iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nikulin chce za vydání do USA 1,5 milionu, vina Pelikána

Rus Jevgenij Nikulin, kterého ČR vydala ke stíhání do Spojených států, žádá po českém ministerstvu spravedlnosti 1,5 milionu korun za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Na dotaz to uvedl Nikulinův advokát Martin Sadílek. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka potvrdil, že úřad již žádost obdržel. Ústavní soud v dubnu konstatoval, že bývalý ministr Robert Pelikán (ANO) při vydání porušil Nikulinova práva.

Rusa zadržela česká policie v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s devíti skutky z let 2012 až 2013. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil hackerských útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a na webové úložiště Dropbox.

Nezbytným předpokladem vydání Nikulina do USA byl souhlas ministra spravedlnosti. Pelikán extradici povolil 29. března 2018, přestože česká justice v té době ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl. Ústavní soud se proto následně Rusa zastal, a to přesto, že muž nakonec azyl nezískal.

„Můj klient Jevgenij Nikulin uplatnil u ministerstva spravedlnosti svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ministerstva spravedlnosti,“ sdělil nyní Sadílek. „Co se týká Jevgenije Aleksandroviče Nikulina, v současné době je celá věc ve fázi počáteční analýzy,“ doplnil mluvčí ministerstva. Úřad má na vyřízení žádosti půlroční lhůtu.

O Nikulinovo vydání neúspěšně usilovalo i Rusko, a to kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (80.000 korun) spáchané v roce 2009. Kolize obou žádostí vyvolávala politické pnutí na mezinárodní i domácí scéně. Nikulinovo vydání do USA ocenilo americké velvyslanectví v Praze, naopak ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Pelikánův krok podkopává základy česko-ruské spolupráce. Kritika zazněla také od prezidenta Miloše Zemana.
Začátek Nikulinova procesu stanovil soud v kalifornském San Francisku předběžně na 13. ledna příštího roku. V případě uznání viny muži hrozí až 30 let vězení.

MĚRNICE EU O ŽALOBÁCH ZATÍM NEJASNÁ

Podoba směrnice EU o reprezentativních žalobách je zatím nejasná, podle ČAK popis ministerstva „hrubě neodpovídá“ realitě: Jedním z hlavních úskalí institutu hromadných žalob je otázka jejich financování. V příštím týdnu proběhne v rámci pracovní skupiny Rady Evropské unie pokračování projednávání návrhu směrnice o reprezentativních žalobách. Podle zjištění České justice zatím vůbec není jasné, jakou variantu ČR v rámci Rady EU podporuje. Není tak zatím možné „sladit“ připravovanou evropskou legislativu s tuzemským návrhem zákona o hromadných žalobách. Vyplývá to i z informací ze zápisu jednání představenstva České advokátní komory (ČAK).

Uplynulé dny proběhla podle mluvčího stálého zastoupení České republiky při Evropské unii Petra Janouška poslední dvě jednání za účasti národních expertů.

Podle předběžné informace finského předsednictví má být návrh směrnice projednán na tzv. COREPERu Výbor stálých zástupců (jedná se o klíčovou součást Rady pozn. red.) 20. listopadu a na Radě COMPET má být následně schválen obecný přístup. „Návrh směrnice předložila Evropská komise, přičemž obecný přístup Rady se bude v mnoha ohledech odlišovat – mj. pokud jde o kritéria pro kvalifikované subjekty, které budou moci hromadné žaloby podávat, dále rozlišování na domácí a přeshraniční spory, transpoziční lhůta atd.,“ sdělil Janoušek České justici.

Tuzemský návrh zákona o hromadných žalobách vrátila před měsícem Ministerstvu spravedlnosti Legislativní rada vlády k dopracování. „Máme potíže s hromadnými žalobami, je to asi moc radikální nebo revoluční. Předěláme to a uvidíme,“ uvedla k tomu na sněmu Soudcovské unie šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová.

