásí ke kůrovcové kalamitě správci lesů na Bruntálsku. Ne proto, že by nad broukem zvítězili. Přišli však už o většinu smrčin. Až osmdesát procent lesů je pryč, holiny jsou na celkové rozloze stovek hektarů a náhradní výsadba se předpokládá na řadu let dopředu.

Sucho v kombinaci s atakem kůrovce a houby václavky změnily podobu podhůří Jeseníků už napořád.„V oblasti je kalamita v závěrečné fázi. Už letos objem nahodilých těžeb klesal a předpokládáme, že bude klesat dále i v roce 2020,“ uvedla mluvčí společnosti Lesy České republiky Eva Jouklová.

Pozvolný konec boje s kůrovcem hlásí také města a obce ve svých lesích. Zbytky smrčin se dotěžují na Rýmařovsku, Krnovsku i v okolí Bruntálu. „Příští rok bude pryč většina smrků. Dřevo máme složené na zásobách, už není možné jej ani prodat. Starší porosty zanikly, teď se těží čtyřicetileté a mladší,“ sdělil Jan Rapouch, jednatel Spojených lesů spravujících lesní porosty

Rýmařova a obcí v okolí.

Na maximu těžby byla společnost letos, kdy vytěžila přes dvacet tisíc kubíků, desetinásobek běžné roční těžby před kalamitou. „Příští rok bude poloviční a napřesrok půjde o zbytky,“ dodal Rapouch. Smrk v oblasti tvořil 85 procent lesů, a ty jsou pryč. „Na jaře vítr vyvrátil těžbou rozvolněné smrkové porosty, padly i modříny, které zůstaly osamocené. To těžbu navýšilo,“ dodal Rapouch.

Jarní vichřice navýšila kalamitní těžbu i Krnovu, který zamýšlel být na desetině z původního zhruba jednoho sta tisíc kubíků, jež v lesích těžil na vrcholu kalamity v roce 2017.„Nakonec jsme těžili 16 tisíc kubíků, 8 tisíc padlo v důsledku březnové větrné smršti,“ sdělil jednatel Lesní správy města Krnova Ivan Vrátný.

Smrčiny už Krnov až na výjimky nemá, celkové zásoby dřeva mu kalamita smrskla o 69 procent. Obnova více než čtyř set hektarů plochy, kterou těžba obnažila, se odhaduje až na deset let. „Stále totiž přibývají další holiny, nejen po kůrovci, ale teď především vývraty stromů, které zbyly po vytěžení velkých starých porostů,“ dodal Vrátný.

Bruntálu kůrovec, sucho a následné vývraty vzaly na dvě třetiny lesů. „Technické služby dotěžují zbytky porostů, zejména už těch mladších. Vlivem sucha odumírají i mladé stromy. Loni vytěžily 20 tisíc metrů krychlových dřeva, letos 6 tisíc, předpoklad na příští rok je 2 až 3 tisíce,“ nastínil závěrečnou fázi boje s kůrovcem mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

Smrky nahradí jiný porost

Obnova lesů je v plném proudu, během následujícího desetiletí se dnešní mýtiny opět zazelenají, avšak zcela jiným porostem. Sázejí se buky, duby, borovice či olše. „Zalesňujeme sazenicemi, jinde využíváme semenáčků z přeživších dospělých stromů. Na některých místech jsou už dobře vidět odrůstající mladé stromky. Pestřejší les má šanci překonat případné klimatické změny,“ konstatovala mluvčí Jouklová.

Smrčiny už v podhůří Jeseníků lidé nenajdou. Smrky se většinou nevysazují vůbec, rostou jen rostliny vzešlé z náletů. Nechávají se i takzvané pionýrské dřeviny, tedy břízy a jeřáby. Aby se holiny podařilo pokrýt novým porostem včas, jsou třeba desetitisíce sazenic.„Ze zákona musíme holinu zalesnit do pěti let, právě kvůli kůrovci byla tato lhůta prodloužena z původních dvou let. Toho snad budeme schopni, pokud bude dostatek sadebního materiálu. Zatím jej domluvený máme,“ uvedl Jan Rapouch ze Spojených lesů.

Přísun sazenic je zásadní. „Jejich nedostatek může představovat podstatný problém,“ uzavřel Ondrášek.
Podle ochránců přírody je nutné holiny opět zalesnit co nejdříve. „Půda tam velmi trpí suchem, rozdíly teplot v noci a během dne činí i několik desítek stupňů, podmínky jsou srovnatelné s podmínkami na poušti. V takové půdě časem těžko něco vzejde,“ vysvětlil například Jan Piňos z Hnutí Duha.

POSLANEC: ČLOVĚK V TÍSNI V RUSKU VERBOVAL A CVIČILI DEMONSTRANTY

Ruský poslanec podezírá českou humanitární organizaci Člověk v tísni z toho, že „se zabývala verbováním a přípravou lidí pro účast na nezákonných protestních akcích“. Organizaci ve středu zařadilo ruské ministerstvo spravedlnosti na seznam nežádoucích organizací zakázalo činnost v zemi.

„Je možné, že se nějakou dobročinnou činností zabývají, ale to je jen zástěrka,“ řekl o Člověku v tísni poslanec Adalbi Šchagošev z vládní strany Jednotné Rusko. Zákonodárce pocházející ze severního Kavkazu je členem parlamentní komise vyšetřující vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska, jakož i bezpečnostního a protikorupčního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Česká organizace podle něj otevřeně verbovala Rusy a cvičila je, „jak si správně počínat během protestních demonstrací“. „Přímo posílají lidi na protesty a cvičí je jak zde, tak v cizině,“ dodal zákonodárce.
„Tato organizace se jeví virtuální základnou, virtuálním centrem pro výcvik agentů, o kterých hovoříme a kteří se později stávají vedoucími, kurátory a koordinátory protestních nálad,“ uvedl Šchagošev. „Jednoduše řečeno, šlo o rekrutování demonstrantů,“ dodal.

Dodal, že Člověk v tísni v roce 2004 působil na severním Kavkaze, téhož roku byla odbočka uzavřena, ale o několik let později se do oblasti vrátil. Kromě toho působí v Donbasu na východě Ukrajiny. Při poskytování pomoci podle poslance požaduje od místních lidí vyplnit zvláštní dotazníky, které umožňují odhalit nálady ve společnosti. Poslanec má podezření, že jde o odhalování slabin - nejslabších nitek, za které lze pak tahat.

Šchagošev také TASS řekl, že roční rozpočet organizace dosahuje 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), přičemž zdrojem je americká vládní agentura USAID a britské ministerstvo pro mezinárodní rozvoj.

Člověk v tísni je nežádoucí, ohlásilo Rusko. Organizace zastaví tamní aktivity

Člověka v tísni se naopak zastalo 18 ruských nevládních organizací a spolků. „V mnoha zemích a v různých letech naši čeští kolegové obětavě pomáhali lidem, kteří potřebovali pomoc, a to i v Rusku. Zařazení této humanitární organizace na seznam ‚nežádoucích‘ je ukázka odpudivé nevděčnosti ruských úřadů,“ uvádí se v prohlášení, zveřejněném na internetové stránce sdružení Memorial.

Spolky se domáhají zrušení sporného rozhodnutí, které označují za „mimosoudní omezení ústavních práv“ bez vznesení jakéhokoliv obvinění, a oficiální omluvy se strany úřadů.„Ve 20. století právě odstranění všech nezávislých společenských struktur umožnilo masový teror, jehož oběťmi se staly miliony našich spoluobčanů. Nejnovější události ukazují, že úřady v naší zemi si neuvědomují někdejší tragédie, a to je opravdová hrozba pro budoucnost Ruska,“ varují organizace v prohlášení.

TRUMP NECHAL ZVEŘEJNIT PRVNÍ HOVOR SE ZELENSKÝM

Bílý dům zveřejnil shrnující přepis dubnového telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Učinil tak v době, kdy se v souvislosti s ukrajinskou kauzou konají veřejná slyšení ve Sněmovně reprezentantů. V případu jde ovšem především o červencový hovor obou státníků.

Trump Zelenskému v dubnu telefonicky gratuloval k vítězství v prezidentských volbách na Ukrajině a zval ho na návštěvu Washingtonu. Bílý dům dal přepis k dispozici v době, kdy ve Sněmovně reprezentantů vypovídá bývalá velvyslankyně na Ukrajině Marie Yovanovitchová. Kongresmani prezidenta vyšetřují právě kvůli jeho postupu vůči Kyjevu.

Telefonický hovor se uskutečnil 21. dubna, kdy Zelenskyj vyhrál druhé kolo preziden

„Rád bych vás pozval do Bílého domu. Je toho hodně, o čem máme hovořit, ale jsme pořád s vámi,“ řekl Trump Zelenskému. Ten ho předtím opakovaně zval na svou inauguraci.Trump pozvání na Zelenského slavnostní uvedení do úřadu neodmítl, zároveň mu ale účast neslíbil. Ujistil ho však, že přinejmenším do Kyjeva vyšle na ceremonii delegaci na vysoké úrovni. Za to Zelenskyj předem poděkoval.