Vládní experti varovali mimo jiné právě před tím, že je ukvapené přijímat legislativu, která bude muset být později sladěna s evropskou směrnicí o reprezentativních žalobách. V reprezentativním řízení má oproti investorskému charakteru hromadných žalob určitý subjekt širokou žalobní legitimaci a hájí zájmy určité skupiny osob. Nejčastěji se jedná o profesní organizace, veřejnoprávní subjekty (např. ombudsmana) či spolky.
________________________________________

Nejčastější výhrady odborníků k návrhu zákona o hromadných žalobách
• investorský charakter
• nedokončená evropská směrnice o reprezentativních žalobách
• hrozba zneužití a byznys se žalobami
• absence praxe v právu kontinentálního typu
• opt-out (odhlašovací režim) a řízení s nejasně vymezeným předmětem
• nesoulad s civilním procesním právem
________________________________________

Resort sice dříve uvedl, že při přípravě návrhu zákona o hromadných žalobách ohled na vznikající směrnici bral, podle více indícií ale zatím vůbec není jasné, jak budou reprezentativní žaloby v rámci EU vypadat. Dokazuje to i poslední zápis představenstva ČAK.

Emeritní prezident Rady evropských advokátních komor (CCBE) a předseda Sekce pro právo Evropské unie Antonín Mokrý uvedl, že Evropská rada bude v nejbližší době jednat o znění opravené či přímo přepracované směrnice o reprezentativních žalobách, přitom se uvažuje o koncipování různých alternativ, jež budou tzv. na výběr. „Jinak řečeno, tvrzení ze strany předkladatelů zákona v ČR, že tento je v relaci ke směrnici EU, hrubě neodpovídá, protože jednak tato směrnice není ještě přijata, jednak původní návrh doznal značných změn. Předseda doplňuje, že o této směrnici jednal na půdě velvyslance ČR při EU s vedením právního odboru, a tento stav, o kterém hovoří dr. Mokrý, byl i z jejich strany potvrzen,“ uvádí se doslova v zápise.

ČAK v daném směru důrazně upozorňuje na zbytečný předstih před předpokládanou úpravou z EU, navíc na probíhající proces ohledně budoucí rekodifikace civilního procesu, který s danou problematikou „nepochybně souvisí“. „Předseda připomněl, že na téma zcela zbytečných změn v rámci budoucí transpozice směrnice s představiteli ČR v EU hovořil v tom směru, aby na budoucí disproporce upozorňovali legislativce,“ stojí dále v zápisu z jednání představenstva.
Tuzemský návrh zákona představuje v českém civilním procesu revoluci, když zavádí institut hromadných žalob a zavádí i zneužitelný systém opt-out (odhlašovací žaloba). Největší výtka směřuje k tomu, že takový charakter hromadných žalob může sloužit ke konkurenčnímu boji. Výhrady má řada odborníků například k investorskému charakteru nebo vnucování ochrany tam, kde není veřejný zájem, ceskajustice.cz

KONČÍ ŘADA CELNÍKŮ, DOSTANOU PENÍZE ODCHODNÉ?

V letošním roce by mělo podle odhadů ministerstva financí opustit celní správu 410 celníků, kteří budou mít nárok na odchodné. Loni to bylo 173 celníků s nárokem na odchodné. Z toho důvodu MF předložilo na pondělní jednání vlády materiál, ve kterém požaduje v rámci svého rozpočtu přesunout peníze tak, aby bylo dostatek peněz na výplatu odchodného a výsluh.

Celní správa ke konci loňska měla 5776 zaměstnanců, většinu tvoří celníci ve služebním poměru. Průměrný plat civilního zaměstnance v celní správě byl loni 33.096 korun, celníka pak 48.970 korun. Podle dnešní Mladé fronty Dnes (MfD) letos do konce října opustilo celní správu 307 lidí.