Trumpovi také řekl, že je těžké o přednostech Ukrajiny hovořit, takže by se měl sám přesvědčit, jak skvělou zemí Ukrajina je. Na to mu Trump řekl, že vřelost Ukrajinců mu je známá ještě z dob, kdy vlastnil soutěž krásy Miss Universe.
Jádrem sporu mezi demokratickými kongresmany a Trumpem je prezidentův červencový hovor se Zelenským. Trump chtěl podle kritiků nátlakem na Kyjev získat kompromitující informace na svého volebního soka Joea Bidena, čímž se pokusil zneužít Ukrajinu ve volebním boji v USA. Demokraté nyní vyšetřují, zda Trump zneužil své pravomoci. Pokud k takovému závěru dospějí, chtějí zahájit proces prezidentova sesazení z úřadu, takzvaný impeachment.

V BENÁTKÁCH POD VODOU NÁMĚSTÍ SV. MARKA

Starosta italských Benátek Luigi Brugnaro v pátek z bezpečnostních důvodů nařídil zavřít náměstí svatého Marka. Voda ve městě vystoupala na 1,54 metru nad běžnou úroveň moře. Zastavena byla i veřejná doprava na hlavní dopravní tepně města na laguně - Velkém kanálu.

Vrcholu dosáhla voda v Benátkách v 11:26, poté začala opět klesat. Podle agentury ANSA bylo při přílivu zaplaveno asi 70 procent centrální části města. Uzavřena byla opět bazilika svatého Marka i nedaleký Dóžecí palác, v němž je muzeum. Naopak výstava umění Benátské bienále, která končí příští týden, zůstala otevřena. Zavřeny byly opět školy a školky i řada obchodů. Italská vláda ve čtvrtek vyhlásila v Benátkách stav nouze a na rychlé odstranění škod uvolnila 20 milionů eur (asi půl miliardy korun).

Jde pouze o první finanční injekci, kterou historické město ze státní pokladny dostane, zdůraznil premiér Giuseppe Conte. Benátky postihly tento týden největší záplavy od roku 1966, když v úterý večer vysoká voda dosáhla až úrovně 1,87 metru. Během středy voda opadla, ve čtvrtek však opět stoupla. Zaplavená je i významná památka bazilika svatého Marka, na stejnojmenném náměstí bylo v úterý večer přes metr vody.

Podle BBC voda poškodila několik významných památek ve slavném městě, třeba operu La Fenice, galerii Ca’ Pesaro nebo historický palác Gritti, ve kterém dnes sídlí hotel. Vysoká voda vyplavila na břeh vodní taxíky i takzvaná vaporetta, lodě, které zajišťují ve městě veřejnou dopravu.

Takzvaná vysoká voda (acqua alta) je benátský fenomén, kdy voda při přílivu někdy vystoupá velmi vysoko. Záplavy kvůli tomu město v benátské laguně zažívá od podzimu do jara poměrně často. Tento týden však dosáhla vysoká voda výjimečné úrovně. Náměstí svatého Marka patří k nejníže položeným místům v Benátkách.

LITVA SI S RUSKEM VYMĚNILA ŠPIONY

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, které v zemi předloni odsoudili za špionáž. V pátek o tom podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou. Ta předala Vilniusu dva litevské státní příslušníky i norského občana Frodeho Berga.

K výměně došlo na hranici mezi oběma zeměmi.

„V pátek v poledne jsme tuto operaci úspěšně provedli a litevští občané Jevgenij Mataitis a Aristidis Tamošaitis a norský občan Frode Berg se dostali do Litvy,“ cituje agentura AFP šéfa litevské rozvedky Dariuse Jauniškise. Oba Litevci se prý už sešli se svými rodinami. Litva také potvrdila, že Rusku předala dvojici ruských občanů, které prezident Nauséda omilostnil. Jde o Nikolaje Filipčenka a Sergeje Mojsejenka.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové. Mojsejenko zase dostal trest deset a půl roku vězení za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády. Tamošaitis byl v Rusku odsouzen v roce 2016 k dvanáctiletému trestu vězení. Mataitis, který je občanem Litvy i Ruska, měl původně za ruskými mřížemi strávit 13 let.

Nor Frode Berg byl letos v dubnu odsouzen v Rusku za vyzvědačství ke 14 letům. Podle rozsudku shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek. Moskva už dříve dnes oznámila, že v „blízké budoucnosti“ posoudí jeho žádost o milost.

Berg je penzionovaný pohraničník, který působil na norsko-ruské hranici. Agentura Reuters napsala, že v Bergově domovském městě Kirkenes na severovýchodě Norska lidé vedli kampaň za jeho osvobození. V centru vyvěsili transparent s nápisem „Pomozte Frodemu dostat se domů!“.

Právní předpoklady pro možnou výměnu vězněných špionů vytvořili minulý týden litevští poslanci, když schválili novelu trestního zákona, která dává hlavě státu právo omilostnit odsouzené vyzvědače cizího státu.