„Celní správa České republiky v poslední době zaznamenala nebývale vysoké odchody příslušníků, s nimiž je spojen zákonný nárok na výplatu odchodného a výsluhového příspěvku. V důsledku velmi vysokých počtů skončených služebních poměrů příslušníků celní správy je nezbytné navýšit objem rozpočtových prostředků na výplatu odchodného a výsluhových příspěvků pro rok 2019,“ uvádí materiál. Ten dále upozornil, že bez navýšení nebude celní správa schopna vyplatit bývalým příslušníkům celní správy zákonné nároky na výplatu odchodného a výsluhového příspěvku.
Nárok na odchodné vzniká podle zákona příslušníkovi, jehož služební poměr skončil a který vykonával službu alespoň šest let. Průměrná výši odchodného letos ke konci srpna činila 328.000 korun.

Nárok na výplatu výsluhy vzniká po 15 letech. Průměrná výše výsluhového příspěvku je u celníků za letošní rok zhruba 10.000 korun měsíčně. Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 procent měsíčního služebního příjmu. S dalšími roky navíc podle zákona roste.

Celkové výdaje na odchodné by tak letos měly podle materiálu činit 132,7 milionu korun. Loni to bylo 45,3 milionu korun. Odchodné vyplácí MF, pod které celníci spadají, v rámci ukazatele sociální dávky. Na ten je pro letošní rok vyčleněno 537,4 milionu korun. Po schválení předloženého materiálu by se měly výdaje na sociální dávky v rámci rozpočtu MF zvýšit na 685,6 milionu korun. MF již získalo využitím 16,2 milionu korun v rámci rezerv rozpočtu celní správy a přesunem 35 milionů z vládní rozpočtové rezervy.

Nyní MF chce přesunout na sociální dávky v rámci rozpočtu celníků 97 milionů korun. Ty by mělo získat z rezervy na služební příjmy celníků a souvisejících plateb na sociální a zdravotní pojištění. Přesun umožňuje podle materiálu právě velký počet odchodů, kdy tak celníci mají dočasně větší počet neobsazených míst, na které ale mají vyhrazené peníze v rozpočtu.

Vláda materiál musí schválit kvůli tomu, že se mění objem peněz na platy celníků, což podléhá tzv. systematizaci. Ta určuje rozhodnutím vlády nejen počet státních zaměstnanců, ale i objem jejich odměn. Zároveň materiál bude předložen rozpočtovému výboru Sněmovny, protože se navyšuje objem peněz u sociálních dávek o více než deset procent. A to vyžaduje zákon o rozpočtových pravidlech.

Celkové výdaje ministerstva financí jsou v letošním roce schváleny na 23,6 miliardy korun, ceskajustice.cz
Zmocněnkyně Válková navrhne vládě vznik postu dětského ombudsmana

POSLANKYNĚ VÁLKOVÁ NAVRHNE DĚTSKÉHO OMBUDSMANA

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) navrhne vládě zřízení postu dětského ombudsmana. Uvedla to v tiskové zprávě po skončení dvoudenní konference ve Štrasburku k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. O pozici dětského ombudsmana se v Česku mluví léta. Doporučoval ji Výbor OSN pro práva dítěte (CRC), podpořil ji před několika lety i český vládní výbor pro práva dítěte. Podle zmocněnkyně průtahy kolem zřízení postu nemají opodstatnění.

„Jsme na tom skutečně tak špatně, že si nemůžeme dovolit jako 34 jiných zemí zřízení dětského ombudsmana, který by zabezpečil sjednocení postupů a kontrolu vyřizování stížností v případech, kde děti hrají klíčovou roli? Není nač se vymlouvat, a proto navrhnu vládě, aby se otázkou zřízení dětského ombudsmana začala vážně zabývat,“ uvedla Válková.
Úmluvu o právech dítěte, která s dětským ombudsmanem počítá, přijala OSN v listopadu 1989. Někdejší Československo k ní přistoupilo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko.