Litevská agentura BNS minulý měsíc informovala o tom, že Moskva, Oslo a Vilnius jednají o výměně špionů. Úřady ani jedné z těchto zemí se k věci nechtěly vyjádřit, ale ani zprávu BNS nepopřely.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin uvedl, že Moskva v souvislosti s krokem litevského prezidenta přijme reciproční opatření. Kdy se tak stane, ale neřekl, informovala agentura Reuters. Moskva v pátek také oznámila, že v blízké budoucnosti posoudí žádost o milost Nora Berga.

PREZIDENT BOLÍVIE MORALES: POŽÁDÁM O POMOC PAPEŽE I OSN

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales hodlá požádat OSN a možná i papeže Františka, aby se chopili role prostředníků v úsilí o urovnání konfliktu v jeho zemi. Řekl to v mexickém azylu pro agenturu AP. Potvrdil také, že se nadále považuje za prezidenta Bolívie, protože zákonodárci dosud neschválili jeho demisi.

Zákonodárci Moralesovu rezignaci z minulého týdne nepřijali. „Mohu říct, že jsem stále prezidentem,“ konstatoval. Politik indiánského původu rovněž tvrdí, že má informace o tom, že někteří vojáci bolivijské armády se chystají vzepřít se proti důstojníkům, kteří ho donutili odstoupit.

Morales na svou funkci rezignoval v neděli po mohutných protestech kvůli údajným volebním podvodům. Minulý měsíc se totiž prohlásil za vítěze prezidentských voleb a začal úřadovat ve svém už čtvrtém funkčním období.
Šedesátiletý Morales, který stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident téměř 14 let, ve středu novinářům v Mexiku řekl, že je připraven se vrátit, „pokud si to jeho lid bude přát“.

V úterý potvrdil ústavní soud jako dočasnou hlavu státu druhou místopředsedkyni Senátu Jeanine Áňezovou.
Do čela země se postavila poté, co po prezidentovi podal demisi i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu. Ten má nyní už nové vedení.

V NĚMECKU ZÁKON O POVINNÉM OČKOVÁNÍ DĚTÍ PROTI SPALNIČKÁM

Poslanci německého Spolkového sněmu ve čtvrtek schválili povinné očkování dětí proti spalničkám. Infekční onemocnění tak má být od příštího roku přísněji potíráno. Schválený zákon, který inicioval ministr zdravotnictví, má vstoupit v platnost od 1. března 2020.

Ze zákona vyplývá, že rodiče budou muset před přijetím svého dítěte do jeslí, školky nebo školy prokázat, že je očkované. Jinak jim bude hrozit pokuta ve výši až 2500 eur, přepočtu 64 000 korun. U dětí, které už v jeslích nebo ve školce jsou, je třeba do 31. července 2021 prokázat, že jsou očkovány nebo že spalničky už prodělaly.
Česko už nemá status země bez spalniček, počet případů se zdvojnásobil

„Ochrana před spalničkami je ochrana dětí,“ prohlásil ve čtvrtek ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Zákon má podle něj chránit před vysoce nakažlivou nemocí ty nejslabší. Povinné očkování má platit i pro personál v jeslích či školách, pro zaměstnance zdravotnických zařízení i pro obyvatele a pracovníky v ubytovnách pro žadatele o azyl.

Pro návrh zákona dnes hlasovalo 459 poslanců, 89 bylo proti a 105 zákonodárců se hlasování zdrželo.
V Německu se letos nakazilo spalničkami 501 lidí, vyplývá z internetové databáze Institutu Roberta Kocha. Německá vláda upozorňuje, že spalničky patří mezi nejnakažlivější nemoci. K zastavení šíření infekce je potřeba, aby nejméně 95 procent obyvatel proti nim mělo imunitu. Německo však dosud potřebných očkovacích kvót nedosáhlo, poznamenala agentura DPA.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho, ruce a nohy.

Spalničky se v poslední době opět šíří Evropou i mnohými mimoevropskými regiony. Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci srpna zrušila status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky, České republice, Británii, Řecku a Albánii.
Odmítnete očkování svého dítěte? Hrozí vám úhrada drahé léčby

Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula v srpnu řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí. Podle Prymuly je proočkovanost v Česku v současné době pod 90 procenty populace.
Mezi státy s největším nárůstem případů patří země jako Madagaskar, Filipíny či Venezuela, kde je omezená dostupnost očkování, ale i státy jako Ukrajina či Francie, kde mají lidé ve vakcinaci nízkou důvěru.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v září v Bruselu uspořádal globální summit o očkování, na němž se zdravotničtí experti shodli, že dezinformace a nárůst nedůvěry v očkování patří k zásadním rizikům ohrožujícím zdraví a životy lidí na všech kontinentech.