O zřízení postu dětského ombudsmana se mluvilo třeba už před deseti lety v době českého předsednictví Evropské unii. V minulém volebním období zřízení pozice plánoval exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Rada vlády pro lidská práva dokončila v roce 2016 analýzu, podle níž mohlo vzniknout buď nové místo ochránce dětských práv, nebo se problematice mohl věnovat nový zástupce ombudsmanky. Tehdejší kabinet ČSSD, ANO a lidovců měl pak o modelu rozhodovat před třemi lety, Dienstbiera ale ve funkci ministra nahradil jeho stranický kolega Jan Chvojka. Ten pak upozorňoval na to, že ČR je jednou z posledních zemí EU bez dětského ombudsmana.

Podle Válkové se na štrasburské konferenci experti i zástupci zemí shodli na tom, že řada doporučení zůstává jen na papíře. „Průtahy nemají v tomto směru (u dětského ombudsmana) žádné rozumné opodstatnění,“ uvedla zmocněnkyně.
Válková míní, že ani v Česku sociální a justiční systém nedokáže týrání dětí a násilí vůči nim zabránit. Překážkou je i roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají resorty práce, zdravotnictví a školství. Dlouhodobě se ji nedaří sjednotit. „Současná roztříštěnost systému ochrany dětí není dlouho udržitelná a je na místě zjednat nápravu,“ dodala zmocněnkyně, která je současně poslankyní vládního hnutí ANO.

Ochránce práv dětí by dohlížel na dodržování mezinárodních úmluv. Pravidelně by zveřejňoval zprávy o situaci a podmínkách dětí v Česku. Vydával by doporučení úřadům a zákonodárcům. Prověřoval by stížnosti a domáhal se nápravy. Podle dřívější analýzy by zřízení postu dětského ombudsmana bylo nákladnější než vznik pozice zástupce nynější ombudsmanky. Autoři ale zdůraznili, že peníze a personál jsou potřeba u obou variant.

KOMORA ADVOKÁTŮ NAPOMENULA KUŠNARENKA ZA VYZÝVÁNÍ MUSLIMŮ

Napomenutím odešel od kárného senátu České advokátní komory advokát Leonid Kušnarenko, který na jaře letošního roku zveřejnil po tragédii v mešitách na Novém Zélandu výzvu k ozbrojování muslimů v ČR. Českou justici o tom informovala tisková mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Kušnarenko zveřejnil letos v březnu po střelbě v mešitách v novozélandském Christchurchi na svém facebookovém profilu videonahrávku. „Ve světle posledních tragických událostí informuji všechny naše členy, hlavně se jedná o muže: všichni, kteří mají zájem si udělat zbrojní průkaz, ozbrojit se kvůli ochraně majetku a zdraví, obraťte se na mě a já vám s tím pomůžu,“ řekl ve vzkazu z pozice předsedy pražské muslimské obce.

Kušnarenko byl po projednání žaloby uznán kárně vinným z porušení povinností dle zákona o advokacii a etického kodexu a jako kárné opatření mu kárný senát vyslovil napomenutí, a to s ohledem na postoj kárně obviněného, který projevil při vlastním projednávání kárné žaloby výraznou sebereflexi. Uvedl, že si velmi váží možnosti vykonávat advokátní profesi v ČR a že chápe, že jako advokát musí přizpůsobovat své projevy a chování tomu, aby nepoškozoval advokacii jako profesní stav, a to i mimo přímý výkon advokacie.

V souvislosti s výzvou Kušnarenka, advokáta a funkcionáře muslimské obce, k ozbrojování muslimů v České republice, podal tajemník ČAK podnět kontrolní radě k přešetření koncem března. ČAK v reakci na mediální výstup Kuscharenka uvedla, že projevy advokátů mají být obecně spíše zdrženlivé, a tak může být výzva k ozbrojení skupiny obyvatel veřejností vnímána velmi negativně, jak je konečně patrné z ohlasů, včetně reakcí samotných muslimů. Důvodem podání podnětu kontrolní radě ČAK bylo podezření, že by mohlo jít o kárné provinění, zvláště když součástí výzvy byla i nabídka pomoci, právní služby, k obstarání zbrojního průkazu. „Rozhodnutí kárného senátu dosud není pravomocné,“ uzavírá Chaloupková, ceskajustice.cz